Romana Šafránková hledala pro své děti v obchodech džem, který by chutí i strukturou připomínal ty, které jako malá snídala u svých prarodičů. Jenže byl problém takový najít, a tak začala v roce vařit své první džemy a marmelády bez chemie.
Po dvanácti letech zlepšování a hledání ideálních postupů ji přátelé přesvědčili, aby své produkty začala prodávat. Hned další rok obdržela v Anglii její citronová marmeláda s mojito titul Nejlepší marmeláda na světě roku 2015. Další druhy se umístily také na vysokých příčkách.
Ve stejném roce získaly marmelády Šafránka ocenění Regionální potraviny Středočeského kraje, Merkurovu zlatou medaili od Hospodářské komory České republiky a značku Kraje blanických rytířů.
Marmelády Šafránka jsou vařené ručně po malých dávkách z ovoce a v měděných pánvích. Obsahují malé množství cukru, bylinky a v některých případech ten nejkvalitnější alkohol. Jsou vařené dle tradičních receptů bez přidání zahušťovadel, pektinu, stabilizátorů, ochucovadel.
100 g marmelády je vyrobeno z 300–400 g čerstvého bio ovoce, citronů, pomerančů a grapefruitů, dovezených z Vittorie na Sicílii. Chuť hořkosladké citrusové marmelády na rozpečené bagetce nebo toustu s máslem je úžasná.
Marmeládu Šafránku v různých příchutích si můžete spolu s dalším nákupem objednat na e-shopu Košík.cz.
—-
Marmeládu Šafránka Grapefruit růžový s rebarborou a irskou whisky 270 g si můžete objednat na e-shopu Košík.cz za cenu 239,00 Kč.
Marmeládu Šafránka Citron Mojito 270 g si můžete objednat na e-shopu Košík.cz za cenu 259,00 Kč.
Marmeládu Šafránka Pomerančovou 270 g si můžete objednat na e-shopu Košík.cz za cenu 159,90 Kč.
Marmeládu Šafránka Pomeranč s rumem a hrozinkami 270 g si můžete objednat na e-shopu Košík.cz za cenu 159,90 Kč.
Marameláda ze Čtyřkol je ta nejlepší na světě
Se svou marmeládou citron a mojito vyhrála letos na jaře v Cumbrii na severu Anglie Mistrovství světa marmelád (The World´s Original Marmalade Awards).
Mezinárodní klání se konalo již podesáté a z dvaceti zemí světa v kategorii řemeslní výrobci, soutěžilo tři tisíce vzorků marmelád z citrusů (marmeláda je produkt vytvořený vařením pouze citrusového ovoce, džem je pak z veškerého ovoce).
„Tato soutěž probíhá stejně, jako když se oceňují vína. To znamená, že zlatých, stříbrných a bronzových medailí může být uděleno víc. Záleží na tom, jak vysoké bodové ohodnocení ten daný výrobek získá.
A stejné to bylo i v případě marmelád.
Ze zlatých pak vybrala desetičlenná porota tu, která jí nejvíc chutnala a té udělila takzvaný Double Gold,“ vysvětlila Romana Šafránková s tím, že právě tímto dvojitým zlatem se pyšní její marmeláda Lemon&Mojito.
Tohle bylo vaše první ocenění?První a vzhledem k tomu, že se jednalo hned o světové ocenění, tak i nejcennější. Přestože jsem nebyla úplně připravena, džemy a marmelády jsem začala vyrábět jen šest, sedm, možná osm měsíců před mistrovstvím, otevřelo mi cestu na zahraniční trhy.
Takže první poptávka na základě tohoto vítězství byla z luxusního obchodního domu Fortoman Maison, který je na londýnském náměstí Piccadilly a honosí se tím, že je nejstarším obchodním domem na světě. Chodí do něho nakupovat královská rodina. U nás tak známý není, ale světoví obchodníci o něm vědí.
Nejenže je tento obchodní dům jedním z hlavních sponzorů této soutěže, ale navíc má zájem výrobky, které získají ony dvojité zlaté medaile i prodávat.
To byla nebo zatím je jediná nabídka mezinárodní spolupráce?Ne. Od té doby se mi ozývají z různých zemí. Jelikož nemám zatím žádné své prezentace v angličtině, ten zájem si vysvětluji tím, že o mně vědí od Fortoman Maisonu.
Ale není to vždycky úplně jednoduché. Naposledy se mi ozvali ze Šanghaje. Jenomže já se obávám, že na čínský trh nejsem ještě dostatečně připravena, takže jsem to jednání o půl roku odložila.
Stále se bavíme o světě. Ať už o cenách, tak o obchodování. Co ale Čechy?Mám i tuzemská ocenění a velice si jich vážím. Moje první myšlenka byla být řemeslným výrobcem.
Dělat něco poctivě, tak jak jsem to dělala svým dětem, neuhnout z kvality i za cenu, že moje džemy a marmelády nebudou lidé za takové peníze kupovat.
Já nedokážu vyrobit marmeládu za cenu, za kterou ji nabízí v supermarketech.
Takže hned na začátku jsem věděla, že se budu chtít účastnit soutěží Regionální potravina, Regionální značka a tak. Ale ve chvíli, kdy mne začaly oslovovat nejrůznější live stylové časopisy, kvůli rozhovorům, přišla jedna paní s tím, abych se přihlásila do soutěže Ignite, což byla soutěž pro malé a střední podnikatele.
Jednalo se o mezinárodní soutěž, ale tahle byla dělaná přímo pro Čechy a výherce získal nějaký finanční obnos.
Já sice nevyhrála, ale Hospodářskou komorou ČR jsem byla vybraná jako jediná z dvaasedmdesáti projektů za přínos v podnikání, že prodávám na takto exkluzivních místech, coby takhle mladá firma a za to jsem získala Merkurovu medaili.
Od letošního roku jste držitelkou i značky Regionální potravina.Ano. Do kategorie zpracované ovoce a zelenina jsem přihlásila tři výrobky. Chřest, který se ve velkém pěstuje u Mělníka, jahody od pana Perníčka, který je pěstuje u Křečovic, a třetí byla hrušková povidla. No a já vyhrála s chřestem, kterému jsem dala, název Český chřest – královská pochoutka.
Kdy jste s výrobou marmelád a džemů začala?Na jaře roku 2014, ale legislativně až od srpna 2014.
Co vás k tomu vedlo?Určitě nějaká životní situace. Dřív jsem pracovala jako personální a jiná manažerka v nadnárodních firmách.
Jenomže v roce 2000 se mi narodilo první dítě, pak druhé a mně bylo jasné, že už se do pracovního procesu, kde jsem byla od pondělí do čtvrtka v zahraničí, nemůžu vrátit. Takže co teď. Původně jsem zamýšlela postavit pivovar.
Pivo mám ráda a myšlenka malých pivovarů mi přijde jako úžasná. Ale to by bylo finančně nesmírně náročné. No, a protože mám velice kladný vztah k vaření, řekla jsem si, že vyzkouším vařit marmelády.
Stíháte vyrábět marmelády sama?Už ne. Přes léto jsem si musela vzít dvě brigádnice. Dřív jsem vyráběla marmelády doma v kuchyni, teď mám od konce prázdnin na zahradě vlastní provozovnu. Nyní mám na úřadu práce žádost na dotace na zaměstnance, jelikož bych chtěla dát práci třem lidem na plný úvazek. Tak doufám, že to od listopadu klapne.
Máte v hlavě nějaký plán, s kterým byste příští rok chtěla „prorazit“ na trh?Chtěla bych zkusit uvařit jednu z úplně prvních marmelád na světě. Hořkou marmeládu ze sevillských pomerančů.A příští rok bych chtěla pořádat jednou, dvakrát měsíčně tak tříhodinové workshopy a školení pro ženy. Učit je zavařovat, dělat marmelády …
Poslední vize je ta, že by součástí výrobny byl i obchůdek, kde by si mohli zájemci naše výrobky koupit.
Dodáváte své marmelády i do českých obchodů?Do farmářských krámků, do delikates, chodíme po farmářských trzích, účastníme se food festivalů.
Jedí vaše děti marmelády?Dcera je původně vůbec nevzala do úst, ale postupem času jim přišla na chuť. Má ráda jahodovou s pepřem a balsamicem, a malinovou s tequilou. Syn je alespoň trochu jedl vždycky. Ten má rád s malinami, jahodami a fíky.
Napadlo vás někdy, že se budete živit vařením marmelád a džemů?To určitě ne. Ale to je život.
Máte nevšední skleničky, ve kterých marmelády a džemy prodáváte a zajímavé etikety. To jste si navrhovala sama?Skleničky mám z Itálie, protože se zaprvé odlišují od těch ostatních, mají kvalitní víčka a krásné sklo, přes které je čistě vidět. Etikety jsem si navrhla sama, ale jejich grafickou podobu jim musel dát odborník. S počítačem zase tolik neumím.
Kde berete nápady na zavařeniny?Něco si vymyslím, něco vygoogluji. Jestli se ptáte na rodinné recepty, které se dědí z generace na generaci, tak ty nemám.
Teď jsem vymyslela, co z jablek, které mají všichni na zahradě a s nadsázkou řečeno, nic nestojí. Karamel, jablka a vlašské ořechy, a je to naprosto famózní.
Ještě jste čtenářům neprozradila, jak se vaše marmelády jmenují.Marmelády Šafránka.
Ovoce má úchvatnou energii, říká tvůrkyně nejlepší marmelády na světě Romana Šafránková
Homepage → SALIMA → Aktuality → Ovoce má úchvatnou energii, říká tvůrkyně nejlepší marmelády na světě Romana Šafránková
Při tom povídání se vám sbíhají sliny. Rojí se to mandarinkami,
malinami, meruňkami, citrony, pomeranči, borůvkami, bylinkami a cukrem.
Právě
jen z ovoce a cukru dovede Romana Šafránková vykouzlit tak výtečné marmelády,
džemy a čatní, že za ně sbírá jednu cenu za druhou.
Ta nejdůležitější přišla
hned ze startu jejího voňavého podnikání – v roce 2015 zvítězila na
Mistrovství světa marmelád v Anglii se svojí marmeládou citron mojito. A
dostala nejprestižnější „double“ zlatou medaili.
Je to o to zajímavější, že marmeládou se mohou nazývat zavařeniny
pouze z citrusů, které v Čechách – království jahod a meruněk –
nemají přílišnou historii. Romana Šafránková se ale žádných limitů nebála. I
proto, že sice začala oficiálně se svými dobrotami pod názvem Marmelády Šafránka podnikat o rok dřív, ale
džemy pro svoje blízké a přátele vařila předešlých dvanáct let.
Vítězný citron mojito je stálicí její dnešní nabídky, ale třeba
zrovna teď „jede“ v mandarinkách. Jak se jí tato nová marmeláda povedla,
můžete ochutnat od 27. února na brněnském výstavišti a zdejším veletrhu Salima. Marmelády, džemy a čatní čekají na mlsné
jazyky návštěvníků.
Co teď
vaříte? Není v marmeládovně ticho?
To rozhodně ne. Teď se sice „nevaří léto“, ale citrusy. Vše se teď
točí kolem mandarinek, citronů, pomerančů. Teď je sezona citrusů, které se
sklízí po Evropě. Vybíráme si, protože k nám se jinak dostanou věci
strašné.
Citrusové
marmelády jsou u nás pořád nezvyklé, přitom právě za citron mojito jsem získala
svůj zatím nejcennější titul.
Vařím i naše české džemy, ale citrusy, to je moje láska. Ty a
vítězství v soutěži všechno odstartovalo. Já jsem soutěživý typ, ráda se něčemu
vystavuju (smích).
Když jsem začala
podnikat, tak už po půl roce jsem se po soutěžích poohlížela. Našla jsem nějaké
klání v džemech ve Skotsku. Citrusy jsem se pak učila vařit přímo pro Mistrovství
světa marmelád, které je velkou atrakcí.
A to moje vítězství mně vlastně
nakoplo k tomu, citrusové věci zařadit do portfolia.
Kupují se u
nás tyto marmelády?
Určitě, Evropa je už tak otevřená. Samozřejmě se nejvíc kupuje
malina, jahody nevařím, těch si myslím, je dost a dost. Pak se hodně kupují
meruňky a borůvky, ale pomerančová marmeláda s nimi drží krok. Lidé si to
neumí doma uvařit a je velmi dobrá.
Citronová jde trošku míň, to dělám tu
vítěznou, která taky lidi nejvíc táhne a každý chce okusit zlatou marmeládu.
Ale většinou se k ní nevrací, protože to je opravdu velmi netypická chuť,
citron je vždycky nahořklý. Ale pomeranč táhne a letos jsem zařadila
mandarinky.
Naše chutě jsou víc na sladko, ve zbytku Evropy rádi míchají hořkou
se sladkou, my na to nejsme zvyklí. Kdyžtak máme nakyslé višně nebo rybíz,
takže jdeme za sladkokyselou chutí. Ale myslím, že k bagetě nebo housce
s máslem to jde nahořklé lépe než sladkosladká jahoda. Vždycky totiž
musíte přisladit, aby to byl džem nebo marmeláda.
Pak není úplně snadné z citrusů
uvařit něco dobrého a zajímavého. Jak ale jednou na rozpečenou bagetu dáte
hořkosladkou, nechcete nic jiného.
Jak citrusy
sháníte? Ovoce si pečlivě hlídáte…
Udělala jsem pro to všechno. Jela jsem do Itálie, pro bio citrony na
Sicílii. Moc to nefungovalo, pak jsem se nakontaktovala s lidmi, kteří
mají lepší vazby na Italy, taky to nebyla žádná hitparáda. Zkusila jsem také to
málo firem, které k nám dováží opravdu dobré ovoce a zeleninu a tu
odebírají třeba výborné restaurace.
Jezdí dvakrát týdně na velké trhy do
Milána, Paříže nebo Mnichova a přiváží vynikající zboží, které se normálně na
pulty nedostane. Teď už mám zavedený systém na určité druhy. Třeba u citronu –
potřeba jsou velké, protože se vaří jen vnitřky. U pomerančů to není takový
problém na dobrý narazit, takže mám svého zavedeného dodavatele.
Za ty roky
jsem odzkoušela všechno možné.
Citrusové
výrobky se musí dovozem hodně prodražit, ne?
Já jsem samozřejmě musela cenu výrobků upravit. Aby to pro mne
bylo zajímavé, sklenička citron mojito, která je nejnáročnější, by musela stát
300 korun. Je to ruční práce, po lístkách se vkládá máta, je tam drahý alkohol,
citrony. Kilo marmelády se uvaří z minimálně čtyř kil citronů. A takovou
cenu není možné dát.
Musela jsem to prostě vyprůměrovat s těmi věcmi, co
seženu laciněji. Jenže ono není pravda, že by naše meruňky nebo maliny byly
levnější. Naopak, navíc třeba z malin nebo borůvek toho moc bez pektinu
nenavaříte. Pak se zdá, že když nakoupím třeba višně levněji, za 25 korun kilo
třeba, bude džem levnější. Jenže ouha, pak to někdo musí tři dny odpeckovávat.
To je tak strašná práce a dáte spoustu peněz za lidi, co ji dělají. Ono
vypeckovat 200 kilo višní fakt není žádná legrace. A středně velké mašinky
neexistují. Buď máte domácí drobný přístroj, nebo je na trhu patnáctimetrová
mašina koncipovaná na tuny. Takže mám ty čtyři maličké a to je na natočení
kamerou, co se pak děje (smích). A
tak je to se vším.
Pro meruňky musíte na Moravu a pak je z nich obrovský
odpad – pecky, nahnědlé části.
Vidíte výkyvy
v úrodě? Na Moravě bylo meruněk poslední léta poskrovnu.
Určitě, ale já nevidím problém v neúrodě, ale v tom, že
u nás prostě dobré ovoce moc není a je hodně drahé.
Máte druh
ovoce, s nímž opravdu ráda pracujete?
Se vším se dobře pracuje, ovoce má perfektní energii. Což plánuju
ukazovat na kurzech, které připravuji už dlouhou dobu, ale letos se k nim
chci opravdu dostat.
Co
zelenina? V nabídce máte čatní.
Dělám s ní, i když původní cíl byl pracovat jen
s ovocem. Zamíchala jsem do sortimentu papriky a rajčata, protože se mi
jednou povedla perfektní věc z paprik.
Zrovna včera jsem ji odeslala na
soutěž do Anglie na Great Taste. Ale i čatní dělám z ovoce, ze švestek a
manga. Měla jsem záměr dělat i jablečné, ale protože nechci moc rozšiřovat
sortiment.
Vím, že umím dobré čatní z jablek, ale těch stávajících pět
šest druhů stačí.
Kde jste
přišla na vítězný recept?
Já bych řekla z takových brainstormingů s kamarádkami.
Řešili jsme, co se k citronu hodí. U nás třeba k becherovce, nebo se
pije gin s tonikem a citronem, šly jsme tímto směrem. Mojito se taky
nabídlo, ale vůbec mě nenapadlo, že vyhraje. Osobně mi nejvíc chutnal citron
s becherovkou, ten se vůbec neumístil.
Poslala jsem šest marmelád, pět
dostalo medaile, ale becherovka nic, přitom na tuto marmeládu jsem sázela. Je
to i tím, že v Británii neznají chuť becherovky, vůbec nevědí, co to je. A
teď jsou receptury taková náhoda. Někde něco vidím, ochutnám koktejl
v nápojovém lístku, něco najdu na internetu. Pak si to musím namíchat,
vyzkoušet, musí mi to chutnat.
Zároveň to nesmí být moc složité, mám ráda
jednodušší věci.
V dalších
a dalších várkách už recept neměníte?
To neměníme, ale marmeláda nikdy není stejná. Ovoce je totiž
vždycky jiné, pomeranče, citrony i mandarinky pokaždé chutnají jinak. Teď dám
příklad třeba na mandarinkách. Koupila jsem je v obyčejném obchodě na
zkoušku, do jedné jsem dala vanilkový lusk, do druhé hořký pomerančový likér,
do další nic. Všechny byly výborné. Pak jsem koupila bio mandarinky, které byly
pro vaření strašné.
Vám a vaší
rodině co nejvíc chutná?
Jejda, takové otázky mám nejradši… (smích). To se nedá říct, chutě se mění věkem. Malé děti vyrůstají
na jahodách a malinách, maximum jsou meruňky. Větší děti už jsou schopny
akceptovat čatní, třeba u barbecue. Já třeba zrovna teď ujíždím na těch
mandarinkách. Ale když jsem v létě vařila rebarborovou, tak jsem si pak na
všechno dávala rebarboru.
Kolik vás
teď na marmeládách pracuje?
Mění se to se sezonou. Mám jednu stálou zaměstnankyni a pak dvě
tři holčiny okolo, co pracují na dohodu a chodí vypomáhat na pár dní, nebo o
víkendu, jak je potřeba. A pak mám kolegyni, která mne zastupuje, když jsem
pryč. Hodně teď vyjíždím do zahraničí, protože marmelády mi do života přivedly
Francii a francouzského muže. Na ní jsou organizační věci.
Počítám, že
u sebe v kuchyni nevaříte.
To už opravdu ne. (smích)
Doma v kuchyni jsem marmelády vařila asi první tři měsíce. To by nešlo,
s marmeládami to je velký bázinec. V roce 2015 jsem postavila
speciální prostor o rozměru asi 60 metrů čtverečních, řekla bych velmi
elegantní, romantický, není to klasický nerezová výrobna. Mám to hned to hned u
domu na zahradě.
Někde jsem
četla, že do marmeládovny je možné se podívat. To pořád platí?
Určitě. Mohou se podívat dovnitř, koupit, co je zaujme. Jen musí
zazvonit u vrátek, máme to komplikovanější v tom, že na zahradě máme psy,
koně…
Takže není
potřeba se dopředu objednávat?
To nemusí, ale může se stát, že nejsme doma, nebo se nedozvoní na
slečny v marmeládovně, to se může stát. Ale v létě jsme doma pořád.
Nebolí vás
někdy hlava ze všech těch vůní a cukru?
V žádném případě. Ovoce je prostě úžasné. Každý, kdo začne
vařit ovoce, z něj získává skvělou energii. Dívejte, mám skvělé příklady.
Kdo nemohl otěhotnět, po práci v marmeládovně se to povedlo. A není to
proto, že tam nechtějí pracovat (smích). Vůně je skvělá pro vyvolání příjemných
pocitů.
Hodně
ochutnáváte, marmelády jsou plné cukru. Co váha, musíte si ji hlídat?
Ochutnávat musíte, to je jasné. A ano, přibrala jsem, ale ne kvůli
marmeládám, pro test chuti stačí olíznout lžičku. Spíš jsem ztloustla kvůli
tomu chlapovi, s nímž je mi víc než dobře.
Fakta
CENĚNÉ MARMELÁDY ŠAFRÁNKA
·
Romana Šafránková vaří marmelády profesionálně od roku 2014, hned
v roce 2015 za svoji citron mojito získala titul Nejlepší marmeláda na
světě 2015 na Mistrovství světa marmelád v Anglii. Její výrobky se pyšní
také oceněním Regionální potravina Středočeského kraje 2015 a značkou kraje
blanických rytířů. Obdržela Merkurovu zlatou medaile od Hospodářské komory
České republiky.
·
Marmelády vznikají ve Čtyřkolech u Benešova, podívejte se na video.
Datum: 27.2.2018 13:00:00
Marmelády podle mistryně světa — Recepty — Herbář — Česká televize
na 4 sklenice 45 minut, vaření 1,5 hodiny 1 kg bio pomerančů asi 750 g krupicového cukru 50 ml citrónové šťávy
20 g pektinu
Do velkého hrnce nalijeme vodu a necháme ji vařit. Mezitím pořádně omyjeme pomeranče pod horkou vodou a odrhneme je kartáčkem. Vložíme je do vroucí vody a dbáme, aby byly pod hladinou. Necháme je 10 minut vařit. Vodu vylijeme a celý proces zopakujeme. Napotřetí vodu slijeme, přilijeme novou tak, aby sahala do poloviny pomerančů, a přiklopíme poklicí.
Vaříme tak dlouho, až je kůra měkoučká, zhruba 1,5 hodiny, záleží na kvalitě pomerančů. Necháme vychladnout, ale vodu nevylévejte. Každý pomeranč oloupeme, nakrájíme na osminky a vyjmeme jadérka, na kůře vykrojíme bubáky a případné skvrny a nakrájíme ji na proužky. Kůru z třetiny pomerančů vyhodíme, aby jí nebylo v marmeládě moc, zbylou použijeme.
Nakrájenou hmotu zvážíme, abychom věděli, kolik přidat vývaru, a dáme ji do hrnce. Vlijeme pomerančový vývar až do celkové váhy 1,2 kg. Pokud by nám vývar chyběl, dolijeme vodou. Přisypeme polovinu cukru a začneme zahřívat. Postupně přidáme citrónovou šťávu. Zbylý cukr promícháme s pektinem, vmícháme do horké marmelády a 2–3 minuty za stálého míchání vaříme.
Pozor, ať se nepřipálí.
Marmeládu rozdělíme menší naběračkou do čistých suchých sklenic, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru, nebo je sterilizujeme v hrnci s horkou vodou.
Ultrazlatá citronová marmeláda
na 4 sklenice 45 minut, vaření 2 hodiny 1kg bio citronů 1 kg cukru krupice
20 g pektinu
Do velkého hrnce vlijeme vodu a necháme ji vařit. Mezitím pořádně omyjeme citrony pod horkou vodou a odrhneme je kartáčkem. Vložíme je do vroucí vody a dbáme, aby byly pod hladinou. Necháme je 10 minut vařit. Vodu vylijeme a celý proces zopakujeme.
Potřetí vodu slijeme, přilijeme novou do poloviny citronů a přiklopíme poklicí. Vaříme tak dlouho, až je kůra měkoučká. Biocitrony z plantáže pod etno na Sicílii, které Blanka sbírá každou zimu, změknou za 2 hodiny, ale záleží i na zralosti ovoce. Necháme vychladnout, ale vodu nevyléváme.
Každý citron nakrájíme na osminky a vyjmeme jadérka, na kůře vykrojíme bubáky a případné skvrny a nakrájíme ji na libovolně silné proužky. Nakrájenou hmotu zvážíme, vsypeme do hrnce a zalijeme vývarem do váhy 1,2 kg. Pokud se nám vývaru nedostává, přilijeme vodu. Přisypeme polovinu cukru a začneme zahřívat.
Zbylý cukr promícháme s pektinem, vmícháme ho do horké marmelády a 2–3 minuty za stálého míchání vaříme. Pozor, ať se nepřipálí.
Marmeládu rozdělíme menší naběračkou do čistých suchých sklenic, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru, nebo sterilizujeme v hrnci s horkou vodou.