You have changed campaigns but your basket has not changed.
You have changed campaigns hence your basket has updated accordingly.
Zveřejněno: 06.12.2016
Tedy ne dost jako nad hlavu, ale dost ve smyslu dostatku a hojnosti. Kdybyste dnes náhodou venku potkali zlatou rybku a mohli si přát tři věci, vsadíme se, že tyto by mezi ně určitě patřily: Mít víc času, prostředků, možností či fajn lidí kolem sebe. Bohužel, zlaté rybky jsou nedostatkové zboží a radíme, nespoléhat na ně. Radši se mrkněte, zda si nemůžete pomoct sami.
Ušetřete čas
Chcete mít víc času? Přestaňte s ním mrhat! Je známo, že největší žrouti času nejsou aktivity, které trvají dlouho, ale naopak – drobná zdržení, kterých se ale v průběhu dne dokáže nastřádat pořádná hromada.
Upřímně, jak často přes den mrknete na FB? A kolikrát překontrolujete obsah emailové schránky? Jak dlouho vám zabere chat s kamarády nebo surfování na stránkách, které náhodou upoutaly vaši pozornost? Dalším velkým požíračem času je televize.
Pokud na ni koukáte, statistiky uvádí, že v její společnosti strávíte měsíčně 3 plné dny. V měřítku celého života to vyskočí na několik let! Jste si jistí, že nemáte nic lepšího na práci?
Ušetřete peníze
Šetření je nejlogičtější způsob, jak přijít k více penězům. Neříkáme, aby se z vás stal strýček Skrblík, ale zkuste se zamyslet nad tím, kudy necháváte svůj rozpočet protékat nejvíc.
Pokud jste vždy na konci měsíce na nule a nemáte žádné rezervy, měli byste jste svoje finanční chování trochu pozměnit.
Všichni víme, že život dokáže být nepředvídatelný, a úspory dají člověku alespoň malý pocit nezávislosti a bezpečí.
Utrácejte. Ale s rozumem
Jasně, že účelem není, abyste si vůbec nic nedopřáli. Spíš jde o to utrácet rozvážně a ne impulzivně a nákupy dopředu plánovat. Například ne všechny slevy jsou dobrou záminkou k nákupu.
Někdy vám ale mohou výrazně ušetřit prostředky – ať už kupované věci potřebujete nyní či v blízké budoucnosti. Jak nakupovat s rozumem? Přemýšlejte o tom, co skutečně potřebujete.
Pokud narazíte na slevu výrobku, který používáte pravidelně, nakoupení pár kousků do zásoby asi není špatný nápad. Většina kosmetických výrobků má dlouhou životnost a pokud jsou správně uskladněny, zkáza jim nehrozí.
Zveřejněno: {{::article.Date}}
[View|Representative_Attach_Not_Available]
Kdy a jak užívat doplňky stravy
Dvě nejčastější otázky, které klademe lékařům, lékárníkům nebo výživovým poradcům jsou: „Kdy a jak užívat doplňky stravy?“, „Je lepší užívat je s jídlem nebo mimo jídla?“. Odpověď závisí od toho, o jaký typ doplňku stravy jde. Ve všeobecnosti, jelikož vitamíny a minerály nejsou potravou, ale doplňky stravy, je vhodné užívat je s jídlem. Nejlépe se totiž vstřebávají v kombinaci s jinými vitamíny a minerály. V přírodě není běžné, aby suroviny určené ke konzumaci obsahovaly jen jednu živinu, proto dává smysl užívat doplňky stravy současně s jídlem.
Multivitamíny
Multivitamíny jsou pouze takzvanou bezpečnostní pojistkou pro případný nedostatek živin v důsledku nevhodného stravování.
Podle průzkumu u 35 % dospělé populace jsou hladiny mnoha živin (vitamínů A, B, B12, kyseliny listové, C i D, ale také minerálů – vápníku, hořčíku a zinku) v krvi nižší než jsou průměrné doporučené hodnoty.
Doporučenou denní dávku potřebných vitamínů a minerálů, dodáte vašemu tělu užíváním multivitamínů během snídaně.
B vitamíny
Existuje 8 různých druhů B vitamínů, často obsažených v doplňcích stravy v „sólo” formě nebo v podobě B-komplexu.
Jedním z nejdůležitějších přínosů vitamínů řady B je jejich pomoc při udržování schopnosti organismu metabolizovat živiny a podporovat tak energetickou výměnu v organismu. Proto se považují za přirozený energizující prvek.
Jelikož pracují ve prospěch odbourávání tuků, sacharidů a proteinů, doporučuje se užívat je ráno během snídaně.
C vitamín
C vitamín můžete užívat kdykoliv během dne. Pokud využíváte preventivně jeho antioxidační účinek, užijte ho během snídaně.
Pokud se dočasně snažíte posílit svůj imunitní systém vůči chřipce nebo nachlazení, je vhodné doplnit si ho víckrát za den, aby váš organismus vstřebal co nejvyšší terapeutickou dávku.
Vitamín C je ve vodě rozpustný vitamín, což znamená, že na rozdíl od v tucích rozpustných vitamínů (A, D, E nebo K) se v organismu neuchovává, ale jeho nadbytek se vyloučí. Z tohoto důvodu je ideální konzumovat ve vodě rozpustné vitamíny v menších, ale častějších dávkách.
Případně ve formě s postupným uvolňováním – jejich výhodou je průběžné vstřebávání během 9 hodin, což znásobuje jejich účinnost. Vitamín C je nejjednodušší užívat při jídle, nebo ráno, hned jako vstaneme a opětovně večer před spánkem.
D vitamín
Vitamín D se může užívat kdykoliv během dne, zda už během jídla nebo bez něho. Jelikož jde o vitamín rozpustný v tucích, je vhodné ho zapít například pohárem mléka. Pokud ho užíváte pro zdraví kostí, doporučuje se brát ho večer současně s vápníkem a magnesiem. Pro mnoho lidí je nejjednodušší zapamatovat si – užít večer 3 doplňky najednou!
Vápník
Vápník je možné užít kdykoliv během dne. Jelikož může zabránit vstřebávání některých léků, doporučuje se dodat ho organismu několik hodin před nebo po jejich příjmu.
Vápník taktéž může zapříčinit snížení absorpce mnoha živin ze zeleniny, ovoce, ale také z doplňků stravy. Pro maximalizaci vstřebávání doplňků železa, je proto důležité železo si doplnit 2 hodiny před nebo po užití vápníku.
Nejjednodušší je užívat vápník večer – v případě potřeby spolu s hořčíkem a vitamínem D.
- Hořčík
- Doplnit si ho je možné kdykoliv během dne.
- Omega-3
Doplněk stravy Omega-3 se vstřebává bez ohledu na způsob, jakým ho užijete, zda už je to s jídlem nebo bez něho. Mnoho lidí předpokládá, že užívání rybích olejů s jídlem pomáhá vyhnout se obávanému pachu z úst.
Pokud vás to znepokojuje, k dispozici jsou také preparáty „bez rybí pachuti“.
Nezáleží ani na čase, kdy rybí olej užijete – výhodou je, že si v něm obsažené omega-3 kyseliny můžete doplnit tehdy, když si naň vzpomenete.
Probiotika
Jak je užívat, se dozvíte z příbalových letácích. Zda je máte užívat s jídlem nebo ne, totiž závisí od toho, v jaké formě (kapsle, prášek, cucací pastilky) jsou dopravované do našeho trávicího traktu.
Tento fakt hraje důležitou úlohu z toho důvodu, že probiotika jsou živé organismy a naše žaludeční kyselina je schopná zredukovat určité množství probiotických kmenů ještě předtím, než dorazí do střeva a jsou schopné přinášet zdravé benefity.
V případě, že užíváte antibiotika, dbejte na to, abyste probiotika brali aspoň s 2-3 hodinovým odstupem, jelikož antibiotika jsou schopné zničit probiotika.
| Ráno | Večer |
| S jídlem | |
| S jídlem nebo bez jídla | C vitamín |
Pravidelné a správné užívání základních doplňků stravy (vitamínů, minerálů, omega-3 kyselin, probiotik) přinese výsledky v posílení imunity a vitality organismu. V případě, že je důležitý čas jejich užívání, informaci najdete na etiketě přípravku.
Při užívání jakýchkoliv doplňků stravy je nutné za každých okolností dodržovat instrukce na etiketě, resp. příbalovém letáku.
Pokud zároveň užíváte léky, poraďte se se svým lékárníkem, který vám sestaví váš individuální plán užívání léků a doplňků stravy.
Škodlivost mikrovlnných trub
Právě děti jsou totiž v této souvislosti zdravotně nejvíce ohroženou skupinou obyvatelstva. To si na základě vlastních výzkumů uvědomili například vědci z Ruské národní komise pro ochranu před neionizujícím zářením, kteří vysvětlují větší ohrožení dětí vyšší vodivostí jejich mozkové tkáně, menší velikostí hlavy, tenčí lebeční kostí atd.
Záření mobilu u nich může snadněji pronikat do nervové tkáně mozku a působit zde změny, které již byly vědecky prokázány – ať už se jedná o změny v EEG, nebo o destrukci nervových buněk, případně při dlouhodobé expozici o rakovinné bujení.
Ruští odborníci varují, že děti používající mobil jsou ve zvýšené míře vystaveny poruchám paměti, poruchám pozornosti, snížení mentálního a kognitivního výkonu, poruchám spánku a epilepsii.
Ve věku 25 až 30 let u nich lze, jak uvádějí, předpokládat výskyt nádorů mozku a sluchového nervu, v pozdějším věku pak Alzheimerovu nemoc, deprese a další degenerativní poruchy centrální nervové soustavy (CNS).
Proto také v dubnu tohoto roku předali hlavnímu ruskému hygienikovi rezoluci, v níž ho vyzývají k účinné ochraně zdraví dětí.Přitom je třeba podotknout, že v Rusku platí desetkrát přísnější hygienické limity týkající se elektromagnetického záření než u nás a ve většině zemí EU a že Rusko patří vedle Švýcarska[1], Polska, Itálie nebo Číny k těm několika málo zemím, které se postavily tlaku OSN na tzv. „harmonizaci“ příslušných hygienických limitů na konci devadesátých let.
Oleg Grigorjev, místopředseda ruské komise, doporučuje, aby děti omezily komunikaci mobilními telefony na skutečně naléhavé případy. Dospělým pak doporučuje, aby netelefonovali déle než 15 minut a aby po každém hovoru následovala pětinásobně dlouhá regenerační přestávka, tedy po desetiminutovém hovoru 50 minut bez mobilního telefonu.
Během spánku by měl být mobil vypnutý nebo umístěný alespoň metr od hlavy. [1] Poslankyně parlamentu v kantonu St. Gallen MUDr. Yvonne Gilli přitom v květnu 2007 v jednom interview uvedla, že podle odhadů trpí každý dvacátý Švýcar zdravotními problémy způsobenými zářením mobilních telefonů.
Obavy vědců, i když jsou politiky a zdravotníky odpovědnými za ochranu veřejného zdraví dosud přehlíženy, nejsou nepodložené. Deník Independent zveřejnil výsledky epidemiologické studie provedené univerzitami v Aarhusu (Dánsko) a v Los Angeles (USA), v níž byly vyhodnoceny zdravotnické údaje více než 13.
000 dánských dětí z doby prenatálního vývoje a postnatálního vývoje do sedmi let života. Závěr: Pravděpodobnost, že děti budou trpět poruchami chování, například hyperaktivitou, se zvyšuje o více než 50 procent u dětí, jejichž matky v těhotenství pravidelně používaly mobilní telefon. Pravděpodobnost se zvyšuje s intenzitou používání mobilu. Pokud děti navíc samy používají mobilní telefon ve věku do sedmi let, stoupá riziko na 80 procent.
Lékaři varují
Zdrojem záření (resp. elektromagnetického pole, EMP), které se používá k přenosu informací u mobilních telefonů, domácích bezdrátových telefonů a bezdrátových internetových sítí, však nejsou jen samotné přístroje, ale především vysílače, které tyto přístroje obsluhují. Ve městech je najdete na střechách domů jako tzv.
základnové stanice, na venkově jsou instalovány na speciální stožáry, ale také na tovární komíny, sila, rozhledny atd. Neustále jich přibývá a hustota EMP roste, pokrytí je stoprocentní, většinou několika sítěmi najednou. V listopadu 2007 tak byla zveřejněna americká vědecká studie sledující vliv tohoto EMP na výskyt autismu u dětí.
Autismus je v současnosti ve Spojených státech vývojová porucha s nejvyšším nárůstem počtu případů. Autoři studie dr. Tamara Mariea a dr. George Carlo zjistili přímou souvislost mezi EMP používaným pro bezdrátový přenos informací, narušením fyziologie buněk a následným výskytem příznaků autismu.
V posledních měsících se zprávy množí a například i Evropská agentura pro životní prostředí EEA vznesla v červnu 2008 požadavek na zpřísnění hygienických limitů v této oblasti, avšak varování lékařů přicházela i dříve.
V roce 2000 (kdy u nás došlo k desetinásobnému změkčení hygienických limitů) podepsalo na mezinárodní vědecké konferenci v Salcburku dvacet účastníků (z toho 7 profesorů) z jedenácti zemí rezoluci, v níž doporučují považovat za bezpečnou podstatně nižší hodnotu hustoty zářivého toku (1 mW/m2), než jaká dnes platí u nás (8900 mW/m2 pro frekvenci 1800 MHz). Autor tohoto textu se na vlastní kůži přesvědčil, že hodnoty pohybující se kolem 2 mW/m2 způsobují při trvalé expozici během několika dní závažné zdravotní poruchy.
V roce 2002 zveřejnili němečtí lékaři tzv. Freiburskou výzvu, kterou podepsaly více než tři tisíce praktikujících lékařů.Autoři v ní dávají používání mobilů a instalaci základnových stanic v blízkosti bytu do přímé souvislosti například s dramatickým nárůstem poruch srdečního rytmu, srdečních infarktů, degenerativních onemocnění mozku, poruch učení, koncentrace a chování u dětí a výskytu rakovinných onemocnění, zejména leukémie a nádorů mozku. Lékaři ve výzvě požadovali „masivní snížení limitních hodnot“, zákaz používání mobilů ve školách, nemocnicích, veřejných budovách a dopravních prostředcích, vytváření zón bez mobilních telefonů a vysílačů atd. Politici výzvu nevzali na vědomí.
V roce 2005 se ozvali pro změnu finští lékaři a fyzikové, k nimž se připojilo mnoho lékařů ze zahraničí. Otevřeným dopisem (tzv. Helsinská výzva) se obrátili na členy Evropského parlamentu a požadovali okamžité zavedení nových evropských standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva před účinky tohoto druhu záření. Jejich výzva zůstala bez odezvy.
S podobnými výzvami a rezolucemi přišli také účastníci dalších vědeckých konferencí: v únoru 2006 v italském Beneventu, v listopadu 2007 v Londýně, v prosinci 2007 v Benátkách.
O tom všem se u nás nemluví, a i když už desítky vědeckých studií prováděných převážně zkušenými univerzitními týmy na celém světě prokázaly přímou příčinnou souvislost mezi EMP používaným pro bezdrátový přenos informací a poruchami zdraví, tvrdí naše oficiální instituce a orgány pověřené ochranou našeho zdraví, že toto záření je neškodné.
To je patrně také pravý důvod zmiňované české „vášně“ pro mobilní telefony. Tedy trestuhodné zamlčování a bagatelizování ze strany oficiálních institucí, nezájem našich lékařů a naprostá lehkomyslnost, důvěřivost a – přiznejme si to – také velká pohodlnost uživatelů.
Škodlivé účinky EMP
Shrňme si pro informaci, jaké zdravotní vlivy tohoto druhu EMP již byly prokázány:
- únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy koncentrace, ztráty paměti, závrati, bušení srdce, rychlé vyčerpání, dušnost, podrážděnost, nechutenství, nevolnost, nepohoda, deprese, a to v souvislosti se vzdáleností od mobilního vysílače nebo s hustotou EMP v místě spánku a odpočinku zkoumaných osob;
- změny v EEG mozku;
- pokles hladiny hormonu melatoninu odpovědného za regeneraci organismu;
- poruchy DNA a chromozomů;
- změny v buněčném cyklu a bujení buněk;
- snížení počtu živých spermií ve spermatu o desítky procent a omezení pohyblivosti zbývajících spermií;
- několikanásobné zvýšení rizika výskytu nádorů mozku, sluchového nervu a příušnic v závislosti na četnosti a době používání mobilního telefonu;
- několikanásobné zvýšení rizika výskytu nádorů (zejména nádorů mozku a prsu) v závislosti na vzdálenosti od mobilního vysílače při dlouhodobém pobytu osob;
- dále již zmiňovaný vliv na výskyt autismu, hyperaktivity a poruch chování u dětí;
- anténa mobilního telefonu v blízkosti těla, způsobuje narušení obnovy DNA! – Genetické poškození. To způsobuje prosakování krve přes mozkovou bariéru.
Uvědomíme-li si, že větší počet studií prokazujících přímý vliv doby a četnosti používání mobilních telefonů na výskyt rakoviny mozku pochází ze Švédska, nepřekvapí nás zdrženlivost, s níž se Švédové vzdávají pevné linky.
V případě lidí, nejen dětí, se tedy jedná především o ohrožení mozku a CNS, dále srdeční soustavy a krvetvorby (již po 20 vteřinách hovoru se mění krevní obraz) a potom plodnosti a životnosti pohlavních buněk.
Narušován je také metabolismus enzymů, vylučování hormonů, na buněčné úrovni je to funkce buněčných membrán, dochází ke zlomům DNA a poškozování chromozomů. Tedy dostatek důvodů, abychom byli v používání mobilů, bezdrátových telefonů a Wi-Fi velmi opatrní.
Navíc se ukazuje – a je to koneckonců logické – že tyto negativní účinky platí nejen pro lidi, ale i pro zvířata; zde k tomu přistupují navíc poruchy navigace u hmyzu a ptáků a celkové oslabení imunity, například u včel. A ještě jeden tip: všímejte si konců větviček u stromů rostoucích v blízkosti vysílačů a ve městech, například u bříz; často budete moci pozorovat, že nápadně usychají.
Co tedy dělat pro zdraví našich dětí?
Všechny tyto skutečnosti nás staví před velmi závažná rozhodnutí: Budu i za tuto cenu používat mobilní telefon? Pokud ano, tedy jak často a k jakým účelům? Co mohu udělat pro zmírnění následků, které tím způsobím? Opravdu mi peníze, které získám pronájmem střechy domu k instalaci základnové stanice, stojí za to? A potřebuje mobil mé dítě? Skutečně nad ním musím mít stálou kontrolu? Mohu snad svůj strach o ně překonat i jinak, třeba pomocí důvěry v to, že se stane, co se stát má, a že nad ním bdí i někdo jiný než já jako rodič? Tím však naše odpovědnost nekončí: Co mohu udělat pro to, aby prostředí, ve kterém žijí mé děti, bylo prospěšné jejich zdraví? V tomto případě to někdy bude vyžadovat velkou občanskou angažovanost: Jak zabránit instalaci vysílačů v blízkosti školy a školky? Profesor Peter Semm z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, objevitel elektromagnetické citlivosti zmiňovaného hormonu melatoninu, řekl: „Nepustil bych své dítě do školky, kdyby v okruhu 250 metrů stálo vysílací zařízení pro mobilní telefony.“ Vláda rakouské spolkové země Salcbursko v informační brožuře o elektrosmogu, kterou vydala v lednu tohoto roku, doporučuje neinstalovat na školách žádné vysokofrekvenční vysílače, nařídit školním řádem vypnutí mobilů na pozemku školy a případně se spojit s provozovatelem vysílače umístěného v blízkosti a snažit se dosáhnout snížení vysílacího výkonu nebo jeho odinstalování. To nebude v našich podmínkách snadné. V sousedních zemích bývá ovšem instalace každého nového vysílače v obydlené lokalitě předmětem velkého odporu obyvatel. Lidé píší petice, sbírají podpisy, jednají se zastupitelstvy. Ta se mnohdy staví plně na jejich stranu a odmítají udělit stavební povolení. K tomu je však nutná značná úroveň vědomostí o zdravotních účincích EMP; jenže takovou osvětou se u nás, vášnivých telefonistů, nikdo nezabývá. Nicméně je třeba začít. Už jen z toho důvodu, že pokud se na úrovni EU podaří dosáhnout snížení hygienických limitů pro EMP, a u nás v důsledku toho budou zavedeny přísnější normy, aniž by lidé znali důvody, zvedne se pouze vlna nevole kvůli zhoršenému signálu; lidé budou reptat, že jim někdo bere vášnivě milovanou hračku. Proto by snad ani nebylo dobře, kdyby k nápravě zoufalé situace došlo bez našeho přičinění.
Na závěr tak mohu jen vyslovit svou naději, že včas procitneme k vědomí vlastní odpovědnosti a budeme dostatečně bdělí. Neboť, řečeno slovy pražského, německy píšícího spisovatele a mystika Gustava Meyrinka, bdělost, toť vše…
Rada Evropy doporučila v roce 2011 zakázat používání mobilních telefonů a wifi sítí ve školách
Výbor Rady Evropy zkoumal důkazy, že technologie mají „potenciálně škodlivý dopad“ na lidi, a dospěl k závěru, že je nutno okamžitě zasáhnout na ochranu dětí.
Zpráva výboru argumentuje, že je zapotřebí vyhnout se chybám, k nimž došlo, když činitelé odpovědní za zdraví veřejnosti nereagovali dost rychle proti nebezpečí azbestu, kouření a olova v benzínu.
Zpráva také zdůrazňuje, že potenciálně nebezpečné jsou bezdrátové telefony a zařízení na monitorování nemluvňat v dětském pokoji.Výbor varuje, že elektromagnetická radiace, kterou vysílají bezdrátová zařízení, může způsobit rakovinu a ovlivnit vyvíjející se mozek.
Výbor doporučil, aby členské země EU:
Jak poznáte, že máte nedostatek vitaminů v těle
Dostatek vitaminů je pro správné fungování našeho organismu naprosto klíčové.
Foto: Profimedia.cz
Vitamin A pomáhá k rychlejšímu hojení ran, podporuje imunitní systém, zdraví očí i kůže.
Jeho nedostatek se může kromě celkové únavy projevit potížemi se zrakem (šeroslepost, zánět spojivek a suché oko) nebo ho pocítíte na pokožce ve formě stařeckých skvrn, suché a šupinaté pokožky, zvýšeného výskytu akné nebo ekzémů. Objevit se mohou i zažívací problémy, jako jsou průjmy a nechutenství, nespavost nebo časté infekce krku a průdušek.
Ženy by měly zkonzumovat ideálně 0,6 mg denně, muži 0,7 mg, a to ze své běžné denní stravy.
Zdroj vitaminu A: játra, vejce, tučné ryby, máslo, mléko, jogurty, žluté a červené ovoce, mrkev, špenát, kapusta, zelí, brokolice, dýně apod.
Potraviny, které zlepší váš zrak a pomohou předcházet nemocem očíZdraví
Vitamin C je jedním z nejmocnějších antioxidantů, který posiluje imunitu a zároveň nás chrání před srdečními onemocněními, astmatem a nejrůznějšími infekcemi.
Jeho nedostatek se může projevit jako zánět dásní a jejich krvácení, zhoršené hojení ran, sklon k podlitinám, krvácení z nosu či vysokým krevním tlakem. Nedostatek „céčka“ může také vést k hemeroidům, křečovým žílám, nadváze, poruchám zraku, vypadávání vlasů a ke zvýšené únavě. Očekávat také můžete nervozitu, depresivní nálady, poruchy spánku a neschopnost se soustředit.
„Nedostatek vitaminu C lze i objektivně změřit pomocí unikátních diagnostických proužků, které jsou součástí některých balení vitaminu C s lipozomálním vstřebáváním, se kterými pracujeme na klinice,“ upozorňuje doktorka Lucie Kotlářová z inPHARM Clinic.
Zdroj vitaminu C: šípky, citrusové plody, papriky, jahody, brokolice, brambory, zelí, petržel, rakytník.
Vitamín D je nezbytný pro zdraví kostí, zubů, svalů, ale i pro celkovou imunitu. Podle posledních výzkumů nás ale také chrání před diabetem 2. typu, roztroušenou sklerózou či některými druhy rakoviny.
Deficit vitaminu D se může projevit problémy s pamětí, bolestí kloubů a kostí, svalovou slabostí, ale i nevysvětlitelnou únavou. Objevit se mohou ale i krátkozrakost, problémy s dásněmi, vypadávání zubů, poruchy spánku, podrážděnost, neustálý pesimismus či depresivní nálady.
Zdroj vitaminu D: játra, mořské ryby (rybí tuk), vejce, máslo. Vhodné je tento vitamin doplňovat i skrz doplňky stravy.
Vitamin D v centru pozornosti v boji proti koronaviruZdraví
Zdraví pokožky, očí, nervového systému je úzce svázáno s riboflavinem, vitaminem, který se skrývá za známějším označením B2.
Jeho nedostatek poznáte popraskanou kůží v oblasti úst, také podle vypadávání vlasů, bolestí v krku a pocitem suchých očí. Závažný nedostatek může vést až k narušení metabolismu, a dokonce k anémii, jaterním problémům a k degeneraci nervového systému.
Muži by ideálně měli mít příjem 1,3 mg za den, ženy 1,1 mg.
I zde platí, že bychom toto množství měli přijmout přirozeně z jídelníčku za celý den.
Zdroj riboflavinu: mléko, vejce, obohacené cereálie a rýže.
Foláty, nebo také kyselina listová, též vitamín B9, se do těla neukládají, proto je třeba jej doplňovat ze stravy každý den.
Ženám plánujícím těhotenství se doporučuje konzumovat cca 0,4 mg denně jako prevenci vrozených vad plodu. Ostatní dospělí by měli mít přísun B9 zhruba 0,2 mg denně.
Při nedostatku tohoto vitaminu lidi trápí onemocnění dásní, zánět jazyka, ztráta chuti k jídlu, dušnost, podrážděnost, průjem, ale i problémy s pamětí a zapomínání.
Zdroj kyseliny listové: syrová zelenina, špenát, ořechy, semínka, celozrnné výrobky, játra, chřest, luštěniny, bobulovité ovoce.
Vitamin B12 je nezbytný pro správné neurologické a metabolické fungování, včetně transportu kyslíku v těle. Zároveň je nedílnou součástí syntézy DNA a také pomáhá vyrábět myelin, ochrannou vrstvu pokrývající nervové buňky.
Denní doporučená dávka vitaminu B12 je u dospělých 2,4 μg (mikrogramu).
Přestože se jedná o velmi malé množství, například vegetariáni a vegani mohou mít i tak problém jej do těla dostávat v dostatečném množství. Nedostatek vitaminu B12 je často způsoben i tím, že se u některých lidí hůře vstřebává.
Děje se tak často u lidí s celiakií (nesnášenlivost lepku) či Crohnovou chorobou, ale i po operacích střev a při nedostatku proteinu, který se vyrábí v žaludku a pomáhá vitaminu B12 ke vstřebání v tenkém střevě.
Problémy mohou nastat i u lidí s některými autoimunitními onemocněními, včetně cukrovky I. typu, či lidí trpících refluxem.
Nedostatek vitaminu B12 se projevuje únavou, anémií, dušností, závratěmi, bledou či nažloutlou kůží, bolestivostí úst a jazyka, arytmiemi, problémy s udržením rovnováhy, svalovou slabostí, ale i brněním rukou a nohou, depresí či zapomětlivostí.
Zdroj vitaminu B12: droždí, vejce, sýr, mléko, jogurt, hovězí, játra a kuřecí maso, ryby včetně konzerv tuňáka či lososa, škeble.
Krev stále skrývá řadu tajemstvíZdraví
Vápník jako jeden z nejvýznamnějších minerálů v lidském těle působí jako základní stavební kámen kostí a zubů a odpovídá tak za jejich pevnost a tvrdost. Kromě vlivu na naše kosti také ovlivňuje činnost svalů a pomáhá našemu srdci, jelikož se uplatňuje při srážení krve a regulaci srdečního rytmu.
Pokud tělo nemá dostatečný příjem tohoto minerálu, odebírá si jej z kostí. Ty pak řídnou, stávají se křehčí a vzniká osteoporóza. Při nedostatku vápníku také můžeme očekávat zvýšenou kazivost zubů, časté svalové křeče, nespavost, zvýšenou únavu, zvýšenou lámavost nehtů a také špatnou paměť.
Ideální příjem je 700 mg denně.
Zdroj vápníku: šproty, sardinky, mák, ořechy, sýry, mléčné výrobky.
Železo je základním stavebním kamenem hemoglobinu, který přenáší kyslík do celého těla, a je tedy velmi důležitým faktorem pro přenos energie. Nejbohatším zdrojem železa je červené maso, také se z něj snadněji vstřebává do těla. O něco složitěji lze získat zdroje železa i z rostlinných zdrojů, například ze sušeného ovoce a tmavě zelené listové zeleniny.
S nedostatkem železa se nejčastěji potýkají ženy v období menstruace, těhotenství a po porodu, dále malé děti nebo senioři.
Největší a nejnápadnější známkou nedostatku železa je únava. Pak také ztráta vlasů, bledá pokožka, lámavé nehty, dušnost, závratě, studené ruce a nohy, neklid a bušení srdce. Nedostatek železa také zvyšuje riziko anémie neboli chudokrevnosti.
Ideálně by ženy měly přijmout 14,8 mg a muži 8,7 mg za den, a to bez problémů v rámci vyváženého, každodenního jídelníčku.
Zdroj železa: ořechy, semínka, játra, žloutky, melasa, meruňky, švestky, červená řepa, brokolice.
Deset příznaků nedostatku železa v krviZdraví
Stopový prvek zinek podporuje hojení ran a imunitu, ale také se podílí na novém vzniku buněk a enzymů.
Riziko deficitu zvyšují poruchy trávení a nadměrný příjem alkoholu. Projevuje se častým kašlem, nachlazením, obtížným hojením ran, kožními problémy, akné, ekzémem, suchou pokožkou a bílým povlakem na jazyku či problémy s čichem.
Muži by měli přijmout 9,5 mg zinku denně, ženy 7 mg.
Zdroj zinku: mořské plody, obiloviny (pšeničné klíčky) a ryby.
Selen podporuje imunitní funkce, plodnost, chrání proti poškození buněk, což může vysvětlovat i fakt, že jsou nízké hladiny selenu v krvi spojovány se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny.
Příznaky nedostatku jsou extrémní únava, poruchy vnímání.
Ideálně by muži měli přijmout 0,075 mg a ženy 0,06 mg.
Zdroj selenu: maso, ryby a ořechy.
Důležité minerály, na které se často zapomíná Zdraví
Hořčík je důležitý pro zdraví kostí a pomáhá s přeměnou energie z potravy.
Známky nedostatku zahrnují křeče, únavu, nespavost, špatnou paměť a další.
Muži by měli přijmout 300 mg hořčíku denně, ženy 270 mg.
Zdroj hořčíku: zelená listová zelenina, ořechy, ryby, maso, mléčné výrobky, minerální vody.
Draslík se stará o správnou funkci srdečního svalu. Pokud jej máte málo, pravděpodobně se tělo ozve svalovou slabostí, křečemi, brněním nebo necitlivostí, nadýmáním, pocity žízně, častým močením a depresemi.
Samotnou stravou by měli být dospělí jedinci schopni přijmout cca 3,5 mg za den.
Zdroj draslíku: banány, luštěniny, ořechy a semínka či brambory.
| Může se vám hodit na Zboží.cz: |
|