Špinavý vzduch zabil 2140 Čechů

synonyms – ASTMA
report a problem

Astma (asthma) (celým názvem astma bronchiale) je onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k dlouhodobému zánětu sliznic v dýchacím ústrojí, což postupem času vede ke ztíženému dýchání až k dechové nedostatečnosti. Ačkoliv je astma řazeno k civilizačním chorobám, bylo popsáno již římským lékařem Galénem.

Samotné slovo asthma je řeckého původu a označuje dechovou nedostatečnost, dušnost neboli „krátkodechost“.[1] Ta může být vyvolána i dalšími příčinami.

Proto se v medicíně rozlišují astma bronchiale (vyvolané zúžením dýchacích cest) a astma cardiale (vyvolané neschopností srdce odčerpávat krev z plic).

V současnosti je pojem astma používán takřka výhradně pro bronchální astma.

Většina astmatiků je i na něco alergická.[2]

  Výskyt

V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním – trpí jím zhruba 10 % dětí[3] a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy.

Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5 % populace.

V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům také patří fyzické či psychické přetížení, chlad atd.

Astma se rozděluje na alergické a nealergické.

  Příznaky a jejich symptomy

Astma se u některých jedinců projevuje chronickým zhoršeným dýcháním. U jiných osob se jedná o přerušovanou chorobu s opakujícími se symptomy které mohou být podmíněny různými spouštěcími mechanismy včetně infekcí horních cest dýchacích, stresu, vzdušných alergenů, znečištění vzduchu (například kouřem či výfukovými zplodinami) a cvičení.

Osoby trpící astmatem mohou vykazovat některé z následujících symptomů:[4] dušnost, sípot, chrčení, kašel, svírání a svědění hrudníku nebo neschopnost fyzické aktivity.

Někteří astmatici s výrazně omezenou dechovou kapacitou a sevřenými plícemi nikdy nevykazují sípot ani chrčení a jejich symptomy mohou být zaměněny s nemocí typu chronické obstruktivní nemoci plic.

  Astmatický záchvat

Akutní zhoršení stavu nemocného se běžně označuje jako astmatický záchvat. Mezi jeho charakteristické klinické příznaky patří nedostatečnost dechu (dušnost) a buď sípání nebo chrčení.

[5] Ačkoliv tyto příznaky jsou „často považovány za známku astmatu sine qua non“,[5] někteří pacienti vykazují zejména kašel a v pozdějším stadiu záchvatu může být proudění vzduchu natolik omezeno, že sípot ani není slyšet. Při případném kašli může někdy docházet k vykašlávání průhledného hlenu.

Záchvat se může objevit náhle, s pocitem stísnění hrudníku, dýchání se stává obtížné a objevuje se sípot (hlavně při výdechu, avšak může nastávat v obou fázích dýchání).

K příznakům astmatického záchvatu patří sípot, prodloužená fáze výdechu, zrychlení srdečního rytmu, chraplavé zvuky v plicích (slyšitelné pomocí stetoskopu), tzv. paradoxní puls (puls je slabší při nádechu a silnější v průběhu výdechu) a nadměrné nadmutí hrudi.

Průběh jednoho tzv. astmatického záchvatu může trvat od minut až po hodiny (u těžkých astmatiků). K potlačení se používá sprej, u častějších záchvatů je obvyklá pravidelná medikace.

V nejhorších případech je možné přistoupit i k chirurgickému odstranění příčin onemocnění.

Při velmi závažném astmatickém záchvatu může postižený zmodrat v důsledku nedostatku kyslíku, pociťovat bolesti hrudi a může dojít dokonce i ke ztrátě vědomí. Dříve než upadnou do bezvědomí, pacienti často ztratí citlivost končetin, chodidla mohou být ledově studená a mohou se jim začít potit dlaně.

Nejzávažnější záchvaty mohou vyvolat stavy na něž jsou standardní postupy neúčinné (status asthmaticus), mohou mít za následek zástavu dýchání a smrt. Nehledě na závažnost symptomů při záchvatu nemusí pacienti mezi jednotlivými příhodami vykazovat téměř nebo dokonce vůbec žádné známky choroby.

[6]

  První pomoc

 
inhaler

Astmatický záchvat je život ohrožující stav. V případě, že se nepodniknou kroky k jeho zastavení, postižený může i zemřít. Při astmatickém záchvatu se doporučuje:[7]

• uvolnit těsný oděv (kravata, košile)
• použít inhalátor (sprej) na astma (pokud je dostupný), většinou se můžou dát 3 dávky a lze to po několika minutách opakovat[3] (nejlepší je řídit se návodem pro používaný inhalátor)
• postiženého dát do Fowlerovy polohy (polosed,[8] například sed na zemi s nataženými nohami a opřením zad o zeď)
• sledovat stav
• v případě, že se jedná o vážný záchvat, či se stav stále nezlepšuje (či dokonce zhoršuje), zavolat záchranou službu na telefoním čísle 155)

  Příčiny

Astma je důsledkem složité souhry geneticky podmíněných faktorů a vlivu okolního prostředí, které vědci dosud neumí plně objasnit.[9] Tyto faktory mohou také ovlivnit závažnost onemocnění a způsob, jakým jedinec reaguje na léčbu.

[10] Stejně jako v případě jiných složitých nemocí byla za příčiny astmatu navržena řada genetických a environmentálních faktorů, ne všechny však byly potvrzeny.

S tím, jak vědci postupně odhalují složité příčiny astmatu, se ukazuje, že environmentální a genetické faktory mohou mít na nemoc dopad pouze ve vzájemné kombinaci.

  Vliv vnějšího prostředí

Se vznikem astmatu a následnou dětskou úmrtností bývá spojována řada rizikových faktorů, mezi nimi jich je však jen několik které byly opakovaně potvrzeny nebo pro jejichž vliv existuje metaanalýza několika studií.

Pasivní kouření a obzvláště kouření matek v těhotenství je spojeno s vysokým výskytem vzniku astmatu, astmatické úmrtnosti, sípotu a infekcí dýchacích cest.

[11] Znečištění vzduchu výfukovými plyny a nadměrné koncentrace ozónu byly opakovaně spojeny se zvýšenou astmatickou úmrtností a podle předpokladů vede ke vzniku astmatu; tyto souvislosti však vyžadují další výzkum.

[11][12] V České republice patří k oblastem s vysokou nemocností Ostravsko – nemocných je asi 30% dětí oproti celostátnímu průměru 8-10%[13] V dlouhodobém pozorování lze konstatovat rostoucí trend, současně se zvyšujícím se znečištěním ovzduší, zejména prachem.[14]

S vyšším rizikem astmatu oproti přirozenému porodu je spojen i porod pomocí císařského řezu; metaanalýzou byl zjištěn o 20 % vyšší výskyt u dětí které přišly na svět pomocí císařského řezu oproti dětem narozeným přirozenou cestou. Jako objasnění bylo navrženo, že se jedná o důsledek vystavení pozměněné bakteriální populaci v porovnání s přirozeným porodem, což má vliv na imunitní systém jedince (tento vliv popisuje hypotéza přemíry hygieny).[15]

Se vznikem astmatu má dále spojitost psychický stres osob pečujících o děti; tyto souvislosti jsou dále předmětem aktivního výzkumu. Stres může pozměnit další chování ovlivňující astma, například kouření, výzkum však naznačuje, že stres má také další dopady. Objevují se nové důkazy, že stres může mít dopad na astma a další nemoci, neboť ovlivňuje imunitní systém.[11]

Částečnou ochranu proti astmatu mohou poskytovat respirační onemocnění v útlém věku, společný život se sourozenci a pobyt v zařízeních denní péče; některé výsledky studií v tomto směru byly protichůdné a tato ochrana může záviset na genetických předpokladech.

[11][16][17] V několika případech byl doložen vztah mezi vyvinutím astmatu a použitim antibiotik v raném věku; existuje domněnka, že antibiotika zvyšují pravděpodobnost vzniku astmatu tím, že pozmění složení střevní flóry a zprostředkovaně i imunitní systém jedince (tento vliv popisuje hypotéza přemíry hygieny).[18]

Hypotéza přemíry hygieny je hypotéza o původu astmatu a dalších alergických nemocí; podporují ji epidemiologické údaje týkající se astmatu.

Zvýšený výskyt astmatu například v rozvinutých zemích souvisí se zvýšeným užíváním antibiotik, císařskými řezy a čisticími prostředky.

[18][15][19] Všechny tyto faktory domněle nepříznivě ovlivňují způsob jakým jsou osoby vystaveny styku s prospěšnými bakteriemi a jinými jevy ovlivňujícími imunitní systém které jsou důležité při vývoji, a mohou tak zvyšovat riziko astmatu a alergií.

  Patofyziologie

Ke zúžení dýchacích cest u astmatiků dochází v důsledku zánětu průdušek a tzv. bronchokonstrikce, zúžení dýchacích cest v plicích následkem zkrácení okolního hladkého svalstva. Zánět průdušek také vyvolává zúžení, neboť imunitní reakce na alergeny způsobuje otok tkáně.

  Bronchokonstrikce

 
Zanícené dýchací cesty a bronchokonstrikce.

Při záchvatu astmatu reagují zanícené průdušinky na spouštěcí mechanismy v okolí jako např. kouř, prach nebo pyl. Dochází k jejich zúžení a ke zvýšenému vylučování hlenu, což ztěžuje dýchání.

Astma je v podstatě výsledek imunitní reakce v průdušinkách.[20] Dýchací cesty astmatiků vykazují přecitlivělost na určité podněty .[21][22] Při kontaktu s těmito spouštěcímy faktory nastávají křeče průdušek (astmatický záchvat). Brzy pak dochází ke vzniku zánětu, což má za následek další zúžení dýchacích cest a nadměrné vylučování hlenu, následně pak kašel a další dýchací obtíže.

  Reference

1. ↑ http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/astma/
2. ↑ http://nemoci.vitalion.cz/astma-bronchiale/
3. ↑ a b http://www.lekarna.cz/text/astma/
4. ↑ http://astma.komplexne.cz/
5. ↑ a b McFadden ER, Jr. Harrison's Principles of Internal Medicine (Kasper DL, Fauci AS, Longo DL, et al (eds)). 16th ed.. vyd. New York : McGraw-Hill, 2004. Kapitola Asthma, s. 1508 – 16.  
6. ↑ LONGMORE, Murray et al. Oxford Handbook of Clinical Medicine. 7th ed.. vyd. [s.l.] : Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0198568377.  
7. ↑ http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020002
8. ↑ http://prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=polohovani&cisloclanku=2007080005
9. ↑ Martinez FD. Genes, environments, development and asthma: a reappraisal. Eur Respir J, 2007, roč. 29, čís. 1, s. 179-84. DOI:10.1183/09031936.00087906. PMID 17197483.  
10. ↑ Choudhry S, Seibold MA, Borrell LN „et al.“. Dissecting complex diseases in complex populations: asthma in latino americans. Proc Am Thorac Soc, 2007, roč. 4, čís. 3, s. 226-233. DOI:10.1513/pats.200701-029AW. PMID 17607004.  
11. ↑ a b c d Gold DR,Wright R. Population disparities in asthma. Annu Rev Public Health, 2005, roč. 26, s. 89 – 113. DOI:10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144528. PMID 15760282.  
12. ↑ California Children's Health Study [online]. . Dostupné online.  
13. ↑ Český rozhlas – Radiožurnál 10. února 2010, Ozvěny dne 12.00
14. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=682049 Špinavý vzduch zabil 2140 Čechů. Nejhorší je prach, Aktuálně.cz, 7. listopadu 2010
15. ↑ a b Thavagnanam S, Fleming J, Bromley A, Shields MD, Cardwell, CR. A meta-analysis of the association between Caesarean section and childhood asthma. Clin. And Exper. Allergy, 2007, roč. online ahead of print, s. 629. DOI:10.1111/j.1365-2222.2007.02780.x.  
16. ↑ Harju TH, Leinonen M, Nokso-Koivisto J, et al. Pathogenic bacteria and viruses in induced sputum or pharyngeal secretions of adults with stable asthma. Thorax, 2006, roč. 61, čís. 7, s. 579 – 84. DOI:10.1136/thx.2005.056291. PMID 16517571.  
17. ↑ Richeldi L, Ferrara G, Fabbri LM, Lasserson TJ, Gibson PG. Macrolides for chronic asthma. Cochrane Database Syst Rev, 2005, čís. 4, s. CD002997. DOI:10.1002/14651858.CD002997.pub3. PMID 16235309.  
18. ↑ a b Marra F, Lynd L, Coombes M „et al.“. Does antibiotic exposure during infancy lead to development of asthma?: a systematic review and metaanalysis. Chest, 2006, roč. 129, čís. 3, s. 610 – 618. DOI:10.1378/chest.129.3.610. PMID 16537858.  
19. ↑ Jeremy Laurance. Asthma blamed on cleaning sprays and air fresheners [online]. . Dostupné online.  
20. ↑ Maddox L, Schwartz DA. The pathofysiology of astma. Annu. Rev. Med., 2002, roč. 53, s. 477 – 498. DOI:10.1146/annurev.med.53.082901.103921. PMID 11818486.  
21. ↑ Lecture 14: Hypersensitivity []. [cit. 2008-09-18]. Dostupné online.  
22. ↑ Allergy & astma Disease Management Center: Ask the Expert []. [cit. 2008-09-18]. Dostupné online.  

  Externí odkazy

V tomto článku je použit překlad textu z článku asthma na anglické Wikipedii.

 
 

Evropa volá po čistším ovzduší, špinavý vzduch zabije ročně 400 tisíc lidí

Více než dvě třetiny Evropanů si myslí, že by Evropská unie měla navrhnout další opatření v oblasti zlepšení kvality ovzduší a podíl spotřebitelů, kteří při svých nákupech myslí na životní prostředí se v Evropě zvyšuje. Vyplývá to z nejnovějších průzkumů, které ke konci roku vydala Evropská komise.

Průzkum veřejného mínění Eurobarometr, kterého se zúčastnilo více než 27 tisíc občanů EU, zjišťoval, jak občané členských států vnímají problematiku kvality ovzduší.

Výsledky výzkumu, vydané těsně před zahájením fóra EU pro čisté ovzduší konaném na konci listopadu v Bratislavě, ukázaly, že podle 58 % respondentů se kvalita ovzduší za posledních deset let zhoršila a jenom podle 10 % lidí se ovzduší zlepšilo.

Více než polovina Evropanů vnímá, že choroby spojené s kvalitou ovzduší jako je onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby, astma a alergie představují v jejich zemi velmi závažný problém.

„Kvůli znečištěnému vzduchu v EU každý rok předčasně zemře více než 400 000 osob a společnost nese vysoké náklady, mimo jiné na zdravotní péči, pracovní neschopnost a škody na plodinách či budovách.

Komise poskytuje členským státům i podnikům odborné poznatky, možnost výměny osvědčených postupů a poradenství a podporuje rovněž investice a financování, jejichž cílem je zajistit čistší vzduch pro všechny,“ uvedl k výsledkům výzkumu komisař pro životní prostředí námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

EU by měla dělat pro kvalitu ovzduší víc a lépe informovat 

Z hlediska zlepšování kvality ovzduší si více než polovina respondentů myslí, že by domácnosti, výrobci automobilů, producenti energie a veřejná správa měli dělat více.

Současně většina respondentů napříč členskými státy (71 %) uvedla, že by EU měla navrhnout další opatření k řešení problémů spojených s kvalitou ovzduší v Evropě. Možnost se k takovým opatřením vyjádřit by potom uvítalo 38 % z nich.

Více než sedm z deseti dotázaných přitom uvedlo, že znečištění ovzduší by se mělo řešit na mezinárodní úrovni (72 %). Podle poloviny respondentů by se tak mělo dít na evropské úrovni a podle stejného počtu Evropanů na úrovni vnitrostátní.

Za konkrétní kroky, jak problém zhoršující se kvality ovzduší řešit, považuje největší část dotázaných (44 %) přísnější kontroly znečištění pocházejícího z průmyslu a energetiky.

Toto opatření bylo nejčastěji uváděno hned ve 25 členských státech.

Sedm z deseti dotazových Evropanů ke snížení škodlivých emisí v ovzduší provedlo alespoň jeden krok, nejčastěji se jednalo o nahrazení starších energeticky náročných zařízení novými přístroji s lepší energetickou účinností (41 %).

V rámci výzkumu se také ukázalo, že většina respondentů má pocit, že o problémech s kvalitou vzduchu ve své zemi nejsou dobře informováni a téma kvality ovzduší je proto nutné lépe komunikovat, zejména v rámci jednotlivých států.

Evropští spotřebitelé jsou ekologicky uvědomělejší

Otevřenější přístup k problematice životního prostředí se promítá také do spotřebitelského chování občanů EU. Evropská komise vydala nový srovnávací přehled podmínek pro spotřebitele za rok 2019, v němž se ukázalo, že evropští spotřebitelé si více uvědomují dopad svého spotřebitelského chování na životní prostředí. 

 „S potěšením kvituji, že lidé si při nákupech stále více uvědomují svoji environmentální stopu. Blíží se Vánoce a já apeluji na spotřebitele, aby nakupovali u důvěryhodných obchodníků, aby se obeznámili se svými právy a aby se při svých nákupech chovali zodpovědně,“ řekla k výsledkům spotřebitelského srovnání komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žena a mužů Věra Jourová. 

Mezi evropskými spotřebiteli se zvyšuje povědomí o globálním oteplování a kontaminaci plasty a průzkum také ukázal, že roste počet spotřebitelů, kteří při svých nákupech zvažují dopad na životní prostředí.

Více si ekologické dopady svých nákup uvědomují spotřebitelé v jižních (59 %) a východních zemích EU (57 %) a většina obchodníků (71 %) je přesvědčena, že environmentální tvrzení týkající se výrobků či služeb v jejich odvětví jsou spolehlivá.

Zdroje: Evropská komise, Evropská komise spotřebitelský průzkum

Špinavý vzduch předčasně zabíjí statisíce Evropanů ročně, upozorňuje zpráva

Kouřící tovární komíny na předměstí Paříže.

Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě způsobuje znečištění životního prostředí. Lidé kvůli němu umírají na rakovinu, nemoci srdce i mozkové mrtvice.

Za každým osmým předčasným úmrtím v Evropě stojí znečištění životního prostředí, zejména vzduchu. Ve své dnes zveřejněné zprávě o tom píše Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která vycházela z dat Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Existuje jasná vazba mezi stavem životního prostředí a zdravím populace,“ potvrzuje údaje ve zprávě Stella Kyriakidesová, eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. EEA upozorňuje na to, že znečištění vzduchu a zvukové znečištění spolu s klimatickými jevy, jako jsou vlny vedra, mají dopad na zdraví zejména těch nejzranitelnějších.

— EU Environment (@EU_ENV) September 8, 2020

„Všichni musí pochopit, že tím, že se staráme o naši planetu, zachraňujeme nejen ekosystémy, ale také životy, zvláště těch nejzranitelnějších,“ dodal eurokomisař.

Znečištění vzduchu způsobuje podle EEA 400 tisíc předčasných úmrtí ročně, z environmentálních faktorů nejvíce. Spadají sem například úmrtí na rakovinu plic, nemoci srdce nebo mrtvici.

Na druhém místě stojí zvukové znečištění, které ročně přispívá ke 12 tisícům předčasných úmrtí. Hluk způsobuje především doprava, která v posledních letech stále roste.

Vůbec nejpostiženějšími regiony Evropy je jihovýchod a východ kontinentu. V Bosně a Hercegovině lze špatný stav životního prostředí připsat až ke 27 procentům předčasných úmrtí, naopak nejlepší situace panuje v tomto směru v Norsku a na Islandu, kde je to pouze devět procent. Z Evropské unie jsou nejpostiženějšími zeměmi Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.

„Chceme-li žít zdravé životy, potřebujeme mít zdravé životní prostředí,“ řekl na tiskové konferenci šéf EEA Hans Bruyninckx.

„Chudší lidé jsou disproporčně vystaveni znečištění vzduchu a extrémnímu počasí včetně vln veder nebo extrémní zimě.

Souvisí to s tím, kde žijí, pracují a chodí do školy, často v sociálně slabých předměstích, kde je hustá doprava,“ píše se ve zprávě. Ta také zmiňuje, že mnozí vědci spojují vyšší smrtnost na koronavirus se znečištěním vzduchu.

Podle šéfa EEA je navíc třeba se zabývat i dalšími faktory, které ovlivňují naše zdraví, jako jsou stav vzduchu ve vnitřním prostorách nebo vystavení organismu chemickým látkám. Právě chemikálie stojí podle WHO za 2,7 procenta předčasných úmrtí ve světě.

Očekává se přitom, že předčasná úmrtí způsobená projevy klimatických změn v příštích letech porostou – například vedro by mohlo ročně zabíjet až 130 tisíc lidí, píše se ve zprávě EEA.

Agentura proto doporučuje vytváření více zelených a také „modrých“ prostor ve městech – modrými se myslí místa s přístupem k mořské i sladké vodě.

Díky tomu bychom měli dosáhnout čistšího vzduchu a zlepšit své zdraví.