Někdo se bez kávy neprobudí, jiný nemůže fungovat během dne a další prostě jen miluje její chuť. Káva je skutečným fenoménem, lidským potěšením i prostředkem, jak znova pocítit příval energie během náročného dne.
Obsahuje kofein, to všichni víme, ale víme přesně, jaký má káva vliv na naše zdraví? Kolik jí denně můžeme vypít, aby nám to neškodilo? A co přesně s námi dělá onen tajemný kofein? Je káva opravdu drogou, na které můžeme být závislí? Dejte si šálek vaší oblíbené kávy, pohodlně se usaďte a odhalte s námi veškerá tajemství vlivu kávy na lidské zdraví.
Abychom porozuměli tomu, co se děje v našem těle po vypití šálku kávového nápoje, měli bychom vědět něco o kofeinu. Tento alkaloid je známý především pro svou schopnost stimulace lidského nervového systému a srdeční činnosti.
Díky tomu se stal nejrozšířenějším stimulantem na světě a lidé jej hojně využívají k tomu, aby potlačili únavu a probouzeli bdělost. Tvrzení, že káva dodává energii, je tedy nepravdivé. Kofein obsažený v kávě pouze stimuluje nervový systém a my máme pocit, že máme více energie.
Ve společnosti se objevuje mnoho mýtů o škodlivosti kofeinu a stále více lidí přesvědčuje jiné o tom, že pití kávy škodí. Studie však tvrzení o negativním vlivu pití kávy nepotvrdily.
Naopak se potvrdilo, že lidé, kteří pijí kávu, jsou méně ohroženi rizikem Parkinsonovy choroby v porovnání s těmi, kteří si tento nápoj nedopřejí vůbec. Kofein má také pozitivní vliv u cukrovky druhého typu. 
Částečně je mu přisuzováno dokonce i to, že může být prevencí proti Alzheimerově chorobě. I když jsou tyto informace pro milovníky kávy jistě potěšující, je potřeba také upozornit, že všechny tyto pozitivní vlivy platí pouze, pokud to s kávou nepřeháníte. Kávu byste měli pít s mírou a nepřekračovat denní doporučenou dávku kofeinu. Mnozí totiž obviňují kofein z toho, že zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Vědci však toto nařčení nepodporují.
Dokázalo se, že pokud kávu pijeme v přiměřeném množství a jsme zdraví, riziko problémů se srdcem nebo s vysokým krevním tlakem pití kávy nijak negativně neovlivňuje. Kolik šálků kávy si tedy můžeme dopřát a jaká je doporučená denní dávka kofeinu? Odborníci doporučují vypít maximálně pět šálků kávy denně a denní dávka kofeinu by neměla překročit 400 mg.
Člověk by si řekl, že množství kofeinu, který denně dodáme tělu konzumací kávy, nejvíce ovlivňuje počet šálků, které vypijeme. Do jisté míry je to pravda, ale nejvíce ovlivňuje celkové množství kofeinu způsob přípravy a druh kávy. Velmi důležité je i namletí. Obecně se dá říci, že čím jemněji jsou kávová zrna umletá, tím více kofeinu najdeme v hrníčku oblíbeného nápoje.
Velmi podstatná je i doba louhování, proto nejvíce kofeinu je v kávě připravované v džezvě a ve filtrované kávě. Když také porovnáme větší espresso lungo a maličké chuťově výrazné ristretto, překvapivě je více kofeinu v espresso lungo, protože při jeho přípravě byla káva extrahována pomaleji.
Pokud se zaměříme na druh kávy, pak Robusta, která se nachází v levnějších kávových směsích a také v rozpustných kávách, obsahuje kofeinu více než kvalitní káva typu Arabika.
Pro lepší představu, šálek filtrované Robusty má obsah kofeinu v rozmezí od 140 do 200 mg a šálek filtrované kávy typu Arabika pouze 80 až 130 mg.
Obsah kofeinu v rozpustné kávě je pak asi 90 mg, v ristrettu naleznete přibližně 75 mg a po vypití espresso lungo dodáte do těla asi 150 mg kofeinu.
I když se kofein považuje za drogu, protože na něm vzniká závislost, určitě se neděste. Pokud pijete kávu denně a váš denní příjem kofeinu je nad hranicí 100 mg, pak jste již pravděpodobně na kofeinu závislí. Nejste to však jen vy, ale i podstatná část moderní společnosti, která přiznává, že bez ranní kávy nemůže fungovat. Pokud kávu pít přestanete nárazově, mohou se objevit lehké abstinenční příznaky v podobě únavy, bolesti hlavy i mírné deprese. Ty však velmi brzy ustanou, většinou se jedná pouze o pár dní. Čekáte miminko, milujete kávu a všichni vás straší, že káva v těhotenství je absolutní tabu? Nevěšte hlavu. Konzumace kávy v rozumné míře (do 150 mg za den) neškodí budoucí mamince ani děťátku, tak zní závěr vědeckých studií. Kávu si tedy v těhotenství klidně dopřejte, ale zjistěte si, kolik miligramů kofeinu obsahuje šálek kávy, kterou jste zvyklá pít. Alternativou také může být vypít denně pouze jednu kávu s kofeinem a ostatní šálky už si dát bez kofeinu. Nezapomínejte ani na to, že kofein neobsahuje jen káva, ale nachází se také v kole nebo v hořké čokoládě. 
Chcete, aby vaše káva byla tou nejzdravější variantou? Bude stačit, když se budete řídit tím, co platí i u jídla. Nejzdravější jsou vždy čerstvé potraviny.
Naopak polotovary plné konzervantů, barviv a dalších zbytečně přidaných látek se řadí mezi jídla, které vám váš lékař nedoporučí. S kávou je to stejné. Nekupujte si kávu instantní, předem namletou nebo v kapslích, ale dopřejte si kávová zrna, která si doma sami umelete.
Šálek lahodné kávy pak připravujte pomocí kvalitního kávovaru, plnoautomatického, který má i zabudovaný mlýnek, nebo pákového.Bez kofeinu by nevzniklo mnoho dobrého, ani tento článek. Autor tohoto článku vypil během psaní přesně 4 šálky kávy.
Časté mýty o kávě
…škodí zdraví
Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např. Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj nebo červené víno.
…zvyšuje krevní tlak
Běžné dávky kávy rizikové nejsou. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.
…podporuje vznik rakoviny
Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nové výzkumy a studie týkající se kávy a jejího vlivu na rakovinu. Zjistila se negativní korelace mezi pitím kávy a zhoubnými nádorovými chorobami.
Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek.
Pozitivní zdravotní účinky kávy (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.
…není vhodná pro těhotné a kojící ženy
Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu denně, tj. 2 až 3 šálky) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně.
…dehydratuje, je močopudná
Káva organizmus nedehydruje, naopak může být příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Maximální denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka nepůsobí silně močopudně.
Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci již nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápník aj. minerální látky) a také celkovým odvodněním.
V takovém případě je vhodné doplňovat do organizmu vodu.
…nemá se pít na lačno
Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, a tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.
…způsobuje žloutnutí zubů
I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z Anconské univerzity zato narazili při laboratorních testech na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.
…espresso je silnější a účinnější
Účinky kofeinu jsou závislé především na dávce kávy a v ní obsaženém množství kofeinu, ale také na rychlosti, jakou kávu vypijeme. Pocit při pití kávy ovlivňuje i množství použité vody.
Stejné množství mleté zrnkové kávy bude chutnat v espressu s malým množstvím vody jako silná káva. Navíc ho vypijeme podstatně rychleji než velký objem překapávané kávy.
Proto espresso, zejména vypité rychle a na lačno, bude mít větší účinky než překapávaná káva, vypitá postupně, s mlékem a navíc spolu s jídlem. Přitom množství použité kávy a tedy i kofeinu může být stejné.
…mléko potlačuje účinky kofeinu
Mléko tlumí účinek kofeinu pouze na sliznici žaludku, proto je káva s mlékem doporučována u onemocnění žaludku. Mléko a ještě více smetana však zpomaluje vyprazdňování žaludku a s ním i rychlost vstřebávání kofeinu.
Nástup účinku kofeinu je proto pomalejší, doba působení delší a konzument může mít pocit, že káva s mlékem je svými účinky slabší než samotná černá káva. Stejně ale působí i jídlo konzumované společně s kávou.
Nejrychlejší nástup účinku má káva konzumovaná na lačno.
…po povzbuzení přichází větší útlum
Povzbuzující účinek kávy je nejzřetelnější, když se káva konzumuje ve stavu přirozené únavy. Například při pití kávy v nočních hodinách při práci nebo studiu za účelem povzbuzení bdělosti a psychického výkonu.
Po dočasném povzbuzení a zlepšení psychomotorického výkonu však nastává útlum a vystupňovaný pocit únavy. Následná únava ovšem není přímým účinkem kofeinu.
Jde o kombinovaný efekt ukončení psychostimulačního účinku kofeinu a pokročilejšího stupně fyziologické únavy, ke které by došlo i bez konzumace kávy.
…může vyvolat závislost
U kávy se nedá hovořit o klasické závislosti, avšak může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, který stimuluje centrální nervovou soustavu.
Protože kofein se na rozdíl od tradičních drog užívá orálně a v průběhu dne, jeho absorpce je zpomalená, což snižuje riziko vzniku závislosti.
U drog dávka potřebná k dosažení požadované euforie nebo posilujících účinků roste v čase a podněcuje k braní stále většího množství drogy. Většina konzumentů kávy udržuje svoji spotřebu na celkem konstantní úrovni.
…nemůže vyvolat akutní otravu
Za smrtelnou dávku kofeinu přijatou perorálně se považuje jednorázová dávka 150 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti, to znamená kolem 10 g kofeinu u normálního člověka.
Předávkování (jednorázová dávka kofeinu kolem 0,5 až 1 g) se projeví neklidem, agitovaností, zrychlenou srdeční akcí, nespavostí, častým močením.
Člověk je při vědomí, velmi vzrušivý, ale případné informace není schopen uložit – přehnaná konzumace kávy proto rozhodně není vhodná pro studenty.
…zelená káva – zázrak na hubnutí
Pokud se týká zelené kávy, výtěžnost získání jak alkaloidů, tak antioxidantů je poměrně malá, bylo by to podobné, jako bychom se snažili konzumovat pšeničné zrno bez uvaření – syrové, též výtěžnost získání sacharidů či stravitelnost by byla velmi mizivá, podobně je tomu i u zelené kávy. Pohlížet tedy na zelenou kávu jako na zázračný prostředek k hubnutí, je naprosto neopodstatněné.
Co možná nevíte o kávě
Káva je nápoj nejen moderní, ale téměř kultovní. Stal se součástí našich životů, našich pitných režimů, našeho životního stylu. Drtivá většina lidí si na ní najde chvilku alespoň jednou denně a mnozí bez ní ráno ani nevstanou. Navíc, chceme-li se s někým sejít a popovídat si, často říkáme, že zajdeme na kávu.
Jenže o kávě také koluje mezi lidmi mnoho polopravd a mýtů. Tak například: káva zatěžuje srdce, lidé s vyšším tlakem kávu nemohou, káva odvodňuje organismus, kávu nesmějí těhotné a kojící ženy, káva způsobuje žaludeční vředy a možná i rakovinu.
Vždyť tyto teorie ještě před dvaceti lety vykřikovali do světa samotní lékaři, kteří kávu řadili na stejné místo, jako alkohol, nebo cigarety. Lékařské záznamy ale po dvaceti letech neukazují ani nárůst rakoviny, žaludečních vředů ani kolabujících ledvin z pití kávy. Ba naopak.
Díky desítkám odborných studií toho dnes o kávových zrnech, nápojích z nich vyráběných a jejich vlivu na zdraví toho vědci a lékaři vědí víc, než o mnohých běžných poživatinách. A jak to tedy s kávou je?
Každý asi ví, že káva, která se nám dnes dostává v obchodech do rukou, jsou nějakým způsobem zpracovaná zrna z plodu kávovníku. Kávovník ovšem zahrnuje velké množství druhů, hospodářský význam má pouze několik z nich. Téměř celý objem světové produkce kávy poskytují dva druhy, tzv. arabika a robusta.
Arabika, kávovník arabský, je nejdůležitější botanický druh, především pro vysokou kvalitu svých plodů. Pochází z něj asi 70 % světové produkce zelené kávy. Robusta, kávovník laurentský, je na druhou stranu přizpůsobivější odolnější proti chorobám.
Jeho význam, roste i v závislosti s tím, jak roste poptávka po instantní kávě, na kterou se zpracovává přednostně robusta.
Spotřebitele ale většinou zajímá hlavně chuť a vůně kávy, tedy kvalita ale také cena a to vše v závislosti na tom, jak si chceme svou kávu připravit. To, co od kávy ale v první řadě očekáváme, je povzbuzení.
»Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů.
Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, ale tento nápoj obsahuje řadu dalších látek, prospívajících lidskému organizmu,« vysvětluje člen Fóra zdravé výživy a zakladatel Institutu kávy Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.
Účinné látky v kávě
Aby vědci zjistili, zda je káva pro lidský organismus škodlivá či zdravá, podrobili ji důkladným rozborům. Dnes tedy vědí, že zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a mnohé další látky, přičemž některé z nich se během zpracování kávy mění a vznikají z nich látky nové.
Z výživového hlediska reprezentují 7 až 10 % sušiny zelené kávy chlorogenové a kávové kyseliny, 1 až 2 % připadají na kofein. Část z nich je bohužel během pražení zničena, pouze obsah kyseliny nikotinové (vitamín B3) se tímto procesem zvyšuje, a bývá tak asi 25x vyšší v pražené kávě než v zelené.
Minerální látky reprezentují v kávě okolo 4 % sušiny, z výživového hlediska je velmi důležitý zejména obsah draslíku a hořčíku. Sacharidy tvoří téměř 50 % sušiny zelených kávových bobů, během procesu pražení však dochází k jejich rozkladu a vzniku jiných látek (20 až 35 % sušiny).
Je dokázáno, že v zelených kávových zrnech je více než 200 ještě neidentifikovaných látek, které mají na náš organizmus pravděpodobně pozitivní vliv.
Z dosavadních výzkumů ale v první řadě vyplývá, že káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce), podílejících se na neutralizaci volných radikálů.
Ty se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami a poškozují naše buňky – způsobují degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí, oslabení nervového a imunitního systému. Antioxidanty se váží na volné radikály a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci.
Vědci odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny. Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka.
Vliv kofeinu na zdraví
Kofein je vnímán jako látka nabuzující. Jak to funguje? Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Kofein se dokáže navázat na jeho místo, zablokovat ho a následně oddálit nástup spánku.
Na rozdíl od adenosinu kofein stahuje cévy mozku, což má za následek zvýšenou mozkovou činnost, která aktivuje nadledvinky. Ty začnou produkovat adrenalin, který uvádí organizmus do pohotovostního stavu – prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla.
Tím se zvýší krevní zásobování svalů a následně i krevní tlak. Adrenalin zároveň zrychluje odbourávání cukrů ve svalech, tedy zásobování svalů glukózou. To znamená, že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek, výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu a tedy i aktivity organizmu.
Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.
Po požití šálku kávy tak dochází k zablokování adenosinových receptorů v mozku a oddálení spánku. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a s ní i zásobování svalů a mozku. Vlivem dopaminu se zase zvyšuje pocit spokojenosti a štěstí. A to není všechno. Kofein způsobuje také rychlejší a jasnější myšlení i lepší koordinaci pohybů těla.
Vlivem jeho účinku dochází v organizmu rovněž k uvolňování kortizolu a adrenalinu do krve. Tělo reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, a tedy i celkovým zrychlením metabolizmu.
Proto může přemíra kofeinu způsobit naopak nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.
Kolik kávy můžeme vypít?
Odborníci se shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků denně, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu.
Češi jsou přitom poměrně slabými konzumenty kávy, v žebříčku z roku 2011 s Česká republika s konzumací 3,26 kg kávy na osobu a rok umístila na 35. místě.
Největšími konzumenty jsou ale kupodivu lidé v severských zemích: Finsko – 12,17 kg/osobu a rok, Norsko 9,51 a Dánsko 8,21 kg na osobu a rok.
Pozor, každý člověk je ale individuum! Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by tak mělo být zohledněno několik důležitých faktorů (např. zdravotní stav konzumenta, počet vypitých šálků nebo druh kávy). Navíc se lidé liší i citlivostí ke kofeinu.
Někteří z nás mají »gen pomalého metabolizéru«, vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější. Pití kávy je pro ně proto riskantnější, zejména ve spojení s některými chorobami, jako jsou např. onemocnění srdce.
Naproti tomu se u častých konzumentů kávy stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.
Nepravdivě se říká o kávě, že …
…škodí zdraví.
Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např. Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj nebo červené víno.
…zvyšuje krevní tlak.
Běžné dávky kávy rizikové nejsou, kávu si mohou dovolit i lidé s kardiovaskulárními nemocemi. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.
…podporuje vznik rakoviny.
Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nejnovější výzkumy a studie týkající se kávy a jejího vlivu na rakovinu. Zjistila se negativní korelace mezi pitím kávy a zhoubnými nádorovými chorobami.
Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek.
Pozitivní zdravotní účinky kávy (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.
…není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu denně, tj. 2 až 3 šálky) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně.
…dehydratuje, je močopudná.
Káva organizmus nedehydruje, je naopak významným příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Doporučené denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka nepůsobí silně močopudně.
Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci již nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápník aj. minerální látky) a také celkovým odvodněním.
V takovém případě je vhodné doplňovat do organizmu vodu.
…nemá se pít na lačno.
Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, a tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.
…způsobuje žloutnutí zubů.
I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z Anconské univerzity zato narazili při laboratorních testech na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.
…espresso je silnější a účinnější.
Účinky kofeinu jsou závislé především na dávce kávy a v ní obsaženém množství kofeinu, ale také na rychlosti, jakou kávu vypijeme. Pocit při pití kávy ovlivňuje i množství použité vody.
Stejné množství mleté zrnkové kávy bude chutnat v espressu s malým množstvím vody jako silná káva. Navíc ho vypijeme podstatně rychleji než velký objem překapávané kávy.
Proto espresso, zejména vypité rychle a na lačno, bude mít větší účinky než překapávaná káva, vypitá postupně, s mlékem a navíc spolu s jídlem. Přitom množství použité kávy a tedy i kofeinu může být stejné.
…mléko potlačuje účinky kofeinu.
Mléko tlumí účinek kofeinu pouze na sliznici žaludku, proto je káva s mlékem doporučována u onemocnění žaludku. Mléko a ještě více smetana však zpomaluje vyprazdňování žaludku a s ním i rychlost vstřebávání kofeinu.
Nástup účinku kofeinu je proto pomalejší, doba působení delší a konzument může mít pocit, že káva s mlékem je svými účinky slabší než samotná černá káva. Stejně ale působí i jídlo konzumované společně s kávou.
Nejrychlejší nástup účinku má káva konzumovaná na lačno.
…po povzbuzení přichází větší útlum.
Povzbuzující účinek kávy je nejzřetelnější, když se káva konzumuje ve stavu přirozené únavy. Například při pití kávy v nočních hodinách při práci nebo studiu za účelem povzbuzení bdělosti a psychického výkonu.
Po dočasném povzbuzení a zlepšení psychomotorického výkonu však nastává útlum a vystupňovaný pocit únavy. Následná únava ovšem není přímým účinkem kofeinu.
Jde o kombinovaný efekt ukončení psychostimulačního účinku kofeinu a pokročilejšího stupně fyziologické únavy, ke které by došlo i bez konzumace kávy.
…může vyvolat závislost.
U kávy se nedá hovořit o klasické závislosti, avšak může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, který stimuluje centrální nervovou soustavu.
Protože kofein se na rozdíl od tradičních drog užívá orálně a v průběhu dne, jeho absorpce je zpomalená, což snižuje riziko vzniku závislosti.
U drog dávka potřebná k dosažení požadované euforie nebo posilujících účinků roste v čase a podněcuje k braní stále většího množství drogy. Většina konzumentů kávy udržuje svoji spotřebu na celkem konstantní úrovni.
…nemůže vyvolat akutní otravu.
Za smrtelnou dávku kofeinu přijatou perorálně se považuje jednorázová dávka 150 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti, to znamená kolem 10 g kofeinu u normálního člověka.
Předávkování (jednorázová dávka kofeinu kolem 0,5 až 1 g) se projeví neklidem, agitovaností, zrychlenou srdeční akcí, nespavostí, častým močením.
Člověk je při vědomí, velmi vzrušivý, ale případné informace není schopen uložit – přehnaná konzumace kávy proto rozhodně není vhodná pro studenty.
…zelená káva – zázrak na hubnutí.
Pokud se týká zelené kávy, výtěžnost získání jak alkaloidů, tak antioxidantů je poměrně malá, bylo by to podobné, jako bychom se snažili konzumovat pšeničné zrno bez uvaření – syrové, též výtěžnost získání sacharidů či stravitelnost by byla velmi mizivá, podobně je tomu i u zelené kávy. Pohlížet tedy na zelenou kávu jako na zázračný prostředek k hubnutí, je naprosto neopodstatněné.
3 mýty o kofeinu
Kofein je hned za solí a vodu považován jako jeden ze základů lidské stravy. Ve skutečnosti je kofein nejčastěji spotřebovávanou přísadou na světě.
1 Najdete jej v kávě, čaji, sóji, čokoládě, alkoholu, zmrzlině a tak dále. Dokonce si našel cestu do tak nečekaných míst, jako jsou speciálně vytvořené slunečnicová semínka, hovězí kýta, ovesné vločky, a ano, voda.
A samozřejmě kofein je v mnoha sportovních výživových produktech.
A proč ne? Bez ohledu na to, jak jej konzumujeme, kofein může zvýšit Vaši duševní ostrost, zlepšit náladu a zvýšit výkon. Co se Vám nelíbí? Vzhledem k jeho popularitě nejen uvnitř tělocvičny, by jste si mysleli, že bychom všichni měli vědět vše o této úžasné látce. Přesto přetrvávají kofeinové mýty. Zde jsou tři nejběžnější.
Mýtus 1. Kofein způsobuje dehydrataci
Většina lidí, kteří pijí kávu pravidelně ze zkušenosti vědí, že kofein může mít silný diuretický účinek, což znamená, že Vás přiměje močit. Pokud děláte činnosti, které znesnadňují nepřetržité doplňování tekutin, může to být důvod k obavám, neboť dehydratace a ztráta tekutin mohou ovlivnit Váš fyzický výkon.
Ale jelikož většina lidí přijímá kofein z pití kávy, černého čaje nebo před-tréninkového suplementu, voda, kterou přijímají jako součást nápoje, doplňuje ztrátu tekutin.
Studie zjistily, že osoba s váhou 70 kg může vypít až 7 šálků (asi 600 miligramů kofeinu) kávy denně, aniž by došlo k výraznému zvýšení ztráty tekutin.
2,3,4 Někteří lidé, kteří pijí hodně kávy, mohou dokonce odolat potencionálním dehydratačním účinkům kofeinu.5
Mýtus 2. Kofein je špatný pro Vaše srdce
Existuje tradiční mýtus mezi kardiologi, že konzumace kofeinu může vést ke kardiovaskulárním chorobám, ale studie ukazují, že to není pravda pro lidi, kteří konzumují normální množství.
Studie téměř 50 000 uživatelů kávy nenalezla souvislost mezi průměrným příjmem kofeinu a kardiovaskulárním onemocněním.6 Studie Harvard University také nenalezla souvislost mezi konzumací kávy a koronárním srdečním onemocněním.7
Mýtus 3. Kofein je návykový
Není neobvyklá vzrůstající tolerance vůči kofeinu, což je důvod, proč tolik lidí potřebuje více a více kávy, aby získali stejnou odezvu. pokud už z Vašeho množství nedostanete standardní odezvu, snižte si na několik týdnů příjem. Po tom, co jste náhle přestali, se můžou objevit abstinenční příznaky, jako je bolest hlavy, podrážděnost a obtíže se soustředit v krátkodobém horizontu.8
Dobrou zprávou je, že tyto příznaky jsou obvykle krátkodobé. Jakmile znovu začnete, příznaky by se měly snížit a Vaše zvýšená citlivost na kofein se znovu objeví. Horší zprávou je, že společně s touto obnovenou citlivostí na kofein se mohou objevit vedlejší účinky, včetně narušení spánku, neklidu a zvýšeného pocitu stresu.
Než se dostanete do posilovny, není nic užitečnějšího, než dostat pořádný kopanec od dobrého před-tréninkového ‚nakopávače.‘ Stačí věnovat pozornost tomu, jak se cítíte – kofein ve všech jeho podobách ovlivňuje Váš výkon, spánek, chuť k jídlu a náladu.
Reference:
- Nawrot, P., Jordan, S., Eastwood, J., Rotstein, J., Hugenholtz, A., & Feeley, M. (2003). Effects of caffeine on human health. Food Additives & Contaminants, 20(1), 1-30
- Kovacs, E. M., Stegen, J. H., & Brouns, F. (1998). Effect of caffeinated drinks on substrate metabolism, caffeine excretion, and performance. Journal of Applied Physiology, 85(2), 709-715
- Wemple, R. D., Lamb, D. R., & McKeever, K. H. (1997). Caffeine vs caffeine-free sports drinks: effects on urine production at rest and during prolonged exercise. International Journal of Sports Medicine, 18(01), 40-46
- Falk, B., Burstein, R., Rosenblum, J., Shapiro, Y., Zylber-Katz, E., & Bashan, N. (1990). Effects of caffeine ingestion on body fluid balance and thermoregulation during exercise. Canadian Journal of Physiology and Pharmacology, 68(7), 889-892
- Killer, S. C., Blannin, A. K., & Jeukendrup, A. E. (2014). No evidence of dehydration with moderate daily coffee intake: a counterbalanced cross-over study in a free-living population. PloS one, 9(1), e84154
- Frost, L., & Vestergaard, P. (2005). Caffeine and risk of atrial fibrillation or flutter: the Danish Diet, Cancer, and Health Study. The American Journal of Clinical Nutrition, 81(3), 578-582
- Willett, W. C., Stampfer, M. J., Manson, J. E., Colditz, G. A., Rosner, B. A., Speizer, F. E., & Hennekens, C. H. (1996). Coffee consumption and coronary heart disease in women: a ten-year follow-up. Jama, 275(6), 458-462
- McCusker, R. R., Fuehrlein, B., Goldberger, B. A., Gold, M. S., & Cone, E. J. (2006). Caffeine content of decaffeinated coffee. Journal of Analytical Toxicology, 30(8), 611
Káva – ano či ne?
Tento celosvětově nejoblíbenější nápoj ihned po vodě doprovází mnoho mýtů, debat a vědeckých průzkumů, které se neustále vyvíjí.
Můžeš najít články plné chvály a doporučení, ale také velké množství článků zaměřující se na nežádoucí účinky tohoto kofeinového oblíbence.
Je to především z toho důvodu, že existuje mnoho druhů kávy, její přípravy a také jedinců, kteří si kávu rádi dopřejí. Jak to tedy je?
Z obecného pohledu pro zdravého člověka, který si vychutná kvalitní italské espresso z odležené pražené kávy, je odpověď pro konzumaci takového šálku rozhodně ANO! Naopak jej lze zařadit do zdraví prospěšného nápoje. Při pražení kávy se zvyšuje působnost tří nejdůležitějších látek– kofeinu, antioxidantů a tříslovin, které při pohledu na její zdravotní účinky hrají hlavní roli.
Kofein
Obsah kofeinu v kávě závisí na mnoha faktorech, od druhu kávy, přes její styl pražení až po konkrétní dávku v daném šálku. Obecně lze říci, že čím je káva jemněji mletá, tím více kofeinu obsahuje. Záleží však také na době louhování. To už je však téma pro fajnšmekry. Tebe určitě zajímá, jak je to vlastně s kofeinem a jeho dopady na náš organismus.
Ten ovlivňuje funkce kardiovaskulárního, nervového, respiračního systému i činnost ledvin. Kofein je z 99 % absorbován v žaludku a v tenkém střevě přibližně 45 minut po jeho užití a následně je distribuován tělními tekutinami.
Jelikož mléko má vlastnost navazovat na sebe kofein, je proces působení kofeinu při konzumaci kávy společně smlékem prodloužen a jeho nástup je pozvolnější. V zásadě se jedná o silný stimulant, který může při tréninku zvýšit fyzickou sílu a vytrvalostspolečně s podporou mentální stimulace.
Při pravidelném užívání kávy však organismus začíná působení kofeinu kvůli snížení počtu receptorů tolerovat a nelze tuto situaci přehlušit navýšením počtu denních šálků. Proto se doporučuje jednou za čas tzv. měsíční kávový detox. Kofein zvyšuje míru bdělosti, vylučování adrenalinu, účinně stimuluje nervový systém a také potlačuje únavu, která bývá zejména po ránu.
Kromě těchto výhod má schopnost krátkodobě zvyšovat rychlost metabolismu a podpořit ztrátu tuku. Podle posledních průzkumů si navíc díky jeho účinkům připisuje zásluhu na předcházení vzniku Parkinsonovy choroby či kardiovaskulárního onemocnění.
U kofeinu se často debatuje doporučené dávkování. Zde je to opět velmi individuální, například u člověka, který s kofeinem nemá zkušenost se doporučuje začít s dávkou do 100 mg denně (2-3 espressa). Každý jedinec reaguje na jeho účinky individuálně, což je dáno tolerancí i částečně genetikou.
Žádný strach, aby byla konzumace kávy z hlediska kofeinu toxická, musel bysspořádat zhruba 50-100 běžných šálků.
Je pravdou, že lidé trpící na vyšší krevní tlak by si zpestření dne kávou nebo kofeinovou tabletkou měli hlídat, jelikož je zde možné zvýšení krevního tlaku (po dávce cca 250 mg).
Stejně tak lidé trpící na žaludeční potíže, u kterých mnohdy tyto problémy souvisí právě s dlouhodobou konzumací špatně louhované kávy (např. vychladlá turecká káva plná tříslovin).
U těhotných žen je konzumace kofeinu stále rozporuplná a individuální, jelikož není v současnosti mnoho studií, které by potvrzovaly jednoznačný výsledek. Volit v tomto stádiu kávu bez kofeinu je však z hlediska zdraví škodlivější varianta! Užívání kávy se nedoporučuje ve večerních hodinách, jelikož kofein snižuje vylučování melatoninu, který je důležitý pro usnutí a kvalitu spánku.
Antioxidanty
Káva je čistě přírodní produkt, který v sobě zahrnuje několik desítek antioxidantů a je tak jejich výborným zdrojem. Dokonce obsahuje několikanásobně vyšší procento těchto látek než tolik opěvovaný zelený čaj.
Lidé konzumující kávu v dnešním nepestrém stravování přijmou až 70 % antioxidantů v rámci celého jídelníčku právě z kávy! Nejvíce zastoupeným antioxidantem je skupina polyfenolů, které se podílejí na neutralizaci volných radikálů.
Ty se do těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami. Tyto antioxidanty zbavují tělo od volných radikálů tím, že se na ně váží a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci, tzn. poškození DNA.To následně způsobuje degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí a oslabení nervového a imunitního systému.
Třísloviny
Jedná se o látky vyskytující se v rostlinách, které mají vlastnost srážet bílkoviny. Mají mnoho pozitivních účinků k vnějšímu užití (omrzliny, popáleniny).
Když ale oxidují, tak tmavnou a stávající se z nich látky fyziologicky neúčinné, ba naopak častou konzumací mohou vyvolávat zvracení a poškodit žaludeční nebo střevní sliznici. Jsou také charakteristické nahořklou chutí či v kombinaci s bílkovinami až chutí trpkou.
Uděláš-li si naši tzv. tureckou kávu a necháš ji louhovat 3-4 minuty, můžeš si být jistý, že konzumace mnoha nepříznivých tříslovin tě nemine.
Co z toho vyplývá
Pokud jsi milovníkem kávy, určitě si po tomto článku mneš ruce s úsměvem na rtech. Měj však na paměti, že se bavíme o kvalitní zrnkové kávě, čerstvě namleté a kvalitně připravené.
Rozhodně do těchto šálků nepočítej instantní kávu, kterou lze přirovnat k polévce ze sáčku. Jedná se v podstatě o vysoce průmyslově upravený prášek z již jednou připravené kávy.
Také plastové kapsle určené do malých domácích kávovarů lze považovat za hrozivý způsob přípravy kávy. Obsahují rozpustnou kávu a v kombinaci s plastem uvolňují do organismu především negativní látky. Vhodnější variantou je papírová metoda kapslí s kvalitní mletou kávou uvnitř.
Pokud je tedy káva součástí tvého každodenního života a nenahrazuje ti dezert v podobě přeslazeného mléčného nápoje, je velmi pravděpodobné, že příznivě podporuješ svůj zdravý chod organismu!
Zdroje: Institut kávy: Antioxidanty, © 2010 – 2014. Dostupné z: http://institut-kavy.cz/cs/horni-menu/kava-a-zdravi/antioxidanty/
Lukáš Roubík a kol.: Moderní výživa ve fitness a silových sportech, 2018, Erasport, s. r. o., ISBN 978-80-905-6855-6
Youtube: Vše o kávě s baristou Robinem Blaschkem, © 2018. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=bZyMZocQHgA
5 mýtů o energy drincích: Znali je už neandrtálci! – AHA.cz
Energetické nápoje jsou sice vynálezem 20. století, nicméně kofein a jiné povzbudivé látky lidstvo využívá už do doby kamenné.
Neandrtálci sice jen žvýkali listy kávovníku a dalších rostlin, lidé však záhy přišli na to, že povzbudivé účinky kofeinu se zesílí přelitím vodou.
První nápoje dodávající energii jsou staré tisíce let a kofein dnes patří k nejrozšířenějším psychoaktivním látkám na světě.
Mýtus č. 1. Kofein tělu škodíKofein je přírodní látka, která se nachází v přibližně 60 nejrůznějších rostlinách – kávovníku, kakaovníku, guaraně, kole, cesmíně paraguajské a mnohých dalších. Kofein se tedy kromě »energeťáků« nachází v kávě, čaji, kakau, čokoládě a dalších potravinách, které běžně konzumujeme.
„Kofein příznivě aktivuje centrální nervový systém a krátkodobou paměť. Zvyšuje také výkonnost, snižuje pocit únavy a zlepšuje peristaltiku střev. Denní dávka by však neměla překročit 400 mg.
Pro srovnání – šálek kávy obsahuje od 30 do 180 mg kofeinu, černého čaje 40 – 120 mg a energetické nápoje obsahují od 30 do 300 mg podle složení a velikosti plechovky. Kofeinu by se měly vyhýbat nejen děti a těhotné či kojící ženy, ale i osoby s onemocněními např.
kardiovaskulárního systému,“ radí nutriční terapeutka Olga Mengerová.
Mýtus č. 2. Taurin je nebezpečnýTaurin patří spolu s kofeinem k základním složkám energetických nápojů.
Jedná se o aminokyselinu, která je běžně přítomna v lidském těle a pomáhá s nejrůznějšími procesy (např. přispívá ke správné rovnováze minerálů v organismu).
Taurin je obsažen také v různých potravinách, jako jsou mušle, ryby, drůbež, a dokonce i v kojenecké výživě.
Taurin naše tělo jednoznačně potřebuje. Zlepšuje využití živin, urychluje regeneraci po zátěži, má antioxidační účinky, zlepšuje toleranci vůči stresu. Pro kardiaky je ale nevhodný.
Mýtus č. 3. Energetické nápoje způsobují obezituJedna průměrná plechovka běžného energetického nápoje obsahuje srovnatelné množství kalorií jako půlka avokáda. Je pravda, že energetické nápoje obsahují hodně cukru. Pokud ale člověk sportuje, cukr potřebuje. Jestliže je jedinec obézní, pak je lépe, pokud zvolí variantu energetického nápoje bez cukru.
Mýtus č. 4. Energetické nápoje mohu pít denněEnergetické nápoje patří mezi tzv. funkční potraviny. Jejich úlohou je dodat energii, když je potřeba. Nejlepší je ovšem kvalitní spánek. Energie v plechovce tedy může být vhodným doplňkem, ale nikoliv základem pitného režimu. Tím je pramenitá voda.
Energetické nápoje jsou často kritizovány kvůli negativnímu vlivu na zdraví. Samy o sobě ovšem škodlivé nejsou, pokud jsou konzumovány rozumně. Nezdravá je především jejich nadměrná konzumace nebo to, když je pijí děti.
Mýtus č. 5. Alkohol zesiluje účinek energetických nápojůEnergetické nápoje stimulují organismus a zrychlují srdeční činnost. Při přiměřené konzumaci to samo o sobě není nic nezdravého. Jiné je to však s alkoholem.
Alkohol by neměl být konzumován současně s energetickým nápojem stejně jako s léky. Obzvláště nebezpečná je tato kombinace pro lidi s onemocněním jater a srdce.