Kýla se může zvětšovat až do neuvěřitelných rozměrů

Tříselná kýla sama o sobě není nebezpečná. Může ale vést k vážným, až život ohrožujícím komplikacím. Co je vlastně tříselná kýla a jak poznat její příznaky? Co znamená uskřinutá kýla, jak probíhá léčba, jaká je prevence a proč kýlou častěji trpí muži? Čtěte dál.

Tříselná kýla častěji postihuje muže. Foto: cottonbro, Pexels

Tříselná kýla

„Tříselná kýla vzniká proniknutím měkké tkáně (někdy i střeva) z břišní dutiny k povrchu v oblasti třísel – v důsledku oslabení břišní stěny. Vzniklá výduť může způsobovat bolest třísel např.

při kašli či při zvedání těžkých věcí. U drtivé většiny případů je chirurgický zákrok jediný účinný způsob léčby,“ vysvětluje prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D.

, z EUC Kliniky Zlín.

TIP: O dalších druzích kýly (hernie, hernia) si můžete přečíst v našem obecnějším článku Kýla – velmi častý problém.

Příznaky tříselné kýly

Některé tříselné kýly mají velmi nenápadné příznaky. Většinou se ale projevují hmatatelnou bulkou v tříslech – zvětšuje se, když si stoupnete nebo zakašlete. Pokud se projeví některý ze symptomů níže, určitě navštivte svého lékaře. Jak poznat kýlu?

  • vyboulení v oblasti stydké kosti, pálení a bolest ve výduti,
  • slabost, pálení, tlak či bolest v tříslech (zvlášť při sklánění, kašli nebo zvedání věcí),
  • pokud střevo vystupuje na povrch v oblasti šourku, může se projevit i otok v oblasti varlat.

Uskřinutá kýla

Kýlu lze většinou vleže jemně zatlačit do břišní dutiny. Pokud ne, znamená to, že tkáň ve výduti uvízla. Právě to může vést k tzv. uskřinutí kýly. Do uskřinuté tkáně totiž neproudí krev, tudíž může odumřít. Pokud se tento stav neléčí, ohrožuje pacienta na životě. Žádá si tedy okamžitý chirurgický výkon.

Příznaky uskřinuté kýly

Pokud se objeví některý z těchto příznaků, vyhledejte lékařskou pomoc okamžitě.

  • náhlá a rostoucí bolest,
  • kýlní výduť měnící barvu (rudne, tmavne či se barví do fialova),
  • nevolnost a zvracení,
  • horečka,
  • rychlý srdeční tep.

Příznaky uskřinuté kýly vyžadují rychlé a odborné řešení. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels

Tříselná kýla u mužů

Muži mají častěji oslabenou tříselnou oblast, protože se před narozením vyvíjejí jinak než ženy. Varlata rostou v dutině břišní, až pak sestupují do šourku. Poté se oblast uzavře a zůstane jen průchod pro chámovod. V případě, že toto uzavření neproběhne správně, zůstávají třísla oslabena.

Tříselná kýla u dětí – novorozenců

Tříselná kýla u novorozenců je důsledkem oslabení břišní stěny, které je vrozené. Někdy je kýla viditelná, jen když miminko pláče, kašle, nebo během vyprazdňování.

Tříselná kýla u žen

U žen je tříselná oblast zpevněná vazy, které pomáhají udržet dělohu. Kýla se tak spíše objevuje v místech, kde tyto tkáně navazují na stydkou kost.

Příčiny a rizikové faktory tříselné kýly

Tříselná kýla leckdy nemá zjevné příčiny. Někdo má břišní stěnu oslabenou od narození, u někoho se oslabení a následná kýla rozvinou v pozdějším věku – důsledkem stárnutí, namáhavé fyzické aktivity nebo chronického kašle. Ke vzniku tříselné kýly mohou tedy přispět tyto rizikové faktory:

  • Mužské pohlaví – muži trpí tříselnou kýlou častěji než ženy. Naprostá většina novorozeneckých tříselných kýl postihuje chlapečky.
  • Rodinná anamnéza – máte-li kýlu v rodině, je větší pravděpodobnost, že postihne i vás.
  • Chronický kašel – i ten riziko rozvinutí kýly zvyšuje. Také u pacientů s cystickou fibrózou se tříselná kýla objevuje častěji.
  • Chronická zácpa – častá námaha během vyprazdňování je běžnou příčinou kýly.
  • Nadváha – již střední obezita způsobuje zvýšený tlak na břišní stěnu.
  • Těhotenství – může oslabit svaly v břišní stěně a zvyšuje tlak uvnitř břicha.
  • Povolání – povolání vyžadující dlouhé stání nebo tvrdou fyzickou práci zvyšují riziko vzniku tříselné kýly. Stejně tak častá manipulace s velmi těžkými předměty.
  • Nedonošené děti – u předčasně narozených dětí je riziko rozvinutí tříselné kýly větší.
  • Osobní historie kýly – pokud už vás někdy tříselná kýla postihla, je vyšší pravděpodobnost, že se objeví další (obvykle na protější straně).

I těhotenství je rizikovým faktorem tříselné kýly. Foto: Daniel Reche, Pexels

Komplikace tříselné kýly

Tlak na okolí tkáně

Pokud se kýla neodstraní chirurgicky, zvětšuje se. Velká kýla pak může tlačit na okolí (například na varlata) a způsobovat bolest a otok.

Obstrukce

Kýla může omezit průchodnost vyhřezlého střeva. Tento stav je spojen s bolestí, nevolností či zvracením – vyžaduje rychlé chirurgické řešení.

Uskřinutí

Nejzávažnějším stavem je již zmiňované uskřinutí, které zamezuje průtoku krve v uskřinuté části. To může vést k odumření tkáně nebo k prasknutí střeva a vylití jeho obsahu do dutiny břišní. Jedná se o velmi závažný stav vyžadující akutní chirurgické řešení. 

Léčba tříselné kýly

„Jediným účinným způsobem léčby tříselné kýly je zpravidla chirurgický zákrok – klasický, případně laparoskopický. Pobyt v nemocnici při operaci tříselné kýly většinou nepřesáhne 2 až 3 dny,“ upozorňuje prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D., z EUC Kliniky Zlín.

Klasická operace

Chirurg rozřízne tkáň, pronikne do tříselného kanálu, zatlačí obsah kýly zpět do dutiny břišní a provede plastiku tkání. Tento postup se používá u menších počínajících kýl, dále u žen a u dětí.

Trendem v posledních letech je tzv. beznapěťová plastika, kdy se vkládá do tříselného kanálu síťka, která zpevní břišní stěnu.

Po operaci se sice doporučuje přiměřený pohyb, ale návrat do obvyklého pohybového režimu trvá až 6 týdnů.

Laparoskopická operace

Jde o miniinvazivní zákrok provedený speciální technologií několika malými otvory v břišní stěně. Po zákroku zůstávají pouze malé jizvy, i rekonvalescence je kratší. Podstata operace je ale stejná jako u klasické operace – kýla se musí uzavřít a břišní stěna se zpevní síťkou. 

Prevence tříselné kýly

Vrozenému oslabení tříselného kanálu nelze zabránit. Můžete ale omezit namáhání břišních tkání a riziko kýly tak snížit.

  • udržujte si rozumnou váhu,
  • jezte stravu s vlákninou (zabráníte náročnému vyprazdňování),
  • vyhýbejte se zvedání velmi těžkých věcí,
  • nekuřte – kouření mj. způsobuje chronický kašel, který namáhá tříselnou krajinu.

Recidiva kýly

I po správně provedené operaci kýly dochází k recidivám. Recidiva kýly vznikne nadměrnou fyzickou zátěží nebo nedodržením klidového režimu v časném pooperačním období. Příznaky recidivy jsou stejné jako u primární kýly.

Nikdy nepodceňujte příznaky

Tříselná kýla může vést k velmi vážným potížím. Nepodceňujte proto její příznaky u sebe ani u svých dětí. Nenechávejte nic náhodě a vždy raději vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.

Vyskytly se u vás nebo u vašeho blízkého příznaky tříselné kýly? Objednejte se k profesionálům v oboru chirurgie na některém z pracovišť EUC: 

Budete mít zájem:  Jahodové listy a jejich účinky na zdraví – na co jsou dobré?

Chirurgie v EUC  

Kýla – SurGal Clinic

Kýla může obecně vzniknout v kterékoli části břicha. Nejběžnějšími typy jsou:

  • Tříselná kýla – ta vzniká, když se tkáň (obvykle část střeva) protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Vzniká častěji u mužů vzhledem k tomu, že při vývoji sestupuje tříselným kanálem z břicha do šourku varle, takto vzniká v třísle přirozeně oslabené místo.
  • Stehenní kýla – vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Vyskytuje se častěji u žen.
  • Kýla v jizvě (incizionální kýla) – zde je oslabenou částí břišní stěny jizva po chirurgické břišní operaci, ve které vznikne kýla. Nejčastěji je tomu po komplikovaném hojení operační rány (infekce rány) a vzniká zpravidla do dvou let od operace.
  • Pupeční kýla – vzniká průnikem nitrobřišních orgánů skrze břišní stěnu v blízkosti pupku.
  • Hiátová (brániční) kýla – méně běžný typ kýly, známý jako kýla brániční – ta se objevuje v horní části břicha (v oblasti bránice), může být asymptomatická, nebo způsobuje dyspeptické potíže (pálení žáhy).

Nejčastější otázky

Jak vzniká kýla?

Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží. Obvykle je svalová vrstva břišní stěny dostatečně silná a pevná, aby udržela orgány na místě v dutině břišní, ale někdy tomu tak není – v takovém případě vzniká kýla. Dá se také říci, že kýla vzniká nepoměrem mezi pevností břišní stěny a velikostí nitrobřišního tlaku.

Proč vzniká kýla?

Kýla vzniká z nepoměru mezi opakovaným zvyšováním nitrobřišního tlaku a pevností břišní stěny. Nitrobřišní tlak je velmi proměnlivý. V průběhu dne dochází opakovaně k jeho zvýšení. Děje se to nejen při zátěži, jako je zvedání těžkých břemen, ale také při kašli a při zatlačení na stolici, kdy dochází dokonce k ještě většímu vzestupu nitrobřišního tlaku.

(Proto lze jen těžko souhlasit s často tradovaným názorem: „… že si někdo udělal kýlu, když nosil něco těžkého“.) Zvýšení nitrobřišního tlaku jsou stejně častá jak u lidí, kteří měli nebo mají kýlu, tak u ostatních.

Dnes můžeme říci, že epizody zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, zácpa, benigní hyperplasie prostaty, těhotenství, ascites, obezita), které byly a často dnes ještě jsou označovány za příčinu vzniku kýl, představují v naprosté většině případů situace, kdy se kýla projeví, ale samy o sobě ji nezpůsobují. Za rozhodující faktor je dnes považována pevnost břišní stěny.

Břišní stěna je tvořena několika vrstvami svalové a pojivové tkáně různé tloušťky, pevnosti a důležitosti pro ochranu proti vzniku kýly. Zejména kvalitní pojivová tkáň je důležitým ochranným faktorem. Bylo provedeno srovnání pojivové tkáně dospělých s kýlou a zdravých jedinců.

Studie prokázala zřetelně nižší kvalitu pojiva u lidí s kýlou, která byla dána nedostatečnou nebo nekvalitní tvorbou kolagenu. Kolagen je nejdůležitější bílkovina vazivových tkání, která je zodpovědná za jejich pevnost.

Kvalita kolagenu a dostatečnost jeho obnovy je dána geneticky a v současné době neexistují preparáty, kterými bychom byli schopni jeho kvalitu a obnovu ovlivnit. (Jediný jistý rizikový faktor z vnějšího prostředí představuje kouření, které velmi výrazně snižuje kvalitu kolagenu a tím i pojivové tkáně v celém těle, a to jak stávající, tak nově tvořené. Proto se u kuřáků setkáváme se všemi druhy kýl častěji než u nekuřáků.)

Je-li oslabení břišní stěny dostatečné, je dán předpoklad ke vzniku kýl. Tyto pak vznikají v přirozeně oslabených částech břišní stěny (tříslo, pupek) nebo v místech oslabených druhotně (v jizvách – vznikají měsíce až roky v místě jizvy po předchozí operaci).

Závěrem tedy můžeme shrnout, že riziko vzniku kýly u člověka je dáno především kvalitou pojivových vrstev břišní stěny, podmíněnou optimální tvorbou a obnovou kolagenu, neboť ta určuje, zda břišní stěna obstojí proti opakovanému každodennímu zvýšení nitrobřišního tlaku.

Jak často se kýly vyskytují?

Tříselná kýla je nejčastějším typem kýly. V 97 % jsou postiženi muži. Může se objevit v jakémkoli věku, ale čím starší jste, tím je patrně větší pravděpodobnost, že se kýla vytvoří i u Vás.

Stehenní kýla se vyskytuje v menší míře než kýla tříselná. podle různých statistik postihuje 16 lidí ze 100 000, z toho 75 % postižených představují ženy. Vzhledem k tomu, že stehenní kýla mívá užší kýlní branku, dochází u ní častěji k uskřinutí.

Kýla v jizvě vzniká jako komplikace po operacích na břiše, riziko jejího vzniku po břišní operaci je cca  10 % (záleží na druhu provedené operace).

Pupeční kýla vzniká v oblasti pupku, který je jednou z oslabených částí břišní stěny.

Vyskytuje s v každém věku, v dospělosti může být zcela asymptomatická, nebo naopak způsobovat potíže – dyskomfort či bolesti – například při zátěži, práci, sportu… Také bývá běžná u malých dětí, objevuje se u celé 1/6, většina dětských pupečních kýl ale s přibývajícím věkem vymizí – indikace k druhu terapie dětských pupečních kýl náleží tedy do oblasti dětské chirurgie.

Jaké příznaky má kýla?

Ve většině případů bývají kýly bezpříznakové nebo jsou symptomy chudé, pacienti si většinou povšimnou nebolestivého vyklenutí, které se zvýrazňuje při kašli a mizí po ulehnutí.

Jak se patologický otvor ve svalové vrstvě (=kýlní branka) zvětšuje, tak se časem zvětšuje i kýla, u mužů někdy sestoupí až do šourku – takovou kýlu potom nazýváme skrotální (scrotum = latinsky šourek). U menší části kýl bývají pacienty popisovány nepříjemné pocity (dyskomfort), pocity tlaku, bolesti.

Pacienti pociťují v okolí kýly bolestivost, která se zhoršuje námahou. Někdy se dokonce kýla demonstruje při námaze, pacienti i popisují pocit „prasknutí“ v třísle při zvedání břemene a následně si povšimnou typického vyklenutí.

Riziko kýly = uskřinutí kýly

Jak již bylo řečeno, kýla zpravidla nezpůsobuje pacientovi potíže.

Nicméně vždy existuje riziko uskřinutí kýly- je to stav, kdy střevo nacházející se v kýle nelze navrátit zpět do dutiny břišní, střevo je v oblasti kýlní branky stlačeno a může se přerušit jeho krevní zásobení – střevo je akutně ohroženo nekrózou, odumřením.

Uskřinutí je tedy závažný stav, který může ohrozit pacienta na životě a vyžaduje okamžité, neodkladné chirurgické řešení. Vzhledem k výše zmíněným možným komplikacím se proto doporučuje kýlu chirurgicky řešit elektivně – plánovaně, ještě v době, kdy nezpůsobuje žádné potíže.

Možnosti řešení břišní kýly

1) Otevřená plastika tříselné kýly bez síťky („tension on“)

Klasický operační postup. Zjednodušeně se jedná o plastiku kýlního defektu sešitím pevných okrajů svalů či aponeuróz v oblasti třísla a tedy i uzavření defektu kýly. Tento postup mám jisté výhody, z pohledu Evropské kýlní společnosti však převažují nedostatky a není tedy na našem pracovišti preferován.

Budete mít zájem:  BE blog III. Báječné léto… Ale ať už skončí!

2) Otevřená plastika tříselné kýly se síťkou („tension free“)

Z řezu v třísle se uvolní kýlní vak, zanoří se, kýlní defekt je kryt síkou z vnější strany, kdy síka je fixována stehy, v poslední  době se užívá i fixace síky chirurgickým adhezivem (lepidlem). Na naší klinice používáme Lichtensteinovu plastiku tříselné kýly, která je celosvětově uznávaný a  doporučovaný  typ operace.

3) Laparoskopická plastika tříselné kýly

Laparoskopická plastika tříselné kýly patří do dnes již velké skupiny minimálně invazivních chirurgických výkonů, jako například laparoskopická cholecystektomie (odstranění žlučníku) či laparoskopická apendektomie („slepé střevo“). Pokud se jedná o obecně břišní kýly tak jednou z indikací k řešení například velké pupeční kýly nebo kýly v jizvě je laparoskopická operace. (Problematika kýl bráničních a jejich laparoskopické řešení je vysvětlena v jiné kapitole).

Při těchto operacích je chirurgický výkon v dutiny břišní nebo na vnitřní straně stěny břišní prováděn bez vytvoření rozsáhlé operační rány, je tedy i méně bolestivý. Nástroje, kamera i potřebný materiál je do dutiny břišní zaváděn pouze přes drobné vstupy o průměru kolem 1cm.

Dutina břišní je v průběhu výkonu rozepjata oxidem uhličitým (tzv. kapnoperitoneum) z důvodu vytvoření prostoru pro manipulaci s nástroji a vlastní provedení plastiky.

Výhodou miniinvazivního řešení tříselné kýly je minimální pooperační diskomfort a velmi rychlá rehabilitace a návrat do zaměstnání.

Bereme-li kýlu zjednodušeně jako defekt (patologický otvor) ve stěně břišní, kterým se vyklenuje obsah břišní (zpravidla střevní kličky či předstěra), je principem laparoskopické plastiky překrytí kýlního defektu síťkou, která zde působí jako „záplata“.

Síťku je potřeba fixovat ke stěně břišní – doposud se používaly například titanové kotvy, klipy či speciálními vruty (tacky).

Dále je možné používat i vstřebatelné svorky či vruty – zpravidla však i fixace těmito (mechanickými) prostředky způsobuje pacientovi peroperačně potíže (čas vstřebávání je zpravidla mnoho měsíců)  Na našem pracovišti respektujeme nejnovější trendy a zkušenosti – z tohoto úhlu pohledu je pro pacienta nejkomfortnějším druhem fixace síťky chirurgickým adhezivem (lepidlem) – tento postup je zaveden na naší klinice a lékaři, kteří jej provádějí, mají s atraumatickou metodikou fixace síťky mnohaleté zkušenosti.

Centrum doporučuje:

Proč doporučujeme laparoskopickou operaci kýly?

  1. Laparoskopická operace tříselné kýly je sice výkon technicky náročný, ale pro pacienta znamená suverénně nejmenší pooperační diskomfort (tedy minimální bolestivost) a možnost velmi rychlé rehabilitace a návratu do zaměstnání. Operuje se tzv.

    preperitoneálně (těsně před pobřišnicí), tato oblast není inervována pro bolest – většina pacientů po operaci paradoxně nepociťuje žádné bolesti v oblasti operovaného třísla.

     

  2. Břišní tlak, který se zvyšuje během každodenních lidských činností jako je kašlání či zdvihání těžkých břemen působí různou měrou vyklenutí kýly přes otvor (defekt) v břišní stěně a je nejvýznamnějším faktorem vzniku recidiv (tj. opakování, znovuvytvoření kýly po plastice).

    Při otevřené operaci kýly se síťkou je síť fixována na zevní straně břišní stěny s defektem a tedy mechanicky nevýhodně. Při laparoskopické plastice naopak nitrobřišní tlak působí pozitivně – přitlačuje uloženou síťku proti stěně břišní a takto ji i fixuje. Tento fakt je jedním z důvodů nízké míry výskytu recidiv po laparoskopické plastice tříselné kýly.

    Pro adekvátní dosažení „autofixačního efektu síky“ je také důležité dodržení doporučovaných operačních postupů, tedy dostatečný rozsah preparace tkání a adekvátní velikost síťky (minimálně velikosti 15×10 cm, ale při defektu o širším průměru i síťky větší).

  3. Další výhodou laparoskopické plastiky je možnost řešení oboustranné kýly při jedné operaci bez potřeby dalších jizev.

Průběh hospitalizace

Pacienti přicházející zpravidla v den operace v 7:00 nalačno a s předoperačním vyšetřením (pozn.: Předoperační vyšetření Vám bude provedeno na naší klinice v dohodnutém termínu po indikaci k operaci). Operace probíhá zpravidla tentýž den, aby pobyt v nemocnici byl co nejkratší. Vlastní operace trvá asi 45-60 minut.

Pooperační dyskomfort a bolestivost jsou zcela minimální – analgetika jsou od druhého dne nejčastěji podávána jen per os (tablety). Pacient může chodit již několik hodin po operaci. Propuštění do domácího léčení je běžné první pooperační den, tedy následující den po operaci (např.

příjem k operaci ve středu, operace ve středu a propuštění ve čtvrtek ráno).

Pooperační období – návrat k běžným činnostem

Návrat k předoperační činnosti (práce i sport) je po laparoskopické plastice s lepením síťky velmi rychlý. V průběhu prvního pooperačního týdne doporučujeme postupnou fyzickou zátěž- vhodná je delší chůze, ale i jízda na kole.

 Částečná fyzická zátěž a tedy i postupný návrat k předoperační činnosti je možný již 7. pooperační den, kdy se odstraní stehy. (Při větším kýlním defektu může lékař doporučit plnou fyzickou zátěž za cca 2-3 týdny od operace.

) Operaci zvláště vhodná pro aktivní pacienty, kteří mají zájem o co nejrychlejší návrat do práce a pro sportovce – návrat k tréninku velmi často již za 7 dní.

Kýla: příznaky, léčba (hernie)

Kýla neboli hernie je vakovité vychlípení
pobřišnice
( peritonea), což je dvojitá membrána, která vystýlá
dutinu břišní a rovněž pokrývá orgány v dutině břišní uložené.
Vakovité vychlípení obsahuje část nebo části orgánů z dutiny
břišní
. Základní rozdíl mezi hernií a výhřezem je souvislá
výstelka peritonea, která u výhřezu orgánu není.

Kýla vzniká v oblastech břišní stěny tam, kde je stěna
oslabená
( většinou). Na jedné straně oslabená stěna břišní,
a na druhé straně se uplatní zvýšený nitrobřišní tlak,
který vytlačí budoucí obsah kýly do vakovitého vychlípení. Zvýšený
nitrobřišní tlak nastává u řady stavů: velice často je to fyzická
námaha člověka, dále chronický kašel.

Co se týče oslabení břišní stěny, tak ta je oslabena většinou
z důvodu anatomického uspořádání, což je výhodné v tom, že kýla má
až na výjimky typickou lokalizaci.

Pro vysvětlení, co anatomické
uspořádání ve vztahu ke vzniku kýly znamená, poslouží příklad
štěrbin mezi svaly, které vystužují stěnu břišní.

Důvodem oslabení
stěny však můžou být vrozené malformace či pooperační
jizvy, kde se kýla může rovněž vytvořit.

Pro přesný popis kýly lékaři používají několik pojmů. U každé
kýly rozlišujeme tři základní části: kýlní branku, kýlní vak a
konečně kýlní obsah.

Kýlní branka je kanálek či prstenec, který vytváří
komunikaci mezi dutinou břišní a kýlním vakem. Kýlní vak
je vytvořen pobřišnicí. Obsah kýly je tvořen zpravidla
pohyblivými orgány dutiny břišní.

Často je to závěsný aparát střeva tzv. omentum, pak se kýle říká
epiplokéla, jindy jsou to kličky tenkého střeva, pak ovšem
hovoříme o enterokéle. V kýlním vaku může být obsah
uložen zcela volně, pak se nazývá kýla volná ( hernia
libera) nebo může srůstat s jeho stěnou ( hernia accreta).

Projevy a příznaky kýly

Šikmá tříselná kýla Přímá
tříselná kýla Stehenní kýla Obturatorní hernie Pupeční kýla Kýla v jizvě Nadbřišková
kýla Vnitřní kýly

Kýla se projevuje především pohmatem či
pohledem, a rovněž bolestivostí. Hlavní
nebezpečí pro pacienta spočívá v tom, že kýla se může uskřinout.

uskřinutí může dojít různými způsoby: elastické
uskřinutí, k němuž často dochází rovnou při vzniku kýly. Mechanismus
elastického uskřinutí spočívá v dynamice tvorby hernie. Hernie se díky
zvýšenému nitrobřišnímu lisu vytvoří, ovšem po tom, co se
nitrobřišní tlak zmenší, kličky tenkého střeva (nejčastěji) se
zaškrtí díky zmenšení obvodu kýlní branky.

Chabý či obstipační mechanismus uskřinutí vzniká postupem času.
Kýlní branka je relativně široká, ovšem střevní kličky se začnou plnit
střevním obsahem a plyny, což postupně zvětšuje přívodnou a odvodnou
kličku střeva, až kýlní branka není dostatečně velká.

Nyní se seznámíme se stavem, který nastane po uskřinutí kýly.
Dochází k obstrukci střeva a začne se rozvíjet tzv.
strangulační ileus. Ileus je stav, při kterém nedochází
k postupu střevního obsahu, ten se hromadí a rozpíná trávicí trubici
(často až do enormních rozměrů).

V kýle dochází dále k uzavření přívodných cév, což může
v konečném důsledku vyvolat nekrózu střeva.
V hromaděném střevním obsahu se mohutně množí bakterie, které
produkují pro člověka toxické produkty, a které porušenou stěnou střeva
procházejí a zaplavují celý organizmus. Dalším důsledkem je metabolický
a iontový rozvrat.

Neléčený ileus končí smrtí. Střevo může perforovat a
zaplavit dutinu břišní svým obsahem, způsobit masivní zánět
pobřišnice, což je opět život ohrožující stav.

Kličky střevní se nemusejí pouze uskřinout kýlní brankou, ale v kýle
se mohu otočit kolem své dlouhé osy. Tomuto stavu se říká volvulus in
hernia. Klinicky se volvulus projeví stejně jako ileus.

Kýly se dají rozdělit na několik klinických forem podle toho, kde
vznikají (v souvislosti s anatomickou lokalizací).

Šikmá tříselná kýla

Tato kýla sleduje cestu, kterou prochází varle během prenatálního
života. Varle je totiž lokalizováno v oblasti ledvin, odkud sestupuje
přesnou anatomickou cestou do šourku ke konci prenatálního života.
Sestouplá varlata jsou jednou ze známek donošenosti plodu mužského
pohlaví.

Pokud varle nesestoupí, hovoříme o tzv. kryptorchismu,
který se může sám upravit. Pokud k tomu nedojde, je nutné chirurgické
odstranění, neboť u nesestouplého varlete je velké riziko vzniku
maligního nádoru.

Pro vznik kýly je důležité zachovaní ( perzistence) processus
vaginalis, který si můžeme představit jako tunel, kterým varle
prochází. Můžou nastat dvě základní situace, a to že je processus
vaginalis zachován v celé své délce, pak celý sám processus vaginalis je
sám kýlním vakem, a jeho obsah včetně varlete je kýlním obsahem –
celá situace se označuje jako hernia vaginalis testicularis.

Pokud je processus vaginalis zachován jen z malé části, pak kýla
proniká okolo semenného provazce a s tunica vaginalis testis ( obal varlete)
nekomunikuje, pak hovoříme o hernia vaginalis funicularis. Klinicky se tato
kýla projevuje jako malý hrbolek při zevní části
tříselného kanálu (canalis inguinalis). Později může kýla sestoupit až
do šourku – hernia scrotalis.

U žen je situace komplikovanější, neboť u nich není vytvořeno varle,
ani processus vaginalis. Kýla však může sestoupit podél
charakteristických struktur – podél ligamentum rotundum až do velkého
stydkého pysku – situace se označuje jako hernia labialis.

Přímá tříselná kýla

Tento druh je mnohem vzácnější než kýla šikmá. Kýla proniká
štěrbinou mezi svaly ( šikmé břišní svaly), před sebou tlačí
příčnou fascii až se dostane k zevnímu vyústění tříselného kanálu.
Tato kýla nikdy není vrozená ( na rozdíl od předešlé). Nalézt ji
můžeme obvykle u mužů starších 40-ti let.

Stehenní kýla

Stehenní kýla začíná pod tříselným vazem směrem navnitř od
stehenní žíly. Prochází charakteristickou strukturou – canalis
femoralis. Tato kýla, se na rozdíl od předešlé vyskytuje převážně
u žen vyššího věku. Bývá obvykle malých rozměrů,
často se uskřinuje.

Obturatorní hernie

Obturatorní hernie proniká kanálem ve svalu (musculus obturatorius, který
přitahuje stehno směrem ke střední čáře – těchto svalů je ale víc).
Pod kůži se dostává opět v typické lokalizaci – fossa ovalis. Obsahem
kýly bývá střevo.

Postiženy jsou opět častěji ženy.

Pupeční kýla

Tento druh je nutné rozlišit od pupečníkové kýly, od které se liší
především tím, že vzniká až po narození dítěte. U dětí vzniká jako
enterokéla (viz výše). U dospělých je tato varianta prezentována
epiplokélou (viz výše), která vzniká výhradně u žen v důsledku
roztažení a vyklenutí pupeční jizvy díky opakovaným těhotenstvím či
obezitě

Kýla v jizvě

Kýla v jizvě vzniká často při operacích v dutině břišní. Obvykle
se jeví pouze jako vyklenutí jizvy, ale může dojít ke vzniku
pravé kýly.

Nadbřišková kýla

Tato kýla proniká mezi úponem obou přímých břišních svalů
(aponeurosis musculi recti abdominis).

S touto kýlou se člověk může narodit, ale často vzniká
jako následek rozestupu břišních svalů po opakovaných těhotenstvích.

Vnitřní kýly

Tyto tvoří samostatnou skupinu kýl, které se vyklenují uvnitř dutiny
břišní, a to do výběžků pobřišnice (do tzv. peritoneálních recesů).
Zevně tyto kýly nejsou vůbec patrné. Opět se rozdělují podle anatomické
lokalizace ( každý recesus má své jméno, podle něj se nazývá
i případná kýla v něm).

Hernia mesocolica neboli Treitzova kýla se tvoří
v processus duodenojejunalis ( přední část tenkého střeva). Samotný
kylní vak leží až za nástěnnou pobřišnicí vlevo od páteře. Obsahem je
tenké střevo, které se může vzácně uskřinout. V opačném případě
nepůsobí pacientovi potíže.

Hernia bursae omentalis je dalším příkladem vnitřní
kýly. Vzniká zasunutím tenkého nebo tlustého střeva do bursa omentalis (
prostor za žaludkem – velmi jednoduše řečeno).

Posledním příkladem jsou brániční kýly, které mohou
být vrozené i získané během života. Nebezpečí těchto kýl spočívá
v tom, že mohou utlačovat plíce, které se nesprávně rozvíjí.

Léčba kýly

Kýla se léčí chirurgickou cestou. Chirurg vrátí
břišní orgány do dutiny břišní, zafixuje je a reponuje pobřišnici.

Komplikaci kýly

Nejzávažnější komplikací je ileus, který byl
popsán výše.

Diskuse

Další názvy: hernie, pruh, tříselná kýla, stehenní kýla, obturatórní hernie, pupeční kýla, kýla v jizvě, nadbřišková kýla, vnitřní kýly

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector