Vápník a jeho důležitost ve vašem těle

20. Listopadu 2016

Když se řekne vápník, tak si ho většina lidí spojí se zdravím kostí. Mají pravdu, ale vápník znamená pro organismus mnohem více, než jen zdravé kosti. Do popředí se tento minerál dostal díky tomu, že je hojně zastoupen v kostech.

Z toho pramení přesvědčení, že pokud zvýšíme přívod vápníku stravou nebo ve formě doplňků stravy, tak budeme mít pevnější kosti. Bohužel tento předpoklad byl mylný, ale naneštěstí je tak hluboce zakořeněn, že přetrvává dodnes.

Přehnaným doplňováním vápníku si můžeme například zadělat na zvýšené ukládání vápenatých sloučenin v měkkých tkáních, které mají podíl na ateroskleróze a artróze. Pojďme se tedy podívat, jak to s tím vápníkem vlastně je.

Vápník řadíme mezi minerální prvky, jehož doporučená denní dávka pro občany ČR je v rozmezí 700 – 1 200 mg/den. Je to nejhojněji zastoupený minerální prvek v lidském těle (1,2 – 1,5 kg) a 99 % jeho zásob je uloženo v kostech a zubech. Zbývající 1 % je zastoupeno v ostatních buňkách a v krevním oběhu.

Nepochybně je vápník důležitý v otázce prevence osteoporózy, avšak je zodpovědný i za další pochody v našem těle. Například mezi jeho další funkce patří regulace propustnosti buněčných membrán či sekreční činnost exokrinních žláz.

Dále se podílí na procesech srážlivosti krve, svalové kontrakce (aktivuje troponin, který umožní aktinu a myozinu uskutečnit svalový stah), uvolňování neurotransmiterů a hormonů a jako hlavní alkalický prvek se podílí na udržování homeostázy organismu (BUCHTOVÁ, 2012).

Metabolismus vápníku je řízen hormony parathormonem, kalcitriolem a kalcitoninem. Parathormon a stejně tak kalcitonin jsou vylučovány do krevního oběhu na základě koncentrace vápníku v krvi.

Hypokalcémie (nedostatek vápníku) zvyšuje syntézu parathormonu, který následně zvýší koncentraci vápníku v krvi „dodáním“ vápníku převážně z kostí. Kalcitonin je antagonista parathormonu, což znamená, že koncentraci vápníku v krvi snižuje procesem ukládání vápníku do kostí.  Kalcitriol je zodpovědný za resorpci vápníku ve střevě.

Přibližně kolem 30% vápníku přijatého v potravě se absorbuje v tenkém střevě. Absorpci napomáhá zejména vitamin D (pojmem vitamin D rozumějme formu D3 – cholecarciferol). Naopak negativní vliv mají fytáty a oxaláty, které snižují účinnost absorpce.

Pro zajímavost – vysoký příjem sodíku ve stravě vede ke zvýšenému vylučování vápníku. Stejně tak negativní vliv má kofein, alkohol a velký přísun bílkovin živočišného původu.

Mezi nejvýznamnější živočišné zdroje vápníku řadíme zejména mléčné výrobky, konzervované rybičky s kostmi a mořské plody. Z potravin rostlinného původu je to brokolice, fenykl, květák, zelí, kapusta a mák.

V případě třeba špenátu nebo rebarbory je význam vápníku snížen přítomností oxalátů a fytátů, které snižují jeho vstřebatelnost. Ale vápník najdeme i v minerálních vodách v koncentraci alespoň 150mg/l („Vápník | Nutridatabaze.cz“, b.r.).

Nedostatek vápníku – Hypokalcemie:

S hypokalcemií je obvykle spojen nejen nedostatek vitaminu D, ale i hořčíku. U dětí se objevuje křivice (vývojová porucha) a u starších lidí vede nedostatek vápníku k osteoporóze.

Osteoporóza je dle WHO (světová zdravotnická organizace) definována jako progresivní onemocnění kostry spojené s úbytkem kostní hmoty s poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšeného rizika lámavosti kostí  („World Health Organization – WHO Criteria for Diagnosis of Osteoporosis“, b.r.).

K rizikovým faktorům podporující vznik osteoporózy patří imobilizace, kouření, alkohol, podvýživa a cukrovka.

Nadbytek vápníku – Hyperkalcemie:

Vysoký příjem vápníku může mít za následek například ledvinové kameny, zvýšené usazování vápníku ve stěnách cév a měkkých tkání. Mezi příznaky patří zažívací potíže (zácpa, nevolnost a zvracení) a psychické poruchy (Bolland, Grey, Avenell, Gamble, & Reid, 2011).

Doplňování vápníku:

Mezi nejčastější přípravky na trhu patří citrát vápenatý, glukonát vápenatý a laktát vápenatý. Nejefektivnější cesta, jak doplňovat vápník je společně s vitaminem D a K. Tyto látky působí synergicky. Zjednodušeně řečeno vitamin D zajišťuje, aby se vápník dostal do kostní tkáně, vitamin K zase zabraňuje tomu, aby se neusazoval v měkkých tkáních (Weber, 2001).

Dalším prvkem, který hraje důležitý part v této hře, je hořčík a oxid křemičitý. Ten dokáže tělo přeměnit na vápník, který může být uložen do kostní tkáně (Kervran, 1989).

Zdraví kostí je ale také především záležitostí pohybu. Správně indikovanou pohybovou aktivitou a jídelníčkem v kombinaci s plánováním doplňování vápníku prostřednictvím doplňků stravy lze docílit výrazného zlepšení zdraví kostí.

Pro koho je doplňování vápníku určeno?

Z doplňování těží zejména tvrdě trénující sportovci, ženy po menopauze, senioři a osoby, které mají diagnostikovaný zvýšený úbytek kostní hmoty.

Metaanalýza 29 RCT studií s celkovým počtem 63 897 osob starších 50 let ukázala, že osoby užívající vápník v množství 1 200 mg/den společně s vitaminem D o dávce 800 IU/den měly významně snížené riziko zlomenin a dále jejich kostní hmota se „ztrácela“ mnohem pomaleji oproti skupinám užívající jenom vápník anebo placebo  (Tang, Eslick, Nowson, Smith, & Bensoussan, 2007).

Že vitamin D a vápník hrají důležitou roli i v otázce prevence rakoviny, ukazuje další dvojitě zaslepená studie, která byla provedena na ženách po menopauze ve věku 55 let a starších. Optimalizací hladiny vitaminu D a vápníku došlo ke snížení rizika vzniku rakoviny oproti placebo skupině (Lappe, Travers-Gustafson, Davies, Recker, & Heaney, 2007).

Co si z toho vzít?

Základním pilířem pro zdravé kosti a celkově zdravý životní styl je kvalitní jídelníček, tělesná aktivita, přiměřené opalovaní za poledního slunce (ano čtete správně, jelikož UVB paprsky „vyrábí“ v podkoží aktivní formu vitaminu D) a od podzimu do jara je vhodné zařadit doplňování vitaminu D kvůli úbytku slunečního záření.

Z doplňování vápníku a dalších synergicky působících látek budou zejména těžit výše zmínění tvrdě trénující sportovci, senioři a ženy po menopauze. Je třeba postupovat racionálně a neřídit se falešnou domněnkou – čím více, tím lépe.

Jelikož při velkém zvýšeném příjmu vápníku do organismu dochází k ukládání vápníku do měkkých tkání včetně arterií, což může v dlouhodobém horizontu vyústit v srdeční příhodu. Takže všeho s mírou, i té vědy :).

                                                                                                                                                                          Ondřej Klein

Zdroje:

Bolland, M. J., Grey, A., Avenell, A., Gamble, G. D., & Reid, I. R. (2011). Calcium supplements with or without vitamin D and risk of cardiovascular events: reanalysis of the Women’s Health Initiative limited access dataset and meta-analysis. BMJ (Clinical Research Ed.), 342, d2040.

BUCHTOVÁ, S. (2012). Obezita, vitamin D a vápník. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Získáno z http://is.muni.cz/th/326432/lf_b/

Kervran, C. L. (1989). Biological Transmutations. (M. Abehsera, Přel.). Magalia, Calif: Happiness Press.

Lappe, J. M., Travers-Gustafson, D., Davies, K. M., Recker, R. R., & Heaney, R. P. (2007). Vitamin D and calcium supplementation reduces cancer risk: results of a randomized trial. The American journal of clinical nutrition, 85(6), 1586–1591.

Tang, B. M., Eslick, G. D., Nowson, C., Smith, C., & Bensoussan, A. (2007). Use of calcium or calcium in combination with vitamin D supplementation to prevent fractures and bone loss in people aged 50 years and older: a meta-analysis. The Lancet, 370(9588), 657–666.

Vápník | Nutridatabaze.cz. (b.r.). Získáno 23. březen 2016, z http://www.nutridatabaze.cz/vyhledavani-potravin/podle-nutrientu/?id=34

Weber, P. (2001). Vitamin K and bone health. Nutrition (Burbank, Los Angeles County, Calif.), 17(10), 880–887.

World Health Organization – WHO Criteria for Diagnosis of Osteoporosis. (b.r.). Získáno 15. listopad 2016, z http://www.4bonehealth.org/education/world-health-organization-criteria-diagnosis-osteoporosis/

Vápník: jak pomáhá našemu organismu?

Vápník patří k prvkům, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. Proto je také označován jako biogenní, tedy živototvorný. Tvoří asi 1,5 % hmotnosti lidského těla, 99 % jeho množství je uloženo v našich kostech a zubech.

Pro kosti a zuby je vápník základním stavebním kamenem, zároveň však slouží jako jeho zásobárna pro další potřeby organismu. Zbývající procento vápníku je v měkkých tkáních a koluje v krevní plazmě, kde se účastní mnoha nezbytných pochodů v těle.

Vápník ovlivňuje akční potenciál každé buňky (je potřeba k udržení celistvosti buněk i k jejich dělení), podílí se na přenosu nervových vzruchů, reguluje enzymy (přispívá například ke správné funkci trávicích enzymů), reguluje uvolňování i činnost hormonů, přispívá k normální srážlivosti krve, ale například i k pohyblivosti spermií.

Vápník rovněž významně ovlivňuje funkci svalů, ať už kosterních, hladkých či svalu srdečního.

Nedostatek vápníku

Tak jako v případě dalších živin, i vápník je třeba organismu pravidelně dodávat po celý život. Deficit vápníku přitom může být způsobený jak nedostatečným přívodem v potravě, tak špatným vstřebáváním přijatého vápníku.

Akutní nedostatek vápníku se může mimo jiné projevit mimovolnou kontrakcí svalů a křečemi, protože zvyšuje nervosvalovou dráždivost. Dlouhodobě však platí, že vzájemný poměr mezi vápníkem v kostech a v jiných částech organismu je stálý.

To znamená, že klesne-li množství vápníku cirkulujícího v krvi, hormony příštítných tělísek (malé čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy, které mají na starost kontrolu hladiny vápníku a fosforu) vydají pokyn kostem, aby uvolnily část svých vápníkových zásob do krve.

Uvolňování vápníku z kostí a zubů vede samozřejmě ke zhoršení jejich kvality. Nedostatek vápníku v dětství způsobuje opožďování růstu i celkového vývoje dítěte, může skončit i deformitami kostí (křivice), které jsou u nás v současnosti už naštěstí poměrně vzácné.

O to častěji se setkáváme s důsledky úbytku kostního vápníku v dospělosti – projevuje se křehnutím a řídnutím kostí, jejichž důsledkem je osteoporóza a zlomeniny.

Ty mnohdy vznikají při relativně „nevinných“ pádech na rovině, někdy stačí ke zlomení ruky narazit při běžné chůzi do sloupu nebo doma do futra dveří.

Příčiny špatného vstřebávání vápníku

Proč může mít někdo nedostatek vápníku, i když konzumuje potraviny, v nichž je tento minerál obsažený? K optimálnímu vstřebávání je vhodný i příjem hořčíku a naprosto nezbytná je přítomnost vitaminu D. Bez něj se vápník neukládá.

Proto mohou být deficitem vápníku ohroženi lidé, kteří se prakticky nedostanou na slunce, nejedí potraviny, v nichž je vitamin D obsažený (tučné mořské ryby, zejména losos, tresčí játra, sardinky, kaviár, ale i ústřice nebo žloutky) ani ho neužívají formou suplementů.

Vstřebávání vápníku částečně snižuje kouření, alkohol a pití nadměrného množství kávy (ale jde skutečně o extrémní dávky přes litr denně).

Důležitým předpokladem budování i udržení zdravé kostní hmoty je pravidelný a přiměřený pohyb.

Pravidelná konzumace zdrojů vápníku, hořčíku, vitaminu D i pohyb jsou důležité po celý život.

Zcela zásadní pro kvalitu kostí a zubů je dodržování těchto zásad v době tělesného růstu, dále u žen v těhotenství a při kojení a u osob staršího věku.

K vyplavování vápníku totiž přispívají i hormonální změny, zejména útlum činnosti vaječníku a tvorby estrogenu u žen, o něco méně výrazné je snižování hladiny testosteronu u mužů.

 Rozhodně vyzkoušejte!

• VITALAND Vápník + Hořčík + Zinek

Tablety se třemi důležitými minerály, vápníkem, hořčíkem a zinkem přispívají k dobrému stavu kostí, zubů, díky zinku též vlasů, nehtů a kůže, což oceníme zejména v zimě, kdy trpí chladem. Tyto minerály mají pozitivní vliv i na zachování normální činnosti svalů, nervového systému a podporují správné fungování organismu jako celku.

V jakých potravinách je nejvíce vápníku?

Notoricky známým zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky. Největší podíl vápníku však není v mléce (100 g obsahuje 120 mg kalcia), ale v tvrdých sýrech. Ve 30% Eidamu je podíl vápníku 800 mg/100 g, v Ementále dokonce 1020 mg/100 g.

Vápník je obsažen i v rostlinných zdrojích. Nejvíce v máku (1400 mg/100 g), dále v semínkách sezamu (670 mg/100 g), mandlích (240 mg/100 g), o něco menší podíl kalcia obsahují para a lískové ořechy.

Zdrojem vápníku je i květák (205 mg/100 g), zhruba poloviční množství je v kapustě či brokolici. (Vstřebávání vápníku ale snižuje kyselina šťavelová vyskytující se v některých druzích zeleniny, např. špenát, mangold či rebarbora).

Některé studie naznačují, že takto působí především v zelenině tepelně zpracované.)

Vápník (Calcium): důležitý minerál pro náš organismus

Věděli jste, že vápník náš organismus potřebuje za každé životní situace? ✔️ Vápník nebo kalcium je minerál, kterého najdeme v lidském těle až 2 kila. Je důležitou součástí našich zubů a kostí. Pojďte se s vápníkem seznámi blíže.

Vápník (Calcium) – nepostradatelný minerál pro naše tělo

Vápník nebo také kalcium, je jedním z klíčových minerálů, který naše tělo potřebuje, přesto jeho zpracování není jednoduché. Aby naše tělo dokázalo vápník vstřebat, potřebuje disponovat dostatkem vitamínu D, manganu a hořčíku. Bez něj bude vstřebatelnost násobně nižší.

Vápník je nezbytnou součástí zubů a kostí, jež obsahují asi 99 % tohoto minerálního prvku v lidském těle. Zbylé 1 % vápníku se podílí na stavbě a činnosti buněk a srážení krve.

Vápník se nachází v celé řadě potravin, od mléka a sýrů až po sardinky a tmavozelenou listovou zeleninu. Díky přirozeným regulačním systémům se nadměrné množství vápníku v těle vyskytuje jen výjimečně, buď v důsledku nemoci, nebo při předávkováním vitaminu D.

Pokud však tělo potřebuje víc vápníku, než kolik ho potravou dostává, vyvazuje se z kostí. To má za následek řídnutí kostí a může způsobit například osteoporózu, bolesti zad a kloubů.

Potřebná denní dávka vápníku

Věděli jste, že děti v předškolním věku by měly denně přijmout až 700 mg vápníku? U starších dětí se dávka zvyšuje na 900 mg a v dospívání se vyšplhá až na 1300 mg. U dospělých lidí se doporučuje 1000 mg denně.

Těhotné a kojící ženy by pro bezpečný průběh a vývoj plodu měly přijmout 1200 mg vápníku denně.

Vypadá to jako vysoké číslo, přesto, naše strava nám může zásadně s doplněním vápníku pomoci. Pojďme se podívat, kde všude vápník můžeme najít.

Hlavní roli hraje to, jaké procento přijatého vápníku se vstřebá, ne jaké množství do sebe dostaneme. Lidé jsou běžně schopni vstřebat 30 procent vápníku přijímaného stravou. Při splnění DDD (u dospělých osob příjem 1 000 mg vápníku denně a 1 200 mg u osob starších 50 let) to znamená přibližně 250 až 300 mg vstřebaného vápníku.

Potraviny s vysokým obsahem vápníku

Nejvíce vápníku obsahuje mléko a mléčné výrobky. V 250 ml mléka najdeme až 300 mg vápníku. V kvalitním jogurtu to může být až 450 mg na 250 ml. Pokud neholdujete mléčným výrobkům, nebo je ze zdravotních důvodů nemůžete konzumovat, doporučujeme sáhnout po listové zelenině. Bohatým zdrojem je například špenát. V porci 250 g vařeného nebo dušeného špenátu nalezneme až 240 mg vápníku.

Potraviny bohaté na vápník

Nejčastěji se setkáváme s názorem, že mléčné výrobky vládnou v možnostech, jak doplnit vápník.

Částečně ano, přesto, řada odborníků a odborných studií již nyní poukazuje na skutečnost, že pro dostatečný přísun kalcia to nemusí být jen o mléku.

A třeba, není mléko vlastně ani třeba, pokud chceme doplnit kvalitně vápník. Jak to tedy je? Pojďme se podívat na jednotlivé vybrané potraviny.

• plnotučné mléko – 120 – 130 mg v 100 ml

• měkký tvaroh – až 100 mg v 100 g

• bílý jogurt – až 140 mg v 100 g

• sýry – 150–1200 mg v 100 g

• vepřové maso – 80 – 90 mg v 100 g

• špenát – až 120 mg v 100 g

• ovesné vločky – 50 – 60 mg v 100 g

• lískové ořechy –  150 – 180 mg v 100 g

• fazole – až 180 mg v 100 g

• kapusta – 40 – 50 mg v 100 g

• mořské řasy – až 1400 mg v 100 g

• mák – 1 100 – 1 300 mg v 100 g

A to není určitě kompletní výčet, přesto reflektuje možnosti, jak podpořit příjem vápníku vhodnou stravou.

Obecně o nedostatku vápníku

Tak jako v případě dalších živin, i vápník je třeba organismu pravidelně dodávat po celý život. Ať už stravou, doplňky stravy nebo kombinací. Samotný deficit je ojedinělý, přesto – může být způsoben nevhodnou stravou, nebo špatným vstřebáváním (třeba kvůli nedostatku vitamínu D nebo hořčíku)

Věděli jste, že akutní nedostatek vápníku se může mimo jiné projevit kontrakcemi svalů, křečemi či podrážděním nervové soustavy? Navíc, poměr mezi kostmi a ostatními částmi organismu je pevně daný.

O toto se stará štítná žláza, která v případě, že tělo má nedostatek vápníku, vydává pokyn k jeho uvolnění z kostí. A to není žádoucí.

Tento přístup dočasně může pokrýt nedostatek, přesto, pokud se tak stane, dochází ke zhoršení kvality jak kostí, tak třeba i zubů.

Nedostatek vápníku v dětství způsobuje opožďování růstu i celkového vývoje dítěte. V případě nejhoršího možného scénáře může skončit i deformitami kostí (křivice), což je nyní spíše ojedinělé, přesto občas vyskytující se onemocnění. Více se lékaři setkávají s řídnutím kostí, křehnutím a následnou osteoporózou či zlomeninami.

Vývoj dítěte a dospívání

Děti by mezi jedním až třetím rokem života měly přijímat 700 mg vápníku denně. Ve školním věku a v dospívání je to až 1300 mg. Z tohoto důvodu je velice důležité, aby strava u dětí a v dospívání byla pestrá a složená i z mléčných výrobků.

Pokud dítě trpí alergií nebo intolerancí na mléčné produkty, můžeme zdroj vápníku hledat například ve vlašských ořechách či ve speciálních potravinách pro vegany jako je například veganský sýr.

Nedostatek vápníku u žen

V životě ženy přicházejí období, které kladou na organismus vyšší nároky. Nedostatek vápníků způsobuje mnoho nepříjemných komplikací. Velice známým problémem je premenstruační syndrom (PMS). S příchodem menstruace spotřeba vápníku vzrůstá a jeho nedostatek zapříčiňuje menstruační potíže.

Podobně je tomu i v období menopauzy. V těle ženy nastanou veliké hormonální změny. Následkem ztráty ženských hormonů ubývá z těla i vápník. Zvýšená dávka vápníku je také potřeba pro ženy užívající hormonální antikoncepci nebo ženy v klimakteriu.

Nedostatek vápníku v těhotenství

V těhotenství se vápník vstřebává víc než obvykle. Těhotná žena by měla zvýšit příjem vápníku na dvojnásobek. Pro správný vývoj plodu je vysoký obsah vápníku nezbytný. Pokud v těhotenství tělo nepřijímá dostatek vápníku, může docházek k osteoporóze u matky a tvorbě řidšího skeletu a odvápnění zubů u plodu.

Těhotným ženám je doporučená vyšší konzumace listové zeleniny a mléčných výrobků. Užívat lze různé doplňky stravy přímo určené těhotným ženám.

Vápník ve výživě sportovců

Ke sportovním nadšencům patří jak muži, tak i ženy jakéhokoliv věku. Pokud patříte mezi nadšence, co rádi sportují, chodí do fitness center anebo provozují vrcholové sporty, tak zpozorněte. Téměř všechen vápník v těle je obsažen v kostech.

Kosti i přes svou zdánlivou tvrdost potřebují pravidelně vstřebávat a uvolňovat vápník, a pokud je přísun vápníku nízký, slábnou. Může Vás tak nepříjemně potrápit bolení nohou, zad, ale také paží.

Mladé sportovkyně, především běžkyně na dlouhé tratě, jsou zvlášť náchylné na řídnutí kostní hmoty neboli osteoporozy.

Veganská strava a vápník

Veganská strava vápník obsahuje, je však těžké dodržet doporučenou denní dávku. Veganům se proto doporučuje pít například makové, rýžové nebo sójové mléko. Doplnit vápník lze také konzumací tofu sražené vápenatou solí.

Mezi rostlinné potraviny bohaté na vápník patří: luštěniny (fazole, čočka) listová a brukvovitá zelenina (kadeřávek, brokolice, růžičková kapusta, květák, mrkev, batáta) semínka (konopné, sezamové, chia).

Závěrem lze říct, že vegani ale i vegetariáni by neměli potřebu vápníku brát na lehkou váhu, přesto se nabízí celá řada možností, jak vápník efektivně doplnit i z rostlinných zdrojů.

Stárnutí a osteoporóza

Ačkoli s přibývajícím věkem se snižuje výdej energie, i starší lidé potřebují stravu bohatou na živiny. Správně vyvážený jídelníček je jeden z nejlepších způsobů obrany proti působení času. Snížení vitamínů a minerálů je u starších lidí běžné.

Když doporučená hodnota vitamínů a minerálů klesne pod doporučený denní příjem, skoro určitě tím utrpí zdravotní stav organismu. Nejčastějším problémem nedostatku vápníku je již zmiňovaná osteoporóza. Osteoporóza pak může mít i nepříjemné následky, například ošklivé zlomeniny. Nejjednodušším řešením je zařazení do jídelníčku dostatek ryb, masa, vajec, sýrů a mléka.

Nadbytek vápníku v těle

Stejně jako u všech vitamínů a minerálů platí dostatečný přísun, neměli bychom to však přehánět. Nadbytek vápníků nás může totiž potrápit stejně jako jeho nedostatek.

Hlavní známkou přebytečného vápníku může být například zácpa, plynatost a může také zvýšit tvorbu ledvinových kamenů.

Jak vápník co nejlépe využít

Pokud chcete, aby se co nejvíce vápníku dopravilo na to správné místo, je třeba dbát na přípravu potravin a jejich kombinaci. Nejvíce živin se v potravinách zachová, pokud je budeme vařit v co nejméně množství vody a po krátkou dobu.

To se týká především zeleniny a dalších čerstvých potravin. Důležité je dbát také na přísun vitamínu D. Tento vitamín je nutný pro optimální vstřebávání vápníku do těla. Vyhýbat byste se pak měli konzumaci kolových nápojů.

Fosfor, který je v nich obsažený, vstřebávání vápníku snižuje.

Na co nezapomenout

Vápník je pro lidský organismus důležitý. Denní optimální dávka pro dospělého člověka je 1000 mg. Protože si vápník neumíme vytvořit, musíme ho přijímat v potravě. Najdeme ho v mléčných výrobcích, v listové zelenině, ale také v lososových rybách.

Pro správné vstřebání je důležitý vitamín D. Stejně jako u jiných vitamínů a minerálů může nadbytek způsobit nepříjemné komplikace. Pokud není možné zajistit dostatečný přísun v potravinách, může Vám ošetřující lékař doporučit doplňky stravy.

Vápník – calcium – kalcium a jeho význam pro tělo

Aktuální článek: Vápník (Calcium): důležitý minerál pro náš organismus

Vápník a jeho důležitost ve vašem těle

Mléčné výrobky jsou bohaté na vápník.

Tělo a jeho fungování je poměrně složité, s čímž pochopitelně souvisí i nutnost dodávat mu řadu velmi důležitých a doslova nezbytných látek. Pokud jich je v lidském organismu málo, může to způsobovat poměrně mnoho problémů. Na jednu z velmi důležitých látek se podíváme společně. O jakou se jedná? Je to vápník. Proč je důležitý i pro vás a co může způsobovat jeho nedostatek? To všechno jsou fakta, která získáte právě z našeho článku.

Vápník je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je základem zubů a kostí. Je nepostradatelný pro funkci buněk, svalové stahy, přenos nervových impulsů a srážení krve. Spolu s hořčíkem a fosforem je základním stavebním prvkem kostry a zubů.

Vápník je hodně důležitý pro řadu tělesných funkcí

Aniž byste si to možná jakkoliv reálně a výrazně uvědomovali, jde o látku, která je téměř nezbytná pro zajištění různých tělesných funkcí. Bez vápníku totiž nemůže docházet k tvorbě různých enzymů, ale stejně tak i různých hormonů, které mají následně velký vliv hlavně na několik lidských funkcí, jako je třeba:

• Trávení
• Metabolismus
• Hojení ran

Tím ale stále ještě ani zdaleka nekončíme, jelikož nesmíme opomíjet ani to, že souvisí i s lidskými svaly. I zde je jeho existence velmi důležitá, protože u něho musíme jasně říci také to, že se podepisuje na správné činnosti veškerého svalstva v lidském těle. Ani na to by se tedy nemělo zapomínat.

Základní stavební materiál

S vápníkem jasně souvisí i to, že ho můžeme označit za základní stavební materiál, kde se jeho nedostatek může výrazně podepsat na kvalitě vašeho zdraví. Kde je doslova nezbytný? Jedná se zejména o oblast vašich kostí, stejně jako se jedná o oblast vašich zubů.

Všude tam je nutné přihlédnout k tomu, aby byl vápníku skutečný dostatek. Pokud ho vaše tělo má málo, může se u vašeho těla objevit osteoporóza, stejně jako paradentóza. Právě zde tedy celkem brzy a také celkem rychle zjistíte, že máte vápníku skutečně nedostatek a je třeba ho do těla získat více.

Na co dále je vápník super? Uklidňuje nervy, chrání před nespavostí, nervozitou, necitlivostí horních a dolních končetin, před ztrátou paměti, depresemi, podrážděností a jinými duševními poruchami.

Testy jako základní zjištění

Pokud chcete zjistit, jak na tom s ohledem na množství vápníku ve vašem těle jste, je ideální zajít si na testy. A to ke svému obvodnímu lékaři, kterému sdělíte tento požadavek.

Nutno ale říci, že testy jsou spíše orientační a pokud neukážou výrazně alarmující hodnoty, přesná hladina se příliš poznat nedá.

Na druhou stranu to může být i dobrá zpráva, jelikož když testy vyjdou víceméně v normě, malým množstvím určitě netrpíte.

Proto se jako doplňkové metody zjišťování stavu vápníku v těle používají i různé další metody. Ty jsou spojeny s kontrolou vašich kostí a svalů. I podle nich by měl lékař celkem dobře odhadnout to, zde je vápník ve vašem těle v normě, nebo ho máte málo. Souvisí to s tím, že právě tyto části jsou na něm poměrně závislé.

Co když máte vápníku málo?

Jeho důležitost v lidském těle jsme již zmínili. Podívejme se také na to, co může být spojeno s jeho nedostatkem.

Pár věcí, které souvisí s lidskými zuby a také s lidskými kostmi, jsme už zmínili. Nyní se podívejme také na další rizika, které může nedostatek vápníku přinášet.

Pokud ho máte skutečně velmi málo, je dobré počítat s tím, že se mohou objevit i problémy, jako jsou:

• Průjmy
• Svalové křeče
• Roztroušená skleróza

Na pozoru byste ale měli být i v případě, kdy vám začnou výrazněji odpadávat nehty, nebo vám začnou padat také vlasy. I toto je jasná známka situace, která souvisí s tím, že můžete mít ve svém těle opravdu poměrně výrazný nedostatek vápníku. Doplnit ho ale nemusí být zase až tak složité. I na toto se pochopitelně společně zaměříme.

Kde vápník získat? Jaké jsou jeho zdroje?

Nejprve se podívejme na klasické možnosti jeho doplnění. Zde je více než jasné, že správnou volbou je jeho získávání primárně ze stravy.

A kde je ho dostatečné množství? Jasně dominují mléčné výrobky, a to od klasického mléka, přes jogurty, až například po sýry. Stejně tak je dobrým zdrojem vápníku třeba i čočka, a to ve svých různých variantách.

Když nechcete jeho příděl zanedbávat, potom se soustřeďte také na to, abyste měli dostatek ovesných vloček, nebo i na to, abyste do svého jídelníčku čas od času přidala i tofu.

Zdroje vápníku:
pohanka, hrášek, brokolice, špenát, kapusta, dýně, citróny, sezamová a slunečnicová semínka, mák, mléko, sýry (zejména sýr parmezán a tvrdé sýry), sardinky a ryby (losos), vaječný žloutek, sója, mandle, růžičkovou kapustu, brokolice, zelí, ořechy, luštěniny, ovesné vločky. Podívejte se na zdroje vápníku v potravinách.

Druhá možnost, jak vápník získat, je pochopitelně spojená s doplňky stravy. Těch je na trhu poměrně široké množství a tak není problémem využívat třeba různé tablety, nebo i šumivé a jiné nápoje.

Výhodou doplňků stravy s vápníkem je určitě to, že máte možnost si lépe hlídat jeho denní dávku, díky čemuž nemusí dojít k předávkování. Opomíjet nesmíme ale i možné riziko. To může být spojeno s různou chemií, která může být s danými přípravky spojena.

Když se vydáte právě touto cestou, doporučujeme vybírat opravdu dobře a obezřetně. Dejte prostě přednost jídlu bohatému na vápník.

Dbejte i na jeho správné využití

Jak vápník do těla dostat tedy víme. S tím souvisí i nutnost jeho co možná nejlepšího využití. I to je oblast, na kterou byste se měli zaměřit. Jsou dvě důležité látky, které dnes mohou zajistit správné vstřebání a také využití vápníku.

Tou první je vitamín D. Druhá látka je také poměrně známá, protože se jedná o poměrně výrazně doporučovanou vlákninu.

Jak je vidět, nemá vliv jenom na správnou funkci trávení, ale souvisí také s tím, aby tělo dokázalo využít vápník opravdu naplno.

Kdy vzniká nedostatek vápníku

Průměrná denní dávka vápníku dospělého člověka je jeden gram vápníku. Toto množství hravě dosáhneme – stravou. Jak tedy vznikne nedostatek vápníku? Zaprvé, přes žaludek absorbujeme asi jen 30 procent vápníku.

Tělo však potřebuje i vitamín D3, aby vůbec minerál dokázalo přijmout. Koho tedy trápí nedostatek vitaminu D3, trápí ho i nedostatek vápníku.

Kromě toho, potraviny a nápoje (proteiny, sůl, káva a alkohol) podporují vylučování vápníku, chronický nedostatek vápníku mohou způsobit i hormonální poruchy a diuretika.

Nadbytek poškozuje tělo

Ani nadbytek vápníku není pro tělo žádnou výhrou. Za normálních okolností se přebytečný minerál vyloučí močí, stolicí a potem. Avšak v případě problémů s ledvinami může tělo signalizovat únavu, trápit nás mohou zažívací problémy, i problémy svalů, ledvinové kameny či dokonce deprese.

Co si dále o vápníku přečíst?

• O vápníku na wikipedii
• Skořápky z vajíček jsou plné vápníku

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Co je to vápník a jeho benefity

Hodně z nás si pamatuje v televizi reklamu na mléko podporující růst zdravých zubů a kostí. Věděli jste, že vápník hraje v těle další důležité role?

Co je to vápník?

Vápník je základní minerální prvek, který se ukládá v kostech našeho lidského těla. Malé množství vápníku se však ukládá i na jiných místech v našem těle, jako je krev nebo uvnitř našich buněk. To hraje velmi důležitou roli a zároveň udržuje naše kosti pevné a zdravé.

Vápník je zásadní pro srážlivost krve, normální fungování mozku a centrálního nervového systému, ale také pro normální svalové funkce, jako je kontrakce svalů.

Vápník je nesmírně důležitý při svalové kontrakci, proto hraje obrovskou roli při budování svalstva. Myslete na to, že srdce je sval a vápník hraje důležitou roli při udržování tlukotu srdce. Když je člověku 25 let, absorpce vápníku v těle zpomalí.

Je důležité dostat vápník do mladší generace, aby se pak ve stáří předešlo lámáním kostí a jiných problémů.

Jaké máme zdroje vápníku?

Potřebu vápníku získáváme z naší stravy. Mléčné výrobky jsou nejznámějším zdrojem tohoto minerálu, včetně vajec, jogurtů, mléka, sýrů a másla. Vápník obsahují ořechy, zelená zelenina, jako je špenát a brokolice a celozrnné potraviny, jako jsou obiloviny.

Pro usnadnění vstřebávání vápníku v našem těle je však nutná přítomnost vitaminu D. Souběžně s tím také pracuje vitamin k, hořčík a fosfor. Je důležitá každodenní výživa vašeho těla řadou vitamínů a minerálů.

Vstřebávání vápníku

V těle jsou tři hlavní hráči, kteří ovlivňují naši absorpci vápníku. Jedná se o tři hormony zvané PTH, což je hormon příštítných tělísek, vitamin D a kalcitonin. Tyto hormony regulují množství vápníku v naší krvi.

Nedostatek vápníku

Samozřejmě existuje mnoho lidí, kteří špatně snášejí mléčné výrobky, například ti, kteří mají alergii na laktózu. Sportovci, kteří trpí zažívacími potížemi, jako je Crohnova choroba a celiakie, mohou mít také problémy s nedostatkem vápníku a dalších důležitých vitamínů a minerálů.

Kolik vápníku denně?

Stejně jako u železa může být vápník těžko dosažitelný, než dosáhne doporučených požadavků ve vegetariánské stravě.

Je důležité pečlivě zvážit svůj příjem, abyste se ujistili, že jíte dostatek potravin, abyste do své stravy dostali potřebné množství vápníku, abyste předešli nedostatkům a problémům, které z nich mohou vzniknout.

Mezi zdravotnickými úřady existuje řada doporučení, ale žádné dítě ani dospělý by neměli překročit 1 500 mg denně, protože u těch, kteří překročí tuto dávku, může dojít k bolesti žaludku nebo dokonce průjmu.

Příznaky nedostatku vápníku

Z krátkodobého hlediska je velmi obtížné diagnostikovat nedostatky vápníku, protože tyto problémy se objevují později v životě a mají negativní dopad na zdraví kostí. Tělo velmi přísně reguluje hladinu vápníku v krvi, takže hladiny v krvi mají tendenci vykazovat nedostatek pouze v případě, že jsou ve hře jiné zdravotní problémy.

Za těchto okolností se hypokalcemie, což znamená, že je příliš málo vápníku v krvi, vyskytuje spíše v důsledku léčby nebo problémů, jako je užívání určitých léků, včetně diuretik nebo dokonce selhání ledvin, spíše než z nedostatku stravy. Nejběžnějším způsobem, jak zkontrolovat zdraví kostí, je skenování DXA. To lékaři ukáže hustotu kostí.

Hledáte kvalitní legíny na cvičení? Legíny Palmswear High Essential jsou správnou volbou. Mají vysoký pas a příjemně hebký materiál. Koukněte na naší kolekci.

Závěr

Vápník je zásadní pro zdraví kostí a další funkce v těle. Je důležité zajistit dostatek vápníku běžnou stravou, abyste se vyhnuli problémům v pozdějším životě.

Jako sportovec byste neměli omezovat vápník z vaší stravy, pokud nemáte problémy s trávením, alternativně existují další zdroje vápníku z rostlinného původu.

Kalcium

Vápník (kalcium) patří k nejvýznamnějším extracelulárním iontům. Intracelulárně je koncentrace vápníku o několik řádů nižší než v vně buňky, přechodné zvýšení cytoplazmatické koncentrace však hraje zásadní roli v buněčné signalizaci (vápník slouží jako druhý posel zprostředkující účinek hormonů, cytokinů a dalších mediátorů) či např. při řízení svalového stahu.

Kalcium vytváří strukturu kostí a zubů, podílí se na regulaci neuromuskulární činnosti, koagulace, srdeční aktivity.[1] V těle tvoří vápník okolo 1,5 % celkové tělesné hmotnosti, přičemž více jak 99 % jej je v kostech.[2] Vápník je obsažen v mléce, v sýrech, vejcích a „tvrdé vodě“. Ve střevě se vstřebá z potravy potřebné množství vápníku a zbytek se vyloučí stolicí a močí.

[3]

Referenční meze:

• sérum: 2,25–2,75 mmol/l (ionizované 1–1,4 mmol/l);
• moč: 2,5–7,5 mmol/den.

Na udržování sérové hladiny kalcia se podílí 3 hormony: parathormon, vitamin D a kalcitonin. Tyto hormony regulují absorpci kalcia ve střevě, reabsorpci v ledvinách, exkreci a využití kalcia v kostech.[4]

Význam vápníku[upravit | editovat zdroj]

Význam vápníku a fyziologické funkce vázané na přítomnost vápníku: anorganická složka kostí a zubů, faktor krevního srážení (faktor IV), tvorba kininů, regulace enzymů, uvolňování hormonů i jejich efekt, regulace excitace řady tkání, regulace uvolňování transmiteru, v kosterním svalu aktivuje troponin, tvorba tropomyosinu, čímž je aktivován aktin, v hladkém svalu aktivuje kontrakci vazbou na kalmodulin. Intracelulárně se vápník podílí na akčním potenciálu buňky, na kontrakci, na motilitě, na buněčném dělení, na strukturální integritě buňky, zvýšení glykolýzy. Pokles extracelulární koncentrace vápníku zvyšuje nervosvalovou dráždivost a tím také možnost vzniku tetanie.[2]

Resorpce vápníku[upravit | editovat zdroj]

Doporučená denní dávka je u dospělých okolo 1 g. Jeho resorpce se fyziologicky pohybuje okolo 25–40 %. Vápník je resorbován aktivně v duodenu a jejunu, pasivně v ileu a tlustém střevě. Resorpce vápníku probíhá současně s jeho sekrecí. Alkalické pH významně snižuje resorpci vápníku.[2]

Na úrovni enterocytů dochází k resorpci vápníku dvěma způsoby:

1. Transcelulárně – Na straně přivrácené ke střevnímu lumen, se využívá specifické transportní bílkoviny calbindinu. Na straně bazolaterální membrány se pak vápník transportuje aktivně za přítomnosti energie proti koncentračnímu spádu do krve.
2. Paracelulárně – Vápník transportován ze střevního lumen jednak přímo, a jednak se transportuje vápník který se dostává do paracelulárního prostoru uvolněním z lyzozomu enterocytu.[2]

Kalcémie[upravit | editovat zdroj]

Vápník je v krvi ve třech formách:

1. 50 % v ionizované formě (biologicky nejaktivnější, schopný difundovat přes biologické membrány, rozhodující pro neuromuskulární dráždění);
2. 40 % vázáno na bílkoviny (není volně difuzibilní);
3. 10–13 % ve formě komplexů (jako hydrouhličitan, fosforečnan, citrát).[2]

Alkalóza v krvi vede ke zvýšenému navazování vápníku na plazmatické bílkoviny, čímž se snižuje volný, ionizovaný vápník, ale celková koncentrace kalcia se nemění.[2]

Vazba vápníku na bílkoviny závisí na pH krve – při vzestupu pH (alkalóze) se na bílkovinách uvolňuje více vazebných míst pro Ca2+, a proto klesá ionizované Ca2+. Proto například v důsledku hyperventilace dochází k tetanii.[3] Hypoalbuminemie je spojena s poklesem vápníku, ale nejsou žádné příznaky hypokalcemie, protože ionizovaná forma je v normě.[5]

S metabolismem vápníku je úzce spojen metabolismus fosfátů. Intravenózní podávání fosfátů snižuje koncentraci Ca2+ v séru, protože vzniká kalciumfosfát, který se ukládá v kostech. Naopak hypofosfatemie způsobuje hyperkalcemii uvolňováním Ca2+ z kostí.[3]

Exkrece vápníku[upravit | editovat zdroj]

Ledvinami filtrovatelný je pouze ionizovaný vápník. V oblasti proximálního kanálku probíhá zpětná resorpce jak transcelulárně (15–20 %, aktivně), tak paracelulárně (80–85 %, pasivně). Vzestupná část Henleovy kličky opět resorbuje vápník transcelulárně i paracelulárně.[2]

Parathormon i kalcitonin stimulují zpětnou resorpci transcelulární cestou v této oblasti nefronu. V distální části nefronu se na zpětné resorpci vápníku podílí vedle parathormonu, kalcitoninu i kalcitriol.[2]

Udržování homeostázy vápníku[upravit | editovat zdroj]

Homeostázu vápníku udržuje aktivita osteoklastů, které kost resorbují a zvyšují tak koncentraci vápníku v séru a současnou aktivitou osteoblastů, které se podílejí na novotvorbě kostní hmoty, a tím snižují koncentraci vápníku v séru.

Mezi hormony, které udržují homeostázu vápníku, patří kalcitonin, parathormon a vitaminu D za spoluúčasti střeva, ledvin a kostí.
Pro udržování homeostázy vápníku je důležitá také pravidelná a přiměřená fyzická zátěž organismu, která zlepšuje resorpci vápníku ze střeva zvýšením prokrvení splanchnické oblasti a tvorbu a udržování kvality kostní hmoty.

Vstup vápníku do buněk lze farmakologicky snížit blokátory vápníkového kanálu. Antagonistou vápníku je hořčík.[2]

Poruchy homeostázy vápníku[upravit | editovat zdroj]

Hypokalcémie[upravit | editovat zdroj]

 Podrobnější informace naleznete na stránce Hypokalcemie.

• Hypokalcémie je hladina vápníku v séru nižší než 2,14 mmol/l.
• Příčiny:
• Klinické příznaky:

• příznaky neuromuskulární a psychiatrické: parestézie, tetanie, pozitivní Chvostkův příznak, dušnost, zmatenost, podrážděnost;
• rachitis, osteomalacie, zvýšená kazivost zubů, hypoplastický chrup;
• při hodnocení je nutno vždy se dívat na pH, Ca2+ v séru, ionizovanou frakci Ca2+ a celkovou bílkovinu;
• EKG: prodloužení QT intervalu.

Terapie:

• infúze 10% Calcium gluconicum, nebo 10% Calcium chloratum CaCl2 · 6 H2O 10 % à 12 nebo 6 hodin;
• monitorace akce srdeční – při rychlém podání riziko bradykardie.

Hyperkalcemie[upravit | editovat zdroj]

 Podrobnější informace naleznete na stránce Hyperkalcemie.

1. Příčiny:
2. Klinické příznaky:
3. Terapie:

• hyperhydratace (fyziologický roztok), diuretika (furosemid), alkalizace, dialýza.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

• Poruchy kalciofosfátového metabolismu
• Kost a metabolismus vápníku

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

1. ↑ HAVRÁNEK, J.: Dysbalance ostatních iontů.
2. ↑ a b c d e f g h i WILHELM, Zdeněk. Co je dobré vědět o vápníku. Praktické lékárenství [online]. 2007, roč. -, vol. 4, s. 184-189, dostupné také z . 
3. ↑ a b c SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka :  6. vydání, zcela přepracované a rozšířené. 3. vydání. Praha : Grada, 2004. s. 290-293. ISBN 80-247-0630-X.
4. ↑ BASS, J Kirk a Gary M CHAN. Calcium nutrition and metabolism during infancy. Nutrition [online]. 2006, vol. 22, no. 10, s. 1057-66, dostupné také z . ISSN 0899-9007. 
5. ↑ BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. .

• SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.