V mé nové biokuchařce se potkává tradiční medicína se selským rozumem, říká Hanka Zemanová

Moderní zdravá výživa tak, jak se učí v klasických kurzech dietetiky, jak ji pacientům předávají lékaři (aspoň většina) a jak ji známe z médií, nefunguje často tak, jak bychom si představovali. Mně se ideálně osvědčila strava podle čínské medicíny, ájurvédských konstitucí a zdravého selského rozumu inspirovaného našimi předky a tím, co konzumovali oni.

Skutečný průlom do zdravého stravování, které mi vyhovuje, však přineslo teprve studium dietetiky při TCM Academy a informace od terapeutky Romany Farne

Znát se

Trvá nějaký ten pátek, než zjistíme, co nám vyhovuje za typ stravování. Já jsem například byla pět let vegetariánka (“přece nepředstoupím jako lektorka jógy před lidi s masem v žaludku”), než jsem si uvědomila (a čínská medicína mě naučila), že je to výživový styl, který si absolutně nemohu dovolit (to by bylo na samostatný článek, už vidím ty dotazy od vás a chápu je…). Je dobré naučit se pozorovat, co nám (i dlouhodobě) vyhovuje a co ne. To chce samozřejmě čas, takže paradoxní výhodu máme tím větší, čím jsme starší.

Znát vývojové cykly člověka

Mládí a raná dospělost

• můžeme sníst prakticky všechno a v jakémkoli množství
• samozřejmě tím mám na mysli kvalitní, živou stravu (ne raw, prostě jen ne konzervovanou), pokud možno žádné fastfoody
• my rodiče učíme v tuto dobu děti a dorost, že nejlepší je vaření domácí stravy, že je třeba dbát o kvalitu nakupovaných/pěstovaných výrobků atd. – bio, sezonní, lokální
• nezapomínáme na nutný přísun kvalitních tuků (platí pro všechny etapy) – jednu lžičku kvalitního sádla denně, máslo/ghí, kvalitní, zastudena lisované rostlinné oleje (méně slunečnicový, protože vysušuje)*

Plodný věk a nastupující střední věk

• v podstatě zatím můžeme pořád jíst normální porce, ale už maximálně třikrát denně*
• v každém jídle bychom měli mít zastoupené obilí (třeba i ve kvalitním chlebu); možno přiložit třeba hrst čerstvě uvařených krup, do brambor přidat jáhly atd.
• učíme se jíst teplé snídaně, pomalu ze sladkých přecházíme na slané*
• učíme se přidávat do stravy cenné zdroje důležitých prvků a vitaminů – například ořechy
• učíme se používat jedlou divočinu a léčivky, které lze využít jako součást kuchyně a vaření

Od čtyřiceti do padesáti

• jíme maximálně třikrát denně*, s přibližující se padesátkou vkládáme dny, kdy jíme jen dvakrát denně
• přidáváme vývary, zeleninové a jiné polévky, luštěniny
• pokud jsme to nedělali doteď, je nutné se začít hýbat, protože metabolismus se zpomaluje a už nám to netráví tak jako dříve
• ženy pozor! Už po čtyřicítce se tělo chystá na menopauzu (možná zatím bez příznaků) a je třeba včas podchytit stav vlasů, nehtů, zubů, pleti. Jinak se po pětačtyřicítce budete chytat za (zbývající) vlasy a pozdě bycha honit. Chystám o tom článek.

Od padesáti

• jíme dvakrát denně (nejlépe brunch a pak pozdější oběd, abychom navečer neměli hlad)
• občas si dovolíme lehké třetí jídlo
• už vůbec nesvačinkujeme!*
• omezujeme pečivo a další vysušující potraviny a zařazujeme dušenou (blanšírovanou) zeleninu, hodně polévek a vývarů, opět vždy s něčím “na střed” (obilí)
• je nutný pravidelný pohyb podle stavu a konstituce těla
• více nasloucháme svému tělu a vybíráme si pečlivě, co si do něj “vpustíme” za stravu

Znát základy rozumných stravovacích systémů

• vědět něco o dietetice podle čínské medicíny
• projít si zásady ájurvédské dietetiky (méně univerzální než čínská, ale taky z ní lze leccos načerpat)
• učit se od předků, občas kouknout do staré kuchařky
• vždy prohnat “žhavé” novinky o zdravé výživě z médií skrze svůj “selský” rozum a hledat:
  • komu novinka prospěje (nepotečou z ní k někomu peníze? Ad balená voda a pitný režim, vejce a cholesterol, máslo a margaríny ad.)
  • kam tečou peníze z jejího prodeje

A tak dobrou chuť a projídejme se ke zdraví! ????

* Všechny tyto stravovací tipy jsou určeny pro relativně zdravého člověka bez konkrétní diagnózy, která kupříkladu může výše napsané informace vylučovat: například diabetik si nemůže dovolit velké pauzy v jídle, musí “svačinkovat” atd.

Článek jsem hodně zjednodušila. Samozřejmě by bylo možné o tématu napsat celou knihu. Řada už ale napsána a vydána byla, stačí zapátrat. Hledejme zdroje, nechávejme se zdravě a rozumně inspirovat…

#kniznimlsani: Nová biokuchařka Hanky Zemanové

Kamila Opl z blogu Tvoříme domov se pro vás podívala na zoubek nové knize Hanky Zemanové. Co na ni říká, na které recepty nedá dopustit a proč byste si ji měli pořídit? Čtěte v recenzi ????

I když se Nová biokuchařka Hanky Zemanové na knižním trhu již nějakou chvíli hřeje, jsem moc ráda, že jsem dostala příležitost ji otestovat.

Spousta z vás totiž možná váhá nad tím, zda si ji pořídit, a to z jednoho prostého důvodu – pravděpodobně si říkáte „Co když koupím něco, co je vlastně pouhým zmodernizovaným vydáním původní kuchařky?“. Tak hned pro začátek – není!

Hanka to vzala opravdu z gruntu a spolu s šéfkuchařem Davidem Šaškem vytvořila na 80 úplně nových receptů. Do biokuchařky přidala pouze jeden jediný z té původní, a to vlastně jen proto, že je neskutečně oblíbený.

Pamatujete si ještě cizrnu na paprice? Před deseti lety způsobila doslova revoluci.

Ano, už je to neuvěřitelných deset let od vydání tehdy velmi úspěšné Biokuchařky s Bioabecedářem, které rozvířily hladinu malého českého rybníčku.

Za deset let uplyne mnoho vody, změní se trendy, chutě a vlastně celá situace na trhu s biopotravinami, jakožto i smýšlení zákazníků.

Díky čím dál tím lepší informovanosti sice více víme, ale zároveň také před sebou máme spoustu možných stravovacích směrů, kterým dokážeme mnohdy slepě propadnout. Nejen na ně si Hanka na stránkách Nové biokuchařky posvítí.

Ukáže vám cestu zdravého rozumu, navštíví farmy a projekty, které zmiňovala tehdy a ukáže vám, kam se biopěstitelé a výrobci posunuli.

Poměrně velkou část věnuje fenoménu raw neboli živé stravy, na kterou se zaměřila společně s šesti odborníky na stravování. Vy se tak můžete dozvědět více o jejích kladech a záporech nejen v rámci samotného zdravého stravování, ale třeba také z pohledu ájurvédy nebo tradiční čínské medicíny.

V poslední době jsou velmi oblíbené takzvané superpotraviny (superfoods), jež jsou většinou prezentovány jako exotické plodiny v malých pytlíčcích, často za exotické ceny.

Vzhledem k tomu, že Hančiným hlavním posláním je zdravý život bez zatížení organismu a vlastně celého ekosystému, tak vám na několika stránkách možná otevře oči. Zjistíte, že ony superpotraviny jsou všude kolem nás. Navíc s ohledem na lokálnost budou pro naše zdraví mnohem přínosnější než ty, které cestovaly přes půl světa.

Borůvky z lesa, české vlašáky od babičky nebo obyčejné kysané zelí. Oproti acai prášku doslova za pakatel.

Pokud znáte a máte rádi sérii Hančiných bioknih, budete nadšeni i touto. Informace z těch původních jsou kompletně zaktualizovány, doplněny o nové a moderní recepty.

V kuchařce můžete čekat stejný grafický styl, autorčin tón a velmi rychle se zorientujete.

I zde můžete čekat užitečné tipy, kde nakoupit, na co si při nákupu biopotravin dát pozor a pokud jste v tomto „oboru“ noví, přečtete si, proč je dobré kupovat co nejvíce bioproduktů a jak z domácnosti vytvořit bezpečné, chemikáliemi nezatížené místo.

Povídání o světě biopotravin a dalších produktů je věnována přesně polovina knihy, ta druhá však již náleží jen a pouze receptům, které jsou rozděleny do přehledných kapitol přesně tak, jak jste zvyklí. Oproti té předchozí zde můžete čekat i kapitolu masovou.

• POLÉVKY – originální receptury a ozdravené klasiky, z nich nelze vynechat fenomenální cuketovou koprovku,
• SALÁTY A POMAZÁNKY – spousta tipů na rychlé večeře se zeleninou i obilovinami,
• BEZMASÁ JÍDLA – zde najdete mnoho receptů s luštěninami, protože bílkoviny jsou důležitým stavebním kamenem našeho zdraví a právě ty z rostlinných zdrojů bývají i lépe stravitelné,
• BIOMASO – této kapitole kraluje šéfkuchař David Šašek, jehož jednoduché a výborné pokrmy budete chtít vařit pořád dokola,
• ZELENINA & PŘÍLOHY – dvě kapitoly plné neotřelých vegetariánských nápadů,
• SLADKÁ JÍDLA – to nejlepší na závěr – bezmála 30 úžasných sladkých jídel k snídani, ke kávě, na nervy a pro radost.

Musím se přiznat. Ke každé recenzi testuji několik jídel, která najdu na stránkách knihy. Cuketovou koprovku znám již nějakou dobu a vy ji rozhodně musíte vyzkoušet, protože je vážně úžasná.

Čokoládový koláč s červenou řepou jsem však pekla poprvé a především proto, abych mohla vyfotit a vy následně porovnat, jak funguje recept v reálu. Jenže byl tak neskutečně dobrý, že na fotku prostě nezbyl ani drobeček.

Takže – strana 296, mísy, metly, zapnout troubu a bránit vlastním tělem! ????

Na velké části knih mi něco nesedí. Buď fotografie, chaotické postupy nebo už jen to, že vidíte, jak byla kuchařka spíchnutá horkou jehlou.

Ale tady? Na každé jedné stránce vidíte, že Hanka je skutečnou biovílou, která o tomto směru nepíše jen chytré články, ale že tak skutečně žije, ví o čem mluví a hlavně je o celém přístupu absolutně přesvědčená.

Kuchařka je plná opravdového života a tak milá, že jí budete listovat každý večer, kdy vám bude ouvej. Uvidíte totiž, že krása se skrývá všude. Klidně i za mozolnatýma rukama farmářů a představitelů zajímavých projektů, s nimiž si můžete přečíst na 13 rozhovorů.

Hana Zemanová: „Ztrácíme selský rozum i pud sebezáchovy.“

V Česku způsobila revoluci ve zdravém stravování. Začala o něm psát v době, kdy u nás nebylo tolik informací jako dnes. Haně Zemanové se jako jedné z mála daří lidem vysvětlit, co jsou zdravé potraviny, jak lehce se dají sehnat i to, že rozhodně nejsou drahé.

Stále ale existují lidé, kteří se v této problematice neorientují a pořád drží nesmyslné diety. Po přečtení tohoto rozhovoru snad ale takových lidí bude zase o něco méně.

Hana je autorkou knih Biokuchařka, Bioabecedář a Nová Biokuchařka.

Hanko, napsala jste už tři knihy, co vás k tomu vedlo?

Když jsem psala před více než deseti lety svou první Biokuchařku, informací o kvalitě potravin byl nedostatek. A tak to tehdy byla průlomová kniha, které se prodalo přes čtyřicet tisíc kusů.

Pomohla rozšířit informace o tom, co jsou to biopotraviny, jak funguje ekologické zemědělství a současně jsem chtěla dát lidem inspirativní recepty z opomíjených zdravých surovin – tou dobou totiž téměř žádné nebyly.

Poté jsem vydala tlustou encyklopedickou knihu BioAbecedář, kterou média začala označovat za „biobibli“. V ní lze najít cokoli, co vás zajímá ohledně zdravého vaření, kvality potravin a také mnoho receptů.

A konečně dnes, když je situace úplně jiná, informací o zdravém jídle je až příliš mnoho, často si protiřečí, lidé jsou z toho zmateni a ze zdravého jídla se dělá nesmyslně složitá věda, jsem na tuto situaci zareagovala svou třetí knihou, Novou Biokuchařkou.

Knihy jsou hlavně o jídle, což je v posledních letech velké téma. Myslíte si, že lidé stále vědí málo o zdravém stravování a především o kvalitních surovinách?

Myslím si, že za posledních deset let se zásadně zlepšilo povědomí o souvislostech mezi jídlem a zdravím. Doba, kdy lidé měli pocit, že „bio“ je jen zrní a není to nic pro pořádného chlapa, je snad už minulostí. Mám radost, že se rozmohly farmářské trhy, bezobalové prodejny, bylo rehabilitováno máslo a sádlo a do módy jdou regionální čerstvé a sezónní potraviny.

Dost se také zabýváte tématem, které se zdravými potravinami úzce souvisí a to je chemizace půdy.

Ano, i když se toho o výživě píše mnoho, málokdo si uvědomuje, jak úzce spolu souvisí to, co denně kupujeme s chemizací půdy, spodními vodami, zanikáním obrovského množství hmyzu a ptactva.

Může nějak obyčejný člověk dosáhnout toho, aby se s chemizací skoncovalo? Nebo aby se alespoň omezila na minimum?

Jedna z mála věcí, co můžeme ovlivnit, je výběr jídla, které denně jíme.

Rovnice je velmi snadná: čím více nás bude konzumovat biopotraviny (ideálně české či evropské), tím méně chemie bude v půdě, ve vodě, ve vzduchu a i v lidském těle. V tomto směru může každý z nás pomoci.

A zdravější stravou nepomáháme jen krajině, ale i svému zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace totiž více než polovina nemocí nějak souvisí s nezdravým jídlem.

Co jsou tedy biopotraviny?

Potraviny s předponou bio jsou naprosto normální potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem, který je šetrný a ohleduplný k přírodě i k lidskému zdraví. Před sto a více lety byly na světě jen biopotraviny a nikdo je nepovažoval za něco zvláštního či zbytečně luxusního.

Dnes se stále ještě za „normální“ potraviny považují průmyslově zpracované potraviny, které pochází z chemicky ošetřovaných polí, potraviny, které jsou uměle ochucovány a obohacovány spoustou chemických látek.

To, že takové potraviny považujeme za normální, je znak toho, že ztrácíme základní zdravý selský rozum a asi i pud sebezáchovy.

Dají se vůbec běžně sehnat?

Samozřejmě. Kdokoli chce dnes kupovat biopotraviny, má k tomu mnoho možností. Nejjednodušší jsou supermarkety, které už mají poměrně širokou nabídku, stejně tak i mnoho e-shopů či kamenných farmářských prodejen.

Ekologičtější a i levnější cesta je najít si svého ekofarmáře a odebírat základní potraviny přímo z farmy. Je ale pravda, že zpočátku to může někomu připadat komplikované. V první fázi je třeba investovat určitý čas a zjistit si různé možnosti, jak nakupovat cenově dostupné a hlavně lokální biopotraviny.

Výborné je zorientovat se například na www.kpzinfo.cz, www.adresarfarmaru.cz nebo na www.lovimebio.cz.

To je ale zapotřebí, aby lidé při nakupování více přemýšleli…

Možná, že postupně se nám bude měnit hierarchie hodnot a to, co se nám jevilo jako počáteční komplikace, se stane zdrojem nové síly, zdrojem dobrého životního pocitu.

Protože to, co každodenně jíme či kupujeme, má vliv na to, zda bude více chemizované půdy a zda dalším generacím necháme spodní vodu s pesticidy, nebo se budou navyšovat hektary ekologicky obhospodařované půdy s větším množstvím hmyzu, včel, ptáků a čisté spodní vody.

Když se mi takhle změnil můj postoj, pak už nevnímám shánění biozeleniny a biomasa jako komplikaci či zdržení. Naopak jsem šťastná, že už je dnes tolik moudrých zemědělců, od kterých máme možnost dobré potraviny nakupovat. A při každém jídle jim za to, co dělají, děkujeme.

Máte dvě děti. Ty také jedí jen bio?

Jedí to, co máme doma a domů kupujeme v podstatě až na úplné výjimky jen biopotraviny. Přes týden ale obědvají ve školní jídelně a neřeším ani to, co snědí, když jdou na nějakou oslavu.

Snažím se, aby měly zdravé snídaně, svačiny i večeře, které doplní to, co často v jídelnách chybí: tedy dostatek kvalitní zeleniny, luštěnin, ořechů a semínek, domácí vajíčka, a také se snažím, aby se jim dostalo i často opomíjených potravin, jako jsou třeba jáhly, pohanka nebo špalda. Rovněž jednou týdně vařím biomaso.

Dětem domů nekupuju barevné sladké limonády, uměle dochucované čaje, barevné sladkosti, fast food, polotovary, tavené sýry, levné uzeniny, a když jim občas koupím slazené mléčné výrobky, tak je mají spíše jako sladkost než jako „zdravou svačinku“.

Je důležité jen to, co jíme, nebo i to kde a jak jíme?

Možná vás překvapí, že třeba ajurvédští lékaři na prvních dvou místech řeší KDY a JAK jíme a až na třetí příčce CO jíme….Pokud totiž budeme jíst sebezdravější jídlo ve stresu, při chůzi nebo při náročných pracovních jednáních, tělo se pak jen těžko může soustředit na trávení a nedokáže živiny využít na obnovu buněk.

Pro mě je důležité i prostředí, které si pro jídlo vytvoříme a tak si rádi hezky protřeme stůl, nikdy nemáme u jídla zapnutou televizi, máme pravidlo, že se neberou telefony a nevyřizují esemesky. Prostě jsme spolu, povídáme si a jíme. A když byly holky malé, tak jsem za nimi nikdy neběhala se lžičkou kolem stolu.

Od malinka jsem je vedla k tomu, že se jí u stolu.

Co byste doporučila těm, kteří nemají peníze na to, aby jedli jen bio výrobky? Přeci jen jsou dražší, a navíc ne každý má možnost si pro biovýrobky někam dojíždět nebo objednávat z internetu.

Na první pohled se biopotraviny jeví jako dražší.

Mám ale osobní zkušenost a znám i řadu rodin, kde vaří ze základních biopotravin a v celkovém rozpočtu jsou na tom stejně jako rodiny, které bio nejedí, kupují různé polotovary, fast food, průmyslově zpracované potraviny nebo chodí často do restaurací. Já třeba velkou většinu nabízených potravin v supermarketech vůbec nekupuju, protože je k ničemu nepotřebujeme. A tím šetříme hodně peněz. Vaříme jen ze základních potravin.

To ale lidem nevysvětlíte. Mají pocit, že zelenina na farmářských trzích je zkrátka drahá a ta v supermarketu chemicky ošetřená a dovážená je lepší, protože je levnější.

Zásadní problém je v tom, že důsledky špatného životního stylu včetně nezdravé stravy se neprojeví hned. Podobně jako když mnoho a mnoho let kácíte stromy, chemicky stříkáte pole a ničíte remízky. Dramatické následky v podobě sucha, úbytky včelstva a výskytu pesticidů ve spodních vodách se projevují s velkým zpožděním.

A proto je potřeba se něco o souvislosti mezi jídlem a zdravím dozvědět a přehodnotit, za co chceme dávat dávat peníze a do čeho investovat. Každý z nás, kdo preferuje zdravou stravu, tak zároveň s tím investuje nejen do svého zdraví a zdraví svých dětí, ale hlavně do životního prostředí. Je to investice, díky níž naše děti budou možná žít v méně zamořeném prostředí.

To je docela dobré si uvědomit, když kupujeme zbytečnosti a věci, které znečišťují svět. Mě osobně mrzí, že lidé často dávají velké částky za nejrůznější technické novinky, za auta, mobily, dovolené, super drahé hračky pro děti a do kvalitních potravin se jim investovat nechce.

Nerozumím tomu, protože poctivé potraviny jsou přeci hlavní prevencí jakýchkoli nemocí a navíc jsou každodenním zážitkem v podobě pravých chutí a vůní, jsou oslavou darů přírody.

Jak je to tedy ve skutečnosti s cenou potravin `levné versus drahé`?

Biopotraviny mají normální, skutečnou cenu. Naopak běžné potraviny jsou příliš levné. Spotřebitelé si na nezdravě nízké ceny zvykli a mají pocit, že jsou normální. Nejsou, protože například zemědělec, který používá chemické pesticidy, nenese zodpovědnost ani náklady za to, že ničí spodní vody pro budoucí generace.

Ale my všichni platíme z daní nové čističky a nové technologie a výzkum, co s tím vším dělat. Ekologičtí zemědělci a výrobci přírodních biopotravin tuhle zodpovědnost nesou, neničí půdu, vodu, vzduch, naše zdraví a naopak investují do péče o ekosystém a o biodiverzitu. A takto vyprodukované potraviny nejsou drahé, ale mají spravedlivou cenu.

Navíc kdysi byli lidé zvyklí vynakládat mnohonásobně větší část svých příjmů na jídlo a považovali to za naprosto normální.

A nesouvisí to i s tím, že se zbytečně přejídáme?

Samozřejmě, na vyšší cenu biopotravin se dá dívat i jinak. Podle lékařů je základním problémem české populace právě přejídání. Kdybychom nakupovali menší množství jídla, mohli bychom jíst téměř vše v biokvalitě, a to za stejný obnos peněz jako dáváme za kupování velkých, extra výhodných balení.

Navíc jíte-li plnohodnotné potraviny a žijete přirozeně zdravým životním stylem, šetříte peníze za potravinové či multivitaminové doplňky, preparáty na hubnutí nebo za plastické operace.

Myslím si, že problém není v tom, že by biopotraviny byly svou cenou nedostupné, ale v tom, že většina lidí má stále málo informací o rozdílech v kvalitě potravin a zdravé jídlo se stále ještě nedostalo na přední místa v žebříčku našich hodnot.

Co vás kromě biopotravin, dětí a psaní knih baví?

Baví mě můj každodenní běžný život, který jsme si vytvořili.

Baví mě péče o děti, o domov, o zahradu, stejně tak miluji svou práci, v zimě mě baví každý den topit v kamnech a vařit si čaje z našich bylin, hovět si doma a číst si, chodit denně na procházky do okolních lesů a luk, na jaře zas ráda trhám různé jedlé plané byliny, miluji celý cyklus roku v naší zahradě, baví mě si doběhnout pro čerstvé bylinky, než jdu servírovat večeři, baví mě věšet prádlo v zahradě, baví mě, že spíme v úplném tichu a tmě a díky tomu vidíme často nebe plné hvězd. Takové nebe poseté hvězdami vlastně z velkoměst zmizelo kvůli pouličnímu osvětlení a asi je to škoda. Něco důležitého o tom, co nás přesahuje, pak ze života mizí.

Máte čas také odpočívat? Kam nejraději jezdíte na dovolenou?

Po čtyřicítce se mi to nějak změnilo a už pár let se učím žít v příjemnějším rytmu, kdy odpočinek a „malá dovolená“ je součástí mého každodenního života. A na dovolenou jezdíme rádi do hor na túry nebo někam na ekofarmy, na kola nebo vlastně kamkoli. Ale náš život nestojí na dovolených, ale spíše na příjemnosti všedních dnů.

Máte krásnou postavu. Přesto nevěřím, že jste zastánkyní diet.

Nedržím žádnou dietu. Naposledy jsem držela nějaké diety tak před 25 lety a vedlo to jen k větší váze a vnitřní nepohodě. Jím normální kvalitní potraviny. Denně vařím čerstvá jídla, jím s rodinou a nikdy nepočítám žádné kalorie.

Ale asi je pro mě už úplně přirozené, že některá nezdravá jídla vůbec nejím, stejně tak nejím pozdě večer. A nedělám to kvůli váze, ale protože se pak druhý den cítím plná energie.

Ale pravdou je, že jsem zdědila po mamince i babičce přirozeně štíhlou postavu, takže mám stále podobnou postavu už přes dvacet let.

Dietu asi stejně nemá cenu držet, že? Po ní vždycky následuje jojo efekt.

Doporučuji nedržet žádné diety jen kvůli hubnutí. Ideální je touha k celoživotní změně životního stylu, touha žít spokojeněji bez zbytečných zdravotních problémů, které způsobuje nevhodná strava. Přirozeně štíhlá postava a lepší zdraví se pak dostaví dříve nebo později jako přirozený vedlejší efekt, aniž byste museli stále myslet na kilojouly.

Píšete v současné době nějakou knihu?

Pracuji na nové knize, ale ještě nejméně rok a půl na ní pracovat budu, takže zatím nebudu říkat, o jakou knihu se jedná. Vždy potřebuji plně žít tématem, o kterém píšu a někdy nedokážu odhadnout, jak se to bude s mými knihami a s mým životem vyvíjet. Tak někdy překvapuju i sebe sama.

Foto: Martin Matěj

Odkaz článek o knihách Hany Zemanové najdete ZDE.

Selský rozum napoví, říká lékařka celostní medicíny | Žena.cz

MUDr. Michaela Šimková je lékařka v oboru psychiatrie, terapeutka, ale také lektorka celostní diagnostiky na pražské Akademii léčivé výživy, kde v seminářích učí studenty nazírat do lidského těla i duše z pohledu „starých mistrů“.  Systém celostní medicíny přináší i dnešní době a evropské kultuře důležité poznání.

Po zimě přichází jaro a většina z nás se cítí unavená, jak z toho ven?

Záleží na tom, z čeho únava pramení.

Velmi často je to záležitost postupného vyčerpávání rezerv, nebo v zimě málo odpočíváme a dostatečně neživíme element vody – ledviny, které jsou jakousi schránkou naší energie, našimi baterkami.

Pak velmi snadno v období tvrdých měsíců, jako je leden a únor, naše rezervy již skomírají. Do jara pak přicházíme již znavení a poměrně dlouho trvá, než nás slunce zase nabije a uzdraví.

Foto: Žena

Každý je originál

Jak jste se začala zajímat o celostní medicínu?

Už během studií na lékařské fakultě. Přišla mi velmi logická a líbilo se mi propojení systémů těla i duše a dalších aspektů, které celostní, potažmo čínská a ajurvédská medicína, řeší.

Doporučujeme: Lékaři musí změnit přístup. Léčit budou i duši

Během studia na lékařské fakultě jsem tedy začala souběžně studovat i tradiční čínskou medicínu u Sinobiologické společnosti a pak to praktikovala pro známé a příbuzné. Pracovala jsem ale ještě v nemocnici jako klasický lékař.

Pak jsem ale dozrála k rozhodnutí, že celostní medicína je cesta pro mě a z nemocnice odešla. Od té doby, od roku 2000, se věnuji už pouze medicíně celostní, kde diagnostickým pilířem je pro mne tradiční čínská diagnostika.

Je to jeden z nejpropracovanějších diagnostických systémů.

Jak funguje lidské tělo v kontextu ročních období, životních etap a v propojení s přírodou? Co bychom neměli přehlížet?

Na to potřebuji několik dní speciálního semináře! Ano, fungujeme v sounáležitosti s okolím, životním prostředím, přírodou, máme nějaké vrozené vlastnosti a předpoklady a jiné časem získáváme.

To všechno tvoří naši konstituci, kterou je třeba zohlednit při vytváření jídelníčku i zařazování dalších aktivit do našeho života. Každý jsme jiný, originální, a takto je potřeba k sobě i přistupovat.

Nesrovnávat se s tím či oním člověkem, ale pracovat na hledání toho, co je pro mě vhodné a jakou chci jít cestou. Jakýkoli terapeut vám může být dobrým průvodcem, ale hlavní „drive“ je stejně na každém jednotlivci samém.

Strádání posiluje

Co bychom  měli pro své tělo udělat každý den?

To je také velmi individuální záležitost. Každý má jakousi prioritu vzhledem k jeho zdraví, způsobu života, vyznání a dalšímu kontextu.

Ale ve výsledku bychom měli co nejlépe pečovat o své tělo i duši, protože jedině tak můžeme fungovat v radosti. Jedině z této pozice má smysl dělat něco dále i pro ostatní.

Ve chvíli, kdy sami jsme nemocní, čili nemáme dostatečnou „moc“ nad svým životem, těžko můžeme ovlivňovat životy jiných.

Náš tip: Starobylá ajurvéda: Skvělé tipy pro domácí léčbu

Starejme se tedy o to, co vkládáme do úst a sledujme, zda to našemu tělu prospívá. Starejme se také o to, jaké programy vkládáme do své duše a zda nepolykáme něco, co polykat nechceme.

Buďme v tomto bdělí, berme si odpovědnost za to, co žijeme a jak žijeme a každý jděme za svým vnitřním štěstím. A také přijímejme do svého života strádání – to posiluje.

Číňané tvrdí, že je velmi prospěšné zakoušet chlad a hlad a takto vychovávat i děti, konkrétně prý 30 % hladu a 30 % chladu. A je dobré se každý den trochu zapotit a fyzicky unavit a pořádně se zasmát.

Vedete na Akademii léčivé výživy seminář celostní diagnostiky, co se od něj dá očekávat?

Laskavý přístup, teoretickou základnu tradiční čínské diagnostiky a mnoho a mnoho příkladů z praxe. Cílem je naučit studenty, jak se správně mohou jednoduše diagnostikovat a na to konto si na míru našít právě všechna ta doporučení, na která jste se mne ptala.

Žijeme sami za sebe

Máte nějakou ověřenou radu, kterou byste mohla předat čtenářkám a čtenářům Žena.cz ?

Je potřeba pracovat hlavně na sobě a ostatní většinou přichází s tím. A tím myslím jak tělesnou, tak duševně duchovní stránku. Tak ovlivníme život svůj a vlastním příkladem i životy druhých. Doba morálky vnější, kdy nás řídil někdo jiný, a to jak ve smyslu společenském tak osobním i zdravotním je pomalu pryč.

Nastává doba morálky vnitřní, kdy odpovědnosti za naše zdraví, štěstí a životy máme jen my sami. A právě ve vztahu k jídlu to platí dvojnásob.

Pídit se, co je pro nás dobré, nedělat ze svého těla popelnici, nenechat se tlačit reklamou do potravin-nepotravin, ptát se po původu potravin, používat vlastní selský rozum a mít i odvahu se na něj spolehnout. 

Více informací o studiu i kurzech najdete přímo na webu Akademie léčivé výživy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Na nemoci zkuste tradiční čínskou medicínu

Granule škodí psům i kočkám. Víte, jak se dělají?

Jednoduché cviky vás zbaví bolesti kolen

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Novotný končí v ODS: Je uražený? Proč odchází? Chce kandidovat za jinou stranu? | Video: Martin Veselovský, Daniela Drtinová