Alzheimerova choroba: skrytá epidemie 21. století

Publikační a přednášková činnost

Publikační činnost:

ZUBÍČKOVÁ, J. a J. VEREŠOVÁ. Pády ve stáří. In. XVII. Gerontologické dny Ostrava. [CD – ROM]. Ostrava, 2013. ISBN 978-80-02-02483-5.KUBICOVÁ, M. a J. VEREŠOVÁ, 2013. Obezita- epidemie třetího tisíciletí. In: Ošetrovateľstvo a zdravie : výživa – zdraví- obezita. [CD – ROM]. Trenčín: TnUAD, 2013. ISBN 978-80-8075-579-9. VEREŠOVÁ, J. a M. KUBICOVÁ, 2013. Výživa u Parkinsonovy choroby. In.

Ošetrovateľstvo a zdravie : výživa – zdraví- obezita. [CD – ROM]. Trenčín: TnUAD, 2013. ISBN 978-80-8075-579-9. KUBICOVÁ, M., K. HRUBÁ a J. VEREŠOVÁ. Specifika ošetřovatelské péče u pacienta jiné kultury, etnika. In. Dopady hospodárskej krízy na kvalitu života, zdravia a sociálnu oblasť. Zborník príspevkov. Prešov: VŠZaSP sv. Alžbety, 2013, s. 171-180. ISBN 978-80-89-23-4.KUBICOVÁ, M. a J.

VEREŠOVÁ. Etika hospicové a paliativní péče. In: Aplikovaná etika v sociální práci 2. [CD – ROM]. Piešťany: VŠZaSP sv. Alžbety, 2013. ISBN 978-80-8132-087- 3.VEREŠOVÁ, J. a M. KUBICOVÁ. Specifika komunikace s umírajícím a pozůstalými. In: Sociálno-zdravotnícke spektrum [online]. Bratislava, 2014. Dostupné z WWW:. ISSN 1339-2379.KUBICOVÁ, M. – VEREŠOVÁ, J. 2014. In:  Prohuman.

Dlouhověkost, fenomén dnešní doby? [online]. [Bratislava]. [cit. 6. února 2014]. Dostupné z WWW: < http://www.prohuman.sk >. ISSN 1338-1415.VEREŠOVÁ, J. a M. KUBICOVÁ. Sestra versus agresivní pacient. In: Prohuman. [online]. Bratislava, 2014. Dostupné z WWW: < http://www.prohuman.sk >. ISSN 1338-1415.PITOUROVÁ, N., J. VEREŠOVÁ a M. KUBICOVÁ. Ošetřovatelská péče u pacienta s roztroušenou sklerózou. In: Nové trendy v súčasnom zdravotníctve. Zborník príspevkov. Vysoká škola zdravotnictva a sociálnej práce sv.Alžbety n.o. Bratislava a Ústav sociálnych vied a zdravotnictva BL. P. P. Gojdiča v Prešove. ISBN 978-80-89464-29-6.PALA, M., J. VEREŠOVÁ a M. KUBICOVÁ. Klíčové vlastnosti a dovednosti kvalitních zaměstnanců v zařízení sociálních služeb. In: Nové trendy v súčasnom zdravotníctve. Zborník príspevkov. Vysoká škola zdravotnictva a sociálnej práce sv.Alžbety n.o. Bratislava a Ústav sociálnych vied a zdravotnictva BL. P. P. Gojdiča v Prešove. ISBN 978-80-89464-30-2.KUTĚJOVÁ, B. a J. VEREŠOVÁ. Rodina v roli pečujícího v dnešní moderní společnosti. Vedecká konferencia 9. Trenčiansky ošetrovateľský deň, Trenčín, 11. 11. 2015. Recenzovaný sborník príspevkov. TUAD v Trenčíne. ISBN 978-80-8075-735-9. EAN 9788080757359.OSLADILOVÁ, M., J. VEREŠOVÁ a K. STUCHLÍKOVÁ. Motivace – hybná síla ošetřovatelství. Mezinárodní vědecká konference „ Ošetrovaťelstvo a zdravie X“. Fakulta zdravotnictva Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně. 20. 4. 2016. Recenzovaný sborník príspevkov. TUAD v Trenčíne. ISBN 978-80-8075-744-1. EAN 9788080757441.ŠUPÍNOVÁ, M., F. SASFÁRY, J. VEREŠOVÁ a M. ADAMOVÁ. Postoje rodičov k očkovaniu detí v Banskobystrickom samosprávnom kraji. Význam interdisciplinárneho prístupu v prevencii chorôb. Recenzovaná vedecká monografia. Banská Bystrica, 2016. ISBN 978-80-972557-1-8 (TLAČ), ISBN 978-80-972557-2-5 (CD-COM), ISBN 978-80-972557-3-2 (ONLINE PDF).VEREŠOVÁ, J., M.ŠUPÍNOVÁ a R. HROMÁDKOVÁ. Prevence onkologických onemocnění v primární péči z pohledu sestry. Význam interdisciplinárneho prístupu v prevencii chorôb. Recenzovaná vedecká monografia. Banská Bystrica, 2016. ISBN 978-80-972557-1-8 (TLAČ), ISBN 978-80-972557-2-5 (CD-COM), ISBN 978-80-972557-3-2 (ONLINE PDF).KUBICOVA, M., M. KADOCHOVA a J. VERESOVA. The importance of safety measures in the prevention of falls of seniors in hospital and home environment. Interdisciplinary Updates on Healthand Nursing. Printed in Poland. Warsaw, 2016. ISBN 978-83-7520-215-1.VEREŠOVÁ, J., M. ŠUPÍNOVÁ, M. KUBICOVÁ a M. KADOCHOVÁ. Quality of life of seniors in home surroundings. Recenzovaný článek, recenzent PhDr. ThDr. PaedDr. Lenka Lachytová, PhD. Sociálno – zdravotnícke spektrum. Vedecko – odborný časopis pre sociálnych pracovníkov a chronicky chorých, 2017. ONLINE ISSN 1339-2379.ŠUPÍNOVÁ, M., E. SPODNIAKOVÁ, P. LAUKOVÁ a J. VEREŠOVÁ. Prežívanie úzkosti u onkologicky chorých detí. Ošetrovateľstvo v praxi. Recenzovaná vedecká monografia. Banská Bystrica, 2017. ISBN 978-80-89702-36-7.ŠUPÍNOVÁ, M., E. SPODNIAKOVÁ, P. LAUKOVÁ and J. VEREŠOVÁ. Experiencing anxiety in oncologically ill children. Nursing in Practice Scientific monogramy, Budapest: Expharma, 2017. ISBN 978-963-12-9678-5.VEREŠOVÁ, J. a M. KUBICOVÁ. Demence epidemie 21. století v ošetřovatelské praxi. Recenzovaná vedecká monografia. Banská Bystrica, 2017. ISBN 978-80-89702-36-7.KUBICOVÁ, M. and J. VEREŠOVÁ. Dementia epidemic of the 21st century in nursing practice. In: Šupínová M., Frčová., Sasváry F. Nursing in Practice Scientific monogramy, Budapest: Expharma, 2017. ISBN 978-963-12-9678-5.VEREŠOVÁ, J. a R. HROMÁDKOVÁ. Význam rodiny v ošetřovatelské praxi. Recenzovaná vedecká monografia. Banská Bystrica, 2017. ISBN 978-80-89702-36-7.VEREŠOVÁ, J. and R. HROMÁDKOVÁ. Importance of family in nursing practice. Nursing in Practice Scientific monogramy, Budapest: Expharma, 2017. ISBN 978-963-12-9678-5.STUCHLÍKOVÁ, K., R. HROMÁDKOVÁ a J. VEREŠOVÁ. Stres v profesi všeobecných sester. Recenzovaný sborník prác z 13. Mezinárodnej vedeckej pracovnej schodze. Bratislava, 2017. ISBN 978–80-223-4295-7.VEREŠOVÁ, J., M. KUBICOVÁ a K. STUCHLÍKOVÁ. Etické aspekty ošetřovatelské péče o nemocné s demencí. Recenzovaný sborník prác z 13. Mezinárodnej vedeckej pracovnej schodze. Bratislava, 2017. ISBN 978–80-223-4295-7.STUCHLÍKOVÁ, K., J. VEREŠOVÁ a H. PADYŠÁKOVÁ. Edukace v ošetřovatelství – poster. Recenzovaný sborník 12. Mezinárodní konference Preventivní programy v ošetřovatelské péči. Praha, 2017. ISBN 978-80-905728-1-0.HORŇÁKOVÁ, N., J. VEREŠOVÁ a K. STUCHLÍKOVÁ. Kvalita života pacientů se syndromem diabetické nohy. Recenzovaná vedecká monografia. Banská Bystrica, 2018. ISBN 978-80-89702-51-0.SRBOVÁ, I., M. KUBICOVÁ, K. STUCHLÍKOVÁ a J. VEREŠOVÁ, 2018. Možnosti operačního řešení zlomenin stehenní kosti u pacientů z pohledu sestry. In:  Sociálno-zdravotnícke spektrum. [online]. Bratislava, 2018. Dostupné z WWW:. ISSN 1339-2379.KUBICOVÁ, M., P. DOSTÁLOVÁ a J. VEREŠOVÁ. Výskyt karcinomu prostaty a současné možnosti léčby. Recenzovaný sborník prác z  Mezinárodnej vedeckej pracovnej schodze. Bratislava, 2018. ISBN 978-80-223-4496-8.

Bakalářská práce „ Obezita, obezita u dětí“- obhajoba r. 2007, UP Olomouc.

Diplomová práce „ Je hospicová ošetřovatelská péče vyhovujícím modelem péče o umírající?“– obhajoba r. 2010,TU Alexandra Dubčeka Trenčín. 

Přednášková činnost:

Dobrovolnické centrum Adorea Vsetín. Psychobiografický model E. Böhma – návod jak pracovat s lidmi s demencí a jak s nimi komunikovat. 25. 9. 2012. Vsetín.Dobrovolnické centrum Adorea Vsetín. Bazální stimulace. 12. 3. 2013. Vsetín.Nové trendy v poskytování ošetřovatelské péče s rozšířeným kurzem první pomoci.

Přednáška: Bazální stimulace v ošetřovatelské praxi. Bystřice pod Hostýnem 21. 6. 2014. Registrovaná akce pod číslem: ČAS: KK/1420/2014.MARLIN s.r.o. vzdělávací agentura. Přednášky pro budoucí pracovníky v sociálních službách, osobní asistence a základní výchovné nepedagogické činnosti. 2015, 2016, 2017, 2018.

Přednáška – První pomoc- Poradenské centrum pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Zašovská 784. 22. 9. 2015. Přednáška – Cukrovka – skrytá nemoc- Poradenské centrum pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Zašovská 784. 8. 2. 2016.Onemocnění pohybového aparátu + Neodkladná resuscitace a urgentní stavy.

Přednáška: Bolest jako ošetřovatelský problém. Holešov. 02. 4. 2016. Registrovaná akce pod číslem: ČAS: KK/628/2016.Přednáška – KPR dětí a dospělých+ Nebezpečný cholesterol? – Poradenské centrum pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Zašovská 784. 25. 4. 2016.

Přednáška – Křečové žíly – Poradenské centrum pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Zašovská 784. 21. 9. 2016.Přednáška – Parkinsonova choroba – Poradenské centrum pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Zašovská 784. 9. 11. 2016.

Přednáška – Hospic aneb nebojme se umírání – Poradenské centrum pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Zašovská 784. 27. 2. 2017.Onkologie v primární péči + Neodkladná KPR v primární péči. Přednáška: Karcinom prsu a jeho prevence. Holešov. 16. 09. 2017. Registrovaná akce pod číslem: ČAS.KK/1517/2017.

Jednodenní Kurz první pomoci pro pracovníky v sociálních službách – hodinová dotace: 8 hodin. Vyškov, 26. 11. 2018

Aktivní účast na konferencích:

Budete mít zájem:  Jestli konopí opravdu léčí, tak proč chemoterapie?

8. vedecko-odborná konferencia s mezinárodní účastí „Dopady hospodárskéj krízy na kvalitu života, zdravia a sociálnu oblasť.“ Specifika ošetřovatelské péče u pacienta jiné kultury, etnika.   26- 27. 10. 2012. Kubicová, Verešová.Mezinárodní vědecká konference „Ošetrovaťelstvo a zdravie VII“. Fakulta zdravotnictva Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně.  Obezita – epidemie třetího tisíciletí. 11. 4. 2013. Kubicová, Verešová.Mezinárodní vědecká konference „Ošetrovaťelstvo a zdravie VII“. Fakulta zdravotníctva Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně. Výživa u Parkinsonovy choroby. 11. 4. 2013. Verešová, Kubicová.8. mezinárodní vědecká konference ke dni ošetřovatelství v Praze „Problematika ošetřovatelské péče v Evropském roce občana“. VŠZ o.p.s. Praha, Duškova 7, Praha 5. 14. 5. 2013. Verešová, Kubicová.Mezinárodní konference „Aplikovaná etika v sociální práci II.“ v Piešťanech – Vysoká škola zdravotnictva a sociálnej práce sv. Alžbety ,N.O.Inštitút dalšieho vzdělávania sociálných pracovníkov. Etika hospicové a paliativní péče. 16. – 17. 10. 2013. Verešová, Kubicová.VIII. vedecko-odborná konferencia s medzinárodnou účasťou „Civilizačné ochorenia a ich vplyv na kvalitu života, zdravia a sociálno-ekonomickú“ v Prešove. Dobrovolnictví v nemocnicích. 25. – 26. 10. 2013. Verešová, Kubicová.Konference  Prešov Ošetřovatelská  péče u pacienta s roztroušenou sklerózou – článek do sborníku + poster – Roztroušená skleróza aneb tělo jako vězení – aktivní účast. Září 2014, Pitourová, Verešová, Kubicová.Odborná konference Sestra 2015, Vsetín. 9. 4. 2015. Dobrovolnictví v nemocnicích v kontextu moderního ošetřovatelství. Verešová, Kubicová.Mezinárodní konference „Rodina-zdraví-nemoc“ v Krakowě, Polsko. 24. 9. 2015. VYUŽITÍ REMINISCENCE A BIOGRAFIE U NEMOCNÝCH S DEMENCÍ V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ. Verešová, Krátká.Vedecká konferencia 9. Trenčiansky ošetrovateľský deň, Trenčín, 11. 11. 2015. Rodina v roli pečujícího v dnešní moderní společnosti. Kutějová, Verešová.Mezinárodní vědecká konference „Ošetrovaťelstvo a zdravie X“. Fakulta zdravotnictva Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně. 20. 4. 2016. Motivace – hybná síla ošetřovatelství. Osladilová, Verešová, Stuchlíková.12. mezinárodní vědecká konference „Preventivní programy v ošetřovatelské péči“. Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Praha. Edukace v ošetřovatelství – poster. 6. 4. 2017. Stuchlíková, Padyšáková, Verešová.

Sborník z mezinárodní konference „Rodina v zdraví a chorobe“, Katolická univerzita v Ružomberku, název příspěvku „Parkinsonova nemoc – rodina v roli pečovatele“, ISBN 978-80-8084-778-4, 2011. Sborník z VI. konference „Ošetrovatel´stvo a zdravie“, Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně,

název příspěvku „Senioři a demence“, ISBN 978-80-8075-531-7, 2012.

Přednáška na téma „Umírání a smrt, doprovázení umírajících“. Červen 2012 Adorea –dobrovolnické centrum Vsetín, o.s.

Přednáška na téma: „ Parkinson v rodině“. Červenec 2012. Občanské sdružení Třetí věk u nás Bystřice pod Hostýnem.

Psychiatrie

Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: Encyklopedický styl, formulace, typografie

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Vincent van Gogh: Před branami věčnosti

Psychiatrie je lékařský obor, který léčí nemoci mozku, které se projevují v myšlení, emocích, vnímání a také chování nemocných. Jinak formulováno léčí prokázaná (demence, kupř. Alzheimerova choroba) nebo se pokouší léčit [1]předpokládaná onemocnění mozku (kupř schizofrenie), jejichž příznaky jsou porušené vztahy člověka k sobě nebo k druhým lidem.

Vývoj a přehled

Prof. Cyril Höschl rozdělil psychiatry (cum grano salis) na „duchaře“ a „práškaře.“

Základem pro „duchařské“ pojetí je psychoanalytická škola Sigmunda Freuda (1856–1939).

Na něj navázaly další generace psychoanalytiků rozrůzněných do několika směrů (ego psychologie, self psychologie, škola objektních vztahů, kleiniání m.j.).

K rozrůznění těchto škol došlo ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, zčásti pod vlivem nastupujícího fašizmu, který vedl k emigraci většiny autorů do Velké Británie a do USA.

Jako výraz opozice se ustavila v lezech 1905–1914 komplexová psychogie Carla Gustava Junga (životní data: 1875–1961, jungiáni) a individuální psychologie Alfreda Adlera.

Odpadlíci psychoanalýzy v čele s Fritzem Solomonem Perlsem (1893–1970) založili gestalt terapii (gestaltismus) a v opozici k psychoanalýze a behaviorismu založil Carl Ransom Rogers „na osobu zaměřený přístup“ – PCA (person centred approach).
Pojetí psychiatrie jako patologie mezilidských vztahů uvedli američtí autoři Adolf Meyer (1866–1950), William Alanson White (1870 – 1937) a především Harry Stack Sullivan (1870–1937).

„Duchaři“ v pojetí prof. Cyrila Höschla pojímaní duševní poruchy jako nemoci mozku, které se neprojevují příznaky neurologickými (obrna, extrapyramidové a mozečkové příznaky, poruchy čití atd.), ale projevují se příznaky z oblastí prožívání a chování.

Zakladatelem moderní psychiatrie je Emil Kraepelin(1856–1926), který definoval prvou nosologickou jednotku (nemoc), kterou nazval dementia praecox, což lze přeložit jako „předčasné zblbnutí“. Dnes jsou podobné symptomy považované za typické pro schizofrenii[2].

Učiteli mu byli slavní psychiatří té doby: Paul Flechsig (1847–1929), Wilhelm Heinrich Erb (1840–1921) a Bertrand von Gudden (1824 – 1886, osobní lékař krále Ludvíka II. Bavorského, s nímž zahynul rozšířenou sebevraždou utonutím v Stamberském jezeře při projížďce na jezeře).
Významně ho ovlivnil zakladatel psychologie jako samostatné disciplíny Wilhelm Wundt (1832–1920).

„Dementia praecox“ čili pozdější schizofrenie (schizofrenní psychóza) se vyznačovala průběhem se střídáním atak a remisí a někteří pacienti měli období remisí charakterizované postupným chátráním, úbytkem vztahů a zhoršením běžného fungování.

Proti našim zkušenostem o léčitelnosti schizofrenie (ty nám m.j. dává možnost ovlivnit schizofrenie psychofarmaky) stojí jeho představa o její neléčitelnosti a špatné prognóze, jež se ukázala jako nepravdivá.

Název schizofrenie vytvořil Eugen Bleuler (1856–1926) a používal ho v plurálu (titul jeho kniky: Dementia praecox oder die Gruppe der Schizofrenien, D.p. neboli skupina schizofrenií).

Domníval se, že se jedná o celou řadu duševních nemocí, které si jsou podobné v příznacích, ale stojí za nimi různé patologicko anatomické a patofyziologické procesy mozkové.
V otázce léčebného ovlivnění nemoci nebyl ani zdaleka tak skeptický.

Druhou jednotkou podle Emila Kraepelina byla maniodepresivní psychóza (dnes rekurentní alias periodická depresivní porucha a bipolární porucha), jež se projevují obdobími (fázemi) manie nebo deprese, mezi nimiž jsou dokonalé remise.
Rozdělení duševních poruch na schizofrenii a maniodepresivní psychózu se označuje jako kraepeliánská dichotomie a je platné dodnes.

Alois Alzheimer popsal demenci na případu „Augusty D.“ tato forma demence se dnes označuje jako DAT (demence Alzheimerova typu) nebo morbus Alzheimer a představuje „tichou epidemii“) 21. století.
Arnold Pick (1851–1924), profesor německé psychiatrické kliniky popsal m.j. formu frontotemporální demence nazvano morbus Pick.

Konečným důkazem, že psychiatrie patří do medicíny byl průkaz infekčního původu progresivní paralýzy.

Poznamenejme, že progresivní paralýza je konečným stádiem syfilis (pro postižení centrální nervové soustavy syfilidou používáme termín neurosyfilis).

Infekční agens, bakterii Trponema pallidum (Spirochaeta pallida) prokázal Fritz Schaudinn (1871–1906), jak konstatováno, jeho objev představoval revoluci v psychiatrii a její jednoznačnou příbuznost a zařazení (do) medicíny.

S určitou licencí můžeme říci, že oblastí neuróz se zabývají „duchaři“ navazující na Sigmunda Freuda. Hlavní léčebnou metodou je zde psychoterapie.

„Práškaři“ se zabývají oblastí psychóz, kupř. schizofrenní psychózou nebo demencemi, jejich hlavní metodou je psychofarmakoterapie.

MALÁ PSYCHIATRIE
VELKÁ PSYCHIATRIE
neurózy psychózy
úzkost a výsledky jejího zpracování: psychické ataky, obsese a kompulze, fobie halucinace, bludy, patické forie a psychomotorické příznaky
psychoterapie jako hlavní metoda hlavní metoda je léčba psychofarmaky
psychofarmaka jen jako podpůrné prostředky, někdy bez psychofarmak psychofarmaka jako prostředek, komplexní terapie včetně psychoterapie jako prostředek.
Budete mít zájem:  Kdy se pekl lepší chleba - dnes, nebo ve středověku?

Z ostatních lékařských oborů má nejvíce styčných bodů neurologie, která se také zabývá nervovou soustavou včetně mozku, z nelékařských oborů je jí nejblíže klinická psychologie, se kterou také psychiatrie úzce spolupracuje jak při léčbě (psychoterapie a poradenství), tak diagnostice.

Klasifikace duševních poruch

Desátá deceniální revize Mezinárodní klasifikace nemocí, uvádí duševní poruchy v sekci F (F00 je kupř. Alzheimerova choroba se začátkem do 65 let, F320 depresivní epizoda lehká atd.). Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN – 10) byla inspirována Diagnostickým a statistickým manuálem (DSM-III, dnes ve verzi DSM-5), který vypracovala Americká psychiatrická asociace.

Tyto dva klasifikační systémy obsahují jednoznačná kritéria pro posouzení přítomnosti nebo nepřítomnosti příznaků a jednoznačně na jejich základě definují jednotlivé poruchy (nosologické jednotky; nosologie – soustava duševních poruch).
Nepoužívají termínu nemoc, ale porucha.

Jsou ateoretické – neopírají se ani o teorie „duchařské“, ani o teorie „práškařské“ a dělí duševní poruchy takto:

  • Organické duševní poruchy – Jde o značně nesourodou skupinu onemocnění, kde je příčina v nám známém tělesném onemocnění nebo poškození, například vlivem úrazu.
  • Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek – Do této skupiny zařazujeme tzv. závislosti na alkoholu nebo nealkoholových látkách, jako je skupina opiátů, konopí, heroin a další. Patří sem i závislost na lécích.
  • Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy – Tato skupina nemocí je ve veřejnosti nejčastěji spojována s psychiatrií, je známá také pod názvem psychózy.
  • Afektivní poruchy – Projevují se depresí nebo mánií.
  • Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy – Tyto poruchy (moderní psychiatrie nepoužívá pojem nemoc, ale porucha) mají za společnou příčinu neúměrný stres, v současné době jsme svědky jejich strmého nárůstu. Mezi jejich příznaky patří deprese a velmi široká škála příznaků, které mohou vypadat jako tělesné onemocnění – např. onemocnění žaludku.
  • Poruchy osobnosti a chování u dospělých – Poruchy osobnosti se projevují v chování nemocného jedince, které je značně odchylné od normy. Chování může být nepředvídatelné, může mít sklon ke zkratkovitým reakcím. Porucha je v oblastech emocí, interpretace okolního světa, impulzivity, chování k ostatním lidem. Patří sem například disociální porucha osobnosti, histrionská porucha osobnosti a další.

PET zobrazení mozku při schizofrenii

  • Mentální retardace – Do mentální retardace zahrnujeme vrozenou poruchu intelektu, pokud se projeví před druhým rokem věku dítěte.
  • Poruchy pohlavní identity a sexuální preference – Příkladem je pedofilie, sadismus, masochismus .
  • Porucha příjmu potravy – Mentální anorexie a bulimie.
  • Sexuální dysfunkce – Porucha erekce a vaginismus.
  • Dětská psychiatrie – Dětská psychiatrie se věnuje léčbě dětí a dospívajících do 18 let.

Klasifikace MKN 10

V současnosti pro ČR platná Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10 rozpoznává tyto kategorie zvané oddíly:

  • F00–F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických
  • F10–F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek
  • F20–F29 Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy
  • F30–F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F40–F48 Neurotické‚ stresové a somatoformní poruchy
  • F50–F59 Syndromy poruch chování‚ spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60–F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F70–F79 Mentální retardace
  • F80–F89 Poruchy psychického vývoje
  • F90–F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 Neurčená duševní porucha
  • Pro tuto kapitolu jsou stanoveny následující položky s hvězdičkou:
  • F00* Demence u Alzheimerovy nemoci
  • F02* Demence u jiných nemocí zařazených jinde

Současné postavení psychiatrie

Escitalopram – často používané léčivo proti depresi

Moderní psychiatrie je rozvíjející se lékařský obor, který většinou [zdroj?] dovede nemocným pomoci navrátit se do běžného života a zmírnit jejich utrpení. Trpí stigmatizací (role psychiatrie respektive psychiatrů v totalitních režimech typu nacismu, ale i komunismu, kdy byl tento obor zneužíván k likvidaci a psychiatrizaci části „nepohodlné“ populace) a někdy stále zkresleným pohledem ze strany laické veřejnosti („Kdo potřebuje psychiatra, je blázen, a já přece nejsem blázen!“).

Odkazy

Reference

  1. ↑ PETRÁŠOVÁ, Lenka. V Česku se polovina lidí s duševním onemocněním vůbec neléčí. Moderní léky přitom redukují náklady a usnadňují návrat do práce. Hospodářské noviny (iHNed.

    cz) [online]. 2018-12-12 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (česky) 

  2. ↑ HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. S. 655.

     

Literatura

  • Probstová, Václava, Pěč, Ondřej: Psychiatrie v sociálních službách. Praha: Portál , 2014. ISBN 978-80-262-0731-3

Související články

  • Psychologie
  • Normalita
  • Psychiatrická léčebna
  • Duševní porucha
  • Mezinárodní klasifikace nemocí

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu psychiatrie na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo psychiatrie ve Wikislovníku
  • Přehled duševních nemocí a poruch chování
  • Zvolský P. et al.: Stručné dějiny psychiatrie[nedostupný zdroj]
  • ÚZIS Mezinárodní klasifikace nemocí MNK
  • Psychiatrie pro praxi
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data: GND: 4047667-4 | PSH: 13050
Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Psychiatrie&oldid=19356633“

Alzheimer, epidemie 21. století

30. říjen 2015 četba na 11 minut

Lidský věk se ve vyspělých zemích během uplynulých desetiletí prodloužil. Zároveň však hrozivě narůstá počet onemocnění, která vedou ke ztrátě paměti, orientace, řeči či úsudku. O Alzheimerově chorobě se hovoří jako o epidemii 21. století.

Začalo to nenápadně. Občas zapomenuté jméno nového kolegy nebo název právě čtené knihy. K výpadkům krátkodobé paměti se postupně přidávaly chvilková ztráta orientace a obtíže s mluvením.

„Stála jsem před univerzitou, na které učím desítky let, a najednou jsem nevěděla, kde jsem,“ říká Alice Howlandová, padesátiletá profesorka lingvistiky, hrdinka amerického filmu Still Alice (v Česku se promítal s názvem Pořád jsem to já).

Když se začalo zhoršovat její chápání a schopnost vyjadřování, byla přesvědčená, že za výpadky může nádor na mozku. Diagnóza – raná forma Alzheimerovy choroby – byla pro Alici, jejího muže i tři dospělé děti naprostým šokem.

Museli přijmout skutečnost, že Alzheimerova nemoc není vyléčitelná a progresi dokážou lékaři jen zbrzdit.

 Průběh obávané nemoci, která aktivní ženu postupně změní v bezmocnou bytost, jež stěží poznává své blízké a je zcela závislá na pomoci okolí, líčí snímek s téměř dokumentární věcností.

Vysoké náklady na sociální péči

V podobné situaci jako filmová profesorka lingvistiky Alice je v současné době na celém světě podle aktuálních údajů Alzheimer's Disease International (ADI) 46,8 milionu lidí.

 Tento počet se každých příštích 20 let téměř zdvojnásobí a dosáhne 74,7 milionu v roce 2030.

 V roce 2050 bude na světě 131,5 milionu nemocných a bezmocných lidí, pravděpodobně zcela odkázaných na pomoc blízkých nebo zdravotníků.

Letos ADI očekává více než 9,9 milionu nových případů demence, jejíž nejčastější příčinou bývá právě Alzheimerova choroba. Každé 3,2 sekundy se na světě objeví nový případ. Vyspělé státy považují nemoc za vážný a nákladný problém. Právem.

Například podle britské studie, kterou cituje nedávno zveřejněná zpráva Alzheimer's Disease International, náklady na zdravotní a sociální péči o lidi s demencí se téměř rovnají součtu nákladů na rakovinu, srdeční onemocnění a cévní mozkové příhody. Celosvětové náklady na péči o nemocné s demencí se pro letošní rok odhadují na 818 miliard dolarů.

Přímé náklady na zdravotní péči přitom představují zhruba 20 procent, zatímco přímé náklady na sociální péči činí 40 procent, stejně jako náklady na neformální péči.

Něco jsem ztratila

Odumírání buněk, které má za následek úpadek myšlení, paměti či úsudku, mají na svědomí bílkovinové usazeniny, které poškozují nervové buňky. Jako viníky demence je označil německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907, když provedl pitvu mozku pětapadesátileté Auguste Deterové. „Nějak jsem se ztratila,“ říkávala prý pacientka ve svých světlejších chvilkách.

Co je spouštěčem procesu, který způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty, není však jasné ani dnes. Jisté je, že výskyt roste s věkem, a jak se lidský věk prodlužuje, přibývá nemocných. „V šedesáti pěti letech demence postihuje dvě až tři procenta populace.

Každých dalších pět let věku se počet zdvojnásobuje. Čtyřicet procent lidí, kteří dosáhli devadesátky, trpí nějakou formou kognitivní poruchy. Ženy bývají postiženy častěji než muži,“ konstatuje docent Robert Rusina, který pracuje na neurologické klinice 1.

 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a na neurologickém oddělení Thomayerovy nemocnice.

Zhruba u pěti až deseti procent pacientů se však nemoc ohlásí mnohem dřív, mezi třicítkou až padesátkou. Roli hraje i genetická zátěž. Pravděpodobnost výskytu v rodinách, kde někdo z blízkých už chorobou onemocněl, je vyšší. Odborné prameny uvádějí, že asi pět procent Alzheimerovy nemoci je způsobeno změnou v genetické informaci.

Z neuropatologických nálezů už lékaři vědí, jak nemoc probíhá. „V mozku pacientů postižených Alzheimerovou chorobou dochází ke zvýšené tvorbě bílkoviny beta-amyloid, která se ve větších shlucích, podobným věnečkům, ukládá do mozkové tkáně. V jejich okolí pak dochází i k zánětlivým změnám,“ vysvětluje docent Rusina.

Následně se uvnitř neuronů začne ukládat další bílkovina, tau protein, která začne tvořit klubka. „Zatím není jasné, jaká je přesně souvislost mezi beta-amyloidem a tau proteinem.

Jedna skupina vědců považuje za spouštěče nemoci beta-amyloid, jiná část odborníků vidí jako primární problém klubíčka tau proteinu,“ konstatuje lékař.

Citlivé paměťové buňky

Různé oblasti mozku vzdorují ukládání těchto proteinů s různou intenzitou, velmi citlivé jsou paměťové buňky v hipokampech. „Staré informace jsou odolné, připomínají hlubokou brázdu, nové jsou mělké, ztrácejí se nejrychleji,“ vysvětluje Robert Rusina. Také neuronové sítě lidí, kteří během svého života vyvíjeli intelektuální aktivitu, podle lékařů odolávají lépe.

Podobně jako pomáhá pravidelný pohyb v prevenci onemocnění srdce, tak i trénování mozku pomocí křížovek nebo četby může oddálit nástup příznaků nemoci a zvýšit odolnost neuronů.

„Překvapivě silně podporují odolnost neuronů pravidelné sociální kontakty,“ konstatuje docent Rusina.

 Choroba postihuje nejenom paměť, ale dochází často k progresivnímu úpadku abstraktního myšlení a úsudku, zejména v oblasti plánování, organizování a orientace v prostoru.

„Mozek je počítač, který řídí chod celého těla. Když je určitá část spojení poškozena, přestávají fungovat schopnosti jako produkce a porozumění řeči.

Dochází ke ztrátě schopnosti vykonávat určité, zejména komplexní pohyby a činnosti, jako je oblékání se nebo odemykání dveří, i když není postižená hybnost končetin.

Nemocný člověk ztrácí schopnost rozpoznávání tvarů, předmětů a tváří,“ upřesňuje psychiatr Slavomír Pietrucha.

Postupně přestávají fungovat i tělesné orgány, které mají poškozené spojení s mozkem. Nemocného Alzheimerovou chorobou pak čeká selhání plic, jater nebo srdce. „Naštěstí je příroda milosrdná, protože mozek přestává řídit také imunitu.

Vesměs se tak stává, že nemocný umírá na banální infekci, jako je třeba rýma, která se rozvine v zápal plic, protože se tělo nemá jak bránit,“ konstatuje lakonicky Jaroslava Jůzová, spolumajitelka společnosti Alzheimercentrum Group, která provozuje síť zařízení pro lidi s tímto onemocněním. Průběh a délka Alzheimerovy choroby se liší případ od případu.

Ještě před deseti lety nemoc probíhala sedm až deset let. V současné době se délka dožití prodlužuje i na dvanáct let. U mladších nemocných však choroba dramaticky postupuje a má mnohem kratší interval.

Kognitiva pomáhají v raném stádiu…

Lék, který by dokázal zvýšené tvorbě beta-amyloidu a tau proteinu zamezit, neexistuje. Před dvěma lety využila Velká Británie svého předsednictví skupiny G8 k tomu, aby zahájila Globální akci proti demenci.

Členové skupiny slíbili, že budou podporovat výzkum tak, aby byl do roku 2025 nalezen lék modifikující průběh demence. „Jako nejnadějnější se jeví imunologická léčba.

Očkování protilátek nebo ovlivnění imunitního systému by mohlo zabránit ukládání beta-amyloidu,“ říká docent Rusina.

Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění. Neprodlouží přežití pacientů, ale dokážou oddálit nejzávažnější stadia onemocnění, přechodně zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných a snížit tak zátěž pečovatelů.

 Kognitiva, léky, které zvyšují přítomnost acetylcholinu v mozku, podporují činnost buněk ještě nedotčených nemocí. Čím dříve se s jejich podáváním začne, tím víc zdravých buněk mohou podpořit.

Snahou lékařů je proto včasné zachycení nástupu nemoci.

Prvotním indikátorem zhoršení mentální kondice jsou sady neuropsychologických testů. I když je provádí lékař nebo psychiatr, výsledek někdy nemusí odpovídat realitě. „Mozek je zvláštní orgán.

Někteří lidé se dokážou při testování vybičovat k výborným výsledkům, ale jen na pár hodin,“ upozorňuje zároveň Jaroslava Jůzová.

 Alzheimerova choroba je navíc v povědomí veřejnosti zjednodušena do příznaků zapomínání, přitom jde pouze o jeden z projevů.

Další informace poskytne zobrazení mozku prostřednictvím magnetické rezonance nebo CT. Pokročilé diagnostické metody zaznamenají metabolické změny dříve, než dojde k atrofii mozku kvůli úbytku neuronů.

„Zvýšené ukládání beta-amyloidu se odráží jeho sníženým vylučováním do mozkomíšního moku, kde jsme schopni jeho sníženou hladinu měřit. Naopak tau protein bývá zvýšený,“ vysvětluje docent Rusina.

 Péče o pacienty s demencí patří do rukou neurologa nebo psychiatra.

„V rozvinutých fázích nemoci, kdy se objevují poruchy chování, halucinace, deprese, úzkosti, agresivita nebo poruchy spánku, přicházejí na řadu nejen režimová a nefarmakologická opatření, ale také léčba psychofarmaky, která mnohdy dokážou poruchy chování nejenom zmírnit, ale i zcela odstranit,“ říká Slavomír Pietrucha.

… A fotografie dětí v pozdním stádiu

Aktivitu mozku u rozvinuté Alzheimerovy nemoci zároveň účinně stimulují moderní ošetřovatelské metody, jako je třeba bazální stimulace nebo reminiscenční terapie. „Každý pacient, který přichází do některého z našich alzheimercenter, si přináší kufřík.

Rodinní příslušníci většinou namítají, že to není potřeba, protože tatínek nebo maminka už nevnímají,“ říká Jaroslava Jůzová, která se o využívání těchto netradičních postupů v Česku mnoho let zasazuje.

V kufříku může být staré vysvědčení, fotky dětí a vnuků nebo špulky od nití – prostě věci, s nimiž se pacient během života potkával.

Opakovaný kontakt nemocných s těmito předměty podporuje takzvané dlouhodobé paměťové dráhy a pomáhá cvičení mozkové činnosti.

Terapeutická panenka se zase může stát pro nemocného člověka talismanem, který mu dává pocit jistoty a eliminuje agresivitu. „O tom, co se děje v mozku a mysli lidí, kterým už Alzheimer vzal řeč a všechny návyky, nevíme nic.

Mnohokrát jsem objevila nečekaný záblesk. K nemocným proto musíme přistupovat jako k běžně vnímajícím pacientům,“ zdůrazňuje Jaroslava Jůzová.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector