Věděli jste například, že slavný německý skladatel Ludwig van Beethoven trpěl řadu let otravou olovem? Odborníci to vyčetli z úlomků jeho lebky, kterou nedávno prozkoumávali. Někteří mají za to, že na vině je olověné potrubí, které rozvádělo vodu v domě. Dlouhodobá konzumace takto kontaminované vody mohla vést k chronickým bolestem hlavy, únavě a nesoustředěnosti. Právě to by prý vysvětlovalo skladatelovu legendární náladovost, tvrdohlavost a neústupnost.
Beethovenem to však nezačalo. Těžké kovy provázejí lidstvo už od jeho počátku. Kadmium se například užívalo na nemocné klouby, malíři používali olověné barvy a alchymisté objevovali možnosti magické rtuti.
Naštěstí se člověk poučil a s kovy začal zacházet s mnohem větší obezřetností. Bohužel, i když jsou olověné trubky dávnou minulostí, koncentrace těžkých kovů v našem prostředí je alarmující.
Najdeme je nejen v půdě, ale také ve vodě a ve vzduchu.
Kontaminace životního prostředí se tak stala obrovským tématem v mnoha zemích po celém světě, zejména kvůli neuvážené politice těžařských a zpracovatelských podniků.
Antropogenní znečištění
Jedná se o znečištění, za které si může člověk svou vlastní činností. Patří sem například používání hnojiv a fungicidů s obsahem rtuti. Silné znečištění těžkými kovy je možné pozorovat zejména v okolí železáren nebo závodů na zpracování rud. Dále sem patří také emise z dopravy a spalování fosilních paliv.
Geochemické zdroje
Pod tímto si můžete představit například zvětrávání černé břidlice, která obsahuje vysoké množství kovů (arsen, kadmium, měď, olovo a další). Pokud jsou tedy na tomto skalnatém podkladu pěstovány určité plodiny, je mnohem vyšší riziko jejich kontaminace skrze podloží.
Kadmium V přírodě je to stálý průvodce zinku a olova. Mezi rostliny, které dobře akumulují kadmium z půdy patří špenát, salát, mrkev, mák a jedlé houby. Velmi často se nadlimitní množství kadmia nachází v potravinách, které byly zpracovány či vypěstovány v blízkosti průmyslových a těžebních odpadů. Naštěstí je takový obsah velmi malý a proměnlivý.
U kadmia je podle platné legislativy Evropské unie limitní hodnota pro doplňky stravy 1,0 mg/kg. V našich produktech se setkáváme s hodnotou často velmi hluboko pod limitem. Například v produktuBIO Mladá pšenice 200 gbylo naměřeno >0,040 mg/kg kadmia (+-20% odchylka). Kolik jsme naměřili ve vašem produktu se dozvíte zde.
Olovo V Babylonii znali tento kov již ve 3. tisíciletí př. n. l. a nepřestal se používat ani v současnosti, o 5.000 let později.
Přestože jsme zjistili, jak dalekosáhlé následky má na naše zdraví, je stále kolem nás. A ve stále vyšší koncentraci.
Mohou za to spalovací motory, necitelná těžba a úprava železných a neželezných rud, spalování uhlí, topných olejů, odpadů a dřeva. Do lidského těla si tak nachází cestu ze vzduchu, potravin i vody.
Čím je tak nebezpečné? Olovo má úžasnou schopnost – naváže se na hemoglobin a pak putuje do kostí, mozku, ledvin, jater, svalů i kůže. Nejvíce se mu však líbí právě v kostech, kde nahrazuje vápník (!).
Jakmile je tělo vystaveno vyšší zátěži (např. při horečce), uvolňuje se zpět do oběhu. V krvi vydrží až 30 dní, z kostí se ale vylučuje neuvěřitelných 5-10 let.
Patří tak mezi toxické jedy, které zatěžují vnitřní orgány a neustále kolují v těle.
U olova je podle platné legislativy Evropské unie limitní hodnota pro doplňky stravy 3,0 mg/kg. Naše produkty, tedy všechny produkty značky ES, jsou pravidelně na olovo testovány. Výsledky vašeho produktu si můžete prohlédnout zde.
Rtuť Je rovněž naším odvěkým souputníkem. Od rumělkové barvy, kterou používali starodávní Číňané pro svou legendární červeň, až po obyvatele Pompejí, kteří s ní rádi malovali a zdobili se jí. Jak asi tušíte, teprve nedávno (samozřejmě z pohledu lidské historie) vědci odhalili její odvrácenou tvář.
Vytrhli jsme tento úžasný kov ze srdce přírody a použili jej na amalgámové plomby, teploměry, zářivky a v průmyslu, kde s její pomocí vyrábíme hydroxid sodný (například pro margaríny, slané pečivo nebo na čištění odpadů). Teď je rtuť v půdě i ve vodě, ale jak nám vlastně škodí?
Rtuť lze rozdělit na 2 druhy:
Anorganická forma – velmi malý výskyt v potravinách, vstřebává se jen nepatrně, za to se však ukládá do ledvin, kde může způsobovat komplikace.
Organická forma – plně se vstřebává do těla a krví putuje po celém těle, kde ve vysoké koncentraci páchá nenapravitelné škody. O těchto účincích se mluví zejména v případě těhotných či kojících žen.
Z potravního řetězce jsou na kumulaci rtuti náchylné obzvláště ryby (zjm. ty déle žijící, jako je mečoun nebo tuňák). Co se týče rostlinných potravin, tam je kontaminace mnohem nižší, snad kromě volně rostoucích hub (zjm. žampiony, bedly, lišky, čirůvky a hřiby), které do sebe rtuť kumulují mnohem snadněji než klasické rostliny.
U rtuti je podle platné legislativy Evropské unie limitní hodnota pro doplňky stravy 0,1 mg/kg. Protože je rtuť přirozenou součástí živé i neživé přírody, bedlivě hlídáme její koncentrace.
Díky tomu můžeme například s jistotou říci, že naše chlorella obsahuje naprosto minimální koncentraci tohoto prvku. Pro představu šarže CH151018 obsahuje 0,0062 mg/kg (+- 20% odchylka).
A to je skvělý výsledek, co myslíte?
V našich analýzách naleznete výsledky výše zmíněných tří těžkých kovů. Z chemie si však jistě pamatujete, že je jich mnohem víc – chrom, kobalt, nikl, měď, zinek, arsen, selen, stříbro, antimon nebo thalium. Na tyto uvedené prvky však analýzy neděláme, a to jednoduše proto, že jejich limity pro doplňky stravy Evropská unie zatím nestanovila.
Pokud se zde bavíme o těžkých kovech prosím vězte, že jsou přirozenou součástí nejen přírody, ale také našeho organizmu. Pouze pokud je jejich koncentrace vyšší, mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace. Právě proto vyhotovujeme pro každou šarži analýzy. Chceme mít jistotu, že naše produkty jsou bezpečné. A díky výsledkům už víme, že opravdu jsou.
Autor: Věra Růčková
Houbařské mýty: Vadí houbám ohřívání a pomůže při otravě sklenice mléka?
Češi jsou národ houbařů. Během podzimu na houby vyrazí až 70 % z nás a z lesa si dohromady přineseme přes 20 000 tun hub! Stále ale mezi námi koluje spousta mýtů a polopravd, které jsou velmi matoucí a mnohdy i nebezpečné. Pojďte se s námi podívat na nejčastější z nich a zjistit, kde je skutečná pravda.
Houby jsou nezdravé a plné těžkých kovů. Zejména jedovatého olova a kadmia
Mýtus, ale…
Při sběru hub velmi záleží na lokalitě! Pokud houby nesbíráte v blízkosti frekventovaných silnic, chemických závodů nebo v okolí dolů a skládek, můžete být bez obav a na houbách si pochutnat.
Houby obsahují minimum tuku, jsou téměř bez kalorií a plné látek, které pozitivně ovlivňují lidské zdraví. Posilují imunitu, snižují krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi, snižují riziko rakoviny a mají pozitivní vliv na srdce.
Odříznutí houby je nejšetrnější způsob sběru hub
Mýtus. K základní výbavě každého houbře patří košík, do kterého si může uložit všechny své úlovky, a skládací nožík, který slouží pouze k očištění hub.
Nikoliv k jejich odříznutí! Zkušení mykologové doporučují houbu opatrně vykroutit a místo nálezu dále neobcházet.
Další houby hledejte pouhým rozhlížením se, abyste nepošlapali či jinak nepoškodili celé podhoubí.
Mléko je skvělá první pomoc při otravě houbami
Mýtus. Pití mléka při otravě houbami je velmi nebezpečná fáma. Hazardujete totiž se svým zdravím! V žádné vědecky uznávané studii se nikdy nepotvrdila domněnka, že by mléko houbový jed zneutralizovalo.
Při prvních příznacích otravy, které se mohou objevit klidně i za 24 hodin, vyhledejte lékařskou pomoc, snažte se vyvolat zvracení a větším množstvím vody zapijte několik tablet živočišného uhlí.
Houby okousané od lesní zvěře a slimáků jsou jedlé
Omyl! Okousaná houba nikdy není zárukou jedlosti! Slimáci, veverky, divočáci a další lesní zvířata mají naprosto odlišné trávení, které si dokáže s jedovatými houbovými toxiny bez problémů poradit. Dokážete si představit, že byste si pochutnali třeba na jedovaté muchomůrce červené? Jinak tedy oblíbené pochoutce veverek.
Na houby nesmíte pít alkohol
Není tak úplně pravda! Ba naopak sklenka piva nebo deci vína dokáže popohnat trávení jinak špatně stravitelných hub. Ale pozor! Některé houby se s alkoholem opravdu nesnášejí.
Žaludeční potíže může vyvolat kombinace alkoholu s václavkami, s hřibem kolodějem nebo s hnojníkem inkoustovým. A obzvlášť nebezpečná je kombinace alkoholu s jedovatými houbami, jejichž účinek může alkohol zesílit.
Dát si panáka tvrdého jako první pomoc při otravě proto zásadně nedoporučujeme!
Opakované ohřátí pokrmů z hub je nebezpečné
Mýtus, ale…
Ne nadarmo se houbám říká maso z lesa. Obsahem bílkovin, kterých je v houbách velké množství, mu totiž mohou slušně konkurovat. A stejné je to i se skladováním a opakovaným
ohříváním.
Houby stejně jako maso můžete opakovaně ohřívat jen za předpokladu, že byly správně tepelně zpracované a po vychladnutí uskladněné v chladničce.
Cordyceps 50 % ve vysoké koncentraci
Důraz na životní prostředí
Většina naší houbové suroviny pochází z Číny. Pro soudobou Čínu není často ekologie životního prostředí prioritou. Je proto těžké, ale zároveň nezbytné, hledat pro pěstování vitálních hub naprosto čistou a průmyslem nedotčenou přírodu.
MycoMedica používá především houby pěstované v provinciích Fujian, Anhui a Jiangxi, kde jsou oblasti civilizací prakticky nedotčené.
Pesticidy, těžké kovy, mikroorganismy, plísně, radioaktivita, to jsou nebezpečí, před kterými je třeba houbovou surovinu bezpodmínečně chránit.
Testování v Agrolabu
Veškerá houbová surovina, kterou používáme pro výrobu našich houbových produktů, je před zpracováním testována v německé nezávislé laboratoři Agrolab na více než 500 druhů známých těžkých kovů, pesticidů a člověku nebezpečných mikroorganismů. Tyto testy si můžete prohlédnout zde, zde a zde. Certificate of Analysis si můžete prohlédnout zde.
Klasické testy, které provádí německý Agrolab, jsme teď rozšířili o testování na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), které mají karcinogenní účinky, mohou ovlivnit vývoj plodu a mají spojitost i s kardiovaskulárními chorobami. Viz zde.
Finální výroba našich produktů probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek v České republice. Pro výrobu používáme standardy ISO 9001/2009, certifikované HACCP a systém kvality IFS.
Co navíc ještě MycoMedica nabízí?
K našim produktům nabízíme i bezplatné poradenství.
Při objednávce nad 2.000,-Kč je doprava zdarma.
U větších objednávek máme slevy:
- při nákupu nad 4.000,-Kč získáváte okamžitou slevu 5% z celkového nákupu (neplatí pro velkoobchod)
- při nákupu nad 8.000,-Kč získáváte okamžitou slevu 10% z celkového nákupu (neplatí pro velkoobchod)
Pravidelná školení
Školíme v mykoterapii odborníky, kteří naše houby dokáží efektivně používat ve své praxi. Pořádáme také mezinárodní semináře o vitálních houbách, kterých se účastní přední odborníci na tuto problematiku.
Jak tedy vybírat opravdu kvalitní produkt z vitálních hub?
Vitální houby dnes používáme u celé řady závažných onemocnění. Je proto extrémně důležité zvolit co nejúčinnější produkt, který zároveň nebude tělo zanášet dalšími nečistotami.
Ztrácíte se v nabídce vitálních hub? Všichni prodejci nabízejí nejvyšší kvalitu, nejlepší surovinu a zaručené účinky… Argumentují různými % účinných látek, polysacharidů, triterpenů, houbových kyselin, tou nejdelší dobou pěstování, nejrůznějšími testy z laboratoří, různými matoucími odbornými názvy…
Jak se v tom ale laik má vyznat? Zvláště když mnoho těch informací může být pouze marketing (dělali jsme si nezávislé testy některých výrobků a často jsme se nestačili divit).
Naše rada tedy zní:
Nedívejte se jen na čísla a na slovíčka „nej“. Nejsme na soutěži, kdo výš a kdo dál.
Zeptejte se lékařů a zkušených terapeutů TCM, jaké vitální houby používají ve svých ordinacích! Oni logicky musí pracovat s produkty, které jsou kvalitní a hlavně fungují. Své pacienty nevyléčí sebelepším marketingem.
Kvalitní vitální houby pomáhají při rakovině, autoimunitních problémech, alergiích, chronických zánětech, cukrovce, hypertenzi, psychických problémech a mnohých dalších a jen vyléčený pacient je důkazem toho, že daný produkt je opravdu účinný a pomáhá zlepšovat jeho stav.
Houby MycoMedica používá většina lékařů, mykoterapeutů a praktiků tradiční čínské medicíny… Viz zde.
Prášek nebo extrakt?
Pokud chceme využít co nejvíce účinných látek z hub, musíme je zpracovat tak, abychom narušili chitinový obal houbové buňky.
Člověk nemá potřebné enzymy pro trávení chitinu, takže při trávení nedokáže uvolnit účinné látky z buněčné stěny houby a vyloučí je. U závažných problémů doporučujeme užívat vždy houby zpracované extrakcí (v optimální koncentraci 30 % polysacharidů).
U mírnějších problémů, u oslabených pacientů či u preventivního užívání je možné využít houbu rozemletou na prášek speciálí metodou shellbroken.
Možnosti zpracování:
a) odvary
Ze sušených hub je možné vyrobit odvar. Na tuto tradiční metodu je však zapotřebí velkého množství hub, abychom dosáhli terapeutických účinků.
b) houbový prášek neboli biomasa
Sušené houby se rozemelou na velmi jemný prášek (metoda shellbroken). Částečně se tím naruší částečně chitinový obal a tělo je schopné z houby vytěžit účinné látky.
c) extrakty
Jemnou extrakcí horkou vodou dokážeme prolomit chitinovou bariéru a vytěžit z houby maximální množství účinných látek. U většiny druhů hub je třeba na konci procesu extrakce provést ještě vysrážení etanolem (tzv. dvojitá extrakce),jelikož některé účinné látky jsou ve vodě nerozpustné.
Extrakce je nejoptimálnějším zpracováním hub pro lékařské účely. I proto je drtivá většina lékařských studií prováděna s extrakty, a ne s houbovým práškem.
Hlavními, ale zdaleka ne jedinými účinnými látkami vitálních hub jsou polysacharidy (a to hlavně β-(1, 3)-D-glukany). Zatímco v sušeném prášku je cca 0,5‒3 % polysacharidů, v našich extraktech jich je 30-50 %.
Pádným argumentem pro houby MycoMedica je i to, že s našimi produkty pracuje celá řada lékařů a terapeutů čínské medicíny, kteří s nimi mají tu nejlepší zkušenost. Viz zde.
Produkty MycoMedica používáme sami i v naší ordinaci, takže máme každodenní zpětnou vazbu o jejích příznivých účincích.
Na co si dát při výběru pozor
Některé firmy používají k úpravě houbové suroviny obyčejný škrob, aby dosáhly vyššího procenta obsažených polysacharidů. Běžná laboratoř rozdíl nepozná. Nicméně tato surovina má minimální terapeutické účinky. Pokud vůbec nějaké má. Spolu s německými kolegy nově testujeme veškerou houbovou surovinu, aby obsahovala pouze vysoce kvalitní houbové polysacharidy.
Některé čínské firmy k tomu, aby dosáhly mikrobiologické čistoty extraktů, vystavují houby působení radioaktivního záření, které mikroorganismy ničí. Zdůrazňujeme, že produkty MycoMedica nejsou ozařovány v žádné fázi výroby.
Ověřené suroviny
Někteří čínští výrobci nerespektují tradiční postupy výroby. Například sušení hub musí probíhat pozvolna a pokud možno na slunci. I proto je pro nás důležitá spolupráce pouze s prověřenými pěstiteli a zpracovateli houbové suroviny. Ve svých produktech nepoužíváme žádnou neprověřenou surovinu.
Naše heslo KVALITA – BEZPEČNOST – ÚČINNOST nebereme na lehkou váhu. Díky tomu jsme se postupně stali nejvýznamnějším východoevropským výrobcem produktů z vitálních hub.
Vědci na houbách. Měří, kde obsahují těžké kovy
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Jiří Janda
Houbařům by měla posloužit mapa, z níž zjistí, kde v houbách není kadmium, měď, zinek či olovo.
Houby | Foto: shutterstock
Málokdo z houbařů tuší, že houby mohou obsahovat těžké kovy jako měď, olovo a zinek. „Nejvíce jsou ohroženi kadmiem, které v houbách poměrně často překračuje stanovené limity,“ uvedl Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Karcinogenní kadmium při otravě poškozuje zejména ledviny a játra.
Přečíst článek ›
Zjistit míru kontaminace hub by měl nový výzkum. Podílejí se na něm i Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc a Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně.
Vědci zkoumají houby nasbírané v Jeseníkách. Kvůli atmosférickému proudění je mohou znečistit zdroje i z průmyslových oblastí Ostravska či Polska.
Plné košíky
„Druhové složení lesních porostů, tedy listnaté stromy oproti těm jehličnatým, může výrazně ovlivnit koloběhy látek v ekosystémech,“ uvedl předseda Technologické agentury Petr Konvalinka.
Přečíst článek ›
Odborníci odebrali přes 450 vzorků půdy a několik kilogramů hub. Nyní na základě jejich rozboru připravují mapy upozorňující na riziko konzumace kontaminovaných hub.
„Pokud se naše hypotézy potvrdí, tak nám nic nebrání ve vytvoření nového podkladu pro úpravu lesnického hospodaření.
V lokalitách zatížených imisemi těžkých kovů budeme schopni upravit místní skladbu lesů tak, abychom efektivněji chránili životní prostředí i zdraví houbařů,“ dodal Novotný.
Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
5.9.2020
Ostatní uklízeči a pomocníci, 15 200 Kč Všeobecná sestra, praktická sestra, 36 200 Kč Hledáme spolehlivého správce areálu, 20 000 Kč Ruční baliči, plniči a etiketovači, 15 500 Kč Ruční baliči, plniči a etiketovači, 15 500 Kč Dělník pro zpracování kovů, 100 Kč Dělníci v oblasti výstavby a údržby budov, 18 300 Kč Samostatná účetní/hlavni kniha, 35 000 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Volkswagen Touran první majitel, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v B, nehavarované Volvo XC60 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ Peugeot Rifter nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované + PRODAT AUTO Dacia Sandero TCe 90 Comfort NOVÝ MODEL Škoda Citigo Monte Carlo 1.0 MPI, ČR,2.maj Volkswagen Passat Highline 2.0 TDI, Serv.kniha Volkswagen Passat 2.0 TDI, ČR,1.maj, Serv.kniha Škoda Octavia Scout 2.0 TDI, ČR, 1. MAJ. Citroën C1 1.0 VTi 72 S&S MAN FEEL Škoda Yeti 1.4 TSI, ČR,1.maj, Serv.kniha Hyundai i30 1.4 T-GDI, All Inclusive + PRODAT AUTO
Studie o výskytu škodlivých látek v lesních houbách
© Ksuh – Pixabay
Vydáno: 15.9.2020
Přemýšlíte občas nad tím, kolik škodlivin v sobě mají houby, který právě neseme z lesa? Rozsáhlou studii, která mapuje výskyt škodlivých látek v lesních houbách, právě finišují čeští ekologičtí odborníci z Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
Na podrobnější informace o výzkumu jsme se zeptali Ing. Radka Novotného, PhD., z VÚLHM.
Čím s přesně se vaše studie zbývá a co od ní očekáváte?
Projekt realizovaný díky podpoře Technologické agentury České republiky se zabývá těžkými kovy v lesních půdách a v hřibovitých houbách v oblasti Jeseníků.
Důvodem zaměření na těžké kovy je to, že se řadí mezi nejnebezpečnější látky v životním prostředí. Cílem projektu je stanovit vliv našich dvou hlavních hospodářských dřevin, tj.
smrku a buku na akumulaci těžkých kovů v půdě a jejich další šíření v rámci půdního profilu a do hřibovitých hub.
Mezi plánované výstupy patří například mapa s vyznačením potenciálně rizikových oblastí kontaminace hub těžkými kovy a podklady k úpravě lesnického hospodaření, které povedou ke zkvalitnění životního prostředí. Projekt by tedy měl přinést nejen vědecké výstupy pro úzkou odbornou komunitu, ale i pro houbaře a milovníky lesa.
Jakým způsobem se mohou do hub dostávat těžké kovy?
Z okolního prostředí, přičemž houby je přijímají především z půdy. Většina hřibovitých hub žije v úzkém symbiotickém, vzájemně prospěšném, vztahu s kořeny dřevin.
Mnoho druhů lesních stromů tak výrazně vylepšuje svůj příjem vody a minerálních látek prostřednictvím spletitého podhoubí, které obaluje a chrání povrch jemných kořenů.
Houby tak mohou fungovat jako přirozený filtr a akumulátor těchto látek z půdního roztoku a ty se tak dostávají i do jejich plodnic, které sbíráme.
Můžete poradit, jak se potenciálně kontaminovaným houbám vyhnout?
Houby obsahují prvky, které se nacházejí v prostředí, kde houby rostou. Potenciálně se tedy lze vyhnout konzumaci hub s vyššími obsahy nežádoucích látek tím, že nebudeme sbírat a konzumovat houby z lokalit, o kterých je známo, že jsou (nebo v minulosti byly) vystaveny depozici nežádoucích látek, jako jsou těžké kovy, organické látky apod.
V první řadě je tedy nejdůležitější vyhnout se kontaminovaným oblastem. Jedné se zejména o oblasti s historickými ekologickými zátěžemi spojenými například s těžbou a zpracováním kovů. Rizikové mohou být také území bývalých i aktivních vojenských prostor.
Zvýšené hodnoty těžkých kovů mohou být také v blízkosti dopravních komunikací nebo ve městech. Je důležité si uvědomit, že prouděním vzduchu se může znečištění šířit i na značné vzdálenosti, a proto i zdánlivě nedotčené oblasti mohou být problematické.
Nežádoucí látky, včetně těžkých kovů přijímáme z prostředí i z potravy průběžně celý rok. Např. limit pro kadmium v sušině jedlých je podle vyhlášky 2 mg/kg, přičemž 1 kg sušiny je ca 10 kg čerstvých hub.
Vzorky jedlých hub tento limit překračují poměrně často, dlouhodobě a prakticky ve všech krajích ČR. Tolerovaná dávka na rok je pro 70 kg vážícího člověka ca 26 mg, podle některých studií přijímá člověk v průměru 50 mikrogramů kadmia denně, což je nějakých 18 mg za rok.
Z přijatých kovů se část vyloučí, zbytek se kumuluje hlavně v játrech a v ledvinách.
Jsou některé houby náchylnější k absorpci nežádoucích látek?
Mezi různými druhy hub existují významné rozdíly v příjmu, a tedy i ve výsledných koncentracích těžkých kovů v jejich plodnicích. V minulosti už vyšla řada studií věnujících se této problematice. V rámci našeho výzkumu zatím nemáme tolik dat, abychom mohli přímo identifikovat nejrizikovější druhy.
Významným faktorem je také to, že různé druhy hub mohou akumulovat rozdílné těžké kovy. A vzhledem k tomu, že kontaminace mohou být v různých oblastech představované různými prvky, nelze riziko vztáhnout na jeden konkrétní druh nebo lokalitu. To, co platí např. v Jeseníkách, už nemusí platit na Příbramsku.
Jsou z hlediska konzumace bezpečnější houby čerstvé, nebo sušené?
Nevidím v tom rozdíl. Sušením se z hub odstraní voda, nikoli těžké kovy.