Rušno je v těchto dnech u vily Grohmann, dříve známé jako Moravanka. Na rekonstrukci budovy, která bude srdcem celého areálu, intenzivně pracují stavbaři.
„Věděli jsme, že budou potřeba určité rekonstrukce. Technický stav nemovitostí se bohužel ukázal mnohem horší, než se na první pohled zdálo,“ řekl jednatel společnosti Schrothovy léčebné lázně Michal Dyntera. Vila Grohmann v současnosti není provozuschopná. „To je zásadní problém, který nás významně zdržuje,“ dodal.
Nový provozovatel musí kromě oprav budov též zajistit povolení potřebná k poskytování lázeňské péče. V půli října získal klíčový souhlas ministerstva zdravotnictví, nyní žádá krajský úřad o oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Bude tak moci poskytovat lázeňskou péči samoplátcům.
Aby léčbu v Lipové svým klientům proplácely zdravotní pojišťovny, musí lázně splnit další podmínky.
Denně přitom lázně kontaktují bývalí pacienti, kteří by se do Lipové rádi vrátili. „Spousta jich píše, jak byla zdejší léčba úspěšná. Po ukončení provozu lázní museli přejít k jiným zařízením, léčba jim však zdaleka nefunguje tak, jako tady,“ poznamenal Michal Dyntera.
Počet lůžek má stoupat
Současný provozovatel plánuje lázně otevřít s 27 zaměstnanci. Na spolupráci se dohodl s některými lékaři a sestrami, kteří zde působili. Ti budou tvořit základ nového týmu. Na rozjezd počítají lázně s kapacitou šedesáti lůžek, do dvou let by jich mohl být šestinásobek. První hosty by v Lipové mohli uvítat začátkem příštího roku.
Na obnovení lázeňského provozu se těší Anna Chasáková, která v Lipové žije od roku 1945. „Do lázní jsem chodila na rehabilitace, v dřevěném pavilonu se také tančilo. Bylo to velké zklamání, že budovy předchozí majitelé nechali tak zpustnout. Od doby, kdy je zavřeli, je v Lipové smutno, turisté už sem nejezdí. Vždy jich dříve bývalo plno,“ řekla.
Na provozu areálu lázní se podílí i místní samospráva. Obci v něm patří hlavní cesta a bezmála osmdesát lamp veřejného osvětlení. „My v tuto chvíli financujeme provoz veřejného osvětlení. V zimě se budeme podílet na údržbě obecních komunikací v lázních,“ řekl starosta Lipové Lubomír Žmolík.
Během tříleté pauzy vypadla Lipová z katalogů lázeňských míst. „Musíme udělat vše pro to, aby se do nich co nejdříve vrátila,“ dodal starosta Žmolík.
Jednatel lázní v Lipové: Start péče předpokládáme začátkem příštího roku
Lipová-lázně – Zkrachovalé lázně v Lipové dostaly letos na jaře novou naději. Areál koupil investor s cílem obnovit v něm lázeňský provoz.
- „Do dvou let plánujeme mít kapacitu 360 lůžek,“ říká jednatel společnosti Schrothovy léčebné lázně Michal Dyntera.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek- Jednatel společnosti Schrothovy léčebné lázně Michal Dyntera. Foto: DENÍK/Petr Krňávek
- Proč se vaše společnost rozhodla koupit a provozovat lázně?
Zdroj: DENÍK/Petr KrňávekZapadá to do našeho konceptu. Naše mateřská firma Clitia se dlouhodobě zabývá nákupem zanedbaných areálů, jejich revitalizací a následným provozem. Byla to též určitá náhoda.
Jeli jsme kolem a někdo nám řekl, že se tu prodávají lázně, ať se na ně zajedeme podívat. Projeli jsme park, areál se nám líbil. Netrvalo dlouho a do zdejšího prostředí jsme se zamilovali. Navíc to není první projekt lázní, o který se pokoušíme.
Bojovali jsme o lázně v Náchodě – Bělovsi, bohužel se nám nepodařilo dohodnout s vlastníkem nemovitostí.
Jak pokročily snahy o obnovení lázeňského provozu?
Vlastnická práva jsme nabyli v květnu a od té doby jsme zahájili legislativní proces k získání povolení potřebných k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče.
Prvním a nejdůležitějším krokem bylo získání souhlasu ministerstva zdravotnictví k poskytování lázeňské péče. 19. října jsme požádali zdravotnický odbor Olomouckého kraje o oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Jakmile nabyde právní moci, můžeme tyto služby poskytovat, ovšem pouze pro samoplátce.
Abychom mohli poskytovat služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, přihlásili jsme se do výběrového řízení na poskytování zdravotních služeb. Pokud získáme určitý počet bodů, budeme doporučeni na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Pak s nimi nastane jednání. Bude záležet na libovůli konkrétní pojišťovny, zda s námi bude ochotna smlouvu uzavřít.
Pro rozjezd lázní je klíčový zdravotnický personál. Daří se vám dostat zpět lékaře a sestry, kteří tu působili?
Některé ano, jiné ne. Obrátili jsme se na lékaře, kteří jsou v současnosti v důchodovém věku, nicméně jsou stále aktivní a mají obrovské zkušenosti. Podařilo se nám získat lékaře na rehabilitační medicínu a dermatovenerologii.
Získali jsme i některé zdravotní sestry, které tu pracovaly. Velmi důležité je předání informací od zkušených lékařů, kteří zde dříve pracovali.
Je velmi dobře, že existuje určitá skupina bývalých pracovníků, kteří mají velký zájem předat své zkušenosti těm novým.
Kdy plánujete lázně spustit?
To je složité říci, ovlivňuje to řada faktorů. Nejdříve zahájíme hotelový provoz bez lázeňské péče. Její start předpokládáme na začátku roku 2017 s tím, že péče hrazená ze zdravotního pojištění bude zahájena po uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami.
S kolika zaměstnanci počítáte na rozjezd lázní?
Na úplném začátku to bude asi sedmadvacet pracovníků. V druhém kroku kolem šestatřiceti až čtyřiceti zaměstnanců.
Které indikace se v Lipové budou léčit?
Jsou to nemoci, které se tu historicky léčily. Vycházejí z indikačního seznamu schváleného pro zdejší lázně. Jedná se o choroby způsobené poruchou žláz s vnitřní sekrecí, nemoci kožní, dýchacího ústrojí, duševní poruchy.
Řadu lázeňských budov jste pojmenovali jinak, než byli lidé zvyklí. Proč?
Načerpali jsme historické prameny a vrátili jsme se k názvům, které mají k budovám nějaký vztah. Například vila Petruška se nově nazývá vila doktora Karla Schrotha. Působil zde jako lékař, s rodinou zakladatelů lázní však neměl nic společného. Budově, které se dosud říkalo Schroth, jsme vrátili název Zakladatelský dům. Podobně objekt Moravanka nese opět původní název vila Grohmann.
Provoz plánujete zahájit v několika budovách. Hodláte využít i ty zbývající?
Do dvou let plánujeme mít kapacitu 360 lůžek. Ty budovy pro nás budou důležité, bez nich bychom nebyli schopni tuto kapacitu zajistit. Nezbytné jsou proto pro nás i objekty za řekou. Navíc jejich technický stav není horší než budov v hlavním areálu, snad kromě domu Marie. Ale budovu Šerák bude možné zapojit do ubytování už v příštím roce.
Plánujete kromě zprovoznění a rekonstrukce stávajících objektů i další rozvoj areálu?
Máme vizi nového pavilonu s balneologickými procedurami, bazénem, novými vanami a podobně. Stávající balneologický provoz není na nejlepším místě a ani jeho prostředí není takové, jaké bychom si představovali. Ale to je hudba budoucnosti. Nejdříve je třeba spustit provoz ve stávajících prostorách, které jsou k dispozici.
Zůstane lázeňský areál i nadále otevřený veřejnosti?
Předpokládáme, že ano. Budeme ale chtít, aby měl pohyb lidí po parku nějaký řád. Nařizuje to ostatně lázeňský zákon. Podle něj není například možné, aby se v lázeňském parku jezdilo na kole a podobné věci.
Lidé v Lipové už netrpělivě čekají, kdy lázně ožijí
Lipová–lázně – Se zvědavostí pokukují místní obyvatelé do lázeňského areálu, kde se nyní pracuje na opravách. Všichni doufají, že se lázně podaří novému majiteli brzy zprovoznit a vesnice tak opět ožije.
„Žiji tady od roku 1945, zdejší lázně byly kdysi vyhlášené. Jezdili sem cizinci, pamatuji, že mě se jako dítěti moc líbily Indky s pomalovanými čely. Ale přijížděli také hosté z Rakouska, Švýcarska i Německa, s místními tady sedávali na lavičkách,“ vzpomíná sedmasedmdesátiletá Anna Chasáková, která nyní bydlí v seniorském penzionu jen kousek od lázeňského komplexu.
Zdroj: DENÍK/Hana Kubová
Na otevření lázní čeká i Miloslava Kašparová. Lázeňští hosté tvořili velkou část klientely jejího obchodu. Foto: DENÍK/Hana Kubová
Pro řadu místních lidí bylo uzavření lázní před třemi lety velkým zklamáním, desítky zaměstnanců přišly o práci. Byl mezi nimi i osmapadesátiletý Alois Strejček, který v lázních v technické profesi pracoval osmnáct let.
„Bylo to těžké, ale nakonec jsem si novou práci našel, i když jsem musel dělat všelicos, třeba v zahradnictví. Do lázní jsem se nyní vrátil, když mě nové vedení oslovilo a jen doufám, že budou prosperovat. Všem by nám to zde moc pomohlo,“ domnívá se Alois Strejček.
Podle staršího muže, který v Lipové turistů pronajímá pokoje ve svém domě, po uzavření lázní návštěvníků v Lipové podstatně ubylo. „Ubytovacích zařízení je tu hodně, ale zůstala prázdná, hostů jezdí tak o sedmdesát procent méně, je to bída. Když se rozneslo, že lázně zkrachovaly, Lipová přestala být pro turisty zajímavá,“ řekl majitel penzionu, který si jméno zveřejnit nepřál.
Krach se nedotkl jen lázeňských zaměstnanců, ale také obchodníků. Během tří let zavřeli své krámy v Lipové nejméně tři. Místní lidé mimo jiné doufají, že i to se po znovuotevření lázní změní. Šestašedesátiletá Miloslava Kašparová má malý obchod s květinami, dárkovými předměty a suvenýry.
„Kdybych neprodávala ve svém a neměla svůj důchod, dávno bych zavřela také, teď to na uživení vůbec není. Lázeňští hosté ke mně chodili hodně, největší zájem byl o suvenýry. Prodávám to totiž regionální produkty a to hodně lidé kupovali. Každý chtěl z lázní něco hezkého a originálního domů dovést. Tak jen doufáme, že se lázním bude zase dařit,“ míní Miloslava Kašparová.
Autoři: Petr Krňávek, Hana Kubová
SCHROTHOVY LÉČEBNÉ LÁZNĚ DOLNÍ LIPOVÁ
Vítáme Vás na webových stránkách Schrothových léčebných lázní v Dolní Lipové.
Nadále poskytujeme v plném rozsahu komplexní lázeňskou péči hrazenou zdravotními pojišťovnami, včetně nových postcovidových a onkologických indikací.
- · Negativní test na onemocnění COVID-19 v podobě antigenního testu, který nesmí být v době nástupu do lázní starší než 72 hodin.
- · Negativní test na onemocnění COVID-19 v podobě PCR testu, který nesmí být v době nástupu do lázní starší než 7 dnů.
- · Onemocnění COVID-19 jste prodělali během předchozích 180 dnů před nástupem do lázní.
- · O aplikaci druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) nejméně 14 dní nebo o aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC nejméně 14 dní.
Veškeré služby jsou poskytovány s ohledem na zachování komfortu pro všechny naše hosty, s důrazem na dodržování již DŘÍVE ZAVEDENÝCH HYGIENICKÝCH PODMÍNEK
PŘIJÍMÁME POUKAZY NA SLEVU 4000 KČ Z PROGRAMU COVID-LÁZNĚ
Antigenní testování je plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro osoby pojištěné u kterékoli zdravotní pojišťovny v České republice.
Aby mohl být test ze zdravotního pojištění uhrazen je nunté splnit všechny tři níže uvedené podmínky:
Předchozí antigenní nebo PCR test u testované osoby neproběhl dříve než před 72 hodinami.Testovaná osoba neprodělala v předchozích 180 ti dnech onemocnění Covid-19.Testovaná osoba nepodstoupila kompletní očkování proti Covid-19.
Testování pro samoplátce, cena 450,- Kč
OPATŘENÍ COVID-19
Schrothovy léčebné lázně v Dolní Lipové jsou malebným místem na rozhraní Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor v samotném centru oblíbené turistické oblasti. Tradiční lázeňská léčebně rehabilitační péče, dnes již moderního lázeňského zařízení, je zachována.
Je založena na využití přírodních léčivých klimatických podmínek, unikátních lipovských bylinných směsí v kombinaci s klasickými a nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Je zaměřena převážně na léčbu neinfekčních kožních chorob (především lupénky), nemocí z poruch látkové výměny, nemocí dýchacího ústrojí a duševních poruch.
Novinkou v poskytované léčbě je peloidní terapie – aplikace peloidu (slatiny).
–
Potěšte své blízké dárkovým poukazem na pobyt v lázních v hodnotě 1500,- Kč.
skladem
Cena:
Do košíku
Potěšte své blízké dárkovým poukazem na pobyt v lázních v hodnotě 1000,- Kč.
skladem
Cena:
Do košíku
Potěšte své blízké dárkovým poukazem na pobyt v lázních v hodnotě 500,- Kč.
skladem
Cena:
Do košíku
Léčivá voda a bahno. Lázeňskou tradici má i Královéhradecký kraj
Milovníci lázeňských kúr ještě na začátku dvacátého století nemuseli z Královéhradeckého kraje nikam daleko cestovat. Kromě léčebných lázní, které v kraji stále fungují, tu byla celá řada dalších menších zařízení. Ta vznikala v devatenáctém století u mineralizovaných pramenů na mnoha místech a tehdy byla známá jako takzvané módní lázně.
V některých byly i příjemné bahenní koupele. Třeba jen v Hradci Králové a nejbližším okolí jich bylo několik. Ještě před druhou světovou válkou skoro všechny zanikly a lze se o nich dočíst už jen v kronikách či v pamětech svědků tehdejší doby.
V současné době jsou v Královéhradeckém kraji v provozu troje známé léčebné lázně -Velichovky, Bělohrad a Janské Lázně – a několik dalších menších zařízení. Ta však přímo nesouvisí s léčivými prameny. Je v nich možné si odpočinout a využít nabídek různých relaxačních programů.
Královéhradecký kraj nepatří počtem lázní k české špičce, svoji ztrátu například na Karlovarský kraj ale může brzy stáhnout.
Může k tomu přispět obnova léčebných lázní v Náchodě-Bělovsi, které prosluly mimo jiné i minerální vodou Ida. Tyto lázně s bohatou historií nepřežily bouřlivá devadesátá léta.
Návrat Bělovsi?
Letos v říjnu pražský arcibiskup Dominik Duka požehnal obnovenému prameníku minerálky Ida v někdejších běloveských lázních. Lze to chápat i jako symbolický začátek obnovy zchátralého areálu lázní, které v polovině devadesátých let minulého století zkrachovaly.
Vedení náchodské radnice totiž už s majiteli chátrajících lázní jedná o odkoupení. Pokud se vedení Náchoda podaří se současnými majiteli na odkoupení lázní skutečně dohodnout a resort obnovit, bude to další atraktivní turistický cíl v severní části Královéhradeckého kraje.
„Věřím, že se lázně v Náchodě-Bělovsi podaří obnovit. Rekonstrukce prameníku zapadá do naší snahy obnovit lázeňství ve městě,“ řekl náchodský místostarosta Tomáš Šubert.
Tradice lázeňství v Bělovsi sahá až do začátku devatenáctého století. O léčivých účincích pramenité vody v Bělovsi se už ale vědělo mnohem dříve. Během třicetileté války si prý běloveskou minerální vodu nechával posílat i Albrecht z Valdštejna. Za první republiky se tam léčil revmatismus, dna, ischias nebo ženské choroby.
Běloves doslova žila turistickým ruchem. Hodně majitelů rodinných domů v okolí nabízelo lázeňským hostům ubytování.
Po druhé světové válce a po znárodnění se klientela proměnila a přijížděli pacienti s nemocemi srdce, cév a pohybového ústrojí.
V současné době jsou soukromými vlastníky lázní Miroslav Borůvka a Marian Khalifa, kteří vlastní lázeňské budovy, sousední Jiráskův statek a také stáčírnu.
Ti v posledních několika měsících nabídli vedení radnice už podruhé prodej lázní. Zatímco s tím prvním radnice nesouhlasila, nyní je situace jiná. „Se stávajícími majiteli jsme začali jednat.
Na první nabídku jsme nepřistoupili, protože nešlo o celý balík nemovitostí, tedy včetně stáčírny,“ uvedl Šubert.
Nová nabídka tak počítá s prodejem zchátralého lázeňského areálu s parkem, několika vrtů včetně uzavřené stáčírny minerálky, ochranné známky, potrubí a dalších zařízení.
Zahájení jednání uvítali i majitelé lázní. „Intenzivně jednáme s novým vedením náchodské radnice. Je vidět, že o to mají zájem a chápou, že lázeňství je pro Náchod určitou nadějí do budoucna. Většina průmyslových podniků ve městě totiž zkrachovala, a tak by obnova lázní městu mohla pomoci,“ řekl Borůvka.
„Chceme lázně“
Pro Náchod mají lázně velký význam. V devadesátých letech zkrachovala v pohraničním Náchodě většina továren a dosud se podařilo obnovit jen zlomek.
„Musíme si uvědomit, že v Náchodě se nepostaví žádná průmyslová zóna, nemáme na to pozemky. Obnova lázní je pro Náchod obrovskou příležitostí. Nejenom, že tam vzniknou pracovní příležitosti, ale zatraktivní to město i okolí. Nastartuje to i rozvoj Náchodska a Broumovska a lázně přilákají další návštěvníky,“ uvedl Šubert.
Není v Náchodě jediný, kdo si přeje znovuobnovení lázeňství ve městě. V průzkumu, který před lety náchodská radnice provedla, většina Náchoďanů souhlasila s obnovením běloveských lázní.
Lázně byly i v Hradci
Snad nejznámějšími lázněmi v Hradci Králové byly ty v MalšovicíchZámostí. O jejich existenci je zmínka už z roku 1815, ale pravděpodobně tam byly ještě dříve.
„Byl u nich i hostinec. Na zahradě tam vyvěral ze země železitý pramen. Hospoda byla v první polovině devatenáctého století hojně navštěvovaná hradeckými měšťany. V roce 1906 tam dokonce vznikly rašelinné koupele, rašelina se vozila z Libišan,“ prozradila Jaroslava Pospíšilová z historického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Po rozboru byly v prameni potvrzeny léčivé sírany. V první čtvrtině dvacátého století lázně, které už neprosperovaly, zanikly a zůstal jen hostinec, ke kterému v roce 1923 přistavěli sál. Bylo to v místech, kde je v současné době modlitebna svědků Jehovových.
Dalším příkladem bohaté lázeňské historie severní části východních Čech je bývalé letovisko Studánka v Rychnově nad Kněžnou. Největší slávu tamní lázně zažily v druhé polovině devatenáctého století a pak za první republiky. V této době lázně Studánka žily společenským životem a Rychnované tam chodili za zábavou i odpočinkem.
„Lázně jsou tam připomínány v sedmnáctém století. V osmnáctém století byly zřízeny lázně obecní, v roce 1854 prošly první přestavbou a v roce 1887 druhou.
Město v roce 1930 opravilo hlavní budovu a rozšířilo restauraci. Do doby po tomto roce spadá také vrcholná sláva Studánky jako klimatických lázní.
Jejich trumfy byly mírně radioaktivní voda, klidné prostředí a vhodné podnebí,“ uvádí rychnovský badatel Josef Krám.
Snad nejznámějšími lázněmi v historii severovýchodních Čech byly ty v Kuksu na Trutnovsku. Vznikly v barokním areálu, který nechal na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století postavit František Antonín Špork.
I když tam netryskal ze země žádný horký či po síře páchnoucí pramen, získaly si v tehdejší době Šporkovy lázně značný ohlas.
Dodnes se z nich zachovalo jen několik lázeňských budov na levém břehu Labe, které areálem protéká.
Unikátní kukský areál čeká vzkříšení. Projekt Kuks – Granátové jablko, který počítá s rekonstrukcí hospitálu, hospodářských budov, zahrad a historického mostu, nikoli však lázní, má být hotový koncem roku 2014. Barokní areál v Kuksu by se měl změnit v multifunkční vzdělávací centrum.
Jak je to dnes
V posledních letech je zájem o lázeňské služby v Královéhradeckém kraji stabilní. „Nepociťujeme úbytek hostů. Naopak lehce roste počet samoplátců, tedy klientů, kteří nejezdí do lázní na poukazy zdravotních pojišťoven.
Co se týče pojištěnců, tak tam je setrvalý stav. Úbytek nezaznamenáváme.
Naše lázně jsou výjimečné kvalitou péče, individuálním přístupem a personálem,“ říká předsedkyně dozorčí rady bělohradských Anenských slatinných lázní Jitka Ferbrová.
Bělohradské lázně mají více než stoletou tradici. O jejich vznik se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. O tři roky později byly už lázně oficiálně prohlášeny za léčivé.
Poté tam vznikl velký lázeňský dům ve švýcarském slohu.
Skutečný rozmach zažily lázně na počátku dvacátého století, kdy v lázeňském parku navrtali sirnoželezitý pramen, a v roce 1905 povolili změnu názvu obce na Lázně Bělohrad.
V třicátých letech vznikl dnešní hotel Grand a další budovy, které slouží dodnes lázeňským hostům.
Mezi nejstarší lázně v Česku patří ty v Jánských Lázních na úpatí Černé hory. Jsou obklopené překrásnou krkonošskou přírodou a je tam i lyžařské středisko. Podle trutnovského kronikáře z šestnáctého století Šimona Hüttla objevil teplý pramen Janův. Lázně v tom pravém slova smyslu založil v roce 1867, kdy tam vyrostlo množství nových hotelů, vil a penzionů.
Ve dvacátých letech dvacátého století udělali odborníci analýzu pramene, která prokázala, že má voda vhodné složení pro léčbu následku po obrnách. Po roce 1935 získaly Jánské Lázně celosvětový ohlas v úspěšnosti léčby. V současné době se tam léčí převážně nemoci pohybového ústrojí. V lázeňském areálu je asi třicet léčebných pramenů.
„Naše lázně jsou výjimečně dlouhodobou tradicí léčby pacientů s nervovým onemocněním a s pohybovým onemocněním. Jsme léčebné lázně “, uvedl Martin Voženílek ze Státních léčebných lázní Jánské Lázně.
Turistické lákadlo
Lázeňství v Královéhradeckém kraji je také nezanedbatelnou kapitolou v rozvoji turistického ruchu. Každoročně míří do lázeňských středisek tisíce lidí. „I když nemáme v ruce konkrétní čísla, předpokládáme, že lázně sjou v kraji významným lákadlem turistů,“ uvedla Vlasta Kratochvílová z oddělení cestovního ruchu krajského úřadu.
Historie lázeňství na území dnešního kraje kopíruje vývoj v České republice. Tradice lázeňství v Česku je mladší než v zemích jižní Evropy, kde sahá až do antických dob.
I tak se české země do historie evropského lázeňství výrazně zapsaly. Lázně především v západních Čechách si získaly světový věhlas.
O významu českého lázeňství svědčí i to, že Praha se stala prvním místem v Evropě, kde se balneologie a vodoléčba jako obor začaly přednášet na univerzitě.
Slatinné lázně: Kam jet, když vás bolí záda nebo jste se namohli při sportu? Tipy z celé ČR. Více zde >>>
Comeback slavných lázní Jesenicka je tu, léčit začnou po čtyřech letech
„O víkendu 5.-7. května slavnostně zahájíme lázeňskou sezonu společně se znovuotevřením lázní a zahájením lázeňské rehabilitační péče. Pacienti budou mít možnost zahájit léčbu už 9. května,“ potvrdil MF DNES šéf společnosti Lázně Lipová Michal Dyntera.
Podle něj se potenciální pacienti už řadu měsíců ptají, kdy si mohou rezervovat pobyt.
„Zájem je mnohem větší, než jsme doufali. Přece jen po tak dlouhém přerušení provozu se dalo čekat, že lidé se nasměrují jinam,“ míní Dyntera.
Lázně v minulosti prosluly především úspěchy v péči o pacienty s úpornými kožními onemocněními, jako je lupenka, skvělé výsledky měly i s léčbou obezity.
„Lidé se opakovaně ptali i u nás, jak to s lázněmi vypadá. Je vidět, že na kvalitní léčbu ani po letech nezapomněli a chtějí se sem vracet, což je dobře nejen pro samotné lázně, ale i pro celou obec,“ pochvaluje si starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík.
Do dvou až tří let chtějí mít lázně tři stovky lůžek
Starosta přitom sám říká, že s lázněmi to roky vypadalo bledě. Teprve vstup nového vlastníka vše změnil.
„Už od začátku bylo vidět, že má zájem lázně obnovit, a dokázal něco, co mnozí lidé už považovali za skoro nemožné. Totiž připravit lázně na obnovení provozu,“ doplnil Žmolík.
Lázně právě dokončily opravu Villy Grohmann, v níž je restaurace, kongresové centrum a hotelové pokoje. Objekt je totiž pro lázně naprosto zásadní, jelikož je v něm i kuchyně a jídelna pro pacienty.
Poslední práce finišují také v léčebném domě, kde opět budou soustředěny veškeré procedury. V květnu už bude hostům k dispozici i opravený lázeňský dům Luisa se 75 lůžky.
„Ještě letos se chceme dostat s kapacitou na 120 lůžek a cílový stav, kterého chceme dosáhnout, je 300 lůžek. Ta bychom chtěli nabízet už za dva až tři roky,“ popsal Dyntera.
Léčbu ve Schrothových lázních bude hradit pět pojišťoven
Současně s opravami zchátralého areálu sháněl nový majitel dlouhé měsíce personál.
„Vzhledem k situaci na pracovním trhu to bylo velmi složité, nicméně už máme odborníky, kteří budou garanty lázeňské péče, vrací se i někteří lidé, kteří v lázních před lety pracovali. K plné spokojenosti už potřebujeme jen několik fyzioterapeutů,“ podotkl Dyntera.
S dokončovanými opravami lázně zároveň „ladí“ vztahy se zdravotními pojišťovnami.
„Dojednáváme detaily smluv o hrazení zdravotních služeb lázeňské léčebně rehabilitační péče s pěti pojišťovnami.
Znamená to, že od května budou mít zhruba dvě třetiny pacientů v Česku možnost využít léčby hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve Schrothových lázních.
Mimochodem to bude 180 let od historicky prvního písemně zdokumentovaného pacienta, který se tehdy léčil pod dohledem zakladatele lázní Johanna Schrotha,“ vysvětlil Dyntera.
Schrothovy lázně v Lipové založil v roce 1829 Johann Schroth, současník a věčný rival slavnějšího léčitele Vincenze Priessnitze, jenž zbudoval lázeňský ústav v blízkém Jeseníku. Schrothovy metody se stejně jako procedury Priessnitze používají ve světě dodnes.
Lázně zažívaly nejlepší časy v 90. letech, po změnách úhrad lázeňské péče však začaly upadat. V říjnu 2013 se je společníci rozhodli zavřít, aby dál nezvyšovali dluhy. Později lázně skončily v konkurzu.
Současným majitelem je společnost Lázně Lipová, vznikla speciálně kvůli obnově lázní. Společníkem je pražská firma Clitia, která se zabývá nemovitostmi, ale podniká i v hotelnictví, wellness a právě lázeňství.
Šance pro Lázně Dolní Lipová. Majetek koupil investor, chce obnovit provoz
Investor plánuje po téměř tříleté pauze obnovit na podzim lázeňský provoz v Dolní Lipové. Firma, která za novým majitelem stojí, už provozuje wellness hotel v Novém Městě nad Metují.
Jeseník – Majetek zkrachovalé společnosti Schroth, která do konce roku 2013 provozovala Lázně Dolní Lipová na Jesenicku a má milionové dluhy, koupila firma Lázně Lipová. Investor plánuje po téměř tříleté pauze obnovit na podzim lázeňský provoz v Dolní Lipové a zaměstnat zhruba 30 až 40 lidí.
„Jsou podepsány všechny dokumenty včetně kupní smlouvy. Jsou už také připraveny návrhy na vklad do katastru nemovitostí,“ řekl dnes insolvenční správce Schroth Jiří Kocvrlich, podle nějž prodej majetku schválil věřitelský výbor i soud. Kupní cenu nezveřejnil.
Jednatel společnosti Lázně Lipová Michal Dyntera řekl, že firma chce na podzim obnovit provoz v pěti lázeňských budovách, které jsou v dobrém stavu a nevyžadují velké investice do opravy. Firma chce získat povolení k provozování nestátního zdravotnického zařízení a poté bude jednat se zdravotními pojišťovnami. V obnovených lázních by podle Dyntery mohlo pracovat 30 až 40 lidí.
„V následujících letech chceme postupně obnovovat další lázeňské budovy. Máme představu, že každý rok kompletně zrekonstruujeme jednu budovu,“ uvedl Dyntera. Společnost Lipová Lázně vlastní firma Clitia, která se mimo jiné zabývá nákupem zanedbaných nemovitostí a jejich rekonstrukcí. Clitia provozuje wellness hotel v Novém Městě nad Metují.
Loni se majetek Schroth navzdory zájmu dvou potenciálních investorů nepodařilo prodat. Cena nabízená za opuštěné lázeňské budovy byla nižší než částka určená znalcem. Věřitelé proto transakci tehdy neschválili a budovy byly nabídnuty znovu k prodeji.
Znalec lázeňské budovy ohodnotil na 35 milionů korun a movitý majetek na dva miliony korun.
Věřitelé přihlásili pohledávky v celkové hodnotě 18,6 milionu korun, z toho deset milionů připadá na zajištěné pohledávky.
„Ze zpeněžení budou stoprocentně uspokojeny pohledávky zajištěných věřitelů, pohledávky za podstatou a lze předpokládat, že i pohledávky nezajištěných věřitelů,“ napsal nedávno Kocvrlich soudu.
Vedení společnosti Schroth před prohlášením konkurzu jednalo s několika zájemci ohledně možného pronájmu či prodeje areálu, avšak vhodného investora nenašlo. Lázně se rozléhají na třech hektarech a čítají zhruba 20 budov, z toho osm je léčebných domů.
Insolvenční návrh na firmu Schroth na začátku loňského roku podala ČSOB. Firma Schroth kvůli nevyplaceným mzdám čelila insolvenčnímu řízení už předloni, soud ale tehdy návrh zamítl. ČSOB v insolvenčním návrhu uvedla, že firma včas nesplatila zhruba sedmimilionový úvěr.
Vedení Lázní Dolní Lipová rozhodlo o ukončení jejich provozu v roce 2013 kvůli špatné ekonomické situaci. Lázně téměř s dvousetletou historií kvůli tomu propustily všech 44 stálých zaměstnanců.
Do lipovských lázní se jezdili léčit hlavně lidé trpící kožním onemocněním. Lázním, které byly založeny v roce 1829, zlomila vaz závislost na platbách pojišťoven. Právě jejich šetření se odrazilo na počtu klientů, který klesl až o 70 procent.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
ekonomika Aktuálně.cz Olomoucký kraj regiony lázně lázeňství jesenicko