Europoslankyně Konečná pomocí argumentačních klamů zachraňuje svět
Dne 21. 11. 2017 byly na serveru aktuálně.cz publikovány odpovědi poslankyně Evropského parlamentu zvolené za KSČM a členky Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Kateřiny Konečné na dotazy čtenářů týkající se problematiky herbicidu glyfosátu.
Sám jsem se vážené paní poslankyně v rámci dané diskuze dotázal, o studium jakých odborných zdrojů opírá svoje přesvědčení o zdravotních rizicích glyfosátu pro občany EU, ovšem tento dotaz nebyl zodpovězen. Zato byla zodpovězena řada jiných dotazů a to způsobem, který by z mého pohledu neměl být standardem v rámci diskuse na tak odborně komplikované téma. Dovolím si proto některé její odpovědi okomentovat:
Na otázku týkající se nebezpečnosti glyfosátu odpověděla paní poslankyně následovně:
Glyfosát byl původně patentován jako antibiotikum. Jedná se o univerzální herbicid…. Podle studie IARC je glyfosát pravděpodobně rakovinotvorný a genotoxický, narušuje endokrinní činnost, ač podle výrobce by neměl tak se dostává do potravních řetězců savců.
Poslední studie jeho přítomnost odhalila např. u zajíce polního. Známe studie, kdy byl rozpoznán také u všech piv vyráběných v Německu. Vyskytuje se v moči lidí. Nemohu se ztotožnit s myšlenkou, že výrobní cena potraviny musí být jediným kritériem a na něco se umřít musí.
Čistě řečí čísel je jednodušší a levnější vyprodukovat nezávadnou potravinu než léčit rakovinu. Nejde o to, jak rakovinotvorný je glyfosát oproti jiným činitelům jako je např.
alkohol nebo UV záření, ale jde o to, že v tomto případě se ho můžeme jednoduše zbavit a že není nezbytně nutné jej používat a tím ohrožovat zdraví všech.
Strukturní vzorec glyfosátu (N-(fosfonomethyl)glycin).
Studiem anglické verze encyklopedie Wikipedia s četnými odkazy na původní zdroje by se paní europoslankyně dozvěděla, že glyfosát byl v roce 1964 v USA patentován firmou Stauffer Chemical jako chelatační činidlo schopné vázat do komplexů prvky jako je zinek, vápník, hořčík měď a mangan.
Později v roce 1970 byla tato látka patentována firmou Monsanto jako herbicid. Až v roce 2010 byla v USA patentována směs glyfosátu a dikarboxylových kyselin (nikoli tedy samotného glyfosátu) jako prostředek proti výtrusovcům (Apicomplexa) – tedy nejde až tak o antibiotikum, jako spíše o antiparazitikum.
To už nezní tak dramaticky.
Glyfosát uvedla na trh firma Monsanto jv roce 1974 pod obchodním názvem Roundup. Širokospektrální systémový herbicid se používá na hubení plevelů, zejména jednoročních širokolistých plevelů a trav, které konkurují zemědělským plodinám.
Hodnocení karcinogenity glyfosátu Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) je předmětem mnoha kontroverzí (v angličtině např. zde). V současné době existuje 16 studií genotoxicity na hlodavcích (in-vivo) – pouze dvě z těchto studií (obě prováděné mimo systém správné laboratorní praxe) vyšly pozitivně.
Obě tyto studie byly prováděny s využitím intraperitoneální (injekce do břicha) aplikace a obě využívaly nesmyslně vysoké koncentrace látky.
Žádný genotoxický efekt nebyl pozorován u myší ani potkanů, jímž byla ústy podávána dávka glyfosátu až 2000 mg/kg (průměrný příjem glyfosátu z potravy u občanů EU je 0,05 mg/kg/den).
Meta-analýza (matematicky vyhodnocený soubor publikací na dané téma) z roku 2016 konstatuje, že bylo možné nalézt pouze slabou (statisticky téměř nevýznamnou) asociaci mezi expozicí glyfosátu a rizikem vzniku non-Hodginova lymfomu, v případě ostatních typů nádorových onemocnění žádná asociace nalezena nebyla.
To, že byla nějaká látka detekována v nějaké biologické matrici, je v dnešní době z větší části možné připsat vysoké citlivosti analytických metod.
Vždy by měl být takový údaj srovnán s nějakou referenční hladinou. Výskyt škodlivých látek v potravinách by např. neměl překročit hodnotu ADI (akceptovatelný denní příjem).
Má snad paní poslankyně nějaké informace o překročení tohoto limitu v zemích EU?
Chápu, že argumentace vědeckými publikacemi paní europoslankyni nepřesvědčí, jelikož jak sama říká: „Co se týče názorů českých akademiků, tak jsem velmi skeptická, neboť všichni které jsem měla možnost poslouchat vycházející sice z vědeckých studiií, nicméně jak nám ukázala kauza Monsanto papers, velká část těchto studií, jež tvrdí, že je glyfosát nezávadný vznikla přímo v centrále společnosti Monsanto…..Monsanto má vice jak dekádu podezření na závadnost svého produktu a že studie označující glyfosát za nezávadný se pravděpodobně psali přímo ve společnosti Monsanto a byly poté pouze příslušnými ' nezávislými‘ akademiky a vědci podepsány“
Zde se ovšem nabízí několik otázek, na něž bych měla paní poslankyně dát veřejnosti odpověď.
Zajímalo by mě například, jaké podklady jsou pro paní poslankyni věrohodné, když ne publikace v impaktovaných vědeckých časopisech? Dále by mě zajímalo, kdo jiný, než akreditované laboratoře pracující v systému správné laboratorní praxe, by měl provádět toxikologické testy, aby byly pro paní poslankyni věrohodné? A nakonec – proč si myslí, že budou nezávislí akademici raději podepisovat studie s negativním výsledkem (firemní granty), než s pozitivním výsledkem (vládní granty)? A nakonec, našla paní poslankyně ve studiích, kterým nevěří, nějaká metodická či jiná pochybení, o něž svou nedůvěru opírá? Případně jaká?
Užití herbicidu glyfosátu ve Spojených státech amerických (k roku 2013) (https://water.usgs.gov, Wikipedia)
Kromě nízké informovanosti v oblasti toxikologie mě u europoslankyně z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zaráží její nízké povědomí v oblasti managementu rizik.
Jedna ze základních pouček v této oblasti je, že i odstraňování (známého) rizika může být spojeno se vznikem (známých i neznámých) rizik a daná skutečnost by vždy měla být vždy brána v potaz. Jedním z hlavních použití glyfosátu v ČR je dosušování obilovin před sklizní (desikace).
Má paní poslankyně představu jak ovlivní zákaz používání glyfosátu kvalitu sklízených obilovin (např. obsah plísňových toxinů v mouce) a cenu sklizně? Je pro ni takové riziko akceptovatelné?
Dále uvádím několik otázek a odpovědí na dané téma, které snad ani komentář nevyžadují:
Otázka: V případě zakázání glyfosátu, bude EU důsledná a zakáže dovoz pěstovaných produktů ze států, kde je jeho použití legální.
Odpověď: Kéž by, jak jsem psala níže, bohužel Evropská Komise podle mne nepoužívá rozumnou a bezpečnou obchodní politiku. Neptejte se mě proč, neumím to vysvětlit.
Takže u nás glyfosát zakážeme a zhoršíme tak konkurenceschopnost našich zemědělců. Po jejich krachu plodiny pěstované s využitím dané látky dovezeme. To dává smysl. Komunistům.
Otázka: Nejen já, ale drtivá většina zahrádkářů si nedovede představit zahradu bez používání Roundopu. Pokud bude zakázán, doufám že ne, je připravena jiná alternativa? Díky za odpověď.
Odpověď: Vážený pane Műllere. Ano existují varianty. Nejjednodušší a nejspíše nejčistější varianta je klasické mechanické vytrhávání plevele. Taktéž je možné použít různé specifické postřiky pro konkrétní druh plevele nebo škůdce. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO nebo rostlin, které jsou modifikovány pro toleranci vůči glyfosátu.
Ano, takže variantou jsou buď ruční práce, anebo blíže nespecifikované specifické postřiky na škůdce. Co na tom, že glyfosát je herbicid – tedy prostředek hubící rostliny. Co na tom, že ony specifické látky mají např. z pohledu karcinogeneze horší vlastnosti.
Otázka: Pokud tento trend (zákazu všeho možného) bude nadále pokračovat i např. zákazem použití glyfosátu, který v rozumné a regulované míře může pomáhat, nenastane situace, kdy bude pro stejný účel používán jiný, méně vhodný a více nebezpečný pesticid?
Odpověď: Vážený pane Pepo. V podstatě bych s Vámi souhlasila, za situace kdyby byl glyfosát užíván rozumně a regulovaně tak jak píšete. Nicméně takto tomu není.
Z daného mi vyplývá, že paní europoslankyně vidí restrikci jako vhodnější způsob ovlivňování chodu společnosti, než dialog. Opět – jak komunistické. Pokud ovšem potřebuje páchat dobré skutky, neměla by tak činit raději v oblastech, v nichž je alespoň základním způsobem odborně orientována?
Literatura:
-
Chang E. T., Delzell E. Journal of Environmental Science and Health, Part B 51.6 (2016): 402-434
-
Tarazona, J. V., Tiramani, M., Reich, H., Pfeil, R., Istace, F., & Crivellente, F. (2017). Glyphosate toxicity and carcinogenicity: a review of the scientific basis of the European Union assessment and its differences with IARC. Archives of Toxicology, 1-21.
Pravděpodobně rakovinotvorný herbicid glyfosát bude v EU používaný do roku 2022. Jak ukončit éru herbicidů?
Milan Kajínek | 29. 8. 2018
Zakuklenci stříkají přípravek Round Up na pole. (Avaaz.org)
Herbicid glyfosát bude v EU používaný až do roku 2022. Experti dokládají, že herbicid může mít na člověka rakovinotvorné účinky. Existuje řada případů, kdy lidé po blízkém styku s herbicidem smrtelně onemocněli. CNN nedávno zveřejnila článek o paní Christine Sheppardové, která pod vlivem používání glyfosfátu na svojí zahrádce onemocněla rakovinou.
Evropská unie má sice o zdravotní nezávadnosti glyfosátu pochybnosti, ale její rozhodovací procesy jsou velice zdlouhavé a dosud k zákazu herbicidu nedošlo. Řešení však není v tom používat jiný druh herbicidu, ale vrátit se k ekologickému zemědělství, které herbicidy nepoužívá.
Herbicid glyfosát je klíčovou složkou produktu na hubení plevele Round Up od společnosti Monsanto, která prodává geneticky modifikované plodiny (sója, kukuřice atd.) které jsou speciálně upravené, by byly imunní právě vůči tomuto herbicidu. Ve výsledku tak na poli po použití Round Upu zahyne všechno kromě geneticky modifikovaných plodin.
Společnost Monsanto má podle výpovědí amerických farmářů mafiánské praktiky, zastrašuje farmáře, a podle bojovníků proti glyfosátu a GMO podplácí, lobuje a ovlivňuje studie, které mají dokazovat nezávadnost jejích produktů. 
Mrtvé prasátko narozené s nádorem na zadečku. Chovatel zaznamenal nárůst degenerovaných selat poté, co začal používat krmivo pěstované za použití glyfosátu. (Sreenshot / YouTube / wocomoDOCS)
Skupina výzkumníků z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny působící v rámci Světové lékařské organizace (WHO) během svého výzkumu dospěla k závěru, že herbicid glyfosát může být pro člověka nebezpečný a mít na něj rakovinotvorné účinky.
Proti užívání glyfosátu dlouhodobě bojuje mezinárodní hnutí Avaaz, které pořádá celosvětovou kampaň za jeho zákaz. Monsanto nedávno proti Avaazu inicioval soudní proces v němž mimo jiné požaduje předání seznamu všech jeho členů a jejich dat (jmen, adres, konaktů). Avaaz prohlašuje, že Monsanto má neomezené peněžní zdroje, které používá k umlčení protestů.
VIDEO: Otrávená pole – glyfosát, podhodnocené riziko? (anglicky)
Dokument odhaluje, jak dlouhodobé používání přípravku Round Up (glyfosátu) na hubení plevele intoxikuje půdu. Produkce rostlin na těchto polích se po několika letech začne snižovat. Negativní důsledky se tedy začínají objevovat až v dlouhodobém měřítku.
Glyfosát způsobuje, že rostliny ztrácejí schopnost efektivně čerpat vodu z půdy, protože herbicid poškozuje jejich kořenový systém. Další efekty se ukazují na porodnosti zvířat, množství produkovaného mléka nebo vzniku rostlin a škůdců imunních vůči herbicidu, které zaplavují pole.
Ukazuje také na lobby, které se snaží zvýšit povolené množství pro užívání glyfosátu v EU.
- Glyfosát kontaminuje celý řetězec
- Problém nastává podle některých expertů v tom, že glyfosát postupně kontaminuje půdu, povrchové a spodní vody a dostává se do lidského potravinového řetězce.
Při pohledu na zakuklené postavy, které na pole stříkají v ochranných pláštích a dýchacích maskách, takovou chemikálii, mnozí zastánci zdravého životního stylu pokládají selskou otázku: „Jak můžeme nechat vstoupit do půdy, do plodin, do spodních a povrchových vod takto nebezpečné chemikálie, které se mají na pole vstřikovat dokonce v ochranných oblecích?“
Letecký snímek polí. Zelenější pásy pole byly stříkány přípravkem Round Up obsahujícím glyfosát po dobu 2 let. Vyprahlejší pásy byly postřikem upravovány po dobu 11 let. Což ukazuje na dlouhodobé negativní účinky používání herbicidu. (Sreenshot / YouTube / wocomoDOCS)
Podle aktivistů protestujících proti používání herbicidu se v povolení prodeje této látky v EU zrcadlí nezodpovědnost politiků, kteří nechávají tento nebezpečný herbicid v oběhu. Označují to taktéž za hloupost farmářů, kteří takto ničí a kontaminují půdu, která jim přináší obživu a lidem potravu.
V konečném důsledku padají důsledky užívání herbicidů také na ramena samotných spotřebitelů, kteří nákupem takových potravin podporují farmáře používající herbicidy v jejich produkci.
Řešení je vrátit se k ekozemědělství
Vyřadit glyfosát a používat jiný druh herbicidu není dostačující řešení. Jako nejrozumnější řešení se nabízí vrátit se k ekologickému zemědělství, které herbicidy nepoužívá.
Spotřebitelé by mohli reformě zemědělství značně napomoci tím, že budou nakupovat potraviny pěstované bez herbicidů z eko-zemědělství, od malých zemědělců, kteří herbicidy nepoužívají (ujistěte se, že je nepoužívají). Podporou ekologických chovů a farem tím, že jim spotřebitelé zabezpečí pravidelný odbyt a poptávku, budou jejich produkce sílit, a naopak ti, co používají herbicidy, se dostanou do poklesu.
Ekologičtí aktivisté tedy bojují proti používání herbicidů tak, že vyhlásí osobní embargo na výrobky a potraviny vypěstované na herbicidech nebo krmené potravou vypěstovanou na herbicidech. Snaží se o co nejekologičtější jídelníček za přijatelnou cenu.
Euronews: Evropská bitva proti herbicidu glyfosátu (anglicky)
Glyfosát ničí mikrobiom
Profesorka Anna Strunecká ke glyfosátu v rozhovoru pro kupredudominulosti.cz říká: „Diskutovaná složka je glyfosát, který je součástí používaných herbicidů. Smutné je, že Evropská unie bohužel nedávno prodloužila platnost používání glyfosátu, přestože jsme doufali, že je osvícenější – a herbicidy s glyfosátem budou zakázány, na rozdíl od USA, kde je stále používají v plné míře.
O glyfosátu se říká, že je pro člověka naprosto neškodný, protože zasahuje do takzvané šikimátové dráhy. To je soubor sedmi reakcí při přeměně aminokyselin, které obsahují bakterie a plísně.
Řeklo se, že glyfosát hubí jen plísně a bakterie, škůdce hospodářských plodin, ale člověku neškodí.
Jenže jak se vyvíjelo vědecké poznání, tak se zjistilo, že člověk má ve střevech obrovské množství bakterií, mikrobiom.
Výzkum mikrobiomů probíhá od roku 2016, je to poměrně nová oblast, záležitost.
Člověk má ve střevech asi 30 tisíc různých bakterií, jejich počet přesahuje 10krát počet buněk, které tvoří lidské tělo.
Z genetického hlediska je v nich asi 100krát větší počet genů než v lidském těle. Čili ve svých střevech máme svět, který nás nějakým způsobem ovládá, řídí a jehož pravidla ještě přesně neznáme.
Ale každopádně se velmi rychle ze všech stran prokazuje, že tyto bakterie jsou důležité pro naše zdraví – a někdy dokonce klíčové.
Když glyfosát vstoupí do rostlin, které spotřebujeme v podobně potravy, tak ničí náš mikrobiom. V tom spočívá jeho nebezpečí, které si zatím EU zřejmě neuvědomuje.
To může spustit nepředvídatelnou změnu a zásah v rozsahu, jaký si vůbec nedokážeme představit.“ Více zde…
VIDEO: Lidé si nechávají otestovat vzorek moči na přítomnost glyfosátu (anglicky)
Líbil se vám článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Jak je to vlastně s tím glyfosátem a Roundapem u nás v ČR???
Glyfosát nebo Roundup – s těmito pojmy se můžeme v poslední době potkat poměrně často a navíc ve spojení se slovíčkem karcinogenní vyvolávají poměrně vášnivé debaty mezi laickou veřejností.
Někdy se na internetu vyskytují vyloženě až hoaxy, kdy padají opravdu za vlasy přitažené konspirační teorie.
Pojďme si to tedy osvětlit, co je glyfosát za látku, proč a jak se používá ve světě a u nás a jaká jsou jeho nebezpečí.
Glyfosát je účinná látka totálních herbicidů. Ale co to vlastně jsou pesticidy a herbicidy?
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) definuje pesticidy jako látky nebo směsi látek určené k prevenci, likvidaci (ničení) a kontrole škůdců, včetně vektorů lidských a zvířecích onemocnění, nežádoucích druhů rostlin a zvířat způsobujících škody nebo jiným způsobem zasahujících do produkce, růstu, uchování, transportu nebo prodeje potravin, zemědělských komodit, dřeva a produktů ze dřeva nebo krmiv, nebo látky, které mohou být podávány zvířatům ke kontrole hmyzu, roztočů nebo dalších škůdců v nebo na jejich tělech. V této definici jsou zahrnuty i látky určené jako růstové regulátory, defolianty, desikanty nebo agens určených jako prevence před předčasným padáním ovoce a látky užité na plodiny před a po sklizni k ochraně této komodity před zkažením při skladování a transportu. Podle druhu škůdců, na které pesticidy působí, rozdělujeme pesticidy do mnoha kategorií: insekticidy, akaricidy, fungicidy, moluskocidy, nematocidy, rodenticidy, herbicidy a další.
Pesticidy nejsou jen chemické látky přirozeného nebo syntetického původu, ale mohou to být i mikroorganismy (např. plísně nebo bakterie) nebo komponenty z nich pocházející (např. endotoxin z Bacillus thuringiensis) nebo tzv.
makroorganismy jako např. dravá vosa, jejíž larvální stádium se množí v mnoha druzích škodlivého hmyzu. Jako příklad pesticidů přirozeného původu lze uvést látky pocházející z rostlin, např.
pyrethrum z kopretiny starčkolisté nebo nikotin z tabáku.
Herbicidy jsou látky určené k likvidaci plevelných rostlin. Rozdělují se na herbicidy selektivní a neselektivní, herbicidy určené k aplikaci před vegetační fází plevelů, herbicidy, které zastavují růst a herbicidy totální – ničící všechny zelené rostliny.
Starší studie z let 2000 a 2004 uvádí, že Glyfosát (N-fosfonomethyl-glycin) je široce používaný neselektivní herbicid, jehož mechanismus toxického účinku na rostliny spočívá v inhibici enzymu 5- enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntázy.
Tento enzym je součástí biosyntézy aromatických aminokyselin u rostlin a jeho zablokování vede k narušení proteosyntézy a zániku rostliny. Protože živočichové tuto biosyntetickou dráhu nemají a získávají aromatické aminokyseliny z potravy, není pro ně glyfosát toxický ani jinak nebezpečný.
Pokud byly u člověka pozorovány nepříznivé účinky herbicidů na bázi glyfosátu (kontaktní a systémové dermatitidy, podráždění očí a respirační potíže), byly vysvětlovány jako toxické účinky látek usnadňujících aplikaci herbicidu.
Bylo zjištěno, že k projevům intoxikace u člověka dochází po vypití nejméně 85 ml herbicidního přípravku. Intoxikace je doprovázena poleptáním sliznice jícnu a žaludku, bolestmi v ústech a epigastriu. Časté je poškození ledvin a jater, obtížné dýchání, narušené vědomí, plicní edém, šok, bradykardie a srdeční arytmie.
Může dojít k metabolické acidóze, hyperkalémii a selhání ledvin. Z praktického hlediska je ovšem obtížné posoudit, jak se na celkové toxicitě těchto herbicidů podílí glyfosát samotný a jak ostatní pomocné látky.
Každopádně Glyfosát byl nejrozšířenějším herbicidem během posledních tří desetiletí. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) klasifikuje glyfosát jako ‚prakticky netoxický a není dráždivý‘ v klasifikačním systému pro akutní toxicitu.
Tato klasifikace je založena především na toxikologických datech a díky jedinečnému způsobu působení biochemickou cestou a dále je tato klasifikace podpořena většinou vědecké literatury o toxických účincích glyfosátu.
V roce 2005 však Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) uvedla, že glyfosát a jeho hlavní metabolit, kyselina aminomethylfosfonová (AMPA), jsou potenciálně toxikologicky znepokojivé, a to především v důsledku hromadění reziduí v potravinovém řetězci.
FAO dále uvádí, že dietní riziko glyfosátu a AMPA je nepravděpodobné, pokud není překročen maximální denní příjem 1 mg / kg tělesné hmotnosti.
V posledních desetiletích byly vyvinuty GMO odrůdy rostlin, kdy jsou tyto hybridy rezistentní vůči pesticidům, nejedná se jenom o rezistenci vůči glyfosátu. Níže v grafu lze vidět, jaké plochy v posledních letech jsou osety GMO plodinami s rezistencí vůči jednotlivým pesticidům.
Nejznámější hybridy, které jsou rezistentní vůči glyfosátu vyšlechtila firma Monsanto a nesou název Roundup ready. Tyto GMO plodiny se v EU a České republice nesmí pěstovat, nicméně celosvětově se pěstují ve velké míře. V roce 2014 byl podíl celosvětově vypěstované GMO sóji 82%, GMO kukuřice 30%, GMO bavlny 68% a GMO řepky 25%.
Dovoz produktů pocházejících z GMO je v EU také regulovaný, nicméně nikoliv tak přísně jako pěstování, takže se můžeme běžně setkat s výrobky, které pochází z GMO hybridů.
Tabulka 1.: Celosvětový nárůst ploch GMO plodin
Co se týká blíže situace používání pesticidů s účinnou látkou glyfosát v České republice, tak přípravků na ochranu rostlin, které mají účinnou látku glyfosát, je celá řada od různých výrobců a nejedná se jenom o známý Roundup od firmy Monsanto (v ČR je prodejce společnost Dekalb).
Jejich užití je pestré, od použití jako totální herbicid na strniště, tak po likvidaci plevelů v sadech či jako předsklizňová aplikace u řepky a obilovin mimo množitelské plochy.
Při použití těchto látek (stejně jako při aplikacích jiných typů přípravků na ošetření rostlin) musí být dodržovány určitá pravidla – a to koncentrace, doba použití, vzdálenost od vodních nádrží či vzdálenost od jiných porostů (přípravek se neaplikuje například na 5 metrů od okraje pole).
Pokud byste si chtěli toto prostudovat, tak kompletní seznam těchto přípravků a informace naleznete na webových stránkách http://eagri.cz
Glyfosát se hromadí v listech, zrnech a plodech rostlin. Nelze jej odstranit omytím ani se nerozkládá tepelnou úpravou. Rezidua glyfosátu zůstávají v potravinách stabilní po dobu jednoho roku a více i v případě, že se jedná o potraviny zmrazené, sušené nebo jinak zpracované.
Glyfosát byl zjištěn v moči lidí i zvířat. Hodnota v orgánech hovězího dobytka byla zhruba o polovinu nižší, než hodnota zjištěná v moči. V rámci testované skupiny byla hodnota glyfosátu v moči skotu výrazně nižší v oblastech s ekologickým hospodařením.
Co se týká obsahu reziduí glyfosátu v orgánech testovaného skotu, tak nejvyšší obsah byl zjištěn v plících a nejnižší ve svalech. Studie také zjistila, že více glyfosátu obsahovala moč lidí, kteří se stravují konvenčními potravinami, než u lidí, kteří konzumují bio produkty.
Také vyšší množství glyfosátu v moči bylo zjištěno u lidí, kteří trpí chronickými nemoci, než u lidí zdravých. Vyšší koncentrace glyfosátu byly zjištěny u vzorků lidské moči ze Spojených států, tyto hodnoty byly oproti evropským datům až 10 x vyšší.
Toto zjištění pravděpodobně odráží rozdíly v zemědělském využití herbicidů na bázi glyfosátu, kdy se v severní Americe masivně pěstují geneticky modifikované plodiny odolné vůči glyfosátu.
Expozice glyfosátu je nejvyšší u osob, které postřiky připravují a provádějí – tedy farmářů a jejich rodin, které se pohybují v blízkém okolí.
Dále se studie přiklání k tomu, že svou roli hraje nejen expozice ze stravy, která pochází z plodin ošetřených glyfosátem, ale zřejmě i z prostředí – vzduch či prach.
Při sledování hodnot glyfosátu v moči farmářů, bylo zjištěno, že hladina glyfosátu je nejvyšší po provedení postřiku rostlin a pak hodnota klesá.
Zbytky glyfosátu jsou vylučovány močí, což může ovlivnit další necílové organismy a především organismy vodního prostředí.
I přes globální používání glyfosátu existuje jen málo studií zabývajících působením glyfosátu na lidi a zvířata. Některé novější studie ukázaly, že glyfosát možná není tak bezpečný, jak se vědecká veřejnost domnívala.
V červnu 2001 zařadila americká EPA (Environmental Protection Agency) glyfosát do kategorie látek, které pravděpodobně nejsou karcinogenní, ale krátce na to publikovaná studie švédských onkologů ukázala, že může vyvolat vznik rakoviny lymfatického systému.
Benachour a Séralini (2008) v experimentu na lidských buněčných kulturách prokázali, že glyfosátová herbicida usmrcují všechny buňky do 24 hodin tím, že inhibují mitochondriální sukcinátdehydrogenázu a vyvolávají apoptózu. Genotoxický potenciál těchto herbicidů byl prokázán i v dalších studiích.
Dokonce se objevily i studie, které dávají glyfosát do souvislosti se vznikem Alzeheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, depresí, celiakie či neplodnosti.
Glyfosát je od roku 2010 patentovaný společností Monsanto i jako antimikrobiální látka a bylo prokázáno, že narušuje střevní mikroflóru u zvířat a to přednostní likvidací prospěšných mikroorganismů a tím podporuje růst patogenů ve střevech. Bylo zjištěno, že bakterie rodu Salmonella a Clostridium jsou mnohem více rezistentní vůči glyfosátu než je to u rodů Enterococcus, Bifidobacteria a Lactobacillus, které jsou zvlášť náchylné na jeho působení. Glyfosát byl v několika studiích zmíněn i jako jedna z možných příčin zánětů trávicího traktu u zvířat. Existují i studie, kdy je glyfosát spojován i se vznikem anémie.
Mnoho vědeckých studií v posledních letech vzniklo právě na základě toho, že spousta výše uvedených onemocnění má v posledních letech velmi dramatický nárůst, stejně jako objemy plodin, na které byl aplikován glyfosát.
Závěrem bych zdůraznila, že je třeba si uvědomit, že přípravky na bázi glyfosátu se nepoužívají jenom v zemědělství, kde jsou jejich aplikace ošetřeny pravidly, ale i setkáte se s nimi i v běžném životě, kdy jejich užití není nijak regulováno.
Jedná se například postřiky chodníků či železničních tratí proti plevelům.
Zde je použití jako totální herbicid, takže koncentrace je vyšší a aplikační oblast je podstatně větší, než jenom na působenou rostlinu, takže značná část postřiku končí na dlaždicích, asfaltu, kamenech či dalších prvcích okolního prostředí a může se tak snadno dostat k necílovým organismům.
Reference:
A critical review of glyphosate findings in human urine samples and comparison with the exposure of operators and consumers, Niemann L., Sieke, Ch., Pfeil, R., Solecki, R., Journal für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit, (2015)
Detection of Glyphosate Residues in Animals and Humans, Krüger et al., Journal Environmental&Analytical Toxicology, (2014)
Glyphosate: environmental contamination, toxicity and potential risks to human health via food contamination, Bai, S.H., Ogbourne, S.M., Springer Link, (2016)
Glyphosate, pathways to modern diseases II: Celiac sprue and gluten intolerance, SAMSEL, A., SENEFF, S., Interdisciplinary Toxicology, (2013)
Jak Roundup ohrožuje zdraví? – PharmDr. Margit Slimáková
Zbytky Roundupu se běžně nachází v našem životním prostředí i v našich tělech. Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z důležitých rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění.
Přesto si jej stále mnozí postřikujeme na trávníky a chodníky okolo domů, města jej běžně používají na veřejných plochách a další podstatné navýšení jeho spotřeby se očekává v případě pěstování geneticky modifikovaných potravin. Už nyní se v České republice spotřebuje více než 900 tun glyfosátu ročně.
Spotřeba se zvyšuje kvůli pěstování GM semen
Běžnou vlastností geneticky modifikovaných semen je jejich odolnost vůči herbicidu anebo schopnost tvořit si svůj vlastní insekticid.
Odolnost vůči herbicidu znamená, že jej na rostliny můžete stříkat mnohem větší množství, než by rostliny bez GM přežily. Velká část herbicidu v plodech samozřejmě zůstává.
Celosvětově nejpoužívanějším herbicidem je patentovaná chemikálie firmy Monsanto Roundup a rostliny odolné vůči ní se označují jako Roundup Ready. Dnes je až 80 % GM plodin Roundup Ready.
Glyfosát v potravě a našich tělech
Základní účinnou látku Roundupu je glyfosát, který se v rostlinách ukládá a kterého není možné se zbavit omytím plodů. Zbytky Roundupu se proto běžně nachází v našem životním prostředí i v našich tělech.
Například analýza sledující obsah glyfosátu zjistila, že GM kukuřice obsahuje 13 ppm glyfosátu ve srovnání s nulovým obsahem glyfosátu v kukuřici bez GM.
Přitom 13 ppm znamená překročení bezpečného limitu stanoveného EPA (Americká organizace pro ochranu životního prostředí) osmnáctkrát.
Nedávno proběhlý test, který organizovala skupina Friends of the Earth Europe, nalezl glyfosát v moči lidí z 18 států Evropy včetně České republiky a očekává se, že jeho spotřeba poroste, pokud dojde k nárůstu pěstování geneticky modifikovaných plodin v Evropě.
Monsanto usvědčeno ze lhaní
Firma Monsanto neustále tvrdila, že Roundup je pro člověka naprosto neškodný.
Dokonce až do roku 2009, kdy francouzský soud uznal Monsanto vinným ze lhaní a klamavé reklamy, používala na jeho obalech přídavek bioodbouratelný a “environmentally friendly”. Podle Dr.
Seneff, autorky nové recenzované zprávy, vede glyfosát k výživovým deficitům i systémové toxicitě a je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění.
Glyfosát škodí našim mikrobům
Monsanto léta obhajovalo neškodnost Roundupu pro lidi a zvířata argumentem, že šikimátová cesta (reakce, při které vznikají antioxidanty), jejíž narušení zabíjí plevel, neexistuje u vyšších živočichů a lidí.
Nedávným zásadním objevem je, že šikimátová cesta je děj, který probíhá ve všech mikroorganismech, které tvoří většinu našeho těla.
Narušení šikimátové cesty proto znamená narušení funkcí a života mikrobů, kteří žijí v našem organismu.
Podle novějších studií je přitom zdraví mikrobů určujícím faktorem zdraví nás, jejich nositelů. Narušením zdraví mikroorganismů proto glyfosát zásadně poškozuje i celý lidský organismus.
Glyfosát prodlužuje působení toxinů ze zevního prostředí
Studie také prokázaly, že glyfosát inhibuje cytochrom P450 (CYP) – enzymy, které jsou zásadní pro zneškodnění toxických látek ze zevního prostředí.
Omezení schopnosti těchto enzymů omezuje likvidaci škodlivých látek v organismu, a tak zvyšuje i jejich škodlivost.
Negativní následky jsou zákeřné a projevují se pomalu v podobě zánětlivého poškození buněk celého organismu.
Následkem jsou podle autorů dnes nejběžnější onemocnění spojované se západním způsobem stravy, jako jsou onemocnění žaludku a střev, obezita, nemoci srdce, deprese, neplodnost, autismus, nádorová onemocnění anebo Alzheimerova nemoc.
Glyfosát a autismus
Výskyt autismu se tak prudce zvyšuje, že už není pochyb o jeho souvislosti se životním prostředím, protože geny nemohou mutovat tak rychle. Poslední zpráva CDC (Centers for Disease Control and Prevention) hlásí autismus u každého 50. dítěte v USA. Tento údaj znamená 72% nárůst postižených dětí od roku 2007, kdy byl výskyt 1:88.
Ve videu Dr. Seneff (od 10. minuty) detailně popisuje propojení mezi glyfosátem a autismem. Základním problémem je, že glyfosát narušuje střevní mikrobiální rovnováhu, zvyšuje střevní propustnost a riziko výskytu gastrointestinálních potíží, jako jsou záněty střev, potravinové alergie a celiakie, které autismus často provázejí.
Zajímavostí je, že některé mikroorganismy dokáží glyfosát rozkládat, což by mělo být prospěšné. Rizikem tohoto rozkladu je však jeho vedlejší metabolit amoniak, jehož hladina je u autistických dětí skutečně vyšší než v běžné populaci a který může být příčinou zánětu mozku.
Dr. Seneff ve videu postupně popisuje souvislost mezi glyfosátem a jednotlivými zdravotními problémy, jako jsou diabetes, neplodnost, ADHD anebo Alzheimerova nemoc. (anglicky, 1:05)
http://www.youtube.com/watch?v=lzrQcyuqTwE
Glyfosát a poškození plodu
Zcela nová studie, která prokazuje zvýšení výskytu malformací plodu u pokusných zvířat. Snad nejděsivější na studii je zjištění, že Monsanto o tomto riziku ví už od roku 1980.
Jaká je situace v Česku?
V České republice bylo v roce 2011 podle oficiální statistiky spotřebováno více než 962 tun glyfosátu.
Přitom, jak shrnuje Hnutí DUHA, lékaři zjistili, že glyfosát v nižších dávkách je toxický pro lidské buněčné kultury včetně embryonálních a placentálních buněk.
Rovněž je genotoxický, zvyšuje pravděpodobnost genetických mutací a rizika rakoviny. Glyfosát může také narušovat účinek lidských hormonů a průběh těhotenství.
Studie potvrzují, že glyfosát škodí životu v krajině, snižuje její biologickou rozmanitost. Ubývá např. květin kolem polí, s nimi mizí také hmyz a ptáci. Vyplavuje se z půdy do vodních toků i podzemních vod a kontaminuje pitnou vodu. Rovněž negativně ovlivňuje složení orné půdy, což vede k většímu používání dusíkatých hnojiv.
Jak omezit riziko?
Doma může každý z nás okamžitě přestat používat Roundup na své zahrádce, chodnících a trávníku, jak doporučuji ve svém blogu na Aktuálně. Každý také můžeme svými každodenními rozhodnutími podporovat kvalitní, ideálně organické potraviny, a naopak se vyhýbat geneticky modifikovaným potravinám.
Doporučuji vyjadřovat svůj nesouhlas s pěstováním GM plodin, které jsou hlavním důvodem podstatného navyšování použití Roundupu, na našem území, jak to už nyní dělá celá řada jiných evropských zemí.
Úžasným příkladem nám může občanská petice Chodníky bez jedů pro naše děti, díky které druhé největší město Holandska Rotterdam zakázalo používání Roundupu a Itálie, která právě jedná o zákazu pěstování GM kukuřice.
Proč škodí Roundup – a existují jiné možnosti?
Příručka předkládá informace k problematice používání herbicidů, zejména glyfosátu,v městském prostředí.
Zároveň představuje některé preventivní a nechemické postupy, které zajistí pěkný vzhled veřejných prostranství a zároveň nezatíží zdraví lidí ani okolní prostředí zbytečnou chemií.
Navíc jde o metody se srovnatelnými nebo nižšími náklady než v případě chemického ošetření. Infolist je určen místním samosprávám, správcům veřejných prostranství a také soukromým a městským firmám, které se věnují údržbě veřejných ploch.
Používané chemické prostředky
Pro použití na nezemědělskou půdu je Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským schváleno asi 40 prostředků určených k likvidaci plevelů (stav v červenci 2017).
Mají různé názvy, například Dominator, Klinik, Kaput, Madrigal, Roundup – ale všechny mají stejnou účinnou látku N-(fosfonomethyl)glycin známý pod názvem glyfosát, případně jeho deriváty.
Přípravky neobsahují čistý glyfosát, často jde o roztoky doplněné smáčedly, případně dalšími látkami, které umožňují rychlejší pronikání do rostlin a větší účinek.
Glyfosát rostoucím rostlinám blokuje syntézu několika klíčových aminokyselin, díky čemuž začnou chřadnout, až uschnou. Glyfosát neúčinkuje na semena – preventivní postřiky před vzejitím plevelů nemají význam.
Vstřebává se především přes listy a stonky, rostlina ho sama transportuje do všech svých částí. Odumírání trvá dva až tři týdny v závislosti na teplotě, vývojové fázi a dostatku vody.
Glyfosát používá jak zemědělství, tak místní samosprávy, dále údržbáři silnic nebo Správa železniční dopravní cesty při odstraňování plevelů na zpevněných plochách (okraje chodníků a cest, dvory, dláždění, ale i okolí kolejí a nádraží), případně pro likvidaci náletových dřevin. Plošné postřiky odstraňují menší rostliny, koncentrovaný roztok nanášený štětcem na řezné plochy kmínků zabraňuje obrážení ořezaných náletových dřevin.
Zdravotní rizika
Používaná látka má přímý účinek pouze na rostliny, blokuje určité chemické pochody nezbytné pro jejich růst. Živočichové tyto konkrétní procesy nemají, proto je glyfosát tímto způsobem neovlivňuje. Jeho přímá toxicita při požití nebo styku s pokožkou není příliš vysoká. Rizika glyfosátu pro lidské zdraví spočívají v něčem jiném, a to:
• Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí glyfosát mezi pravděpodobné lidské karcinogeny.
Tato nejvyšší medicínská autorita v oblasti rakoviny konstatovala, že existují dostatečné důkazy o karcinogenitě glyfosátu u pokusných zvířat.
Dále uvedla, že u lidí existují omezené důkazy toho, že glyfosát vede ke vzniku tzv. nehodgkinských lymfomů (zhoubných nádorů lymfatického systému).
• Existuje podezření, že působí genotoxicky, může narušovat fungování hormonální soustavy a poškozuje vývoj plodu a průběh těhotenství.
• Nová studie publikovaná v lednu 2017 také prokázala souvislost mezi glyfosátovými herbicidy a závažným onemocněním jater.
Autoři dokládají, že onemocnění, konkrétně nealkoholická tuková jaterní choroba (NAFLD), vzniká, pokud je organismus dlouhodobě vystaven i velmi malým dávkám glyfosátového herbicidu Roundup – konkrétně 75tisíckrát menším, než jaké povoluje Evropská unie.
• Obvykle se používá ve směsi s dalšími látkami. Testy na neškodnost jsou prováděny pouze pro jednotlivé složky, často však funguje tzv. koktejlový efekt, kdy více látek současně má výrazně větší nebo zcela neočekávané účinky. Lidé jsou vystaveni celé řadě chemických látek včetně zplodin z dopravy, především ve městech.
•Nejohroženější skupinou jsou děti.
Důvodů je několik: Mají malou výšku (dýchají vzduch níže při zemi), malou tělesnou hmotnost i prostupnější pokožku – všechny chemické látky se jim snadněji dostanou do těla a mají větší účinek.
Riziko také výrazně zvyšuje zvyk dětí sbírat věci ze země a dávat je do úst – mohou tedy snadno přijmout velkou dávku chemikálií bezprostředně po aplikaci.
• Je prakticky nemožné všechny uživatele veřejných prostranství efektivně informovat o ošetření ploch herbicidy. Jednak je to technicky obtížné (velké nebo nesouvislé plochy), jednak mnoho lidí výstražné tabulky nečte nebo nedokáže přečíst (děti, cizinci). Lidé tedy prakticky nikdy neví, zda se pohybují v ošetřeném nebo čistém prostředí.
• Glyfosát v půdě rozkládají půdní mikroorganismy. Ve městě však nezanedbatelné množství donesou lidé na botách do domácností, kde v odlišném prostředí tyto látky mohou zůstávat podstatně delší dobu a ve velké koncentraci (dochází k pomalému rozkladu, nepůsobí UV záření a ředění srážkami).
• Výzkumy ukazují, že množství glyfosátu a jeho metabolitů v moči je značné jak u zemědělců, kteří glyfosát přímo používají, tak u městských obyvatel. Do těla se dostává jednak v potravinách (zbytkové množství zejména po ošetření rostlin před sklizní), tak náhodným kontaktem při urbánním použití. Zatížení je tedy zřejmě trvalé.
Dopady na životní prostředí
Každý typ použití glyfosátu s sebou nese jiná rizika. Ve městech jsou ohroženi zejména lidé a domácí zvířata, v krajině je zásah širší a důsledky obtížněji dohledatelné. Navíc často dochází k porušení pravidel pro bezpečné použití, které uvádí výrobce na obalu.
• Glyfosát je jedovatý pro vodní organismy a není možné ho používat v ochranných pásmech vodních zdrojů. Při aplikaci by nemělo dojít ke splachu do vodních toků, což je při plošném použití obtížně splnitelné i kontrolovatelné
• Masová aplikace na velké porosty postupně selektuje odolné druhy a genetické linie. Tyto rostliny jsou pak prakticky nezničitelné a lze očekávat jejich zvýšený výskyt. U nás se již vyskytuje rezistentní plevel turanka kanadská.
• Glyfosát je totální herbicid, účinně zabíjí všechny rostliny, se kterými přijde do styku. Je tedy extrémně nebezpečný pro všechny necílové rostliny, a to i při malém zasažení.
Není neobvyklé vidět spálenou trávu nebo popálené či zahubené stromy vedle polí – ke kontaminaci dochází úletem glyfosátu za větru nebo nepřesné aplikaci zemědělským postřikovačem. Rostliny, které nezahubí zcela, jsou navíc náchylnější k jiným chorobám a škůdcům.
To přispívá například ke špatnému stavu stromů v alejích podél cest (zimní solení a zásahy glyfosátem během vegetace výrazně snižují vitalitu i velmi odolných stromů).
•Existuje podezření, že glyfosát je jednou z látek, které způsobují syndrom zhroucení včelstev. Při něm dochází k náhlému vymírání zdánlivě zdravého včelstva.
VYŠLO V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 13/2019