Chronický zánět dásní (gingivitis chronica) – příznaky, příčiny a léčba

Nejčastější příčinou vzniku zánětu dásní je nedostatečná zubní hygiena a tedy působení zubního plaku. V prvních dnech se zánět spouští drobnými mechanickými, či termickými poškozeními. Pokud se k těmto poraněním přidá nedostatečná ústní hygiena, vniká v daných místech akutní zánět. Ten může být v krajních případech i bolestivý.

Bakteriální flóra zubního plaku po delším působení překlene zánět do jeho vleklého stavu. Chronický zánět se projevuje zaoblením interdentálních papil a podnětovým krvácením mezizubních prostor. Vleklý a neléčený zánět může přerůst i v nebezpečnou a nepříjemnou parodontitidu, jejíž léčba bývá mnohonásobně náročnější a nákladnější.

Chronická gingivitida a její příčiny

Hromadění plaku v ústní dutině a působení škodlivých bakterií způsobuje infekci. Tyto bakterie uvolňují toxiny, na které dásně odpovídají obrannou reakcí – zánětem. Ten je ale velmi často komplikován a podmíněn kromě plaku dalšími rizikovými faktory jako:

• diabetem,
• kouřením a stresem,
• zubním kamenem,
• hormonálními změnami (menstruace, těhotenství, puberta),
• užíváním starších druhů perorální antikoncepce,
• užíváním kortikoidů a jiných speciálních léků,
• a nedostatkem vitamínu C.

Jiné příčiny gingivitidy

Kromě masově rozšířené – plakem indukované gingivitidy, existují i jiná onemocnění a komplikace, která krvácení a zánět dásní způsobují. Většinu z nich provází infekce a komplikace i v jiných částech sliznice ústní dutiny a vyžadují pomoc lékařů a odborníků i mimo okruh zubních hygieniků a lékařů.

K dalším příčinám mimo jiné patří:

• jiné bakteriální infekce (kapavka, syfilis),
• virové infekce (HIV, herpes),
• kvasinkové infekce,
• alergie způsobené kovy, rtutí, plasty, chemikáliemi z ústních vod a zubních past
• citlivost a alergie na potraviny.

Jak poznám že trpím zánětem dásní?

Gingivitida se ze začátku nemusí projevovat nikterak drasticky. Ale už počátku by se její důsledky neměly podceňovat. Pokud pociťujete průvodní příznaky zánětu dásní, neváhejte neprodleně navštívit svého zubaře. Zásadními ukazateli zánětu jsou:

• krvácení dásní při čištění zubů,
• citlivost, zarudnutí a otok dásní,
• ustupující dásně v oblasti zubních krčků,
• neustálý zápach z úst (halitóza),
• a usazování zubního kamene.

První pomoc při odhalení gingivitidy

Je velmi důležité rozpoznat probíhající zánět už v počátku. Pokud by se jeho léčba odkládala a projevy přehlížely, může zánět přejít hlouběji až do tkáně parodontu.

U dlouhodobě trpících pak vzniká vysoké riziko parodontitidy, která má nevratné a hluboké následky. Při prvních příznacích je důležité navštívit svého lékaře, který snadno zánět rozpozná.

Díky metodě PBI Indexu (indexu krvácivosti papil) dokáže odhalit i míru poškození dásní. Jde o bezbolestné měření krvácivosti pomocí parodontální sondy. 

Krvácivost lze snížit na minimum i do fáze úplného uzdravení. Při pravidelných návštěvách lékaři na tuto možnost vždy upozorňují.

Spočívá pouze v pravidelné a přísné zubní hygieně se správnou technikou a vhodnými zubními a mezizubními kartáčky.

Není radno přehlížet i doporučení k používání vhodných zubních past a ústních vod, které snižují množství škodlivých bakterií v ústní dutině a tak i pomáhají k regeneraci ústní bakteriální flóry.

Bohužel mnoho pacientů od pečlivého čištění odrazuje krvácivost a první bolestivé projevy přísného dodržování ústní hygieny. Ty ale během prvních dnů správné péče odezní. A při poctivém dodržování se už ani nevrátí. Platí proto jednoduchá rovnice – výborná ústní hygiena se rovná nulové krvácivosti a nízkému riziku parodontitidy.

Co pomáhá na zánět dásní?

Kromě mechanického odstranění mikrobiálního povlaku plaku je možné probíhající zánět dásní zmírňovat několika jednoduchými opatřeními:

• výplachy čaji (odvar z šalvěje, či květu heřmánku)
• ošetření roztoky k ústním výplachům 
• ošetření gely s antiseptickým a anestetickým účinkem

Jednodušší je zánětu předcházet než řešit jeho následky

Prevence je ta nejjednodušší cesta, jak předcházet infekci dásní. Pravidelná a důkladná ústní hygiena vás vždy bude stát méně než následná léčebná opatření, která je nutné podstupovat v případě parodontitidy. Správnou techniku a intenzitu čištění zubů s vámi nacvičí vaše dentální hygienistka.

K návštěvě a provedení profesionální ústní hygieny se doporučuje docházet jednou za půl roku. Hygienistka vám v rámci návštěvy doporučí i aktuální ideální velikost mezizubních kartáčků a vhodnou tvrdost a hustotu štětin zubního kartáčku.

Ti nejpoctivější z vás pak mohou sáhnout i po zubní škrabce, která odstraní škodlivé bakterie z povrchu jazyka a vhodné ústní vodě, která nejen osvěží dech, ale pomáhá v bitvě s nežádoucími bakteriemi. 

Jak řešit ústní hygienu na cestách, či mimo domov

Lidé se svých dentistů často ptají, jak mají řešit ústní hygienu v práci, či na cestách. Není žádným tajemstvím, že jiné národy po každém jídle bez ústní hygieny už nedají ani ránu. V našich krajích se k tomuto pravidlu teprve snažíme dospět pomocí osvěty v zubních ordinacích.

Obecně se doporučuje po každém jídle vypláchnout ústní dutinu alespoň vodou. Pokud víte, že se vám po každém jídle drobné částečky potravy zachytávají i v mezizubních prostorech, je vhodné si zuby rovnou vyčistit. Praktickou variantou je v tomto případě cestovní sada zubních pomůcek, která může být vždy po ruce.

A tím i vaše jistota svěžího dechu a zdravých dásní.

Pečlivá zubní hygiena Co na parodontozu

Zánět dásní – Nazuby.cz

• Mezizubní péče
• Na zánět dásní

Gingivitida neboli zánět dásní se projevuje zarudnutím a zduřením dásní. Postupně dochází k narůstání objemu dásně a k zaoblování interdentálních papil.

Při zánětu dásní se v dásňovém žlábku objevuje větší množství sulkulární tekutiny a při jemné sondáži dochází ke krvácení. Dalším příznakem zánětu dásní je podnětové krvácení, které se nejčastěji objevuje při čištění zubů.

Bolestivost se vyskytuje zřídka.

Bez léčby přechází gingivitida v polovině případů v parodontitidu.

Zánět dásní můžeme rozdělit na akutní nebo chronický.

Akutní gingivitida je vlastně akutním zánětem, který bývá zapříčiněn mechanickými či termickými podněty a nejčastěji bakteriálními povlaky. Plakem podmíněná gingivitida je vlastně zánět způsobený smíšenou bakteriální flórou zubního plaku.

Akutní zánět dásní vyvolaný bakteriálními povlaky přechází po několika dnech v chronickou gingivitidu. K příčinám akutní gingivitidy patří špatná ústní hygiena, proto je základním krokem léčby akutního zánětu dásní zlepšení ústní hygieny. Mezi další příčiny může také patřit kouření a stres.

Závažným akutním onemocněním je ulcerózní gingivitida.

Chronická gingivitida má dlouhodobější průběh, zánět se omezuje pouze na dáseň, která je zduřená a krvácející. U chronického zánětu dásní ještě nedochází ke ztrátě úponu závěsného aparátu zubu, není pozorován úbytek alveolární kosti, ale objevuje se prohlubování dásňového žlábku a vznik tzv.

nepravých dásňových chobotů. Léčení chronického zánětu dásní je dlouhodobější, než u zánětu akutního. Doporučuje se používat vhodný zubní kartáček, nezapomínat na pomůcky pro čištění mezizubních prostor a pomáhá také používat přípravky proti zánětu dásní, tzn. speciální zubní pastu a ústní vodu (např.

: GUM Paroex, Listerine).

Léčba zánětu dásní spočívá v odstranění všech dráždivých podnětů v dutině ústní, v motivaci pacienta a instruktáži ke správné dentální i interdentální hygieně. U akutní formy jsou vhodné léčivé výplachy.

Zvláštní formy gingivitidy mohou být vyvolány hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukemie).

Rozeznáváme:

• těhotenskou gingivitidu
• pubertální gingivitidu
• menstruační gingivitidu
• gingivitidu climacteria
• gingivitidu vyvolanou kontraceptivy

Zdroj: DOSTÁLOVÁ, Taťjana. SEYDLOVÁ, Michaela a kolektiv. Stomatologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. Počet stran 196. ISBN 978-80-247-2700-4.

II. Gingivitida – zánět dásní

Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80% lidí a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida…

Rozdělení gingivitid

Gingivitidy neboli záněty dásní se dělí na:

• zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida, Touto formou trpí přes 80% lidí a když není včas adekvátně léčena, může přejít postižením hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky vč. ztráty vlastních zubů či dokonce celého chrupu.
• gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (např. syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a pod. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.

S ohledem na masové rozšíření a náplň práce zubního lékaře, budeme dále věnovat hlavní pozornost  právě plakem indukované chronické  gingivitidě.

Chronická plakem indukovaná gingivitida

Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90% středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy (lidově parodontóza či paradentóza).

Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Jen při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí.

Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění.

Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamin C).

Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, tzv.

toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu.

Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.

Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu, neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které, lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby.

Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce-léta), může napadnout hlouběji další tkáně parodontu a přejít v parodontitidu (lidově parodontóza či paradentóza). U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození  v souladu s pravidlem, že kapka nehloubí kámen silou, ale vytrvalostí.

Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní (preventivní prohlídky!!!) a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu.

K příznakům gingivitidy patří:

• změna vzhledu – dáseň je zarudlá a později také zduřelá, hladká a lesklá zejména v oblasti zubních krčků
• krvácení při čištění chrupu, doteku sondou, popřípadě i spontánní krvácení
• ve většině případů dásně nebolí, zcela vyjímečně se vyskytuje mírná citlivost

Ke stanovení diagnózy zánětu dásní nepotřebuje zubní lékař žádné speciální přístroje – gingivitidu rozpozná pohledem na dásně při běžném vyšetření.

Stanovení PBI indexu (indexu krvácivosti papil)Míru závažnosti zánětu pak určí lékař nebo zubní hygienistka pomocí měření krácivosti a stanovením tzv. PBI indexu – indexu krvácivosti papil. Toto se provádí pomocí parodontální sondy se zakulaceným koncem a je zcela bezbolestné.

Stupeň krvácení se vyhodnocuje u všech zubů, přičemž součet za celou ústní dutinu reprezentuje zmíněný PBI index.  Ten slouží jako objektivní výpověď o stavu dásní, respektive o kvalitě ústní hygieny jednotlivých pacientů.

 Platí totiž jednoduché pravidlo: špatná ústní hygiena = silné krvácení z dásně a vysoký PBI index / výborná ústní hygiena = žádné krvácení z dásně a nízká hodnota PBI indexu.

Hodnoty:

0 – dáseň nekrvácí 1 – dostavuje se pouze bodové krvácení nebo krvácení v kratších úsecích 2 – dostavuje se krvácení z delších úseků nebo je přítomno několik krvácivých bodů 3 – mezizubní prostor se již brzy po vyšetření sondou naplňuje krví, ta po chvíli pomalu odtéká do oblasti krčku zubu 4 – silné krvácení při vyšetření sondou

Stupeň závažnosti krvácení (0 – 4) je zaznamenáván u každého mezizubního prostoru. Po zápisu se sečte celkový počet bodů a vyhodnotí se závažnost onemocnění dásní.

Cílem zubního lékaře nebo dentální hygienistky, kteří provádějí kromě profesionálního čištění zubů – odstraňování zubního kamene, též výuku techniky čištění zubů, je snížit součet bodů alespoň pod 15.

Index krvácení z dásně je možné snížit na nulu, tedy na stupeň naprostého uzdravení, a to za předpokladu, že má mezizubní prostor hladké stěny a může být důkladně vyčištěn nití nebo mezizubním kartáčkem.

• Zvýšená krvácivost dásní a strach z dalšího krvácení často vede postižené k tomu, že si méně čistí zuby a tak situaci jen zhoršují: v ústech je větší množství plaku, který tvoří základ pro vznik zubních kazů a onemocnění dásní.

 

Léčba zánětu dásní

Léčba spočívá v dokonalém odstraňování zubního plaku, tzn. důsledné, provádění ústní hygieny. Zubní lékař nebo většinou dnes již dentální hygienistka provede ordinační vyčištění zubů. Odstraní i zubní kámen, čímž se zlepší možnosti dokonalého odstraňování zubního povlaku v domácích podmínkách. Nezbytná je spolupráce pacienta s lékařem, a to zejména v oblasti dokonalého provádění ústní hygieny zahrnující čištění zubů správnou technikou a čištění prostorů mezi zuby mezizubními kartáčky a zubní nití.

U akutních forem a pacientů, kde je žádoucí velmi rychlé potlačení projevů zánětu dásně, je možné využít jako podpůrný prostředek i léčebné výplachy úst roztoky s obsahem chlorhexidinu. Základním úkonem v boji se zánětem dásní však vždy zůstane mechanické odstranění mikrobiálního povlaku pomocí vhodných pomůcek a použitím správné techniky čištění.  Vše ostatní jako jsou ústní vody, zubní pasty a masážní roztoky určené k léčbě zánětu dásní mají pouze omezený a pomocný účinek a samy o sobě bez mechanického odstranění plaku nikoho zánětu dásní nezbaví.  

Prevencí vzniku zánětu dásní je jednoznačně pravidelná a správnou technikou prováděná ústní hygiena.

Optimální techniku je nutné zvládnout s pomocí nácviku u dentální hygienistky, která rovněž doporučí vhodné pomůcky pro její provádněí Proměří velikost mezizubních prostorů speciální sondou a doporučí odpovídající velikost mezizubních kartáčků. Profesionální ústní hygienu v ordinaci zubního lékaře nebo u dentální hygienistky je vhodné podstoupit každých 6 měsíců.

Pokud hrají při vzniku onemocnění a zhoršování stavu roli i jiné faktory, rozlišujeme další formy gingivitidy:

Tzv. hormonální gingivitis se může se objevovat v těhotenství (gingivitis gravidarum, těhotenská gingivitida), pubertě, klimaktériu nebo při užívání starších antikoncepčních přípravků. Základní příčinou vzniku hormonální gingivitidy je většinou „normální“ chronická gingivitis. Proto je pro léčbu a prevenci rovněž nezbytná správná hygiena ústní dutiny. Podle okolností se dále může rozvinout v hormonální parodontitidu (angl.: hormonal factors which influence periodontal diseases).

V těhotenství by se péči o dásně měla věnovat zvýšená pozornost obzvlášť. Zánětem dásní trpí až 100% gravidních žen. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni v důsledku zvýšené přítomnosti plaku před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, které produkují bakterie plaku.

Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu a porodu dítěte s nízkou porodní hmotností. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu Zvýšené hladiny určitých hormonů mohou navíc přímo podporovat růst a rozmnožování určitých druhů bakterií (např. Prevotella intermedia, ve 4. až 6.

měsíci těhotenství).

Vzácně se lze setkat s velmi bolestivou deskvamativní gingivitidou (angl.: desquamative gingivitis), která není samostatnou diagnózou, spíše popisem klinického stavu, který vzniknul na podkladě plakem indukované gingivitidy u pacientů s celkovým onemocněním. Mohou ji vyvolávat tyto klinické obrazy či příčiny: – dermatózy: lichen planus, pemphigoid, pemphigus, dermatitis herpetiformis, epidermolysis bullosa – alergie – reakce místní přecitlivělosti na ústní vody, materiály zubních náhrad (slitiny kovů, plasty), léky, kosmetiku, žvýkačky, skořici, natriumlaurylsulfát (SLS) obsažený ve většině zubních past

– autoimunitní onemocnění a hormonální poruchy

Gingivitis desquamativa je provázena potížemi jako je nesnášenlivost hrubých kousků jídla, ostrých koření, změn teploty, kyselých jídel. Gingiva může být postižena u jednoho až všech zubů.

Může být postižena pouze gingiva nebo postižení gingivy může být spojeno s postižením jiných sliznic nebo kůže. Léze mohou upozornit na závažné onemocnění, které se může takto poprvé manifestovat. K příznakům patří pálení v ústech a silné bolesti.

Povrchové vrstvy sliznice dásní se olupují, často se přitom tvoří puchýře. Protože je při tomto postižení čištění ústní dutiny bolestivé, bývá tato forma gingivitidy překryta gingivitidou chronickou, která je podmíněna plakem.

Jako léčebné opatření se navrhuje:  odstranění vyvolávajících příčin (je-li to možné),  zlepšení ústní hygieny,  lokální nebo systémová imunosupresivní léčba

U deskvamativní gingivitidy nejčastěji nacházíme tyto bakteriální druhy: actinomyces, streptococcus, veilonella, fusobakterie, treponema, prevotella.

Akutní gingivitida (angl. acute gingivitis) začíná většinou v mezizubních prostorech. Je to zpravidla akutní vzplanutí chronické gingivitidy. PO určité době opět ustoupí do chronické formy, nebo se může zhoršit do formy nekrotizující ulcerózní gingivitidy (ANUG). Jako příčiny jsou označovány mechanické a termické podněty v součinnosti s bakteriálním znečištěním z plaku. Léčba akutní gingivitidy je poměrně snadná: správná ústní hygiena a podpůrné výplachy ústní dutiny antibakteriálními roztoky.

Ulcerózní gingivitida (ANUG, angl. zkratka Acute Necrotizing, Ulcerative Gingivitis) se vyvíjí zejména vlivem nezdravého způsobu života (stres, abusus alkoholu, léků, cigaret). Společně s nedostatečnou či zcela absentující ústní hygienou a kouřením se tedy na vzniku choroby podílí lokální iritace gingivy depozity zubního kamene a zřejmě i jiné etiologické faktory lokální a celkové povahy, snižující obranychopnost tkání parodontu či celého lidského organismu. Můžeme ji však pozorovat i při obtížném prořezávání zubů moudrosti u dětí a mladistvých. V klinickém obraze dominují četné zánětlivé vředy papil a postižení volné i připojené gingivy s tendencí k zanícení celé sliznice ústní dutiny (stomatitis). K příznakům patří kromě bolestí také hnilobný zápach z úst (foetor ex ore), celková únava a horečka. Bolesti jsou podstatně silnější než u „normální“ akutní gingivitidy. Čištění ústní dutiny je velmi obtížné. Tvoří se bakteriální plak – a tím se začarovaný kruh uzavírá. K prvnímu vyčištění je většinou zapotřebí zubní ošetření s místním znecitlivěním. V ekonomicky vyspělejších zemích se onemocnění v současnosti vyskytuje jen zcela sporadicky.

Nahoru «

Gingivitis

Gingivitis, gingivitida nebo-li zánět dásní je onemocnění gingivy.

Projevy[upravit | editovat zdroj]

• Zarudnutí, zduření, krvácení po sondování sulku, exsudace (= zvýšený tok sulkulární tekutiny), ulcerace.
• Zvýšení sondovatelné hloubky bez ztráty attachmentu = nepravý chobot.

Zánět[upravit | editovat zdroj]

Prvotním projevem gingivitid je zánět. Dásně jsou zarudlé a edematózní. Vlivem zánětu dochází k postupnému narůstání objemu gingivy, které se nejdříve manifestuje zvětšením a zaoblováním interdentálních papil. Postupně mizí dolíčkování (stipling), dásně se vyhlazují. Vznikají nepravé parodontální choboty.

Krvácivost[upravit | editovat zdroj]

Dalším příznakem, který je typický pro zánět, je podnětová krvácivost. Gingiva krvácí například při čištění zubů, při jídle apod. Podle intenzity krvácení lze usuzovat na míru zánětu (PBI – papilla bleeding index).

Vznik vředů[upravit | editovat zdroj]

Na vrcholu interdentálních papil mohou v některých případech vznikat vředy, dochází k rozpadu tkáně a v extrémním případě až k úplnému vymizení papily (ANUG – akutní nekroticko-ulcerózní gingivitida). Může vznikat tzv. invertovaná papila, která je propadlá v opačném směru. Vředovité změny gingivy mohou ukazovat na některá závažná onemocnění, jako jsou leukémie nebo AIDS.

Hyperplazie gingivy[upravit | editovat zdroj]

Gingivitida (zuby před a po scalingu)

V některých případech se v  gingivě hromadí vazivová tkáň, což vede k ještě většímu nárůstu objemu gingivy a tím i ke zvýrazňování parodontálních chobotů.

Rozdělení dle etiologie[upravit | editovat zdroj]

• Pouze plakem indukovaná gingivitida;
• Plakem podmíněná modifikovaná celkovými faktory:
  • Endokrinní faktory:
    • gingivitida v pubertě (př. juvenilní hyperplastická gingivitida);
    • těhotenská gingivitida;
    • gingivitida při diabetes mellitus,
  • Celková onemocnění:
    • např. gingivitida při leukemii
  • Léky modulovaná gingivitida:
    • gingivitida při hormonální antikoncepci,
    • poléková hyperplazie gingivy (Cyklosporin A, hydatoináty, blokátory Ca2+ kanálů) s následným zánětem.[1]

Rozdělení dle průběhu[upravit | editovat zdroj]

Akutní gingivitis

• akutní zánět gingivy se zarudnutím, zduřením a exsudací.
• Příčiny: mechanické a termické vlivy (perzistující bakteriální povlaky).

Chronická gingivitis

• dlouhodobý klinický průběh;
• Projevy: omezené na gingivu (krvácení, hyperplastické zduření…)
  • nedochází ke ztrátě attachmentu, kost neubývá, sulkus může být prohlouben v chobot;
  • zánětlivě podmíněné hyperplazie vedou k tvorbě pseudochobotů.
• Příčina: mikroorganismy zubního plaku = „špinavá“ gingivitida;
  • mikrobiologie – G+ tyčky a koky převládají nad G− bakteriemi – fakultativně anaerobní převládají nad čistě anaerobními.

Plakem indukovaná gingivitida[upravit | editovat zdroj]

• zánět indukovaný bakteriemi zubního plaku;
• lokalizovaná × generalizovaná forma;
• může postihovat celou gingivu, nebo jen interdentální papily
• typický chronický průběh;

Histologicky
kulatobuněčný infitrát. Není rozrušení alveolární kosti, kompakty.

Prognóza
neléčená může přejít v parodontitidu (přestup zánětu na alveolární kost). Léčená plně reverzibilní.

Terapie

• Chronická forma: hygiena! Odstranění retenčních míst pro plak (zubní kámen, převislé výplně, nevyhovující protetické práce…)
• Akutní forma: šetrné výplachy peroxidem vodíku, po zklidnění jako u chronické.

Gingivitis gravidarum (těhotenská gingivitida)[upravit | editovat zdroj]

• v sulkulární tekutině – zvýšené množství estrogenu a progesteronu + zvýšená reaktivita gingivální tkáně, bakteriální invaze;
• zvýšení cévní permeability, edémy, syntéza prostaglandinů a jiných mediátorů zánětu;
• spontánní krvácení gingivy (hlavně od 2. trimestru), hyperplazie gingivy (epulis gravidarum);
• množství plaku nezvýšeno, mění se jeho složení.

Terapie
jako u plakem indukované gingivitidy.

Pubertální gingivitis[upravit | editovat zdroj]

• hormonální dysbalance, často spojeno se špatnou hygienou a nadměrným dýcháním ústy;
• nejvyšší výskyt kolem 15 let. Výraznější změny u dívek.[2]
• klinické projevy jako těhotenská.

Terapie
jako plakem indukovaná.

Gingivitis intermenstrualis, menstrualis a climacterica[upravit | editovat zdroj]

• následek změny (poklesu) hladiny estrogenů – snížení keratinizace buněk;
• ztráta přirozeného krytu ze zrohovatělých buněk.

Terapie
jako u plakem indukované gingivitidy.

Gingivitis vyvolaná kontraceptivy (pilulková)[upravit | editovat zdroj]

• jako těhotenská, při užívání preparátů s vysokým obsahem progesteronu.

Terapie
jako u plakem indukované gingivitidy.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

• Gingiva
• Parodont
• Parodontologie – základy

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

• Klasifikace onemocnění gingivy

Reference[upravit | editovat zdroj]

• MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

Zánět dásní: příčiny, příznaky a léčba – Zdraví.Euro.cz

• Zánět dásní neboli gingivitida patří mezi nejčastější onemocnění ústní dutiny. Jedná se o běžnou zdravotní komplikaci, která trápí až 90 % dospělé populace.
• Zánět dásní je většinou způsobený nedostatečnou ústní hygienou. Za jeho vznik jsou zodpovědné bakterie, které v ústní dutině vytvářejí zubní plak. Pokud ho člověk pravidelně neodstraňuje, vzniká nepříjemná infekce.
• Pokud pacienta trápí gingivitida, jeho dásně bývají rudé a zanícené, otékají, snadno krvácí nebo se poraní, začínají ustupovat a dochází proto k odhalování zubních krčků.
• Pokud se pacient rozhodne zánět dásní ignorovat, může časem přejít v parodontitidu. Ta způsobuje úbytek kostí, které kotví jednotlivé zuby, a následnou ztrátu zubů samotných.
• Léčba zánětu dásní spočívá hlavně v důsledné ústní hygieně. Pacient by si měl pravidelně a správně čistit zuby i mezizubní prostory a případně docházet také na zubní hygienu.
• K dispozici jsou také různé pomůcky, pomocí kterých můžete zánět dásní eliminovat a předcházet mu. Patří sem například zubní nit, mezizubní kartáčky, speciální pasty nebo gely.
• Zánět dásní bývá spojený také s obdobím hormonálních změn, často tedy trápí nastávající maminky, ženy v přechodu nebo děti v pubertě.

Zánět dásní (gingivitida) patří mezi nejčastější onemocnění ústní dutiny. Jedná se o infekci vyvolanou bakteriemi zubního plaku, které se postupně vytváří na zubech i dásních.

Tělo se proti těmto činitelům brání prostřednictvím zánětu, který se projevuje tím, že dásně snadno krvácí, otékají, jsou zanícené, podrážděné a zarudlé. Pomocí správné péče se však můžete zánětu snadno zbavit a udržovat své zuby i dásně zdravé.

Zánět dásní představuje běžnou zdravotní komplikaci, se kterou se v dnešní době potýká až 90 % dospělé populace. Dá se poměrně snadno léčit pomocí správné ústní hygieny a speciálních pomůcek pro čištění zubů i mezizubních prostorů. Pokud se však pacient o své zuby a dásně dostatečně nestará, může se onemocnění rozvinout až v parodontitidu.

Příčiny zánětu dásní

Zánět dásní většinou souvisí s nedostatečnou ústní hygienou. Toto onemocnění totiž způsobují bakterie, které se hromadí v ústní dutině a vytvářejí zde zubní plak.

Ten poté jednoduše přilne na povrch zubů i dásní. Pokud ho člověk neodstraňuje pravidelným čištěním, postupně ztvrdne, promění se v zubní kámen a dráždí dáseň.

Tím pádem vzniká větší prostor pro rozšíření bakteriální infekce.

V menší míře mohou hrát roli i dědičné faktory a na vzniku zánětu dásní se někdy podílí také kouření nebo stres. Některé skupiny lidí jsou navíc ohrožené mnohem více než jiné.

Rizikové skupiny

• Těhotné ženy
• Diabetici
• Starší pacienti
• Uživatelé orální hormonální antikoncepce
• Uživatelé kortikoidů nebo jiných speciálních léků

Jaké má zánět dásní příznaky?

Zdravé dásně jsou pevné a mají růžovou barvu. Projevy zánětu jsou tedy obvykle patrné na první pohled, jelikož dásně pacientů vykazují tyto příznaky:

• Dásně jsou rudé a zanícené
• Mohou být měkké
• Otékají
• Snadno krvácí
• Snadno se poraní
• Ustupují a dochází k odhalování zubních krčků

Gingivitida ve většině případů nebolí. Pokud tedy máte bolestivé a citlivé dásně, může se jednat o jiný problém, jako je například zubní absces nebo poranění vlivem špatné techniky čištění zubů. Někdy ale akutní zánět dásní bolest přeci jen vyvolat může. Kromě toho způsobuje také nepříjemný zápach z úst.

Formy zánětu dásní

Akutní zánět dásní může být způsoben bakteriálními povlaky, ale dochází k němu také při poranění dásní třeba při přílišném čištění zubů. Na rozdíl od chronické formy bývá také bolestivý. Jak dlouho trvá zánět dásní? Pokud si pacient i přes bolest správně a dostatečně čistí zuby, obvykle odezní za 7‒10 dní. V opačném případě může přejít v zánět chronický.

Chronický zánět dásní vzniká v důsledku dlouhodobě zanedbávané ústní hygieny nebo jako následek neléčeného akutního zánětu. Tato forma nebolí, typickým projevem je však krvácení z dásní a vytváření tzv. nepravých dásňových chobotů neboli prohloubení dásňového žlábku. Jedná se o předstupeň parodontitidy, které se lidově říká parodontóza.

Zánět dásní a možné komplikace

V časných stádiích je možné zánět dásní zcela vyléčit. Pokud však pacient ignoruje varovné příznaky, neléčený zánět dásní časem může vést ke vzniku parodontitidy. Ta způsobuje úbytek kosti, která kotví jednotlivé zuby, a její postupný rozklad vlivem působení škodlivých bakterií. Následně proto dochází také ke ztrátě zubů.

Vyšetření na zánět dásní

Zánět dásní stomatolog rozpozná pohledem do pacientových úst, jeho závažnost však obvykle určuje podle krvácivosti dásní. Toto vyšetření lékař provádí pomocí speciální zakulacené sondy, každý mezizubní prostor vyhodnocuje zvlášť a po sečtení bodů za celou ústní dutinu je schopný změřit tzv. PBI index, který vypovídá o celkovém stavu dásní.

Jaké jsou jednotlivé stupně krvácivosti?

• 0 – dásně nekrvácí
• 1 – bodové krvácení či krvácení na menších úsecích
• 2 – několik krvácivých bodů či krvácení z větších úseků
• 3 – mezizubní prostor se po vyšetření sondou plní krví
• 4 – při vyšetření sondou dochází k silnému krvácení

Jak léčit zánět dásní?

Abyste zamezili dalším komplikacím, důležité je odhalit probíhající zánět dásně už v zárodku a neignorovat varovné příznaky. Pokud tedy máte podezření na gingivitidu, rozhodně byste měli pro jistotu navštívit lékaře.

Co pomáhá na zánět dásní? Léčba zánětu dásní spočívá především v důsledné ústní hygieně. Nezbytná je proto dobrá spolupráce se zubním lékařem, který pacientovi poradí, jak na zánět dásní vyzrát a jak si co nejlépe čistit zuby a mezizubní prostory. Také obvykle doporučí další speciální pomůcky pro správnou hygienu, jako je například:

• Zubní nit
• Mezizubní kartáčky
• Ústní voda na zánět dásní
• Speciální zubní pasta na zánět dásní
• Mundisal gel na zánět dásní
• Larypront na zánět dásní
• Florsalmin na zánět dásní

Stomatolog či zubní hygienistka mohou také provést hluboké čištění zubů, které eliminuje zubní plak, odstraní zubní kámen a zlepší možnosti čištění ústní dutiny v domácích podmínkách. Pokud je zánět bolestivý, lze podat léky proti bolesti (analgetika) a v závažných případech lékaři předepisují na zánět dásní antibiotika.

Co na zánět dásní radí naše babičky?

Kromě správné ústní hygieny a odstranění mikrobiálního plakového povlaku pomáhá na zánět dásní domácí léčba. Vyzkoušet můžete třeba ošetření dásní roztokem peroxidu vodíku, masáž olejem z hřebíčku či myrty nebo speciální bylinné výplachy. Nejlépe pomáhají tyto bylinky na zánět dásní:

• Šalvěj
• Slez lesní
• Dubová kůra
• Heřmánek

Zánět dásní v těhotenství

Těhotenská gingivitida postihuje více než 30 % nastávajících maminek a vyskytuje se u žen, které měly zánětlivé změny na dásních již před početím. První příznaky jsou patrné již od 2.

měsíce těhotenství, hlavním projevem je silná krvácivost a zduření dásní, které jsou vlivem hormonů zvětšené a bolestivé.

Po porodu mohou problémy dále přetrvávat až do té doby, než hormony opět klesnou na běžnou hladinu.

V těhotenství by proto ženy měly péči o dásně věnovat zvýšenou pozornost. Důležité je čistit si zuby pravidelně, a to nejlépe po každém jídle, a především po konzumaci něčeho sladkého.

Také je vhodné používat měkké zubní kartáčky, zubní nit, mezizubní kartáčky i ústní výplachy s antibakteriálním účinkem. Těhotné ženy by neměly zapomínat ani na pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa.

Zánět dásní u dětí

Jelikož bývá zánět dásní spojený s obdobím hormonálních změn, často trápí také děti v pubertě. Je proto nutné dohlédnout na to, aby dospívající lidé chodili na pravidelné zubní prohlídky a aby dbali na správnou ústní hygienu.

Zánět dásní foto