10. 06. 2009 07:00, Aktualizováno 4. 08. 2009 09:07
Obrázky: 6
Podle zákona musí být každý automobil, pohybující se po veřejných silnicích, vybaven „autolékárničkou“, která zajistí vhodné prostředky pro ošetření zraněného člověka. Pro ošetření koně však její vybavení nestačí, je třeba si takovou lékárnu sestavit svépomocně.
Podle zákona musí být každý automobil pohybující se po veřejných silnicích vybaven „autolékárničkou“. V každé škole, na táboře, v hotelu, restauraci či jiném veřejném zařízení pro lidi má být dostupná funkční lékárna první pomoci. Ne jinak by tomu mělo být i ve stájích, přinejmenším těch nájemních.
Úrazy u koní přece nejsou žádnou vzácností! Zato vzácností je lékárna první pomoci v soukromé nájemní stáji… A ještě větší vzácností je koňská lékárna první pomoci.
Přece jen kůň je o trochu větší než člověk a vyžaduje i trochu více materiálu či jiné léky k případnému poskytnutí první pomoci, autolékárnička či nástěnná lékárna pro lidi obvykle nestačí.
Často mají majitelé koní ve svých skříňkách v sedlovnách či šatnách mezi kyblíčky s vitamíny a pamlsky pár krabiček nějakých léků, mastí a gelů a pár roliček obinadel. Pokud je v tom nepořádku a prachu najdou, občas je použijí k vyřešení nějaké nehody, ať už pro sebe nebo svého koně.
Nakonec je jedno, jestli má každý majitel lékárničku jen pro svého koně, nebo je ve stáji nějaká „centrální“ lékárna k dispozici pro všechny. Něco by tam být mělo, a mělo by to být dobře a promyšleně vybaveno, aby tam člověk našel v případě nouze (kdy je vynervován a opravdu by měl šahat na jisto) to, co opravdu potřebuje, a ve stavu, aby to vůbec použitelné bylo.
Stájová lékárna vs. lékárna první pomoci
Svým způsobem je trochu rozdíl mezi kompletní „koňskou stájovou lékárnou“ a pohotovostní lékárnou první pomoci.
V lékárně první pomoci mají být pouze nezbytnosti pro případy, že se koni stane něco náhlého, obvykle se jedná o úraz. Může být přenosná, takže ji s sebou vezmeme na závody nebo delší výlet, nebo je součástí velké stájové lékárny. Může mít podobu bedýnky, batůžku, kufříku, sedlové brašny nebo může viset na zdi na přístupném místě jezdeckého objektu.
Ve stájové lékárně, která bude pravděpodobně výrazně objemnější a nepřenosná, může mít majitel i hromadu další léků či pomůcek, které vyžaduje zvláštní zdravotní stav jeho konkrétního koně nebo usnadní manipulaci s ním při plánovaných či pravidelných veterinárních zákrocích. Může to být stará šatní skříň, truhla nebo velký kufr.
V obou případech má být lékárna umístěna na čistém místě, kde se minimálně práší, má být uzavřená, aby se do ní nedostaly myši, děti nebo jiná „havěť“, má mít přiložený seznam věcí, léky a materiál i nástroje mají být přehledně uložené a nejlépe zavřené v sáčcích nebo krabičkách. Obsah lékárny je třeba pravidelně kontrolovat, zda něco nechybí nebo nevypršela doba expirace.
Kdy se použije lékárna první pomoci
Je pár situací, které se objeví náhle a jejich ošetření nesnese odklad. Nebo kdy je třeba nemocného/zraněného koně připravit na návštěvu veterináře, aby vůbec mohlo dojít k odbornému ošetření. Právě v těchto situacích má pomoct lékárna první pomoci – bez ohledu na to, zda se onen problém stane ve stáji, na jízdárně nebo na vandru daleko od civilizace.
Dezinfekce
Nejčastěji budeme ošetřovat různá poranění. Prvním krokem většinou bude vypláchnutí a dezinfekce rány, musíme mít k tomu v lékárně první pomoci vhodné pomocníky.
Zatím se jako jeden z nejspolehlivějších a přitom nejdostupnějších a nejsnáze aplikovatelných jeví roztok povidon-jodidu. Působí proti mnoha baktériím, virům i plísním, není dráždivý, v ráně neštípe, lze ho snadno smýt či vyprat z oblečení a vhodně ředěný nepoškozuje tkáně. Krom očí se používá k dezinfekci a výplachu snad všech druhů ran. K ošetření hlubších ran je dobré ho naředit v poměru 1:100 (1 ml 10% zakoupeného roztoku do 100 ml vody) nebo 1:50 (2 ml 10% roztoku do 100 ml vody), pro povrchové rány se většinou ředí „baj očko“ do barvy slabého kafe. Lze ho koupit v jakékoli lékárně; do cestovní lékárničky v malé lahvičce, pro stájovou lékárnu třeba jako litrovou láhev. Protože povidon-jodid obsahuje jód, je třeba ho držet (koncentrovaný i ředěný) ve tmě. Pro naředění roztoku a výplach hlubších ran je pak vhodné mít po ruce několik sterilních stříkaček o různém objemu (aspoň 2 ml a 20 ml) a PET flašku, pro očištění a potření povrchových ran pak kapesníky, neelastické gázové obinadlo či gázové čtverečky (viz dále). Povidon-jodid lze koupit i jako dezinfekční mýdlo, které však není vhodné k ošetření hlubokých ran! Nemá smysl si ho do lékárny první pomoci pořizovat, samozřejmě ve stájové lékárně může mít své místo například pro umytí rukou před ošetřením rány, umytí infikovaných předmětů nebo vyčištění špinavých povrchových ran (povrchové podlomy, „silniční lišej“ apod.).
Oblíbený, účinný a dobře dostupný je i hypermangan, dobře se skladuje, protože ho lze koupit ve formě krystalků. Bohužel se hůř ředí (stačí doslova několik krystalků do lahve vody!), což může vést k tomu, že bude příliš koncentrovaný a poškodí zdravé tkáně. Ve vysoké koncentraci působí totiž jako leptadlo. Také ho není dobré používat dlouhodobě, protože brzdí hojení ran.
Pro první pomoc při poraněních rozhodně nedoporučuji žádné barvící látky („zelenku“, „fialku“ a bůhvíco jiného), látky ředěné nebo obsahující alkohol (tinktury, líh) ani jiná agresivní činidla (peroxid) či dokonce antibiotika. Myslím, že se bez nich bez problémů obejdete. Vhodné nejsou ani spreje, poraněný kůň může být vylekaný a zvuk spreje ho v této stresové situaci může snadno rozrušit.
V případě, že se jedná o poranění oka nebo blízkého okolí oka, nelze použít běžnou dezinfekci, ale speciální přípravek.
Pro stájovou lékárnu je výborný Ophtal, který se natáhne do sterilní stříkačky a lze jím oko i ránu vypláchnout, pro cestovní lékárničku postačí kapky Ophtalmo-Septonex (nebo jiné volně prodejné kapky do očí).
Přípravky do oka je třeba po otevření hned spotřebovat (většinou do 4 týdnů) nebo vyhodit, ztrácejí svoji nepostradatelnou sterilitu.
Obvazový materiál
Pokud se kůň zraní, nemusí stačit pouze ránu vyčistit a dezinfikovat. Pokud jsou poraněné končetiny, bude třeba přiložit obvaz, který ránu bude chránit před infekcí, otokem, vyschnutím a pomůže znehybnit její okraje, což je podmínka pro úspěšné zahojení bez nadměrného bujení živého masa. V lékárně první pomoci proto musí být i dostatečné množství odpovídajícího obvazového materiálu.
Sem patří v první řadě kryt rány, čili nějaký kus látky, který se dá přímo na vyčištěnou a dezinfikovanou ránu. Vhodné jsou gázové čtverečky (o velikosti nejlépe 10×10 cm, jsou ale poskládané, takže je lze rozprostřít i do větší plochy). V ideálním případě by měly být sterilní, v méně ideálním aspoň čisté a neprodyšně uzavřené například v sáčku. V případě nouze lze použít i čistý látkový kapesník.
Především obvazy na končetině koně je nutné vypodložit. Ideální podložní materiál (obvazová vata, z praktického hlediska raději vinutá než skládaná) je pro laickou první pomoc zbytečně drahý a nelze ho použít opakovaně, takže je zde nutné trochu improvizovat.
Hodí se cokoli měkkého, lze použít čisté a měkké prachovky, ručníky, v případě nouze i poskládané bavlněné tričko (to vše lze použít i k jiným účelům, například při chlazení koně, nebo naopak zahřátí, k utření rukou, vyčištění rány, zabalení kopyta apod.).
Ve stájové lékárně byste ale měli mít pro tyto případy například několik roliček buničité vaty (papírové), několik sáčků „normální“ vaty nebo například role tenkého molitanu nastříhaného na ca 10-12 cm široké pruhy, postačit mohou i čisté měkké fleesové bandáže.
Počítejte s poměrně velkou spotřebou, takže na obvázání jedné končetiny zajistěte zhruba 2-3 role podložního materiálu (nebo 2-3 měkké utěrky či ručníky), čím více, tím lépe.
V případě, že byste potřebovali dát na končetinu dlahu, klidně toto množství dvoj- až ztrojnásobte, protože pokud se končetina pod dlahou pořádně nevypolstruje, může dojít k těžkým otlakům.
Orientační ceny obvazové vaty naleznete například na těchto stránkách.
Pro zpevnění a znehybnění obvazu pak slouží elastická obinadla. Lékárny jich nabízejí poměrně velké množství v různé kvalitě i cenových relacích. Většinu těchto obinadel (Ideal apod.) lze prát v pračce a používat opakovaně, dokud je kůň neroztrhá. Doporučuji pořizovat roličky o šířce 12 cm (nebo aspoň 10 cm). Užší jsou pro obvazování koně poněkud méně praktické. Počítejte s tím, že na lehké nízké obvazy jedné končetiny spotřebujete ca 2-3 roličky, na obvaz vyšší (nad karpus či hlezno) to bude minimálně 6 roliček, pokud chcete končetinu pořádně znehybnit nebo dát dlahu, počet opět aspoň zdvojnásobte. Existují i velmi pohodlné a kvalitní „samodržící bandáže“ (např. Coban), jejich nevýhodou je však vysoká cena a skutečnost, že jsou jednorázová.
Pro zajímavost nabídka elastických obinadel fy Hartmann Rico.
Pro všechny případy doporučuji pořídit si roličku Leukoplasti. Do stájové lékárny tu nejširší, do cestovní lékárničky aspoň dvoucentimetrovou. Kromě upevnění obvazu končetiny ji lze použít i pro zajištění zapíchnutého tělesa, fixaci dlahy nebo třeba jako „kryt“ na obvaz kopyta.
Zástava krvácení
Může se stát, že budete potřebovat zastavit krvácení z rány. K tomuto účelu potřebujete vyrobit tlakový obvaz.
Kromě výše uvedených materiálů bude dobré mít k dispozici i několik pevných roliček neelastického gázového obinadla, které lze v případě potřeby použít i k jiným účelům (omytí rány, přivázání čehokoli k čemukoli, stažení, vypodložení apod.). V nouzi je lze samozřejmě nahradit například poskládaným tričkem či ručníkem nebo třeba jen holou rukou…
Do cestovní lékárničky doporučuji dát pro ošetření ran malou lahvičku povidon-jodidu (zelená Betadine) plus aspoň dvě větší sterilní stříkačky a pro dezinfekci a výplach oka neotevřené kapky Ophatalmo-Septonex (či jiné podobné).
Dále malý balíček gázových čtverečků, 2-3 role podložního materiálu (nebo 2-3 měkké utěrky či ručníky), 5-6 roliček elastického obinadla, 2-3 roličky neelastického obinadla a 1 roličku Leukoplasti.
Neuškodí ani několik igelitových pytlíků různých velikostí a pevnosti.
Znehybnění končetiny
Ať už zlomeniny, vážné poškození kloubu nebo šlachy, či třeba plošnější nebo hluboká rána – to vše může vyžadovat znehybnění končetiny. Nejprve je třeba vyrobit pevný obvaz z výše uvedeného materiálu. Lepší stabilitu mu pak poskytne dlaha.
Ve stáji se osvědčí novodurová trubka vhodné velikosti (délka a šíře končetiny). Šikovný kutil ji zkrátí a rozřízne podélně na dvě poloviny, které lze poměrně dobře napasovat na obvázanou končetinu. V terénu dobře poslouží i dostatečně dlouhé a silné rovné větve.
Ošetření kopyta
Nejen při ježdění v terénu, ale i na jízdárně, ve výběhu či dokonce v boxe se může koni něco stát s kopytem. Utržená podkova, otlak, uštípnutý kus rohoviny, nášlap, klubající se absces…
Určitě se vyplatí mít po ruce základní nástroje na úpravu kopyt, zvláště kopytní nůž, rašpli, kopytní kleště, brousek na nůž, kladívko a podkováky.
Ve stájové lékárně pak jistě najde své místo například dřevitý dehet, modrá skalice nebo Kubatol (sprej, který slouží mimo jiné jako „tekutý obvaz“). Pro ochranu obvázaného kopyta před mokrem a špínou poslouží pevný igelitový sáček.
V cestovní lékárničce se může pro vyřešení kopytních problémů hodit kopytní nůž a lehčí rašple, u okovaných koní i pár podkováků.
Otoky
Úrazy ne vždy způsobí vznik otevřené rány. Otlaky a zvrtnutí, bouchnutí, štípance, různé otoky a záněty, i to jsou problémy, kterým se u koní nevyhneme. Zatímco v cestovní lékárně bude pro akutní případy stačit obvazový materiál, který po namočení může chladit, plus něco na potlačení akutního otoku (cibule…
) a/nebo tuba humánního protizánětlivého gelu (v lékárně seženete nejrůznější přípravky, včetně přírodních či homeopatických), stájovou lékárnu lze obohatit o větší balení uklidňujících, chladivých či zahřívajících mastí, gelů, jílů nebo roztoků (výborné jsou prostředky obsahující například arniku, kostival, heparin, Rivanol, Epsomova sůl..
.) nebo třeba různé chladivé nebo hřejivé polštářky.
V cestovní lékárně je dobré vozit tubu protizánětlivého gelu a svůj účel může splnit i čerstvá cibule.
Chlazení přehřátého koně
Především v horkém počasí může intenzivně pracujícím koním hrozit přehřátí, úpal, úžeh. K chlazení pak poslouží voda (vlažná, ne ledová), kterou budete na krk a hlavu koně nanášet namočeným hadrem nebo houbou (nebo můžete použít podložní obvazový materiál) a ihned stírat třeba kusem provázku.
Cestovní lékárna jistě poskytne místo i kousku provázku.
Nástroje k vyšetření koně
A jsme u toho, že v některých případech je třeba koně nejen ošetřit, ale i vyšetřit. Zatímco v terénu si vystačíte se svými prsty a hodinkami s vteřinovou ručičkou, ve stájové lékárně by měl být i teploměr, raději i fonendoskop. V případě horších světelných podmínek přijde vhod i kapesní svítilna. Pro vyšetření kopyta jsou pak vhodné kopytní diagnostické kleště.
A dostáváme se k tomu, že rozhodně bude nezbytné mít v lékárně některé nástroje.
Neměly by v ní chybět ostré nůžky (nejlépe s jedním koncem špičatým a druhým kulatým), pinzeta (nejlépe delší a špičatá), špejle nebo tyčinky na čištění uší.
Někdy se hodí i fajfka k fixaci koně, lonž(e), dostatečně velká a teplá deka (nebo třeba stříbrná izolační fólie).
V cestovní lékárně mohou podobnou funkci splnit malé manikurní nůžtičky nebo žiletka a krátká pinzeta. Pro všechny případy je dobré mít u sebe kapesní svítilnu, hodinky s vteřinovou ručičkou nebo stopky (v mobilu…) a stříbrnou fólii, která nezabere moc místa a může ji v noci pod širákem využít i jezdec.
Kde čerpat rozumy, kde hledat pomoc
Dobrým doplněním stájové lékárny jsou i veterinární příručky nebo knížky popisující postupy při první pomoci u koně (nakladatelství Brázda jimi čtenáře zásobuje pravidelně…).
Určitě nezapomeňte na viditelné místo vyvěsit telefonní čísla raději hned několika různých veterinářů a podkovářů/kopytářů, dobré je mít po ruce i číslo na humánní pohotovost a na přepravce koní.
Do cestovní lékárny první pomoci nezapomeňte tato čísla založit také. Mnoho místa nezaberou ani propiska a papír.
Aby bylo vše v pořádku, je vhodné mít na stejném místě i modré průkazy koní nebo „zdravotní deníky“, kam si budete zapisovat případná ošetření či jiné veterinární zákroky.
No a pak už nezbývá nic než všem popřát, aby takto skvěle vybavená lékárna byla dlouhodobě zcela nevyužitá!
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Článek hodnotilo 5 čtenářů. Celkový počet bodů: 25.
Jaké léky přibalit do cestovní lékárničky?
Na své cesty je důležité si přibalit v dostatečném množství především léky, které pravidelně užíváte, před odjezdem je vhodné také zkontrolovat jejich použitelnost. Jednou z dobrých zásad je nechat všechny léky v originálním balení obsahujícím i příbalovou informaci.
Pokud to nejde, popište si jednotlivá „platíčka“ nesmývatelným fixem pro snadnou orientaci.
Pozor na léky za volantem! Přehled léčivých přípravků nevhodných při řízení naleznete zde.
Některé léky lze použít na více obtíží. Dejte jim proto při výběru a poradě s lékárníkem přednost. Zredukujete tak jednoduchým způsobem obsah lékárničky. Mějte svou cestovní lékárničku vždy snadno dostupnou a vlastní léky, které pravidelně užíváte, si nechte v příručním zavazadle. Během cestování nezapomeňte chránit léky proti slunci, vlhku a mrazu.
Zajímá vás, jak správně uchovávat léky, když cestujete? Klikněte zde.
Co by v cestovní lékárničce nemělo chybět
Co by v cestovní lékárničce nemělo chybětLéky proti bolesti
Každého někdy něco zabolí. Pokud bolest nepolevuje, je třeba s ní bojovat, abyste neměli zkaženou dolovenou. Velice nepříjemná umí být bolest zubu, migréna či například bolest svalů a kloubů. Proto bychom neměli zapomenout na paracetamol, ibuprofen či obdobně působící látky. A přibalte i nějaký krém nebo gel na tlumení bolesti a otoku pro lokální použití.
Léky proti horečce
Horečka zvyšuje rychlost a sílu imunitní odpovědi a omezuje množení některých patogenů. Může ale představovat zátěž pro starší pacienty a pacienty s nemocí srdce. Za horečku se považuje teplota vyšší než 38°C. Při nižších hodnotách léky proti teplotě zbytečně nepodáváme. Na horečku lze opět použít i zmíněné léky proti bolesti.
- Léky proti kašli a nachlazení
- Takové nachlazení umí pořádně znepříjemnit dovolenou, proto nezapomeňte na léky proti bolesti v krku ve formě pastilek na cucání, spreje nebo kloktadla, na rýmu a kašel.
- Léky proti průjmu
Průjmová onemocnění jsou strašákem většiny cestovatelů. Někdy jim stačí předejít dodržováním hygienických zásad. Ale pokud problém nastane, je třeba jej co nejdříve řešit.
Hrozí totiž dehydratace (ztráta tekutin), ztráta minerálů a oslabení organizmu.
V této skupině bychom neměli opomenout klasické živočišné uhlí, či obdobně působící diosmectit, nějaké střevní desinficiens a například probiotika pro zachování správné střevní mikroflóry.
Léky proti zácpě
Může se projevit při změně prostředí a často ji doprovází nadýmání až bolest hlavy. Pro rychlou úlevu a uvolnění zácpy můžeme použít glycerinové čípky, nebo přípravky ve formě kapek či tablet.
- Léky proti cestovní nevolnosti
- Pokud při cestování trpíme na nevolnosti, je vhodné sebou přibalit vhodné léky, nebo přírodní přípravky s obsahem zázvoru.
- Antibiotika
Ti, kteří odjíždějí do míst, kde je špatná dostupnost lékařské péče, by měli do své lékárničky zařadit i antibiotika. Je třeba mít na paměti, že antibiotika zabírají pouze na bakteriální infekce, nikoli na infekce virové.
Nejvhodnější je mít sebou antibiotika širokospektrá, která pokryjí největší škálu bakteriálních infekcí. Předpis na antibiotika vždy zkonzultujte se svým lékařem. Dejte si pozor na nežádoucí účinky jednotlivých antibiotik a na možnost alergické reakce.
Pokud antibiotika začneme užívat, je nutné dobrat do konce celé balení, aby byla infekce dostatečně přeléčena.
Léky proti alergii
Pokud na alergii trpíte, nebo víte, že vám nedělá dobře bodnutí hmyzu, je dobré se vybavit potřebnými léky s obsahem antihistaminik (látek působících proti alergii) např. s obsahem cetirizinu či loratadinu. Některé gely dobře pomohou jako úleva při svědění a kopřivce.
Dezinfekční prostředky
Dezinfekční prostředky vždy uvítáme, pokud se odřeme, nebo se nám například strhne puchýř. Proto by v naší lékárničce neměl chybět tradiční peroxid vodíku, nebo třeba přípravky s obsahem jodu, pokud na ně nejsme alergičtí.
Oční kapky
V oblastech s vysokým obsahem prachu a jemných částic, případně v suchém prostředí si můžeme přivodit zánět spojivek. Není na škodu mít sebou kapky k dezinfekci očí s obsahem septonexu.
Léky proti kvasinkám a plísním
Jsou to onemocnění, která se projevují svěděním, začervenáním, popraskáním či olupováním kůže. Často se s nimi setkáme na koupalištích, bazénech, sprchách, nebo při zvýšeném pocení, zapaření v uzavřené a neprodyšné obuvi a při nošení oděvů z nevhodného materiálu. Pokud nám něco takového během našeho cestování hrozí, je dobré mít po ruce například clotrimazol v krému.
Léky na popáleniny
Popáleniny vznikají při vystavení se nadměrnému slunečnímu záření. Spálení kůže také zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže. Panthenol podporuje hojení popálené kůže a sliznic. A pokud cestujete za sluníčkem, tak si přibalte kvalitní opalovací přípravek s vysokým ochranným faktorem. K moři nejlépe s faktorem 25 až 50.
- Prostředky na zakrytí rány
- Určitě nezapomeňte přibalit obvazy, gázy a náplasti s polštářkem i bez polštářku, případně obinadlo.
- Repelentní přípravky
- Slouží k odpuzení nežádoucího hmyzu, pomáhají tak předcházet poštípání a přenosu některých nemocí.
Další vybavení cestovní lékárničky
- Může se hodit teploměr, spínací špendlík, nůžky, jehla, škrtidlo, sluneční brýle, moskytiéra a jiné.
- Podle typu dovolené: přípravky k dezinfekci vody, antimalarika, léky proti křečím, rehydratační a iontové roztoky, léky na nespavost případně na horskou nemoc.
- Zdraví máme jen jedno, proto si nezapomeňte před cestou lékárničku zkontrolovat a složení případně zkonzultovat s Vaším lékárníkem, ať vás na cestách nezaskočí nečekané a přitom často jednoduše řešitelné zdravotní obtíže.
Mohlo by vás zajímat: Vitamín D – stačí syntéza vlivem slunečního záření?
- Mgr. Martina Urbánková
- Lékárna Frýdlant
- Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
Cestovní lékárnička. Co fakt potřebuju?
[su_wiloke_sc_company_website]
Základem je zamyslet se nad třemi otázkami: kam přesně jedete (a na jak dlouho), jakým aktivitám se tam chcete věnovat a jak daleko od kvalitní a profesionální zdravotní péče se v navštívené zemi budete pohybovat. Zkusme si představit tři modelové alternativy od nejbanálnější k nejsložitější.
Ať už máte jakoukoli lékárničku, jako základ je samozřejmostí cestovní pojištění. Máme pro vás speciální slevu 50 % od AXA Assistance. Klikněte na tento link a zadejte promokód: SLAVANAZDARVYLETU50
1. Eurovíkend v Londýně
Pořizovat si na něj cestovní lékárničku by bylo přehnané. Pokud dlouhodobě berete nějaké léky, nezapomeňte si je doma.
Nanejvýš přibalte ještě Brufen a Acylpyrin, kdyby vás snad nenadále začaly bolet zuby nebo jste na pařížském Montmartru, ve vídeňské katedrále sv. Štěpána či na benátském mostě Ponte Rialto nastydli.
Nic víc ale potřebovat nebudete – zaprvé jste v Evropě a zadruhé budete za dva tři dny doma.
2. Cesta do tropů bez cestovky
Konkrétně třeba prázdninová poznávací cesta do jihovýchodní Asie na vlastní pěst, tedy bez cestovky. Jedete do exotické oblasti, kde už vás může postihnout třeba průjmové onemocnění (podrobněji jsme o něm psali tady). Ve větších městech jsou ale smluvní nemocnice vaší zdravotní pojišťovny.
I v menších městečkách pak najdete dobře zásobené lékárny, kde vám v případě lehčích zdravotních obtíží kvalifikovaný personál poradí, co si koupit a jak to užívat. Pro pocit jistoty se ale hodí léky na tzv.
„velkou trojku“ (horečka, bolest a průjem) a věci na ošetření drobných poranění (náplast, obinadlo, dezinfekční krém).
3. Expedice
Může to být třeba půlroční jízda na kole napříč pustinami Tibetu, tříměsíční expediční trek odlehlými údolími peruánských And, výprava autostopem na Sibiř a podobné drsné akce, na kterých se na delší dobu dostanete do oblastí s horší nebo nulovou dostupností lékařské péče. Pak budete potřebovat léky a výbavu, která vám umožní zvládnout i závažnější zdravotní obtíže. Tedy maximalistickou variantu, popsanou níže.
Na menší průšvihy stačí lékárnička. Papír od pojištění ale uvezete vždycky.
Sjednávat si cestovní pojištění stále znova na každou cestu je neskutečná otrava. Pořiďte si pojištění celoroční! Díky našemu webu teď máte 50% slevu. Celý rok za 806 Kč nebo celá rodina (dva dospělí + všechny děti) už za 1214 korun. Obrovsky ušetříte! Klikněte tady a zadejte slevový kód: SLAVANAZDARVYLETU50 a zaškrtněte dlouhodobé pojištění / platba ročně.
Maximalistická varianta
Pozor – pro naprostou většinu běžných cest po světě je tahle „megalékárnička“ zbytečná. Oceníte ji jen v případě, že onemocníte třeba při stanování na odlehlém indonéském ostrově nebo při výstupu na argentinskou Aconcaguu (6959 m).
- – lék proti horečce (např. Anopyrin, Paralen nebo Acylpyrin)
- – analgetikum (lék proti bolesti, např. Paralen, Ibuprofen, Korylan)
- – lék na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb /živočišné uhlí/)
- – lék na střevní dezinfekci při lehčích průjmech (Endiaron, Endiform)
- – lék proti amébám (pozor: Entizol /metronidazol/, který je k dostání v českých lékárnách, je balen tak, že jej k jedné léčebné kúře budete potřebovat minimálně dvě krabičky!)
- – dva až tři odlišné druhy antibiotik na silný bakteriální průjem (např. Normix, Ercefuryl, Sumamed, více podrobností opět náš článek tady)
- – dva až tři odlišné druhy širokospektrých antibiotik na různé jiné druhy zánětlivých onemocnění (např. Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin, Rulid)
- – antihistaminikum proti alergické reakci při poštípání včelami nebo štěnicemi, požahání medúzami nebo při styku s nějakou alergizující látkou (např. Dithiaden, Zyrtec, Fenistil)
- – oční kapky (Opthalmo-septonex)
- – mast proti kožním mykózám (Canesten nebo Mykoseptin)
- – mast nebo zásyp na hnisající a nehojící se rány (Framykoin)
- – protizánětlivou mast na otoky, podvrtnutí či namožení končetin (Voltaren, Aulin nebo Ibuprofen)
- – elastické obinadlo na utažení namoženého kolene, výronu či podvrtnutého kotníku
- – sterilní obvaz, několik náplastí s polštářkem i bez
- – Panthenol gel, urychlující hojení spálenin, škrábanců a ran
– malý dezinfekční sprej (Septonex) - – nerozbitný teploměr, malé nůžky a žiletku
V závorkách uvádíme vždy několik druhů podobných léků – po poradě s lékařem vyberte jen jeden z nich. Většina léků je v lékárnách k dostání volně i bez předpisu, ale pokud vám je lékař předepíše, budou vás stát výrazně méně. Jiné léky (např.
antibiotika) jsou pouze na předpis a lékaři je běžně nedávají k volnému použití laikům. Zdůrazněte proto svému lékaři, že se možná budete pohybovat i v oblastech se špatnou dostupností odborné péče, kde vám často nic jiného než samoléčení nezbude.
Vaše konkrétní balení si samozřejmě upravte podle svých specifik. Přidejte náhradní antikoncepci a prezervativy, rezervní brýle, podklady od cestovního pojištění, rezervní antihistaminika pro alergiky atd.
Náš tip na to, jak to optimalizovat
Cestovní lékárnička je vždy kompromisem mezi potřebností a lehkostí. Na všechno připraveni být nemůžete, ale základní situace byste měli být schopni vyřešit i bez návštěvy lékaře. My jsme si pořídili klasickou komerční soupravu, která se asi za 500 Kč prodává v outdoorových obchodech.
Vejde se do dlaně a váží jen asi 100 gramů, takže nás nezatíží. Navíc má výrazný obal s červeným křížem a každý si jí všimne. Doplnili jsme do ní léky na „velkou trojku“ (viz výše) a velký kus náplasti. Získali jsme tak cestovní lékárničku, kterou si bereme i na outdoorové víkendovky v Česku.
Na delší a dobrodružnější cesty pak přibalujeme navíc i maximalistickou variantu, popsanou nahoře. Tahle dvoukombinace nám umožňuje zvládnout vše od puchýřů při výletu na Kokořín přes kocovinu v Thajsku až po chřipku v Indii, vše bez návštěvy lékaře.
Samoléčení
Jak postupovat, pokud na cestě onemocníte? Především nepanikařte a vzpomeňte na píseň Jiřího Schellingera: „Co dělá Indián, když nemoc zákeřná tělo schvátí? Sedí a bigbítem čas si krátí, zpívá si, život jde dál. Bacily časem zhynou, tělo jen ozdobí šrám, dny stále báječně plynou, proč by se Indián bál?“
Menší zdravotní problémy zvládnete na cestě většinou sami bez pomoci lékaře (často se stačí zeptat prodavačů v lékárnách, jejichž znalosti medicíny bývají obstojné). V odlehlejších oblastech s nižší úrovní lékařské péče vám ale nezbude než se i ve vážnějších případech spolehnout jen sami na sebe a na obsah vaší lékárničky.
Při samoléčbě jakýmikoliv léky je nezbytné přesně dodržet dávkování a způsob užívání. Některé léky mají kontraindikace (nesmějí se brát v kombinaci s jinými léky nebo při určitých zdravotních potížích), na jiné můžete být alergičtí (což platí třeba pro antibiotika).
U antibiotik musíte vždy dobrat celou léčebnou dávku, i když příznaky nemoci pominou dříve. Některá antibiotika jsou na určité druhy infekcí neúčinná – pokud nezabere jeden druh, nasaďte jiný. O všech těchto věcech se ale poraďte předem doma se svým lékařem.
Na co si dát pozor?
Součástí lékárničky by měla být kartička, na kterou si podle rad lékaře vypíšete, na co který lék přesně je a jak se užívá. Ti, kdo trpí nevolností v dopravních prostředcích, by měli navíc přibalit Kinedryl. V poskakujících autobusech ho budou proti blinkání potřebovat. Pokud vám na cestě některý lék dojde, lze jej většinou bez problémů přikoupit v lékárnách ve velkých městech.
Jedete ve skupině? Pak byste měli navzájem vědět o svých případných závažnějších problémech v minulosti. Trpí někdo z vás třeba alergií či epilepsií nebo prodělal infarkt? Ať to řekne ostatním a ukáže jim, kde má pro případ průšvihu léky a jak se berou.
Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Vyrážíte na cesty opakovaně? Pozor, léky mívají expirační dobu, po jejímž uplynutí už nejsou bezpečné! Některé se navíc mohou v horku zkazit. Polykat deset let staré prášky, které s vámi procestovaly půl světa v batohu mnohokrát vystaveném slunečnímu žáru, není dobrý nápad. Čas od času proto svou lékárničku projděte, prošlé léky bez milosti vraťte do lékárny a nahraďte novými.
Nepřehánějte to s empatií
V horách a odlehlejších oblastech zemí třetího světa je pod vlivem zahraničních pomocných akcí mezi domorodci rozšířena představa, že každý běloch je lékař nadaný kouzelnou uzdravující mocí.
Všichni tu hrozně rádi polykají barevné pilulky bez ohledu na to, na kterou nemoc jsou určeny a jestli jim právě něco je. Každou chvíli vás bude někdo žádat o léky a mastičky a vysvětlovat vám, že ho bolí hlava, břicho nebo noha a že jeho příbuzní bez vašich zázračných prášků určitě umřou.
Opravdu nemocným je samozřejmě dobré pomoci, ale pozor, abyste se nestali obětí této pilulkové mánie.
Autor vystudoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Je změna lékárničky k lepšímu? Zbytečnosti mizí, něco si ale dokupte!
Od 1. října nejspíš ubude povinná výbava a něco z obsahu lékárniček, které už ani nebude třeba měnit. Přesto zdravotníci upozorňují na zásadnější vady, které zůstávají.
Ministerstvo dopravy konečně vyslyšelo volání motoristů a okleštilo povinnou výbavu. Senátoři schválili resortní návrh na vyhození žárovek a pojistek z kufrů aut, rezervní kolo bude povinné jen pro auta bez lepicí sady nebo zajištěné asistence na telefonu.
Součástí změn, které musí před plánovanou říjnovou platností ještě schválit legislativní rada vlády, bude také revize obsahu autolékárniček.
„Po domluvě s Ministerstvem zdravotnictví jsme se rozhodli, že pro první pomoc postačí lékárnička bez roušky nebo náplastí s polštářkem, a už ji nebude nutné měnit kvůli expiraci,“ vysvětlil k tomu ministr dopravy Dan Ťok zejména s ohledem na často tupé nůžky, které bývaly v minulosti terčem sporu. Ministerstvo dopravy teď samo přiznává, že se vlastně často nevyužívaly a jsou tak postradatelné…
Překvapilo nás, že ministerstvo teprve po letech od kampaně na výměnu nůžek zjistilo, že je vlastně nepotřebuje. Vydali jsme se proto za záchranáři se zkušenostmi z praxe, aby prozkoumali i zbytek obsahu autolékárničky. „Drtivá většina lidí ji nevezme při nehodě vůbec do ruky. Nevědí, kde ji mají.
Skoro vždycky je to pak v kufru, který se nedá otevřít, když se auto zkroutí po nárazu,“ vítá nás už ve dveřích záchranné služby Trans Hospital Plus ve středočeských Řevnicích Bořek Bulíček – provozní ředitel, zdravotník a řidič záchranky v jednom. Kromě toho sype z rukávu hned několik případů, kdy lidé mohli pomoci, ale neudělali to.
Buď se bojí na zraněného vůbec sáhnout, nebo se prostě nezajímají.
I přes otřesné případy divácké nečinnosti má ovšem podle záchranáře lékárnička v autě důležitý význam a rozhodně by ji úplně nevyhazoval. Jenže kam s ní? Podle vyhlášky o povinné výbavě vozidel má být umístěna v samostatném pouzdru a v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční záření. Úložný prostor pak musí být čistý, suchý a snadno přístupný.
Jinými slovy se kufr přímo nabízí a výrobci auta tam na ně často dělají speciální schránky. Jen někteří připravili prostor pod sedačkami řidiče či spolujezdce, kde je to podle záchranářů nejvhodnější.
Proč se i ostatní neptali zdravotníků na zkušenosti při nehodách? „Nemůžeme k tomu lidi nutit. Nebudeme ani tlačit na novou povinnost, všechno nemusí být v zákonech. Zásadní je být schopen lékárničku rychle použít a v tom chceme být hlasitější.
Chceme na řidiče apelovat, aby si první pomoc sami vyzkoušeli,“ říká pověřený šéf Besipu Tomáš Neřold.
Od října by měl skončit také požadavek na hlídání data expirace. Lékárničku jednoduše jednou koupíte a zůstane v autě po celou dobu jeho životnosti. Dosavadní důvody k tomu byly jednoduché – veškerý zdravotnický materiál musí mít nějaké datum použitelnosti.
„Důvodem je sterilita, jenže při nehodách jsou lidé beztak od hlíny, střepů nebo paliva. A při prvním ošetření v nemocnici dostanou antibiotika. Dřív byla dokonce v lékárničkách i jodová tinktura,“ ukazuje Bořek Bulíček svou sbírku historických autolékárniček.
Už na první pohled překvapuje odolnost balení
zdravotnického materiálu. „Podívejte se, jak vypadala německá lékárnička z konce osmdesátých let. Takovou kvalitu u našich nenajdete ani dnes,“ krčí Bulíček rameny a sahá po rukavicích z námi doneseného balení. „Zejména tady výrobci šetří.
Při pokusu o nasazení se vám pak protrhnou,“ předává latexový výrobek sestře, která nám to vzápětí lehce dokazuje. „Na prvním místě je vždy bezpečnost zachránce. Dnes běhá po ulici řada lidí s HIV nebo žloutenkou a nemají to napsáno na čele.
Stačí mít záděru na ruce a máte problém do konce života,“ krčí Bulíček rameny.
Doporučení je proto jednoznačné. Jakost zdravotnického materiálu v komerčně prodávaných autolékárničkách se často liší od toho, co používají lékaři.
Minimum, co může udělat každý motorista pro sebe a své blízké, je cesta do lékárny pro standardní chirurgické rukavice. Doporučujeme pořídit jich hned několik párů.
Nejen kvůli odolnosti vůči protržení, ale také možnosti pomoci od většího počtu zachránců!
Obsah autolékárničky od 1. října 2018
Zůstává
V lékárničce zůstávají povinné tři kusy hotového obvazu s jedním polštářkem o šíři minimálně 8 cm a savosti 800g/m
2 a tři kusy se dvěma polštářky.
V praxi se bohužel značně liší jejich kvalita – lacinější mají tendenci při natažení se deformovat a polštářky nesají. Podle záchranářů by k první pomoci bohatě stačily jen hotové obvazy.
Při nehodách se řeší zejména krvácení, k tomu nic dalšího není potřeba.
Hladká náplast na cívce zůstává. Slouží k zajištění obinadel. Podle záchranářů je to zbytečné, vystačí si s obvazem i bez náplasti.
V povinné součásti lékárničky zůstává pryžové škrticí obinadlo o velikosti 60 x 1250 mm.
Používá se při tepenném krvácení, otevřené zlomenině nebo amputaci jen na končetinách a pouze po omezenou dobu, kterou je potřeba si pamatovat.
Jenže právě s tím mají záchranáři největší potíž – v rukách laiků jde totiž o nebezpečnou zbraň, která dokáže zraněnému hodně ublížit. V nouzi lze použít i šátek o šířce minimálně 5 cm. Nikdy se nesmí nahradit provázkem ani tkaničkami od bot!
Jeden pár latexových rukavic je podle záchranářů málo. Často navíc bývají slabé, nekvalitní, a ještě k tomu příliš malé na dospělou ruku. V lékárně vyjde pár asi na desetikorunu, rozhodně ho každému doporučujeme přikoupit!
Zůstává izotermická fólie o rozměrech 140 x 200 cm, která izoluje proti horku nebo mrazu. Laici ji typicky neumějí použít. „Přijedeme k nehodě, kdy zraněný leží na holé zemi a je přikrytý fólií. Vždycky se ale nejdříve prochladne od země, takže fólie patří také pod tělo,“ vysvětluje Bořek Bulíček.
Nepovinné
Ačkoliv legislativa nevyžaduje dýchací masku, přesto ji mnozí výrobci přibalují. Podle záchranářů úplně zbytečně, protože laici umělé dýchání nezvládají. Profesionálové doporučují spíše zaklonit zraněnému hlavu v poloze na zádech a předsunout dolní čelist k uvolnění dýchacích cest a stlačování hrudníku stokrát za minutu.
Trojcípý šátek byl podle záchranářů zbytečný. Zlomené končetiny laici při nehodách beztak nedokázali zafixovat. Kromě toho se levné šátky natahovaly a nedokázaly končetinu udržet v jedné poloze.
Šest náplastí s polštářkem o velikosti 8 x 4 cm a minimální lepivosti 2,5 N/cm od října zmizí. Při záchraně života byly zcela zbytečné a k ochraně drobných poranění není třeba autolékárnička.
Od října už nenajdete v lékárně ani plastovou roušku. Laici většinou neměli ponětí, k čemu slouží – na zamezení pronikání vzduchu do otevřené hrudní dutiny, kdy se k ráně přiloží.
Když před lety proběhly testy nůžek z lékárniček, nařídilo Ministerstvo dopravy okamžitě jejich výměnu za kvalitnější o délce 14 cm. Sloužit totiž měly i k rozstříhání oděvu na zraněném a přestřižení bezpečnostních pásů. Po pravdě by se to těžko povedlo i s inovovanými. Nakonec nůžky zcela mizí.
Přívěsek místo nůžek
Na klíčích záchranářské sanitky nás zaujal praktický přívěsek, kterým ředitel záchranky Trans Hospital Plus vybavil všechna služební auta. „Obsahuje ostrou čepel na přeříznutí pásů nebo obvazu. Druhou stranou lze rozbít okno. Snadno to zvládne i dítě,“ ukazuje nám hned Bořek Bulíček na skleněné desce stolu v ordinaci. Přívěsek se dá pořídit v internetových obchodech v cenách do 250 Kč.
Víte, že…
… záchranáři musejí mít schopnost rychle improvizovat? Důkazem je nedávný zásah u ženy s komplikovanou zlomeninou nohy v nepřístupném
terénu, kdy Bořek Bulíček zastavil traktor s radlicí a jeho prostřednictvím dokázali zraněnou přiblížit k sanitce.
Související články
V autolékárně jsou zbytečnosti. Ministerstvo prozkoumá, zda ji neupravit
Je nadmíru vybavená, avšak věcmi, které většina z lidí neumí použít. Některé části výbavy jsou podle zdravotníků i nevhodné nebo dokonce životu nebezpečné. Řeč je o autolékárničkách. Na rozdíl od jiných zemí je musí v autě vozit každý český řidič, vyhláškou přesně stanovený je též její obsah. Možná však zbytečně předimenzovaný.
„Rozsah vybavení autolékárničky mi připomíná malou polní nemocnici. Těch obvazů a náplastí.
Stačil by jeden univerzální, zaškrcovadlo a lepší rukavice, které by se neprotrhly,“ myslí si dopravní expert z Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský s tím, že nechybí ani jasně specifikovaná délka nůžek: „Podstatné je spíše to, aby byly dostatečně pevné a zvládly by v případě potřeby přestřihnout bezpečnostní pás,“ dodal.
|
Fakt, že některé věci jsou zbytečné nebo nepoužitelné, potvrdili i zdravotní experti. Jde například o množství náplastí, trojcípé šátky nebo igelitovou roušku. Ale také o množství obvazů se savými polštářky určenými pro vážnější zranění.
„Tomu se polštářek říkat nedá, tahle tkanina má minimální savost. Jako polštářek v případě potřeby použijeme celý obvaz. Vezmeme ho a rukou v rukavici ho přitlačíme na ránu.
Druhým obvazem ho připevníme,“ vzkázal před časem v Českém rozhlase lékař pražské záchranky a lektor první pomoci ze spolku ZdrSem Robert Pleskot s tím, že takovým způsobem vznikne ze dvou nefunkčních obvazů jeden funkční.
Svou práci dobře neodvádí ani pár latexových rukavic. Rukavice se nervózním řidičům při záchranné akci často trhají a další pár v lékárničce k dispozici není. „Podle mého by v tomto případě stačilo zlepšit materiál, ze kterého se rukavice vyrábějí,“ míní Budský. Další variantou je pořídit si záložní pár rukavic a do lékárničky si jej přidat.
Rouška může být v ruce laika smrtící
Cestovní lékárnička, které léky zabalit s sebou na cesty?
Základem je mít léky na bolest, alergii a zažívací potíže. Vždy si zabalte alespoň jedno platíčko konkrétních léků pro dvě osoby na týdenní dovolenou. Můžete si je dát do peněženky, abyste je měli vždy při ruce, nebo si tam vložit alespoň jeden prášek od každého. V některých nepříjemných situacích tuto záchranu velmi oceníte.
Základem je klasický Paralen, Panadol, Ibalgin apod. Určitě si přibalte i Ibalgin krém, který se hodí na bolesti kloubů. Na bolesti hlavy či migrénu doporučujeme například Migralgin, který je silnější a účinkuje rychle.
Na alergii například Zyrtec nebo jiný prášek, který máte vyzkoušený. Pokud nemáte běžně alergie, i tak si můžete zakoupit v lékárně bez předpisu prášky.
Je dobré je mít při sobě, protože v zahraničí na vás mohou číhat jiné alergeny, než jste zvyklí v České republice, a může vás to nemile překvapit.
Tyto léky jsou vhodné také při bodnutí hmyzem a silnější reakci.
Jiná strava nám nemusí udělat dobře, a tak je potřeba si s sebou zabalit prášky při střevních potížích. Doporučujeme Endiaron, který rychle zklidní podrážděný žaludek. Dále je vhodná Smecta nebo Imodium.
Kromě léků bychom neměli zapomínat na zásobu náplastí na různé malé odřeniny (především z bot na nohou) a alespoň jeden obvaz.
Z tekutých léků bychom neměli vynechat gel při bodnutí hmyzem (například Fenistil – slouží při svědění, bodnutí hmyzem, alergické reakci nebo i silném popálení od slunce), dále pak dezinfekční sprej.
Trpíte-li nevolností na cestách (například v autě, letadle nebo na lodi), přibalte si běžný Kinedryl. Rozhodně nic nepokazíte pokud si jednu tabletu před cestou vezmete.
Pokud budete trávit mnoho času na slunci, pamatujte především na pokrývku hlavy a na kvalitní opalovací krémy, které vás ochrání před nepříjemným spálením.
Léky v letadle
Všechny důležité léky, které musíte užívat, si rozhodně neodbavujte v zavazadle mimo kabinu a vezměte si je s sebou na palubu pro případ ztráty zavazadla.
Je dobré je mít zabalené v originálním balení s příbalovým letákem, a pokud se jedná o nějaké vyloženě speciální léky, doporučujeme si vzít s sebou potvrzení lékaře o medikaci.
To se týká především výjezdu mimo Evropskou unii, ovšem je to jen doporučení, nejedná se o nařízení.
Přípravky do exotických destinací
Na ochranu proti komárům doporučujeme zakoupit repelenty, ovšem mnohem silnější, než používáme v Evropě na místní komáry. České repelenty na ně totiž nefungují. Musí obsahovat alespoň 50 % DEET, koupíte je například v outdoor prodejnách nebo až na místě, kde budou mít jistě nějaké přípravky, které budou fungovat na místní hmyz.
Doporučujeme si s sebou přibalit Panthenol z lékárny, který při spáleninách od slunce dobře regeneruje a ulevuje spálené kůži. Pokud cestujete do chudších zemí, je vhodné si s sebou přibalit i injekční stříkačky v originálním balení, a to z toho důvodu, že jich mohou mít nedostatek a hrozí opakované použití mezi různými pacienty.
Očkování do exotických destinací
Doporučujeme si dostatečně dopředu (nebo i rovnou před koupí zájezdu či letenky) zjistit, které očkování je v cílové destinaci povinné, případně které léky je potřeba mít s sebou. Některá očkování jsou pouze doporučená a je potřeba se informovat co obnášejí, kolik stojí a kolikrát a v jakém rozmezí je potřeba absolvovat vakcinaci.
Je dobré si také uvědomit, že v době po očkování můžete být velmi unavení a oslabení, vyhraďte si tedy na to nejlépe den volna. Každý člověk ovšem reaguje jinak. Více informací zjistíte v našich průvodcích.
Léky zakoupené v zahraničí
Některé léky, které spolehlivě působí u nás, nebudou moc účinkovat v zahraničí. Zdárným příkladem je nemoc lidově nazývaná Faraonova pomsta, která v Egyptě způsobuje střevní potíže a vzniká z mikroorganismů z místní vody, na které není Evropan zvyklý.
Je to nemoc, která se objevuje velmi často u turistů, místní vodě se totiž v potravinách moc nevyhnete – omytá zelenina a ovoce, pokrmy atd. České léky na to spíše nezaberou, ale místní ano – musíte si je koupit až na místě.
V Egyptě si můžete zakoupit například volně prodejný Drotazide nebo Diax.
S podobnými nemocemi se můžete setkat i v dalších státech – především Mexiko, Tunisko, Maroko, Thajsko a Indie. Je dobré se na to preventivně připravit.
Několik dní či týdnů předem je vhodné zvýšit příjem probiotik, které jsou obsažené v mléčných výrobcích jako je jogurt nebo kefír.
Dále si pak můžete zakoupit v lékárně přímo probiotika v prášcích, které si vezměte s sebou i na dovolenou a pokračujte v jejich užívání i tam.
Někdo to také řeší preventivním přísunem menšího množství dovezeného silnějšího alkoholu, každý den v průběhu dovolené, který pročistí střeva.
Vždy si dobře překontrolujte platnost léků a tedy to, zda již nemají prošlé datum spotřeby. Pokud s vámi budou cestovat děti nebo třeba těhotné ženy, zkontrolujte vhodnost jednotlivých léčiv právě pro tyto (či jiné) skupiny osob, se kterými na cesty vyrážíte.