Před necelými dvěma týdny jsem vysela do truhlíku čtveřici bylinek.
Den co den netrpělivě čekám na hustý porost plný vitaminů, jenže ze substrátu se zatím klubou hubené a neduživé nitky.
Jestliže se nechcete při čekání na čerstvé bylinky ukousat nudou, vyrazte ven. Jarní příroda nabízí zelenou lékárnu doslova na každém kroku!
Za pár dnů se duben přehoupne do své druhé poloviny, a přestože teploty nejsou nic moc, příroda nelení a všechno kolem roste do krásy. Možná se budete divit, ale právě v těchto dnech je příroda na bylinky bohatší více než kdy jindy.
Mladé rostliny mají v sobě sílu prvních jarních paprsků a byla by škoda některé životabudiče nechat bez povšimnutí.
Jarní únava, nedostatek slunečního svitu a minimální přísun vitaminů jsou přesně ty důvody, proč nečekat na zelenající se truhlík, ale sebrat odvahu, menší košík a vydat se za město.
Přestože na většinu bylinek narazíte i v bezprostředním okolí vašeho domova, není mnohdy o co stát. Bylinky kypící zdravím najdeme pouze v čistém prostředí, poblíž lesů, luk a čistých vodních toků.
- VYZKOUŠEJTE:
- Bylinková jarní polévka se špenátem a šťovíkem
- Domácí bazalkové Pesto genovese
Plevel na talíři
Kopřiva, smetanka lékařská, sedmikráska chudobka či podběl. Pro mnoho z nás docela obyčejný plevel, kterého se snažíme zbavit.
Paradoxem je, že uvedené rostlinky jsou bezednou pokladnicí vitaminů a cenných látek. Kromě vysokého obsahu vitaminů a kyselin bylinky skvěle ochutí nejeden pokrm, pomohou se zdravotními neduhy a šikovné ruce promění třeba květy sedmikrásky v překrásnou dekoraci. Pojďme si jednotlivé druhy představit blíže.
S prvními jarními paprsky obsadí louky a trávníky drobné sedmikrásky a sytě žluté květy pampelišek. Oprostěme se na chvíli od myšlenek na jejich totální likvidaci a raději je pozvěme do kuchyně.
Taková pampeliška nám toho nabízí víc, než bychom čekali. Mladé lístky lze využít do salátů a z květů můžeme připravit lahodný pampeliškový med.
Smetanka lékařská je odedávna součástí jarních detoxikačních kúr mladé listy mají silné močopudné účinky a kromě očisty nás pampeliška zásobuje vitaminy A, C a B, navíc také křemíkem, draslíkem a vápníkem.
Přestože jsou lístky lehce nahořklé, právě v zeleninových salátech dokonale vynikají. Ovšem pozor, s konzumací pampeliškových listů opatrně: dospělý by neměl snít víc než jednu hrst čerstvých listů. Větší množství může způsobit zažívací problémy.
Při pohledu na chudou sedmikrásku se snad ani nechce věřit tomu, že je pro lidský organismus nebývale prospěšná. Sedmikráska působí protizánětlivě, čaj z květů se užívá při zahlenění dýchacích cest a nálevem z květů lze zmírnit kožní problémy a plísně.
Malý kvítek však dokáže divy i při aranžování pokrmů takový kandovaný květ v cukru vytvoří ze zákusků či obložených talířů lákavou podívanou.
Stejně tak můžeme kvítky konzumovat samotné, menší hrst květů nám zajistí přiměřenou denní dávku hořčíku, navíc v unikátní přírodní formě, případně jimi můžeme dozdobit zeleninové i ovocné saláty. Stejně jako z pampelišky i z chudobek můžeme připravit léčivý sirup.
Na kopřivu nedám dopustit, a to i přesto, že mi její prlení není dvakrát příjemné. Ale takový čaj z kopřivových listů už nejednou dokázal povzbudit mé vlasy k nebývalé aktivitě. A nejen je.
Kopřiva je zkrátka dar, který se neodmítá. Kromě zmíněného očistného a posilujícího čaje můžeme z jejích lístků připravit kopřivový špenát, neztratí se v jarních polévkách a neměla by chybět ani ve velikonočních nádivkách.
Dále se sekané kopřivy dají využít všude tam, kde bychom přidali petrželku, pažitku či jiné podobné zelené koření. Sílu lze z kopřivy čerpat zhruba do poloviny května, později její účinky slábnou a stává se z ní jen obtížný plevel.
Při sběru kopřivy doporučuji trhat pouze horní lístky, které v sobě koncentrují nejvíce živin. Kopřiva je zdrojem vitaminu C, betakarotenu, vitaminu A, vápníku a železa. Pomáhá při chudokrevnosti, akné, ekzémech a revmatismu.
Opět však mějte na paměti, že konzumace kopřivových čajů se nemá přehánět a je vhodná ve zhruba dvou- až třítýdenních intervalech. Je-li pro vás chuť kopřivového čaje příliš silná, můžete ji zmírnit přidáním sypaného heřmánku.
Když se vydáte do lesů, na jejich okraji nejspíš narazíte na další jasně žlutý kvítek, a tím je podběl. Nenechte se zmást, opravdu kvete i na jaře, ne jen na podzim. Podběl je vynikající bylinkou při onemocnění plic a průduškových obtížích.
- Skvěle také povzbuzuje zimou unavený organismus, ale i zde pozor lépe je podběl používat do směsí bylin, jen málokdy ho pijeme samostatně.
- Často můžeme narazit na šťovík, jehož mladé lístky byly hojně využívány do polévek, salátů, omáček či se konzumovaly jen tak.
- Při neurózách, migréně, ale i dýchacích obtížích nám spolehlivě pomůže čaj ze směsi bylinek, ve které je obsažena prvosenka jarní čili všem známý petrklíč.
Bazalka vede
Pojďme se vrhnout na ten můj bylinkový truhlík. Bylinky jsou seřazeny pěkně podle abecedy. Jako první jsem vysadila bazalku, která se mi odvděčila svým relativně rychlým růstem. Hned vedle je pažitka, má královna dětství, která nesměla chybět na žádném krajíci chleba s máslem.
V těsném sousedství pažitky trůní petrželka a poslední místo zaujal tymián. Proč zrovna tato čtveřice?
Bazalka je skvělá do celé řady italských pokrmů a navíc dokáže účinně odpudit létající hmyz. Jednoletá rostlina je typická svou aromatickou, peprně nasládlou vůní.
Čerstvé listy bazalky vyniknou v zeleninových salátech, rybích a sýrových pokrmech, těstovinách a v omáčkách. Nejchutnější je samozřejmě čerstvá bylinka, nikdy ji nepoužívejte před vařením. Přidává se vždy až do hotových jídel.
Pažitku neboli šnytlík, známou bylinku, pěstovaly v hojném množství už naše babičky. Vyznačuje se vysokým obsahem vitaminů C, B, a karoten dále obsahuje vápník, draslík, fosfor a železo.
Pažitku konzumujeme výhradně čerstvou a krájíme ji těsně před použitím. Chutná jako jemná cibulka, nepálí a díky své sytě zelené barvě oživí i obyčejný chléb s máslem.
Používáme ji do tvarohových pomazánek, k dochucení másla či jako ozdobu na čerstvě uvařené brambory. Pažitku nikdy nevaříme, teplé pokrmy jí posypáváme až na talíři.
Petržel je u nás rozšířena již velmi dlouho a její velkou výhodou je, že ji lze využít celou od kořene po nať. Petržel lze přidávat téměř do všech pokrmů, skvěle jí ochutíme polévky, smetanové či houbové omáčky, sekané, nádivky, saláty a osvědčí se jako lákavá ozdoba chlebíčků, brambor či knedlíků.
Zelenou bylinku, která obsahuje účinné silice, draslík, mangan, železo a chlór, lze pěstovat v bytě po celý rok. Petržel uvolňuje křeče, povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí a pročišťuje pleť.
Tymián působí proti průjmům, nadýmání a zánětech zažívacího ústrojí. Kromě toho se jedná o jednu z nejsilněji působících antiseptických drog, které jsou účinné v boji s bakteriemi, plísněmi a podobně.
Snítky tymiánu jsou typické svou peprnou vůní a pokrmům dodají kořenitou chuť, které je podobná kombinaci hřebíčku a máty. Tymián je bylinka s univerzálním použitím, hodí se do polévek, omáček, salátů a je nepostradatelná při přípravě ryb, zvěřiny či drůbeže. Vyzkoušejte i tymiánové máslo.(red)
Více tipů a receptů naleznete na webu www.vseovareni.cz
Bylinky v kuchyni – jak je využít?
Kuchyně plná bylinek je místo, které přímo samo vybízí k vaření.
Není se čemu divit – čerstvé bylinky lahodí oku, jsou plné chuti, nádherně voní a pokud je dobře využijete, připravované jídlo získá úplně nový rozměr.
Schopnost dobře využít bylinky a koření je vlastnost, která charakterizuje dobrého kuchaře. Které bylinky se v naší kuchyně objevují nejčastěji a které se používají v exotických končinách? Pojďme se na to podívat.
Bylinky ve světových kuchyních
Každý, kdo během vaření používá bylinky, se může cítit jako velký cestovatel po chutích a vůních celého světa – italská kuchyně miluje bazalku a oregano, koriandr je vstupenkou do orientální a asijské kuchyně (např.
thajské, čínské nebo indické), rozmarýn a tymián vás společně pozvou na francouzskou hostinu a bez zelené petrželky a libečku, který měl podle dávných legend čarovnou moc, si neumíme představit spoustu našich tradičních pokrmů.
Proč používat bylinky?
Bylinky mají v kuchyni velmi široké použití: jsou součástí různých marinád, oživí chuť i vzhled salátů a zvýrazní polévky. Dochutíte jimi omáčky, salsy nebo zeleninové dipy.
Lze je úspěšně využít i k přípravě domácího tvarohu nebo bylinkového másla. Několik lístků čerstvé bazalky určitě pozvedne talíř s klasickým italským pokrmem spaghetti bolognese a jemné maso mořských plodů (např.
krevet) získá výraznější chuť, pokud je před tepelným zpracováním ponoříte do bylinkové marinády.
Čerstvé bylinky se však, pro někoho možná překvapivě, hodí i do sladké kuchyně. Najdete je v různých receptech na koláče, dezerty a koktejly – jedná se hlavně o mátu, která dodá sladkým pokrmům svěžest, uplatnění zde najde rovněž šalvěj nebo meduňka, které dezerty doplní jak chuťově, tak i aromaticky.
Vlastnosti bylinek
Bylinky v kuchyni zajistí nejen lepší chuť a výraznější aroma, ale mají i spoustu dalších pozitivních vlastností.
Kopr, kmín a majoránka kladně ovlivňují funkci zažívacího ústrojí, měly by se tedy přidávat do hůře stravitelných a tučnějších pokrmů (např. zadělávané zelí, smažené nebo pečené vepřové maso či pokrmy s luštěninami).
Důležité je, abyste čerstvé bylinky přidali do jídla ke konci vaření, neboť mohou vlivem tepelného zpracování zhořknout a ztrácí své léčivé vlastnosti.
Díky bylinkám můžete přirozeným způsobem konzervovat maso, ryby nebo zeleninu (pomohou vám v tom zeleninové marinády) nebo prodloužit čerstvost tuků (např. domácí bylinkový olivový olej) či pečiva.
A pokud máte své oblíbené bylinky, které rádi přidáváte do polévek, omáček nebo salátů, uchovejte si je ve formě bylinkových kostek.
Je to skvělý způsob, jak využít zbylé bylinky, které zůstávají v květináčích a nezadržitelně vadnou.
Bylinky od A do Z – miniprůvodce
Aby bylo vaření s bylinkami snazší a každý recept byl dobrodružstvím plným kulinářských objevů, připravili jsme pro vás krátkého průvodce světem bylinek.
Listová petržel – má dostatečné množství vitaminů A a C, dezinfekční účinky a napomáhá trávení. Její neopakovatelná chuť a vůně se hodí do mletého masa, jemného rizota, brambor, mořských plodů nebo různých salátů, pro takový tabouleh, který je populární v arabské kuchyni, je listová petržel stěžejní surovinou.
Koriandr – má výraznou chuť a silné, nezaměnitelné aroma, které jedni milují a druzí zavrhují. Je označována za královnu asijské a orientální kuchyně – hodí se do kari, thajských polévek s kokosovým mlékem, sals nebo mexického guacamole. Navíc působí protizánětlivě.
Bazalka – přinese do vaší kuchyně závan Středomoří, hlavně Itálie. Skvěle doplňuje těstovinové pokrmy, krémové polévky, pizzu a italské saláty, např. caprese. Využijete ji rovněž k přípravě chutného pesta nebo zeleného smoothie.
Máta – hodí se jak do slaných, tak i sladkých jídel. V létě ji přidejte do limonád, smoothie nebo sorbetů. Díky tomu vše bude osvěžující. Hodí se k dochucování rajčat, lilku, cukety, dušeného nebo pečeného masa, ovocných salátů a dresinků. Skvěle si rozumí s hráškem, nebojte se této kombinace a připravte si neomšelé hráškové pyré.
Rozmarýn – ideálně doplňuje pečenou zvěřinu, ale také se hodí do vegetariánských pokrmů, neboť zvýrazňuje chuť čočky, cizrny, brambor a rajčat. Chuť rozmarýnu je lehce nahořklá a velmi intenzivní, proto ho používejte s mírou, jinak bude v celém pokrmu dominovat.
Souprava pro pěstování bylinek SENSE: S citem na bylinky!
Zdravý životní styl je fenoménem moderní doby. Ať už do něj zahrneme úpravu stravovacích návyků, dostatek pohybu či umění odbourat stres, každý krok vpřed naše tělo i duše ocení.
Doma, v kanceláři i ve skleníku
Bazalka, petržel, pažitka, oregáno, tymián a řeřicha. To je šestice zdravých a chutných bylinek, které by neměly chybět v žádné domácnosti.
Čerstvé bylinky nejen krásně voní a zvolený pokrm patřičně ochutí, ale obsahují i celou řadu látek prospěšných pro lidský organismus. A beze zbytku se to týká právě šestice bylinek, které značka Tescoma uvádí na trh v praktické soupravě SENSE.
Jen na vás záleží, zda si zelenou lékárnu vypěstujete doma na parapetu, pro potěchu oka v kanceláři či ve skleníku.
Ryze český výrobek!
Souprava pro pěstování bylinek SENSE obsahuje semínka bylinek, půdní substrát v BIO kvalitě, plastový květináč s uzávěrem a detailní návod pro pěstování každé bylinky.
Uzávěr lze skvěle využít jako misku pod květináč. Na první pohled zaujme design i jasně zelená barva minimalistického květináče, který koresponduje s ostatními produkty linie SENSE.
Semínka a půdní substrát pocházejí z České republiky!
- Dóza pro uchování bylinek SENSE
- Okrasný květináč na bylinky SENSE
Bez bylinek není vaření
Těstoviny bez bazalky? Pizza bez oregána? Zeleninová polévka bez petrželky? Jehněčí bez tymiánu? Nezapomeňte, že čerstvé bylinky jsou ideální v mnoha ohledech! Přestože jejich vypěstování stojí čas, péči a trpělivost, už za týden vám vyroste řeřicha a ostatní bylinky překvapí svou chutí a vůní v horizontu 3 až 5 týdnů.
Instrukce ke správnému pěstování bylinek jsou uvedeny v přiloženém návodu.
- Bazalka – bylinka králů, která odpuzuje mouchy
Bazalka je typickým zástupcem Středomořské kuchyně. Jednoletá rostlina je typická svou aromatickou, peprně nasládlou vůní. Čerstvé listy bazalky jsou součástí zeleninových salátů, rybích a sýrových pokrmů, těstovin či různých omáček. Bazalka skvěle prospívá tehdy, pokud jí zajistíte teplé a slunečné podmínky.
Vyhněte se teplotám pod 10 stupňů a přílišnému větru. Bazalkové listy se používají jak v čerstvém, tak sušeném stavu. Nejchutnější je samozřejmě čerstvá bylinka, nikdy ji však nepoužívejte před vařením! Podává se vždy až do hotových jídel.
A jak je to s těmi mouchami? Pokud si bazalku umístíte v květináči na okenní parapet, vězte, že mouchy se vaší kuchyni vyhnou obloukem!
- Pažitka – bylinka s chutí jemné cibulky
Pažitka neboli šnytlík, známá bylinka, kterou v hojném množství pěstovaly už naše babičky. Pažitka je mrazuvzdorná, víceletá rostlina a lze ji tak v kuchyni využívat po celý rok. Skvěle se jí daří jak v truhlíku za oknem, tak mezi okny v květináči.
Pažitka se vyznačuje velkým množstvím vitamínů – C, B, a karoten – dále obsahuje vápník, draslík, fosfor a železo. Pažitku konzumujeme výhradně čerstvou a krájíme ji těsně před použitím. Chutná jako jemná cibulka, nepálí a díky své sytě zelené barvě oživí i obyčejný chléb s máslem.
Používáme ji do tvarohových pomazánek, k dochucení másla či jako ozdobu na čerstvě uvařené brambory. Pažitku nikdy nevaříme, teplé pokrmy jí posypáváme až na talíři.
- Petržel – bylinka jako symbol slávy a radosti
Petržel je u nás rozšířena již velmi dlouho a její velkou výhodou je, že ji lze využít celou – od kořene po nať.
Petržel lze přidávat téměř do všech pokrmů, skvěle jím ochutíme polévky, smetanové či houbové omáčky, sekané, nádivky, saláty a osvědčí se jako lákavá ozdoba chlebíčků, brambor či knedlíků.
Zelenou bylinku, která obsahuje účinné silice, draslík, mangan, železo a chlór, lze pěstovat v bytě po celý rok. Petržel uvolňuje křeče, povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí a pročišťuje pleť.
- Oregáno – bylinka na dobrou mysl
Oregáno neboli dobromysl nebo také divoká majoránka. Kdo by neznal typického zástupce středomořské kuchyně, zejména jako součást slaných koláčů – pizzy.
V kuchyni se používají vrcholky mladých výhonků a samostatné lístky, nejsilnější aroma má oregáno v době plného květu. Oregáno je ideální do všech italských jídel – do lasagní, pizzy, nudlových omáček či rajčatových pokrmů.
Pokud jsme právě snědli tučné jídlo, dobromysl obecná nám pomůže tuto dávku kalorií lépe strávit.
- Tymián – droga proti bakteriím
Tymián patří do čeledi hluchavkovitých a jedná se o druh rodu mateřídouška, avšak od naší tradiční mateřídoušky jej odlišují dřevnaté lodyhy. Tymián je bylinka doslova par excellence. Působí proti průjmům, nadýmání a zánětech zažívacího ústrojí.
Kromě toho se jedná o jednu z nejsilněji působících antiseptických drog, které jsou účinné v boji s bakteriemi, plísněmi apod. Snítky tymiánu jsou typické svou peprnou vůní a pokrmům dodají kořenitou chuť, které je podobná kombinaci hřebíčku a máty.
Tymián je bylinka s univerzálním použitím, hodí se do polévek, omáček, salátů a je nepostradatelná při přípravě ryb, zvěřiny či drůbeže.
- Řeřicha – zelený trs plný vitamínů
Řeřicha je oblíbená hned z mnoha důvodů, je velmi zdravá, skvěle chutná a její pěstování zvládne i úplný pěstitel-začátečník. Zelená bylinka je jednoletka, která má typické drobné bílé kvítky. Její velkou výhodou je rychlý růst, takže si na ni můžeme pochutnat zhruba týden od vysazení.
Řeřicha obsahuje vitamín C, thiamin a beta karoten. Tato drobná bylinka obsahuje i velké množství železa, hořčíku, vápníku či draslíku. Jak a s čím nejlépe chutná? Řeřicha má podobnou chuť jako ředkvičky, takže její lístky vyniknou na chlebu s máslem nebo sýrem.
Je ideálním zpestřením pomazánek, salátů, ozdobí brambory a ochutí bramborovou kaši. Její ostře zelená barva vynikne v kombinaci oblíbených míchaných vajíček či na slané omeletě. Řeřichu rozhodně konzumujte čerstvou.
Podle posledních výzkumů je řeřicha kouzelnou bylinou chránící lidský organismus před rakovinou.
Základní bylinky do kuchyně: jak je pěstovat a používat
Kdo nemá zahradu ani balkon, může si na jaře postavit na kuchyňské okno alespoň pár kořenáčů a v nich chutné a zdravé čerstvé přísady pěstovat.
Petržel
Pěstování: Petržel (Petroselinum crispum) je dvouletka. Vysejte ji na jaře do řádku. Klíčí i několik týdnů a miluje změnu stanoviště. Dopřávejte jí dostatek vláhy, jinak bude žloutnout. Při ořezávání vždy zachovávejte středové listy.
Použití: Obsahuje množství vitaminu C a železa, přidává se do polévek, salátů, k vaječným, bramborovým a rybím pokrmům. Často se používá jako ozdoba ve studené kuchyni, její žvýkání osvěžuje dech.
Kopr
Pěstování: Kopr (Anetheum graveolens) je jednoletka, dorůstá až do výšky jednoho metru. Vysejte ho v květnu přímo na záhon. Je nenáročný.
Použití: Listy i semena používejte při zavařování, do omáček a studených polévek, na rybí pokrmy. Kopr má prokazatelné účinky při nadýmání, kojencům se dává odvar jako projímadlo.
Rozmarýn
Pěstování: Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) je pomalu rostoucí keřík, který miluje plné slunce (pochází ze Středozemí). Pěstujte ho v nádobě, kterou na podzim přeneste na bezmrazé světlé místo a na jaře umístěte opět do zahrady nebo na balkon.
Použití: Povzbuzuje nervovou soustavu a krevní oběh, zlepšuje zažívání. Je typickým středomořským kořením, dochucují se jím omáčky, masa, používá se při grilování. Osvěží vás, když si ho přidáte do lázně.
Bazalka
Pěstování: Bazalka (Ocimum basilikum) je jednoletá rostlina, poměrně choulostivá, nesnáší chlad. Pěstujte ji proto ve skleníku nebo na teplém chráněném místě. Zakoupené sazenice vysaďte po ledových mužích.
Použití: Hodí se skoro ke všemu, tradičně se přidává do pokrmů z rajčat. Nikdy ji nevařte, přidávejte až na konec vaření. Odvar z natí se pije při chorobách ledvin. Bazalka také zklidňuje nervy a tiší žaludeční křeče.
Tymián
Pěstování: Tymián (Thymus vulgaris) je nízký plazivý keřík ze Středomoří. Je to víceletá rostlina. Pěstuje se v mnoha odrůdách, které se od sebe liší i chuťově. Oblíbené jsou takzvané citronové tymiány. Sazenici kupte v zahradnictví a vsaďte do půdy nebo si oddělte kus z větší rostliny u sousedů.
Použití: Výluh uvolňuje hleny při kašli a zklidňuje záněty dýchacích cest, má výrazné antiseptické vlastnosti. V kuchyni je oblíbený pro své aroma, krásně voní. Hodí se hlavně do teplé kuchyně, na drůbež a zvěřinu, do dušených jídel, polévek a nádivek.
Bazalka – recepty
Více z Koření a bylinky ».
Recepty s bazalkou Rady při nákupu Využití v kuchyni Skladování Sezóna
Bazalka je rostlina, která patří do čeledi hluchavkovitých neboli
pyskatých. Vyskytuje se asi v 60 druzích, roste téměř na všech
kontinentech od tropického až po mírný pás. Za její původní vlast je
považována Indie. Hojně se vyskytuje také v zemích jihovýchodní Asie.
K nám se rozšířila pravděpodobně ze Středomoří v 16. století.
Ve
staročeské kuchyni se užívala jako zelené koření, přísada olejů, ale
také v lidovém léčitelství a pro náboženské účely, nejčastěji spolu
se šalvějí, tymiánem, saturejkou, majoránkou, mátou, meduňkou a dalšími
bylinkami. Je ceněná hlavně pro velký obsah silic a tříslovin, ale také
minerálních látek a vitamínu C.
V minulém století byla částečně opomíjená. Na výsluní se znovu
dostala zejména v souvislosti s trendy ekozemědělství a biopotravin,
které se v naší kuchyni začaly prosazovat v porevolučním období.
Částečně lze její návrat do české kuchyně nalézat i v souvislosti
s otevřením hranic a pronikáním jiných národních kuchyní do našich
jídelníčků.
Rady při nákupu
Čerstvá bazalka je aromatičtější, chutnější, má svěžejší barvu.
Můžeme si ji vypěstovat ze semínek nebo si ji pořídíme jako sazeničku
koupenou v běžném obchodě se zeleninou.
Pěstujeme ji buď v květináči
za oknem či na balkóně nebo na zahrádce. Sušenou bazalku si můžeme koupit
v obchodě (v bio i běžné kvalitě) v papírovém sáčku nebo ve
speciálních dózičkách s dávkovačem nebo sítkem na sypání.
Ještě
kvalitnější sušenou bazalku však získáme, když si ji sami usušíme.
Využití
v kuchyni
Dnes bazalka spolu s ostatními bylinkami běžně nahrazuje dříve hojně
využívaná polévková koření a další ochucovadla, kterým se ve druhé
polovině 20. století dostávalo pozornosti při přípravě téměř všech
pokrmů teplé i studené kuchyně. Bazalka se užívá v čerstvém
i sušeném stavu.
Hodí se zejména do salátů – Rajčatový salát,
polévek, omáček, na těstoviny – Špagety
s bazalkou, na pizzu, podáváme ale také např. k mozzarelle a
čerstvým rajčatům. Můžeme z ní připravovat léčivé čaje a
speciální bylinkové oleje a octy. Bazalku nikdy nevaříme.
Přidáváme ji
až do hotových pokrmů.
Skladování
Rostlina zasazená v květináči nesnáší teploty nižší než 10° C.
Vyhovuje jí světlé a teplé stanoviště s dostatkem vápníku a humusu.
Zalévá se ráno a večer. Nesmí se ale kropit na listy, kterým hrozí
zčernání. Také je náchylná na plísně. Čerstvou bazalku sklízíme
těsně před podáváním. Uchováváme ji na suchém temném místě, nejlépe
ve skleněných dózách se zabroušeným víčkem.
Sezóna
K sušení je nejvhodnější rostlinka těsně před květem (v červnu),
kdy je nejaromatičtější. Druhá sklizeň může následovat v dalších
letních měsících.
Bylinky v zimě? Jedině vlastní a z parapetu
Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
Když máte v zimě chuť na čerstvé bylinky, stačí zajít do supermarketu. Jenže pažitka nebo bazalka z obchodu většinou rychle chřadnou. Vypěstujte si proto vlastní silné a zdravé rostlinky třeba na parapetu. Jak na to?
Komu se nelení, tomu se brzy zazelená parapet řeřichou, bazalkou, pažitkou nebo petrželí. Čerstvé bylinky osvěží saláty, polévky, těstoviny i hutné zimní pokrmy. Nebojte se je pěstovat ani během dlouhých zimních týdnů. Jak je vypiplat od semínek, která seženete za pár korun v zahradnictví nebo v on-line obchodě?
Chcete zažít dobrodružství? Začněte semenařit!
Kromě semínek se vybavte také truhlíky nebo květináči. Lepší než plastové jsou klasické hliněné květníky, které dýchají a bylinky v nich i lépe vypadají. Potřebovat budete také substrát. Použít můžete koupený nebo si připravit vlastní tak, že smícháte zeminu, kompost a písek v poměru od každého jeden díl.
Rostlinky chtějí světlo a teplo. Dobře jim proto bude na parapetu, zvlášť když na ně bude přes okno svítit alespoň po část dne slunce. Nezapomeňte, že většina bylinek potřebuje pravidelnou zálivku, například bazalka je lačná po vodě, zato středomořské bylinky, jako je tymián, levandule nebo rozmarýn, nepřelévejte.
Foto: j.chizhe, Shutterstock.com
Čerstvá bazalka občerství v zimě každé jídlo s italskými kořeny
Milujete středomořskou kuchyni? Bazalku je snadné vypěstovat ze semínek! Připravte si truhlík nebo květináč a do více než tří čtvrtin ho vyplňte substrátem. Pak vysejte semínka: jsou drobná, do jednoho květníku stačí asi deset kousků. Opatrně je zahrňte slabou vrstvou zeminy, zavlažte a nechte klíčit.
Až budou mít rostliny čtyři až šest lístků, oparně je přesaďte do většího samostatného květníku, aby se mohly rozrůst. Asi za tři až čtyři týdny můžete pomalu sklízet první listy. Z této bylinky si lze vytvořit celou minizahrádku, protože kromě bazalky pravé existuje i citronová, červená nebo janovská.
Znáte největší chyby při pěstování bylinek na parapetu?
Kadeřavá petržel roste pomaleji než bazalka – sklízet budete za více než tři měsíce. Za voňavou nať to ale stojí. Semínka vysejte obdobně jako u bazalky.
Kadeřavá petrželka je má o něco větší, do jednoho květináče jich dejte maximálně pět. Až rostlina vyraší a bude dostatečně velká, vysaďte ji do samostatné nádoby. Potřebuje hodně vody, půda by ale neměla být přemokřená.
Než vyroste, můžete nať zatím vypěstovat z horního odřezku kořenové petržele.
Toužíte po pažitce? Při pěstování ze semínek si na sklizeň počkáte asi čtyři měsíce. Chcete-li zelené dříve a pažitku máte na záhoně, vyryjte část trsu (mělo by v něm být aspoň dvacet cibulek) a vsaďte ho do květináče. Zalijte a postavte na světlé místo. Brzy se objeví zelené výhonky a bylinka poroste tak rychle, jak přívětivé podmínky jí vytvoříte.
Jak se starat o pažitku, aby se zelenala?
Foto: SKatzenberger, Shutterstock.com
Bylinková zahrádka na parapetu: nejen zdravá a chutná, ale také krásná dekorace
S bylinkami začínáte a pěstování ze semínek vám přijde složité? Zkuste to s řeřichou. Obejdete se dokonce i bez zeminy! Řeřichová semínka lze jen tak rozložit na talířek nebo misku a zavlažit vodou. Začnou klíčit a růst. Důležité je, aby semínka byla vždy vlhká, v teplém bytě je budete muset osvěžovat každý den.
Naklíčit můžete i cibulovou nať! Vyberte si zdravou cibuli a posaďte ji do vody – nejlépe do užší sklenice, v níž bude cibulka dobře držet, zatímco kořínky budou ve vodě.
Za několik dnů uvidíte, že se kořínky protahují a prodlužují. Zároveň se objeví zelená nať, která velmi rychle poroste. Než začnete se sklizní, počkejte, až bude mít více výběžků.
Občas vyměňte vodu, aby vám cibule déle vydržela.
Jak uchovat čerstvé bylinky na zimu? Zkuste tvořítka na led.