Cluster headache neboli clusterové (klastrové) bolesti hlavy – bolest hlavy, která miluje muže - Úvod

Migréna je intenzivní a velmi silná bolest hlavy, která v Česku postihuje asi 15 % lidí, přičemž až 3krát častěji ženy než muže.

Většinou postihuje jen část hlavy (ty se mohou střídat nebo mohou být postiženy všechny najednou) a předpokládá se, že je způsobena náhlým rozšířením cév, které zásobují mozek, tím dojde k podráždění nervů a rozvíjí se prudká tepavá bolest.

Na rozdíl od jiných běžných bolestí hlavy, které bývají spíše tupé, tlakové (označují se jako tenzní) a lokalizují se v oblasti týlu, zasahuje migréna horní polovinu hlavy až do oblasti kolem oka.

V některých případech bývají předzvěstí určité signály, které se označují jako aura. Objevují se několik minut až hodinu před nástupem vlastní bolesti hlavy. Mohou to být poruchy zraku, mravenčení nebo necitlivost některých částí těla, neklid, podrážděnost a deprese.

Migrénu obvykle provází nevolnost, zvracení, citlivost na světlo a hluk a bolest se zhoršuje fyzickou činností. Trvá několik hodin, ale i několik dní. První migréna většinou zaútočí někdy v období puberty. Četnost se s přibývajícím věkem snižuje, ale doba trvání se prodlužuje.

Přesáhne-li frekvence více než polovinu dní v měsíci, hovoří se již o chronické migréně. Nebezpečí nastává v případě, kdy dochází k poruchám prokrvení mozku.

Pokud je tedy aura, signalizující nástup migrény, delší než cca 1 hodinu nebo jsou bolesti dlouhodobé (3 dny a více), obraťte se na lékaře.

Migréna mívá konkrétní spouštěcí faktory, které jsou u každého jedince individuální, a je dobré, chceme-li zjistit, který faktor migrénu vyprovokuje, vést si deník, do kterého si budeme pravidelně zapisovat denní činnosti, jídelníček, pitný a spánkový režim. U žen bývají vyvolávajícím činitelem hormonální výkyvy související s menstruačním cyklem nebo menopauzou.

Častými spouštěcími faktory jsou:

některá jídla (nejčastěji sýry, které obsahují dráždivé látky, vznikající během jejich zrání, čokoláda, červené víno, citrusové plody nebo pšenice) a potravinářské přísady, zejména glutamáty, umělá sladidla a konzervační látky (dusičnany, dusitany a siřičitany),
změna počasí, tlaku,
dietní chyba, přejídání nebo naopak vynechávání pravidelných denních jídel, nadmíra alkoholu, kofeinu nebo nikotinu,

silný zrakový, čichový nebo zvukový vjem (silná vůně, blikající světlo, intenzivní zvuk),
nedostatečný nebo nepravidelný spánek,
stres,

úraz nebo jiné poškození mozku.

Náchylnější jsou rovněž osoby, které mají k tomuto onemocnění vrozené dispozice. Také nedostatečný příjem hořčíku a jeho nízké množství v těle, které zvyšuje náchylnost ke křečím, je spolupůsobícím faktorem stejně jako nedostačující příjem tekutin, jenž souvisí s nerovnováhou iontů v organismu. Dalšími možnými iniciátory jsou také spoušťové body, tedy citlivé body ve svalech, ve kterých se hromadí napětí.

Postižená osoba je většinou zcela neschopna jakékoliv činnosti, potřebuje ticho, klid a tmu, popřípadě spánek. Okamžitou úlevu přináší omývání obličeje studenou vodou, chladné obklady šíje a dostatek tekutin – nejlépe čisté vody, kterou je možné doplnit vhodným bylinným čajem (více o bylinách se dočtete níže) nebo iontovým nápojem (např. Iontia® sáčky).

Léčba

Běžné léky proti bolesti nebývají příliš účinné, trpíte-li na občasné nebo časté bolesti hlavy tohoto typu, měli byste být v odborné péči neurologa. Jen ten dokáže s vaší pomocí odhalit spouštěcí faktor a zvolit individuální léčbu.

Ta se může zaměřit na odstranění bolesti pomocí léků proti bolestem (např.

přípravků s obsahem indometacinu nebo kombinovaných přípravků, které obsahují paracetamol spolu s kofeinem nebo kodeinem), zmírnění nevolností a nucení na zvracení (léčiva s metoclopramidem nebo thiethylperazinem), případně lékař zvolí léky určené přímo k léčbě migrény, tzv. triptany.

Pokud je migréna doprovázena úzkostnými stavy nebo depresí, je vhodné nasadit také antidepresiva, u osob, které trpí navíc vysokým krevním tlakem nebo bušením srdce, se pak léčba zaměřuje na upravení krevního tlaku a srdeční činnosti. V některých případech se volí i léčiva ze skupiny antiepileptik, která snižují dráždivost nervů.

Alternativou mohou být také homeopatika, která mohou mít pozitivní vliv na celkovou kvalitu života. Jejich použití je individuální a je potřeba vyhledat odborníka – lékárníka nebo homeopata, který podle specifických příznaků určí správný homeopatický přípravek.

Používá se např.

natrum muriaticum (silné migrény se zrakovými potížemi), staphysagria (bolesti navozené rozčilením nebo potlačovaným hněvem), lycopodium (pravostranné bolesti hlavy spojené s nadýmáním a plynatostí) nebo lachesis (levostranné bolesti hlavy, migrény spojené s hormonálními výkyvy).

Bylinná léčba se pak zaměřuje na zlepšení krevního zásobení mozku (ginkgo, hloh, verbena, šalvěj), uklidnění a navození psychické harmonie (levandule, heřmánek, meduňka, třezalka), v případě hormonální nerovnováhy se používá ploštičník, který bývá součástí kombinovaných přípravků pro ženy v menopauze (např.

Menofem®, Minapent®, GS Merilin®). Obecně uznávané bylinné antimigrenikum je kopretina řimbaba, ta působí podobně jako triptany, přímo na hladkou svalovinu cév v mozku (např. Flavomigran™). Ne všechny bylinné přípravky jsou však vhodné pro každého.

Jejich použití je nutno v závislosti na zdravotním stavu případně další léčbě konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Preventivně je možno podávat omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které mohou snižovat četnost, intenzitu i délku migrenózních záchvatů až o 86 % při dlouhodobém užívání. Najdeme je v rybím, lněném, pupalkovém nebo brutnákovém oleji – vhodný přípravek můžete vybrat společně s lékárníkem. Pozitivní vliv má také podávání hořčíku, samostatně nebo v kombinaci s vitaminem B6, který má blahodárný účinek na nervy (např. Magne B6®, Magnex®, Zdrovit Maxi Mag® apod.).

Zajímavou alternativou může být rovněž terapie založená na principech tradiční čínské medicíny. Je však potřeba vyhledat a navštívit odborníka, který je v tomto oboru vzdělaný a zároveň má již nějakou praxi.

Vyzkoušet můžete i akupunkturu, která má velmi uspokojivé výsledky v prevenci i léčbě záchvatů migrenózních bolestí. K očekávanému efektu je nutno podstoupit několik aplikací (min.

6-8), nejlépe 1x týdně, ty přinášejí podstatné zlepšení (někdy dokonce úplné vyléčení) a snížení nutnosti podávání léků proti bolestem, které samy o sobě při častém a dlouhodobém užívání vyvolávají bolesti hlavy.

Doplňkovou možností terapie je cvičení zaměřené na posílení svalů v oblasti krční páteře, relaxační a meditační cvičení – některá tato cvičení jsou vedena psychology a jsou hrazena ze zdravotního pojištění (informovat se můžete u svého ošetřujícího lékaře nebo psychologa, na internetu nebo ve svém okolí). Důležitý je samozřejmě dostatečný pitný režim a spánek, pravidelná strava nebo tzv. eliminační dieta s vyloučením možných spouštěcích faktorů.

Pokud se vám nedaří zvládnout migrénu běžně dostupnými léky proti bolesti (např. Ibalgin®, Panadol®, Migralgin® apod.), měli byste vyhledat odbornou pomoc (třeba na stránkách www.linkaprotibolesti.cz).

Migréna není obyčejná bolest hlavy, je to onemocnění, v některých případech dokonce chronické, které postihuje celý organismus a významně snižuje kvalitu života, chuť vykonávat obvyklé činnosti a koníčky, pečovat o rodinu a v neposlední řadě značně ovlivňuje práceschopnost.

KLASTROVÁ BOLEST neboli cluster headache (tzv. nakupené bolesti hlavy)

Tento typ bolesti hlavy je 4-5x častější u mužů a lokalizuje se charakteristicky v oblasti kolem očí, odkud může přecházet dolů po tváři až k rameni nebo nahoru ke spánku.

Pravděpodobnou příčinou je postižení cév, zejména v oblasti kolem očí, vytváří se tlak na krční tepnu a vzniká podráždění nervů v jejich blízkosti. Jiná teorie udává jako příčinu zvýšenou tvorbu mozkové hmoty v podvěsku mozkovém.

Ten je součástí mezimozku, který řídí mimo jiné biorytmy. Tím se vysvětluje pravidelný nástup a opakování záchvatů.

Projevuje se jednostrannou, velmi intenzivní a palčivou bolestí, provázenou nadměrným slzením a zarudnutím oka nebo otokem sliznice a ucpaným nosem na téže straně.

S nástupem bolesti přichází neklid a silné rozrušení, postižený má chuť pobíhat a křičet, někteří dokonce uvádějí, že by nejraději tloukli hlavou do zdi, nebo dokonce spáchali sebevraždu.

Klastrová bolest se tak řadí mezi jedny z nejsilnějších bolestí vůbec.

Na rozdíl od migrény je její výskyt poměrně vzácný a obvykle se objevuje v epizodách s měsíčními, ale i ročními pauzami, kdy má postižený člověk klid.

Tyto epizody přicházejí v určitém období (jaro, podzim) a v určitou denní dobu. Nástup klastrové bolesti dokáže postiženého probudit ze spaní.

Trvá desítky minut až několik hodin a může se během dne i několikrát opakovat (uvádí se až 8 ataků za den nebo za noc).

Léčba, stejně jako u migrény, by měla být indikována odborným lékařem, kterým je zejména neurolog. Důležité je najít takového lékaře, který se v této problematice vyzná, dokáže diagnostikovat toto závažné onemocnění a indikovat odpovídající léčebný postup.

PharmDr. Kateřina Dubská

Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Bolesti hlavy

Bolest hlavy je jedním z nejčastější neurologických onemocnění v populaci. Různé typy bolestí hlavy občas postihnou přes 90% populace. Neléčená nebo špatně léčená bolest hlavy je častým důvodem absencí v zaměstnání a nízké pracovní výkonnosti. Svému nositeli přináší většinou zbytečné utrpení.

Proč hlava bolí?

Co bolí když nás bolí hlava? Kosti lebky a mozková tkáň samotné nikdy nebolí, protože nejsou zásobené nervovými vlákny přenášejícími bolest. Naopak bolestivé jsou nervové pleteně a nervy probíhající mezi kůží a lebečními kostmi . Bolet mohou také svaly a cévy na bazi mozku a ty které zásobují tkáně vně od lebečních kostí.

Nervová zakončení přenášející bolest se nazývají nociceptory a mohou být stimulována stresem, svalovým napětím, rozšířenými cévami a jinými provokujícími faktory bolesti hlavy. Stimulovaný nociceptor posílá zprávu nervovým buňkám v mozku aby jim sdělil, která část těla je postižená. Člověk si náhle uvědomí bolest palce nohy v případě stimulace nociceptorů na palci.

Informaci o bolesti pomáhá přenášet mnoho chemických látek. Některé z těchto látek potlačujících bolest jsou nazývané endorfiny, což je řecký název pro „morfin uvnitř“. Jedna teorie tvrdí, že lidé trpící bolestmi hlavy mají nižší hladiny endorfinů než lidé, kteří bolestmi hlavy netrpí.

Kdy navštívit lékaře?

Pouze některé bolesti hlavy vyžadují pozornost lékaře. Bolest hlavy při vyčerpání, nevyspalosti či alkoholovém excesu vymizí spontánně, nebo po běžných analgeticích. Jiné typy bolestí hlavy mohou předznamenávat vážná onemocnění a vyžadují rychlou lékařskou pomoc.

Patří mezi ně:

Náhlá, prudká bolest hlavy

Náhlá, prudká bolest hlavy spojená se ztuhlostí šíje
Bolest hlavy spojená se zvýšenou teplotou
Bolest hlavy spojená se záškuby končetin

Bolest hlavy spojená se zmateností nebo ztrátou vědomí
Bolest hlavy po úrazu hlavy
Bolest hlavy spojená s bolestí oka či ucha

Přetrvávající bolest hlavy u lidí u nichž se před tím nevyskytovala
Opakující se bolesti hlavy v dětství
Bolest hlavy bránící v normálním životě

Která vyšetření využíváme při diagnostice bolestí hlavy

Mnoho typů bolesti hlavy má tak typické příznaky, že lze stanovit správnou diagnózu na základě dobře odebrané anamnezy. Pacient může dostávat otázky jako: „Jak často máte bolesti hlavy? Kde hlava bolí? Jak dlouho bolest hlavy trvá? Kdy se u vás poprvé objevila bolest hlavy? „. Další dotazy mohou směřovat na spánek, rodinné problémy a pracovní zařazení.

Většina lékařů také zjišťuje údaje o proběhlých onemocněních, úrazech hlavy, šilhání, zánětech dutin, onemocnění zubů, problémech s kousáním a užívaných lécích.

Tyto údaje mohou silně podpořit podezření na migrénu nebo „cluster headache“. Kompletní neurologické vyšetření se zaměřuje na vyloučení mozkového aneurysmatu, meningitidy nebo nádorů mozku.

Krevní testy mohou odhalit poruchy štítné žlázy, anémii nebo infekční choroby, které mohou způsobit bolest hlavy.

Elektroencefalografie měří elektrickou aktivitu mozku. Může odhalit poruchu funkce mozku ale nemůže odhalit příčinu bolesti hlavy.

U nezvyklé bolesti hlavy může lékař ordinovat počítačovou tomografii mozku nebo nukleární magnetickou rezonanci.

Snímky pomohou odlišit například krvácení mozkových cév, mozkový nádor nebo jiná závažná onemocnění mozku. Obě nebolestivé a neinvazivní metody dokáží zobrazit detaily mozkové tkáně.

Při podezření na aneurysma – výduť na mozkové cévě je někdy prováděna mozková angiografie. Při této metodě je aplikována do cévy kontrastní látka, která na rentgenu zobrazuje cévní kresbu.

Diagnoza spadá do jedné ze čtyř základních skupin:

Cévní bolesti hlavy
Tenzní bolesti hlavy (ze zvýšeného svalového napětí)

Přetlakové bolesti hlavy (ze zvýšeného nitrolebního tlaku)
Zánětlivé bolesti hlavy

Cévní bolesti hlavy jejichž známým zástupcem je migréna mají svůj název odvozený od teorie o špatné funkci cévního systému mozku. Tenzní bolesti hlavy jsou spojené se zvýšeným napětím obličejových svalů a svalů krku. Přetlakové a zánětlivé bolesti hlavy jsou symptomem jiného onemocnění například mozkové mrtvice nebo zánětu dutin.

Co je to migréna?

Nejčastějším zástupcem cévních bolestí hlavy je migréna. Migrenozní bolest hlavy je obvykle charakterizována bolestí hlavy na jedné či obou polovinách hlavy, nevolností a někdy poruchami vidění.

Symptomy migrény

Liší se u dvou nejčastějších typů – migrény s aurou a bez aury.

Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma typy je přítomnost neurologických symptomů 10–30 minut před začátkem bolesti hlavy. Tyto symptomy se nazývají aurou. Postižený může mít jiskření před očima nebo dočasnou ztrátu zraku.

K dalším příznakům patří poruchy řeči, slabost horních a dolních končetin, brnění obličeje či rukou či zmatenost. Bolest u této klasické migrény je intenzivní, bodavá či pulsující na čele, zátylku, v okolí uší, čelisti či oka.

Obvykle začíná na jedné straně a může se šířit i na druhou. Trvá 1–2 dny.

Migréna bez aury je v populaci častější. Nepředchází jí aura. Někteří lidé mohou mít ale neurčité předzvěstné příznaky jako únavu, změny nálady, retenci tekutin. Při bolesti hlavy může být naopak průjem, časté močení, nevolnost a zvracení. Bolest hlavy může trvat 3–4 dny.

Oba typy migrény se mohou objevovat několikrát týdně nebo také jedenkrát za několik let. U některých lidí se objevuje migréna pravidelně – např. při menstruaci, v sobotu po vyčerpávajícím týdnu apod.

Příčina migrény

Mezi vědci nepanuje shoda o příčině migrény. Shodují se však, že hlavní změnou je průtok krve mozkem. Zdá se, že lidé s migrénou mají hyperreaktivní mozkové cévy reagující na různé podněty.

Podle nejpřijímanější teorie nervový systém odpovídá na určité podněty spasmem nervově zásobených cév na bazi mozku. Tyto spasmy uzavírají nebo zužují tepny zásobující mozek, skalp a oblast krku.

Při zúžení těchto cév je omezený průtok mozkem. Současně se uvolňuje s krevních destiček chemická látka nazývaná serotonin. Ten působí jako silná vasokonstrikční (cévy zužující) látka. Tím dále zhoršuje prokrvení mozku.

Snížené prokrvení mozku snižuje zásobení kyslíkem. Podobné symptomy se objevují u mozkové mrtvice.

Jiné cévy v mozku reagují na snížení dostupnosti kyslíku rozšířením a tím pomáhají zásobovat strádající oblasti. Toto rozšíření průsvitu tepen se šíří i na tepny skalpu a krku.

Při něm se uvolňují látky nazývané prostaglandiny. Dále jsou uvolňovány jiné látky způsobující zánětlivou reakci a bolest. Cirkulace těchto látek a tlak rozšířené stěny tepen dráždí bolestivá zakončení.

Výsledkem tohoto procesu je intenzivní bolest hlavy.

Migréna u žen

Vyskytuje se častěji. Může být vázána na menstruaci, porod, nebo může vzniknout po menoupauze. Antikoncepce obvykle bolest hlavy zvýrazňuje, u některých žen ji však naopak může zmírňovat.

Vyvolávající podněty

Mnoho migreniků má postižené rodiče a příbuzné. Předpokládá se vrozená abnormalita regulace napětí stěny tepen.

Bolest hlavy může vyvolávat stres nebo normální emoce, biologické příčiny i vlivy zevního prostředí. Únava, blikavé světlo, změny počasí a některé potravy mohou vyvolat migrénu.

Jiné formy migrény

Méně častými formami migrény jsou následující:

Hemiplegická migréna způsobuje přechodnou obrnu pravé či levé poloviny těla. Někteří lidé mají problémy s viděním a závratěmi. Tyto příznaky se objevují 10–90 minut před začátkem bolesti hlavy.
U oftalmoplegické migrény je maximum bolesti v okolí oka, pacient má dvojité vidění, pokleslé víčko nebo jiné potíže se zrakem.

Bazilární migrénu předchází závratě, dvojité vidění a špatná koordinace svalů. Objevuje se hlavně u adolescentů a mladých žen. Často je vázána na menstruační cyklus.
Beningní zátěžová bolest hlavy. Je vyvolána během, kašlem, kýcháním nebo předklonem. Přetrvává tyto aktivity pouze o několik minut.
Status migrenozus je řídké onemocnění, kdy intenzivní bolest hlavy trvá 72 hodin a déle. Bolest hlavy a nevolnost jsou tak intenzivní, že si vyžádají hospitalizaci. K tomuto stavu predisponuje úzkost a deprese.

Migréna bez bolesti hlavy je v podstatě aurou bez následné bolesti hlavy. Bolest se při migréně může objevit také v jiných částech těla, nebo může být spojena s horečkou.

Léčba migrény

V době kamenné byly u lidí trpících migrénou odstraňovány části lebečních kostí. Ve středověku byla migréna léčena podáváním kravských mozků a kozího trusu rozpuštěného v octě.

Nejčastěji je migréna léčena léky, biofeedbackem, omezením stresu a vyloučením některých potravin.

Pravidelná fyzická zátěž může také omezit frekvenci a trvání záchvatů. Vířivé a jiné koupele také pomáhají relaxovat.

Při záchvatu migrény může dočasně pomoci studený obklad na hlavu nebo stisknutí bolestivé tepny před uchem či bolestivého místa na hlavě.

Léky

Jsou dva typy léčby – preventivní a léčba samotného záchvatu.

Málo časté záchvaty jsou obvykle léčeny analgetiky. Lehká migréna může zareagovat na acylpyrin či aminofenazon podaný na začátku záchvatu. Malé množství kofeinu má také preventivní účinky. Většina migreniků však potřebuje silnější léky.

Nejčastěji používanými léky jsou tryptany. Váží se na serotoninergní receptory a tím brání účinku serotoninu. Nejlepší účinek mají při podání na začátku záchvatu. Podání léku lze opakovat. Tyto léky nejsou vhodné pro pacienty trpící anginou pectoris, basilární migrénou, vysokým tlakem a onemocněním cév či jater.

Ergotamin ovlivňuje dilatační stádium bolesti hlavy.

Při frekvenci záchvatu 3 a vícekrát za měsíc je doporučována preventivní terapie. Nejčastěji jsou podávány propranolol, methipranol, amitritptylin a IMAO – antidepresiva, kyselina valproová – antiepileptikum a verapamil – blokátor kalciových kanálků.

Relaxační metody a biofeedback umožňují lepší volní kontrolu napětí svalů

Dieta

Prospěch ze speciální diety může mít malá část migreniků. Spočívá ve vyloučení potravin provokujících záchvaty a častá malá jídla zabraňující hypoglykemii.

Příliš dlouhý spánek může také vést k hypoglykemii a vyvolat bolest hlavy.

Další informace na internetu

Sex a bolest hlavy
Žena a migréna

Bolest hlavy – civilizační nemoc

Bolest hlavy patří k nejčastějším důvodům návštěv u lékaře. Lékaře však navštíví pouze jedna třetina těch, kdo bolestmi hlavy trpí. Je to dáno tím, že bolest hlavy je natolik rozšířeným postižením, že ji většina lidí přijímá jako přirozenou součást života.

Bolest hlavy zažil alespoň jedenkrát v životě každý z nás. Je to běžná lidská zkušenost, která často sama od sebe přejde a nezanechá následky. Pak nevadí.

Problém nastane, pokud je bolest tenzní, provázena dalšími nepříjemnými příznaky a pokud se opakovaně vrací nebo trvá dlouho. Někteří nenavštíví lékaře proto, že nemají dobrou zkušenost. Nebo se domnívají, že s jejich problémem se stejně nedá nic dělat.

Není to pravda, u většiny pacientů, trpících opakujícími se bolestmi hlavy, se pomoci dá, alespoň částečně nebo postupně.

Podle některých pramenů lze rozpoznat až 360 typů bolestí hlavy. Při bolestech hlavy nás nebolí samotný mozek, jak by se často mohlo zdát, ale jsou více či méně podrážděné nervy provázející cévy dovnitř lebky. Dalo by se tedy říci, že příčina bolesti může být jak uvnitř hlavy, tak i jinde v těle, odkud ji nervy mohou přenést až do naší hlavy.

V západních zemích světa okolo 65 % mužů a 80 % žen trpí různými druhy bolesti hlavy, které se dostavují s určitou pravidelností. Pouze 2-5 % populace uvádí, že se u nich bolest hlavy nikdy neprojevila. Před dosažením 15.

roku života se až u 75 % dětí vyskytnou případy bolesti hlavy. Ve skupině dětí ve věku 5 až 7 let se až u 30 % vyskytoval případ migrény. Mezi dospívajícími mladšími 15 let se bolest hlavy vyskytuje v 38 až 46 % případů.

Bolest hlavy se nejčastěji vyskytuje u žen. Sedm z deseti lidí trpících migrénou jsou ženy. Navíc šest z deseti lidí trpících bolestí hlavy je mladších 45 let.

Bolest hlavy, která se objevuje u dětí, většinou přetrvá až do dospělosti. Existují však případy, a to zejména u migrény, kdy bolest hlavy po dosažení dospělosti zmizela.

Je velmi důležité, aby rodiče tento problém nezanedbali, protože zdravotní stav dítěte pak může ovlivnit jeho prospěch ve škole.

Důležité je rozlišit typ bolesti

Jakákoli bolest hlavy bez ohledu na příčinu vzniku se označuje bolest hlavy (cefalea). Rozlišujeme dvě základní kategorie bolesti hlavy:

Primární bolesti hlavy – migréna, tenzní bolest hlavy, tzv. cluster headache, jsou primárními bolestmi hlavy. Jedná se o skupinu bolestí hlavy bez prokázaného poškození struktury mozku s normálními nálezy na CT. Nejsou nebezpečné – jsou nepříjemné, obtěžují, ale většinou jsou ovlivnitelné léčbou.
Mnoho lidí, kteří trpí migrénou, se snaží bolest vydržet nebo si předepsat léčbu, která však bývá neefektivní. přitom se ukazuje, že migrénu, ačkoli ji většinou nelze zcela odstranit, lze až v 90 % případů zmírnit s pomocí jednoduchých prostředků přírodní léčby nebo s pomocí léků, které předepíše specialista.
Sekundární bolesti hlavy – v těchto případech se jedná o průvodní znak jiného onemocnění, jako např. nachlazení, zánětu dutin. V těchto případech patří bolest hlavy do skupiny příznaků, které jsou pro konkrétní onemocnění typické. Způsob léčby bude vždy záležet na typu onemocnění, které bolest hlavy vyvolává. Příčinou bolesti hlavy však může být mnohem vážnější onemocnění – zánět mozkových blan, poranění mozku, nádory na mozku.

Jak rozpoznáme nebezpečí? Bolest hlavy se v těchto případech silně zhoršuje, přidává se zvracení, dochází ke změnám vědomí. Vznikne-li bolest po silné tělesné námaze a máte pocit, že takovou bolest jste ještě „nezažili“, vyhledejte lékaře!

Kdy vyhledat lékaře?

Bolest hlavy se dostaví jako obvykle, ale její průběh je netypický.
Silně vás rozbolela hlava a pociťujete další příznaky, např. závrať, poruchy vidění, necitlivost nebo slabost v končetinách.

Máte horečku a ztuhlou šíji.
Bolest se objeví v důsledku změny postoje či fyzické námahy.
Bolest se objevila po poranění hlavy.

Užíváte analgetika ke zmírnění bolesti více než dvakrát týdně.
Bolest hlavy trvá nepřetržitě několik dní.
Bolesti hlavy se dostavují nejméně jednou za týden nebo trvají déle než 24 hodin.

Umíte popsat svou bolest hlavy?

Prvním krokem ke zdárnému průběhu léčby je včasné a správné stanovení diagnózy. Nepožadujte hned po lékaři vyšetření na CT, při první návštěvě lékaře je mnohem důležitější detailní rozhovor, popsání vašich potíží. Teprve na základě těchto informací lékař doporučí další postup.

Veďte si záznam o záchvatech bolesti hlavy. Poznamenávejte si datum, čas a příznaky každé bolesti. Uveďte, co jste jedli, pili a dělali v průběhu šesti až osmi hodin předtím, než se bolest objevila. Snažte se zjistit, co může vaši bolest vyvolávat.

Lékař bude chtít znát odpovědi na tyto otázky:

Odkdy máte bolesti hlavy? – Od dětství, puberty, začaly až v dospělosti…
Jak vaše bolest vypadá? – Je záchvatovitá nebo stálá, pulzuje. Je tupá nebo narůstá? Je stejně silná již od začátku?
Kde cítíte bolest? – Ve spáncích, v oblasti čela, temene, v týlu a v oblasti šíje, v celé hlavě…?

Jak dlouho trvá záchvat bolesti? Přejde bolest po vyspání?
Jak je bolest silná? Stupeň bolesti udáváme na pomyslné stupnici 1 – 10.
Jsou přítomné doprovodné příznaky? – Přecitlivělost na hluk, přecitlivělost na světlo, nevolnost…

Který lék nebo léčebný postup vám od bolesti pomůže?
U žen jsou taktéž důležité informace o menstruaci (pravidelnost cyklu, vazba záchvatu bolesti na určité fáze cyklu, užívání hormonální antikoncepce).

Většina specializovaných poraden pro léčbu bolestí hlavy má dotazník, který pacient buď vyplňuje sám, nebo přímo v ordinaci zaznamenává odpovědi do otazníku lékař. Pacient si během léčby svůj stav zaznamenává do speciálního diáře, kde sleduje frekvenci a typy bolesti hlavy, užité léky apod.

Tenzní bolest hlavy

Tato bolest je nejrozšířenějším druhem bolesti hlavy. Vzniká v důsledku ztuhlosti svalů šíje a zakusila ji většina z nás. Většinou je dávána do souvislosti s životním stylem – je pravdou, že nevíme, jestli a v jaké míře tento typ bolesti sužoval lidi v dřívějších dobách.

Rozlišujeme dva druhy tenzní bolesti hlavy, které se od sebe liší především četností výskytu:

Chronická bolest hlavy – tato bolest sužuje člověka více než 15 dní v měsíci nejméně šest měsíců v roce.

Občasná bolest hlavy – obtěžuje nás méně než 15 dní v měsíci, nejméně šest měsíců v roce. Nevyskytne-li se více než desetkrát za rok, jedná se o vzácný výskyt.

Tenzní bolest hlavy má od migrény odlišný charakter, bolest není tak silná, neomezí běžnou denní aktivitu, ale trápí tím, že trvá déle, vyskytuje se častěji a obtěžuje svým opakováním.

Odpověď na otázku, proč tenzní bolest vzniká, není jednoduchá. Za jeden z důležitých faktorů při vzniku bolesti se považuje zvýšené svalové napětí ve svalech podél krční páteře a svalech, které mají úpony na lebce. Přímá souvislost mezi napětím či tuhostí svalu a intenzitou bolesti hlavy však není.

Na vzniku bolesti se podílí i únava z přemíry práce či tělesného cvičení, stres, deprese, úzkost. V odborné literatuře se řeší otázka, zda je deprese spíše reakcí na opakující se bolest hlavy nebo zda se jedná o současný výskyt obou nemocí – deprese a tenzního typu bolesti hlavy.

Neopomenutelná je i únava očí – například v důsledku mnoha hodin strávených prací na počítači.

U lidí, u nichž došlo k vážnému poškození hlavy (poranění lebky, mozková mrtvice), je nejen větší pravděpodobnost výskytu bolesti hlavy v důsledku poúrazových podmínek, ale i výskytu tenzní bolesti hlavy vlivem zvýšené úrovně stresu ze vzniklé situace.

Bolest je popisována jako tlaková, oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy. Bolest má maximum v oblasti temene, s propagací za oči. Nástup je na rozdíl od migrény pozvolný.

Délka trvání této bolesti se pohybuje od 30 minut do 7 dní s tím, že v průměru trvá přibližně 12 hodin. Provází ji pocit sevření či bodání, nikoli však pulzování.

Tělesná námaha bolest nezvětší, naopak někdy může i ulevit.

Cluster headache neboli salva bolesti

Tento typ bolesti se vyskytuje mnohem řidčeji než tenzní bolest hlavy nebo migréna. Jedná se o záchvaty sériových bolestí neboli kumulovaných bolestí hlavy. Cluster headache bývá často zapříčiněn sinusitidou (zánět vedlejších nosních dutin) nebo duševní poruchou.

Tato bolest hlavy patří do kategorie primárních bolestí hlavy, jejíž ataky se objevují opakovaně na stejném místě a mizí až po několika týdnech. Sériovými bolestmi trpí více muži než ženy. Bolest hlavy se většinou dostavuje ve stejnou denní dobu, většinou v nočních hodinách, takže naruší spánek. Bolest pacienti popisují jako velmi intenzivní, téměř nesnesitelnou.

Zmírnit cluster headache lze odpočinkem v temné místnosti, ale ne vleže, to by mohlo bolest ještě zhoršit.

Cluster headache je často provázen následujícími příznaky, které postižený pociťuje ve stejné části hlavy jako samotnou bolest:

Překrvení spojivek (zčervenání), slzení zornice, ochabnutí očního víčka nebo otok víčka.

Zduření nosní sliznice.
Pot na čele i obličeji.

Tyto záchvaty bolesti propukají náhle a dostavují se v sériích trvajících týdny nebo měsíce. Příčiny jejich vzniku nejsou dosud známé. Následující uvedené faktory mohou vyvolat bolestivou fázi:

Chlad.
Nadměrná fyzická zátěž.
Stres, deprese, úzkost.
Napětí v důsledku strnulosti zádových svalů a šíje.

Rozlišujeme dva druhy cluster headache:

Občasný cluster headache – bolestivá fáze může trvat dva týdny až tři měsíce. Bezbolestná nastupuje po bolestivé fázi a většinou trvá několik měsíců, nejméně však jeden měsíc. Pak opět nastává bolestivá fáze.
Chronický cluster headache – bolestivá fáze trvá rok a více. Toto dlouhé období většinou nebývá přerušeno bezbolestnou fází. Když se bezbolestná fáze dostaví, trvá méně než měsíc.
Asi u devadesáti procent lidí, kteří trpí cluster headache, se vyskytuje občasná forma a jen u deseti procent forma chronická.

Bolesti hlavy z napětí

U tohoto typu bolestí hlavy jsou příčiny známé – může za ně stres, deprese, zhoršené mezilidské vztahy doma i v zaměstnání, sedavé zaměstnání a špatné držení těla.

To vše může vyvolat poruchu ve změně napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. To utiskuje a dráždí nervy a cévy směřující k mozku.

pak vzniká tupá, vytrvalá a silná bolest hlavy, která se soustřeďuje do temene, spánků a týla. Přidat se může též strnulost a ztuhlost šíje a ramen.

Bolesti hlavy nebo bolesti v oblasti šíje, spojené s onemocněním krční páteře, jsou velice časté. Málo se pohybujeme, nevěnujeme více času relaxaci a aktivnímu odpočinku. Velmi často zaujímáme nefyziologickou, vynucenou polohu (např. v práci), nespíme na odpovídajícím lůžku.

Pak se objeví bolesti hlavy, které jako by vystřelují z oblasti krční páteře do hlavy – do čela, za oči. Mohou být spojeny s nevolností, přecitlivělostí na podněty, zvýšenou dráždivostí, mohou se objevit i závratě. Obtíže se často objeví již ráno a trvají pak celý den.

Bolest je často asymetrická – bývá postižena jedna polovina hlavy, strany se během jedné ataky bolesti nestřídají. Bolest je provokována nebo se zhoršuje určitými pohyby šíje nebo zátěží šíje vynucenou polohou.

Provede-li lékař rtg vyšetření, často v něm najde strukturální změny oblasti krční páteře jak na obratlech, tak i na meziobratlových ploténkách.

Bolest hlavy může být způsobena také poruchou pohybového aparátu, zejména horních zad. Bolesti hlavy spojené s poruchami páteře jsou způsobeny poruchou funkce různých struktur. První variantou je porucha vazů – např.

u dětí s dlouhodobým sedem s předklonem hlavy. Další možností je porucha svalů – přetěžování určitých svalových skupin a oslabování jiných při práci.

Poruchy kloubů a blokády páteře bývají často spojeny s centrální poruchou řízení pohybu z oblasti mozku.

Proklínaná migréna

Migréna je chronické onemocnění cévního původu, které se projevuje tehdy, když se cévy v hlavě a krku zúží a následně rozšíří. Jedná se o velmi rozšířené onemocnění, projevující se záchvatovitou bolestí, které se dostavuje v různých intervalech a může přetrvávat až tři dny.

Na blížící se migrénu může ty šťastnější z nás upozornit několik příznaků. Objevit se mohou pár dnů až hodin před nástupem záchvatu. Jde většinou o přecitlivělost na okolní podněty, neklid, podráždění, špatné sny, ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění.

Někdo zase pociťuje chuť na určitý druh potravin či mu nechutná vůbec. Prvním náporům bolesti někdy předchází i aura. Při ní lze vidět pár minut zrakový vjem v některé části zorného pole, který se pohybuje v závislosti na pohybu vašich očí a může se i zvětšovat.

Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit se nebo třpytit. Jde o výpadek zorného pole. Když pak zmizí, současně či v několika minutách se objeví bolest. Tyto tělesné příznaky (aura) obvykle přetrvávají 5-60 minut. Většinou krátce před záchvatem zmizí, ale někdy přetrvávají i po nástupu bolesti.

V 15 až 30 % případů bolest hlavy předcházejí varovné příznaky.

O migrénu bez aury se jedná tehdy, pokud se před záchvatem nedostavují příznaky. Abychom mohl říct, že se jedná o migrénu bez aury, musí být splněny tyto podmínky:

Nejméně pět záchvatů migrény.
Délka trvání záchvatu migrény bez užití léku se pohybuje mezi 4 až 72 hodinami.
Dostaví se silná pulzující bolest, často pouze na jedné straně hlavy, nejvíce v oblasti čela, oka, či na jednom nebo druhém spánku.
Vše může doprovázet nevolnost a zvracení, vadit vám budou i světlo a zvuky.

Po zhruba 4 až 72 hodinách následuje konečná fáze, při které postižený cítí celkovou únavu, bolí ho všechny svaly a postupně se mu bude vracet normální nálada. V rozvinutém záchvatu pacienti již většinou popisují, že je bolí hlava celá. Pacient s migrénou většinu vyžaduje klid vsedě nebo vleže, v temné místnosti. Každá tělesná námaha stav při migréně zhoršuje.

Vznik migrenózního záchvatu není dosud plně objasněn. Předpokládá se, že u nemoci existuje genetický podklad – jedná se o vrozenou dispozici pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, které mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí.

Z vnějšího prostředí to může být změny počasí, požití některého jídla či nápoje, působení chladu, z vnitřního prostředí pak hormonální změny během menstruačního cyklu, hlad, žízeň, nízká hladina krevního cukru. Kolísání hormonů souvisí s ovulací a menstruací, s užíváním perorální antikoncepce či s hormonální léčbou během menopauzy.

U klasických migrén je zakázána klasická hormonální antikoncepce vzhledem k možnosti vzniku cévní mozkové příhody.

Tento podnět pak způsobí aktivaci migrénového centra v oblasti mozkového kmene, které aktivuje dále cestou trojklanného nervu nervová zakončení ve stěně drobných mozkových tepen.

Zde dojde k uvolnění specifických látek, mediátorů, které způsobí prosáknutí cévních stěn, jejich rozšíření a zpětné podráždění vláken trojklanného nervu, která vedou informaci o poškození tkáně a o bolesti opačným směrem zpět do oblasti mozkového kmene, a dále do podkorových center bolesti a do center v oblasti mozkové kůry.

Potraviny a migréna

Potrava s vysokým obsahem tyraminu či fenyletylaminu a dále s vysokým obsahem ochucovadel a konzervačních látek může migrénu vyvolat. Látky, které mohou zapříčinit bolest hlavy, se nacházejí v těchto potravinách:

Tyramin – vyzrále sýry
Dusitany – slanina, klobásky, párky, salámy
Fenyletylamin – čokoláda
Aspartam – náhražka cukru v konzervovaných potravinách a slazených nápojích
Alkoholické nápoje – zvláště červené víno, neboť obsahuje tanin
Kolísání hladiny kofeinu – u lidí, kteří pijí pravidelně kávu, se může při vynechání obvyklé dávky dostavit migréna.

Vysoké dávky léků mohou uškodit

Trpíme-li chronickými bolestmi hlavy, užíváme mnoho léků. Lék nám zpočátku přinese úlevu, ale pokud se lék užívá příliš často, snižuje se jeho efekt a spotřeba léků proti bolesti stoupá.

Lék proti bolesti, pokud je nadužíván, může sám o sobě bolest vyvolat. Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem nebo barbituráty.

Návyk na opiáty se v našich podmínkách naštěstí pacientů s bolestmi hlavy tolik netýká.

Bolesti z nadužívání se objevují po denním užívání medikace po dobu tří měsíců a déle. Bolest hlavy se objevuje denně – často je provázena zvýšeným neklidem, podrážděností, problémy s pamětí nebo poruchami spánku. Bolest má charakter tupé bolesti v celé hlavě, může mít i charakter tlakové bolesti v čele, nad očima. Bolest nepulzuje, jedna strana hlavy není postižena více než druhá.

Clusterová bolest hlavy – rozdíly mezi pohlavími a léčba

Bolesti hlavy mohou být tupé a pulzující nebo ostré a přesně ohraničné a mohou trvat několik minut nebo několik dnů. Existují tři hlavní typy bolesti hlavy: tenzní bolest hlavy, migréna a clusterové bolesti hlavy. Každá z nich může mít své vlastní příčiny a různé příznaky. Migréna se liší od tenzních bolestí hlavy tím, že bolest je obvykle omezena na jednu stranu hlavy a lze ji popsat jako pulzující, středně silnou až silnou bolest.

Prohlédnout všechny léčivé přípravky

Bolestmi hlavy trpí jak muži, tak ženy. Avšak některé typy bolesti hlavy mohou být častější u jednoho pohlaví než druhého. Clusterové bolesti hlavy jsou dobrým příkladem – u mužů je asi šestkrát vyšší pravděpodobnost výskytu clusterových bolestí hlavy než u žen.

Co je clusterová bolest hlavy?

Clusterové bolesti hlavy se objevují pravidelně ve stejnou denní či noční dobu po dobu několika týdnů nebo měsíců, po nichž následuje období bez clusterových atak.

Clusterové bolesti hlavy jsou silné a mohou trvat od 15 minut do 3 hodin. Bolest je obvykle izolována na jedné straně hlavy a kolem očí.

Mezi další příznaky mohou patřit zarudlé, vodnaté oči a ucpaný nos nebo výtok z nosu postihující pouze bolestivou stranu hlavy.

Clusterová bolest hlavy – muži versus ženy

Mezi některé známé spouštěče patří kouření a pití alkoholu, i když není známo, zda se tyto spouštěče výrazně liší u mužů a u žen. Clusterové bolesti hlavy mohou mít rovněž genetickou souvislost. Rodinná anamnéza clusterových bolestí hlavy může zvyšovat riziko a hraje roli v případě zvýšeného výskytu.

Příznaky a nástup se také u mužů a u žen mírně liší:

Ženy mívají za život dva vývojové vrcholy clusterových bolestí hlavy, a to v době dospívání a kolem 40. roku věku.
Muži mívají naopak obvykle jen jeden vývojový vrchol bolesti hlavy, a to kolem 20. roku věku.
Jak muži, tak ženy mají v průměru tři clusterové bolesti hlavy denně. U žen však bývá doba bolesti hlavy kratší než u mužů. Léčba clusterových bolestí hlavy je i přes tyto rozdíly stejná pro obě pohlaví. Požádejte svého lékaře o další rady.

Kterým typem bolesti hlavy trpíte?

Existují tři typy bolesti hlavy: tenzní bolest hlavy, migréna a clusterová bolest hlavy. Každá bolest hlavy…

Číst dále

Varovné příznaky bolesti hlavy – a kdy volat lékaře
Bolesti hlavy může mít kdokoli, kdykoli a na jakémkoli místě.
Číst dále

500 mg potahované tablety

Lék k vnitřnímu užití

Panadol Novum obsahuje paracetamol, léčivou látku tlumící bolest a horečku. Uvolňuje účinnou látku již za 5 minut po požití. Nedráždí žaludek.

500 mg/65 mg šumivé tablety