Vitamín D je v mléce přirozeně, přesto ho někteří výrobci ještě přidávají

Aby zdravě rostlo, bylo silné a celý život dělalo jen pevné a odhodlané krůčky – kdo z nás bere do rukou své vytoužené miminko s menším přáním? Jestli to má všechno zvládnout, potřebuje vitamín D. Na kosti i imunitu. Počáteční zásobu nejdůležitějších obranných látek dostane novorozenec s prvními kapkami mateřského kolostra. Vitamínu D je však v každém mléku přirozeně málo. Miminkům je potřeba ho podávat od dvou týdnů také samostatně. 

Ideální délkou kojení jsou podle Světové zdravotnické organizace dva roky. I když kojíte s problémy či jen částečně, zkuste vydržet alespoň půl roku.

Mateřská výživa zabraňuje riziku infekcí dýchacích cest, alergií, dětské obezity a cukrovky, ale i syndromu náhlého úmrtí kojence.

Nemluvě o citovém poutu, které se mezi matkou a drobečkem při kojení vyvíjí, a to bez ohledu na to, jestli to na vědomé úrovni – například vzhledem k obrovské únavě – vnímáte, nebo ne. 

Maminky, věděly jste? 

Mléko z prsu obsahuje všechno, co děťátko v prvních měsících potřebuje. Vitamínu D, stejně jako vitamínu K a později i železa, je v něm však pomálu. Právě vitamín D hraje hlavní roli při efektivním vstřebávání vápníku, a tedy při vývoji kostí a zoubků. 

Novorozenec má v tělíčku zásobu vitamínu D, která mu vystačí zhruba na osm týdnů. Ale jen za předpokladu, že jste v těhotenství (dokonce ještě před jeho začátkem) přijímaly stravu, která ho obsahovala v potřebných dávkách.

Aby děťátko prospívalo, musíte mu denně přidávat „úzkoprofilové déčko“ na lžičku s odstříkaným mateřským mlékem, na lžičku s kojeneckým mlékem nebo později do mléčných kaší. Používejte malou čajovou lžičku. Polévková lžíce je pro dětská ústa příliš velká.

Když by z ní část mléka vytekla vedle, zbytečně byste se trápily otázkou, jestli drobeček vitamín dostal, nebo ne. Potřebnou slzičku vitamínu D je možné děťátku kápnout i přímo do úst, ideálně těsně před krmením.

„Déčko jsem zpočátku neřešila. Celé těhotenství jsem si myslela, že ho moje malá Emička bude automaticky dostávat s mým mlékem,“ říká Lucie. „Pediatrička mě vyvedla z omylu hned při první návštěvě poradny.

Vysvětlila mi, že i když budu plně kojit, musím malé každý den podávat vitamín D na lžičce. Potřebuje ho nejen na zdravé kosti a zuby, ale i na dobrou imunitu.

Upozornila mne, že výživový doplněk nesmím kapat do čaje, jen do mléka nebo kaše, protože déčko se rozpouští pouze v tucích.“

Tereza svého synka nekojila, neměla dostatek mléka: „Moc jsem chtěla. Radila jsem se s mamkou i laktační poradkyní. Nic nepomohlo. Musela jsem přejít na náhradní kojeneckou výživu.

Má v sobě přidaný vitamín D, ale Samíkovi pravidelně dávám i předepsané kapky. Uvědomuji si, jak je déčko důležité.

Pamatuji si na babičku, jak říkala, že malé děti kdysi musely dostávat rybí tuk, aby je ochránil před křivicí.“

Vitamín D je ve skutečnosti spíše hormon než vitamín. V organismu malého dítěte i dospělého člověka plní více funkcí. V první řadě zodpovídá za udržování rovnováhy a stabilního poměru vápníku a fosforu v krvi a podporuje jejich vstřebávání ve střevě. Stará se o správný vývoj kostí miminka už v matčině děloze!

V období kojení zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Je nesmírně důležitý při vývoji a růstu kostí a zubů v útlém věku i v pubertě, ale i při předcházení osteoporóze a jiným metabolickým nemocem kostí v dospělosti. Pozitivně ovlivňuje i svalový a centrální nervový systém. Čím dál víc se mu dostává pozornosti v souvislosti s posilováním imunity.

Vitamín D je možné vnímat i jako nutnost k nastartování vrozené imunity, která už nejmenším pomáhá bránit se proti nejrůznějším infekcím. Podílí se na tvorbě látek, jež ničí viry, bakterie a jiné škodlivé mikroby, a tak snižuje především riziko onemocnění dýchacích cest.  

Nejnovější výzkumy prokázaly souvislost mezi nedostatkem déčka a prochladnutím, chřipkou, dokonce i tuberkulózou. Má také ochranné a preventivní účinky při civilizačních onemocněních, jako jsou cukrovka, autoimunitní onemocnění, nebo dokonce astma a deprese. 

Lidské tělo si většinu vitamínu D vyrobí samo. Tedy teoreticky. Tvoří ho v kůži, přesněji v podkoží. A potřebuje na to „jen“ dostatek UVB slunečního záření. Odtud má déčko pojmenování „sluneční vitamín“.

V našich zeměpisných šířkách dopadají sluneční paprsky tři čtvrtiny roku v šikmém úhlu. Na jaře, na podzim a v zimě nám déčko chybí. Ani v létě to není ideální.

Slunečných dní sice přibývá, dokonce je jich vlivem celosvětových klimatických změn mnohem víc než kdysi, ale agresivnější ultrafialové záření má na svědomí úpaly nebo spálenou pokožku a čím dál častěji i rakovinu kůže.

Dospělí lidé mohou nechránění zůstat na letním slunci nejdéle patnáct minut. Proto už nechytáme bronz jako kdysi naši rodiče. A už vůbec mu nevystavujeme miminka spící v kočárcích. 

Podle většiny dermatologů dítě od narození až do tří let na přímé slunce vůbec nepatří. Ochranu křehké pokožky před příliš silnými slunečními paprsky chráníme krémy s vysokým UV faktorem. Chráníme sebe i ty, kteří jsou v našem životě nejdůležitější, ale v podstatě současně tělu ubíráme jednu z možností, jak získat vitamín D přirozenou syntézou v kůži.

Maminky, věděly jste?

Účinky vitamínu D se dostávaly do povědomí širší veřejnosti přibližně od poloviny minulého století v souvislosti s rachitidou – křivicí.

Měknutí kostí se staletí vyskytovalo především u dětí do dvou let a ukázalo se, že právě v důsledku nedostatku tohoto vzácného vitamínu. Je důležité zmínit, že pediatrická obec se znovu soustřeďuje na tento problém.

Strava u dětské populace má totiž v mnohých zemích světa, včetně těch vyspělých, opět nedostatek kombinace vápníku a vitamínu D. 

Nejznámější ze skupiny vitamínů D jsou vitamín D2, který vzniká v potravinách působením slunečního záření, a D3, jenž se vytváří v kůži při slunění.

Když vědci zjistili, že ze slunce a stravy si je křehký dětský organismus nedokáže vyrobit v dostatečném množství, vynalezli syntetickou náhradu.

Vitamínový doplněk mají pravidelně užívat nejen kojenci a batolata, ale i děti v pozdějších růstových fázích – tedy okolo šesti let a potom znovu v pubertě – a i dospělí, kteří trpí jejich nedostatkem.

I když dětští lékaři předepisují kojeným i nekojeným dětem kapky s vitamínem D už ve druhém nebo třetím týdnu po narození, je dobré jeho koncentraci v krvi kontrolovat a případnou hypovitaminózu (tedy nedostatek vitamínu D) léčit.

I vám během těhotenství připomínali, že máte jíst za dva a že na to budete mít právo i během celého období kojení, protože díky tomu zajistíte děťátku všechno, co potřebuje? Je to mýtus. V případě vitamínu D dvojnásobný. Přejídání v těhotenství nebo po porodu nemá význam. 

Jen malé množství déčka – asi pět až deset procent – přijímáme v potravě. Nejvíc je ho v tučných mořských rybách, jako jsou makrela, losos, tuňák nebo sardinka, nebo v rybím oleji. Méně ho obsahuje vaječný žloutek, tresčí játra, tuky a výrobky z mléka.

Najde se i v rostlinných potravinách, například v kokosovém ořechu, datlích nebo sušených houbách. Běžnou stravou však těhotná ani kojící žena jeho potřebnou denní dávku nepokryje, navíc tzv. tučným rybám by se měla naopak vyhýbat vzhledem k hrozbě obsahu těžkých kovů, které se ukládají právě v tucích.

Kojícím ženám se doporučuje doplňovat vitamín D spíš užíváním doplňků stravy a přitom nezapomínat na kvalitní a výživově hodnotné stravování. 

Nízké hladiny vitamínu D ohrožují především předčasně narozená miminka, kojené děti, jejichž matka trpí deficitem tohoto vitamínu, děti s tmavou pokožkou (možná o tom nevíte, ale už i tmavší pigment miminka má schopnost propustit méně slunečních paprsků), děti s nedostatečným pobytem na slunci, nedostatečným obsahem vápníku a vitamínu D ve stravě, ale i obéznější děti. 

Ohrožení jsou i malí pacienti s chronickými nemocemi, jako jsou celiakie, IBD, cystická fibróza, děti s poruchami imunity, chronickými nemocemi ledvin a jater, revmatologickými, onkologickými nemocemi či pacienti užívající léky s nepříznivým vlivem na metabolismus vápníku a vitamínu D, například kortikoidy.

Nedostatkem vitamínu D trpí téměř polovina populace. Za normální hodnotu v krvi se stále považuje hladina 30 až 50 nmol/l. Většina dospělých ho má vlivem nedostatku slunečního záření a slabého zastoupení v potravě mnohem méně, často i pod 20 nmol/l. Dětské údaje jsou podle odborníků podobné, dokonce ještě horší.

A přitom na aktivaci imunitního systému hraniční limity nestačí. I proto pediatři apelují na rodiče, aby potřebnou dávku nezapomínali miminkům podávat správně a každodenně. Když se přistihnete při tom, že na to v hektickém mateřském kolotoči občas zapomenete, vložte si do mobilu připomínku.

Postupem času se režim děťátka ustálí a po déčku budete sahat úplně automaticky.

Věk	Doporučená denní dávka, rok 2016	Doporučená denní dávka, rok 2018, 2020
0–6 měsíců	10 µg	25 µg
6–12 měsíců	10 µg	35 µg
1–10 roků	15 µg	50 µg

Přepočet na mezinárodní jednotku IU: 1 µg (mikrogram) vitamínu D = 40 IU vitamínu D

Nekojeným nebo částečně kojeným miminkům přidávají vitamín D v bezpečné a velmi dobře vstřebatelné formě do kojeneckého mléka přímo výrobci.

Postupují podle platné legislativy, která koresponduje s vědeckými poznatky a doporučeními pediatrické obce.

Možná jste to nevěděli, ale i díky tomu mají nekojená miminka v tělíčku obvykle dostatečné hodnoty vitamínu.

Miminka před sluncem důkladně chráníme. Ale jen co se postaví na nožičky, začnou běhat a dožadovat se svobody pohybu, dostanou do rukou mobil a sednou si k němu. Fascinovaně po něm tlapkají a sledují všechno, co jim displej nabízí.

A venku na čerstvém vzduchu jim zatím utíká část dětství i správných životních návyků.

Možná je předčasné mluvit o tom ve chvíli, kdy se jen učíte svého drobečka kojit nebo mu jako malinkému bezbrannému miminku připravujete první náhradní kojeneckou výživu, ale pediatři upozorňují, že i toto jsou momenty, kdy se buduje, nebo naopak láme dětská imunita. Váš zázrak od vás odpozoruje všechno – dobré i zlé. Učte ho a pomáhejte mu od prvních dní budovat si imunitu. S dostatečným množstvím vitamínu D ji bude potřebovat ve všech životních fázích. 

Jak děťátku zabezpečíte dostatek déčka?

• Už při první návštěvě poradny předepíše dětský doktor novorozenci vitamín D ve formě kapek s doporučeným dávkováním. Dítě (kojené i krmené náhradním mlékem) by mělo přípravek užívat od druhého nebo třetího týdne minimálně do dvou let.
• Starší dítě umí spolknout i želatinové kapsle nebo tabletky. Při výběru těchto výživových doplňků si všímejte pomocné látky. Největším problémem bývají konzervační látky, sladidla a přidaná barviva. Těmto typům vitamínů je lepší se vyhnout.
• Kojenecké mléko určené miminkům do dvanácti měsíců je povinně obohacené o vitamín D. Mléčná výživa určená dětem po prvním roce vitamín D obsahovat nemusí. Když ho tam výrobci přidávají, je to na bázi dobrovolnosti. Tento vitamín je vítaným bonusem nejen na budování imunity. 
• Kromě vitamínu D věnujte pozornost kompletnímu složení kojeneckého mléka. Vyplatí se vybrat takové, jehož přírodní složky jsou v biokvalitě a podléhají přísným kontrolám. Vždyť drobeček si i po příchodu na svět zaslouží to nejlepší.

Co je vitamín D a proč je tak důležitý

Když se řekne vitamin D, napadne nás sluneční vitamin nezbytný pro kosti, imunitu, metabolismus minerálů a dělení buněk. Ve skutečnosti nejde o jeden vitamin ale hned o několik velmi podobných molekul (kalciferoly). Mohou být přírodního původu nebo také syntetické. Nejvýznamnější část tvoří vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol).

Vitamin D je nepostradatelný:

• pro vstřebávání využití vápníku a fosforu
• k zachování normální hladiny vápníku v krvi
• při mineralizaci kostí a jejich normální strukturu
• pro normální funkce svalů
• pro ukládání minerálů do zubů
• pro správnou funkci imunitního systému
• při procesu dělení buněk

Nedostatek vitaminu D v těle trápí většinu populace. Je to ovlivněno tím, v jaké žijeme zeměpisní šířce. Kvůli střídání ročních období nemáme pořád dostatek slunečních paprsků přímo na pokožce. Také naše obvyklá,česká kuchyně je chudá na zdroje vitaminu D, co vede k nízké hladině aktivních metabolitů v krvi.

Příznaky nedostatku vitaminu D možná i vy pociťujete právě od podzimu do jara: cítíte se unaveně, sklesle a bez nálady. Nízká hladina se odrazí na přirozené obranyschopnosti, náladě a dlouhodobý nedostatek se projeví zvýšenou náchylností kostí na zlomeniny, na zubech, na kondici svalů a regeneraci.

Nedostatek vitaminu D může vést až ke křivici u dětí.

Je vitamin D pro kojence opravdu nezbytný?

Dnes už téměř každé miminko má na receptu předepsaný vitamin D pro novorozence, nebo alespoň jeho maminka dostane doporučení od pediatra, aby zakoupila některý z dostupných přípravků s vitaminem D3.

Důvodem je prevence před nedostatkem vitaminu D, který se odráží na vývoji kostí. Miminko se totiž narodí s chrupavkami a postupem času, jak roste, se chrupavky promění v tvrdé a silné kosti.

K tomu je potřebný, kromě dalších mnoha látek, také vitamin D, spolu s vápníkem a fosforem. Zajistí správný vývoj lebečních kostí, správný růst zoubků a normální klenbu patra.

Možná si pamatujete z dětství tu nedobrou chuť rybího tuku a nevůli, s jakou jste ho jedli. Teď už víte, že právě díky němu máte dnes pevné kosti.

Při velkém nedostatku vitaminu D hrozí, že se u dětí rozvinou příznaky křivice. Křivice byla nemoc typická pro 19. století, kdy chudé děti trpěli velkým nedostatkem vitamínů v potravě a také se jim nemohl tvořit v pokožce při slunečním záření. Typické pro křivici jsou nohy do písmena O, křivá páteř, a zduřelé žebra a zápěstí.

Problémy s vývojem kostí se podařilo předcházet po zavedení povinných dávek rybího tuku pro každé dítě, protože rybí tuk je bohatým zdrojem vitaminu D. V dnešní době už máme všeho dostatek. Jídlo si můžeme vybírat a děti mohou trávit volný čas venku na sluníčku. O to víc je překvapující informace, že s příznaky křivice se setkávají lékaři i dnes.

Vitamin D a jeho denní dávka

Denní doporučená dávka vitaminu D je podle legislativy EU stanovena u dospělých osob na dávku 5 mikrogramů (200 UI). Pro kojence, děti, těhotné a kojící ženy je doporučený příjem 10 mikrogramů (400 UI). Toto množství ale není ideální. Ukázalo se, že aktivaci imunity je potřeba mít v krvi hladinu 100 – 125 nmol/l vitaminu D.

Odhaduje se, že 60 – 75 % populace má hladinu mnohem nižší, dokonce až kolem 50 nmol/l. Přesnou hodnotu hladiny vitaminu D se dá stanovit v laboratoři ze vzorku krve. Pro dosažení doporučené hladiny by jste měli přijímat 1000 – 2000 UI (25 – 50 mikrogramů) vitaminu D. Pro posílení imunity potřebujete 2000 UI denně.

Vyšší dávky vitaminu D konzultujte s lékařem, a to především u dětí, těhotných žen a žen po menopauze.

Jak doplnit vitamin D do těla

Udržet si potřebnou hladinu vitaminu D pomůže slunce, potraviny bohaté na vitamin D a také doplňky stravy. Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích, protože pro jeho vstřebávání je nezbytný tuk a v tukových buňkách se ukládají zásoby. Podívejte se, v čem je vitamin D.

Užívejte si sluneční paprsky

Vitaminu D se říká také sluneční vitamin, protože se tvoří v pokožce po 15 -20 minutách pobytu na sluníčku. Díky UVB záření vzniká z provitaminu velmi podobné struktury.

Nejlepší čas je od května do října, kdy slunce svítí dostatečně vysoko a dopadá na pokožku ve správném úhlu.

Na podzim a v zimě nemá slunce dostatečnou energii a proto v zimě více dbejte na složení jídelníčku a sledujte, v čem je vitamin D obsažený.

Vybírejte si, co obsahuje vitamin D

Dvě různé formy, D2 a D3, se nachází v různých potravinách s vitaminem D. Některé potraviny se o vitamin D obohacují dodatečně, jde o tzv. fortifikované potraviny. Pro naše nejmenší, pro kojence a batolata, se kojenecká mléka a kaše obohacují o vitamin D povinně. Naopak, do ovocných přesnídávek, zeleninových a masozeleninových příkrmů se vitamin D přidávat nesmí.

Do běžných potravin přidávání vitaminu D není povinné, ale i přesto si z jejich nabídky určitě vyberete. Jde o výrobky na rostlinné bázi jako alternativy živočišného mléka a mléčných výrobků, vybrané mléko a jogurty, rostlinné tuky a margaríny, cereálie pro děti a kakao. Celý seznam fortifikovaných potravin s vitaminem D poskytuje Státní zdravotnický ústav.

D2 (ergokalciferol) najdete přirozeně v houbách rostoucích na slunci a v obohacených potravinách. Syntetický D2 v doplňcích stravy se získává z kvasinek a právě z toho důvodu si ho vybírají vegetariáni a vegani.

D3 (cholekalciferol) je živočišný vitamin. Aby jste si doplnili přírodní vitamin D, pochutnejte si hlavně na těchto potravinách:

• tučné ryby a rybí olej, jako jsou treska, tresčí játra, sardinky,makrela a losos (nejlépe z volného odchytu),
• dary moře – krevety, ústřice,
• hovězí játra,
• vaječné žloutky od slepic chovaných ve volném výběhu,
• máslo,
• mléko a mléčné výrobky.

Doplňte příjem vitaminu D se správným přípravkem

Vitamin D v kapkách je v olejovém základu, například olivovém nebo kokosovém oleji. V jedné kapce je zpravidla 400 UI. Mohou ho užívat jak dospělí, tak i děti, jako vitamin D pro kojence.

Denní dávka odpovídá jedné kapce, kterou můžete přidat miminku do mléka, nakapat na dudlík nebo bradavku, batolatům dokonce zamíchat do jídla.

Žvýkací tablety s vitaminem D si vybírají rodiče větších dětí. U dětí jsou oblíbené příchutě jahodová a pomerančová.

Vitamin D pro dospělé je nejúčinnější doplňovat v tobolkách. Rybí tuk je bohatý na vitamin D, omega-3 mastné kyseliny (DHA a EPA) a vitamin A. Díky technologickému pokroku má dnes už rybí olej neutrální chuť nebo je dokonce s ovocnou a citronovou příchutí. V této formě chutná nejen dospělým, ale také dětem. Navíc ho můžete přidávat i do studených salátů.

Předávkování vitaminy

U vitamínů rozpustných ve vodě je předávkování málo pravděpodobné. To, co tělo nespotřebuje, se vyloučí močí.

Vitaminy rozpustné v tucích, tedy i vitamin D, se ukládají do těla a při vysokém množství se projeví nežádoucí účinky.

Nejčastěji se s ní lékaři setkávají při nesprávném dávkování léku s vitaminem D u miminek. Může je trápit žízeň, dehydratace, zácpa (bolí je bříško), zvrací a jsou bledé.

Za vitamínem D

K čemu je důležitý vitamín D a jak ho získat?

Nízká hladina vitamínu D je spojena s celou řadou zdravotních rizik. Navíc, pokud máte diagnostikováno některé ze závažných onemocnění, jako jsou rakovina prsu nebo prostaty, vaše šance na přežití může být nižší, než šance člověka, který má normální hladinu „déčka“.

Odborníci si dosud nejsou přesně jisti, proč jsou nízké hladiny vitamínu D spojeny s horším stavem našeho zdraví.

Zjistili však, že na základě studie Institute of Medicine aktuální doporučená denní dávka pro muže a ženy je prostě příliš nízká.

Lékař Joel Fuhrman, autor studie Super imunita, navrhuje, aby si každý nechal zkontrolovat hladinu vitamínu D svým lékařem, aby zjistil, zda a o kolik je potřeba ji zvýšit.

Zde je výčet potíží, jimiž se může nedostatek vitamínu D projevit na vašem životě a dokonce jej může zkracovat:

1. Větší sklony k depresím

Lidem s nízkou úrovní vitamínu D v krvi byla prokázána více než dvakrát vyšší pravděpodobnost diagnózy deprese než osobám, které mají vitamínu D dostatek.

Dokázala to studie časopisu British Journal of Psychiatry, která zkoumala více než 31 000 účastníků.

Vědci naznačují, že hipokampus a další oblasti mozku podílející se na regulaci nálady, obsahují receptory vitamínu D, takže jeho nízká hladina může mít vliv na schopnost těchto oblastí normálně fungovat.

2. Menší šance přežití rakoviny

Diagnostikovaní pacienti s nádorovým onemocněním, kteří mají vyšší hladinu vitamínu D, mají pravděpodobnost delšího a kvalitnějšího života, než pacienti trpící jeho nedostatkem.

Studie publikovaná v časopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism dokazuje, že každé zvýšení hladiny vitamínu D o 10 bodů je u lidí s rakovinou spojeno se 4% nárůstem přežití. Nejsilnější vazba mezi množstvím vitamínu D a přežitím byla nalezena u pacientů s lymfomem, rakovinou tlustého střeva a rakovinou prsu.

Magazín Anticancer Research poukázal na skutečnost, že především u pacientů s rakovinou prsu se zdravou hladinou vitamínu D je ve skutečnosti dvakrát vyšší pravděpodobnost, že nemoc přežijí, než u pacientů s nižší úrovní.

3. Pravděpodobnost agresivní rakoviny prostaty

Riziko agresivní rakoviny prostaty je 4× až 5× vyšší u mužů s nízkou hladinou vitaminu D. Jak publikoval magazín Clinical Cancer Research, důvod zatím není znám, i když vědci říkají, že zjišťování a monitorování hladiny vitamínu D a následné léčení se může stát nedílnou součástí onkologické péče.

4. Riziko vzniku demence a Alzheimera

Studie v časopise Neurologie prokázala, že dospělí s mírným nedostatkem vitamínu D mají až o 53 % vyšší riziko vzniku demence, a ti, kteří trpí těžkým nedostatkem „déčka“, mají ve srovnání s jedinci se zdravou hladinou až o 125 % zvýšené riziko tohoto onemocnění.

Nedostatek živin je také spojen s až o 122% zvýšením rizika onemocněnímAlzheimerovou nemocí.

Pro lepší pochopení souvislostí je potřeba další výzkum, ale vědci naznačují, že nedostatkem vitamínu D budete čelit s věkem dvojí pohromě: Nejen, že riskujete více kognitivních problémů, ale i vaše pokožka se stává méně efektivní při přeměně slunečního záření na vitamín D, čímž se riziko ještě zvyšuje.

5. Vyšší výskyt psoriatické artritidy

Asi 30 % pacientů trpících lupénkou má rovněž problémy s psoriatickou artritidou, při níž imunitní systém napadá klouby, způsobuje bolest a záněty.

Nedávná studie v časopise Arthritis Care & Research zjistila, že až 62 % lidí s psoriatickou artritidou se potýká s nedostatkem vitamínu D.

Předchozí výzkumy ukazují, že nízká hladina vitamínu může zánětlivé stavy, jako je právě psoriatická artritida, zhoršovat, možná tím, že zvyšuje hladinu bílých krvinek.

6. Riziko vážného srdečního onemocnění

Výzkum prezentovaný na loňském každoročním vědeckém zasedání kardiologů American College dokázal, že lidé s nedostatkem vitamínu D mají ve srovnání s těmi s jeho normální úrovní až o 32 % zvýšené riziko ischemické choroby srdeční, a to dokonce v její těžší formě. Vitamín D zlepšuje imunitní funkce a reguluje záněty v těle, což může pomoci při snížení rizika srdečních potíží.

7. Větší náchylnost k zápalu plic

Riziko vzniku zápalu plic je více než 2,5× vyšší u lidí s nižší úrovní vitamínu D v krvi. Dokázal to výzkum University of Eastern Finland a podpořil tak předchozí výzkumy, které naznačují, že nedostatek vitamínu D oslabuje imunitní systém a zvyšuje vznik respiračních infekcí.

8. Větší pravděpodobnost k rozvoji schizofrenie

Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism poukázal na fakt, že lidé s nedostatkem vitamínu D mají více než dvakrát vyšší pravděpodobnost setkat se s diagnózou schizofrenie. V současné době je jasné, že je zapotřebí další výzkum k pochopení toho, jakou roli hraje vitamín D v psychiatrické léčbě.

9. Urychlení průběhu roztroušené sklerózy

Předchozí výzkumy zjistily, že nízká hladina vitamínu D je spojena se zvýšeným rizikem neuromuskulárních poruch, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc a další. Nové studie (JAMA Neurology) dokonce naznačily, že pokud již máte roztroušenou sklerózu, nízké hladiny vitamínu D mohou urychlit závažnost a průběh onemocnění.

Vědci zjistili, že v počáteční fázi roztroušené sklerózy měli pacienti s normální hladinou vitamínu D o 57 % nižší počet nových mozkových lézí a o 57 % nižší míru recidivy, než ti s nižší úrovní vitamínu.

Identifikace a zpracování nedostatku vitamínu D by se měla stát součástí péče o nově diagnostikové pacienty, a mohla by dokonce zvýšit účinnost některých terapií.

10. Větší pravděpodobnost předčasného úmrtí

Analýza 32 studií publikovaných v American Journal of Public Health ukázala, že lidé s nízkou krevní hladinou vitamínu D mají kratší život. Lidé s hladinou vitamínu D nižší než 30 ng/ml mají nejvyšší riziko předčasného úmrtí než ti s úrovní vyšší než 30 ng/ml. Více není ale přitom vždy lépe, jelikož nebyla dokázána žádná další výhoda hladiny déčka vyšší než 50 ng/ml.

• SluníčkoSluneční světlo podporuje tělo k tvorbě vitamínu D. Ale kvůli riziku rakoviny kůže není doporučeno trávit moc času na slunci. Nicméně malé množství slunečního záření bez opalovacího krému může stačit.

• Tučné rybyMastné ryby jako losos, pstruh, makrela, tuňák nebo úhoř jsou dobrým zdrojem vitamínu D. A navíc s nimi získáte pro srdce zdravé omega-3 mastné kyseliny.

• Konzervovaný tuňákČerstvé ryby nejsou jediný způsob, jak zvýšit svůj příjem vitamínu D; můžete jej získat rovněž z konzervy; a konzervy tuňáka nebo sardinky jsou obvykle levnější než čerstvé ryby.

• Některé houbyStejně jako lidé, i houby mají schopnost vytvářet vitamín D, jsou-li vystaveny ultrafialovému záření. Houby jsou však obvykle pěstovány ve tmě a neobsahují vitamín, kromě specifických druhů pěstovaných v ultrafialovém světle (např. žampiony). Více: Houby vitamín D neobsahují, ale ozařte je UV a vyrobí ho

• Některé typy obohacených pomerančových džusůUrčité druhy pomerančového džusu jsou obohaceny vitamínem D, zkontrolujte opět na štítku.

• Potravinové doplňkySuplementy vitamínu D pomohou dostat do těla správnou denní dávku, aniž byste dostali rakovinu kůže. Nicméně příliš mnoho vitamínu D může působit toxicky, proto se poraďte se svým lékařem o správném dávkování.

• Vaječné žloutkyVejce jsou pohodlný způsob, jak získat vitamín D, a to ve všech formách, jako snídaně, oběd, večeře nebo dezert. Vzhledem k tomu, že vitamín D ve vejci pochází ze žloutku, je důležité používat celá vejce, nejen bílky. Nesnažte se ale získat svůj denní příjem déčka jen z vajec, protože jedno vejce obsahuje asi 200 mg cholesterolu, a odborníci doporučují nekonzumovat více než 300 miligramů denně pro zdraví srdce.

• Obohacené cereálie / obilovinyPokud potřebujete vitamín D, najdete jej v obohacených cereáliích, které můžete zkombinovat i s o déčko obohaceným mlékem.

• Hovězí játraI když spousta lidí se játrům vyhýbá, jsou vynikající zásobárnou vitamínu D i jiných živin, jako jsou vitamín A, železo nebo bílkoviny. Nicméně hovězí játra mají také vysoký obsah cholesterolu, takže možná zvolíte raději tučné ryby.

• Olej z tresčích jaterI když jeho jméno by mohlo odradit, olej z tresčích jater je často ochucený mátou nebo citrusy, nebo se prodává ve formě kapslí. Tresčí játra jsou navíc velmi bohatým zdrojem vitamínu D.

• Ultrafialové lampy a žárovkyLidé s vysokým nedostatkem vitamínu D se mohou uchýlit k UV lampám a žárovkám. Jsou určeny těm, kdo nejsou schopni absorbovat vitamín (malabsorpce), nebo jim opravdu chybí slunce. Tyto lampy ovšem nesou stejné riziko rakoviny kůže jako sluneční záření a potřebujete ochranné brýle, takže byste se o jejich použití měli poradit s lékařem.

Zdroj: www.vitalia.cz, 15. března 2015

Že nepasterizované mléko škodí? Mýtus! Tady je 5 důvodů, proč ho pít

23. 11. 2020 08:09

Pokud tvrdíme, že mléko je tělu velmi prospěšné a dodává mu mnoho potřebných živin, pro nepasterizované mléko to platí dvojnásob. Pasterizace poškozuje nebo úplně ničí mnoho prospěšných látek v kravském mléku, které je v nepasterizované verzi srovnatelné s lidským.

Oba druhy obsahují velkou škálu enzymů, vitamínů a minerálů v přírodní formě, tedy pro tělo snadněji stravitelné. Kravské mléko by rozhodně nemělo nahradit to lidské při kojení, je však druhým přirozeným krokem.

Bez procesu pasterizace je mléko skvělým zdrojem vápníku, železa, vitamínů A, D a K, fosforu, zinku nebo omega-3 mastných kyselin. Je velmi časté, že intolerance laktózy je vlastně intolerancí pasterizace. Nepasterizované mléko není ochuzeno o enzym laktázu, který výrazně napomáhá tělu trávit právě laktózu.

Není ničím novým, že někteří lidé trpící intolerancí laktózy jsou schopní normální množství nepasterizovaného mléka strávit, a dokonce to může mít pozitivní efekt na trávení jiných pasterizovaných mléčných výrobků (sýry, zmrzlina).

2. Nepasterizované mléko má další přínos pro zdraví

Vědecké studie se shodují, že konzumace nepasterizované mléka je spojena s mnoha výhodami pro naše zdraví. Prokázána je souvislost konzumace nepasterizovaného mléka s menším výskytem astmatu a alergií u dětí a celkově může snížit riziko vzniku respiračních onemocnění až o 30 %.

Nesporně kladným účinkem je i výrazný ochranný účinek proti ekzému. Alkalická fosfatáza; důležitý enzym, který je spojovaný s protizánětlivými účinky, má souvislost s dobrým zdravím a menším množstvím chronických onemocnění, jako jsou třeba kardiovaskulární choroby a cukrovka druhého typu.

3. Prospějete zdraví svému i zvířat

Nejen, že nepasterizované mléko prospívá zdraví našemu, prospívá i zdraví zvířat! Faktem je, že konvenčně chovaný dobytek žije v koncentrovaných krmících boxech s hroznými životními podmínkami. Je vystavený infekcím a rutinou je přidávání antibiotik a růstových hormonů do krmných směsí. Může se zdát, že nálepka organický a BIO vše vyřeší.

Opak ale může být pravdou, právě takové farmy totiž často dostávají za mléko méně, než skutečně stojí jeho produkce a mají tendenci napodobovat velkochovy dobytka, ačkoliv je na podobných farmách zákaz používat hormonální přípravky a antibiotika. Naopak producenti nepasterizovaného mléka si zakládají na menších farmách a řídí se pravidlem, že nemocný dobytek produkuje špatné mléko.

Proto mají daleko větší tendenci a motivaci se o něj starat.

4. Je prostě chutnější!

Další velmi důležitý a neopomenutelný důvod je chuť. Pokud patříte mezi ty, kteří nepasterizované mléko nikdy nevyzkoušeli, nevíte, o co přicházíte! Je totiž jemné, krémové a velmi chutné, s upraveným mlékem se nedá příliš srovnávat.

Chyba by byla i snaha porovnávat chuť a strukturu nepasterizovaného mléka s nízkoteplotně pasterizovaným nehomogenizovaným mlékem, které je obvykle dostupné v obchodech se zdravou výživou. Rozdíl je například v pěně; smetanová pěna se při pasterizaci odděluje a žádným mícháním se s mlékem znovu nespojí.

Smetanová pěna v nepasterizovaném mléku tedy zůstává, ale je hladká a snadno se ztratí v mléku jen s malým protřepáním hrnku.

5. Podpoříte malé farmáře místo velkých korporací

Proces obyčejně funguje tak, že chovatelé dobytka prodávají mléko zpracovatelským firmám a farmáři nemají žádnou kontrolu nad tím, jaká bude cena mléka. Pro menší farmy je takový systém neúnosný, často se totiž stává, že zpracovatelé nakoupí hektolitry mléka pod cenou, protože jim to trh jednoduše dovolí.

Do popředí se pak dostávají obrovské farmy, prakticky továrny na zpracovávání produktů z dobytka. Nepasterizované mléko je velmi dobrou alternativou pro chovatele. Produkce nepasterizovaného mléka, které je bezpečné pro konzumaci, vyžaduje mnohem více péče, ale farmáři, kteří se takového přístupu nebojí, profitují.

Důvod je ten, že sami mohou mléko prodat do lokálních obchodů a na trzích, nemusí tedy podhodnocovat svou tvrdou práci.

Ke článku nejsou žádné komentáře.