Tehdejší otravy falšovanými lihovinami, k jejichž výrobě byl použit jedovatý metanol, patří se 48 oběťmi mezi nejhorší neštěstí, která v posledních desetiletích postihly Česko. Prodej alkoholu byl v minulosti omezen například i kvůli volbám, některé radnice omezují či zakazují alkohol na vybraných prostranstvích.
Metanolová aféra vypukla poté, kdy 3. září 2012 v Havířově zemřel na otravu první člověk. V podvečer 14. září 2012 vystoupil tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger s prohlášením, že ministerstvo s okamžitou platností zakazuje prodej a nalévání tvrdého alkoholu nad 20 procent na celém území republiky.
    |
Zákaz platil pro všechny obchody, restaurace, hotely i internetový prodej. Ministerstvo tak výrazně zpřísnilo dosud platná omezení pro prodej lihovin, která vláda schválila 12. září. První zákaz se týkal destilátů a tuzemáku s obsahem alkoholu od 30 procent a také prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích.
Důvodem prohibice bylo rozšíření otrav metylalkoholem i do dalších krajů. Analýza, kterou ministerstvo dostalo, podle Hegera ukázala, že dosavadní omezení jsou nedostatečná. Ministerstvo také 20. září zakázalo vývoz alkoholu od 20 procent z Česka.
Prohibice byla v Česku zmírněna 27. září, na trh se mohly vrátit lihoviny vyrobené před 1. lednem 2012 nebo mladší nápoje s prokazatelným původem lihu. Poslední omezení padla až v říjnu 2013.
Tvrdě postižení prodejci a restaurace
Prohibice měla výrazný dopad na tržby tuzemských výrobců a prodejců tvrdého alkoholu. Podle Unie výrobců a dovozců lihovin prohibice a další opatření způsobily kromě finančních ztrát zejména výrazné oslabení reputace celého trhu a důvěry spotřebitelů.
Aféra tvrdě dopadla hlavně na restaurace a poškodila kromě legálních výrobců lihovin i prodej nealkoholických nápojů a piva.
Kauza přiměla stát zpřísnit pravidla pro výrobu a prodej lihovin. Byl zaveden nový typ kolků, zákon omezil maximální velikost spotřebitelských balení tvrdého alkoholu na tři litry a z prodeje lihu a lihovin učinil koncesovanou živnost.
Omezení prodeje alkoholu platila v minulosti také při volbách. Při parlamentních volbách v roce 1992 platil zákaz prodeje alkoholu celostátně. Nevztahoval se na deseti a méně stupňová piva. K zákazu přistoupila v roce 1994 v průběhu komunálních voleb také Praha. Zákaz prodeje alkoholu se vztahoval na všechny prodejny a stravovací zařízení i na prodej ve stáncích.
Sledovat další díly na iDNES.tv
Praha i mnohé jiné obce v Česku také mají vyhlášky zakazující konzumaci alkoholu na vybraných veřejných prostranstvích. Důvodem je především bezradnost radních s počínáním problémových skupin lidí, které posedávají v parcích a dalších veřejných místech, popíjejí alkohol a obtěžují okolí. Na mnohých místech se však tyto zákazy míjejí účinkem.
Většinou neúspěšně dopadly také pokusy o zákaz nebo omezení užívání alkoholu v zahraničí. Asi nejslavnější prohibici přinesl takzvaný Volsteadův zákon zakazující výrobu, prodej nebo dopravu opojných nápojů ve Spojených státech, který začal platit v roce 1920.
Lidé však pili daleko víc a stát přišel o miliardy dolarů na daních. Prohibice byla zrušena začátkem prosince roku 1933 a zanechala za sebou fatální důsledky včetně úmrtí či oslepnutí z nekvalitního alkoholu, šíření tvrdých drog či nárůstu moci mafie.
Neslavně skončila i protialkoholická kampaň, kterou v roce 1985 zahájil v Sovětském svazu šéf státu Michail Gorbačov. K omezení spotřeby a výroby alkoholu se v minulosti rozhodly například také evropské severské státy s výjimkou Dánska.
Všechny tyto země od prohibice zavedené na přelomu 19. a 20. století postupně ustoupily, do dnešních dní ale prodej alkoholu omezují.
Praha chce zakázat pití na veřejnosti. Podívejte se, kde platí zákaz už teď a kde se chystá
Fakta Pražská památková rezervace
Pražská památková rezervace
- Zahrnuje Staré Město, Josefov, Malou Stranu, Hradčany, Nové Město, Vyšehrad a části Vinohrad, Holešovic, Podolí, Nuslí a Smíchova. Kromě celé Prahy 1 a většiny Prahy 2 tak zasahuje i do Prahy 4, 5, 6, 7 a 8.
- Rezervace byla vyhlášena v roce 1971, od roku 1992 je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. S rozlohou téměř 9 km2 patří k největším městským rezervacím na světě.
- Na území žije zhruba 44 tisíc lidí, tedy jen 3,5 procenta obyvatel Prahy, a jejich počet trvale klesá. Roste naopak počet návštěvníků, podle odhadů města jde o 4 miliony lidí ročně. Uvnitř rezervace je zhruba 170 hotelů.
„Čím dál častěji před provozovnami upřednostňují ulice, náměstí či parky jako místa bujarého alkoholového veselí. Vše na úkor občanů Prahy 1 i městské části,“ uvedl radní Prahy 1 pro bezpečnost Ivan Solil (ČSSD). Praha 1 proto podobu novely vítá.
Návrh naopak kritizují Piráti a označují jej za extremistický.
„Primátorka Krnáčová zjevně nechápe, že centrum města tu není pouze pro bohaté turisty, kteří utrácejí v místních restauracích a barech, ale i pro občany, kteří si jdou občas po práci sednout do parku nebo na náplavku s přáteli,“ uvedl zastupitel a poslanec Jakub Michálek (Piráti). Hluk na ulicích to podle něj nevyřeší, protože ho vytvářejí lidé, kteří se opili v restauracích. Piráti tak návrh v zastupitelstvu nepodpoří.
Vyhláška zakazující pití na vybraných veřejných prostranstvích začala platit v roce 2008 a vyjmenovává místa, kde zákaz platí. Od té doby byla několikrát novelizována, naposledy v roce 2013, kdy byl počet míst oproti původnímu znění zdvojnásoben. Nyní platí zákaz na téměř 900 místech po celé Praze.
Fakta
- na veřejných prostranstvích nebo jejich částech (ulice, náměstí, parky, obchodní centra…) vyjmenovaných ve vyhlášce
- v okruhu 100 metrů od stanic metra, škol, školských a zdravotnických zařízení
- na dětských hřištích a pískovištích
- na nástupištích veřejné dopravy, v případě zastávky u chodníku zákaz platí ještě 5 metrů za začátkem a koncem zastávky v celé šíři chodníku (není-li konec označen, zákaz platí 65 m od označníku)
Fakta
- restaurační zahrádky
- prostory u stánků s občerstvením v tržnicích, tržištích či na trzích, kde je povolen prodej alkoholu
- prostory, kde se koná akce pořádaná, spolupořádaná nebo povolená hlavním městem Prahou nebo městskou částí, na jejímž území se akce koná – např. vinobraní, posvícení, silvestrovské a novoroční oslavy
Novela vyhlášky měla původně začít platit už letos v lednu, přípravu však zdržely legislativní potíže související s přijetím takzvaného protikuřáckého zákona, který řeší i prodej alkoholu na farmářských trzích. Stávající úprava zahrnuje výčet ulic, kde se nesmí pít. To by se minimálně v případě oblasti Pražské památkové rezervace mělo změnit a zákaz tam má platit plošně.
„Návrh vyhlášky jsme minulý týden rozeslali do připomínkového řízení. To bude trvat 30 dnů, tedy do konce listopadu,“ uvedl mluvčí Hofman. Do rady by návrh měl v ideálním případě jít do konce roku a do zastupitelstva začátkem příštího.
Opilci z ulic nezmizeli, chtějí ale být méně nápadní
Laciné víno v plastové lahvi koluje mezi šesticí mužů, kteří se jím v sychravém úterním dopoledni „zahřívají“ na lavičce u stánku s rychlým občerstvením v ostravském Husově sadu. Když zjistí, že je pozorujeme, okamžitě víno schovávají.
Je tomu totiž rok, co v Ostravě začal platit zákaz popíjení alkoholu v ulicích a tito muži o vyhlášce většinou dobře vědí. I když jeden z nich okamžitě tvrdí: „Mě teď pustili z kriminálu, já o žádném zákazu nevím.“ Ostatní ale vzápětí přiznávají, že už o vyhlášce od strážníků několikrát slyšeli.
„Co ale děláme špatného? Ve výlohách může být erotika, na Stodolní jsou feťáci – to kazí mládež, ne my. My si koupíme za20 korun víno, v klidu tu sedíme a nikoho neobtěžujeme. Dyť my ani na cigára nemáme, musíme sbírat po zemi vajgle,“ hájí se další z mužů.
Vyhláška strážníkům pomáhá
I skupinka jiných lidí, která v jednom z dubnových slunných odpolední postává u lavičky na porubské Hlavní třídě, ví o ostravské protialkoholové vyhlášce. Snaží se být proto při popíjení nenápadní. Láhev vytahují z pootevřené nákupní tašky jen ve chvíli, kdy se jim zdá, že je kolem „čistý vzduch“.
„O zákazu víme, už jsme na něj byli strážníky upozorněni. Přece ale nebudeme sedět doma, když je venku tak hezky. Chováme se slušně, tak proč bychom si nemohli tady na lavičce něco vypít. Vedle mají hospody zahrádky – tam do sebe lidi lijou pivo také přímo na ulici, a nikoho to nepohoršuje,“ vyrukuje s obrannou taktikou jeden z mužů v porubském hloučku.
Z těchto dvou popsaných situací je patrné, že ani rok po zavedení protialkoholové vyhlášky opilci z ulic Ostravy zcela nezmizeli. Na druhé straně jich však venku holduje alkoholu bezesporu méně, a když už, snaží se být většinou nenápadní a nepohoršovat. Potvrzují to nejen naše zkušenosti, ale i městští strážníci, kteří na dodržování vyhlášky dohlížejí.
„Během téměř roční existence vyhlášky o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství na území města Ostravy řešili strážníci bezmála5000 případů jejího porušení.
Bylo uděleno přes tisíc pokut v souhrnné výši více než260 tisíc korun.
Přes500 případů bylo předáno správnímu orgánu a přes3000 skutkůbylo řešeno domluvou na místě,“ přibližuje roční bilanci Vladimíra Zychová, mluvčí Městské policie Ostrava.
Jaké jsou Vaše zkušenosti s opilci ve městě? Má podle Vás alkoholová vyhláška smysl? A víte o jiném, efektivnějším řešení? DISKUTUJTE POD ČLÁNKEM!
Výhoda vyhlášky je podle strážníků v tom, že nyní mají dostatečnou právní oporu při řešení problému s opilci v ulicích.
Hodí se to i v případě, kdy na ulici popíjí osoba, u níž se s největší pravděpodobností vymahatelnost uložených sankcí mine účinkem.
Městští policisté mohou takového opilce z daného místa vykázat a opakovanými kontrolami docílit, že v konkrétní lokalitě bude problematika maximálně eliminována.
S konzumací alkoholu na veřejném prostranství je ale spojena i řada dalších negativních a v mnoha případech i protiprávních jevů – močení na veřejnosti, znečišťování veřejného prostranství odpadky či pohoršování.
„Ve většině případů není problém samotná konzumace alkoholu, ale právě tyto podružné jevy, které veřejnost vnímá velice negativně, zvláště pokud se odehrávají v obydlených zástavbách, v místech, kudy chodí a kde si hrají děti a ve frekventovaných částech města.
Z tohoto hlediska mají strážníci dostatečně účinné prostředky, jak docílit alespoň toho, aby byli občané těmito jevy obtěžováni co nejméně, ideálně vůbec,“ podotýká dále Zychová.
Jak dále připomíná, lokality, na které se protialkoholová vyhláška vztahuje, si před rokem určovaly jednotlivé městské obvody podle aktuálních potřeb. Dnes tedy existují i místa, kde se problém vyskytuje, ale zákaz konzumace alkoholu se na ně nevztahuje, neboť nejsou zahrnuty ve vyhlášce.
„Takovými místy jsou například okolí nákupního centra Karolína v Moravské Ostravě, kde se pravidelně scházejí osoby bez přístřeší a konzumují alkohol buď na parkovišti nebo přímo před vchody do prodejen. Nebo také prostor poblíž zastávek MHD před zoologickou zahradou ve Slezské Ostravě.
V těchto případech je řešení pro strážníky komplikovanější,“ dodává ještě Vladimíra Zychová.
Fintou bývají láhve z minerálek
Podle představitelů ostravských obvodů se vyhláška o zákazu pití alkoholu na vytipovaných veřejných prostranstvích ve městě osvědčila. Opilců v ulicích ubylo astížností od občanů přichází méně.
„Počet konzumentů alkoholu v ulicích našeho obvodu se celkově snížil,“ řekl porubský místostarosta pro sociální oblast Jan Dekický.
„V současné době jsou problémy pouze s několika jedinci rekrutujícími se převážně z řad osob bez přístřeší, kteří vyhlášku opakovaně porušují a nehradí pokuty,“ dodal.
O rozšíření počtu veřejných míst, na něž by se vztahoval zákaz pití alkoholu, porubská radnice podle jeho dalších slov neuvažuje. Vyhláška totiž zahrnuje všechny místní frekventované a rizikové lokality. Stejně situaci vnímá i Radim Miklas, místostarosta Ostravy-Jihu. „Nepotřebujeme rozšíření míst, protože v rámci vyhlášky máme zahrnutý téměř celý obvod,“ konstatoval Miklas.
„Vyhláška rozhodně splnila svůj účel, na veřejnosti se popíjí daleko méně. Snížil se i počet stížností ze strany občanů. Setkáváme se ale s lidmi, kteří alkohol schovávají do pytlíků nebo přelévají do lahví s etiketou nealkoholického nápoje,“ přidal své zkušenosti Marián Janalík, vedoucí pobočky Městské policie v Hrabůvce.
Pozitivní ohlas má protialkoholová vyhláška také u občanů centrálního ostravského obvodu. „Lidé ji hodnotí kladně. Podle našich informací opilců v ulicích opravdu ubylo. V současné době o rozšíření veřejných míst neuvažujeme, nicméně jsme otevřeni podnětům, které by případně mohli vznést občané našeho obvodu,“ uvedla Erika Sirotová z kanceláře starosty obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
V podobném duchu se v neposlední řadě nese i vyjádření Marie Stypkové, mluvčí slezskoostravské radnice. Počet incidentů v důsledku požívání alkoholu na veřejných prostranstvích i počet stížností na tento nešvar od občanů se podle jejích slov snížily.
„Účinky vyhlášky jsou patrné. Občané ji přivítali. Možná by stálo za zmínku to, že bychom o tomto zákazu měli více informovat veřejnost.
O rozšíření území, kde by zákaz pití platil, ale v městském obvodu Slezská Ostrava neuvažujeme,“ doplnila k tématu Stypková.
>>Kde se nejvíce pije v ulicích?
(počty přestupků podle jednotlivých městských částí)
* Hrabová 103 * Poruba 787 * Lhotka 2 * Proskovice 8 * Mariánské Hory a Hulváky 353 * Pustkovec 7 * Radvanice a Bartovice 36 * Martinov 7 * Michálkovice 24 * Slezská Ostrava 117 * Moravská Ostrava 1137 * Přívoz 305 * Dubina, Hrabůvka a Bělský Les 632 * Výškovice a Zábřeh 804 * Svinov 402 * Petřkovice 8 * Třebovice 2 * Vítkovice 209
>> Nejhorší ostravské „alkoholové“ lokality
* Moravská Ostrava– ulice Na Jízdárně a ulice Hornická * Přívoz– okolí Hlavního nádraží, okolí prodejen Albert * Poruba– ulice V. Nováka, ulice Ľ. Štúra a Hlavní třída * Svinov– prostor pod Svinovskými mosty * Zábřeh– náměstí SNP * Vítkovice– ulice Zengrova a ulice Tavičská * Muglinov– ulice Olešní * Hrabůvka– okolí hotelového domu Vítek
Jedná se většinou o místa, kde se konzumenti alkoholických nápojů scházejí v blízkosti prodejního stánku nebo prodejny s prodejem alkoholu (např. Vítkovice či Svinov) nebo ve dvorní části domů a obydlených zástaveb (např. Poruba).
Zdroj: Městská policie Ostrava
Nová vyhláška má zakázat alkohol na většině náměstích a v parcích
Popíjení alkoholu na veřejnosti na území Prahy 3 reguluje vyhláška hlavního města Prahy. Ta vymezuje místa, na kterých je to výslovně zakázáno. Připravovaná novela by měla počet takových míst na Trojce rozšířit.
Hlavní město Praha se chystá nahradit vyhlášku, která je z roku 2008. Od té doby byla několikrát novelizována, naposledy před pěti lety. Smyslem změny je konkretizovat místa, na kterých bude zakázáno popíjet alkohol.
Zatímco nyní obecně platí, že alkohol se v Praze nesmí konzumovat u zastávek MHD, na nádražích, na vltavských ostrovech, v mnoha parcích, vnitroblocích domů, v blízkosti dětských hřišť anebo u obchodních center, připravovaná nová vyhláška má zákaz definovat výhradně na konkrétních místech uvedených v příloze.
Taková místa sice v příloze aktuálně platné vyhlášky jsou, ale problematika se vyvíjí, a i Praha 3 potřebuje na aktuální stav reagovat.
Vyhláška z roku 2008 byla pro hlavní město způsobem, jak řešit problémy vznikající v souvislosti s konzumací alkoholu na veřejně přístupných místech, jak uvádí důvodová zpráva připravované vyhlášky.
„Jde o prostranství, v nichž se zdržuje větší množství nepřizpůsobivých občanů, kteří po požití alkoholu prostranství znečišťují, chovají se hlučně a obtěžují ostatní občany i návštěvníky,“ popisuje materiál sloužící jako podklad k nové vyhlášce.
Hlavní město pracovalo na další novelizaci, během příprav se však ukázalo, že pouhá novelizace nepřinese zjednodušení, což bylo hlavním cílem. Nová vyhláška je koncipována tak, že zákaz bude definován výhradně na konkrétních místech v ní uvedených.
„Vymezení těchto míst předpokládáme ze strany jednotlivých městských částí, neboť jejich definice budou odpovídat znalostem místní situace a mohou být vybrány přesně takové lokality, kde ke zneužívání alkoholu dochází, resp. kde taková hrozba reálně existuje či je zde přítomen chráněný zájem,“ píše se v dopise adresovaném z magistrátu městským částem. Tím je myšleno okolí školek a škol, hřišť, sociálních zařízení či pietních míst.
Městská část v minulosti definovala 17 veřejných prostranství, na kterých zákaz platí.
V případě, že hlavní město novou vyhlášku schválí, zákaz by se měl na návrh bezpečnostního grémia rozšířit na 21 náměstí a ulic, do seznamu je také zařazeno osm parků a dva vnitrobloky.
Seznam schválený v říjnu Radou Prahy 3 byl odeslán na magistrát, kde aktuálně probíhá připomínkové řízení, a požadavky městských částí se vyhodnocují. Poté by měli vyhlášku schvalovat pražští radní a zastupitelstvo.
Zpřesněním jednotlivých lokalit by měla vyhláška eliminovat především negativní důsledky požívání alkoholu na konkrétních místech.
Současně podle magistrátu nebude s ohledem na místní znalost městských částí zakazovat obecným ustanovením pití alkoholu na místech, kde ke zneužívání nedochází nebo kde může být taková konzumace vnímána i pozitivně, například na místech využívaných pro pořádání pikniků.
V Praze 3 k většině náměstí, které vyjmenovává nyní platná vyhláška, přibude například Komenského a Tachovské náměstí, nám. W.
Churchilla před VŠE, park před stadionem Viktorky Žižkov, park Pod Krejcárkem, ale i taková konkrétní místa, jako jsou například přístupové schody a prostranství před supermarketem Albert v Koněvově ulici, nebo schody z Táboritské do Chelčického ulice.
„Od poslední novelizace vyhlášky v Praze 3 narostl počet míst, kde byly s popíjením alkoholu na veřejnosti problémy a která bylo nutné dát do vyhlášky. Jako problémová místa vnímáme například park před Viktorkou, parčík Na Ohradě nebo U Kněžské louky,“ říká vedoucí oddělení krizového řízení radnice Milan Jančálek.
Na dodržování vyhlášky dohlíží městská policie. „Na tuto problematiku se strážníci zaměřují opakovaně, protože naší prioritou je hlídat veřejný pořádek a zamezit pouliční kriminalitě,“ vysvětluje ředitel Městské policie Praha 3 Dušan Machoň.
Od začátku tohoto roku strážníci zaznamenali v souvislosti s porušením vyhlášky zákazu popíjení alkoholu na veřejnosti 300 přestupků. Jde o vysoké číslo, a to i s ohledem na to, že městská policie se dlouhodobě potýká s nedostatkem strážníků. Aktuálně jich chybí téměř čtvrtina.
Způsob řešení přestupku závisí na správním uvážení konkrétního strážníka, který by měl přihlédnout ke všem okolnostem situace. Přestože pokuta za porušení vyhlášky může být až 10 tisíc korun, upozorňuje Dušan Machoň zejména na komplikované vymáhání práva. „V převážné míře se protiprávního jednání dopouštějí osoby bez přístřeší.
Jsou místa, kde se tyto osoby zdržují opakovaně a opakovaně pod vlivem alkoholu dochází k narušování veřejného pořádku,“ uvádí Dušan Machoň. Z pohledu městské policie považuje aktuální vymezení zákazu dostatečné. „Až praxe ukáže, zda se problémy vlivem zákazu nepřemístí jinam,“ dodává.
Podle zákona mohou strážníci řešit přestupek uložením pokuty nebo jej oznámit správnímu orgánu. „Vymahatelnost práva je bohužel minimální. Smysl vyhlášky vidím v tom, že strážníci mají v ruce nástroj, jak proti lidem narušujícím veřejný pořádek pod vlivem alkoholu postupovat,“ vysvětluje.
Stávající platná vyhláška neomezuje akce, kde je naopak alkohol tolerován, jako jsou pivní slavnosti, posvícení nebo vinobraní. Zákaz se též nevztahuje na prostory u stánků s občerstvením na trzích, kde je povolen prodej alkoholu ani na restaurační zahrádky.
Od zákazu jsou osvobozeny prostory, kde se koná akce pořádaná, spolupořádaná nebo povolená hlavním městem Prahou nebo městskou částí, na jejímž území se akce koná – např. vinobraní, posvícení, silvestrovské a novoroční oslavy. V návrhu nové vyhlášky se tato problematika neřeší.
Zástupci magistrátu nicméně připouštějí, že je možné, že se na základě připomínek městských částí některé tyto obecné formulace v nové vyhlášce znovu objeví.
Katka Maršálová
Kde je zakázáno pití alkoholu na veřejnosti?
| Basilejské, Biskupcova (úsek J. Želivského – Na Vápence), Havlíčkovo, Hollarovo, Komenského, Kostnické, Barikád, J. z Lobkovic, J. z Poděbrad, Prokopovo, Sladkovského, Škroupovo, Tachovské, Trocnovská (pod žel. mostem), Vinohradská (kolem hřbitovů), nám. W. Churchilla, Žižkovo, prostranství před supermarketem Albert na Koněvově, cyklostezka (Příběnická – Novovysočanská), schody Táboritská – Chelčického, pravá strana Táboritské u supermarketu po Jičínskou |
| před stadionem Viktorky, park Pod Krejcárkem, park Pražačka, U Kněžské louky, před ZŠ Jeseniova, park Olšanská – Ke Kapslovně, zeleň Osiková ul., park na Vítkově vyjma piknikových míst, vnitroblok (Jeseniova, Táboritská, Roháčova, Blahoslavova), vnitroblok (Ondříčkova, Táboritská, Bořivojova, Kubelíkova). |
*tučně vyznačené lokality mají být do vyhlášky zařazeny nově
Anketa Je správné, že se specifi kují místa, na kterých nelze veřejně požívat alkohol?
V Radě městské části Praha 3 jsem dne 3. 10.2018 hlasoval pro návrh změny vyhlášky z roku 2008, ale v žádném případě bych nesouhlasil s celoplošným zákazem používání alkoholických nápojů na všech veřejných prostranstvích Prahy 3.
I tak se mi zdá počet míst zákazu vysoký a je na nás, na novém vedení Prahy 3, problematická místa v Praze 3 nechat upravit tak, aby nedělala ostudu Praze 3, ale byla příjemným místem odpočinku. Nechtěl bych, aby se vrátila doba před rokem 1989, kdy stát a národní výbory se snažily regulovat vše a např.
„Veřejná bezpečnost“ chytala mladé muže s dlouhými vlasy a nechávala je bez jejich svolení ostříhat.
Tomáš Mikeska (TOP 09/STAN), místostarosta
Vyhláška zavádí plošné opatření, které má být údajně namířeno na bezdomovce, ale působí podobně jako chemoterapie – nemíří pouze na zdroj problému, ale bude mít spoustu vedlejších účinků.
Bude městská policie pokutovat skupinku studentů s lahví vína v parku na Vítkově nebo návštěvníky jdoucí ze stadionu Viktorky s kelímkem nedopitého piva? Pokud ano, považoval bych to za dost nešťastné řešení.
Zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti je možná opodstatněný na místech, jako jsou prostranství před základními a mateřskými školami, památkami nebo úřady, ale ne jako nástroj na represi bezdomovců.
Jiří Svrček (Piráti), radní
Specifi kace míst, kde nelze veřejně požívat alkohol, byla určena na bezpečnostním gremiu starosty předchozí koalice, což není orgán, kde má podobný dokument vznikat. Pití alkoholu na ulici není plošný bezpečnostní problém Prahy 3.
Omezení má smysl jako ochrana významných pietních míst před nepořádkem a hlukem, nesmí se stát nástrojem represe. Tehdejší radnice v čele s Alexanderem Bellu razila represivní přístup především vůči lidem bez domova, nikoliv přístup pomoci, podpory a začleňování do společnosti.
Alkohol sloužil pouze jako záminka. Vyháněním lidí z ulic se problém skryje, ale nevyřeší.
Martina Chmelová (Zelení), koaliční zastupitelka
Praha 1 chce rozšířit zákaz pití alkoholu na ulici. Nově by měl platit na Malostranském náměstí nebo v Nerudově ulici
Praha 1 chce přidat další lokality v centru města do seznamu míst, kde se podle stávající vyhlášky nesmí pít alkohol na ulici. Záměr tento týden schválila rada městské části.
Vedení radnice požaduje dílčí úpravu stávající normy, i když magistrát v současnosti připravuje rozsáhlou novelu, která má vyhlášku celou předělat a zjednodušit.
Příprava však naráží na připomínky městských částí a Praha 1 se obává, že se ještě protáhne. Původně měla nová vyhláška začít platit už loni v lednu.
Podle usnesení radních, které musí ještě schválit zastupitelstvo městské části, by měl zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti nově platit na Malostranském, Anenském, Dražickém, Maltézském a Velkopřevorském náměstí či v ulicích Nerudova, Karmelitská, Mostecká, Rámová a Bílkova. Vedení radnice nechce čekat na komplexní novelu, případně zcela novou vyhlášku, protože si podle něj obyvatelé Prahy 1 stěžují na hluk, který na ulicích způsobují podnapilé osoby.
Z důvodu co nejrychlejšího řešení problému proto rada městské části požaduje zařazení výše zmíněných oblastí do stávající vyhlášky.
Úpravu vyhlášky, která platí celoměstsky, musí připravit a schválit magistrát.
Podle dřívějších informací má více než rok připravovaná celková novela vyhlášky zahrnovat zákaz pití alkoholu na veřejnosti na celém území Pražské památkové rezervace, které zahrnuje celou Prahu 1, většinu Prahy 2 a části Prahy 3, 4, 5, 6 a 7. V připomínkovacím řízení, které se uskutečnilo koncem loňského roku, se městské části na podpoře zákazu neshodly. Praha 1 jej požaduje dlouhodobě.
Přípravu vyhlášky provázejí dlouhé průtahy, podle původně avizovaných informací měla začít platit už začátkem loňského roku. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana se bude úřad jejím zněním znovu zabývat příští týden.
„Vyhodnotili jsme připomínky, které jsme obdrželi k rozeslanému návrhu novely, a připravili jsme jednodušší variantu jejího znění,“ uvedl. Doplnil, že detaily ohledně znění zatím nebude komentovat, protože je stále v přípravě.
Nevyloučil nicméně, že by s ohledem na došlé připomínky mohl z normy vypadnout plošný zákaz na celém území památkové rezervace.
Ten v minulosti kritizovali například piráti, podle kterých by zbytečně omezoval Pražany, kteří si chtějí v centru sednout v parku nebo nebo na náplavce s přáteli.
Vyhláška zakazující pití na vybraných veřejných prostranstvích začala platit v roce 2008 a vyjmenovává místa, kde zákaz platí. Od té doby byla několikrát novelizována, naposledy v roce 2013, kdy byl počet míst proti původnímu znění zdvojnásoben. Nyní platí zákaz na více než osmi stovkách míst.