Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

  • blog
  • fórum
  • komentáře
  • recepty

pokračování…

Naposledy jsem na tohle svinstvo narazil u pitné vody. Začnete tak, že
vezmete nic netušící přírodní produkt.

Pak přidáte několik
osvědčených mluvicích hlav (tituly před i za jmény podmínkou) a necháte
je zcela nezávisle odříkat dovedně poskládané sdělení.
V jednotlivostech je pravdivé a v zásadě se proti němu nedá nic moc
namítat.

Ve výsledku vás ale zlehka pošťuchuje k určitým závěrům a
zároveň vás hned pohodlně nasměrují k světlým zítřkům.

pokračování…
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Potravy pro duši jsou na KVIFF plné
sály. Kde ale shánět stravu pro masité schránky, které nás přenášejí
ze sálu do sálu? Pod rouškou mrholení a v sychravém tempu jsem dnes
prošel většinu míst, kde se dá najíst levně a kde vám dají jídlo
do ruky.

pokračování…

Pamatujete si, kdy jste poprvé přišli na to, že je úplně jedno, jestli
vaříte podle receptu? Kouzelná chvíle, že jo? Osvěžující způsob
k osvobození. Napusťte si plnou vanu ledové vody, vysypte do ní kýbl jahod
a hup tam.

komentáře
pokračování…

Sám se divím, že mě podobná ptákovina napadla až teď. Přitom je to
zaručeně nejlepší způsob, jak se vyfantazírovat z podoby a zároveň se
sebe udělat troubu již rok poté – předvídat zaručené tutovky
v oblasti gastronomických trendů na příští rok! 😉

pokračování…
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Kam s tou modrou, na běžky? Ještě né, ale už brzy. Malá vizuální
ochutnávka, než to vypukne… 😉

pokračování…
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Letos to snad ani nemohlo vyjít lépe. Jak jinak si totiž zkrátit
čekání na volební výsledek než mňamkováním na Hradě.
A i kdyby to snad letos dopadlo tragicky (nedopadne;), pořád zbývá
celá neděle na zahojení a případné upití se k smrti. PFF 2010 – volte
vidličkou, plastovou! 😉

pokračování…
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Ták, a! Byla to předvolební agitka, nebo skutečný pokus o zavedení
tradice farmářských trhů v Dejvicích? Po prvním načinčaném díle
s popíkem z reproduktorů a s proslovy politiků těžko říct. Přesto se
ale v našich končinách jedná o ojedinělý (a dotažený!) pokus o trhy
s posvěcením městské části, který si zaslouží pozornost.

pokračování…
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Věřte, nebo ne, ale tahle krabice křehkých oválků s krémem dokáže
rozdělit život každého milovníka sladkostí na dvě etapy. Období před
macarons a po něm. Po návratu z Paříže vím, o čem
mluvím… 😉

pokračování…
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům
Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Suroviny: Ředkvičky, Medvědí česnek, Brambory, Topinambury, Řapíkatý celer, Dýně, Rajčata, Růžičková kapusta, Salátová řepa, Celer, Hlávková kapusta, Černá ředkev, Mrkev, Česnek, Zelí, Okurky, Cibule, Papriky. Petržel a Kačenka česká

Techniky: Využití zeleniny od kořene po listy, Blanšírování, Glazování, Na zádíčka a Pyré

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcůmNo items Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům Oranžová vína

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům – Vitalia.cz

V poslední době přibývají stížnosti na různé předváděcí akce spojené s prodejem výrobků. Mnoho účastníků tvrdí, že byli zmanipulováni ke koupi něčeho, co – jak si později uvědomili – vlastně vůbec nepotřebují.

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům
Autor: Isifa.cz

Někteří si dokonce uvědomí, že si objednali zboží předražené až o tisíc procent. Jak je možné, že vám prodejci dokážou prodat něco, co byste si normálně nikdy nekoupili?

Dobrý obchodník je svého druhu profesionál a ovládá různé triky, které se učí na školeních. Samotná předváděcí akce staví na osvědčených technikách.

Možná si ani samotní organizátoři neuvědomují, do jaké míry jsou tyto techniky manipulativní. Všimněme si alespoň těch nejběžnějších…

Triky prodejců

  • Na předváděcí akci vás nalákají slibem nějakého dárku, např. mobilu. Na konci pozvánky naleznete napsáno drobným písmem, že dárek je jen pro ty, kdo podepíší smlouvu.
  • Potenciální zákazníci jsou skupinově vytrženi ze známého prostředí, aby byli přístupnější různým sugescím. Pro dealery je jednodušší oslovovat celou skupinu. Proto ty předváděcí akce v hotelových zasedačkách, zájezdy s nabídkami apod.
  • Obchodník vás uplatí drobnou pozorností, laskavým slovem, věnuje vám čas. Protože jste naučeni, že nic není zadarmo, cítíte se zavázání něco koupit. Podobný pocit dluhu zakoušíte, odmítnete-li koupit nabízený produkt. Obchodník vám proto pohotově nabídne něco jiného, abyste se z tohoto pocitu mohli „vykoupit“.
  • V úvodu programu se organizátoři snaží vyvolat souhlas, proto pronášejí určitá obecná tvrzení, se kterými bude každý souhlasit. Posluchač je tak předem naladěn k dalšímu přitakání.
  • Vyvolávání představ potenciálního nebezpečí. V obyčejné matraci vegetují nebezpečné viry. Mikroorganismy ve špatně vysátém koberci vám významně zkracují život. Voda z vodovodu obsahuje spoustu humusu. Názorné ukázky zvětšenin roztočů. Zdravotní komplikace způsobené požíváním přepálených tuků… Všem těmto hrůzám se vyhnete, když zakoupíte výrobek: speciální matraci za 25 000, vysavač za 60 000, filtr na vodu, soupravu titanových hrnců, cenu si ani netroufám odhadnout.
  • Sugestivní hudba, tón hlasu a gesta mluvčích, pravidelné údery bicích, to vše jsou způsoby, jak vyřadit kritické myšlení vaší pravé hemisféry a dostat vás z normálního stavu vědomí do hladiny alfa, v němž jste mnohem přístupnější sugescím.
  • Účinnou metodou je rovněž svědectví. Prostředek otestovaný v různých evangelikálních církvích je úspěšně využit i při nabídce poněkud materiálnějších hodnot. Jsou-li jiní zákazníci spokojeni, proč bych nebyl já?
  • Manipulace profesionálních prodejců může být velice jemná. Účinnost nenásilné manipulace byla dobře známa již za války. Příklad: Američtí vojáci, kteří se vraceli z korejského zajetí jako přesvědčení komunisté, nebyli svými vězniteli nijak mučeni ani biti. Věznitelé je jednoduše přiměli, aby řekli něco pozitivního o komunismu, byť jen maličkost, např. „V komunistické zemi neexistuje nezaměstnanost“. Poté tuto výpověď vysílali rozhlasem do jiných cel, kam zajatce záhy přeložili. Noví spoluvězni se pak na přeloženého zajatce začali dívat jako na komunistu, a on tuto roli nakonec přijal.

Zákon reciprocity

Prodejcům usnadňuje práci tzv. zákon reciprocity. Za normálních okolností reciprocita účinkuje tak, že projeví-li vám někdo laskavost, téměř v každém případě se cítíte povinni nějak mu to vrátit (přečtěte si: Akce a reakce v mezilidských vztazích).

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům
Autor: SXC

Dělám to jen pro vás!

Pokud obchodník projeví souhlas při vyjednávání s vámi, cítíte se podle zákona reciprocity rovněž zavázáni projevit souhlas.

Pokud tedy odmítnete první nabídku, obchodník s tím vyjádří souhlas a dosáhne tím mnohem větší pravděpodobnosti, že na druhou nabídku odpovíte kladně; nezáleží na tom, máte-li o ni zájem, nebo ne.

V případě, že odmítnete náročný požadavek, stáváte se mnohem náchylnější akceptovat nějakou méně závažnou žádost.

Dokonce i v případě, že již odcházíte, prodejce má stále šanci. Změní nabídku – sníží cenu a odstraní bonusy – a dostane vás. Není náhodné, že při předváděcích akcích např. na drahé titanové hrnce současně nabízejí i mnohem levnější kosmetiku.

Je to přece pro vaše dobro

A jak se na používání těchto triků dívají samotní prodejci? V příručkách pro obchodníky jsem našel ospravedlňující vysvětlení: Obchodník na rozdíl od potenciálního kupce ví, že jeho výrobek je kvalitní a důležitý, a proto tyto manipulativní techniky vlastně používá pro dobro zákazníka, který to neví.

Proto až si někdy zase koupíte nějaký předražený krám, nemějte to prodejci za zlé. Obchodník ví jistě lépe než vy, co je pro vás dobré, a snaží se vás touto skvělou a potřebnou věcí nezištně obohatit!

Kupte si: Měřič úsměvů

Před časem jsem se dočetl o novém výrobku, který vyvinuli Japonci. Jedná se o přístroj, který měří úsměv. Na závěr uvádím svůj fantazijní text o tom, jak by mohla vypadat předváděcí akce na zmíněný produkt. Vychází z brainwashingových metod (a je trochu nadsazený, uznávám).

Blbá nálada se šíří mezi lidmi a zanechává za sebou mozky přeprogramované k pesimistickému vidění světa. Vážně si myslíte, že zrovna vy uniknete?

Také vás obtěžují kyselé úsměvy vašich sousedů, nevlídná obsluha prodavaček či vzájemné nadávání našich spoluobčanů na situaci v zemi? Vadí vám vzrůstající odosobněnost mezilidských vztahů a stále více mizející vzájemná komunikace? Jste inteligentní člověk s vlastním názorem, nezasloužíte si proto něco lepšího?

Víte, že negativní myšlení podporuje vznik řady nemocí, jako je zánět slinivky břišní, kornatění cév, lupénka, způsobuje žaludeční vředy a někdy vyvolává i vznik rakoviny? Víte, že pesimisté se dožívají v průměru o šest let nižšího věku? A že lékařské časopisy nám výsledky těchto výzkumů tají, protože jsou zaplacené politiky, zednáři a farmaceutickými firmami, které profitují z vašich nemocí? Opravdu byste jim věřili? Ne? To děláte dobře! Protože vy si zasloužíte něco lepšího! 

Jedinečný pomocník, který vám pomůže vykouzlit úsměv na tváři. Měřič úsměvů EMAN. Pomůže vám odhalit, nakolik je váš úsměv opravdový! 

Jenom se v duchu zaposlouchejte do toho krásného názvu: Měřič úsměvu EMAN. Už jen to slovo! Cítíte tu energii protékajícího optimismu? Nyní zavřete oči, představte si EMANův zlatý zářící úsměv a dvě minuty si pomalu opakujte jeho jméno. Cítíte to? Právě zažíváte vibraci fantastického vzrušení ze skvělé nálady, které tohle jméno znamená. 

Budete mít zájem:  Ublížení Na Zdraví Z Nedbalosti Přestupek?

EMAN vám pomůže skončit s blbou náladou a zaručeně z vás udělá optimistu! Podle zákona přitažlivosti vám váš zářivý úsměv přitáhne další zářivě se usmívající lidi a tak vám přibude nových spokojených zákazníků. Jak ukazují naše zkušenosti, váš obrat se vám zaručeně znásobí. A to vše za pouhých 5 999 Eur i s balením. 

A za tuhle směšnou cenu budete mít dobrou náladu každý den. Dejte si předsevzetí, že chcete zvítězit nad negativním myšlením, skepsí a pesimismem.

Slibte si, že EMANa si co nejrychleji, co? Ano, koupíte. Jinak vás blbá nálada pohltí a negativismus vám jednou zkrátí život. A to byste snad nechtěli.

Nebo snad ano? Nebo snad ano?? Nebo snad ano??? No vidíte, že ne! Jsem rád, že jsme se domluvili… 

A proto teď opakujme všichni společně: Koupíme si EMANa a budeme se usmívat. Ó, jak je povznášející věřit v nový, krásný svět. Ó, jak je krásné býti optimistou…!

Použité zdroje:
www.super.cz
www.iandavidchap­man.com

Jak funguje Systém Target2

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům
Eugen Prinz a další,  (překlad a úprava MP)
19.9.2017  PI-News

„Kdyby lidé pochopili systém peněz, měli bychom zítra ráno revoluci.“ říkával Henry Ford. Německý autor Prinz a další čtenářům osvětlují, co to je systém Target 2.


Jak ve skutečnosti funguje systém Target 2 (Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System)?

TARGET2 je platební systém, který umožňuje bankám v EU provádět mezi sebou peněžní převody v reálném čase. Tento postup se označuje jako systém zúčtování plateb v reálném čase (real-time gross settlement – RTGS)

Webové stránky Evropské centrální banky uvádí, že Centrální banky v rámci EU a komerční banky, které jim v jednotlivých zemích podléhají využívají Systém TARGET2 pro účely transakcí v eurech – a to jak vlastních, tak transakcí prováděných pro klienty – jde o více než 1 700 bank. Pokud započteme pobočky a dceřiné banky, umožňuje systém TARGET2 spojení s více než 55 000 bankami (a všemi jejich zákazníky) po celém světě.

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům
Německo-italský obchod v systému Target 2 probíhá stejně, jako se obchod německých firem se Španělskem.

Například španělský podnik v Německu nakoupí výrobní stroje za 1 mil euro. Německá firma stroje dodá, španělský podnik za to poukáže peníze španělské obchodní bance, ta je dále poukáže španělské centrální bance. Španělská centrální banka tyto peníze již nepoukáže dále Evropské centrální bance (ECB), ale upozorní ECB pouze na to, aby zaznamenala, že dluží 1 mil eur, nejsou tedy poukázány skutečné peníze. ECB dále informuje německou centrální banku o tom, že má pohledávku na španělskou centrální banku, zde také nejsou poukázány žádné skutečné peníze. Německá centrální banka návazně poukáže 1 mil euro na účet obchodní banky prodejce výrobních strojů v Německu a ani zde neputují žádné peníze. Obchodní banka převede tyto peníze na účet prodejce.

Tímto systémem však některé eurostáty systematicky vytvářejí dluhy vůči Německu, navíc neexistuje žádná horní hranice resp. časové vymezení docílení vyrovnaného salda.

Vyúčtování systému Target2 mezi státy se provádí ročně. Jde o vyúčtování, nikoliv vyrovnání. Tento systém tak de fakto vede k tomu, že Německo si platí vlastní exporty zejména do států jižní Evropy.

Do současné doby jde o částku cca 800 miliard euro.

Pokud jde o otázku, zda za tyto Target2 dluhy získává úroky, což by mohly být jisté příjmy německého státu, tak ano, jsou na to úroky. Úrokování těchto sald je počítáno vždy podle platných úrokových sazeb. Až na to, že současný úrok na půjčky činí „0“ procent. Německo tedy za to nic neobdrží.

Ve skutečnosti tak dochází k záchraně jihoevropských bank před bankrotem, který platí německý daňový poplatník. Bez tohoto systému by však německý export nemohl být tak výkonný. Nezaměstnanost by vzrůstala. Odhadem by bylo v Německu o více než 0,75 až 1 miliónu více nezaměstnaných.

Proto také možná stále mizí z českých obchodů domácí zemědělské produkty, aby se nakupovaly italské a španělské. Hledají všemožné způsoby, co importovat z těchto zemí, aby se to v rámci Target2 vyrovnávalo. Česká republika zatím není součástí Target2 systému do doby než přijme euro. Pracovní místa pak však budou mizet u nás.

– – –

PROČ EMOCE PATŘÍ DO BUSINESSU? A JAK JE VYUŽÍT?

Emoce: často vyvolávají protichůdné názory a ve výsledku právě i emoce… Patří tedy emoce do světa businessu, nebo ne?

Já věřím, že ano. Dokonce bych řekla, že emoce v businessu hrají zcela zásadní roli. Proč? Protože

Každé naše rozhodnutí je emoční

Máte pocit, že se rozhodujete výhradně na základě objektivních faktů a dat? Pak vás bohužel musím zklamat. Pochopíme to, pokud se podíváme na to, jak funguje náš mozek:

Americký lékař a neurolog Paul D. MacLean ve své teorii uvádí, že máme tři mozky, které se vyvinuly v procesu evoluce: plazí mozek, savčí mozek a lidský mozek.

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Nejstarší část lidského mozku je tzv. plazí mozek. Ten řídí základní fyziologické funkce, jako např. dýchání, spánek, krevní oběh nebo reflexy a vede naše instinkty.

Evolučně mladší částí mozku je limbický / savčí mozek. Tato část mozku je zodpovědná za emoce, vzpomínky, návyky a motivuje a vede naše rozhodnutí.. Ale neumí mluvit.

Třetí, nejmladší část našeho mozku je neokortex (šedá kůra mozková – starý jen asi 100 tis. Let). Ten je zodpovědný za rozum, logické uvažování, plánování či osvojení si jazyka. Také nám umožňuje zpracovávat / ovládat emoce.

V našich business životech jsme se každý někdy choval jako plaz, savec nebo člověk….

Představte si, že od šéfa dostáváte velice negativní zpětnou vazbu, se kterou třeba i nesouhlasíte. Pokud se zachováte jako:

  • Plaz: tak utečete – odejdete beze slova z místnosti
  • Savec: tak se naštvete, zrudnete, začnete se hádat
  • Člověk: v klidu vyslechnete, poté připravíte argumenty a zareagujete

Problém spočívá v tom, že udržet savčí mozek (emoce) v dané situaci na uzdě je velice náročné.

Když se podíváme na strukturu mozku vidíme, že z limbického mozku vede do neokortexu 10x více nervových spojů než z neokortexu do limbického systému – z toho je patrné, že není ve fyziologických možnostech člověka, aby se rozhodoval výlučně racionálně a bez emocí.

Naše rozhodování a chování je tak velmi ovlivněno emocemi. Často mnohem víc, než si myslíme. Většinou nejdřív přijde pocit a my se ho snažíme následně racionalizovat.

Proto můžeme tvrdit, že každé rozhodnutí, které v životě uděláme, je založeno na kombinaci emocí a racia.

Jak využít emoce v businessu? 

Již Michael Porter napsal spis týkající se konkurenční výhody, tedy toho, co nás jako firmu – či jako jednotlivce (pokud pracujeme jako OSVČ) odlišuje od konkurence.

V dnešní době se většina firem snaží odlišit pomocí racionálních argumentů – takových, kterým rozumí náš neokortex. Popisujeme tedy parametry typu výkonnost, kapacita, výdrž, barva, doba dodání, záruka, zrychlená reklamace,…., cena.

Jsou to všechno argumenty, kterým rozumíme, ale na jejichž základě náš neokortex neumí rozhodnout.

Začínají tak být úspěšné firmy / značky, které na to jdou jinak a to přes emoce. Nejprve nám vysvětlí, proč jsou tady, co nám jako zákazníkům přináší.

A toto jejich tvrzení s námi buď rezonuje a tak si získají naši náklonnost

, nebo ne (a to je také v pořádku, protože neexistuje jediná značka, která by byla tou nej volbou pro každého z nás – viz více).

Když firma získá naši náklonnost, tak již ani nemusí zmiňovat své funkční argumenty, ty fungují jen jako ujištění.

Uveďme si příklady:

  • Značka kosmetiky „Love beauty and planet“ má své proč rovnou v názvu značky. Tuto značku tak budou volit ti, kteří mají rádi čistou kosmetiku, která je odpovědná k planetě…. Argumenty jako cena, velikost balení a vůně pak již nejsou důležité.
  • Řetězec Sklizeno dělá život chutnější tím, že nabízí to nejkvalitnější jídlo z Česka i zahraničí. Pokud máte rádi dobré a zdravé jídlo, pak je Sklizeno Vaší volbou a všechny ostatní argumenty jsou na druhé koleji.

Proto, když budete přemýšlet o odlišení vaší firmy / značky na trhu, tak se nejprve zamyslete nad tím, proč tady jste, kdo jste a jaký má vaše konání dopad na život ostatních. Pak teprve popište vaše racionální argumenty, které jen fungují jako jistota pro neokortex zákazníka, kterým si odůvodní své rozhodnutí

Dnes již víme, že se na našich pracovních výsledcích zásadně podepisuje prostředí, ve kterém pracujeme (tento fakt je potvrzen mnoha průzkumy za posledních cca 20-30 let). Mluvíme o tzv. firemní kultuře. Firemní kultura má přímý vliv na výkonnost firmy, motivovanost a angažovanost zaměstnanců, míru fluktuace, nemocnost i zdravotní stav lidí ve firmě.

Co je firemní kultura?

Firemní kultura je soubor hodnot, norem a postojů specifických pro každou organizaci / firmu, které se utvářejí díky vzájemnému působení lidí a jsou ve velké míře společné pro zaměstnance dané firmy. Silná firemní kultura je pak ta, v níž dochází k vysoké míře sdílení.

Firemní kulturu nelze nakázat. Nejedná se o hodnoty napsané na zdech zasedacích místností… Firemní kultura je to, co na vás dýchne, když přijdete do dané firmy.

Je to pocit, který ve vás zanechá komunikace se zástupcem firmy, ať je to operátorka na telefonu, prodejce, nebo člen jejího vedení.

Je to způsob, jakým se zaměstnanci chovají navenek, ale i ten, jak spolu komunikují mezi sebou.

A zde právě hrají své místo emoce. Jak popisuje ve svém článku Sigal Barsade, profesorka na Wharton Univerzitě,  jsou to právě emoce – jako je optimismus, pocit sounáležitosti versus strach, obava udělat chybu,…..

, které zcela zásadně ovlivňují naši pracovní výkonnost. Proto je důležité emoce na pracovišti vnímat: emoce jsou signálem toho, zda je kultura toxická anebo zdravá.

Emoce nám umožňují pochopit, jak se lidé cítí, a jsou de facto takovým vhledem do opravdové firemní kultury.

Zjednodušeně řečeno, emoce předpovídají efektivitu fungování dané firmy. Když převládají pozitivní emoce jako pocit sounáležitosti, důvěra, optimismus, pak lidé spolupracují, vyplavuje se jim oxytocin a serotonin, které podporují hlubší spolupráci, umožňují nám lépe řešit komplexní problémy a zbavují nás stresu.

Pokud naopak převládají negativní emoce jako je strach, snaha uspět sám na úkor někoho jiného, netransparentnost,…, tak se nám vyplavuje kortizol, který pomáhá najít nebezpečí a ubránit se, zabraňuje vylučování oxytocinu a při jeho vyplavení se tělo soustředí na ohrožení a vypíná např. i imunitní systém. Proto je velmi nezdravé zůstávat v pracovním prostředí, kde se necítíme v bezpečí a pohodě…

Snažte se tedy vnímat, jaké emoce ve firmě, převládají. Podporujte kroky / činy / aktivity, které vedou k pozitivním emocím a vyvarujte se a včas odhalujte negativní emoce, které pracovní výsledky nejprve brzdí a později paralyzují.

Totalitní dobroserismus

KAREL KŘÍŽ

Asi tak bych pojmenoval současné společenské uspořádání. Lepšolidé, nebo chcete-li bolševici mysli, nám tlačí jejich “dobro” přes mrtvoly a my jsme nuceni jako dojné krávy státu sledovat jejich neustále nové utahování šroubů svobody jak občanské, tak ekonomické.

Nejhorší na tom je, že novodobí neobolševici ve vrchnostenských pozicích s námi jednají jako s odpadem, kterému je třeba přikázat a odebrat erární výpalné na pokraj holého přežití, natlačit jej do dluhové pasti otročících celoživotních hypoték, pomocí tisícovek nesmyslných zákonů, ve kterých se již nikdo nevyzná a ohýbají se dle libovůle soudců, jej udržovat v permanentním strachu z kriminalizace a ještě mu zavírat ústa neustálými ataky na svobodu slova, té téměř jediné a poslední možnosti jak se proti nim bránit.

Vše výše uvedené postihuje nejvíce střední produktivní třídu, motor společnosti, který by si zasloužil na vládních rukou nosit, ale právě mentální komunismus našich i EU vládců z nich opět jako za bolševika udělal “třídního nepřítele”, proti kterému brojí nesmlouvavou nenávistí.

Lidé, tvořící v dnešní společnosti reálné hodnoty, nejsou společností stavěni na piedestal uznání za jejich práci, ale naopak dehonestováni jako zloději, okradači státu, nepotřební, pachtící se mravenci, jimž je třeba co nejvíce znepříjemnit jejich život, aby náhodou tito na státu nezávislí jedinci nezískali ve společnosti odpovídající postavení. Postavení reálných živitelů.

Naopak jsme svědky jejich postupné likvidace, aby je postupně společnost, vedená komunistou a estébákem, nahrazovala stále větším množstvím erárních ouřadů, jejichž přínos populaci je nulový nebo spíše záporný. V jednoduché matematické logice tak spějeme k totálnímu bankrotu, jen si to nedokážeme uvědomit a představit. Nicméně prognóza je nemilosrdná.

Je to stejné jako další probíhající fáze dobroserismu, tedy genocida bílé rasy.

I zde můžeme vysledovat katastrofický scénář zániku tradiční euroatlantické civilizace, založený na hrdosti, umu a inteligenci bílé populace, která dala světu prosperitu a pokrok.

Totalitní dobroserové se nám snaží namluvit, že jsme stejní jako křováci z buše či islámem vymyté stroje na vraždění bezvěrců. Řekněme konečně, že tomu tak není. Historická pravda stojí na naší straně. 

Neustupujme donekonečna a nenechejme ze sebe dělat otroky multikulturního socialismu.

Bojujme za hrdost bílé populace, za její životaschopnost, která dala naší společnosti mnoho odvážných, pracovitých a hlavně produktivních lidí, kteří vybudovali na základech volného trhu a občanských svobod, jenž můžeme vysledovat hlavně u otců zakladatelů USA, nebývalý rozvoj a bohatství. Zastavme cestu návratu k bolševické totalitě, navíc umocněné multikulturalismem. 

Jak? Hlavně se nebát.

Nepředposírat se z kulturních marxistů, mainstreamových vymývačů mozků, vládnoucích oligarchů, multikulturních obohacovačů, mediálních nálepkovačů, korupčních či dotačních zlodějů a dalších podobných “elit”, které chtějí řídit naše životy. Být silní v mysli i argumentech. Neohýbat záda, nerýt držkou v zemi. Jen tak je můžeme zastavit. Jen tak můžeme naši společnost zachránit. Čas nám dá za pravdu a naději máme: Trump, Bolsonaro, Salvini …

Vymývači mozků aneb Proč podléháme prodejcům

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800

(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,00 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- KčCelkem za měsíc: 4 545,00 KčChci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.).

) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu.

Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd.

Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

(Visited 2 627 times, 1 visits today) Administrace: Redakce on 7.1.2019. (44 votes, average: 4,73

Proč potřebuje mozek svého kouče

V dnešním rychle se měnícím pracovním prostředí začíná být stále důležitější, aby se lidé dokázali přizpůsobovat.

Mezi vedoucími pracovníky a pracovnicemi převládá názor, že přivést lidi k tomu, aby změnili své návyky, v podstatě vyžaduje pouze dostatek informací a správnou motivaci.

Řečeno ve zkratce: potřebujeme vědět, co se má změnit, a pak už stačí použít příslušné nástroje, které lidi ke změně pobídnou. Jde však o zúžený pohled na věc, který funguje pouze v lineárních systémech.

Když se rozbije stroj, logicky dovodíme, co je příčinou poruchy a nahradíme nefungující součástku. Pokud se však „pokazí“ něčí způsob komunikace, najít a nahradit onu „nefungující součástku“ je problematické. Ve skutečnosti čím více víme o problému, který zahrnuje lidský faktor, tím hlouběji do něj můžeme zabřednout.

Proč mozek potřebuje koučink? Podívejme se na tyto otázky v rozhovoru Davida Rocka s Jeffreym Schwartzem.

Proč je pro lidi změna tak těžká?

Na úrovni neuronů je mozek vystavěn tak, aby signalizoval změny v prostředí a s dostatečnou intenzitou nás upozorňoval na cokoliv neobvyklého. Tyto signály o „neobvyklém“ vznikají v přední části mozkové kůry, která je propojena s centrem strachu nacházejícím se v amygdale.

Obě tyto oblasti spolu soupeří a odvádějí energii z přední části mozku, která umožňuje provádění složitějších intelektuálních činností. Proto máme tendenci chovat se emocionálně, neboť kontrolu začínají přebírat živočišné instinkty. Když se tento signalizační systém „přehřeje“, skončíme s diagnózouobsedantně-kompulsivní poruchy.

V takovém případě náš mozek neustále vysílá nesprávný signál, že něco není v pořádku, a my se to neustále snažíme napravit.

Dokonce i u lidí bez této poruchy znamená pouhá snaha o změnu nějakého rutinního chování, že mozek začne vysílat silné signály o tom, že něco není v pořádku. Tyto signály mají upoutat naši pozornost, čímž zatlačí do pozadí racionální myšlení. Překonat takovou mentální aktivitu vyžaduje velké úsilí.

To vysvětluje, proč změna přináší tolik strachu a nejistoty. Co ještě víme o souvislostech mezi změnou a mozkem?

Všechno vychází z fyziologie mozku. Klíčová část naší vědomé mysli, tzv. pracovní paměť, vyžaduje ke svému fungování daleko více energie, než hlubší struktury nacházející se v bazálních gangliích uvnitř mozku. Bazální ganglia mohou fungovat velmi dobře i bez vědomého myšlení, pokud to, co děláme, je rutinní činností, na níž jsme zvyklí.

Na druhé straně má naše pracovní paměť, která se nachází se v přední části mozkové kůry a je využívána k učení se novým věcem, dost omezené zdroje. Tato oblast se unaví rychleji než ta, kde jsou bazální ganglia, a najednou udrží v pozornosti jen omezené množství myšlenek.

Právě proto, že se pracovní paměť rychle a snadno přetíží, je každá činnost, kterou opakujeme do té míry, že se z ní stává návyk, přenášena do hlubších částí mozku fungujících jako automatický pilot, aby se uvolnily zdroje pro kognitivní činnosti.

Jen pár měsíců poté, co se naučíme řídit auto, řídíme bez přemýšlení.

Když se naučíme řídit, z hlediska mozku vytvoříme nová spojení, jimiž se v daných situacích automaticky přenášejí informace. Vytvářet tato spojení je jako prosekávat se hustým lesním porostem místo projít známou cestou. Jdeme pomaleji a na každý krok musíme vynaložit více úsilí.

Zamyslete se nad tím, co děláme v práci: to, jak prodáváme, vedeme schůze, řídíme lidi, či komunikujeme, máme v podstatě naprogramované. Pokoušet se něco z toho změnit, vyžaduje daleko více energie (ve formě pozornosti, jak se zdá), než je mnoho lidí ochotno investovat.

Děláme proto, co můžeme, abychom se změnám vyhnuli.

To mi připomíná, že jsem nedávno viděl studii na 800 lidech z oblasti lidských zdrojů. Píše se v ní – v souvislosti s firemními změnami – že 44 % profesionálů v HR raději nepostupuje podle nových příkazů šéfa a 15 % zcela trvá na tom, aby věci zůstaly, jak jsou.

Také mi to připomíná princip homeostáze, což je způsob, jímž se libovolný složitý systém tlačí proti síle, která se ho snaží změnit. Možná by si koučové měli pamatovat, že čím více se snaží lidi přinutit ke změně, tím více se jí oni brání.

Zažil jsem to i v praxi: nejprve musíte někomu dovolit, aby došel k vlastnímu závěru, že se chce změnit. Potom může práce začít.

Můžete laikovi vysvětlit povahu pozornosti v mozku. Jak samotná pozornost mění mozek?

Neurony spolu komunikují za pomoci jistého typu elektrochemické signalizace. Ta vyžaduje aktivitu na úrovni jednotlivých iontů – sodíku, draslíku a vápníku – procházejících skrz kanálky, které jsou v nejužším bodě pouze o málo širší, než jeden iont.

Máte-li základní představu o rozdílech mezi newtonovskou a kvantovou fyzikou, vyplyne vám z toho, že mozek sám je kvantovým prostředím. A vzhledem k tomu se na mozek vztahují všechny zákony kvantové mechaniky. V jejím kontextu otázka, kterou položíte, ovlivní odpověď. To platí i pro mozek.

Otázka, jíž mozek dostane, významně ovlivní charakter spojení, které mozek vytvoří, a změní vzorce a načasování těchto spojení vytvářených v každém zlomku vteřiny. Když teď nahradíte výraz „otázka, kterou dostane“ slovem „pozornost“, dostanete výrok: Kam je zaměřena pozornost, tam se vytvářejí spojení.

Zaměříte-li pozornost na něco nového, vytvoříte nová spojení. Tento jev byl prokázán studiemi zabývajícími se neuroplasticitou, při níž hraje zaměření pozornosti klíčovou roli ve vytváření fyzických změn v mozku.

Množství vědeckých výzkumů za posledních 20 let potvrdilo skutečnost, že změny v prostředí způsobují systematické strukturální a funkční změny v mozku. V posledních letech byly tyto výzkumy obohaceny o tzv. samo-vytvářenou neuroplasticitu, tedy schopnost měnit vlastní mozkovou činnost za pomoci aktivního a konstruktivního soustředění pozornosti.

Zřejmě klasickým příkladem jsou lidé trpící obsedantně-kompulsivní poruchou. Po několika týdnech tréninku a po velkém úsilí byli schopni systematicky měnit mozkové obvody způsobující neodbytné myšlenky na to, že „je něco špatně“, jimiž mozek tyto lidi neustále bombarduje.

Klíčem ke změnám v mozku bylo systematické zdokonalování dovednosti sebe-pozorování, která lidem umožňuje reagovat racionálně na emocionálně stresující podněty.
Často mluvíte o tom, jak naše mentální mapy ovlivňují naše vnímání, což objasňuje význam očekávání, cílů, úmyslů.

Můžete to blíže vysvětlit? Spojení, která jsme vytvořili – naše mentální mapy, mohou silně ovlivnit, jakou realitu vidíme; často více než samotné podněty zvenku. Klasickým příkladem je tzv. placebo efekt. Když lidem řeknete, že právě dostali látku na zmírnění bolesti, prožívají výrazné snížení bolesti, ačkoliv ve skutečnosti jim byla podána zcela inertní látka.

Očekávání snížení bolesti způsobí, že osoba opakovaně zaměřuje pozornost na zážitek úlevy od bolesti, což v mozku aktivuje relevantní centra; výsledkem je snížení vjemu bolesti. Řečeno jednoduše: stane se to, co očekáváme.

Jedna z vašich nejzajímavějších myšlenek je koncept „hustoty pozornosti“. Můžete objasnit, co hustota pozornosti znamená?

Hustota pozornosti popisuje, kolik pozornosti něčemu věnujeme: čím více jsme na něco zaměřeni, tím vyšší je naše hustota pozornosti. Tento termín popisuje naše mentální soustředění a koncentraci.

S dostatečnou hustotou pozornosti se jednotlivé myšlenky a činy naší mysli mohou stát součástí toho, kým jsme, a částí toho, jak funguje náš mozek, což potom ovlivňuje, jak vnímáme svět. Jinými slovy, síla je v našem soustředění.

Tím, kam se rozhodneme, že upřeme svou pozornost, měníme mozek a měníme to, jak vnímáme svět a jak s ním komunikujeme.

S tím souvisí i síla vyplývající ze zaměření se na řešení, nikoli na problém. Roky si uvědomuji, že když máme problém, můžeme jej buď donekonečna analyzovat, nebo hledat řešení.

Přístup založený na fungování mozku objasňuje, jak zaměřením se na řešení skutečně řešení vytváříme, zatímco soustředění na problém může v naší mysli problém ještě prohloubit.
Další podporu pro myšlenku odpoutání se od problému najdeme ve studiích o volném pohybu řízeném vůlí. Náš mozek neustále pracuje nezávisle na tom, jestli spíme nebo bdíme.

Nad obrovským množstvím spojení, jež se vytvářejí každou vteřinu, včetně tisíců myšlenek denně, které nám mozek najednou „přehodí“ do vědomé mysli, máme jenom malou kontrolu.

Benjamin Libet spolu s kolegy vypracovali v roce 1983 studii, která přinesla fascinující zjištění o tom, jak „svobodná vůle“ skutečně funguje.

Při studiu volného pohybu řízeného vůlí dokázali určit, že mozek nám vysílá popud k jednání asi pět desetin vteřiny před tím, než skutečně jednáme, což je z hlediska mozkové činnosti docela dlouhá doba.

Když se na večírku rozhodneme vstát ze židle a jít si s někým popovídat, náš mozek zahájil celý proces již o tři desetiny vteřiny dříve, než ho zaznamenala naše vědomá mysl. Libet zjistil, že kontrolu nad „svobodným“ jednáním máme ve skutečnosti jen v posledních dvou desetinách vteřiny před uskutečněním jednání.

Jevu, který popsal, říkám „moc veta“. Zatímco se zdá, že nemáme schopnost kontrolovat svoje myšlenky, můžeme kontrolovat to, zda budeme na základě těchto myšlenek jednat nebo ne. Zřejmě tedy nemáme moc svobodné vůle, ale máme svobodnou „ne-vůli“, tedy schopnost ne-reagovat na svá nutkání nebo nápady.

Lidé na vedoucích pozicích o tomto konceptu vědí již roky; někdy je nazýván „sebekontrolou“ nebo „sebeuvědoměním“. Diskusi můžeme uzavřít tvrzením, že změna chování vyžaduje prohlubování schopnosti vybírat si z palety myšlenek, které se objeví v naší vědomé mysli, ty, na něž soustředíme svoji pozornost. A jsme zpátky u vašeho již zmíněného výroku: „Síla je v soustředění.“

Myslím, že tento výrok může mít v koučinku široké využití. Nejsem sice v této oblasti odborníkem, ale z toho, co vím, lze – zdá se – tvrdit, že úkolem kouče je pomoci lidem na vedoucích postech zaměřit pozornost správným směrem.

To mi připomíná velké nápady a myšlenky, ke kterým lídři potřebují dojít, když vedou programy, které jim mají pomoci být efektivnějšími kouči. Potřebují se naučit nedávat rady a nebo, když je dávají, stavět se k nim neutrálně a prezentovat je jako možnosti, ne jako diktát.

Potřebují se naučit více se zaměřovat na řešení, protože je jasné, že jejich staré vzorce jsou pevně zapsané, což je opravdu těžké změnit.

Je tedy užitečné mluvit o myšlence „svobodné nevůle“ – což je koncept o tom, aby si všímali, že už se chystají něco dělat, ale přistihnou se přitom dříve, než to stihnou udělat. V průběhu času se naučí méně a méně používat starý zvyk. Je inspirativní slyšet, že tyto aktivity mění jejich skutečné fungování mozku.

Exekutivní koučové jsou placeni za to, aby zlepšili to, co lidé dělají v zaměstnání, což v případě vyšších manažerů znamená převážně myslet. Zdá se, že když si zlepšíme myšlení, zlepšujeme samotné fungování mozku.

S využitím článku, který byl Davidem Rockem a Jeffreym Schwartzem publikován v International Journal of Coaching in Organizations v roce 2006, 4(2), str. 32-43, připravila redakce.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector