Noční skřípání zuby – bruxismus – příznaky, příčiny a léčba

JAK SE ZBAVIT SKŘÍPÁNÍ ZUBŮ

Často bývá vnímáno jen jako nepříjemný zvyk. Skřípání zubů ale může mít pro postiženého skutečně vážné důsledky. Od poškození skloviny až třeba po vypadnutí zubu. Co dalšího vám hrozí, nebudete-li bruxismus řešit? A dá se vůbec vyléčit?

Co je bruxismus?

Bruxismus je odborný termín označující zatínání čelistních svalů doprovázené skřípáním či cvakáním zubů, a to nejčastěji ve spánku. Touto poruchou trpí lidé všech věkových kategorií včetně dětí, a to bez rozdílu pohlaví.

Týká se i vás?

Lidé s bruxismem mívají velmi často poškozenou sklovinu a zvýšenou citlivost na studené, teplé, kyselé či sladké. Výzkumy v časopise Journal of American Dental Association dokonce poukazují na to, že většina postižených lidí má už ve věku 40 až 50 let tak opotřebované zuby, že potřebuje zubní náhrady.**J Am Dent Assoc, 1999, 130, 1229–30

Skřípání zubů může způsobovat uvolňování toxické rtuti z amalgámových výplní. Existují důkazy o zvýšené hladině rtuti v krvi některých pacientů – s největší pravděpodobností právě kvůli zubním výplním.**Eur J Oral Sci, 1997, 105, 251–7

Proč dochází k častému buzení?

Vědci z West Virginia University, kteří prováděli podrobné výzkumy na desítkách dobrovolníků, kteří trpěli skřípáním zubů, přišli s tím, že okluzní interference a další faktory související se změnami obličejového skeletu nemají vliv na projev bruxismu. Zároveň se při výzkumech potvrdilo, že skřípání zubů ve spánku způsobuje noční probouzení, a to kvůli zvýšené autonomní srdeční a respirační činnosti opakující se 8 až 14krát každou hodinu spánku.

Vliv užívání nikotinu

Studie, kterou prováděla Academy of Finland Centre, zkoumala možný vliv užívání nikotinu na bruxismus, a to u lidí s průměrným věkem 25 let.

Výzkumu se zúčastnilo celkem 3 124 subjektů ve věku 23 až 28 let a trval bezmála rok.

Během pozorování lidí při kouření (3 cigarety denně, 7 dní v týdnu) bylo zjištěno, že ti, co kouřili tabák s obsahem nikotinu, měli zvýšené příznaky bruxismu mnohem více než ti, kteří používali tabák bez obsahu nikotinu.

Dlouhodobé následky

• Poruchy čelistního kloubu
• Opotřebení zubů a jejich  praskání či vypadávání

Krátkodobé následky

• Bolest hlavy a uší
• Bolest čelistí a svalů obličeje
• Pohyblivost zubů
• Zánět dásní a paradontóza
• Ztuhlost ramen a šíje
• Poruchy spánku

Nejčastější příčiny

Virové a infekční onemocněníČastěji se skřípání a cvakání zubů projevuje u lidí, kteří právě zažívají nějaké infekční či virové onemocnění. Po odeznění choroby většinou tyto čelistní projevy zmizí.

Psychické problémyDíky mnoha vědeckým výzkumům se zjistilo, že až 70 % lidí trpících skřípáním zubů ve spánku prožívá úzkost, stres a další psychické problémy, které mohou ovlivnit zotavování a odolnost vůči nemoci. Stres při tom nemusí vyplývat jen z práce, ale i z osobního života.

• Poruchy spánku Skřípání zubů se vyskytuje většinou v kom-binaci s dalšími poruchami, a to nejčastěji u jedinců, kteří mají časté poruchy spánku, 
jako je chrápání, přerušované dýchání či obstrukční spánková apnoe (zástava dechu v průběhu normálního dýchání ve spánku).
• Faktory životního stylu Užívání psychoaktivních látek (tabák, alkohol, kofein nebo léky na deprese, spánek či úzkost) vede k problémům se spánkem a má vliv na noční projevy bruxismu.
• Doplňte si hořčík

Swiss Natural, Magnesium “1”, 90 tablet, 420 mg, 178 Kč, www.swissnatural.cz

Doporučená denní dávka: Dr. Moti Nissani z Wayne State University v Detroitu doporučuje: 100 mg hořčíku, 150 mg vápníku, 60 mg vitaminu E, 50 mg vitaminu B5 kombinované s 1 000 IU vitaminu A, 300 mg vitaminu C a 0,1 mg nebo 100 mcg jódu. *RevStomatolChirMaxillofac, 1990, 91, Suppl1: 127

Léčba bruxismu

Bruxismus jako takový se léčit nedá. Je dobré zjistit důvody, které se dají ovlivnit (léčba virózy, zlepšení spánkového režimu apod.).

1. Mezizubní dlahaV případě, že bruxismus stále přetrvává, ho lze řešit spe-ciální mezizubní dlahou, která se vkládá mezi zuby především na noc. Výsledkem je, že se osoba trpící bruxismem nemusí bát zničení zubů a zároveň zmizí nepříjemné zvuky, které znepříjemňují život okolí. Na nošení může být sice nepohodlná, ale přináší efekt a nemá žádné vedlejší účinky.

Cena: Od 1 700 Kč dle typu dlahyKde: Každé větší stomatologické pracoviště

2 .

Tes-terapieTranskraniální elektrostimulace využívá nízkého proudu skrze elektrody umístěné na hlavě k aktivaci ochranných mechanismů v mozku, což vede k normalizaci uvolňování endorfinů, které ovládají a regulují skoro všechny ostatní hormony v těle. Pomáhá tak nejen zlepšovat kvalitu spánku, mírnit stres a různé bolesti, ale stimuluje i nervy, a snižuje tak svalové napětí spojené se skřípáním.

Cena: 600 Kč za sezení Kde: Salus CZR, Kloboučnická 1442/4, Praha 4, www.salusmed.cz

3. EEG BiofeedbackTerapie využívá snímací elektrodu, přiloženou na temeno hlavy, a dvě elektrody připevněné na uši. EEG snímač zachycuje mozkové vlny a předává je počítači.

Počítač analyzuje signál a zajišťuje „feedback“ – zpětnou vazbu. Zpětná vazba je informace o tom, jak fungují mozkové vlny v konkrétním okamžiku. Kombinovaná nespavost, tj.

nemožnost usnout a současně časté probouzení v noci, vyžaduje kombinaci 30 + 20 sezení (obvykle postačuje 40).

Cena: Od 250 Kč za sezeníKde: Psychologické centrum a institut, náměstí Interbrigády 4, Praha 6, www.eegbiofeedback.cz

Děti a bruxismus

Mladší děti: Podle zubních lékařů skřípe zuby až 15 % dětí předškolního věku i malých školáků, a to z důvodu prořezávání chrupu. U některých dětí může být důvodem i stres či úzkost.

Intenzita skřípání zubů se mění, a to v závislosti na noční hodině (nejvíce se objevuje mezi jedenáctou a jednou ranní). Většina lékařů proto doporučuje dodržovat pravidelný denní spánkový režim.

Starší děti: Tady je často skřípání zubů způsobeno špatným dýcháním z důvodu onemocnění či zvětšené nosní mandle.

Američtí vědci z  West Virginia University zkoumali téměř dva tisíce dětí a díky podrobným studiím zjistili, že 36,8 % dětí skřípe zuby jednou a víckrát během týdne, 6,7 % čtyři- a vícekrát týdně. Děti, které skřípou zuby velmi často, se špatně začleňují do kolektivu a jsou odtažité.

Podle Salvatora P. Insanyho, který studie zpracovával, většinou příznaky během dospívání samovolně ustutupují. Jen zhruba u třetiny dětí přetrvávají i v dospělosti.

Jak co nejúčinněji řešit bruxismus?

“Pacient často skřípe v noci zuby a sám o tom ani neví. Pozná se to až na prohlídce u lékaře, kdy jde poznat zvýšené opotřebení žvýkací plochy zubů. Z hlediska ochrany je v  současné době nejúčinnějším řešením kompozitní dlaha proti bruxismu, vyrobená přesně na míru podle otisku zubů. V Elite Dental je vyrábíme za 3 400 Kč včetně otisku.” MDDr. Viktor Kolařík, Elite Dental Prague

„Nejúčinnějším řešením jakéhokoliv problému chrupu je vždy prevence.

Díky modernímu systému okluzní diagnostiky T-Scan může lékař dnes už i při běžné preventivní prohlídce jednoduše zjistit, že při skusu vzniká na některé zuby větší tlak než na jiné, že jsou některé zuby více namáhané než jiné apod.

Systém T-Scan se tak stává neocenitelným pomocníkem při řešení bruxismu, protože lékař může okamžitě začít plánovat konkrétní opatření, jak předejít dalšímu možnému poškození zubů, a to například prostřednictvím mezizubní dlahy.“ MUDr. Vadym Sherman, klinika Mediestetik

Bruxismus – skřípání zubů

Skřípání zubů se označuje odborným pojmem bruxismus. Všimli jste si skřípání zubů u svých dětí nebo partnera? Čtěte dál a dozvíte se, které formy bruxismu se dají ovlivnit a jak tento zlozvyk negativně působí na naše zuby.

Bruxismus

Jedná se o stav, kdy člověk zatíná a zatěžuje zuby a tře jimi o sebe i když právě nežvýká. Zajímavostí je, že tato nadbytečná aktivita čelistí, při které mohou působit opravdu velké síly, je velmi rozšířená a u většiny populace se vyskytuje stejně často jako chrápání.

Zubovina a zubní fixační aparát se poškozují kvůli dlouhotrvajícímu přetěžování, kterého v této intenzivní formě nedosáhnete při běžném žvýkání. V psychicky napjatých situacích se bruxismus může objevovat přes den, ale nejčastěji se s ním setkáváme v noci.

V mělké fázi spánku, v takzvaném spánku REM (rapid eye movement = rychlý pohyb očí), charakterizovaném právě rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkou mozkovou aktivitou, postižený skřípe zuby nebo je tlačí na sebe s poškozujícím trvalým zatěžováním od 50 do 70 sekund za hodinu. Tyto projevy se mohou objevovat už v raném dětském věku. Bruxismus je podvědomé chování, takže si většina postižených ani neuvědomuje, že jím trpí, obvykle až do té doby, kdy je upozorní spolunocležník. Lékařský pojem bruxismus zahrnuje nejen skřípání zubů, ale také tlak zubů.

Dva typy bruxismu

Bruxismus dělíme na denní a noční.

• Při denním bruxismu dochází k mimovolnému zatínání zubů, které však postižený může ovlivnit a sám mu zamezit.
• Noční bruxismus, označovaný též jako vlastní, je skřípání a zatínání zubů ve spánku jako podvědomý zlozvyk, kterému sami nejsme schopní zabránit.

Nebezpečí bruxismu

Nepříjemné skřípání zubů a zvýšení aktivity v ústech nám může způsobit řadu nepříjemností. Je ale opravdu nebezpečné? I když se to na první pohled nemusí zdát, odpověď zní ano.

Bruxismus totiž poškozuje a přetěžuje čelistní klouby, ale i žvýkací svaly a zuby.

Může vyvolat napětí v oblasti hlavy a krku, jako i bolesti tváře a hlavy.

Příčiny

Příčin chronického skřípání zubů může být hned několik. Předpokládá se, že k hlavním důvodům patří stres a úzkost, potlačovaná frustrace či hněv. Jinými slovy, skřípání zubů bývá způsobeno psychickým přetažením.

Problémy může zhoršovat také alkohol. Bruxismus není však jen problémem dospělých. Může se objevit také u dětí, převážně v průběhu infekčních onemocnění nebo při bolestech (např. při prořezávání zubů).

Po vyléčení choroby bruxismus většinou sám vymizí bez trvalých následků.

Bohužel zatím není známá žádná terapie, která by pacienta trpícího bruxismem „osvobodila“ od jeho chybných funkcí. Na druhé straně však existuje možnost, jak zmírnit potíže vyplývající ze skřípání zubů a zabránit následným poškozením.

Klasická konzervativní léčba

Zubař nám ve většině případů nabídne speciálně zhotovené chrániče proti skřípání zubů, kterými se zuby chrání. Postižený by měl tyto průsvitné dlahy nosit nejen v noci, ale, pokud je to možné, i přes celý den.

Dále je možné zbrousit zuby tam, kde se rušivě setkávají, a tím omezit nadměrné zatěžování.

Stomatologická opatření často pouze brání poškození, ale už se nezabývají odstraněním jeho pravé příčiny.

Fyzioterapeutická léčba

K uvolnění žvýkacího svalstva slouží gymnastické cvičení, které vychází z vyhledávání stažených svalů v daných polohách a následného uvolnění a prodýchání v nepříjemné poloze. Pocit tahu s každým dalším výdechem stále více ustupuje a napětí se snižuje. S volbou a správným provedením cviků Vám pomůže odborný fyzioterapeut u nás ve FYZIOklinice.

Stejně důležité je upozornit pacienta na jeho problematiku, aby si byl svých parafunkcí (nevědomě probíhajících a stereotypně opakovaných pohybů dolní čelisti) vědom. Vzdorovat psychickým spouštěčům je často těžké. Pokud pacient netrpí jen přechodnou stresovou situací, měl by zvážit spolupráci s psychoterapeutem.

Často pomůže kalendář, do kterého pacient zaznamenává nadměrné orální aktivity vyplývající z uvolňování nahromaděné negativní energie, jež sám na sobě zpozoroval. Má tak možnost zpětně popřemýšlet, jak by se stresovým situacím daného dne dalo předejít. A pokud to na nočním skřípání zubů nic nezmění, dají se alespoň pozitivně ovlivnit nevědomé zvyky v průběhu dne.

Pacient se sklonem ke skřípání zubů by měl brát na vědomí, že je třeba odstranit stres, který může zanechat trvalé následky nejen na chrupu.

Videoukázka

Přinášíme Vám ukázku fyzioterapeutické metody pro uvolnění svalu v oblasti ucha a čelistního kloubu. Touto technikou si můžete sami pomoci a přinést úlevu v případě bolesti při žvýkání či zívání způsobenou zejména stresem, napětím a skřípáním zubů.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Skřípání zubů vyjde draho, někdy končí až u psychiatra

Skřípání zubů, odborně označované jako bruxismus, postihuje všechny věkové kategorie včetně dětí.

Častější výskyt je patrný u lidí, kteří jsou právě napadeni nějakým infekčním či virovým onemocněním. Skřípání není závislé ani na pohlaví, ženy i muži skřípou zuby stejně.

„Pacientů s tím to onemocněním je velká řada a jejich počty narůstají,“ uvádí Jan Špiller z Dentálního centra Podkovka.

Skřípání, případně cvakání zubů, rytmické stahy žvýkacích svalů. Obvykle se objevuje ve spánku.

Příčiny bruxismu nejsou přesně známy. Předpokládá se ale, že hlavními spouštěči jsou stres, úzkost, hněv, potlačované frustrace apod., případně celkové psychické vypětí, dále pak alkohol nebo špatný spánek, ale také nekvalitní zubní náhrada, výplň, korunka, můstek atp.

Na bruxismus upozorní ranní bolest a křeče v čelisti

V zásadě rozlišujeme dva typy bruxismu, a to denní a noční. Závažnější důsledky má přitom skřípání zubů ve spánku, protože o něm nemusíme ani vědět, a tudíž problém začneme řešit pozdě.

Kdo však nespí sám, je na tento problém zpravidla upozorněn jinou osobou, stejně jako Jana K.: „Bruxismem jsem začala trpět, když jsem nosila rovnátka. V tom období mě v noci partner často budil, že hrůzostrašně skřípu zuby.

Po sundání rovnátek problém postupně odezněl. Nevím, asi mi rovnátka nějak v ústech vadila.“

Autor: Isifa.cz

Denní skřípání má alespoň tu výhodu, že si ho dotyčný může uvědomit

Po ránu poznáte příznaky bruxismu například tak, že vás bolí čelist či hlava, vaše zuby jsou citlivé na chladné nebo horké, můžete trpět závratěmi a dalšími doprovodnými příznaky.

Oproti tomu denní skřípání má velkou výhodu v tom, že projevy můžete korigovat. Mnoho lidí nevědomky zatíná zuby při sportovních aktivitách, při koncentraci na nějaký důležitý úkol, při tělesné aktivitě, stresu apod. V těchto případech si stačí jen problém uvědomit a snažit se proti tomu něco dělat.

Kromě bolestí zubů, bolesti čelistí či hlavy a zánětu čelistí je důsledkem bruxismu i poškození jednotlivých plošek zubů. Chronické skřípání zubů jistojistě poškodí váš chrup. Začíná to drobnými trhlinkami na zubech a zubních výplních, které se postupně zvětšují. Zuby se obrušují a mohou se i zlomit.

„Terminální fáze bruxismu jsou již jen kořeny zubů těsně v úrovni dásně, kdy pacient již v podstatě nemůže kousat a potravu jen drtí svou dásní. Jedná se pak již de facto o bezzubého pacienta. Dát do pořádku takovýto stav vyžaduje spoustu práce a nemalé finanční částky,“ konstatuje Jan Špiller.

V rámci estetické nápravy je možná dostavba obroušených zubů z kompozitního či keramického materiálu nebo jejich okorunkování. Avšak ani toto nemusí být definitivní řešení – jednak to samo o sobě bruxismus neodstraní a jednak není vyloučeno opětovné poškození.

Rozšířené jsou hlavně chrániče na zuby

Prvním krokem k nápravě je zjištění příčin bruxismu. Mnohdy se jedná o problémy řešitelné – například léčba virózy, úprava spánkového režimu, metody ke zklidnění psychiky, relaxační cvičení. V krajním případě se může naordinovat i medikace pro svalové uvolnění. Někdy je nutné i psychiatrické vyšetření a popřípadě úprava léky.

Snad nejvíce používanou pomůckou v boji proti skřípání zubů jsou speciální plastové dlahy, určené k nasazování na noc. Jejich funkcí je chránit zuby před obrušováním, ale samozřejmě neřeší příčinu skřípání zubů.

Necháte si je udělat na míru přesně podle otisku zubů. Podobnou plastovou dlahu nosí i sportovci (například boxeři nebo hokejisté), anebo se používá při domácím bělení zubů.

Počítejte s cenou v řádu několik stovek korun až jednoho tisíce.

Ve specializovaných prodejnách lze rovněž sehnat už prefabrikovanou dlahu, kterou si doma natvarujete pomocí teplé vody. Ta však nemusí být tak přesná a pohodlná, jako v případě dlahy z laboratoře.

• vyhýbat se potravinám a nápojům s kofeinem (např. káva, kolové nápoje, čokoláda)
• nepít alkohol
• nežvýkat žvýkačky, pozor na „žvýkání“ tužek, per ap. (žvýkací svaly by si neměly zvykat na zatínání, zvyšuje se tak pravděpodobnost skřípání zubů)
• v případě denního bruxismu dávat špičku jazyka mezi zuby (žvýkací svaly se tak učí relaxovat)
• před spaním přikládat nahřátý obklad na tvář před ušní lalůček (pomůže uvolnit svalstvo)

Co se skřípáním zubů u dětí?

Bruxismus se objevuje i u dětí, a to zejména když jsou nemocné, něco je bolí nebo jsou ve velkém vypětí. Dětský bruxismus však většinou bez následků vymizí, když odezní jeho příčina.

Zmíněné noční mezizubní dlahy, které se osvědčují u dospělých, ale pro děti, zejména ty mladší, nejsou vhodné.

Vliv na bruxismus u dětí má stejně jako u dospělých i kvalita spánku. Rodiče by proto měli dbát na to, aby dítě chodilo spát pravidelně ve stejnou dobu, zhruba dvě hodiny před usnutím by mělo být v klidu, vyhnout se televizi i počítači.

Ke klidnějšímu spánku pomůže také, když děti před spaním nejedí sladkosti nebo nepijí limonády apod. S kvalitním spánkem by potíže se skřípáním zubů měly odeznít.

Při déletrvajících problémech by se rodiče měli raději svěřit pediatrovi či zubaři.

Skřípete zuby v noci nebo přes den?

• Bruxismus je lékařský termín pro skřípání zuby, který postihuje všechny věkové kategorie.
• 
• Jedná se silné nekontrolovatelné tření zuby o sebe, které probíhá ve spánku nezávisle na vůli člověka.

Příčina bruxismu dosud nebyla zcela objasněna. Většina osob o svém bruxismu ani neví a jsou upozorněni až svými spolunocležníky.

U dětí bývá noční skřípání zubů celkem běžným jevem, který časem odezní bez jakékoliv terapie a následků do budoucna. V dospělosti je však za hlavní příčinu považován stres, nervové vypětí, úzkost a potlačování emocí.

Silným nekontrolovatelným třením zubů o sebe dochází časem k vážnému poškozování zubů. Zuby jsou silně obroušené (abradované), přední zuby jsou opticky kratší a pomyslně seříznuté do jedné roviny.

Z důvodu ztráty skloviny a obnažení dentinu (zuboviny) dochází k citlivosti zubů. Citlivost se projevuje na různé podněty, jako jsou sladkosti, kyselost, chlad, teplo a někdy i pouhé dotyky.

Kromě citlivosti zubů a únavě obličejových svalů však postupně dochází k bolestem čelistního kloubu (temporomandibulárního kloubu), bolestem hlavy, krční páteře a zad a velmi často až k nespavosti.

Stav obroušení zubů je nevratný a je nutné ho řešit pomocí výplní a korunek u stomatologa. Pokud však bruxismus přetrvává, dochází ke zničení zhotovených výplní a stav se nelepší. Je proto nutné odstranit především příčinu skřípání zubů.

Léčba bruxismu je většinou konzervativní.

Aby nedocházelo k dalšímu obrušování zubů a zhoršování stavu, používají se ochranné nákusné dlahy, které se nasazují na noc.

Chránič zubů působí jako ochranná bariéra mezi zuby, a tím dochází k uvolnění napětí žvýkacích svalů. Tyto dlahy se dají vyrobit stomatologickou laboratoří, nebo je možné si je zakoupit a individuálně upravit dle potřeby.

Dlahy z naší nabídky značky Dr. Brux od italské společnosti Quattroti Dentech jsou vyrobeny z nezávadných materiálů bez obsahu látek na bázi akrylátu a silikonu. Tyto dlahy jsou doporučovány pacientům samotnými zubní lékaři.

1. Do doby, než dojde k odstranění hlavní příčiny skřípotu zubů, je doporučováno pravidelné používání dlahy během spánku.
2. Kromě používání chrániče zubů je vhodné zapojit do léčby speciální cviky žvýkacích svalů, které určí lékař v kloubní poradně pro nemoci čelistních kloubů a naučí je cíleně používat.
3. Někdy je nutné využít medikamentózní léčbu, při které se podávají léky na uvolnění svalstva.
4. Léčba bruxismu spočívá především v odstranění příčiny, proto je nutné se zbavit nervového vypětí a úzkosti.
5. Doporučuje se proto relaxace, ale pokud nejsme schopni sami své psychické problémy vyřešit, je vhodné se svěřit do péče psychologů, nebo lékařů psychiatrie.

Bruxománie

• Podobným jevem jako je noční bruxismus je bruxománie.
• Na rozdíl od bruxismu jde však o stav, kdy dochází k silnému zatínání a skřípání zubů během dne v bdělém stavu.
• Příčiny a následky jsou obdobné – stres, nervové vypětí, vztek, strach, rychlá jízda, dopravní situace a následně pak tytéž následky jako u bruxismu.
• I zde je nutno odstranit především příčinu a odnaučit se zlozvyku.
• Do doby, než dojde k odstranění příčiny a odnaučení se zuby zatínat, nebo s nimi skřípat, je doporučeno používat dlahu na ochranu zubů, která zabraňuje jejich zatínání během dne a brání tak vzniku škodlivých mikrotraumat.

V nabídce u nás najdete i ochrannou dlahu pro použití během dne značky Dr. Brux.

Chránič je vyroben z tenčího materiálu než noční dlaha, neboť tento stav lze ovlivnit vůlí člověka, a je proto snadno kontrolovatelný. Nelze jej však použít pro noční skřípání, kdy dochází k silnému tření zubů a tento skřípot nelze ovlivnit vůlí. Došlo by tak ke zničení dlahy.

Ochranná denní dlaha je uzpůsobena tak, aby její použití bylo pohodlné a diskrétní, a zároveň umožňovala mluvit.

K bruxománii dochází také velmi často u sportovců, a proto jim je doporučováno používat při sportu speciální nákusné dlahy určené pro sport.

Skřípání zubů (bruxismus)

Až každý pátý člověk skřípe zuby
– často se tak děje nevědomě ve spánku, ale může se jednat také o vědomé skřípání zubů během dne. Skřípání zubů (bruxismus) je nejen akusticky nepříjemné, ale může také způsobit závažné poškození zubů. Příčiny mohou být různé a léčba obvykle není jednoduchá.

Bruxismus neboli skřípání zubů je opakující se aktivita žvýkacích svalů, která je charakterizována pohybem zubů po sobě (obrušování), tlakem na zuby a / nebo tisknutím čelistí k sobě. Může se objevit během spánku (noční/spánkový bruxismus) nebo v bdělém stavu (denní bruxismus). Výskyt v dětském věku je udáván 20–30 %, v dospělosti 8 % a ve stáří klesá na 3 % [1].

Odborníci z Americké akademie spánkové medicíny považují noční skřípání zubů za poruchu pohybu spojenou se spánkem, která se obvykle vyskytuje zejména při přechodech mezi stavy spánku a bdění. Někteří vědci se však domnívají, že spánkový bruxismus je jedním ze způsobů, jakým si organismus udržuje otevřené dýchací cesty
.

Jaké jsou příčiny skřípání zubů?

Co se týče skřípání zubů ve spánku, současné studie naznačují, že se jedná o autonomní proces navozovaný příkazy z mozkového kmene
; říká se mu rytmická žvýkací svalová aktivita. Dochází k němu především při přechodu
mezi různými fázemi spánku a je spojován s tzv. mikroprobuzeními.

Byla prokázána souvislost mezi spánkovým bruxismem a spánkovými poruchami dýchání, jako jsou obstrukční spánková apnoe
(OSA) a chrápání. Dalšími rizikovými faktory
jsou kouření, kofein
, nadměrná konzumace alkoholu či úzkostné poruchy.

Asi 20 až 30 procent pacientů se spánkovým bruxismem uvádí jako jednu ze svých obtíží bolesti v ústech nebo v obličeji, která se projevuje především při probuzení. V závislosti na příčině se rozlišuje mezi třemi formami spánkového bruxismu
:

• primární noční bruxismus (chybí jasná příčina),
• sekundární noční bruxismus (vzniká v souvislosti s jinými onemocněními),
• iatrogenní noční bruxismus (je způsoben léky).

Skřípání zubů – obzvláště ve dne v bdělém stavu – je často také psychického původu; mnohdy vzniká jako následek stresu, ať už v rodině nebo v zaměstnání (škole). U některých dětí může být přítomen v období mléčného chrupu i fyziologický
bruxismus, který nevyžaduje léčbu.

Jaké má skřípání zubů následky?

Silné skřípání zubů může poškodit zubní sklovinu
i zubní hmotu (zubovina
, dentin). V extrémních případech dokonce mohou být zuby obroušeny natolik, že se odhalí zubní dřeň
nebo se poškodí korunka
(bližší informace najdete v článku Od mléčných zubů až k zubům
moudrosti).

Může být také poškozena zubní výplň
, zubní protéza
nebo zubní implantáty
. Bruxismus pravděpodobně hraje roli také jako rizikový faktor pro rozvoj bolestivých poruch žvýkacího aparátu (poruchy temporomandibulárního kloubu
; některé z nich jsou popsány v článku Poruchy čelistního kloubu).

Jeho role v rozvoji těchto poruch nicméně nebyla dosud dostatečně vědecky objasněna.

Jak se stanoví diagnóza?

V jednoduchých případech skřípání zubů, kdy jsou patrné známky obroušení zubů a případně se vyskytují ranní bolesti žvýkacího aparátu, je pro diagnózu dostatečné odebrání anamnézy
a zubní vyšetření. V případě trvalých problémů s čelistním kloubem
je vhodné provést přesnou analýzu celého žvýkacího aparátu, zejména jeho pohybů.

K záznamu pohybových vzorců slouží takzvaná axiografie
. Při tomto vyšetření přiloží lékař do oblasti čelistních kloubů a dolní čelisti elektronické senzory, které zaznamenávají pohyby kloubů při žvýkání, otevírání, zavírání úst a pohybu do strany.

Toto vyšetření však obvykle není k dispozici u zubních lékařů, ale jen v nemocnicích na specializovaných odděleních maxilofaciální
chirurgie.

Poznámka: K diagnóze je možné využít také dotazníky, fyzikální vyšetření
, elektromyografické
metody a polysomnografii
(PSG).

Jak probíhá léčba bruxismu?

Pokud bruxismus způsobuje chronickou bolest a svalové napětí v oblasti čelistních kloubů nebo pokud brusné pohyby zubů během spánku způsobují trvalé poškození zubů pacienta či bolesti hlavy
, je terapie nezbytná.

V zásadě je třeba snažit se o maximální možné odstranění příčin. Tento přístup však je úspěšný jen v některých případech. Proto je léčba převážně symptomatická
, tedy řeší se pouze vzniklé obtíže.

Používají se následující metody:

• Ochranné dlahy: V tomto případě se jedná o „obaly“, které se večer nasazují na zuby (většinou) dolní čelisti a zabraňují vzájemnému obrušování zubů. Toto opatření je často velmi účinné, ale jeho účinek trvá pouze po dobu používání. Pokud pacient dlahy přestane používat, problém se obvykle rychle vrací.
• Biofeedback: Postupy biofeedbacku
  v některých případech vykazují podobné účinky jako dlahy. Senzory na čelisti registrují svalové napětí a při překročení určité hodnoty vydají upozorňující tón, který pacientovi připomene, že by měl svalový tonus uvolnit.
• Behaviorální terapie
  a psychologické
  poradenství: I tyto metody mohou pomoci snížit výskyt nočního bruxismu, jejich přínos pro dlouhodobou terapii je však diskutabilní.
• Hypnoterapie
  : V průběhu hypnotické léčby existují různé přístupy; buď se terapeut
  pokouší přemístit napětí žvýkacích svalů do jiné oblasti těla, např. do ruky, nebo se pokouší pacientovi zafixovat probuzení při každém zaskřípění zubů tak, aby se probudil (a tím zamezil poškození zubů) i mimo hypnotický stav.
• Medikamentózní léčba
  : Někdy pomohou myorelaxancia
  , ale kvůli možným vedlejším účinkům
  se obvykle jejich použití doporučuje jen na krátkou dobu. Akutní
  bolesti kloubů se zmírňují protizánětlivými léky. Prováděny byly i pokusy o oslabení nebo paralyzování žvýkacích svalů botoxem
  (botulotoxinem), což se však nedoporučuje, protože tato metoda vede k nekontrolovatelné ztrátě kostní hmoty čelistní kosti, která v některých případech již nemůže být napravena.
• Náprava škod na zubech nebo čelistech: Způsob a rozsah této nápravy závisí především na závažnosti změn, věku a potřebách pacienta.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud trpíte skřípáním zubů (nebo i „jen“ máte podezření, že jím trpíte), obraťte se na svého zubního lékaře
. Ten provede vyšetření, případně vás odešle na specializované nemocniční oddělení za účelem podrobnějšího vyšetření.

Související odkazy

Skřípáte v noci zuby? Můžete si poškodit chrup

Foto: Aaron Amat, Shutterstock.com

Nechce s vámi někdo sdílet ložnici, protože hned po usnutí začnete vyluzovat hrůzostrašné zvuky připomínající motorovou pilu? Pravděpodobně trpíte poruchou zvanou bruxismus. Co s tím?

Znáte slovo „bruxismus“? Skrývá se za ním nepříjemný problém, který se vyskytuje stejně často jako chrápání. Jde o skřípání, případně cvakání zubů, jímž někteří lidé trpí během spánku. A opravdu trpí. Neobtěžují tím jen své okolí, ale i sami sebe. Poškozují si totiž zuby a narušují kvalitu spánku.

Představa osoby skřípající zuby působí možná zábavně, ve skutečnosti to žádná velká legrace není – dochází tak k značnému poškození chrupu. Lidé trpící bruxismem však bohužel nejsou schopni svůj problém ovládnout, dokonce o něm většinou ani nevědí (dokud jim to neřekne okolí) a v bdělém stavu by podobný zvuk ani nedokázali vyloudit.

Jak nepříjemné skřípání vzniká? Postižený tak silně svírá čelisti a intenzivně tlačí zuby k sobě, až dochází k jejich tření. Skřípáním si pak obrušuje sklovinu, kousací plochy a v nejhorším případě i zbytek zubů. Kvůli obroušené sklovině je chrup citlivější a mnohem víc reaguje na studené, sladké či kyselé pokrmy a nápoje.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Skřípání a zatínání zuby poškozuje. Jsou pak citlivější a bolestivé

Skřípání však nepoškozuje jen zuby a dásně: dlouhodobý bruxismus většinou narušuje i čelistní klouby.

Nepříjemně bolí, může v nich přeskakovat anebo dojde i k vykloubení čelisti – postižený pak nemůže otevřít ústa a musí vyhledat lékaře. Pevný stisk čelistí namáhá také žvýkací, a dokonce i krční svaly.

Dotyčný pak ráno vstává se silnou bolestí hlavy, krku, krční páteře či obličeje.

Co je příčinou tak nepříjemného „zlozvyku“? Ve většině případů je to stres, někdy ale také vadný skus – proto je důležité problém vždy konzultovat se zubařem. Často se vyskytuje u dětí, když prodělávají infekční onemocnění nebo v období růstu zubů.

Mohou za tím být i problémy doma nebo ve škole, případně intenzivní prožitky během dne. S postupujícím věkem však potíže většinou mizí. Pokud přetrvávají, obvykle vedou k zmíněnému poškození čelistního kloubu.

Když se bruxismus objeví až v dospělosti, stává se to většinou ve chvílích, kdy člověk řeší velké problémy, případně prožívá dlouhodobý stres.

Foto: KieferPix, Shutterstock.com

Trvalé napětí, které si člověk ani nemusí uvědomovat, se občas projeví zatínáním čelisti

Jak se bruxismu zbavit? Jediným řešením je odhalit příčinu problému a pokusit se ji odstranit. Jestliže zubař vyloučí problémy se skusem, pak se jedná o napětí a psychickou zátěž.

Sami musíte přijít na to, co vás stresuje a zda se s tím dá něco dělat, případně jaký druh uvolnění vám bude vyhovovat.

Popíjejte před spaním uklidňující meduňkový čaj, cvičte jógu, meditujte, poslouchejte hudbu, choďte na terapii…

Pomohou i relaxační cviky, které vás naučí zubní lékař či fyzioterapeut, případně léky uvolňující svalstvo – jako první pomoc vyzkoušejte doplňky stravy s magneziem (hořčíkem).

Existují i speciální dlahy (podobají se trochu těm, co nosí hokejisté), které vám na míru vyrobí zubní lékař. Dlaha se pak nasazuje na noc, chrání zuby před poškozením, snižuje tlak čelistí a pomáhá svalům relaxovat.

Nevýhodou je, že takové dlahy se obvykle nevyrábějí pro děti do šesti let.

Co to bruxismus a jak proti němu bojovat?

Zní to podivně, ale bruxismus není vymyšleným názvem. Co to tedy označuje? Bruxismus je podvědomé chování, přímo skřípání zubů či obrušování zubů o sebe, ke kterému může docházet přes den i v noci.

Většinou si jej ten, který jej provádí neuvědomujeme. Denní bruxismus je mimovolným zatínáním zubům a noční je typické skřípáním zubů, které slyší jen partner v posteli, ale ne ten, který zuby skřípe.

Podívejte se s námi na tento jev blíže.

Jak je to s bruxismem?

Bruxismus není klasické zatínání zubů při žvýkání potravy. Jde o zatěžování zubů a pohybů s nimi v době, kdy potravu nepřijímáte. Nejčastější je u většiny populace noční bruxismus, tedy zatínání zubů a skřípání jimi během spánku.

A proč lidé vůbec bruxismem trpí? Příčinou chronického skřípání zubů může být především stres, úzkost, potlačovaná frustrace a hněv. Příčinou může být také pití alkoholu. Nevyskytuje se však pouze u dospělých, ale také u dětí, zvláště v průběhu onemocnění či při bolestech. Po odeznění nemoci se většinou i skřípání zuby ztratí.

Mezi další příčiny může patřit nesprávné zarovnání zubů, nepravidelný kontakt mezi a horní a dolní čelistí či další zdravotní potíže.

Rizika bruxismu

Téměř každý třetí ze všech lidí na planetě někdy trpělo bruxismem, přitom až 10% z nich je ohroženo redukováním a obrušováním zubů.

Bruxismus postihuje lidi všech věkových skupin a může způsobovat vážné poškození zubů, bolesti hlavy a čelisti. Nadměrné obrušování zubů může odhalit i váš zubní lékař, který si všimne poškození zubů a dásní.

Na bruxismus vás samozřejmě může upozornit také vaše okolí, které si především zvuku spojeného s bruxismem všímá.

• hlasité zvuky obrušování a skřípání zubů o sebe
• zuby jsou obroušeny
• zuby jsou citlivé na studené
• bolest čelisti či tváře
• unavené čelistní svaly
• bolesti hlavy či ucha
• odsazení jazyka

U dětí je skřípání zubů spojené především s astmatem, infekcí horních cest dýchacích a úzkostnými poruchami.

Důležité je obrušování zubů detekovat co nejdříve, abyste zabránili případnému poškození zubů již v útlém věku a jejich nesprávnému růstu způsobeným tlačením zubů o sebe.

Bruxismus je u dospělých často spojen s úzkostí a stresem. Potlačovaný stres a dalších frustrací je spojen s nervozitou a skřípáním zubů.

Důvodem bruxismu může být i užívání některých léků, například antidepresiv. U dospělých může skřípání a obrušování zubů odhalit jednu z následujících nemocí:

• Parkinsonova choroba
• Úzkostná porucha
• Deprese
• Frustrace a skrytý vztek
• Kumulovaný stres

Konvenční léčba

Pomoci v léčbě skřípání zubů a následných dopadů vám může především zubní lékař. Užívat můžete chránič zubů, což je nejběžnější konvenční léčba. Chrání vaše zuby tím, že je od sebe odděluje, aby nedocházelo k broušení a sevření.

Tímto způsobem chráníte zdraví vašich zubů. Další volbou je vyrovnání zubů, použití rovnátek. Pomůže vám váš ortodontista. Pokud je skřípání zubů stresového původu, mohou vám pomoci i přípravky pro uvolnění svalů a uvolňující stres, deprese a úzkost.

Přírodní léčba

Jako alternativu konvenční léčbě lze vyzkoušet také přírodní zdroje, které mohou odstranit příčiny bruxismu. Skvělou pomocí vám mohou být nejrůznější techniky zvládání stresu, ať už je to meditace, jóga, cvičení či aromaterapie.

Pomoci vám může i doplnit do své stravy vitamín C, hořčík a komplex vitamínu B. Nedostatek hořčíku v těle totiž může podpořit pocit úzkosti, podrážděnosti, nespavost a pocit nevyrovnanosti. Dopřejte si i tyto vitamíny jako prevenci bruxismu.

Přirozeným zdrojem hořčíku je pro vaše tělo špenát, semínka, kefír, mandle, avokádo či banány.

Zdroj

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos