Jako vždy jsou to dvě zprávy, jedna dobrá a jedna horší: Ta lepší zní – je podepsáno.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger a šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel včera hodinu po poledni stvrdili společné memorandum, díky kterému uvidí doktoři v nemocnicích na výplatní pásce od března o pět až osm tisíc více. Do dvou let pak budou brát 1,5 až trojnásobek průměrného platu, což jen letos bude stát dvě miliardy korun. Krize tedy končí, velká část lékařů se vrátí zpátky na svá místa.
Ovšem všechno něco stojí a jak už ve čtvrtek večer vzkázal ministr Heger: „Na platy je možné si vydělat jen a pouze reformou.“
Druhá a horší zpráva tedy zní: Období nejistoty, kdy jste nevěděli, kdo vás po 1. březnu ošetří, vystřídá možná ještě bolestnější doba, kdy se české zdravotnictví začne měnit.
A budou to věci z pohledu pacienta často nepopulární. „Je třeba, aby si všichni uvědomili, že nyní nastává doba úspor a šetření,“ komentuje to Heger.
Na co všechno se tedy máme v nejbližších dvou letech připravit?
Tady jsou čtyři základní okruhy, kterým běžný pacient možná nezatleská, ovšem obří otesánek české zdravotnictví, který ročně spolkne 280 miliard korun, už dál růst nemůže.
Nemocnice už nebude všude
V rámci reformy dojde na rušení takzvaných akutních lůžek. Těch je v českých nemocnicích zhruba 55 tisíc a zhruba deset tisíc z nich by se mělo zrušit nebo změnit na lůžka následné péče, tedy například na LDN. Stát by tím podle Hegera mohl ušetřit až pět miliard korun.
Dost možná dojde i ke zrušení některých ze 191 nemocnic, které u nás jsou podle statistiky z loňského roku. Například největší pojišťovna VZP bude mít první analýzu o možném rušení už za dva měsíce. Pak začne jednat se zřizovateli: soukromníky, kraji, městy i státem.
Kromě toho si pacient v samotné nemocnici i připlatí, už od letoška se poplatek za den pobytu v nemocnici zvýší ze šedesáti korun na rovnou stovku. Proti tomu je hlavně opoziční ČSSD, i když i ta už dříve uvedla, že si dokáže představit placení v nemocnici. Ovšem jen za stravu.
Ze špitálu rychle domů
Dalším z plánů, jak ušetřit, je zkrácení doby hospitalizace pacienta ve špitále. Do budoucna by se tedy kromě jiného měla více podporovat jednodenní chirurgie.
Česko totiž patří k evropským rekordmanům – průměrná doba pobytu v nemocnici je u nás 7,5 dne, což je o den a půl více, než činí evropský průměr.
Třeba pacienti po operaci mandlí dnes běžně tráví v nemocnici čtyři až pět dní, teoreticky by jim stačily jen tři dny. Tři dny místo pěti by mohla trvat i hospitalizace po bezproblémové operaci slepého střeva.
Rozhodující by však vždy byl pohled lékaře a jejich názory na možné zkrácení pobytu v nemocnici se značně liší.
Paciente, připlať si
Pořádně vášnivá diskuze se nejspíše rozhoří kolem toho, co je ve zdravotnictví standard a co nadstandard. Ministr Heger nicméně tuto otázku otevře. Naznačil to už svým vyjádřením na adresu operací, které provádí chirurgové pomocí robota.
Právě robotický výkon by do budoucna mohl být za peníze, neboť dle vyjádření ministra jen patnáct procent nynějších operací je skutečně „oprávněných“. Neboli pojišťovna by je měla zaplatit.
A kolik bychom si mohli připlatit?
- Typickým příkladem je třeba odstranění prostaty při podezření na rakovinový karcinom.
- Klasicky skalpelem tato operace vyjde zhruba na 40 tisíc korun, laparoskopicky (kamerou) stojí dvojnásobek a robotem (který by do budoucna mohl být placený) stojí operace kolem 160 tisíc korun.
- Na druhou stranu při operaci robotem je daleko rychlejší rekonvalescence a narozdíl od „otevřené operace“ klesá i riziko infekce.
Nejde však jenom o roboty, za peníze by si pacienti mohli pořídit třeba lepší sádru nebo lepší kloub. Koneckonců není to žádná novinka – už dnes si lidé sami platí například laserové operace očí a běžně se připlácí u stomatologa.
Lékařská komora udává, že pacienti nyní z vlastní kapsy táhnou už sedmnáct procent nákladů.
„V první fázi zavedení standardu a nadstandardu by se spoluúčast měla týkat především materiálu, v následujícím období by se rozšířila i na některé zdravotnické výkony,“ řekl už dříve Deníku mluvčí resortu zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Hořká pilulka pro stát i občany
Jako nesmírně horký brambor bude muset ministr Heger v nejbližší době vyřešit i otázku lékové politiky.
Podle posledních údajů (za rok 2009) spolyká každý Čech ročně léky za 7618 korun, což je meziroční nárůst o šest set korun. Jen pro srovnání: Za posledních 15 let u nás stoupla celková hodnota dodaných léčivých přípravků z 25,736 miliardy korun na 79,746 miliardy.
Lékařská komora dlouhodobě kritizuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, že je málo pružný. Ten to odmítá a odkazuje na složitý systém stanovení úhrad i cen. A nad tím vším se vznáší přízrak „farmaceutické lobby“.
„Systém cen léků je u nás sice transparentní, ale úplně blbý,“ komentuje to lékař a nyní ředitel pro strategii VZP Pavel Vepřek. Sám působil jako dětský kardiolog v Kanadě a odkazuje na zahraniční zkušenost se stanovováním cen léků.
- „Zajímavý je třeba německý či nizozemský model, kdy existuje nějaká minimální úhrada, ale kromě toho si pojišťovna může udělat internetovou aukci a v každé kategorii léku si vysoutěžit jeden a ten dát pacientům levněji nebo zdarma,“ říká Vepřek.
- Když totiž s farmaceutickou firmou jedná pojišťovna, a nikoliv státní orgán, náklady podle Vepřeka klesají.
- Jak dodává, také od akce Děkujeme, odcházíme si sliboval víc.
- „Myslel jsem, že výstupem bude pevný harmonogram změn, takhle se ale opět jenom nesystémově do zdravotnictví nalily peníze,“ uzavírá Vepřek.
Mladý lékař: Odcházím i tak
Ústí nad Orlicí – Michal Šnajdr jako první z lékařů Orlickoústecké nemocnice podal loni 22. listopadu výpověď.
Iniciativa Děkujeme, odcházíme se ve zdejším špitálu rozjela právě z jeho popudu. Nejprve několik triček, logo akce na pláštích hrstky doktorů, posléze založení lékařského odborového klubu, který v nemocnici dosud neexistoval. Co se změnilo u sedmadvacetiletého anesteziologa Michala Šnajdra od začátku protestů? V kostce řečeno: všechno. Třeba to, že už není anesteziologem a z Ústí nad Orlicí odešel zpět do místa svých vysokoškolských studií. „Třetí den makám v Olomouci, šest let jsem tady studoval, město znám, bydlení je super,“ pochvaluje si mladý lékař návrat na Hanou a dále popisuje, kam vedly jeho poslední kroky. „Školím se na praktika v ordinaci soukromého praktického lékaře, potrvá to tři roky.“ Než bude z Michala Šnajdra kovaný „obvoďák“, nemocnici se stejně nevyhne. V rámci školení jej čeká například sedm měsíců na interním oddělení. Mladý lékař ale svého rozhodnutí nelituje a vracet do nemocnice se nehodlá, budoucnost ovšem hodnotí opatrně. „Těžko soudit, ale myslím si, že do budoucna to bude určitě lepší. Se soukromou praxí člověka netrápí služby, je pánem svého času. Kolik tomu dá, tolik bude mít. Ale časově je to určitě daleko volnější než v nemocnici,“ míní Šnajdr.
JAN POKORNÝ
Chceš zpátky? Jdi do konkurzu
Praha – Vezmeme je zpátky, říkají většinou ředitelé nemocnic o lékařích, kteří podali výpověď. Jenže najdou se i výjimky.
Velmi ostře pojal možný návrat lékařů třeba ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Antonín Karásek.
Doktorům vzkázal, že pokud chtějí zpátky, musí se nejprve přihlásit do klasického výběrového řízení. „Stále platí, že případné opětovné obnovení a navázání další spolupráce by probíhalo standardní cestou, tedy podáním žádosti o přijetí do pracovního poměru,“ uvedl včera mluvčí špitálu Ludvík Valouch. Podle něj to však neznamená, že by se lékaři vrátit nemohli.
Lékaře ovšem jednání ředitele, který je teď momentálně v zahraničí, nadzdvihlo.
„Dovolím si směle tvrdit, že co se týče chování vedení nemocnice, jsme na tom nejhůře v celé republice. Tak nekompromisní postoj nezaujal žádný z ředitelů,“ prohlásil včera předseda uherskohradišťské místní organizace Lékařského odborového klubu Petr Vysloužil. Na Slovácku tak i přes celostátní dohodu hrozí po 1. březnu krizový stav.
- Ministerstvo zdravotnictví bude od pondělka sledovat stav stahování výpovědí v nemocnicích, jež řídí, a od hejtmanů dostane tyto údaje i za jejich nemocnice.
- „Do středy, kdy vláda bude schvalovat tarifní tabulky, už bude jasné, zda návrat lékařů opravdu je v podstatných číslech, a já jsem přesvědčen, že tomu tak bude,“ dodal včera ministr zdravotnictví Leoš Heger.
- (lap, jak, čtk)
Zátěž nemocnic je nesmírná. Nelze uvažovat o uvolňování opatření, řekl Blatný
Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, na páteční tiskové konferenci uvedl, že během Vánoc čísla sice klesla, bylo to však způsobeno výpadkem v testování. Počet nově nakažených z toho týdne podle Duška potvrzuje, že jsme v krizové situaci.
Nejvíc nemocných během pandemie. 145 000 lidí v Česku má covid-19, ve čtvrtek jich přibylo 14 780
Číst článek
Dušek také sdělil, že je důležité sledovat, jací lidé se koronavirem nakazí. „Není důležité, kolik je denně diagnostikovaných, ale kolik z nich je ve zranitelné skupině. Stávající čísla jsou velmi vysoká.
Prvním důvodem je, že v Česku stále probíhá komunitní šíření. Druhým je velký počet testů.
“ Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky oznámil, že u nakažených občanů ve věku 65 a více let je 30% pravděpodobnost, že budou potřebovat nějakou formu hospitalizace.
V českých nemocnicích nyní přibývá 650 nových hospitalizací s koronavirem denně. V řadě regionů nemocnice naráží na své kapacity. „Situace je velmi riziková,“ sdělil Ladislav Dušek. „Rizikovější scénář nás nutí se připravit i na 12 tisíc hospitalizací denně. Věřím, že to nenastane, Počet hospitalizovaných roste nižším tempem.“
Vladimír Černý, národní koordinátor intenzivní péče, se obává, že se kapacita lůžek nemocnic blíží limitu a možnosti navýšení jsou omezené. „Hlavním limitem situace v Česku z hlediska kapacity lůžek je personál. Akutní péče je nadále zajištěna, systém se ale blíží limitům,“ uvedl Černý. „Budeme doufat, že se počty pacientů zastaví.“
V posledních dnech se vedla debata o otevření polních nemocnic. Ty vznikly v pražských Letňanech a na brněnském výstavišti. Ministerstvo zdravotnictví polní nemocnice zatím neaktivovalo kvůli nedostatku personálu.
„Pomoci by mohlo otevření škol, aby se mohly vrátit sestřičky, které se starají o své děti,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
O otevření polních nemocnic se rozhodne v dalších dnech, pravděpodobně je ministerstvo využije jako očkovací centra.
Vznikla Rada pro řízení nemoci covid-19, chce řešit opatření. Zasedají v ní vláda, odborníci i opozice
Číst článek
Od 15. ledna chce vláda spustit centrální rezervační systém pro populaci nad 80 let. Ve zkušebním provozu bude ale i předtím. „Plné spuštění bude až od 1. 2., je dost času na testovací provoz,“ uvedl Blatný.
Odmítl, že by očkování nebránilo nemoci v šíření. „Očkování je tady pro to, aby jednotlivce i společnost ochránilo před onemocněním. Nechci, aby kdokoliv říkal, že očkování takto nefunguje.
To by popíralo jeho smysl, víme, že je cestou, jak infekčnímu onemocnění zabránit.“
Blatný sdělil, že má vláda zájem dokoupit vakcínu od společnosti Pfizer. „Kdykoliv se objeví další možnost nákupu od Pfizeru, Česká republika bude mít zájem o maximální počet,“ uvedl ministr zdravotnictví. „S praktiky se domlouváme na tom, že dokud nejsou k dispozici vakcíny do jejich ordinací, budou pomáhat s prací očkovacích míst a center.“
Jan Blatný pokládá situaci ohledně koronaviru v Česku za velmi vážnou. Chce proto jednat s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, aby krizový štáb s ministerstvem vnitra spolupracoval na vytváření podmínek pro opatření a jejich vymáhání.
Antigenní testy budou podle ministra zdravotnictví Blatného pokračovat i ve 4. stupni indexu PES a budou hrazeny z pojištění. „Kde to bude možné, budou antigenní testy hrazené,“ uvedl ministr.
Článek pokračuje pod online reportáží
Ve čtvrtek testy odhalily 14 780 nových případů covidu-19. Je to přibližně o 2900 méně než ve středu, kdy byla čísla rekordní. Přesto však PES zůstává již třetí den na 86 bodech, tedy na pátém nejvyšším stupni.
Od neděle 27. prosince platí v Česku přísná bezpečnostní opatření proti šíření koronaviru. Ve čtvrtek vláda rozhodla, že opatření zůstanou na nejpřísnějším stupni protiepidemického systému (PES) nejméně do 22. ledna.
Ministr Blatný (za ANO) ve čtvrtek nevyloučil další zpřísnění, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) požádá kabinet sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. Od 27.
prosince se mohou shromažďovat pouze dvě osoby a je zákaz nočního vycházení od 21.00 do 04.59 s výjimkou cest do práce či za lékařem. Až na výjimky také zůstávají uzavřené služby a obchody.
Zastaven je rovněž provoz lyžařských vleků.
Kapacita nemocnic je v některých regionech vyčerpána, limitující je především nedostatek personálu
17. 2. 2021
Aktuální epidemická situace ohledně onemocnění covid-19 zásadně dopadá na stav lůžkové kapacity v nemocnicích. Ta se potýká s
extrémní zátěží a v některých regionech dosáhla svého limitu.
Řada nemocnic musí přistupovat ke snížení personálních i odborných ošetřovacích standardů. Nadále jsou nutné mezikrajové transporty. Limitující je především nedostatek zdravotnického personálu.
K 17. 2. bylo v nemocnicích hospitalizováno 6 171 pacientů. Z toho 1 175 pacientů je hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče a 584 pacientů je napojeno na umělé plicní ventilaci. V některých regionech už nemocniční kapacity prakticky dosáhly svých maximálních kapacit — týká se to např. Královéhradeckého a Karlovarského kraje.
„Současný vývoj nepříznivé epidemické situace se zásadně podepisuje na stavu v českých nemocnicích, a to velmi negativně.
Lůžková péče je na hraně svých maximálních kapacit, v některých regionech je dokonce už vyčerpaná.
Zásadním problémem, se kterým se nemocnice potýkají, je zejména nedostatek zdravotnického personálu,”
popisuje situaci ohledně lůžkových kapacit nemocnic ministr zdravotnictví Jan Blatný.„Situace je oproti podzimu problematičtější v tom, že se objevuje tzv. britská mutace, která se vyznačuje násobně rychlejším šířením. Zároveň je část roku, pro kterou je typická vyšší nemocnost. A to jak respiračních onemocnění, tak třeba onkologických diagnóz,” vysvětluje rozdíl s tzv. podzimní vlnou ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Pokud by celková volná kapacita lůžek určených pro pacienty s
onemocněním covid-19 klesla pod 10 %, požádala by Česká republika sousední státy o pomoc s péčí o pacienty s tímto onemocněním. V současné době je na jednotkách intenzivní péče volných 16 % lůžek, u standardních lůžek s kyslíkem je to pak 26 %.
„Nastalou nepříznivou situaci v nemocnicích se snažíme řešit mezikrajovými transporty pacientů, které realizujeme prostřednictvím Národního dispečinku lůžkové péče.
Je nutné zapojovat nouzový zdravotnický personál, čímž se snažíme částečně kompenzovat vliv nedostatku zdravotnického personálu,” líčí situaci v nemocnicích náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
„Vzhledem k tomu, že zásadní problém spočívá právě v nedostatku zdravotnického personálu, který zajišťuje péči o pacienty s COVID-19, navýšení lůžkových kapacit není řešitelné instalací polních nemocnic,” dodává náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
„Podílet se na zlepšení aktuálního stavu ohledně kapacit českých nemocnic může každý z nás. A to tím, že se budeme chovat zodpovědně a důsledně dodržovat platná protiepidemická opatření.
Díky tomu snížíme počet svých kontaktů, čímž zamezíme šíření nákazy a ulevíme zdravotníkům, kteří se v nemocnicích potýkají s ohromným pracovním vytížením,”
nastiňuje řešení ministr zdravotnictví Jan Blatný.„Nejúčinnějším opatřením proti šíření nákazy je především omezení sociálních kontaktů. Pokud se setkáním s jinými osobami nevyhneme, nosme prosím chirurgickou roušku, nebo ještě lépe respirátor a samozřejmě dodržujme i hygienu rukou a rozestupy,” popisuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová, jak se nejefektivněji bránit infekci.
„Plošná opatření nefungují, když nejsou dodržována na individuální úrovni,“ dodává ministr zdravotnictví.
Odbor komunikace s veřejnostíMgr. Barbora Peterová, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí, e-mail: [email protected]
Stav-a-vývoj-epidemie-covid-19-v-ČR Jak zabranit šíření nákazy covid-19