A. Řepová 25.11.2019 3 minuty čtení
- Kyselina listová by se měla ve zvýšeném množství užívat zejména v období těhotenství, ideálně však již tři měsíce před samotným otěhotněním.
- Přečtěte si, proč je vhodné kyselinu listovou užívat a v jakých potraviných se přirozeně vyskytuje.
Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Další články odborníka V rámci své praxe působila 3 roky v nemocnici jako farmaceutická laborantka, dále pracovala v mateřské škole a také při své devítileté praxi v lékárně radila rodičům v otázkách výživy. Vystudovala také obor nutriční terapeut. Díky tomu, že je sama maminkou, má bohaté zkušenosti také s péčí o děti. Jejím velkým koníčkem je psychologie dětí. Prostřednictvím poradny na Nutriklubu radí maminkám od září 2012. V rámci své praxe působila 3 roky v nemocnici jako farmaceutická laborantka, dále pracovala v mateřské škole a také při své devítileté praxi v lékárně radila rodičům v otázkách výživy. Vystudovala také obor nutriční terapeut. Díky tomu, že je sama maminkou, má bohaté zkušenosti také s péčí o děti. Jejím velkým koníčkem je psychologie dětí. Prostřednictvím poradny na Nutriklubu radí maminkám od září 2012.
Související články
Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.
Chci se zaregistrovat
20+
Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu
100 000+
Spokojených maminek a tatínků
350+
Článků od odborníků
25 000+
Zodpovězených dotazů v naší poradně
Chci se zaregistrovat
Kyselina listová
Nezbytný doplněk stravy v období těhotenství.
Kyselina listová patří mezi vitamíny ze skupiny B (někdy se taky označuje jako vitamín B9 nebo folát). Společně s vitamínem B12 se podílí na tvorbě DNA, taky na dělení buněk v těle, tvorbě krve a růstových procesech. Ve zvýšeném množství ji potřebují těhotné ženy nebo ženy, které si přejí otěhotnět.
Proč je kyselina listová tak důležitá?
Je nezbytná pro mnoho metabolických procesů v naše těle. …
Nezbytný doplněk stravy v období těhotenství.
Kyselina listová patří mezi vitamíny ze skupiny B (někdy se taky označuje jako vitamín B9 nebo folát). Společně s vitamínem B12 se podílí na tvorbě DNA, taky na dělení buněk v těle, tvorbě krve a růstových procesech. Ve zvýšeném množství ji potřebují těhotné ženy nebo ženy, které si přejí otěhotnět.
Proč je kyselina listová tak důležitá?
Je nezbytná pro mnoho metabolických procesů v naše těle. Její neodstatek je společně s nedostatkem železa příčinou anémie v rozvojových zemích. Její nedostatek v těhotenství má za následek vážné poškození plodu (rozštěpy nervové trubice).
- Přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství
- Přispívá k normální funkci imunitního systému
- Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- Přispívá k normální krvetvorbě
- Přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu
- Podílí se na procesu dělení buněk
- Přispívá k normální funkci psychiky
Kolik by jí naše tělo mělo přijmout?
Pro dospělého člověka a děti od 13 let se jako ideální množství uvádí 400 mikrogramů denně.
Těhotné ženy by měly příjem zvýšit až na 600 mikrogramů za den. Zvýšit příjem kyseliny listové by měly i ženy, které těhotenství teprve plánují (nejlépe 2-3 měsíce před plánovaným těhotenstvím).
Pro děti je naopak uváděna jako dostatečná mnohem menší dávka:
- kojencům do čtyř měsíců by k řádnému vývoji mělo stačit 60 mikrogramů
- od čtyř měsíců do jednoho roku pak 80 mikrogramů
- do čtyř let 120 mikrogramů
- do 7 let 140 mikrogramů
- do 10 let 180 mikrogramů
- do 13 let 240 mikrogramů
Lze se kyselinou listovou předávkovat?
Spíše ne. Nejsou známy žádné případy předávkování kyselinou listovou získanou z pestré stravy. Ale pokud folát doplňujete ze syntetických vitamínů, doporučuje se dospělým nepřekračovat denní dávku 1000 mikrogramů za den. To proto, že díky nadměrnému příjmu kyseliny listové by nemusel být zřejmý nedostatek vitamínu B12 a to by mohlo způsobit zdravotní potíže.
Jak poznám, že mám nedostatek kyseliny listové?
Z rozboru krve. Při nedostatku kyseliny listové vzniká speciální druh anémie (tzv. megablastová anémie).
Čím je nedostatek kyseliny listové způsoben?
Existuje několik možností:
- Nedostatečný příjem ve stravě (alkoholici, těhotné)
- Chronické střevní choroby (celiakalie, crohnova choroba)
- Užívání určitých léků, např. proti epilepsii nebo při léčbě rakoviny
V jakých potravinách je kyselina listová obsažena?
Kyselina listová je obsažena především v listové zelenině. Dobrými zdroji jsou i kvasnice a z živočišných produktů játra. Vařením se jí však zničí až 95 %. Odborníci proto doporučují užívat kyselinu listovou ve vitamínových doplňcích, kde je vstřebatelnost do organizmu až 100 %. Vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50 %.
Synteticky vyrobená kyselina listová se někdy přidává i do soli nebo šťáv.
Co doporučujeme za přípravky s kyselinou listovou?
Jednoznačně nejoblíbenějším výrobkem jsou tablety od Naturvita. Mají příznivou cenu a kromě kyseliny listové obsahují i další důležité vitamíny ze skupiny B. Pokud usoudíte, že potřebujete kyselinu listovou doplnit „pořádnou dávkou“, pak zkuste tablety od MedPharma.
U těhotných žen jsou velmi oblíbené kombinované vitamínové tablety – my můžeme doporučit tablety Chytré miminko (existují rozdílná balení pro různé fáze těhotenství) mezi ženami všeobecně známý Femibion. Kyselina listová je ale i součástí vitamínových tablet pro ženy, které těhotné nejsou.
Naše zákaznice si velice oblíbily přípravky pro krásné vlasy.
Užívatelé si nejvíc oblíbili značky MedPharma, Chytré miminko a Naturvita. Nejlépe hodnoceným výrobkem je Jamieson Vitamíny B6, B12 a kyselina listová 110 tablet.
> Zobrazit celý popis
Aktivní forma kyseliny listové
Není vitamín jako vitamín a není produkt jako produkt. Jak je to s kyselinou listovou?
Kyselina listová je vitamín, který najdeme v listové zelenině. Dle názvu je to celkem logické. Zdrojem je také řepa, ořechy, čočka či pivovarské kvasince. V takto přirozném zdroji přijímáme čistý folát, který tělo zpracuje v přirozené formě. Je to tedy nejlepší způsob, jak B9 do těla dodávat.
Někdy však naše tělo potřebuje zvýšený příjem B9, např. v těhotenství nebo při poruchách krvetvorby. Často pak sáhneme po doplňku stravy, kde je kyselina listová obsažena.
Z té si ale musí naše tělo folát vyrobit, a to za pomocí enzymu methyltranshydrofolát reduktázy, který ji „naštěpí“. Bohuže je tento enzym u mnoha lidí oslaben nebo nefunkční. Pak je přijímaná kyselina listová úplně zbytečná, protože tělo z ní nedokáže vyrobit účinný folát.
V doplňcích stravy již ale můžete najít tzv. aktivní kyselinu listovou (methyl folát), která tento enzym nepotřebuje.
Folát a podpora krvetvorby
Když jsme přemýšleli nad produktem, který by měl být tzv. pro doplnění krve, nesměla tam B9 chybět. Je to základní vitamín, který vstupuje do krvetvorby. Když si přečtete jeho učínky, je přesně nosičem toho, co čínská medicína řadí pod pojem krev XUE.
Krev XUE je základní životní substancí, která pokud je v pořádku, nese v sobě stabilitu, plodnost, plnost, hojnost. Ukotvuje emoce, prohřívá, vyživuje.
Vzali jsme tedy základní bylinu pro výživu krve, a to anděliku čínskou, zkombinovali ji s aktivní formou kyseliny listové (methylfolátem) a vitaminem B6, a vznikl FemiBalance. Jeho cílem je krev doplnit, ale i oživit. Prostě aby život proudil.
Kdy je FemiBalance vhodný
- Máte-li málo červených krvinek a celkově potíže s krvetvorbou.
- Řešíte-li potíže s menstruací (opožďující se, bolestivá, málo krve, vynechávající, nadměrná).
- Připravujete-li se na těhotenství (dobře vyživená děloha a správné množství krve je pro zdravé těhotenství zásadní).
- Jste-li unavení, bledí a zimomřiví.
- Připadáte si roztěkaní a takoví neukotvení. Může se objevit srdeční úzkost, zapomnětlivost a poruchy spánku.
- Objevují-li se příznaky jako světloplachost, suchost v očích, bledé nehty, podrážděnost, záškuby ve svalech.
Vidíte se v tom? Víte co nám krev nejvíce vyčerpává?
- Může to být dáno již konstitučně. Narodíme-li se se slabší esencí, tak nám nezbývá moc rezerv na její tvorbu.
- Tím, co jíme. Krev má v organismu vyživovat a svlažovat. Pokud jím hodně vysušující, chladivé a nevýživné stravy, tak to vše musí brát na svá bedra krev. Navíc tvůrcem krve je element Země (slezina, žaludek, tenké střevo), ti když nedostávájí dostatek kvalitní výživy, tak prostě nemají z čeho vyrábět.
- Velkým „žroutem krve“ je hormonální antikoncepce. Proto je dost běžné, že po jejím vysazení ženy nedostanou menstruaci. Ano, některé úplně v pohodě. Mají totiž dostatečné rezervy a HAK jim neublíží. Hubené bledule s tím však budou mít velký problém.
- Hodně mentální práce, kdy se díváte do obrazovky.
- Řešení hodně věcí najednou. Takový odchod ráno do práce – máš cvičky? nezapomeň si svačinu! jejda mám roztržené punčochy a boty mi rozkousal pes!!! dnes máš ve 3 plavání, máš všechny věci? ….. To je samozřejmě nadneseně, ale uvědomte si, co vše za den musíte v hlavě pořešit. To bude sakra vyčerpávat vyživující substanci.
- Nadměrná menstruace, kdy o krev reálně přicházíte.
Kyselina listová
Důležitý vitamín ze skupiny B
Kyselina listová patří do skupiny vitamínů B. Napomáhá organismu produkovat nové zdravé buňky. Pro správné fungování potřebuje organismus kyselinu listovou bezpodmínečně. Je velmi důležitá pro potenciálně těhotné ženy. Dostatečný příjem kyseliny listové před a během těhotenstvé působí jako prevence rozvoje vrozených defektů mozku či páteře, podporuje zdravý rozvoj nervové soustavy plodu.
Důležitý pro krev
Je také důležitým faktorem při krvetvorbě a součástí vzniku nukleových kyselin, podílí se i na vzniku mnoha aminokyselin. Je-li kyseliny listové v organismu nedostatek, hrozí anémie.
Zkracuje se doba života červených krvinek, které jsou deformované a nemohou dostatečně přenášet kyslík.
Mezi projevy tohoto typu anémie patří problémy trávicí soustavy (průjmy, zvracení, nevolnost…), vypadávání vlasů a vznik vředů v ústech.
Kyselina listová se podílí na formování mnoha typů aminokyselin. Mezi nejdůležitější patří methionin, který dokáže snižovat hladinu škodlivého homocysteinu v organismu. Podle některých zdrojů je právě homocystein příčinou rozvoje demence, aterosklerózy a dalších vážných onemocnění včetně rakoviny a onemocnění kardiovaskulární soustavy.
Příčin nedostatku je vícero
Mezi hlavní zdroje kyseliny listové patří zelená zelenina, ovoce, sušené fazole, hrášek, ořechy, sušené plody jako fíky a datle a případně potraviny obohacené o kyselinu listovou jako jsou různé celozrnné výrobky. Je však třeba dbát na to, že vařením se velká část kyseliny listové ničí. Pro doplnění kyseliny listové je proto vhodné konzumovat čerstvé zelené saláty.
Nedostatek kyseliny listové může vzniknout při onemocněních krve, lupénce, alkoholismu nebo při chorobách jater. Při nedostatku kyseliny listové vzniká megaloblastická anemie (viz výše).Kyselina listová a folát jsou formami ve vodě rozpustného vitamínu ze skupiny B, vitamín B9.
Folát se vyskytuje přirozeně ve stravě, kyselina listová je syntetickou formou tohoto vitamínu.
Mezi přirozené nejsilnější zdroje kyseliny listové patří tmavě zelená zelenia jako špenát, brokolice či listový salát, plody ibišku, chřest, z ovoce především banán, melouny a citróny, dále pak fazole, houby, maso a vnitřnosti a rajčatový či pomerančový džus.
Kyselina listová pro těhotné
Suplementace kyselinou listovou se využívá při terapii nedostatku, při anémii a neschopnosti střev vstřebávat optimálně živiny. Užívá se také v případě ulcerativní kolitidy, onemocněních jater daných alkoholismem či dialýze ledvin.
Důležitá je kyselina listová pro těhotné či pro ženy, které o těhotenství uvažují, coby prevence potratu a především vážných vrozených vad, poruch neurální trubice, kdy nedojde k řádnému vývoji páteře a zad. Pro podporu plodnosti mohou kyselinu listovou užívat i muži.
Někteří lidé užívají kyselinu listovou jako prevenci rakoviny tlustého střeva a děložního čípku, využívá se také pro podporu zdraví kardiovaskulárních soustavy a prevenci mrtvice a infarktu.
Dále se kyselina listová využívá v případě:
- Zhoršování paměti
- Alzheimerově chorobě
- Ztrátě sluchu dané vyšším věkem
- Makulární degenerace dané vyšším věkem
- Syndromu neklidných nohou
- Problémech se spánkem
- Depresí
- Osteoporóze
- Bolestech svalů a kloubů
- Poruchách imunity
- Problémech s pletí a dásněmi
Nehazardujte se zdravím svého dítěte. Užívejte kyselinu listovou. / Rozhovory, články
Kyselina listová je vitamín rozpustný ve vodě, patřící do skupiny B-komplexu. Můžete ji najít i pod názvem folát, folacin, vitamín B9 nebo acidum folicum.
Lidský organizmus ji není schopen syntetizovat, a proto ji musíte tělu dodávat ve stravě nebo v syntetické formě. Kyselinou listovou se téměř nemůžete předávkovat, proto ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický.
Nadbytečné množství z těla vyloučíte močí stejně jako například vitamín C.
Ve výjimečných případech se mohou při konzumaci vysokých dávek kyseliny listové objevit žaludeční potíže (hořká pachuť v ústech, nadýmání) a příznaky podrážděnosti centrálního nervového systému (zvýšená aktivita, podrážděnost, poruchy spánku). Po vysazení kyseliny listové dochází k vymizení těchto příznaků nejdéle do tří týdnů.
Proč tělo potřebuje kyselinu listovou a co způsobí její nedostatek?
Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu červených krvinek. Při jejím nedostatku vám hrozí vznik megaloblastické anémie, při které jsou červené krvinky zvětšené a zdeformované a v důsledku toho mají sníženou schopnost přenášet kyslík.
Nízký příjem kyseliny listové je také spojován s výskytem rakoviny tlustého střeva a Alzheimerovou chorobou. Dalším úkolem kyseliny listové je napomáhat dělení buněk, čímž podporuje nitroděložní růst a vývoj plodu.
Také je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin (DNA a RNA), což jsou nositelky genetických informací, a pro syntézu řady aminokyselin.
A co to znamená pro plod, když před otěhotněním a v průběhu těhotenství nebudete přijímat dostatek kyseliny listové? Je tu riziko potratu nebo předčasného porodu, odtržení placenty, placentárního infarktu nebo často těžké vývojové vady centrálního nervového systému dítěte. Pravidelným užíváním dostatečné denní dávky kyseliny listové můžete snížit riziko těchto vad o 50% až 70%. Do nejvíce rizikové skupiny patří mladé ženy, ženy s nižším vzděláním a kuřačky.
Defekty neurální trubice
Mezi nejčastější defekt neurální trubice patří tzv. spina bifida (50% všech případů). Při tomto defektu vzniká v prvních týdnech těhotenství rozštěp páteře. Spina bifida se vyskytuje v různých formách, z nichž některé nepřináší postiženému člověku žádná omezení.
Nejtěžší formy jsou neslučitelné se životem. Děti se spina bifida se nejčasteji potýkají se sníženou hybností dolní části těla. Jsou tedy odkázané na vozík. Dále ztrácejí kontrolu nad vyměšováním.
Mohou mít hydrocefalus, kdy se v mozkových komorách hromadí příliš mozkomíšního moku a tento problém se musí řešit operativně.
Druhý nejčastější defekt neurální trubice je anencefalie (40% všech případů). Vzniká nesprávným vývojem mozku a lebečních kostí, kdy se části mozku a lebky vůbec nevyvíjí. Děti s tímto postižením umírají ve většině případů ještě před narozením. V ostatních případech umírají krátce po narození.
Jaké množství kyseliny listové užívat před otěhotněním a v těhotenství
Ideálně byste měla zvýšit příjem kyseliny listové už dva až tři měsíce před otěhotněním, aby se vytvořila dostatečná hladina v těle už pro první dny těhotenství. Doporučené množství je 400 µg denně.
Vzhledem k tomu, že velké množství těhotenství je neplánovaných, doporučují lékaři užívání kyseliny listové v dávce 400 µg denně všem ženám v produktivním věku. V prvním trimestru byste pak měla zvýšit přísun na 600 až 800 µg denně.
Můžete tak předejít samovolnému potratu nebo neurologickým vadám, jelikož mícha a mozek plodu se vytvářejí v prvních týdnech těhotenství.
Pokud máte nebo jste měla plod s vrozenou vývojovou vadou nervové trubice v předchozím těhotenství, pokud váš partner nebo blízký příbuzný měl defekt neurální trubice, máte celiakii, jste obézní nebo pokud užíváte léky proti epilepsii, doporučují lákaři dávku až 5 mg kyseliny listové denně.
Dostatečný příjem tohoto vitamínu je obzvlášť důležitý, pokud trpíte vrozenou poruchou krvetvorby, tzv. trombofílií, tedy máte větší náchylnost k tvorbě krevních sraženin, jež se projevuje opakovanými potraty.
Podávání kyseliny listové se doporučuje i v období kojení v případě předčasně narozených dětí nebo dětí s nízkou porodní váhou.
Je ale důležité také zmínit, že významné procento žen (50% evropské populace) není schopno běžnou kyselinu listovou v těle zpracovat a přeměnit na aktivní formu, tzv. metafolin. Příčinou je porucha enzymu MTHFR, který je zodpovědný za tuto přeměnu. Mutace MTHFR vedou ke snížení aktivity tohoto enzymu.
Doporučená denní dávka:
| věk (roky) | folát [μg] | |
| Kojenci | 0,0–0,5 | 25 |
| 0,5–1,0 | 35 | |
| Děti | 1–3 | 50 |
| 4–6 | 75 | |
| 7–10 | 100 | |
| Muži | 11–14 | 150 |
| 15–18 | 200 | |
| 19–24 | 200 | |
| 25–50 | 200 | |
| 51+ | 200 | |
| Ženy | 11–14 | 150 |
| 15–18 | 180 | |
| 19–24 | 180 | |
| 25–50 | 180 | |
| 50+ | 180 | |
| Těhotné ženy | 400-600 | |
| Kojící ženy | 280 |
Údaje pocházejí z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Council–National Academy of Sciences, 1989
Proč jako prevence defektů neurální trubice plodu nestačí příjem kyseliny listové ve stravě?
Kyselina listová se ve větším množství nachází ve vnitřnostech, zejména v játrach a v ledvinkách. Problém ale je, že játra kromě velkého množství kyseliny listové a železa mohou obsahovat i vysoké množství retinolu, který je pro plod škodlivý.
Významné množství kyseliny listové se dále nachází ve vajíčkách, luštěninách, vlašských ořeších, ovesných vločkách, sojových klíčcích, čerstvém droždí a některých druzích ovoce.
Ze zeleniny je ve špenátu, brokolici, chřestu, pórku, brokolici, květáku nebo růžičkové kapustě.
Tepelnou úpravou a nesprávným skladováním se ale zničí až 95% kyseliny listové. Což znamená, že denní spotřebu kyseliny listové pokryjete 200 g syrové brokolice, ale museli byste sníst až 3,8 kg brokolice vařené.
Příjem kyseliny listové v rámci pestré stravy tedy není jako prevence defektů neurální trubice plodu dostatečný. Dalším problémem kyseliny listové přijímané ve stravě je její nižší vstřebatelnost organizmem (50%).
Oproti tomu vstřebatelnost syntetické kyseliny listové je až 100%.
| Druh potraviny (ve 100 g) | Kyselina listová (µg) | Druh potraviny (ve 100 g) | Kyselina listová (µg) |
| chřest | 100 – 155 | housky | 36 |
| kapusta | 50 – 85 | žitný chléb | 16 |
| kapusta růžičková | 30 – 182 | žitná mouka | 15 |
| špenát | 80 -145 | droždí čerstvé | 1250 |
| salát hlávkový | 20 – 75 | meruňky | 3,0 – 3,6 |
| řepa červená | 20 – 110 | třešně | 6 – 75 |
| paprika | 60 | jahody | 5 – 65 |
| hrášek | 20 – 159 | maliny | 5 – 30 |
| fazolky | 42 – 70 | rybíz červený | 11 |
| rajčata | 5 – 44,5 | rybíz černý | 16 |
| brambory | 6 – 20 | angrešt | 19 |
| mrkev | 10 – 55 | avokádo | 30 |
| celer | 76 | datle sušené | 21 – 25 |
| květák | 30 – 125 | grapefruit | 3 – 11 |
| brokolice | 111 | hroznové víno | 6 – 43 |
| čínské zelí | 79 | ananas | 4 |
| pórek | 103 | mango | 36 |
| zelí | 20 – 35 | pomeranč | 5 – 42 |
| okurka | 6 – 27 | banán | 10 – 17 |
| dýně | 4 – 36 | fíky sušené | 14 – 30 |
| fazole | 187 | žampiony | 25 |
| hrách | 151 | citron | 6,30 – 7 |
| čočka | 168 | lískové oříšky | 71 |
| sója | 54 – 240 | vlašské ořechy | 66 – 77 |
| sójové mléko | 1 | arašídy | 34 |
| tofu | 15 | kokosový ořech | 30 |
| pšeničné klíčky | 331 – 520 | jogurt | 12 |
| chléb bílý | 15 | hovězí maso | 3 – 10 |
| knackebrot | 88 | ledviny hovězí | 75 – 170 |
| rýže | 16 – 29 | maso vepřové | 2,5 |
| müsli | 140 | ledviny vepřové | 93 |
| ovesné vločky | 60 – 87 | vejce | 8 – 67 |
| mouka pšeničná | 16 – 50 | mléko | 4,65 – 6,7 |
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Kyselina listová
Kyselina listová se označuje též jako vitamin B9, folát či folacin. Zahrnuje skupinu sloučenin: kyselina listová (obsahuje pterin, kyselinu p–aminobenzoovou a glutamovou) a foláty. Spolu s vitaminem B12 je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu DNA, účastní se přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech buněčného dělení, je proto důležitá ve tkáních s vysokou mitotickou aktivitou.
Resorbuje se v proximálních částech tenkého střeva. Při nadbytku se vylučuje do moči.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Játra, kvasnice, listová zelenina, ale i celozrnné obiloviny, maso, mléko, vejce a luštěniny.
Doporučená denní dávka pro dospělé: 400 μg[1]. V těhotenství se doporučuje 600 μg jako prevence kongenitálních malformací (zejména rozštěpů neurální trubice).
Deficit[upravit | editovat zdroj]
Deficit vitaminu B9 se objevuje při nedostatečném přívodu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni.
Ve srovnání s normálními erytrocyty mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, větší velikost, nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat kyslík.
Spolu s nedostatkem železa je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích.
Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice u plodu.
- Laboratorní hodnocení: v séru hladina folátu, celkového homocysteinu (zvyšuje se při nedostatku, též při nedostatku vitaminu B12).
Nadbytek[upravit | editovat zdroj]
Vysoký příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučováno maximálně 1000 μg/den.
Interakce[upravit | editovat zdroj]
Cytostatikum metotrexát je strukturním analogem kyseliny listové, který působí jako její antimetabolit (inhibuje dihydrofolátreduktázu).
Podrobnější informace naleznete na stránce metotrexát.
Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Poruchy metabolismu folátu
- Metotrexát
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
Vitamin B12 a kyselina listová
Jak je vyšetření využíváno?Kdy je vyšetření požadováno? Co výsledek vyšetření znamená? Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?
Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení koncentrace vitamínu B12 a kyseliny listové se provádí nejčastěji při zjišťování příčiny makrocytární anémie. Jsou vyšetřovány také při pátrání po příčině nálezu velkých červených krvinek nebo nízké koncentrace hemoglobinu v krevním obraze. Kyselina listová a vitamín B12 mohou být součástí celé skupiny testů, používaných k vyšetření celkového zdravotního stavu a stravu výživy u pacientů s příznaky podvýživy nebo poruch vstřebávání. Může jít o alkoholiky, ale i o nemocné s céliakií, Crohnovou chorobou nebo cystickou fibrózou. Zvláště u starších osob bývá vitamín B12 a kyselina listová vyšetřovány při pátrání po příčině změn chování nebo psychiky.
Vitamín B12 může být vyšetřován buď současně s kyselinou listovou nebo samostatně, nebo jako součást vyšetření metabolismu a pátrání po příčině neuropatie.
U pacientů s již zjištěným nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové se vyšetření provádějí opakovaně pro sledování efektu léčby. To je zvláště důležité u pacientů, kteří nemohou vstřebávat tyto vitamíny, a jejich léčebné podávání musí být celoživotní.
Pro zjištění nedostatku kyseliny listové je možné provést její stanovení v krevním séru nebo v červených krvinkách. Někteří lékaři považují stanovení koncentrace kyseliny listové v červených krvinkách za citlivější a lepší postup; v tomto názoru však nepanuje jednoznačná shoda.
Kdy je vyšetření požadováno? Vyšetření je nejčastěji prováděno při zjištění nadměrně velkých červených krvinek v krevním obraze nebo při příznacích anémie.
Toto vyšetření může rovněž pomoci při objasnění příčin vzniku příznaků duševních poruch a změn chování (podrážděnost, zmatenost, deprese, paranoidní příznaky), především u starších osob. Stanovení se rovněž provádí, má-li pacient příznaky, které by mohly být vyvolány nedostatkem kyseliny listové, jakými jsou závratě, slabost, únavnost a povlečený jazyk nebo hrdlo.
Pokud má pacient příznaky, svědčící pro poškození periferních nervů, jako je brnění, pálení nebo strnulost rukou, paží nebo nohou, může stanovení koncentrace vitamínu B12 pomoci při určení příčiny potíží. V takových případech se stanovuje buď jen vitamín B12 nebo B12 společně s kyselinou listovou, nebo jsou tato stanovení součástí komplexního metabolického vyšetření.
U osob s podvýživou nebo špatným vstřebáváním je stanovení vitamínu B12 a kyseliny listové součástí celkového zdravotního vyšetření. Objeví-li se příznaky nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové u kojence, je potřeba vyšetřit také matku, aby se zjistilo, zda také ona nemá nedostatek těchto vitamínů.
Pokud je pacient léčen pro nedostatek vitamínu B12 a/nebo kyseliny listové, jsou potřebné občasné kontroly ke zhodnocení účinků léčby. Rovněž u pacientů s poruchou výživy se stanovení těchto vitamínů provádí jako součást sledování léčby. U nemocných s chorobami, které mohou vyvolávat chronický deficit vitamínu B12 a kyseliny listové je jejich vyšetření součástí dlouhodobého léčebného plánu.
Co výsledek vyšetření znamená?Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven.
Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek).
LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.
Při vyšetření je snahou zjistit příčinu nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové. Pokud má pacient s příznaky takového nedostatku snížené hladiny B12 nebo kyseliny listové, pak má pravděpodobně skutečný nedostatek těchto látek. Výsledek testu sice prokáže nedostatek vitamínu B12 nebo kyseliny listové, nemusí však vyjadřovat tíži anémie nebo neuropatie s tímto nedostatkem spojených.
Jestliže je pacient s nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové léčen, pak výsledek s normální nebo zvýšenou hladinou při kontrolním vyšetření potvrzuje dobrou odpověď na léčbu.
Zvýšené hladiny vitamínu B12 nebo kyseliny listové se obvykle dále nesledují. Vysoká koncentrace vitamínu B12 v séru může někdy provázet leukémii nebo poruchu jaterních funkcí. Zvýšená koncentrace kyseliny listové se někdy objeví u pacientů s perniciózní anémii nebo u osob s vegetariánskou dietou
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?Má-li pacient nedostatek jak vitamínu B12 tak i kyseliny listové současně a dostává pouze přídavky kyseliny listové, může to maskovat nedostatek vitamínu B12. Anémie, která byla vyvolaná nedostatkem obou vitamínů, se přitom může upravit, porucha periferních nervů však přetrvává.
Pro potvrzení diagnózy perniciózní anémie jako příčiny nedostatku vitamínu B12 býval dříve velmi často používán Schillingův test.
Občas je stále ordinován, četnost jeho používání však výrazně klesá, protože test zahrnuje podání radioaktivního vitamínu B12 pacientovi. Byl v poslední době nahrazen vyšetřením protilátek proti vnitřnímu faktoru a protilátek proti sliznici žaludku.
Mezi léky, které mohou snižovat hladiny vitamínu B12 a kyseliny listové patří hormonální antikonceptiva, estrogeny, alkohol a některá antibiotika.