V Německu, Maďarsku, Lucembursku a dalších zemích stahují z trhu jogurty, mléčné výrobky, zmrzliny, marmelády… Jedná se totiž o výrobky podezřelé ze znečištění jedovatými dioxiny. Stejné podezření se týká Česka. To ale mlčky vyčkává. I když je jednou z více než deseti evropských zemí, kam ze Švýcarska uniklo kontaminované potravinářské zahušťovadlo E 412.
Marmeláda z ČR
„Spotřebiteli v současné době žádné přímé riziko nehrozí,“ tvrdí tiskový mluvčí potravinářské inspekce Ivo Klemeš.
Mezi testovanými výrobky jsou přitom i produkty takového potravinářského gigantu, jakým je Danone. „Řešili jsme možnou kontaminaci těchto výrobků.
Celkově potravinářská inspekce nechala testovat 23 vzorků různých výrobců,“ říká hlavní hygienik Michael Vít a tvrdí, že situace je pod kontrolou.
Jenže například Maďarsko už stahuje z trhu českou marmeládu, podle dostupných informací kontamionovanou. „Maďarská firma Friesland Hungaria prodává jogurty a tvarohy s marmeládou pod názvem Túróvarázs (tvarohový sen). V marmeládách těchto výrobků byly objeveny zvýšené hodnoty dioxinu. Jejich zdrojem je česká firma Agrana Fruit Bohemia,“ píše švýcarský list Tages Anzeigen.
Dioxiny kontaminovaná dodávka E 412 se do České republiky dostala prostřednictvím firmy Agrana Fruit Bohemia, součásti holandsko-rakouské společnosti Agrana. Ta odebrala zahušťovadlo E 412 od švýcarské firmy Unipektin, která jej dovezla z Indie od společnosti India Glycos.
Klemeš z potravinářské inspekce ale uklidňuje: „Agrana byla dovozcem této látky. Okamžitě ale informovala všechny svoje odběratele.“ Evropská komise varovala státy unie už před třemi týdny. Ty hned zareagovaly. Čeští občané se to ale dozvěděli až minulý pátek a jen díky zájmu našich reportérů.
Potravinářská inspekce se ale hájí, že začala jednat už začátkem minulého týdne a varování nebylo třeba. Kroky inspekce hají i ministr zemědělství Petr Gandalovič.
„Systém včasného varování se zavádí právě proto, aby občané dostali informace hned,“ rozčiluje se mluvčí Sdružení na obranu spotřebitelů Ivana Picková. To, zda na českém trhu nejsou kontaminované potraviny, navíc dosud není zřejmé.
Výsledky laboratorních testů totiž ještě nejsou známy, jak Deníku potvrdil Klemeš.
Čtěte více: Nebezpečí v potravinách. Úřady zaspaly
Do Čech byla dovezena část zásilky zahušťovadla E 412 podezřelé z kontaminace nebezpečnými dioxiny. Víte o tom?
Byl jsem minulý týden na dovolené. O situaci mnev pátek informoval šéf potravinářské inspekce. Momentálně tu kauzu rozkrývám a požádal jsem inspekci o stanovisko. V pondělí ho budete mít.
V zahraničí už se stahují z trhu některé potraviny. V Česku je ale klid. Občané navíc byli varováni až v pátek…
Stahování potravin je možné, ale musela by o tom rozhodnout potravinářská inspekce. Rozhodne se v pondělí. Inspekce tvrdí, že vydala nařízení proti výrobcům potravin. Nebylo třeba dávat tuto informaci na veřejnost.
(Petr Gandalovič, ministr zemědělství)
Sdružení spotřebitelů: Informace přišla pozdě
Potravinářská inspekce varovala občany před nebezpečnými dioxiny až dva týdny po Evropské komisi. Je to v pořádku?
Měla je informovat ihned. Proto se systém včasného varování vytvářel. Inspekce informovala pozdě. Teď je na dozorových orgánech, aby zajistily, aby se tyto výrobky na trhu neobjevily.
Německo a další evropské země už stahují některé výrobky. Měla inspekce varovat české občany, aby si při dovolenkových cestách do zahraničí dali pozor?
Není to její povinnost, ale bylo by dobře, kdyby to udělala. Brala bych to jako odpovídající reakci v dané situaci. Zvlášť právě v době dovolených, kdy řada občanů odjíždí do ciziny.
(Ivana Picková, mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů)
Mohlo by jít o trestný čin, říká právnička Slušná
Pozdní reakce potravinářské inspekce mohla umožnit únik kontaminovaných potravin do oběhu v České republice. Jaká odpovědnost by z toho podle zákona plynula?
Pokud by k tomu skutečně došlo a došlo by k újmě na zdraví, pak by se mohlo jednat dokonce i o trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. V případě smrti by přicházelo v úvahu nedbalostní ublížení na zdraví s následkem těžké újmy na zdraví nebo smrti.
Vztahovalo by se to i na případné onemcnění rakovinou?
Zákon hovoří o ublížení na zdraví čili i v takovém případě by se o takový trestný čin mohlo jednat. Záleží ovšem na konkrétním případě a jeho posouzení
soudem.
(Kateřina Slušná, pražská advokátka)
Co hrozí při požití kontaminovaných potravin
Pokud by lidé snědli potravinářský výrobek se zvýšeným obsahem dioxinů pouze jednou, nemělo by to jejich zdraví vážně ohrozit. „Dioxiny jsou nebezpečné hlavně z dlouhodobého hlediska.
Pokud by člověk požíval kontaminované potraviny déle, mohlo by dojít k poškození imunitního a hormonálního systému,“ říká Jindřich Petrlík, odborník na toxické látky ekologického sdružení Arnika.
Dioxiny v těle poškozují především játra a ledviny. „U dětí pak zasahují také vývoj nervové soustavy,“ dodal Petrlík.
Problém je v tom, že nikdo nedokáže odhadnout, jaké množství kontaminované přísady E 412 již Češi za několik týdnů od jejího proniknutí na tuzemský trh mohli zkonzumovat.
Používá se to totiž do jogurtů, zmrzlin, měkkých sýrů, chleba, těstovin, šunky, párků, zpracovaných ryb a pekárenských výrobků.
Vzhledem k tomu, že se E 412 přidává i do krmiv pro zvířata, mohou dioxiny proniknout i do dalších druhů potravin. „Ukazují to případy z dřívějška, kdy relativně nízké koncentrace v krmivu vedly k vysokým koncentracím dioxinů v mase a mléčných výrobcích,“ uzavřel Petrlík.
Kde a jak bojují s kontaminovanou přísadou E 412
Kontaminovaná zakázka odešla do Německa, Francie, Rakouska, Velké Británie, Finska, Španělska, Maďarska, České republiky, Polska, Austrálie, Japonska a Turecka. Protože zahušťovadlo je předmětem dalšího zpracování, mohla se však objevit i jinde.
Maďarský šéf úřadu pro bezpečnost potravin doporučil Maďarům, aby se vyhýbali všem výrobkům obsahujícím E 412. V německé spolkové zemi Braniborsko bylo nalezeno 2 000 tun kontaminovaného zahušťovadla. Není jasné, kolik z něj už bylo zpracováno.
Německo přistoupilo ke stažení některých ovocných jogurtů a zmrzlin včetně těch, které vyváží do Lucemburska, Rakouska a na Slovensko. Vybrané mléčné potraviny jsou také stahovány v Lucembursku.
Okolo 240 tun kontaminovaného E 412 uniklo ze švýcarské dodávky do německého Bádenska-Württemberska. Podle tamějšího ministerstva zdravotnictví byla látka vyvezena do dalších zemí, například do Rakouska.
Co jsou dioxiny?
Dioxiny (polychlorované dibenzo-p-dioxiny, PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) patří mezi chlorované uhlovodíky vznikající jako nežádoucí složky při chemických reakcích v průmyslové výrobě, při spalovacích procesech (dřevo, uhlí) za přítomnosti chlóru a při fotochemických reakcích v atmosféře.
Tyto látky nemají žádné praktické využití, nebyly tedy cíleně vyráběny. Pomocí prachových částic jsou rozšířeny po celé zeměkouli. Ukládají se na rostlinách nebo v důsledku promývání vzduchu deštěm i v půdě a vodách.
Toxicita Toxicita některých dioxinů je velmi vysoká a v závislosti na délce expozice a koncentraci působí u člověka nepříznivě na imunitní a hormonální systém, na játra a nervovou soustavu. Některé dioxiny mají rovněž účinky teratogenní a karcinogenní.
Denní limit příjmu dioxinů je podle WHO 70-280 pg pro člověka vážícího 70 kg (1 pg je jedna triliontina gramu). Statisticky vychází, že denně člověk průměrně přijme cca 120-180 pg dioxinů z potravy a vzduchu.
Koncentrace dioxinů se vyjadřuje v přepočtu na 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin a jejich toxicitu lze vyjádřit jako TEQ (toxický ekvivalent).
Obsah v potravinách Hlavními potravinovými zdroji jsou hovězí a drůbeží maso a mléko (včetně mateřského). V r. 1999 došlo k mimořádné aféře s kontaminovanými kuřaty z Belgie. Živočišný tuk pro výrobu krmiv byl nedbalostí kontaminován technickým prostředkem s obsahem PCB, který se při zahřátí (při zpracování krmiva) částečně mění na dioxiny.
- Opatření Od té doby byla přijata v rámci EU řada legislativních opatření a věnuje se velká pozornost zjišťování obsahu těchto látek v krmivech i potravinách.
- —
- Dioxiny sledujeme, v ČR problém není
V Německu v posledních dnech řeší nepříjemný problém se zjištěním nadlimitního množství dioxinů v krmném tuku, který byl použit pro výrobu krmných směsí pro drůbež a prasata. Existuje tedy závažné riziko, že se tyto rakovinotvorné látky kumulují v drůbežím mase, vejcích, popřípadě ve vepřovém mase prostřednictvím závadného krmiva.
Státní veterinární správa ČR neobdržela prostřednictvím Systému rychlého varování (RASFF) žádnou informaci, že by něco závadného směřovalo do ČR, ale jsme i v přímém kontaktu s orgány německého státního veterinárního dozoru.
Německá strana vydala prostřednictvím RASFF tyto informace: V listopadu bylo dodáno celkem 526 tun krmného tuku od společnosti Harles & Jentsch do firmy Agrarhandelsgesellschaft mbH & Co (SAFU Zörbig) v Sasku – Anhaltsku.
Společnost SAFU Zörbig použila krmný olej do krmných směsí pro prasata a drůbež v množství 2 – 3%. Celkem přibližně 530 tun krmné směsi bylo vyrobeno 13. – 14. 11. 2010 a přibližně 542 tun 20. – 21. 11. 2010.
A důležitý dodatek, že kromě zásilky vajec do Nizozemska nesměřovala žádná zásilka mimo území Německa a všechny dotyčné farmy a hospodářství jsou uzavřeny.
Kdyby bylo zjištěno, že kontaminované krmivo, nebo potenciálně kontaminované potraviny byly odeslány na území ČR, byli bychom neprodleně informováni a jsme připraveni podniknout veškeré nezbytné kroky k tomu, aby se tyto potraviny nedostaly až ke spotřebiteli.
I přes to, že dioxinový problém je problémem nikoli českým, rozhodl Milan Malena, šéf SVS ČR, o jistých preventivních krocích: vytipovat distribuční centra, kam by mohly směřovat potenciálně závadné německé výrobky a odebrat u některých kontrolní vzorky a vyšetřit je na přítomnost dioxinů.
Nicméně lze zopakovat, že na základě dosavadních poznatků, informací a zjištění nejsou na českém trhu, ani potenciálně závadné výrobky ani krmivo, což je dobrá zpráva jak pro zákazníky, tak pro chovatele hospodářských zvířat.
Vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna distribuce kontaminovaného krmiva do ČR, a vzhledem k výsledkům pravidelného monitoringu cizorodých látek, který celoročně provádí Státní veterinární správa, lze říci, že výrobky českých producentů jsou v tomto ohledu zcela bezpečné.
V posledních 5 letech nebyl zjištěn žádný nadlimitní nález dioxinů v produktech živočišného původu.
Je celkem pochopitelné, že situaci s jistým znepokojením sledují jak zástupci chovatelských svazů, zemědělců, výrobců potravin i spotřebitelů, proto podle Milana Maleny Státní veterinární správa ČR uvádí, že bude situaci pečlivě ve spolupráci s Agrární komorou a Potravinářskou komorou nadále sledovat a bude i nadále v kontaktu s německou stranou.
Tisková zpráva SVS ČR z 5. 1. 2011
—
Potraviny na českém trhu jsou bezpečné, všechny kontrolované vzorky masa jsou v pořádku
Všechny vzorky masa, které v souvislosti s nálezem dioxinů v masných výrobcích a vejcích ve Spolkové republice Německo kontrolovaly česká Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce, vyhověly maximálním limitům pro dioxiny. U vajec se jednalo jen o jednu zásilku, z níž inspektoři odebrali vzorek. Dle informací německé strany do ČR žádné ani potenciálně závadné potraviny nebyly vyvezeny. Intenzivní kontroly budou pokračovat.
„Potraviny na českém trhu jsou podle všech dosavadních kontrol bezpečné,“ vyjádřil se ministr Ivan Fuksa. „Limitům na dioxiny vyhověly všechny vzorky vepřového masa, které byly testovány. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dozorovými orgány podnikne další kroky, aby náš potravinářský trh nebyl nyní ani v budoucnu ohrožen.“
Nicméně negativní výsledky kontrol i v dalších členských státech a také skutečnost, že k samostatným krokům sáhlo jen velmi málo zemí, dávají vysokou míru záruk, že spotřebitelé mimo Německo se nemusejí zneklidňovat.
Kontrolou prošlo šest vzorků vepřového masa, všech šest vyhovělo maximálním limitům pro dioxiny a furany včetně polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem podle nařízení Komise (ES) 1881/2006.
Při kontrole vajec z Německa byla identifikována jedna zásilka, ze které se odebral vzorek.
Testování trvá několik dní, nicméně německá strana ujistila, že do ČR nic ani potenciálně závadného vyvezeno nebylo.
Na pokyn ministra Fuksy zintenzívnily příslušné organizace – Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – kontroly potravin, které je možno v souvislosti s nálezy dioxinů v sousedním Německu považovat za rizikové. Přestože nebyla zaznamenána informace o dovozu rizikových potravin z Německa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se zaměřila na intenzívní kontroly vajec, drůbežího a vepřového masa zejména v obchodních řetězcích s vazbou na dodávky z Německa.
České kontrolní orgány se nesoustřeďují jen na potraviny, ale sledují také krmiva. S ohledem na události v Německu provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) okamžité kontroly výroben olejů, které jsou u nás registrovány jako krmivářské provozy. Kontroly jsou zaměřeny i na správné postupy skladování a nakládání s krmnými oleji.
Tisková zpráva MZe ČR ze dne 10. 11. 2011.
Němci objevili další vejce s dioxinem. V Česku se jich bát nemusíme | Firmy a trhy
UVNITŘ VYJÁDŘENÍ ODBORNÍKŮ Na dalších dvou farmách na západě Německa odhalily kontroly jedovatý dioxin ve vejcích. Je to před Velikonocemi už třetí nález této nebezpečné rakovinotvorné látky v německých vejcích. Stejně jako v prvním případě nechaly úřady farmy zavřít a pátrají po původu kontaminace.
Podle ministerstva pro ochranu spotřebitelů Severního Porýní-Vestfálska se tentokrát jedná o malochovatele z Duisburgu, kteří své produkty prodávali přímo zákazníkům. Jeden provoz se 120 nosnicemi dodával biovejce, druhý se 150 slepicemi běžná vejce.
Jestli výskyt dioxinu v biovejcích velkochovatele ze západoněmeckého okresu Minden-Lübbecke nějak souvisí se středečním případem, se zatím nepodařilo prokázat.
Číslo šarže kontaminovaných vajec už je známé
V prvním případě testy odhalily až šestinásobné překročení povoleného množství PCB, jedovaté látky podobné dioxinu. Düsseldorfské ministerstvo už zveřejnilo číslo šarže zamořených vajec a vyzvalo spotřebitele k jejich zlikvidování. Současně ujistilo konzumenty, že jim ani při pozření většího množství těchto vajec nehrozí akutní nebezpečí.
Drůbežárna, z níž kontaminovaná biovejce pocházela, je dodávala převážně do německých supermarketů. Úřady předpokládají, že už se všechna prodala.
V Česku se zamořených vajec bát nemusíme
Do Česka kontaminovaná vejce nesměřovala. „Pokud jdou nějaká vejce z Německa k nám, tak pochází z Bavorska,“ potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Náš kontrolní systém je účinný, jsme s to nebezpečí zabránit. Od loňského jara musí příjemce hlásit příjem zásilky z jiné země EU na Krajské veterinární správě,“ dodal.
Zvýšené kontroly kvůli německému nálezu Státní veterinární správa neplánuje. „Před Velikonocemi probíhá každoroční mimořádná kontrola vajec, která ale s případem nesouvisí,“ podotkl Duben.
V Německu vyvolaly zprávy o výskytu dioxinu ve vejcích v předvelikonoční době rozruch. Většina Němců má ještě v dobré paměti poslední dioxinový skandál z přelomu let 2010 a 2011, kdy se tato jedovatá látka objevila nejen ve vejcích, ale i ve vepřovém a drůbežím mase. Na vině tehdy bylo zamoření krmiva od jednoho výrobce krmných směsí.
Ing. Jan Veleba, prezident české Agrární komory |
Test tresčích jater 2011
Riziko přetrvává
Konzervovaná játra z tresek ulovených v Baltském moři a zpracovávaných polskými výrobci nemají dobrou pověst. Příliš často se objevují ve varovných hlášeních s tím, že nejsou vhodná ke konzumaci. Důvodem je nadlimitní obsah toxických dioxinů a polychlorovaných bifenylů.
Poslední velký záchyt nevyhovujících tresčích jater z Polska, která pronikla na český trh, se podařil Státní zemědělské a potravinářské inspekci v červenci loňského roku. Varovala před výrobky značek Albert Quality (Nekton-Vrňata), Dle Gusta (Hamé), Five Star (ND Impex), Giana (Gaston) a Nekton (Nekton-Vrňata).
Na jaře 2009 odhalila Státní veterinární správa na trhu jednu závadnou šarži polských tresčích jater.
Častěji jsou však při kontrolách zastavovány zásilky „obohacené“ o dioxiny a polychlorované bifenyly přímo ve skladech příjemců, aniž by tedy vstoupily do tržní sítě; takové zásilky se buď vracejí zpět dodavatelům do země původu, nebo jsou u nás neškodně odstraněny v asanačním podniku.
Informace o nevyhovujících potravinářských výrobcích se odesílají do evropského systému RASFF, aby byly varovány ostatní členské státy EU, a samozřejmě je i přímo informována kompetentní autorita v zemi, odkud závadný výrobek pochází.
Stoka Evropy
Takové nelichotivé označení si vysloužilo Baltské moře. Jeho zamoření jde na vrub industrializovaným zemím a zemím s intenzivním zemědělstvím. Největší podíl na stavu Baltu má bývalý Sovětský svaz a země bývalého východního bloku; neexistence ekologických pravidel umožňovala vypouštět odpady jak průmyslové, tak komunální do vodních toků ústících do moře a samozřejmě i přímo do moře.
Znečištění Baltu se začalo vážněji projevovat v šedesátých letech minulého století, vzrůstalo a bohužel stále vzrůstá. Vedle odpadů, které v něm končí, dostalo smrtící ránu v roce 2003.
Z potopené čínské nákladní lodě Fu Shan Hai skončilo v jeho vodách 66 tisíc tun umělých hnojiv a 1600 tun nafty, byť následně částečně odčerpané.
Další zátěž Baltu se váže k intenzivní lodní dopravě; uvádí se, že dánskými úžinami ročně proplouvá cca 160 tisíc lodí.
Baltské moře má několik nevýhod. Je poměrně mělké, udávaná průměrná hloubka je cca 50 až 60 metrů, největší 459 metrů. Teplota jeho vod je nízká, což vede k extrémně pomalému odbourávání chemikálií.
A hlavně – obtížně se přirozeně čistí, neboť s otevřeným Atlantským oceánem je Balt jen úzce spojen, takže nedochází k žádné výrazné výměně vody.
Odhaduje se, že Baltické moře by se mohlo uzdravit tak za 35 let za předpokladu, že nebude dále znečišťováno.
Živočichové žijící v Baltském moři jsou kontaminováni. Taková je skutečnost. Z ní vyplývá i poučení – zajímat se o to, odkud ryby a produkty z nich pocházejí, aby se vyloučila zbytečná toxická zátěž vlastního organismu.
Opět Giana
Od nálezu nevyhovujících polských tresčích jater uplynulo půl roku. A protože se v mezidobí neobjevila žádná další varovná hlášení, rozhodli jsme se udělat test tresčích jater, zda na ně spotřebitelé již bez obav mohou vsadit.
První náš poznatek se vázal k šíři nabídky. Není příliš velká, stěží jsme dali dohromady osm výrobků. Dalším poznatkem je, že na trhu dominuje značka Giana, zastoupena v testu třemi výrobky. Pouze jedna tresčí játra pocházela z Polska, ostatní z Islandu a Norska. Že by příznivý důsledek zvýšených kontrol?
Náš test se zaměřil pouze na obsah toxických dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem. S dioxiny jste se již mohli seznámit v samostatném článku, který jsme jim věnovali. Polychlorované bifenyly (PCB) v minulosti sloužily k výrobě tiskařských barev, impregnačních materiálů, barev, lepidel, aditiv do cementů a omítek, pesticidů, těžkých olejů, balicích papírů atd.
, v současné době se používají v uzavřených systémech, např. jako chladicí kapaliny v transformátorech, di-elektrické kapaliny v kondenzátorech, dále jako teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách atd. V roce 1978 doporučila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, aby se s PCB zacházelo jako s látkami karcinogenními a teratogenními.
Nadlimitní obsah toxických látek jsme našli pouze v jednom výrobku – Giana, tresčí játra ve vlastním oleji (trvanlivost do 31.12.2013), země původu Polsko. Takže opět polský výrobce a tresky ulovené v Baltském moři. Pro jistotu uvádíme, že uvedená játra nepředstavují akutní riziko pro zdraví, pro konzumaci jsou však naprosto nevhodná.
A protože ani oceánské vody nejsou prosty toxických látek, stopy dioxinů a polychlorovaných bifenylů vykazují i ostatní testované výrobky. Z pohledu denního příjmu člověka se jedná o zanedbatelné množství (tresčí játra navíc nepatří mezi každodenní potraviny), které je vyváženo pozitivem zejména v podobě omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Raději „lovte“ v jiných vodách
Nezříkejte se pochoutky, kterými tresčí játra bezesporu jsou. Abyste šli na větší jistotu, raději vybírejte mezi výrobky, které nepocházejí z Baltu. Jak je vidno, na polské výrobce není velké spolehnutí, že dostatečně ohlídají jejich zdravotní bezpečnost.
Když jsme se probírali staršími případy nevyhovujících výrobků, narazili jsme i na snahu jednoho odhaleného polského výrobce (AJTEL Spółka Jawna, Gdańsk), který se snažil udat své výrobky, ačkoliv věděl, že obsahují nadlimitní hodnoty dioxinů a polychlorovaných bifenylů.
V červnu 2009 zachytila Státní veterinární správa nevyhovující tresčí játra výše uvedeného výrobce.
Následně se ozval polský inspekční orgán s informací, že byl odebrán vzorek jiné šarže tresčích jater ve vlastním oleji od stejného výrobce a i tato šarže nevyhověla v parametru suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.
Nevyhovující výsledek laboratorního vyšetření byl ze dne 7. 5. 2009, přesto dne 13. 5. 2009 bylo z Polska odesláno toto zboží do České republiky. Jak se to mohlo stát? Neví se. Otázkou je, zda se jednalo o pouze ojedinělý případ.
Trojlístek pro zdraví
Tresčí játra, zpravidla konzervovaná v oleji, jsou pro mnohé oblíbenou delikatesou. Jak je to však s jejich vlivem na lidské zdraví, představují pro nás v tomto směru nějaký přínos? Odpověď je samozřejmě ano. Tresčí játra obsahují zejména…
Vitamín A: má příznivé účinky na proces vidění, podílí se na růstu epitelových buněk a ovlivňuje činnost pohlavních žláz. Nedostatek vitamínu A se projevuje nejprve suchostí a loupáním kůže, lámavostí nehtů, postupně dochází k poškození rohovky, v nejhorším případě i k oslepnutí. V ledvinách se snáze tvoří kameny, poruchy střevní výstelky mohou způsobit průjmy
Vitamín D: lidé, kteří se nevyhýbají slunečnímu záření, obvykle nedostatkem tohoto vitamínu netrpí. Ohroženou skupinu tvoří zejména malé děti a staří lidé. U dětí vede nedostatek vitamínu D k rachitidě, která se projevuje deformacemi kostry, u dospělých k osteomalacii, charakterizovanou demineralizací a restrukturalizací již vyvinutých kostí.
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny: vysoce prospěšné látky, obsažené zejména v tuku mořských ryb, nad jejichž nedostatečným příjmem v naší populaci běduje nejeden odborník.
Jejich příjem je významný i u budoucích matek již v období těhotenství, protože dostatečné pokrytí potřeby omega-3 kyselin v průběhu těhotenství má pozitivní vliv na řadu zdravotních i kognitivních aspektů dítěte. Krom toho hrají omega-3 nenasycené mastné kyseliny úlohu v řadě dalších zdravotních faktorů.
Vykazují například pozitivní vliv na srdce a cévy, klouby, mozkové funkce, imunitní systém a mimo jiné snižují i riziko rozvoje atopických ekzému či astmatu u dětí.
Tresčí játra pocházející od spolehlivého výrobce jsou vhodným zpestřením jídelníčku a jsou v mnoha aspektech prospěšná lidskému zdraví, včetně dětské části populace. Jejich konzumace by však neměla mít každodenní či nadměrný charakter.
Naše potraviny jsou stejně dobré jako české, tvrdí polský ministr. Česko chce lepší kontrolu
Kvalita dovážených potravin byla zásadním bodem pondělního jednání ministrů zemědělství Česka a Polska Petrem Bendlem a Stanislawem Kalembou.
Polská strana své výrobce i dál hájí. „Já si jsem jist, že české i polské potraviny plní evropské a světové standardy. Ukazatel globální kvality potravin říká, že Česká republika je na 23. místě a Polsko na 24.
Oba naše státy jsou tak na vyšším místě než 100 jiných nejenom v Evropě, ale na celém světě,“ argumentoval Kalemba s tím, že polské potraviny splňují všechny podmínky evropských předpisů, co se bezpečnosti a kvality týče.
Ministři se dohodli na přísnější a detailnější kontrole. „Já jsem pana ministra informoval o tom, že nejsme spokojeni se situací na potravinovém trhu. Chceme udělat maximum pro to, aby se na trhu objevovalo více kvality. Mohli bychom využít například formu stáží našich inspektorů v Polsku a naopak,“ uvedl Bendl.
Podle Bendla je důležité sdílení informací v jednotlivých kauzách. „Dohodli jsme se, že dozorčí orgány veterinární služby a i jiné služby, které provádí dozor nad potravinami, budou spolupracovat na základě evropských legislativ a budou si průběžně předávat všechny informace,“ reagoval Kalemba.
Úřady chtějí zavést systém rychlého varování i průběžného informování dozorčích orgánů v Česku a v Polsku.
Čtvrtina nekvalitních potravin je z Poska
Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana se pohybuje množství záchytů nekvalitního zboží z Polska řádově kolem 25 procent z celkového počtu případů.
Standardem je v zemích něco kolem 14 procent, Polsko má tak skoro dvakrát takový počet záchytů nekvalitního zboží. „A když se kontrolují výrobky Klasa, tak tam je záchyt řádově do jednoho procenta,“ uvedl Toman.
„Není divu, že všichni protestují, aby se sem polské potraviny nevozily. Nejlepší řešení by bylo, kdyby si Poláci zametli před vlastním prahem. Pokud sem budou dávat kvalitní výrobky, není důvod nikoho atakovat,“ doplnil šéf potravinářů.
Polská strana se proti kritice několikrát ohradila. Kvůli opakovaným problémům a vzájemné kritice mezi polskými a českými potravináři o kvalitu jejich výrobků se v pondělí schází ministr zemědělství Petr Bendl se svým polským protějškem Stanislawem Kalembou. Projednat mají posílení spolupráce při kontrole kvality a bezpečnosti potravin.
Začalo to technickou solí
Sérii zpráv o problematických polských potravinách započala loni v únoru takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí.
Po opakovaných výzvách Polsko nakonec poskytlo Česku informace o sporných potravinách, u nichž existuje možnost, že by se dostaly do ČR. České ministerstvo zemědělství v aféře se solí podalo loni v srpnu trestní oznámení na neznámého pachatele. Česko-polský spor o technickou sůl se dostal i na evropskou půdu.
Začátkem roku 2012 zakázali veterináři prodej statisíců vajec z několika zásilek od polských firem, které chovají slepice v nepovolených menších klecích. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí.
Pověst polských potravin utrpěla i loni v březnu, kdy tamní policie zadržela desítky tun prášku ze sušených zkažených vajec. Prášek obsahoval několikasetnásobně více nebezpečných bakterií, než povolují normy. Na českém trhu byly podle SZPI prodávány suchary, které obsahovaly tuto závadnou vaječnou moučku.
Problémy byly v ČR rovněž s polským kakaem, které obsahovalo pouze 80 procent kakaa – zbývající část tvořila dřevitá hmota z drcených kakaových slupek. Loni v listopadu také veterináři stáhli z prodeje 12 tun zkaženého strojně odděleného masa z Polska.
Na český trh se dostalo koňské výsekové maso z Polska, obsahuje analgetika – čtěte ZDE
Letos se v tuzemsku objevily polské oplatky, které mohou obsahovat jed na potkany. Nedávno Státní veterinární správa (SVS) také oznámila, že má doklady o polském původu koňského výsekového masa, které obsahovalo fenylbutazon – analgetikum, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.
Sporné potraviny z Polska se v Česku objevovaly i v minulých letech, na trh přišla například konzervovaná tresčí játra, která obsahovala dvojnásobné množství rakovinotvorných dioxinů a polychlorovaných bifenylů, než povoluje limit. SVS stahovala z obchodů rovněž kuřecí maso kvůli obsahu salmonel.
I Polsko zakázalo dovoz českých výrobků
Polsko (a Slovensko) naopak loni na podzim v souvislosti se sérií smrtelných otrav metanolem v Česku dočasně zakázalo dovoz tvrdého alkoholu původem z ČR.
Na následky otravy nebezpečným alkoholem zemřelo v Polsku několik lidí.
Skoro před dvěma týdny se dostalo české a slovenské drůbeží maso nakažené salmonelou do zpracovatelských závodů v polské Haliči, maso bylo Poláky zajištěno.
Polské velvyslanectví nedávno označilo kritiku kvality polských potravin z české strany za snahu vytlačit je z trhu a zvýšit na něm podíl českých výrobků.
Proti tomu, že by v ČR byla vedena jakákoli „masivní kampaň“ proti polským potravinám, o níž Poláci hovoří, se ale ohradilo české ministerstvo zahraničí.
Podle mluvčí české diplomacie Johany Grohové jsou jednoznačnou prioritou hlavně kvalitní potraviny pro české občany.
Potraviny z Polska jsou žádané, protože jsou levné
Navzdory aférám dovoz polských potravin do ČR za posledních 12 let vzrostl podle lednového vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu více než čtyřnásobně. Obliba polských výrobků u českých zákazníků stoupá hlavně kvůli jejich nízké ceně.
„To nejlevnější potravinářské zboží, které tady je, přichází hlavně z Polska a tomu odpovídá i kvalita.
Samozřejmě že se sem dováží v zájmu řetězců, které chtějí nakupovat co nejlevněji a s co největší marží prodat. To je přirozená záležitost, ale vznikají tím všechny tyto problémy.
Český zákazník je velmi citlivý na cenu. Ale když se mu nabízí všechno levně, tak s tím jde dolů i kvalita,“ argumentoval Toman.