Horké dny, ale i výkyvy letního počasí představují zvýšenou zátěž pro osoby s kardiovaskulárními problémy a vysokým krevním tlakem.
Lidé, kteří trpí srdeční arytmií, anginou pectoris nebo už prodělali infarkt myokardu, jsou v péči lékařů a vědí, že je potřeba své aktivity přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu i letnímu počasí.
Každoročně však v parných dnech nebo při prudkých výkyvech letního počasí překvapí zdravotní obtíže i osoby, které byly dosud zcela v pořádku. Obvykle jde o lidi, u nichž se nepozorovaně a bez jakýchkoli příznaků rozvíjí hypertenze – vysoký krevní tlak.
A tak únava a zadýchávání při chůzi do kopce nebo do schodů v teplých letních dnech může být první známkou, že s krevním tlakem není všechno v pořádku.
Proč máme vysoký tlak?
Krevní tlak je síla, jíž působí obíhající krev na cévní stěny. Za normu je u dospělého člověka považovaná hodnota 120/80 mmHg, o vysokém krevním tlaku mluvíme v případě, že hodnoty dosahují dlouhodobě nebo opakovaně 140/90.
Vysokým krevním tlakem trpí podle zdravotnických údajů asi 20 % dospělé populace – jsou v tom však zahrnuti pouze pacienti, kteří se s hypertenzí léčí. Skutečný podíl nemocných je vyšší.
Krevní tlak často stoupá i s věkem v souvislosti s tím, že cévy mohou ztrácet pružnost a nejsou schopné se tolik „roztáhnout“ např. při vyšším tlaku krve v zátěži.
K faktorům přispívajícím ke vzniku vysokého tlaku patří obezita, kouření, nadměrné solení i pití alkoholu, dlouhodobý stres, nedostatek pohybu. Přidružují se i genetické předpoklady.
Existují však lidé, kteří mají vysoký tlak, i když žijí zdravě a nestresují se. Proč tomu tak je, se dosud nepodařilo objasnit. (Sekundárně může vysoký krevní tlak provázet některá onemocnění, např. ledvin.)
Projevy hypertenze lze rozdělit do tří stádií. První je zcela bezpříznakové. Ve druhém se už začínají projevovat změny na tepnách, srdci a očním pozadí. Také se začínáme zadýchávat do schodů, při chůzi do kopce, se zátěží (třeba těžší taškou či batohem) i po rovině.
Ve třetím dochází ke zhoršení funkce orgánů a rozvíjí se např. ischemie. Objevuje se dušnost, bolesti na hrudi, bušení srdce, může dojít i k nenadálé mozkové příhodě.
Při správné léčbě vysokého krevního tlaku a dodržování režimových opatření by však problémy do třetího stádia neměly vůbec dojít.
Jak v létě chránit srdce a cévy?
Jarní snahy o hubnutí „do plavek“ mohou napomáhat i ke snížení vyššího krevního tlaku. Snížením hmotnosti při nadváze či obezitě prospíváme také srdci a cévám – zejména snížením tukových zásob v centrální části těla v pase a přes břicho.
- Zvýšit příjem zeleniny, omezit energeticky bohatá jídla
V teplých letních dnech máme větší chuť na lehčí jídla. Konzumujeme víc zeleniny a ovoce, méně jíme těžké omáčky apod. To je pro srdce a cévy pozitivní změna.
Pozor však musíme dát na příjem cukrů a tuků např. ve smetanových zmrzlinách, tučných klobásách na grilování apod.
Do jídelníčku naopak patří mořské ryby (losos, makrela, sardinky jsou přírodním zdrojem omega 3 nenasycených mastných kyselin).
Se zlozvykem automaticky dosolit pokrmy, aniž bychom je předem ochutnali, bychom se měli rozloučit všichni – i když je náš krevní tlak zatím v pořádku. Při vyšším krevním tlaku je důležité solení celkově omezit.
V horkých dnech je nutné zvýšit příjem tekutin (min. 3 l a více). Vhodná je voda, ale i vlažný čaj, případně ředěné ovocné šťávy. Při sportu nebo fyzické práci, kdy dochází k výraznějšímu pocení, můžeme doplňovat i minerální látky, např. část tekutin dodávat pitím minerálních vod, které je vhodné střídat. Vhodné naopak nejsou slazené limonády.
Při vysokých teplotách a na přímém slunci představuje pohyb pro srdce vyšší zátěž. Při vysokém krevním tlaku a kardiovaskulárních obtížích jsou procházky či sport (podle individuálních možností) vhodnější spíše po ránu nebo navečer.
V horkých dnech je pro organismus šetrnější středomořský životní styl se siestou v nejteplejších popoledních hodinách. O víkendu nebo o dovolené si ho můžeme dopřát.
Účinnou ochranou srdce je schopnost odreagovat se od každodenního shonu a pracovního stresu. Způsoby, jimiž lidé relaxují, se mohou individuálně lišit.
Vyzkoušejte, co pomáhá právě vám (procházka nebo posezení v přírodě, příjemná hudba, relaxační cvičení, zajímavá knížka, hezký film…).
Dopřejte svému srdci
VITALAND Soya Lecithin
Želatinové tobolky s obsahem sójového lecitinu jsou zdrojem kyseliny linolové, která patří do skupiny prospěšných esenciálních mastných kyselin, tzv. omega 6. Podporuje srdce a cévy, přispívá k zachování správné hladiny cholesterolu. Lecitin je nezbytný pro činnost řady lidských orgánů, např. mozku, srdce, jater, svalů…
VITALAND Koenzym Q10
Koenzym Q10 je látka významná pro fungování buněk. Určité množství koenzymu si tělo vytváří samo. Formou doplňku stravy napomáhá udržování normální hladiny krevního tlaku a podporuje činnost srdce.
VITALAND Omega 3
Omega 3 mastné kyseliny, zejména EPA a DHA, mají zásadní význam pro normální funkci srdce, mozku, pro správný růst a vývoj a dobrý stav zraku. Přispívají ke snižování rizika kardiovaskulárních chorob, mají rovněž protizánětlivé účinky.
VITALAND Omega 3-6-9 Komplex nenasycených mastných kyselin podporuje dlouhodobé udržení správné hladiny cholesterolu, příznivě ovlivňuje činnost srdce a cév. Komplex obsahuje rybí olej (kyseliny EPA, DHA), brutnákový a lněný olej (kyselina alfa-linolenová ALA).
www.vitaland.cz
Homocystein – měřit či neměřit? Toť otázka
V poslední době je stále více slyšet o vlivu hladiny homocysteinu na naše zdraví. Nedávno byl totiž publikován mnohaletý výzkum o příčinách infarktů a ostatních srdečně cévních onemocněních se zjištěním, že mají společný původ s dalšími civilizačními chorobami.
Velká skupina zdánlivě nesourodých nemocí může mít příčinu v nitrobuněčné metabolické poruše, při které vzniká v nadměrném množství toxická látka homocystein.
Teorie o homocysteinu byla několika vědeckými studiemi opět vyvrácena a odborné kruhy považují měření homocysteinu za zbytečné, protože zvýšená hladina ukazuje pouze na deficit kyseliny listové, nikoliv na možnosti, že by to mohlo být příčinou kardiovaskulárních nemocí.
Velkým propagátorem vyšetřování homocysteinu byl MUDr. Karel Erben, který za prosazování neověřené metody léčby nádorů snížením hladiny homocysteinu, obdržel v roce 2007 od českého klubu Sisyfos Bronzový balvan.
Máme tu tedy dva tábory a každý tvrdí svoji pravdu. A jak už to tak bývá, pravda bude pravděpodobně někde uprostřed.
Co je homocystein
Homocystein je produkt rozpadu esenciální aminokyseliny menthioninu. Hladina homocysteinu je obvykle kontrolována třemi enzymy, z nichž dva jsou závislé na přítomnosti kyseliny listové v organismu.
Kyselina listová je pak důležitým doplňkem, který se používá pro jeho případné snižování. To samo o sobě může být faktem, proč se homocystein nikdy nestane tak proslulý jako cholesterol, přestože mnohé patologické důsledky jsou podobné.
Na samotné kyselině listové se moc velký business neudělá.
Odvážné zdroje tvrdí, že zvýšená hladina homocysteinu v krvi znamená totéž, co otrava krve.
Vzniká nenápadně, je dlouhodobá a až dosud zůstávala skrytá za chorobami jako infarkt (obecně zvýšené riziko vzniku trombů), cévní choroby či chronický únavový syndrom. Někde se uvádí, že zvýšená hladina homocysteinu může za vznik demence.
Pořád však jsme u otázky, zda je zvýšený homocystein skutečnou příčinou potíží nebo jen ukazatelem, že tělu chybí kyselina listová. Přemýšlíme-li však selským rozumem, je dobré vědět, jak vysokou hladinu homocysteinu máme. Pokud bude zvýšený, může nám to ukázat, že něco není v pořádku.
Homocystein vzniká jako mezičlánek v důležitém biochemickém cyklu lidského nitrobuněčného metabolismu. Jeho úkolem je dodávat pro chemické procesy v buňkách nenahraditelné součástky, které slouží k udržení života.
Životnost částic homocysteinu je při správné funkci cyklu velice krátká. Při poruše této složky metabolismu se homocystein v buňkách hromadí, přechází do krve a pravděpodobně vyvolává rozličná poškození.
Popravdě, je k tomu vybaven značnou toxicitou a chemickou agresivitou.
Pokud bychom šli hluboko do biologie a biochemie, tak bychom možná mohli dojít i k tomu, že tento toxický metabolit může vyústit v to, čemu dnes říkáme civilizační choroby.
Podle současných poznatků je zvýšená hladina homocysteinu podmíněna jak geneticky, tak hormonálně nebo toxickými vlivy.
Z velké části bude na vině pravděpodobně z velké části strava. Zvýšený příjem živočišných bílkovin, průmyslově zpracovaná strava a také pokles příjmu tří vitamínů – B6, kyseliny listové a B12 – které zajišťují jeho proměnu v neškodící látky.
Zajímavý by byl i výzkum, který by se zaměřil na používání toxických látek v kosmetice a jejich vliv na metabolismus homocysteinu. Jenže tento výzkum musí někdo financovat a z prodeje kyseliny listové to zřejmě nepůjde.
Rozhodně nelze tvrdit, že zvýšená hladina homocysteinu stojí za každým „civilizačním“ onemocněním. Dokonce, i když vám naměří zvýšenou hladinu, nemusí to být vůbec znamenat, že je příčinou. I přesto moje doporučení zní, nechte si změři homocystein. Je to jeden z mnoha ukazatelů, který má vypovídající hodnotu.
Nechtě si změřit homocystein hlavně při těchto potížích:
- zvýšená hladina cholesterolu (v praxi se mi běžně ukazuje, že snížením homocysteinu dojde i ke snížení cholesterolu, a to i v případě, že máte „cholesterol v rodině“)
- křečové žíly a hemoroidy (cévní výstelka – endotel, může být toxickým homocysteinem atakována a tím se oslabuje, lehce pak vznikají výhřezy)
- poruchy trávení a žlučníkové obtíže (tyto problémy často souvisejí s tukovým metabolismem, který s homocysteinem souvisí)
- kolísavý či vysoký krevní tlak
- stavy po mozkové mrtvici či infarktu
- máte v rodině genetické dispozice ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění
Rozhodně nehodlám tvrdit, že zvýšený homocystein stojí za nádorovým onemocněním. Klidně si ho však změřit nechte.
O změření hladiny homocystinu můžete požádat svého praktického lékaře. Pokud odmítne nebo nebude vědět, co po něm chcete (i to se stává), tak si můžete vyšetření nechat udělat sami. Cena se pohybuje od 300 do 700,- Kč.
Např. V nemocnici v Ústí nad Orlicí (Oddělení klinické biochemie a diagnostiky) je cena cca 350,- Kč.
Hodnoty
Referenční rozmezí 5,0 – 12,0 µmol/l
V literatuře se uvádějí menší rozdíly v koncentraci homocysteinu dle věku, kdy např. horní hranice referenčního rozmezí u 70-letých pacientů stoupá až ke 14 µmol/l.
Důležité je říci, že měření homocysteinu musí být provedeno do půlhodiny po odběru, jinak budou výsledky zkreslené.
Potěšujícím faktem je, že zvýšenou hladinu homocysteinu můžeme celkem lehce normalizovat. Především je nutné organismu dodat látky, které hrají důležitouroli v metabolismu homocysteinu. Jedná se především o kyselinu listovou a vitaminu B6 a B12.
- Kyselina listová je obsažena v tmavě zelených listech zeleniny, v mrkvi, kvasnicích, játrech, žloutku, meruňkách, avokádu, dýních, fazolích a celozrnných obilovinách.
- Vitamin B6 v pivovarských kvasnicích, pšeničných klíčcích, otrubách, játrech, rybách, sójových bobech, neloupené rýži, vejcích, ořechách, ovesných vločkách, melase, zelí, kapustě, pohance a listové zelenině.
- Vitamín B12 se vyskytuje v játrech, hovězím, vepřovém a rybím mase, vejcích, mléku, mléčných produktech.
- Pokud je naměřen vyšší homocystein, může to vyžadovat již doplňkovou suplementaci. V praxi nejčastěji používám
- GOLD Homocystein modulátor – 2-4 kapsle denně.
- Zinek v chelátové vazbě – 2 tablety denně.
Magnesium v chel. vazbě (magnesium glycinát) – 2 kapsle denně.
Pokud byste chtěli konkrétní radu či potřebovali uvedené informace nějak doplnit, napište nám do ePoradny.
Průvodce snížením hladiny cholesterolu
Ten verdikt slyší od lékaře stále více lidí: „Příliš vysoký cholesterol.“ Hodnoty nad normál přitom znamenají velké „šance“ pro kardiovaskulární onemocnění, především pak pro infarkt či mrtvici. Pokud jste se i vy dozvěděli, že vaše hodnoty cholesterolu nejsou ideální, pokuste se je co nejvíce snížit.
Luštěniny
Jezte zdravě a pravidelně
Jak se ukazuje, pro snížení hladiny cholesterolu není důležité jen to, co jíte, ale také kdy a jak jíte.
Ve studii British Medical Journal se uvádí, že lidé stravující se 6x nebo i víckrát za den, mají hladinu cholesterolu v krvi nižší o 5 % než ti, kteří jedí nepravidelně a méně často. A to bez ohledu na tělesnou hmotnost či fyzickou aktivitu.
Podle studie vedou velké porce a dlouhé přestávky mezi jídly k vyšším hodnotám cholesterolu – na vině jsou změny v metabolismu.
Snižujte s rozumem
- Jezte pouze nízkotučná masa, tedy drůbež, ryby a mořské plody. Některé ryby, například treska, mají méně nasycených tuků než třeba kuře.
- Omezte příjem masa na maximálně 150 gramů za den (i méně) a raději odstraňujte kůži.
- Pamatujte, že bílé maso má obecně méně nasycených tuků než maso červené.
- Pozor na konzumaci kachen a hus – ty mají nasycených tuků nadbytek. Alespoň z nich odstraňte kůži.
- Hlídejte si denní příjem cholesterolu – neměl by překročit 200 mg za den (například 100 gramů krevet má 167 mg cholesterolu).
- Vejce sice obsahují cholesterol, ale také důležitý lecitin. Pokud sníte týdně maximálně 3 až 5 vajec, bát se nemusíte.
- Přemýšlejte o náhradách masa, které mají nízký obsah nasycených tuků a cholesterolu – jsou to například fazole a tofu (sójový sýr). Fazole mají hodně vlákniny, která pomáhá snižovat hodnoty cholesterolu.
- Pozor na alkohol – vypít jednu skleničku červeného vína denně je v pořádku (dokonce prý zvyšuje hladinu takzvaného „hodného“ cholesterolu), ale pokud to budete přehánět, vystavujete se riziku srdečních příhod.
(aši)
Zdroj: http://www.medicinenet.com/script/main/art.asp?articlekey=22751
Cholesterol hodnoty Hla b27 Ichtyolová mast Soja Lecitin Líbil se vám článek? ANO NE Vyrážka v tříslech
Dobrý den, objevila se mi tato vyrážka, která občas svědí, v okolí třísel a…
Výrůstky na pochvě
Dobrý den, objevily se mi nějaké výrůstky viz.foto. Neboli,nesvedi to. Ni ….
Svědění celého těla
Dobrý den, 13.12 mě začalo trápit svedeni celého těla, předtím jsem 14dni každý…
Vertigo a CC syndrom
Dobrý den,chtěla jsem se Vás zeptat.Už skoro 2 měsíce marodím se zádama,začalo…
Občasná slabost
Dobrý den, mám dotaz k nezávažnému problému, na který jsem ale nenašel jasnou…
Genitální opar
Dobrý den, mám dotaz užívám retinoidy ( isotretinoin) kvůli akné, již 6 měsíců,…
Chvění po probuzení
Dobrý den, pozoruji na sobě již delší dobu, že když usínám a probouzím se tak…
Cholesterol – kde je pravda? – PharmDr. Margit Slimáková
V šedesátých letech minulého století našli lékaři u lidí se srdečně cévními onemocněními zúžené cévy kvůli tzv. plakům, které obsahují cholesterol s některými nasycenými tuky. Z nálezu vyvodili teorii spojující konzumaci potravin o vyšším obsahu cholesterolu s vyšším rizikem vzniku srdečně cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí.Nejběžnější formou KVO je ischemická choroba srdeční (ICHS). Podstata ICHS spočívá v aterosklerotickém zúžení věnčitých tepen, které vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce. Dalším možným projevem KVO je mozková mrtvice, která postihuje především starší pacienty. Dochází při ní k náhlému uzávěru mozkové tepny a následné nedokrvenosti mozku za uzávěrou. Ischemická choroba dolních končetinje další běžnou podobou KVO. Jedná se o onemocnění tepen dolních končetin. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí, a v případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena odúmrtí tkáně s následnou infekcí.
Na základě této cholesterolové teorie nás lékaři a časopisy už několik desítek let varují před nadbytkem cholesterolu ve stravě a žilách. Výrobci potravin se bez potíží přizpůsobili volání po nízkocholesterolové dietě a hbitě zaplnili pulty obchodů stovkami dietních nízkocholesterolových a nízkutučných potravin.
Populární média a dietologové teorii přebrali a vesele šířili dále (mnozí vlastně stále šíří). Sama jsem na základě studií vykonaných a prezentovaných lékaři upozorňovala na zvýšení rizika KVO při vyšším příjmu cholesterolu a nasycených mastných kyselin, tj. potravin živočišného původu.
Dnes je však čím dál jasnější, že souvislost mezi cholesterolem ve stravě a KVO není ani zdaleka jednoznačná.
Podle odborníků je samotný cholesterol nevinný a skutečným problémem jsou mnohé potraviny, které jsou doporučovány pro zdraví cév. Chlesterol není primární příčinou srdečních onemocnění. Cholesterol je v organismu nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, hormonů, vitamínu D a žluči, jež napomáhá trávení tuků.
Cholesterol je zásadní součástí mozkových buněk a je nezbytný pro správné fungování mysli. Mnohé studie zjistily souvislost mezi velmi nízkou hladinou cholesterolu a zvýšením rizika výskytu rakoviny, hormonálních poruch a deprese.
Cholesterol se stane problémem v okamžiku, když se v důsledku primárního poškození cév zánětem začne společně s některými druhy tuků usazovat v poškozených cévách a snižovat jejich průchodnost. Snížení až ucpání průchodnosti cév je následně příčinou jednoho z KVO. Samotné snižování cholesterolu v potravě anebo krvi proto neřeší příčinu potíží.
Uvedená fakta vysvětlují, proč po mnohaleté masivní konzumaci nízkocholesterolových a nízkotučných diet se statiny (léky snižující hladinu cholesterolu, které dnes v určitých vyspělých zemích užívá až čtvrtina dospělé populace) stále přibývá KVO.
Cholesterol se přitom neusazuje na stěnách zdravých cév, ale plní v organismu mnohé nezbytné funkce, pro které je určen. U člověka se zdravými cévami nepřispívá cholesterol ke vzniku KVO. Faktem ale je, že poškozený zoxidovaný cholesterol je škodlivý, a právě ten se přednostně stává součástí cévních plaků.
Na tato nová fakta doposud nezareagovala velká část lékařů, výrobci potravin ani běžná média. Články o cholesterolové lži se však čím dál častěji objevují v alternativních médiích, zejména se šíří cestou internetu.
Za nejděsivější považuji, že své “pravdy” (teorie o cholesterolu a KVO) se stále pevně drží farmaceutický průmysl a nadále tvrdě prosazuje předepisování statinů, tj. léků snižujících hladinu cholesterolu.
Poslední kreativní myšlenkou farmaceutů je doporučovat pravidelné pojídání statinů dokonce zdravým jedincům coby prevenci.
V médiích se objevuje i návrh na bezplatné přidávání balíčku statinů k hamburgerům ve fast food restauracích a farmaceutický gigant Pfizer právě připravuje k uvedení na trh žvýkací dětskou formu Lipitoru, léku ze skupiny statinů.
U statinů je jasné pouze to, že snižuji hladinu cholesterolu, ale neexistují jednoznačné studie, které by prokazovaly, že by snižovaly riziko vzniku KVO, a především úmrtnosti na KVO. Současně patří mezi nežádoucí účinky statinů např. bolest až ochrnutí svalů a poruchy paměti.
Nejběžnější příčiny zánětů
Nezdravá a nepřirozená strava, tj. nadbytek průmyslově upravovaných potravin, v tomto případě zejména jednoduchých cukrů, a paradoxně i velkého množství průmyslově upravovaných rostlinných olejů.
U cukrů je dnes snad největším problémem excesivní konzumace fruktózy v podobě tzv. high fructose corn syrup (HFCS), jenž je základem snad všech průmyslově upravovaných potravin.
Fruktóza se nepřenáší do buněk s pomocí inzulinu, což se může zejména z krátkodobého pohledu zdát jako prospěšné, a to zejména pro diabetiky, ale z dlouhodobého hlediska je vysoce nevýhodné pro všechny. Fruktóza se totiž při nadbytečném příjmu urychleně přeměňuje na nevýhodné tuky a organismus zatěžující metabolity.
Cukry navíc díky depleci minerálních látek v organismu podporují vznik tzv. kyselinotvorného prostředí, které je příznivé pro rozjvinutí zánětlivé reakce.
Z tuků se na vzniku KVO podílejí především margaríny s trans mastnými kyselinami (ano, právě produkty, které nám byly potravinářským průmyslem a lékaři léta nabízeny jako řešení KVO potíží), ale také nadměrná konzumace rafinovaných rostlinných olejů, která vede k excesivnímu příjmu jinak prospěšných omega 6 mastných kyselin (MK), a takto i velmi nezdravému poměru v příjmu omega 6: a omega 3 MK. Některé omega 6 mastné kyseliny navíc v organismu metabolizují za vzniku kyseliny arachidonové, která se podílí na vzniku zánětlivých reakcí. Oleje s omega 6 MK jsou oblíbené u výrobců potravin, protože jsou stabilnější, zatímco oleje s citlivějšími omega 3 MK potravinářský průmysl téměř vůbec nepoužívá a nabízí jen minimálně.
Tuto výbušnou kombinaci jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů doplňte koktejlem chemických aditiv se zbytky chemie z konvenčního zemědělství a recept na katastrofu nejen pro naše cévy je hotov.
Shrnutí řešení, které nám nabídly potravinářské a farmaceutické firmy
- Margaríny s trans mastnými kyselinami.
- Široká nabídka nízkotučných potravin, ve kterých byl tuk většinou nahrazován škroby (cukry).
- Statiny (léčiva snižující hladinu cholesterolu v krvi) s celou řadou závažných nežádoucích účinků.
- Doporučení dopřávat si rafinovaných rostlinných olejů s převahou omega 6 mastných kyselin.
Cholesterolová teorie vedla k masívní konzumaci nízkotučných potravin, včetně zvýšení příjmu jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů, které významně podporují vznik zánětů v organismu.
Výsledkem jsou neustále stoupající počty KVO, ale navíc i obezity a diabetu. Všechny jsou přímo propojené s uvedenými nevhodnými doporučeními.
Prevence zánětů
Přirozená strava s dostatkem vitamínů, minerálních látek, enzymů, fytochemikálií a vlákniny.
Jak je možné, že vegetariáni a další příznivci rostlinné stravy mají nižší riziko vzniku KVO* než konzumenti dnes běžné masité stravy, když by konzumace cholesterolu (živočišných potravin) neměla ovlivňovat KVO? Podle mne je vysvětlením, že zdravotní prospěšnost rostlinného stravování je dána typickou přednostní konzumací přirozených potravin s mnoha cennými ochrannými živinami před jakýmikoliv polotovary. Mnozí zástupci vegetariánů a spol. vedle zdravého stravování navíc vedou zdravý životní styl spojený s dostatkem pohybu, nekuřáctvím, vyhýbáním se drogám, zdravým spánkovým režimem apod. Potřebný cholesterol není nezbytné přijímat ve stravě, organismus si jej sám produkuje, a proto nikomu nehrozí deficit cholesterolu.
Je řešením mléko, vejce a maso?
Příjem mléka byl a skutečně je rizikem pro vznik KVO, ale dnes už podle mne lze usuzovat na to, že viníkem není mléko samotné, ale jeho nepřirozené technologické úpravy, jako např. pasterizace a homogenizace.
Nepasterované mléko nejen že není příčinou alergie, ale nezvyšuje ani riziko vzniku KVO.
Pasterované mléko je totiž nejběžnějším potravinovým alergenem, a v případě, že alergie není řešena kauzálně (naprostá eliminace pasterovaného mléka včetně všech výrobků, ve kterých se nachází) způsobuje chronické zánětlivé reakce v organismu, a tím podporuje ukládání cholesterolu a tuků v cévách. Podávání antihistaminik alergikům není řešení příčiny problému, ale pouhé potlačování zevních projevů alergie. Pasterizace navíc ničí v mléce přirozeně přítomná probiotika, a následkem toho (na rozdíl od nepasterovaného mléka) nepřináší žádný prospěch trávícímu traktu.
Vejce se zdají být bezproblémová, přestože (vzhledem k jejich produkci) sama doporučuji jen ta z organického chovu anebo místních tržnic, kde farmáře znáte. Zásadní je však stále jejich šetrná úprava, to znamená spíše krátké povaření než smažení na rostlinných olejích, při kterém cholesterol obsažený ve vejcích snadno oxiduje, a navíc rostlinné oleje příjem vajec obohatí o omega 6 MK.
Maso je na vrcholu potravinového řetězce, což prakticky znamená, že se v něm hromadí veškerá rezidua z konvenčního zemědělství. Maso dnešních zvířat je díky nepřirozenému nezdravému krmení podstatně nižší kvality, než tomu bývalo dříve.
Podle mne jsou proto výživové směry upřednostňující rostlinnou stravu (plant based diets) stále velmi zdraví prospěšné, a to nejen pro lidi.
O ekonomické a ekologické výhodnosti rostlinného stravování jsem však už vícekrát psala, a proto nyní detailněji popisuji pouze zdravotní stránku problematiky.
Výborným příkladem prospěšnosti příjmu potravin z rostlinných zdrojů oproti živočišným jsou například vlašské ořechy, které dodávají omega 3 mastné kyseliny, ale na rozdíl od mořských ryb bez rizika současné konzumace těžkých kovů (zejména rtuti).
Nízkocholesterolová dieta
Dodržování nízkocholesterolové diety má stále význam ve vzácných případech genetického defektu metabolismu cholesterolu (familiární hypercholesterolemie), při kterém jeho hladiny v krvi dosahují extrémních hodnot, a také možná u tzv.
cholesterol senzitivních jedinců, ale odhady počtů takových jedinců nejsou jednoznačné, objevují se dokonce pochybnosti o tom, zda vůbec existují. Donedávna se doporučovala nízkocholesterolová dieta všem, dnes běžněji asi třiceti procentům tzv. citlivé populace.
Vzácná genetická porucha ani určité procento na cholesterol senzitivních jednotlivců však nedokáže ospravedlnit plošné doporučování zdraví neprospěšných diet, a už vůbec ne léků se závažnými vedlejšími účinky.
Pravidelná konzumace nezdravých průmyslově upravovaných potravin s nadbytkem jednoduchých cukrů, trans mastných kyselin a omega 6 MK zvedá riziko výskytu KVO mnohonásobně více než samotný přijem cholesterolu. Tato nová teorie dobře vysvětluje i jinak paradoxní fakta:
- Proč eskymáci netrpí epidemií KVO navzdory jejich stravě s extrémně vysokým příjmem cholesterolu a nasycených mastných kyselin (živočišných tuků). Cholesterol samotný není příčinou KVO.
- Proč záliba Francouzů v tučných sýrech a krémových dezertech není doprovázena vyšším výskytem KVO oproti zemím, ve kterých jsou ženy pravidelně na dietách. Francouzi jedí především kvalitní přirozené potraviny s dostatkem ovoce a zeleniny, mnohem menší množtví polotovarů, vaří čerstvá jídla z kvalitních surovin namísto pouhého přihřívání polotovarů, nevečeří ve fast food restauracích.
- Studie, ve kterých nízkotučná a nízkocholesterolová strava vedla až k reverzi cévních plaků. V těchto studiích se vedle nízkotučné diety podávala zejména zdravá, přirozená, převážně rostlinná strava s mnoha ochrannými faktory, režim byl navíc doplněn pohybem a psychoterapií.
Moje doporučení:
- Maximálně upřednostňujte přirozené potraviny s převahou rostlinných zdrojů.
- Omezujte (a nejlépe úplně vylučujte) konzumaci průmyslově upravovaných potravin, a to zejména potravin s obsahem jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů.
- V případě konzumace živočišných potravin upřednostňujte ty z organického zemědělství; u mléka ideálně to nepasterované.
- Denně do jídelníčku zařazujte nejrůznější druhy zelenin s důrazem na tmavé listové saláty.
- Vyhýbejte se margarínům s trans MK a potravinám obsahujícím margaríny a HFCS.
- Příjem rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK vyrovnávejte příjmem zdrojů omega 3 MK. Upřednostňujte kvalitní máslo před margaríny, především mazání chleba čímkoli nahraďte zálivkami a dipy z prospěšného olivového oleje, který je nejlepším zdrojem omega 9 MK.
- Z jídelníčku zcela vyřaďte soft drinks s nadbytkem kukuřičného sirupu (HFCS), sladké pečivo, které kombinuje zdroje trans mastných kyselin a jednoduchých cukrů, smažená jídla v restauracích, která se přednostně připravují z rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK.
* Effects of a long-term vegetarian diet on biomarkers of antioxidant status and cardiovascular, Nutrition. 2004 Oct;20(10):863-6.
Důležité doplnění: V případě geneticky dané hypercholesterolémie jsou léky zpravidla potřebné a prospěšné, ale jedná se pouze okolo jednoho procenta ze všech případů.
Sójový lecitin snižuje hladinu cholesterolu, krevní tlak, paměť
Zlepšuje činnost nervového systému, zásobování buněk kyslíkem a
podporuje redukci tuků zrychlením metabolismu.
Jedná se o doplněk stravy.
Lecitin je látkou přírodního původu, vyskytující se
např. v semenech (typicky sójové boby). Po chemické stránce je lipidem
složeným z cholinu, glycerolu a fosfátu, tedy tzv. fosfolipidem.
Účinnými
látkami v lecitinu jsou právě tyto fosfolipidy – sloučeniny cholinu,
etanolaminu a inositolu, tj. fosfatidylcholin, fosfatidyletanolamin a
fosfatidylinositol.
I když tyto látky zní velmi „chemicky“, jedná se
přírodní sloučeniny vyráběné matkou přírodou.
Lecitin má neutrální až jemně oříškovou chuť a
díky tomu se hodí jak pro přímou konzumaci, tak i pro rozmíchání např.
do jogurtu, kaší, chlazeného pudinku.
Je význačným zdrojem kyseliny linolové, kyselina linolová
přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu
v krvi (příznivého účinku se dosáhne při přívodu 1 g LA denně).
Lecitin často bývá kombinován s vitaminem C, vřele doporučujeme
současné užívání lecitinu a vitamínu C. Je vhodnou součástí při
redukčních programech. Doporučuje se i současné užívání lecitinu s l-carnitinem.
Obvykle doporučované dávkování lecitinu v kapslích je většinou
neúčinné. Správná dávka lecitinu pro projevení účinků je minimálně
2–3 g čistého granulátu denně, doporučujeme však 5 g denně =
1 čajovou lžičku. Efekt se projevuje se zpožděním, jak lecitin postupně
prostupuje buňkami a celým organismem, u většiny uživatelů zpravidla
do týdne.
- při nadměrném vytížení
- vhodný i pro nejmladší sportovce a děti
- NENÍ geneticky modifikovaný
- bez aditiv, barviv, konzervantů = bez chemie
Užívání
Minimální denní dávkování sójového lecitinu je 2–3 g. Doporučuje
se 5 g (1 čajová lžička) ráno na lačno nebo v průběhu dne. Při
potřebě rychlejšího účinku je možné užívat 2krát denně 1 čajovou
lžičku ráno a večer.
Možno rozmíchat do jogurtu, ve sklenici mléka nebo užívat samostatně.
Granulovaný sójový lecitin je v tekutinách nerozpustný, vytváří
suspenzi.
Při obvyklém použití (1× denně 5 g) vystačí na 100 denních
dávek.
Složení
Lecitin sójový granulát min. 95%.
Doplněk stravy
Není určen jako náhrada pestré stravy. Nepřekračujte doporučené dávkování. Ukládejte mimo dosah dětí. Minimální trvanlivost vyznačena na obalu.