Zájmové kroužky – méně je někdy více

Správce webu | 24.09.2015

komentář

Nechcete, aby se děti bez cíle toulaly venku nebo trávily volné chvíle jen s televizním ovladačem či počítačovými hrami? Přihlaste je do zájmových kroužků.

Zájmové kroužky - méně je někdy více

Výhodou zájmových kroužků je to, že se v nich děti zabaví, a pokud nemáte možnost zajistit dětem odpolední program, protože musíte být v práci, určitě uvítáte i to, že se vám o děti někdo postará.

Velkou předností je rozvíjení nebo podpora určitého nadání nebo zájmu. Pokud vaše dítě baví například příroda, ve vhodném kroužku se mu dostane takové podpory, kterou by doma neměl.

Důležité je řídit se zájmy dětí, nenuťte je do kroužků, u kterých už předem vědí, že je nebudou bavit, například nemají-li vztah ke sportu, nenuťte je chodit na fotbal. Každé dítě je jiné. Jedno je pohybově nadané, jiné výtvarně, hudebně, některé baví si číst a jiné lítat venku s kamarády.

Nechtějte, aby dítě realizovalo váš nesplněný sen, pokud ho činnost nebaví a nemá k ní předpoklady, a nevybírejte zájmové kroužky podle svého, ale vždy naslouchejte dětským přáním. Kroužek, do něhož se dítě bude těšit a v jehož činnosti bude úspěšné, má jistě pozitivní vliv na psychiku a sebevědomí.

Samozřejmě v první či druhé třídě nemusí být zájmy dítěte jasně vyhraněné a volba kroužku zůstane především na vás.

Kroužky jsou ovšem přínosem jedině tehdy, pokud jsou opravdu kvalitní. Měla by být umožněna tzv. „hodina na rozkoukání“, kdy se děti podívají, seznámí se a vyzkouší si, zda by je případná činnost bavila.

Poté jsou schopny říci, zda chtějí či nechtějí navštěvovat určitý kroužek. Není neobvyklé, když jich dítě v raném věku vyzkouší i několik.

Nejde o jeho nestálost, ale proměnu zájmů patřící k věku a vývoji.

Aktivit by mělo být tolik, aby se děti nenudily, ale ne zase přemíra, při níž by si nestačily odpočinout. Především u předškoláků platí, že méně je někdy více a že se vyplatí najít jednu dvě kvalitní aktivity a těch se držet. Zohledněte také zatížení ve škole i doma domácími pracemi.

Pro vás je výhodné se řídit nejen zájmy dítěte, ale také místem bydliště a místem, kde se kroužek koná. Neprospěje vám „honit se“ po celém městě, protože jedno dítko má kroužek na jednom konci města a další dítko úplně v opačném směru.

Zájmové kroužky

V diskuzi je komentář. Poslední příspěvek

Vstoupit do diskuze

Jaký kroužek vybrat? Čím víc toho děti vyzkoušejí, tím lépe, říká psycholožka

Sotva se děti ohřály ve školních lavicích, už nastává další problém. Jaké kroužky budou navštěvovat? Bez jazyků se dnes nikdo neobejde, plánovaná sportovní kariéra si také žádá brzký začátek a hudební talent by byla škoda nerozvíjet.

„Diskotance, šachy, angličtina, housle a skaut,“ vypočítává osmiletá Ester. Až na angličtinu si kroužky vybrala všechny sama. Už od předškolního věku zkouší, co ji bude bavit.

„Musíme si uvědomit, že prvňáček je dítě nezralé, dozrávající. Že v každém roce jeho života jsou vpředu jiné jeho možnosti a předpoklady, které se rozvíjejí – dnes více, zítra méně.

A každé dítě by mohlo stejně dobře dělat řadu činností a my nevíme, pro které je nejlepší, pro které má nejlepší předpoklady. Není tedy vůbec od věci, aby ty malé děti především na prvním stupni si ozkoušely ledacos.

Čím víc věcí zkusí, tím větší mají šanci, že narazí na něco, co budou umět, a proto je to bude bavit,“ podotýká dětská psycholožka Naděžda Bartošíková.

Zkušenosti matek malých dětí tato slova potvrzují. Šestiletá Gabriela, dcera Martiny Petrové z Frýdku-Místku, navštěvuje už od čtyř let atletický kroužek.

„Mladší dítě je odmalička velmi talentované na sporty, takže když se tady otevírala možnost, aby malé děti chodily do atletiky, tak jsme ji od čtyř let přihlásili. Chodí jednou týdně, je to skupinka benjamínků a jsme velmi spokojeni,“ říká paní Petrová.

S nástupem do první třídy ale jistě i Gábince přibudou další kroužky. Je třeba zkoušet, co ji bude bavit. Podle Naděždy Bartošíkové by byla velká škoda, kdyby dítě neozkoušelo více věcí.

„Protože někdy se nám objeví talent v deseti letech. Dítě najednou začne být vynikající v některém předmětu nebo činnosti a předtím na to třeba podle rodičů bylo úplně levé a teď najednou se mu to daří.

Někdy těm dětem pomáhá, když do nějakého toho kroužku jdou s kamarádem. Protože jsou to nové věci a oni se přizpůsobují novému rytmu, novému režimu a ještě mají chodit do kroužků.

To znamená, že rodiče když vybírají, tak ať vyberou s nějakým kamarádem nebo kamarádkou,“ říká psycholožka.

Čtěte také

„A hlavně jako dětský psycholog jsem především pro obecné rozvíjení celistvosti toho dítěte. To znamená mít takové činnosti, kde dělám z každého něco.

Kdysi to byl třeba Sokol nebo Junák, prostě organizace, kde to dítě, když bylo pěkně, tak běhalo venku, když bylo škaredě, malovalo si uvnitř, něco s ostatními stavělo, budovalo.

Obecně rozvíjet všechno, co tomu dítěti přináleží, dodává psycholožka.

Kolik kroužků je dítě schopno zvládnout

„To je taky individuální. Někdy tím nahrazujeme čas. Rodič pracuje nebo je samotná matka, samoživitelka a je třeba mít to dítě někde pod kontrolou. Potom bych raději vybírala méně náročné kroužky,“ doporučuje Naděžda Bartošíková.

Dodává, že v mnohých případech by více než zaměstnávání v kroužcích ke zdravému a bezpečnému vývoji dítěte přispěla například hlídaná hřiště či bezplatný přístup na sportoviště.

Související příspěvky

Na školách začíná platit vyhláška, která mění nabídku zboží v bufetech

Žáci v Kopřivnici si prodloužili prázdniny. Stavební firma ve škole nestihla opravit toalety

Nový školní rok začíná i 115 tisícům prvňáčků. Některé postižené děti přestoupily na běžnou školu

Zájmové kroužky nevybírejte bezhlavě | Věrnostní program Globus Bonus

Se začátkem školního roku se na nás hrnou povinnosti odevšad. Do jejich seznamu je třeba si připsat také vybírání zájmových kroužků pro školáčka. Pokud jste v tomto oboru prozatím nováčci a váš školáček je prvňáček nebo žák druhé třídy, povíme si, podle jakých kritérií vybíráme dítěti zájmové kroužky. Rovněž si povíme, kolik by jich asi tak mělo být.

Tak tedy, podle nejmodernějších teorií méně znamená více, a trend, kdy malý školáček přebíhá z gymnastiky na keramiku a z keramiky odchází o něco dříve, aby stihl francouzštinu, je naprosto pomýlený. Školní docházka je natolik náročnou záležitostí, že je třeba našim nejmenším ponechat dostatek prostoru pro přípravu na vyučování, pro odpočinek, pro hraní s kamarády.

Méně je více

Možná se budete velice podivovat, ale co se prvňáčků týká, podle nejmodernějších poznatků by žák první třídy neměl raději prozatím navštěvovat zájmový kroužek žádný. Ambiciózní rodiče s tím patrně nebudou souhlasit, mějte však na paměti, že počátek školní docházky je natolik vyčerpávající, že dítěti už často na nic jiného – kromě běžného hraní a odpočinku – nezbývají síly.

Rozhodně není třeba cítit se zahanbeně, když vám maminka spolužáka vašeho potomka hrdě vyjmenuje čtyři kroužky, které její dítě navštěvuje. I kdyby jich vyjmenovala ještě více, zachovejte si zdravý rozum a nenechte se zviklat. Určitě neplatí, že čím více zájmových kroužků dítě navštěvuje, tím bude v životě úspěšnější. Ale zcela jistě platí, že bude v současné době velice unavené.

Jaké má dítě zájmy?

Ve druhé nebo třetí třídě se už můžete, chcete-li, zamyslet nad tím, jaké má vaše dítě záliby, v čem vyniká, k čemu má vlohy, co ho očividně baví. Zohledněte ovšem i praktické záležitosti.

Nejlepší je, když kroužek probíhá přímo v prostorách školy či v její blízkosti, jinak to bude mít dítě komplikované, případně někdo z rodičů či prarodičů jej bude muset na kroužek vodit či vozit. Je-li to ve vašich možnostech, pak je vše v pořádku, na druhou stranu dbejte na to, abyste si nezačali připadat jako taxikáři.

Například domy dětí nabízejí v září opravdu velké množství kroužků, až oči přecházejí. Vybírejte pečlivě a výběr samozřejmě konzultujte s dítětem.

Vše je jednodušší v rodinách, kde dítě prokazuje nějaký jednoznačný zájem, krásně zpívá, miluje fotbal, vyniká v angličtině či matematice.

Pozor na nesplněné ambice

Nikdy se nesnažte splňovat si prostřednictvím potomka své nikdy nenaplněné ambice. Říci si: „Toužila jsem se stát slavnou houslistkou, to se mi nikdy nepovedlo, a tak mi to splní naše malá holčička,“ je komické.

Pokud dítě jednoznačný zájem neprojevuje, a vy si přesto přejete, aby trávilo volný čas smysluplně, aby navštěvovalo nějaký kroužek, v klidu si s ním o tom promluvte.

Zeptejte se ho: „Co by tě bavilo? Kam bys chodil opravdu rád, a ne jen z donucení?“

Prohlédněte si nabídky základní školy či blízkého domu dětí a mládeže, mluvte s dítětem       o nabídce, dojděte spolu s ním k uspokojivému závěru. Někdy hraje roli i to, na jaký zájmový kroužek chodí kamarád. Nebraňte se tomu, kamarád možná o kroužku vypráví v superlativech. Ostatně nejde o život, kdyby se vašemu potomkovi v kroužku nelíbilo, jistě najdete řešení v podobě nějakého jiného.

Autor: redakce Mimi klubu Foto: Thinkstock

Školáci a jejich kreativní rozvoj / Rozhovory, články

Rodiče se často dopouští jednoho velkého omylu, když dítě tlačí do něčeho proti jeho vůli. Základní pravidlo zní, nerealizujte si na dětech vlastní sny. Pokud hledáte recept na to, jak vychovat kreativní dítě, pak vás asi zklamu, protože takový recept zkrátka neexistuje.

Na řadu přichází zájmové kroužky zaměřené na činnost, o kterou se dítě zajímá. Každé dítě je šikovné v něčem jiném. Nesnažte se to změnit. Pokud vaše sedmiletá Karolínka krásně maluje, ale pohyb jí nic neříká, baletka z ní patrně nebude. Desetiletý Marek zase rád sportuje, ale jazyky mu příliš nejdou.

To samozřejmě neznamená, že se jazyky nebude učit dál. Ale prioritně jej podporujte v tom, co mu jde a co ho baví, aniž by to samozřejmě ovlivnilo školní povinnosti. Stejně tak malou Karolínku by rodiče měli přihlásit na hodiny malování navíc, místo na balet či gymnastiku, kde by jen zbytečně „trpěla“.

Další důležité pravidlo zní, méně je někdy více. Někteří rodiče mají pocit, že dítě potřebuje navštěvovat co nejvíce kroužků, aby mělo rozšířené obzory. To samozřejmě není tak docela pravda. Když dítě doslova „zahltíte“ kroužky, nebude zvládat nic a ještě se zhorší ve škole.

Budete mít zájem:  Mám příznaky COVID-19: co a jak s praktickým lékařem

Společný čas je k nezaplacení

Pokud si říkáte, že starší dítě už vás téměř nepotřebujete a vystačí si samo, tak jste na omylu. Samozřejmě si s vámi už nebude tak nadšeně malovat nebo vystřihovat, jako ve čtyřech letech, nicméně můžete spolu podnikat řadu jiných aktivit.

Starší dítě se stane „plnohodnotným“ parťákem na výlety, sportování, můžete společně chodit do kina, do divadla, na různá dětská představení pro starší děti nebo třeba hrát společenské hry. A třeba takové LEGO zabaví často i dospělé, tak proč ne školáky.

 I když se přes týden téměř nevídáte, snažte se dodržet společné snídaně a večeře a víkendy zkuste trávit jako rodina, co to jen půjde.

Podporujte v dětech samostatnost

Tím, že v dítěti budete podporovat samostatnost a nezávislost, mu umožníte rozvíjet se. Čím je dítě starší, tím důležitější je pro něho naučit se samo rozhodovat, hledat samostatná řešení.

Touto cestou se můžete dát i v případě špatných známek ve škole. Pokud dítě přinese čtyřku z matematiky, zkuste mu navrhnout, ať samo rozhodne, co by mělo udělat pro to, aby si známku opravilo.

Tohle pravidlo lze uplatnit u starších dětí (kolem deseti let).

Stimulujte dítě novými věcmi

Aby se dítě mohlo dostatečně rozvíjet, potřebuje k tomu dostatek podnětů. Snažte se dítěti vytvořit pestrý program na prázdniny a volné dny, podnikejte společně výlety na hrady a zámky, navštěvujte galerie a muzea (s ohledem na věk dítěte).

Zároveň mu však dopřejte také vlastní vyžití. Jak na to? Zkombinujte jeho nápady s vlastními podněty. Můžete tak vyrazit na hrad a zároveň navštívit to nové hřiště, které je nedaleko.

Vězte, že i takové nenápadné a běžné činnosti mohou rozvoj dítěte ovlivnit.

Malujte, tvořte, vařte a učte se!

Společně se svými ratolestmi můžete dělat celou řadu činností. Najděte si na to dostatek času a nechte je dělat to, co děláte vy, pokud o to mají zájem. Například pečení vánočního cukroví baví snad všechny děti.

S mladšími dětmi můžete tvořit – inspiraci najdete v naší Kreativní dílně. Určitou formou zábavy může být i společné učení. Co třeba zkusit naučit se slovní úlohy formou hry? Umíte dobře anglicky? Povídejte si každý den určitou dobu s dítětem pouze v angličtině.

Dávejte si hádanky (vhodné pro menší děti). Skvělé jsou také vědomostní, postřehové a tvořivé hry (například Aktivity, Pexeso, již zmiňované LEGO, karty a jiné). Pamatujte si, že čím je dítě starší, tím abstraktnější metody pro rozvoj jeho kreativity lze využívat.

Co třeba zkusit hru se slovy? Takový slovní fotbal lze hrát například i při cestě ze školy.

Pár rad závěrem

Dejte svému potomkovi dostatek prostoru, volnosti, možnost rozhodovat se a podílet se na zásadních činnostech. Na druhou stranu se mu dostatečně věnujte, nikdy dítě neodbývejte. Společně strávený čas je doslova k nezaplacení. Pamatujte, že dítě se toho nejvíce naučí právě od vás.

Kolik kroužků je tak akorát?

O tom, že bychom jako rodiče měli rozvíjet zájmy svých dětí a nenechat jejich nadání ležet ladem, asi žádný z nás nepochybuje. Když se ale máme shodnout v názoru na dětské kroužky, je tu rázem spousta protichůdných názorů.

Třeba Jana, maminka tří „špuntů“ mezi čtyřmi a osmi lety, má
jasno. „Jako malá jsem se každé odpoledne strašně nudila. Přišla jsem
ze školky, odkud mě vyzvedávala starší sestra, a neměla jsem až do
večera co dělat.

Sestra psala úkoly, pak jsme si někdy hrály, ale já mám
pořád v paměti to divné prázdno, kdy nebylo co na práci. Skoro jsem se
těšila, až přijdou naši, a budu muset třeba pomáhat skládat prádlo.

Nechci, aby se podobně cítily i moje děti, proto jsem každému našla
nějaký kroužek.“

Stejně vyhraněný názor má ale i Alena, která má dvě děti ve věku
sedm a devět let. „Jako malí jsme museli doslova běhat z kroužku do
kroužku. Rodiče chtěli, aby z nás,něco bylo‘, a proto nám našli na
každé odpoledne nejméŠkola, ně jednu aktivitu. Cvičení, výtvarka,
housle, hudební nauka.

Když si na to vzpomenu, připadám si zase jako honicí
pes. Jak já se těšila na pátek, kdy jsem měla odpoledne volno a mohla jsem
s kamarádkami na hřiště.“ Asi je nasnadě, že Aleniny děti mají
odpoledne volný program a kroužky se u nich doma moc „nenosí“.

Podobně
vyhraněné názory jsou možná jen čítanková záležitost, pomohou nám ale
najít výhody a nevýhody řízených zájmových aktivit.

Výhody i nevýhody

Nespornou výhodou zájmových kroužků je to, že se v nich dítě
zabaví. Především zaměstnaní rodiče, kteří nemají možnost zajistit
dítěti odpolední program, vítají, když se jim o dítě někdo postará.

„Abych řekla pravdu, tak mě možná víc než to, že se kluk něco nového
naučí, těší, že je,pod střechou‘ a že ho někdo pohlídá. Do školní
družiny mi ho nevzali, nevešel se,“ říká Lenka, která na svého
sedmiletého synka zůstala sama.

Její názor je svým způsobem extrémní,
ale na druhou stranu musíme přiznat, že na něm něco je.

Další velkou předností je rozvíjení nebo podpora určitého nadání
nebo zájmu. Dítě, které baví šachy nebo třeba péče o plazy, možná
doma nenajde takovou podporu, jaké se mu dostane ve specializovaném kroužku.
A to i v případě, že se jeho rodiče hodně snaží podporovat každý
zájem, který dítě projeví.

Kroužky jsou ovšem přínosem jedině tehdy, pokud jsou opravdu kvalitní.
O tom ví své Pavla, maminka druhačky Simony. „Dcera má od malinka velký
zájem o přírodu, každou volnou chvíli tráví na zahradě, a když jsme
v lese, tak o ní nevím.

Pořád někde něco zkoumá, stačí, když vidí
pavučinu a už je nadšením bez sebe. V nabídce školní družiny, kam dcera
chodí, jsem objevila přírodovědný kroužek a bylo jasno. Bohužel ale jen
na chvíli.

I když je škola blízko lesa, spočívá činnost kroužku
v tom, že děti sedí ve třídě a sledují přírodopisné filmy z videa
nebo si prohlížejí encyklopedie a fotografické publikace.“

Když se Pavla snažila dopátrat, proč je kroužek vedený takovým
způsobem, dostalo se jí překvapivého vysvětlení. „Řekli mi, že to je
pro to, aby si rodiče mohli vyzvedávat děti z družiny podle potřeby.

A tak s nimi vedoucí kroužku nemůže odejít z budovy. Proč se ale
činnost kroužku omezila na sledování videa, to už mi vysvětlit
nedokázali,“ zvedá hlas poněkud rozčarovaná Pavla.

Běžte se do kroužku podívat

Není divu, že se jí taková praxe nelíbí. Bohužel se ale stává
trendem, kterému podléhají mnohé školní družiny.

Pokud má vedení školy dojem, že kroužek je „něco víc“
než odpočinek a hry, na kterých je program školní družiny postaven, a
zavede podobnou „inovaci“, je to jednoznačně škoda.

Když vybíráme ten pravý kroužek, vyplatí se v každém případě
ověřit, jak je vedený, a případně někdy podniknout malou
„přepadovku“. Když jsem hledala kroužek pro svou tehdy pětiletou dceru,
věděla jsem, že chceme najít dobrou výtvarku.

Měla jsem tip na výtvarný
kroužek v domě dětí a mládeže, a tak jsem se tam vydala na návštěvu.

Když jsem na chodbě viděla hejno dětiček, které po sobě stříkají
barvou a šermují štětci, zatímco se je akademická malířka důchodového
věku snaží marně přimět k pozorování modelu v podobě samorostu, měla
jsem jasno, že to není nic pro nás.

Jak staré dítě poslat do baletu?

Kroužky, které byly v době našeho dětství věcí školáků, se rychle
a jistě stávají součástí programu i pro předškolní děti.

Někdy
dokonce „vytlačují“ běžnou náplň činnosti mateřské školy a
z učitelek se – jak některé z nich říkají – stávají
„převaděčky“, které jen transportují děti od lektora k lektorovi.

Trend, který do jisté míry devalvuje činnost mateřské školy a dělá
z ní pouhou hlídárnu, ale nepřišel z ničeho nic.

Úvahy o tom, jestli dítě zapsat na plavání, do hudebky nebo na balet,
totiž trápí rodiče čím dál mladších dětí.

Nedávno, během cesty metrem z jednoho konce Prahy na druhý, jsem se stala
nechtěným svědkem debaty dvou maminek opravdu hodně malých dětí na téma
kroužky. Z rozhovoru vyplynulo, že každý den vozí děti na aktivity,
které se navíc odehrávají na různých koncích města.

Únavu jim kompenzuje pocit, že pro své děti dělají to nejlepší, ale
pohled na unavené sotva čtyřleté prcky, kteří klimbali na sedačkách,
budil smutek.

Především u předškoláků platí, že méně je někdy
více a že se vyplatí najít jednu, dvě kvalitní aktivity a těch
se držet.

Kroužky musí vyhovovat i rodičům

Přitom je výhodné řídit se nejen zájmy dítěte, které jsou
pochopitelně základním ukazatelem na cestě k zájmové aktivitě, ale
i místem bydliště a „akčním rádiem“ rodičů. Jana, která má tři
děti krátce po sobě, vzpomíná. „Zpočátku jsem opravdu hledala
výlučně podle toho, co zajímalo moje poměrně hodně čilé děti.

Nejstarší, tehdy šestiletá dcera si vybrala balet a aerobik, čtyřletý
syn fotbal a keramiku. A aby toho nebylo málo, tak jsem si na sebe upletla
bič a s nejmladší dcerkou jsme začaly chodit na cvičení pro rodiče
s dětmi. Po půl roce jsem byla na hranici fyzického zhroucení.

Syn měl
totiž třikrát týdně fotbalový trénink, a to půl hodiny cesty dopravou.
Keramiku měl za rohem, ale začínala mu v době, kdy jsem vezla nejstarší
dceru na balet. A tak to bylo se vším.

Nakonec jsem skončila jako dětský
dopravce a ta naše nejmladší trávila hodiny upoutaná v sedačce v autě
nebo v mém náručí v metru – na fotbal jsme jezdili do centra Prahy a autem
to bylo k nezvládnutí.“

Vyčerpání a únava nakonec přiměly Janu k tomu, že se s dětmi
domluvila na dostupnějších aktivitách.

„Teď jsme všichni spokojenější. Honza sice někdy remcá, že by zase
chtěl na fotbal, ale nedávno se přiznal, že mu tehdy hrozně chybělo naše
oblíbené pískoviště, kam jsme se pro samé kroužky nedostali.

A já už
nejsem tak uštvaná,“ pochvaluje si žena. Kroužky a zájmové aktivity jsou
přínosné jedině tehdy, když z nich dítě má radost, není z nich
unavené a rodina netrpí „pod jhem“ baletu, šachů nebo houslí.

Aby z něj něco bylo! Aneb jak potomkovi vybrat správný kroužek

S blížícím se nástupem školního roku se spousta rodičů poohlíží po nějaké zájmové činnosti, jen aby jejich potomek nějak smysluplně trávil volná odpoledne.

Budete mít zájem:  Glutamin a jeho účinky na zdraví

Jenže jak postupovat při výběru kroužku, aby se nestal noční můrou, ale byla zachována jeho nejvýznamnější přidaná hodnota, tedy celkový rozvoj osobnosti, kdy se dítě naučí něčemu novému, naučí se věci plánovat a rozvrhovat svůj čas a najde si kamarády?

Kdy začít se zájmovou činností?

Právě v souvislosti se začínající školní docházkou a obvyklému začátku všech kroužků se nabízí možnost pustit se do toho hned od září. Pokud ale máte doma prvňáčka, dopřejte mu chvilku času. Přechod ze školky do školy a školním povinnostem je pro děti velká, náročná změna a je třeba, aby se ratolesti nejdříve okoukaly a aklimatizovaly.

Dobrým kompromisem jsou ale kroužky v rámci družiny, kde se dítko nemusí seznamovat opět s novým prostředím a ostatními dětmi.

Jaký kroužek vybrat?

V současnosti je na trhu tolik forem a druhů volnočasové zábavy, že po chvilce hledání onoho pravého ořechového vám z toho jde hlava kolem. Ušetříte spoustu času a nervů (svých i těch dětských), když necháte výběr na svém potomkovi. Buďte rodič konzultant a naslouchejte dětským tužbám, diskutujte o zvolené aktivitě.

Taky je potřeba se smířit s tím, že možná místo holčičky baletky budete mít doma judistku a místo kluka fotbalisty malého houslového virtuóze ????

Kolik kroužků je tak akorát?

V tomto případě záleží na věku dítěte, ale také na jeho povaze. Jsou děti, které potřebují vybít baterky nějakou mimoškolní činností čtyřikrát do týdne, pro jiné jsou dvě odpoledne v kroužku vyčerpávající.

Odborníci se shodují, že optimální počet odpoledních aktivit jsou dvě. I „nuda“ je totiž pro dítě do určité míry přínosná. Podporuje volnou hru a tím rozvíjí fantazii. Pozor tedy na přílišnou rodičovskou ambicióznost.

V tomto případě platí zlaté pravidlo, že méně je někdy více a pokud od volnočasové aktivity očekáváme rozvoj cílevědomosti, je dobré, aby se dítě věnovalo spíš méně činnostem, ale pořádně, než aby dělalo polovičatě více aktivit.

Poněkud opačný problém nastává u puberťáků, kteří by uvítali, kdyby jim po škole nejlépe dal každý svatý  pokoj. Nevzdávejte se a zkuste se s nimi dospělácky domluvit a motivovat je k nějaké činnosti. Využijte oné zmíněné bohaté nabídky aktivit a nalákejte je na něco, co je sexy ???? Pořád frčí videa na Youtube, co takhle zkusit třeba kurz natáčení a úpravy videí?

Pár tipů na konec

Pokud se vaše ratolest věnuje nějaké sportovní aktivitě, dbejte na to, aby mělo dítě zajištěno všestranný trénink. Jestliže se věnuje rychlostnímu sportu, pěstujte poté třeba společně doma nějakou koordinační a pohybově rozvíjející činnost, aby nedošlo k jednostrannému přetěžování těla ve vývinu.

Pokud si nejste jisti, zda zvolená činnost bude prcka bavit, neplaťte ihned celé kurzovné a využijte nabídky ukázkových hodin. Poté se doma společně s dětmi pobavte, jestli je to opravdu něco, po čem jejich srdce touží a vydrží se tomu věnovat alespoň do pololetí.

Při výběru volnočasové aktivity vezměte také v potaz to, jak vám zapadá do vašeho rodinného rozvrhu. Jestliže přesun ze školy do kroužku bude vždycky doprovázet nervozita a poklus, může to narušit celkový dojem a dítě se do něj přestane těšit.

Zvláště u malých dětí je třeba počítat s tím, že v prvních letech se mohou jejich preference kroužků měnit – je to přirozené, dítě ještě nemá vyhraněný zájem a hledá se. Nemusíte být tedy zklamaní, že „to vaše děcko snad nic nezajímá“.

Že se dítěti do kroužku nechce taky nemusí nutně znamenat, že ho samotná činnost nebaví, může to být zapříčiněno také únavou dítěte, proto je potřeba mluvit s dětmi o jejich pocitech a pozorně sledovat jeho chování, případně se na něj zeptat u vedoucího kurzu.

ZÁJMOVÉ KROUŽKY

V mateřské škole mohou děti navštěvovat následující kroužky:- Angličtina pro nejmenší- Šikovné ručičky- Logopedické hrátky- Lidové tance pro nejmenší

– Malování a relaxace

                 K R O U Ž E K        „Š I K O V N É   R U C E „

Kroužek je zaměřen na seznamování a osvojování si zajímavých tradičních i netradičních výtvarných a pracovních technik, postupů a materiálů. Rozvíjení fantazie, podněcování spontálnosti dětského výtvarného projevu.

Každé dítě prožije radost, kterou mu přinese tvoření a pocit úspěchů z výsledného díla.

Kroužek bude probíhat vždy 1x za 14 dní od 14.15 hodin v pondělí na třídě „Ježků“.

Cíl:

  • Rozvoj jemné motoriky, jemného pohybu prstů
  • Rozvoj citu pro různé materiály
  • Rozvoj estetického a prostorového cítění
  • Rozvoj volních vlastností / pečlivost, cílevědomost, trpělivost, přesnost 
  • Rozvoj pracovních návyků / správné držení pracovního nástroje 
  • Dodržování zásad bezpečnosti a hygieny

Příklady nabízených činností, které budou doplňovány a obohacovány

  • Modelína, plastelína, modelovací hmota, domácí modelína, slané těsto, tvrdnoucí hmota …

Hnětení, válení, mačkání, vykrajování

Práce s papírem

Měkký papír, tvrdý papír, karton, lepenka, krepový papír

Činnosti:

Skládání, slepování, stříhání, mačkání, překládání, nalepování

Práce s textilem – látka, provázek, vlna

Látka, provázek, vlna, lýko, chemlon……

Činnosti :

Nalepování, uzlování, vázání, stříhání, navlékání……

Práce s barvou a lepidlem

Lepidlo v tyčce, Herkules, klovatina, různé druhy tekutých barev, prstové barvy, vodovky, tempery…..

Činnosti:

Natírání a roztírání v ploše štětcem, otisk netradičního materiálu, otisk prstem, spojování lepidla   a barvy…..

Jednotlivé práce a výrobky budou vystaveny v šatně „Ježků“ k nahlédnutí rodičům.

Podle možností zapojení do výtvarných soutěží s kolektivními prácemi dětí z kroužku                        Vánoce,Hasiči,Čestický brambor,……

Výuka cizích jazyků v MŠ

Kolem otázek rané výuky cizích jazyků se neustále vede řada teoretických diskusí. Je shledáváno mnoho argumentů, které hovoří o vhodnosti a efektivitě těchto aktivit, a stejně tak existuje i mnoho názorů a argumentů opačných.

Mnohé nejasnosti vznikají tím, že bývají zaměňovány dvojjazyčná výchova a cizojazyčná výuka, že není k dispozici dostatek poznatků a zkušeností o metodách práce s dětmi, diskutuje se o tom, kdy, resp. v jakém věku, je nejvhodnější s cizím jazykem začít apod. Ve stručnosti se pokusíme některé tyto jevy a okolnosti vyjasnit.

Jaký je rozdíl mezi dvojjazyčnou výchovou a dvojjazyčnou výukou Dvojjazyčnost (bilingvismus) je schopnost mluvit dvěma jazyky, schopnost komunikovat pomocí jak prvního, tak i druhého jazyka (Průcha, Pedag. slovník).

Naproti tomu dvojjazyčná výuka je výuka probíhající ve dvou jazycích, zaměřená na to, aby si jedinci vytvořili komunikační kompetence také v jiném jazyce, než je mateřský (Průcha, Pedag. slovník). Rozlišujeme bilingvismus přirozený, přímý či rodinný, a bilingvismus školský.

Přímý bilingvismus znamená, že se dítě učí dvěma jazykům zároveň (simultánně) od svých rodičů, jejichž mateřské jazyky jsou rozdílné. Dítě se učí oběma jazykům současně a obou jazyků přirozeně užívá ke komunikaci se svým okolím. Můžeme to chápat tak, že má dítě v podstatě mateřské jazyky dva.

Školský bilingvismus (institucionální či školní) znamená, že dítě svých znalostí druhého jazyka nabývá až při vstupu do školské instituce (včetně mateřské školy), kde probíhá dvojjazyčná komunikace a výuka. Druhému jazyku se dítě učí až tehdy, má-li znalost mateřského jazyka. Jazykům se tedy učí postupně (konsekutivně).

Znamená to, že dítě má jeden mateřský jazyk, a že i jazyk, kterému se učí, byť od nejútlejšího věku, je jazykem dalším, cizím, nikoli mateřským. Přirozený bilingvismus, tedy přirozené dvojjazyčné prostředí, je pro dítě nejlepší a nejefektivnější. Hlavní podmínkou pro dobrý vývoj jazyků u dítěte je dodržení pravidla „jeden člověk, jeden jazyk“ (Grammontovo pravidlo). Existuje ještě tzv. bilingvismus intenční, který napodobuje podmínky bilingvismu přirozeného. Znamená to, že dítě si v rodinném prostředí osvojuje dva jazyky, ale jeden z nich není mateřským jazykem dotyčného rodiče. Podmínkou je, že znalost jazyka je u tohoto rodiče výborná a že je přísně dodržováno Grammontovo pravidlo.

Má-li být výuka cizího jazyka v praxi mateřských škol smysluplná a účinná, vyžaduje dostatečnou jazykovou kvalifikovanost i metodickou zkušenost vyučujícího.

Je nutno důsledně uplatňovat formy a metody, které odpovídají potřebám, možnostem a celkové mentalitě předškolního dítěte a dodržovat podmínky, které stanovuje RVP PV.

Postup by měl být vždy takový, aby učení se cizí řeči bylo co nejpřirozenější součástí běžného života a

činností dětí. V souladu s těmito požadavky i dlouhodobějšími praktickými zkušenostmi nabízíme pedagogům následující doporučení:

· V podmínkách běžné mateřské školy (tedy tam, kde se jedná o výuku, nikoli o vytváření dvojjazyčného prostředí) se nejlépe pracuje s dětmi ve věku 5 – 6 let.

· Osvědčuje se průběžná práce s dětmi, přirozené uplatňování cizojazyčných aktivit v běžném denním programu, zařazování krátkých jazykových chvilek při nejrůznějších činnostech a situacích (podle obsahu činností, podle psychického naladění dětí apod.). Doporučuje se co nejčastější a pestrá individuální komunikace s dítětem, rozvíjená na citovém základě.

· S úspěchem lze uplatňovat běžné metody práce s předškolními dětmi, kde se pojí slovo s pohybem, hudbou či dalšími činnostmi, metody podněcující k aktivitě, poutající zájem dětí, vytvářející a podporující pozitivní citovou motivaci.

Nabízené spektrum činností by mělo být pestré a rozmanité (můžeme využívat různá říkadla, básničky, písničky, scénky, pohádky, pokyny a instrukce v rámci nejrůznějších her či režimových aktivit, komentáře každodenních rituálů, běžné komunikační aktivity – např.

pozdravy, poděkování, jednoduché otázky či odpovědi apod.).

· Slovní zásobu i fráze je účelné volit z okolí dítěte, a tedy vztahovat je k „tady“ a „teď“; tzn. uplatňovat taková slova a slovní spojení, která odpovídají běžným tematickým okruhům, prostředí mateřské školy a životu dětí a která tak děti mohou přirozeně používat a setkávat se s nimi i mimo mateřskou školu.

  • · Důležité je uplatňovat pomalejší řeč, dělat delší prodlevy mezi větami, jasně artikulovat až přehánět přízvuk, používat jednoduché a krátké věty, bez vedlejších vět a vsuvek, používat jednoduchých otázek, příkazů apod.
  • · Je třeba stálého opakování, a to nejen izolovaných slov, ale slovních spojení, stejně tak i říkadel, písniček apod.
  • · Co se týče rozsahu „látky“, zdá se, že „méně je více“.

· Pokud má seznamování dětí s cizím jazykem podobu soustředěné, řízené a časově ohraničené činnosti, měla by být doba této činnosti max. 20 – 30 minut (dle trvání zájmu dětí). Lépe je zařazovat ji dopoledne, a nebo po 14. hod.

, což odpovídá fyziologickému kolísání soustředěnosti dětí během dne.

Pro tuto formu práce je vhodné děti vybírat, přičemž je třeba si všímat zejména celkové vývojové úrovně dítěte (intelekt, řeč, sociální zralost), přání dítěte a postoje rodičů.

· Tato soustředěná „výuková“ činnost by měla být zařazována alespoň dvakrát týdně, jinak děti hodně zapomenou; zařazování systematické „výuky“ jednou týdně se jeví jako málo efektivní. Vhodnější je kombinovat tuto „soustředěnou“ činnost s průběžným opakováním a přirozeným používáním již osvojeného v běžných činnostech.

Budete mít zájem:  Nastává čas pro jarní léčivé byliny

· Vzhledem k výjimečným rozlišovacím a imitačním schopnostem je nutné poskytovat dítěti dobrý, resp. dokonalý, jazykový vzor. Kvalita jazykového vzoru je velmi důležitá, neboť získá-li dítě v předškolním věku chybné návyky (např.

v intonaci či výslovnosti), jsou tyto návyky natolik zafixované, že je později prakticky nelze odbourat. Pokud není vyučující schopen dobrý jazykový vzor poskytovat, doporučuje se hojně používat jazykově dokonalých zvukových nahrávek.

· Osvědčuje se zapojit také rodiče a seznámit je nejen s obsahem, ale zejména se způsobem, jakým se s dětmi pracuje; můžeme jim tak nabídnout vhodné metody pro práci s dítětem doma, „usměrnit“ jejich často nepřiměřená očekávání a předejít tomu, aby v důsledku neznalosti věci a nedostatečného poučení nebyli slabými výsledky „výuky“ zbytečně zklamáni.

· Nutno si uvědomit, že při raném seznamování dítěte se základy cizího jazyka jde o přípravu dítěte k budoucímu osvojování jazyků. Kvalita a stupeň osvojení řečových dovedností a jazykových prostředků nemusí být rozhodující. Tyto aktivity je třeba

vnímat především jako příležitost dítěte nahlédnout do jiných kultur, jako možnost uvědomit si existenci různých jazyků, jako podnět k tomu, aby dítě vnímalo znalost více jazyků jako samozřejmost a bylo tak k jejich učení přirozeně motivováno.

Dnes jsou v praxi využívány různé formy seznamování dětí s cizím jazykem, od průběžné nenásilné nabídky realizované učitelkami, až po nejrůznější kroužky organizované najímanými agenturami. Některé formy jsou vhodné více, jiné méně a rozdílná je i jejich účinnost. Lze se setkat např.

s tím, že jsou děti vzdělávány způsobem, který nedostatečně respektuje specifika pedagogické práce s předškolními dětmi a jejich vývojové možnosti. Výsledky jsou pak nevalné a motivační funkce k dalšímu vzdělávání pro děti téměř nulová.

Na druhé straně jsou známy i případy, že děti, které se s angličtinou v mateřské škole setkávají při běžných hrách a aktivitách, jsou na konci svého předškolního období schopné komunikovat mezi sebou i s učitelkou už z velké části v angličtině. Výuku vede buďto učitelka, resp.

český lektor, nebo ji lektorsky zajišťuje rodilý mluvčí. Zejména v tomto směru se velmi liší státní mateřské školy a školy soukromé. Soukromé školy se snaží vytvářet přirozené cizojazyčné prostředí, které je určeno zejména dětem z bilingvních rodin. Často se zde na výuce podílejí rodilí mluvčí.

Tomu odpovídá také vysoké školné (v rozpětí od cca 4 000,- Kč do 15 000,- Kč měsíčně). Při výuce je uplatňována především přirozená metoda.

Státní mateřské školy uplatňují dvě možnosti. Nejběžnější formou je výuka anglického jazyka v podobě krátkých, rozdílně intenzivních kurzů. Obvykle se jedná o jednotýdenní cca hodinové lekce nabízené jako „nadstandard“, jsou hrazeny rodiči.

Někde jsou zajišťovány rodilými mluvčími. Druhou formou je integrovaná výuka. To znamená, že ji vede učitelka sama, a že s angličtinou běžně pracuje v celodenním vzdělávacím programu, propojuje ji s různými vzdělávacími i režimovými činnostmi, aktivní zábavou a hrou.

Někdy bývá angličtina propojena s počítačovými programy. Každá z těchto forem má své pro i proti. Optimálně by mohl fungovat model propojující obě tyto možnosti.

To znamená, že integrovanou průběžnou výuku zajišťuje učitelka mateřské školy a dokonalý jazykový vzor poskytuje dětem rodilý mluvčí, např. v podobě pravidelných lekcí.

Národní plán výuky cizích jazyků na léta 2005 – 2008 počítal výhledově s tím, že se základy angličtiny by se měly seznamovat již děti v posledním ročníku mateřské školy. Se systematickou výukou angličtiny pak začnou děti v první třídě základní školy.

Nutno dodat, že nemá jít o klasickou výuku jazyka, ale o přípravu dítěte k budoucímu osvojování jazyků, jako jeho příležitost nahlédnout do jiných kultur, jako možnost uvědomit si existenci různých jazyků, jako podnět k tomu, aby dítě vnímalo znalost více jazyků jako samozřejmost a bylo tak k jejich učení přirozeně motivováno. Děti by se neměly učit jen jazykovým dovednostem, ale také se seznamovat s okolním světem, rozšiřovat si obzor poznání v době, kdy jsou na podněty okolí velmi citlivé. Výuka by měla mít multikulturní rámec, děti by měly poznávat i reálie jiných zemí, učit se o kultuře jiného národa, toleranci k cizincům, rozvíjet své multikulturní postoje.

Problémem však zůstává, že pro zahájení výuky cizích jazyků v mateřských školách nejsou vytvořeny potřebné podmínky. Nějakou dobu tedy potrvá, než zajištěny budou. Největším problémem je nedostatek kvalitních a dostatečně kvalifikovaných vyučujících. Stejně tak chybí i ucelené metodické a didaktické materiály.

MŠMT se rozhodlo řešit urychleně otázku vhodné metodiky, která by pravděpodobně mohla řešit některé problémy v počáteční fázi realizace programu Národního plánu výuky cizích jazyků v předškolním vzdělávání. Metodika by měla formulovat základní zásady rané cizojazyčné výuky dětí.

Její klíčovou součástí by měla být nabídka vhodných aktivit, témat, slovíček a slovních spojení, běžných otázek či pokynů, které reflektují přirozené prostředí, v němž dítě vyrůstá a v němž je vzděláváno, stejně tak i příklady říkadel, písniček, her, pracovních listů apod.

Kromě textové části by měla obsahovat i audiovizuální materiál s praktickými aktivitami pro děti (písničky, pohádky, scénky apod.), a pochopitelně také jednoduché a praktické instrukce ke všem metodickým materiálům.

Součástí metodiky by měl být také audiovizuální didaktický materiál pro vyučující, kde by byly některé aktivity, doporučované v metodice, prezentovány např. ve formě krátkých „modelových“ sekvencí, aby vyučující mohli sami vytvářet a nabízet dětem aktivity analogické.

Současně s metodikou by měla být realizována i podpůrná opatření na její implementaci (jazykové vzdělávání učitelek mateřských škol, didaktické workshopy a semináře apod.).

Angličtina do školky

Nabízíme seznamování s anglickým jazykem pro předškoláky. Děti budou seznámeny s názvy dnů v týdnu, pozdravy, názvy ovoce a zeleniny, zvířat, hraček, barev atd. Vše hravou formou s využitím obrázkových karet, písní, pohybových aktivit a omalovánek.

Čerpáno bude z výukového materiálu pro předškolní vzdělávání „Teddyś Train“, „Cookie and friends“ a Metodiky výuky anglického jazyka pro předškolní vzdělávání. Využití písní v originále. Kroužek bude probíhat po odpoledním odpočinku v úterý 1x za 14 dní.

Seznamuje Bc. Miloslava Švehlová

Jak vybírat kroužky? S prvňáky opatrně, s puberťáky povinně

Se začátkem školního roku se rozbíhají i zájmové kroužky. Zabraňují dítěti v „poflakování“, ale i zde platí známé pořekadlo „všeho s mírou.“

Praha – S koncem prázdnin a začátkem školního roku začínají starosti a povinnosti nejen žákům, ale také jejich rodičům. Musí obnovit pozapomenutý školní režim, svého potomka řádně vybavit všemi školními pomůckami a také správně vybrat a náležitě sladit zájmové kroužky s dalšími aktivitami. A to je někdy pořádný oříšek.

V často zmatečném shonu ze zápisů kroužků někdy zaniká podstata věci – kolik jich zvolit a jak je vhodně nakombinovat, aby byly pro dítě užitečné a nestaly se černou můrou a zátěží pro celou rodinu.

Jak se dětští a školní psychologové shodují, méně někdy bývá více, ale děti a jejich potřeby jsou různé.

„Je to velmi individuální. Někdo zvládá více kroužků a je spokojený, zkrátka tu neustálou aktivitu potřebuje. Jiné dítě vyžaduje jeden, maximálně dva kroužky a více nezvládne a přes to nejede vlak,“ popisuje psycholožka Andrea Troníčková z pedagogicko-psychologické poradny .

Magistra Jana Hložánková, školní psycholožka ze základní školy v Krnově, zastává pravidlo převahy kvality nad kvantitou. „Osobně ocením více, když mé dítě bude dělat dva kroužky, ale s maximálním nasazením svých schopností, než kroužků pět, ale každý polovičatě a bez většího užitku.“

Nechte dítě si kroužek vybrat

Představy dětí a rodičů o zájmových kroužcích se často velmi rozcházejí. Podle Jany Hložánkové nastává problém, když se střetnou představy vysoce ambiciozních rodičů s méně ambiciozním dítětem.

„To je poté neúměrně přetěžováno a dodatečně dochází i k selhávání ve školní výuce, a to nikoliv z nedostatku rozumové kapacity. Tyto děti bývají unavené, školní výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí a rodiče tuto souvislost bohužel často nevidí,“ upozorňuje.

Rodiče mají také často nutkání vybrat kroužky za dítě. Podle odborníků by to však mělo být naopak.

„Kroužek bude navštěvovat dítě, nikoliv rodič. Rodiče by tedy neměli dítě nutit do kroužku, o který nemá zájem a který se zdá vhodný pouze rodiči,“ radí Hložánková.

Tento postup zastává i v případě těch nejmladších žáků.

„Menší děti mají často zkreslené představy o tom, jak některé kroužky fungují, neví přesně, co je tam čeká a nejsou si ani jisté, zda je to bude bavit.

Je ale vhodné dát dítěti příležitost si kroužek vyzkoušet i s poměrně vysokým rizikem, že dítě zjistí, že to není to, co by ho bavilo.

Tato vlastní zkušenost a 'samozjištění' je do života stále přínosnější než povinné navštěvování kroužku, který dítěti vybral rodič,“ radí psycholožka.

Prvňáčci potřebují zvláštní režim

Zvláště opatrní při plánování kroužků by rodiče měli být v případě prvňáků. „Ti ještě nejsou najetí na zvládání školních povinností a pro někoho je to zvykání na školu opravdu složité. Zde bych byla s počtem kroužků opatrná, záleží také na tom, kolikrát týdně se koná,“ říká psycholožka z pedagogické poradny Andrea Troníčková.

U prvňáčků proto doporučuje využívat spíše kroužky v rámci družiny. „Ty jsou pro zvládnutí podstatně méně náročné, nevyžadují další čas, nemusí se na ně nikam docházet.“

Mnozí malí žáčkové již chodí na tři až čtyři kroužky z předškolních dob. Tehdy šly bez problémů zvládat, nyní však začínají školní povinnosti.

„Ve škole podstatně vzrostou nároky na dítě a jeho časový fond je také značně omezen. Zde je na rodičích, aby vypozorovali, co je a není jejich dítě schopno zvládat a přizpůsobili tomu počet kroužků,“ radí psycholožka Jana Hložánková.

Jak na puberťáky? Jednoduché řešení neexistuje

Naopak v případě puberťáků Andrea Troníčková radí, že i přes jejich případné protesty by se s nimi domluvila alespoň na dvou kroužcích, z toho na jednom sportovním. Pomůže to totiž předejít „poflakování se“ a chytání se špatné party z důvodu nudy.

„Nicméně každé dítě by mělo mít nějaké volné odpoledne, ne každý večer přijít, najíst se a spát,“ dodává Troníčková.

Na puberťáky lze působit velice obtížně a dohoda s nimi bývá těžká, je proto dobré vést děti k nějakému dlouhodobějšímu zájmu již od útlého věku.

„Pěstovat v něm lásku k tomu, co ho baví a podporovat jej. Tímto způsobem lze alespoň částečně ovlivnit jeho postoj k zájmům v pubertálním a adolescentním věku,“ radí školní psycholožka ze ZŠ Krnov.

Nicméně jak upozorňuje, často se stane, že v pubertálním a adolescentním období se děti často zřeknou svých dlouhodobých zájmů, popřípadě je odsunou do pozadí.

„Tento proces je zcela běžný a neznamená, že by se jich mladý člověk definitivně zřekl. Existuje pravděpodobnost, že se k nim později vrátí,“ uzavírá Jana Hložánková.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *