Poslední dobou se proti palmovému tuku zvedl silný odpor. Říká se, že je škodlivý nejen pro lidské zdraví, ale i pro životní prostředí. Přitom se jedná o jeden z nejvíce používaných rostlinných produktů a najdeme jej ve složení nejrůznějších potravin, které jíme denně. Je to úmyslně vyvolaná panika nebo bychom se měli začít bát?
Pravda je taková, že palmový olej je levný. Oproti podzemnicovému oleji stojí 2x méně a oproti řepkovému oleji dokonce 3x méně. A proto jej výrobci tak rádi přidávají do potravin a jiných výrobků. Palmový olej se nachází téměř všude. Nejen v čokoládě a dalších sladkostech, ale také v běžném pečivu, margarínech, majonézách, zmrzlinách a polotovarech.
VÍTE, ŽE palmový olej není obsažený pouze v potravinách? Přidává se také do mýdel, šampónů, líčidel, pracích prášků a dalších výrobků.
Palmový olej a jeho účinky
Výrobky, které většinou obsahují palmový olej:
- surový palmový olej na vaření
- margaríny
- cukrovinky, zmrzliny a slané keksy
- polotovary a instantní jídla
- krmivo pro zvířata
- tekuté čisticí prostředky, mýdla, šampóny a zubní pasty
- rtěnky, vosky a laky na vlasy
- svíčky
- průmyslová maziva
- biopalivo
Palmový olej najdete takřka ve všech výrobcích od pečiva, přes masné výrobky až po trvanlivé a zpracované potraviny
TIP: Chcete poznat složení potravin, které běžně nakupujete? Zajímá vás, které potraviny obsahují palmový olej a které nikoliv? Vyzkoušejte on-line databázi potravin, kde lze mimo jiné použít filtr “bez palmového oleje”.
VIDEO: Lékařka Marie Skalská vysvětluje, proč je palmový tuk tak oblíbený u výrobců a proč je tak škodlivý pro nás – spotřebitele
Palmový tuk a zdraví
Z pohledu lidského zdraví je hlavním problémem vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Zatímco 100 gramů rostlinného řepkového oleje obsahuje pouze 7 gramů nasycených mastných kyselin, palmový olej jich ve stejném množství obsahuje až 49 gramů, což je téměř 50 %! Složení je tedy více podobné živočišným tukům než netropickým druhům rostlinných olejů.
Podíl nasycený mastných kyselin v tropických a živočišných tucích:
- kokosový olej – 90 %
- máslo – 66 %
- kakaové máslo (čokolády) – 60 %
- palmový olej – 50 %
- sádlo – 45 %
Křupavé, vláčné a sladké. Zároveň nezdravé, umělé a devastační k přírodě. Seznamte se! „Moderní potraviny“
Proč jsou nasycené mastné kyseliny škodlivé? O nasycených mastných kyselinách je známo, že způsobují ucpávání cév, což může vést ke kornatění tepen či k infarktu. A na srdečně-cévní onemocnění umírá až 60 % Čechů, což není zrovna zanedbatelné číslo.
VÍTE, ŽE palmový olej ohrožuje více než naše zdraví životní prostředí?
K výrobě oleje se používá palma olejná původně pocházející ze západní Afriky. Vzhledem k velké spotřebě se plantáže neustále rozšiřují a kvůli nim bylo zničeno mnoho původních deštných pralesů. Mezi největší producenty palmového oleje patří Indonésie, Malajsie, Thajsko, Kolumbie, Nigérie, Papua Nová Guinea a Ekvádor.
Palmový tuk a devastace přírody
O tom, že stále se rozšiřující pěstování palmy olejně planetě je příčinou ekologické katastrofy, není třeba diskutovat. To je holý fakt, se kterým je potřeba něco udělat. Jak je to ale s vlivem palmového oleje na lidské zdraví? Je opravdu tak škodlivý nebo se jedná o zbytečnou hysterii? Pravdou je, že žádný druh oleje zdraví zrovna neprospívá.
VIDEO: Krátký dokument o devastaci indonézské přírody na úkor pěstování palem
Naopak to s palmovým olejem není tak zlé, jak se říká. Například na hladinu cholesterolu má na rozdíl od mléčného tuku obsaženého v másle příznivější vliv.
Jelikož snáší vysoké teploty je vhodný ke smažení, pečení a fritování za vyšších teplot. Podle některých je palmový olej “zlatý střed”, který se do škodlivost řadí mezi průměrně nevhodné potraviny.
Na palmovém oleji je tak špatné především to, že je všude, je ho hodně a ještě více se o něm mluví.
ZNÁTE SLOŽENÍ PALMOVÉHO OLEJE? Palmový olej obsahuje nasycené mastné kyseliny – kyselinu palmitovou a olejovou, která mu dodává tepelnou stabilitu. Obsahuje však také přírodní karoteny, beta karoten, velké množství vitamínu E a další důležité látky.
Palmový versus kokosový olej
Zatímco palmový olej je zatracován, na výsluní se dostává kokosový olej, který pochází z plodů palem kokosovníku. I on obsahuje velké množství nasycených mastných kyselin, zde však převládá kyselina laurová a myristová.
U kokosového oleje bývají zdůrazňovány tyto pozitivní účinky:
- Podporuje kardiovaskulární zdraví
- Působí proti plísním, bakteriím a virům
- Posiluje imunitní systém
- Pomáhá při hubnutí
- Je okamžitým zdrojem energie bez ukládání do tukových buněk
- Udržuje zdravý metabolismus
- Omlazuje pokožku při vnějším použití
- Pozitivní působí na činnost štítné žlázy
- Pomáhá bojovat s diabetem II. typu
Pozitivně jsou také hodnoceny antimikrobiální a antivirotické účinky látky monolaurin, která pochází z kyseliny laurové. Účinky kokosového oleje však nebyly jednoznačně prokázány, a tak jsou pozitiva kokosového oleje značně diskutabilní. I zde tedy platí přísloví “všeho s mírou”.
TIP NA ČLÁNEK: Kokosový tuk ANO či NE? Odborné výživové hodnocení kokosového tuku
Pokud by jste v běžném levném pečivu ze supermarketu hledali pouze mouku, vejce a droždí, hledali by jste marně
Zdravé tuky – omega 3 mastné kyseliny – je potřeba vybírat a obměňovat
Můžeme být příznivci i odpůrci palmového oleje. Jedno je však jisté. Naše zdraví není ovlivňováno pouze palmovým olejem, ale celou skladbou jídelníčku.
Pár nezdravých sušenek nebo tabulka čokolády jednou za čas život zásadním způsobem neohrožuje.
Pokud se však někdo sladkostmi a podobně nevhodnými potravinami láduje každý den, pak jej nezachrání ani výměna palmového oleje za jiný, zdravější druh oleje.
Co na to říkají výživoví odborníci? Někteří specialisté na výživu jsou jednoznačně proti palmovému oleji. Jiní zdůrazňují, že o tom, zda bude mít výrobek na zdraví dobrý nebo špatný vliv, rozhoduje celkové nutriční složení, nikoliv jedna použitá surovina. Navíc, ne všechny nasycené mastné kyseliny jsou špatné.
Jako vždy proto platí. Základem je pestrý a vyvážený jídelníček, který se skládá především z čerstvých potravin a surovin. Čím čerstvější potraviny konzumujeme, tím méně nás může palmový olej trápit.
Palmový olej obsahuje sice velké množství potravin, ale většina z nich nepatří mezi základní potraviny. Pokud se zaměříme konkrétně na tuky, nejlepší a nejzdravější jsou nenasycené tuky s vyšším obsahem omega 3 a omega 6 kyselin.
Říkáme jim zdravé tuky.
Zdroje omega 3 mastných kyselin:
- lněný olej (až 61%)
- konopný olej
- rybí olej (tučné rybí maso jako losos)
- mandle, vlašské ořechy
- lněné semínko
TIP NA VEGANSKÝ ZDROJ OMEGA 3 MASTNÝCH KYSELIN Z MOŘSKÝCH ŘAS:
Olej Blendea Vegan Omega 3 je vhodný i pro těhotné a kojící ženy. Pomáhá se zdravím srdce a cév, zraku, mozkové činnosti, paměti a soustreděnosti.
Klikněte na obrázek a čtěte o všech prokázaných účincích přímo na e-shopu Blendea.cz. Případnou objednávku dostanete do 48 hodin.
Zdroje omega 6 mastných kyselin:
- řepkový a slunečnicový olej
- sójový olej
- sezamový olej
- kvalitní margaríny
- sezamová semínka
- dýňová semínka
VÍTE, JAK POUŽÍVAT RŮZNÉ DRUHY OLEJŮ? Jeden druh oleje nelze používat na vše. Například lněný olej se používá za studena a hodí se do salátů. Na pánvi by se přepálil a zbyl by z něj pouhý dým. Pro tepelné úpravy pokrmů je zase vhodnější řepkový olej.
10 ZDRAVÝCH POTRAVIN, O KTERÉ SE ZAJÍMÁTE NEJČASTĚJI
Oleje. Které jsou kvalitní a jak je používat
Do Česka se loni přivezlo 16 tun palmového oleje, přičemž jen část se používá při výrobě potravin.
Ekologické dopady jsou varující a jeho používání je stále častěji věcí etiky, zní nejen od nás, ale i ze světa. Nenávratně mizí pralesy a s nimi i řada živočichů.
Lze ho ale získávat i udržitelným způsobem. Nejen, jakou roli hraje palmový olej v našem jídelníčku, vysvětluje profesorka Jana Dostálová.
V poslední době se stal tak trochu otloukánkem. Je pro zdraví skutečně tak škodlivý?Ve stravování děláme řadu chyb, které mohou mít na naše zdraví daleko větší dopad než konzumace palmového oleje – za největší problém se v současnosti považuje přílišný příjem soli a cukru. Většina lidí palmového oleje nezkonzumuje tolik, aby jim škodil.
Jak to tedy s palmovým olejem skutečně je?Používá se již řadu let, ale spotřebitelé o tom nevěděli, protože povinností nebylo uvést na etiketě o složení výrobku konkrétní druh (původ) rostlinného oleje. Od 13. 12. 2014 platí nařízení Evropské unie, podle kterého se to musí uvádět. Rázem se tak objevila spousta výrobků, kde je palmový olej obsažen.
Pokud výrobek tento olej obsahuje, nemusíme se mu tedy vyhýbat?Palmový olej z hlediska výživy nemá příliš vhodné složení, protože obsahuje poměrně vysoké množství nasycených mastných kyselin. Ty jsou rizikové hlavně z hlediska nebezpečí vzniku srdečně-cévních onemocnění. Ale záleží na tom, kolik palmového oleje zkonzumujeme.
Jak zjistíme, kolik ho ve výrobku je a jaké množství již považovat za vysoké?Na obalu v tabulce nutričních hodnot bychom měli sledovat údaj o nasycených tucích.
Když je toto číslo vyšší, například 20 procent a více, tak to z výživového hlediska není příliš vhodné.
Je ale třeba říci, že tento údaj není přímo podíl palmového tuku, on se totiž používá velmi často ve spojení s jinými tuky, například s řepkovým či slunečnicovým olejem, a nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy i v jiných surovinách.
Palmový olej nemá pro výrobce žádnou náhradu?Náhrada je dost obtížná. Dříve se místo tuků z palem používaly takzvané částečně ztužené tuky. Ty však obsahovaly poměrně velké množství trans mastných kyselin, které pro naše zdraví vhodné nejsou.
Některé země dokonce jejich používání legislativně omezily. Jejich náhradou je právě tuk z palem, protože má nejbližší složení, umožňující vytvořit určitou texturu potraviny – její tuhost, křehkost a podobně.
Z řepkového nebo ze slunečnicového oleje nikdy nevyrobíte polevu na zmrzlinu nebo na sušenku.
Hraje roli i ekonomická stránka?Do jisté míry ano. Kromě toho, že palmový tuk svými vlastnostmi k vytvoření požadované textury nejlépe vyhovuje, je také relativně levný.
Existují technologické postupy ztužování rostlinných olejů, ale ty jsou nákladnější a i tam je potřeba mít tuhou složku. Tu podmiňují nasycené mastné kyseliny a nejsou zdroje, odkud je vzít, aby to nebylo příliš drahé.
Například polevu na müsli tyčinku můžeme nahradit čokoládou, v níž je kakaový tuk. Ten je ale výrazně dražší a z hlediska výživy také není optimál- ní, i když je vhodnější než tuk palmový.
Jak je to s ostatními druhy olejů, který byste vyzdvihla jako nejvhodnější?Nedá se to úplně obecně říci, různé oleje mají různé přednosti. Ale zdravotně velmi vhodné jsou rybí tuky, protože obsahují omega mastné kyseliny.
Z rostlinných olejů se za nejvhodnější považuje v současnosti olej řepkový. Má z výživového hlediska lepší složení než například olej slunečnicový a je tepelně stabilnější.
Vhodný pro správnou výživu je i olej olivový a některé další rostlinné oleje.
Nepříznivý je prý také kokosový olej. Je to pravda?Ten má ještě daleko více nasycených mastných kyselin než palmový. Z výživového hlediska tedy není zrovna vhodný. Má největší množství nasycených mastných kyselin – více než devadesát procent.
Je rozdíl mezi stejnými druhy olejů od různých výrobců? Je jeden řepkový olej jako druhý, nebo ne?Nějaké drobné rozdíly jsou, ale prakticky se neliší. Ty odchylky jsou velmi malé a spíše se týkají jiných složek než samotného řepkového oleje. Trochu záleží na odrůdě řepky, ale z hlediska celkového příjmu je to zcela zanedbatelné.
ZBYLÉ OLEJE:
Lněný olejTeplá: ne Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 107 C
Nezahřívejte ho, skladujte v chladu jinak zežlukne, obsahuje hodně omega-3 mastných kyselin a snad i proto se hodně mluví o jeho léčivých účincích. Panenský lněný olej pomáhá v prevenci srdečních onemocnění, udržuje zdravou kůži, nehty a vlasy. Pomáhá při potížích s otěhodněním, impotenci, menstruačních křečích a endometrióze či zácpě.
Makový olejTeplá: ne Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 107 C
Nezahřívejte ho. Nežlukne tak rychle jako olej lněný, ale jeho poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin není tak ideální jako má olej lněný. Dá se použít do salátů a zeleninových či luštěninových pokrmů.
- Dýňový olejTeplá: ne, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 140 C
- Obsahuje hodně nenasycených mastných kyselin, chlorofyl, zinek a vitamin E.
- Konopný olejTeplá: zčásti ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 165 C
Při mírném vaření se nepřepaluje. Je ale vhodnější do salátů. Obsahuje velké množství omega-3 mastných kyselin. Má lehce oříškovou chuť.
Kokosový olejTeplá: spíše ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 177 C – 200 C.
Hodí se zejména na smažení palačinek či waflí a dalších sladkých jídel. Lze na něm také smažit či restovat zeleninu, obsahuje však zejména nasycené mastné kyseliny, které nejsou výživově příliš vhodné.
Kukuřičný olejTeplá: spíše ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 178 C (nerafinovaný) – 232 C (rafinovaný).
Vyrábí se lisováním kukuřičných klíčků, je téměř bez chuti a vůně. Je vhodný i na smažení. Neobsahuje lepek, mohou ho proto používat i celiaci. Obsahuje hořčík, vápník, zinek, mangan, koenzym Q10.
Sezamový olejTeplá: ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 210 C.
Snáší i vysoké teploty. Obsahuje velké množství omega-6 mastných kyselin a mononenasycených mastných kyselin. Sezamový olej z praženého sezamu se skvěle hodí například do asijských pokrmů. Má poměrně výraznou chuť.
Hroznový olejTeplá: částečně ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 216 C.
Ačkoli má vysoký bod zakouření, je velmi jemný a nehodí se na smažení. Získává se ze semínek vinné révy, používá se hlavně do salátů.
Arašídový olejTeplá: spíše ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 227 C
Hodí se spíše na pečení, ale můžete na něm i smažit. Dodá pokrmu lehce ořechovou chuť. Hodí se do asijské kuchyně.
Avokádový olejTeplá: ano, Studená: ano (nerafinovaný), Bod zakouření: 270 C
Hodí se pro jakoukoli tepelnou úpravu potravin. Je velmi jemný a nepřebije chuť samotného pokrmu. Proto se hodí na smažený mas s jemnou chutí jako jsou například ryby či kuřecí a krůtí maso.
DENISA HAVELDOVÁ
Nejčastější otázky na téma palmový olej
Autor: Odbor bezpečnosti potravin MZe, http://www.bezpecnostpotravin.cz/
Vydáno: 17. 2. 2016
Z čeho se získává palmový olej a co obsahuje?
Palmový olej se získává z oplodí palmy olejné (Elaeis guineensis). Hlavními složkami jsou kyselina palmitová (45 %) a kyselina olejová (38 %).
Kyselina palmitová a kyselina stearová (8 %) patří mezi nasycené mastné kyseliny a díky jejich přítomnosti má palmový olej vhodné vlastnosti pro použití v potravinářství – disponuje vhodnou strukturou (je pevný, tvárný, bez zápachu), má výbornou oxidační stabilitu, kdy je stabilní i při vysokých teplotách. Toho se využívá zejména při smažení (olej se nepřepaluje, nevznikají sloučeniny, které způsobují nepříjemné pachy apod.).
Proč a kde se používá palmový olej?
Palmový olej se používá nejen v potravinářství, ale přidává se i do mýdel, kosmetiky, čisticích prostředků, je také důležitou složkou při výrobě biopaliv.
V potravinách nahradil palmový olej dříve používané částečně ztužené tuky, které obsahovaly větší množství transmastných kyselin (zvyšují hladinu celkového cholesterolu, snižují hladinu HDL (dobrého) cholesterolu).
Palmový olej se nepoužívá pro výrobu základních potravin vyjma margarínu. Používá se zejména pro výrobu sladkých (sušenky, müsli tyčinky, zmrzliny, čokolády, čokoládové krémy) a slaných pochutin (krekry, bramborové lupínky). Využívá se jeho výhodných technologických vlastností – např. čokoládové cukrovinky se za běžných teplot nerozpouštějí a zachovávají si svoji konzistenci.
Jak se dozvím, že potravina obsahuje palmový olej?
Evropská legislativa (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům) ukládá povinnost uvést na obale všechny jednotlivé oleje přítomné v potravinách.
U olejů a tuků „rostlinného původu“ je povinné doplnění konkrétního druhu; tedy v případě oleje z palmy olejné a všech jeho frakcí je uvedena složka „palmový olej“ nebo „palmojádrový tuk“.
Spotřebitel je tedy vždy informován o přítomnosti tohoto druhu oleje v potravině a na základě této informace se může rozhodnout o koupi výrobku.
Představuje konzumace palmového oleje zdravotní riziko?
V potravinářské výrobě je palmový olej často používán společně s jinými tuky a oleji, které pak společně určují složení mastných kyselin a tím i účinky na zdraví. Všechny oleje a tuky obsahují nasycené i nenasycené mastné kyseliny.
V souvislosti s konzumací palmového oleje nebyly prokázány žádné zdravotní problémy specifické právě pro tento olej.
Překročení doporučeného příjmu nasycených tuků, z jakéhokoli zdroje, je nežádoucí, zejména kvůli zvýšenému riziku vzniku aterosklerózy při konzumaci vyššího množství potravin, které obsahují nasycené mastné kyseliny.
Lze nahradit palmový olej jinými rostlinnými oleji?
Palmový olej je oproti dalším rostlinným olejům (které je nutno zpracovat, aby měly požadovanou strukturu) ekonomicky výhodnější. Výnosy palmového oleje jsou několikanásobně vyšší než u dalších rostlinných olejů (sójový, řepkový, slunečnicový apod.), což také znamená menší pěstební plochu než u ostatních olejnin, aby bylo dosaženo stejného objemu.
Rovnocenná náhrada za palmový olej (tj. rostlinný tuk, který by byl při pokojové teplotě přirozeně v pevném skupenství a který by se vyznačoval stejnými funkčními vlastnostmi, a byl by v dostatečném množství k dispozici) v současném potravinovém průmyslu v podstatě neexistuje.
V případě použití řepkového oleje je nutné tedy přičíst další náklady, které vzniknou potřebnou přeesterifikací řepkového oleje, aby dosahoval takových vlastností jako palmový olej. Řepkový olej je tedy ekonomicky nevýhodnou alternativou jak pro výrobce, tak i pro spotřebitele.
Lze získat palmový olej i bez vedlejších efektů, jako je např. vypalování pralesů v Indonésii?
Produkce palmového oleje ovlivňuje životní prostředí zejména v oblastech, kde se palma olejná pěstuje nejvíce (Malajsie, Indonésie), dochází k nevratným ztrátám biologické rozmanitosti a úbytku živočišných i rostlinných druhů.
Certifikace Roundtable on Sustainable Palm Oil (RSPO) je označení toho, že palmový olej byl vyroben bez zbytečného poškození životního prostředí nebo lidské společnosti, a že je výrobek vysledovatelný v rámci dodavatelského řetězce.
Palmový olej nesmí pocházet z původních pralesních oblastí nebo oblastí s vysokou chráněnou hodnotou.
Na palmový olej je tedy potřeba pohlížet z několika hledisek, pokud se chcete dozvědět o palmovém oleji ještě více, přečtěte si článek, který v loňské romce vyšel v časopise Pochutnej si se STOBem.
Sdílet:
Škodí více palmový, nebo kokosový olej? Je třeba vzít do úvahy čas, říká ekolog Stanislav Lhota
Foto | Nazarizal Mohammad / unsplash.com V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.
Lhota hned z kraje upozorňuje na to, že článek Erika Meijaarda, opublikovaný v odborném časopise Current Biology není klasickým článkem o výsledcích výzkumného programu. Jde o krátký dopis – correspondence, ve kterém autoři vyjadřují svůj názor a dokládají ho jednoduchou analýzou dat. V tomto případě dat převzatých z Červeného seznamu ohrožených druhů živočichů a rostlin, publikovaného organizací IUCN.
Velkou debatu přitom mezi odbornou a ochranářskou veřejností nevzbudil samotný článek, ale spíše jeho populární verze, uveřejněná v online časopisu Mongabay, který je jedním z nejčtenějších zdrojů především mezi ochranáři.
Zvláště těmi, kteří působí v tropech.
„Pro řadu ochranářů tento článek představuje cílený pokus o očištění pověsti palmového oleje, který je zodpovědný za dalekosáhlou likvidaci deštných pralesů především v Jihovýchodní Asii, ale i jinde v tropech,“ říká Lhota.
Kokosový olej vychází ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Pouze v případě, kdy by měl palmový olej nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | ruurmo / Flickr.com
Omyl, který někomu mohl přijít vhod
Ať už Meijaardův článek takto míněn byl či nikoliv, není prý podle Lhoty sporu o tom, že ho nyní producenti palmového oleje využívají k tomu, aby oslabili celosvětové aktivistické hnutí, které se snaží zabránit dalšímu šíření plantáží olejné palmy na úkor deštných pralesů.
Lze také kriticky poukázat na to, že konzultační firma prvního z autorů článku dlouhodobě spolupracuje se společnostmi, které palmový olej produkují. Což působí poněkud rozporuplně.
„Já osobně Erika Meijaarda znám už mnoho let a mám o něm coby o odborníkovi velmi dobré mínění,“ říká Lhota. „Jsem nicméně přesvědčený o tom, že společně se svými kolegy tento článek napsal záměrně tendenčně, byť i možná v dobré vůli.
A co je podstatné, že se ve svých záměrech zásadně a nebezpečně mýlí.“
Pochybnost vyvolává už to, že vstupní data analýz Erika Meijaarda počítají s tím, že palmový olej ohrožuje 321 druhů, zatímco kokosový olej „jen“ 66 druhů. Tedy pětkrát méně.
A proto se tedy může zdát nepochopitelné, jak mohlo dojít k onomu posunu významu, že produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů. Jak k tomu došlo? „Autoři totiž počítají s vyšší produkcí palmového oleje, což je mimochodem oblíbený argument jeho producentů,“ vysvětluje Lhota.
„Srovnávají tedy počet ohrožených druhů na tunu výsledného produktu (oleje) a v takovém případě se daný poměr převrací.“
Má to samozřejmě svou logiku, protože coby konzumenti palmový i kokosový olej spotřebováváme v jednotkách objemu výsledného produktu, a nikoli v jednotkách plochy jedné či druhé plantáže.
A spotřebou stejného množství kokosového oleje tedy ovlivňujeme větší plochu krajiny ve srovnání s olejem palmovým.
Takže? „Problém je v tom, že tento jeden dílčí pohled na věc se pro autory stává hlavním a téměř jediným argumentem pro podporu palmového oleje vůči dalším alternativám,“ upozorňuje Lhota.
Pokud budeme ignorovat časový rozměr, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej. A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy až nyní. Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Jacopo / Flickr.com
Kokosový olej je s námi mnohem déle
Analýzy Erika Meijaarda přitom opomíjí jeden zcela zásadní faktor. Čas. „Nedělá rozdíl mezi plantážemi, které vznikly před sto lety a těmi, které vznikly až nedávno, a zcela ignoruje plantáže, které mají vzniknout teprve až v příštích letech,“ dodává Lhota.
V analýzách použitá data z Červeného seznamu nerozlišují, zda daná plodina přispěla k ohrožení daného druhu v dávné minulosti anebo ve žhavé současnosti.“ Kokosové palmy jsou totiž pěstované po mnoho staletích, přičemž k největší expanzi jejich plantáží došlo zhruba před pěti až deseti dekádami.
Šíření olejné palmy je přitom záležitostí posledních dvou až tří desetiletí, a nadále intenzivně pokračuje.
Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.
Pokud budeme ignorovat časový rozměr, tak jako to udělal Erik Meijaard se svými spoluautory, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej.
A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy právě teď, tedy palmový a sójový olej.
V jejich případě se totiž výsledná škoda ještě zdaleka nestačila plně realizovat, k tomu má teprve dojít.
I když je plocha plantáží palem olejných (18,9 milionů ha) a palem kokosových (12,3 milionů ha) relativně srovnatelná, je podle údajů FAO současné tempo expanze kokosových plantáží víc než pětinásobě pomalejší.
Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Lian Pin Koh / Flickr
Staré chyby nám mají pomoci vyvarovat se nových
„Ano, je pravda, že kokosový a nikoli palmový olej již vedl k vyhynutí zhruba dvou živočišných druhů,“ říká Lhota a dodává: „Ale stalo se tak ve 40. letech minulého století. Je to smutné, nicméně naše spotřebitelská volba již tyto druhy k životu nevrátí.“
Můžeme však předejít vymírání dalších druhů. Ovšem ne tím, že se budeme rozhodovat na základě informací téměř 100 let starých. „Naše spotřebitelská volba může pomoct zachránit ty druhy, které mizí právě teď, pokud se zaměříme právě na ty důvody a na ty suroviny, kvůli kterým tyto druhy mizí nyní,“ upřesňuje Lhota.
Palmový a sójový olej pak budou na nejvyšších příčkách našeho seznamu.
A to, že se dnes aktivisté po celém světě zaměřují právě na palmový olej, je podle Lhoty zcela pochopitelným důsledkem této skutečnosti.
Tím, co si dnes kupujeme, nijak neovlivníme škody, které člověk v přírodě napáchal před 100 lety. Můžeme však zmírnit škody, které se dějí dnes a třeba i zcela zvrátit škody, které se teprve mají stát.
To ovšem neznamená, že by řešením problému s neudržitelně intenzivní produkcí palmového oleje mělo být jeho nahrazení kokosovým olejem. „V tom musím s Erikem Meijaardem souhlasit, tím by se situace jen zhoršila,“ uznává Lhota.
„Směšují se tu ovšem dvě různé věci.
A to aktuální dopad současné produkce pro pokrytí jeho stávající spotřeby kokosového oleje versus potenciální dopad jeho mnohonásobně zvýšené produkce, pokud by měl kokosový olej začít nahrazovat olej palmový.“
V prvním případě vychází kokosový olej ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Ale v druhém případě, pokud by měl kokosový olej palmový nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace. Protože by se kokosové plantáže se svojí nižší hektarovou produkcí musely šířit několikanásobně vyšším tempem, než se dnes šíří palma olejná.
Plné nahrazení olejných palem kokosovými ale reálné není. Už proto, že kokosová a olejná palma mají velmi odlišné nároky na půdu a prostředí. „A o to se Meijaard a jeho spoluautoři ve svém článku opírají. Opět velice jednostranně,“ zmiňuje Lhota.
Pro nás všechny pak platí, že čím méně nakoupíme nezdravých a zbytných potravin nebo kosmetiky, tím méně přírodních biotopů bude muset ustoupit polím a plantážím olejnatých plodin všeho druhu. Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Problém tropických olejů má řešení u spotřebitelů
Kokosovou palmu nelze pěstovat na svazích a ve vyšších polohách, což na jedné straně znamená, že tato plodina na rozdíl od olejné palmy nebude nahrazovat nejrozlehlejší plochy pralesů ve vnitrozemí.
Na druhé straně by mohla nahradit poslední zbytky cenných přírodních biotopů podél mořského pobřeží a na ostrovech, pro které je charakteristická i mimořádně vysoká míra endemismu.
Krátce řečeno, každá velkoplošně a intenzivně pěstovaná monokulturní plodina bude mít na biologickou rozmanitost vlhkých tropů negativní vliv. Olej z palem kokosových ale nelze jednoznačně brát za horší a favorizovat přitom ten z palem olejných.
A jaká řešení se pro krizi biodiverzity umocněnou plantážemi palem olejných nabízí? I tady přispívá Stanislav Lhota postřehem: „Především výrobci potravin by se měli snažit pracovat na změně stávajících receptur a sortimentu výrobků tak, aby bylo možné tropické tuky v co největší míře nahradit evropskými oleji, spíše než nahrazovat jeden tropický tuk jiným.“
Pro nás všechny pak platí, že čím méně nakoupíme nezdravých a zbytných potravin nebo kosmetiky, tím méně přírodních biotopů bude muset ustoupit polím a plantážím olejnatých plodin všeho druhu.
A v neposlední řadě, nejen palmový olej, ale i ostatní plodiny by se měly pro potřeby mezinárodního trhu produkovat na základě mnohem přísnějších kritérií dlouhodobě udržitelné a přírodě blízké zemědělské produkce.
„To však nemění nic na skutečnosti, že je současná kritika palmového oleje a zaměření aktivistického hnutí právě na tuto komoditu naprosto oprávněné o odráží současný reálný stav problému,“ uzavírá Lhota.
Mezi kokosovou a olejnou palmou je několik důležitých rozdílů, které článek v Current Biology opomíjí. Plantáže olejné palmy se pro svou vysokou produkci naprosto neobejdou bez intenzivního hnojení průmyslovými hnojivy, která se ve velkém splavují do prostředí.
Zvyšují tak ekologickou stopu olejné palmy jak v místech, kde se produkují, tak i v místech, kde končí. Totéž se týká intenzivního používání pesticidů.
Ohrožení vodních ekosystémů v důsledku chemického znečištění však Červený seznam IUCN neklasifikuje jako dopad pěstování dané zemědělské plodiny.
Olejná palma, opět v důsledku své mimořádně vysoké produktivity, významně snižuje hladinu podzemní vody a podporuje tak vysychání celé krajiny. Olejná palma také mnohem více vyčerpává půdu, už jen proto, že se čím dál častěji pěstuje na chudých půdách, které jsou pro intenzivní zemědělskou produkci vyloženě nevhodné, a kde by kokosová palma ani růst nemohla.
Sedm praktických tipů, jak se snadno vyhnout palmovému oleji reklama
Palmový olej není pro lidské zdraví o nic horší než jiné tuky, upozorňuje expert
Jaká je budoucnost palmového oleje? Obejde se lidstvo bez něj? Jak potřebné a snadné je ho nahradit? Hostem Magazínu Leonardo byl předseda výboru pro zdravotní a sociální politiku Potravinářské komory České republiky Jiří Brát.
Světová spotřeba palmového oleje se zvyšuje. „Ze dvou důvodů: jednak jako součást biopaliv, jednak z důvodu nárůstu populace v Asii, kde je olej hojně využíván v potravinářství,“ uvedl vědec.
Chemický průmysl palmový olej využívá také. „Mastné kyseliny, které se z něho získávají, slouží pro celou řadu derivátů, například se s nimi můžeme setkat v pracích prášcích.“
Jaké jsou vlastnosti palmového oleje jako součásti našeho jídelníčku? „Má zhruba 50 % nasycených a 50 % nenasycených mastných kyselin, takže bychom ho měli konzumovat umírněně,“ doporučil Brát.
„Když ale porovnáme palmový olej s jinými tuky, tak mají složení podobné. Z hlediska zdraví palmový olej není to nejhorší, spíše patří k těm lepším,“ upozornil chemik.
Například mléčný tuk má větší podíl nasycených mastných kyselin, které nám neprospívají, a to 66 %, sádlo má 45 %, kakaové máslo, které je součástí čokolád, má 60 % a kokosový olej obsahuje dokonce 90 % nasycených mastných kyselin.
„Je to takový mýtus, ale spojení palmového oleje s negativním vlivem na kardiovaskulární systém platí i pro stejné druhy olejů a tuků,“ vysvětlil Jiří Brát.
Palmový olej se sice vyskytuje v řadě potravin, ale většina z nich nepatří mezi základní potraviny. „Takže je nekonzumujeme v takovém množství, aby to zvyšovalo zdravotní rizika,“ tvrdí vědec.
Palmový tuk ve výrobcích plní roli strukturního tuku. „Tím, že byste palmový olej nahradili jiným olejem, si moc nepomůžete. Potom je nutné ztužovat jinak nebo použít jiný olej, případně živočišný tuk, a tady jsou dopady na zdraví přibližně stejné.“
Co tedy dále s palmovým tukem? „Mělo by skončit odlesňování a kácení původní vegetace za účelem produkce palmového oleje.“
„Dovedu si představit, že by to šlo velice rychle. Když by se palmový olej používal pouze do aplikací, kde má přidanou hodnotu, tedy v potravinářství, ale přestal se používat tam, kde je snadné ho nahradit, tedy v biopalivech,“ navrhl řešení současné krize Jiří Brát.