České pivo versus dovoz a privátní značky

Jsme dovozci a distributoři toho nejlepšího piva. Po celém světě sháníme ty nejlepší pivní kousky a přinášíme je na Váš stůl. Věřte, že o značky, které v našem portfoliu najdete, je dobře postaráno. My je totiž jen nesbíráme.

Na každé z nich poctivě pracujeme tak, abychom poskytli ideální podmínky jak samotnému produktu, tak marketingovému rozvoji značky.

Piva, která to potřebují, skladujeme výhradně zachlazená a stejně tak dbáme na to, aby s nimi i u našich zákazníků bylo zacházeno tak, jak si zaslouží.

V našem velkoobchodním portfoliu jsou ty nejlepší české a světové pivovary. V rámci vlastní distribuce nebo partnerské spolupráce zásobujeme celé území ČR a Slovenska.

Po celém světě sbíráme ty nejlepší značky, abychom uspokojili i ty nejnáročnější zákazníky

Zahraničním zákazníkům poskytujeme výběr z našeho komplexního portfolia

V našem portfoliu jsou pouze ty nejlepší produkty jak z České republiky, tak ze zahraničí

Nabídka sudů týden 13 Pokračujeme v tom domácím pití. Vzhledem k tomu, že podniky budou ještě nějakou chvíli bohužel zavřené, zase rozšiřujeme nabídku sudů z minipivovarů pro veřejnost. Skladem máme naprosté klasiky z pivovarů Clock, Nachmelená opice, Zichovec a Kamenice. A to i v malých sudech 15 l nebo 20 l. Vozíme ale spoustu dalších pivovarů […]

Více

Nějak se nám tu rozmohlo takové to domácí pití a vzhledem k tomu, že podniky budou ještě nějakou chvíli bohužel zavřené, rozšiřujeme nabídku o prodej sudů minipivovarů pro veřejnost. Skladem máme naprosté klasiky z Pivovaru Clock a Nachmelená opice a brzy přidáme i sudy o objemu 15 l a 20 l. Vozíme ale spoustu dalších […]

Více

Ve spolupráci s naším oblíbeným CLOCKem jsem na Vánoce 2020 připravili pro klienta specialitku. K příležitosti oslavy 30 let od založení společnosti Wombat nám v Potštejně uvařili speciální várku IPL. Pivo potom dostalo speciální tematickou etiketu s robovombatem v clockovským stylu. Dopadlo to moc dobře, aspoň vizuálně můžeš posoudit sám ???? A pokud bys chtěl […]

Více

Pivní Vánoce na Tržnici Brno! Každej rok tápeš a vymýšlíš, co komu dáš pod stromek? My pro tebe máme řešení! Stav se k nám do baru na Tržnici Brno, nakup dárkový balení pro rodinu nebo kámoše a ještě u toho okoštuj něco z našich šesti píp. Náš super příjemnej a perfektně znalej personál se o […]

Více

České pivo versus dovoz a privátní značky
České pivo versus dovoz a privátní značky
České pivo versus dovoz a privátní značky
České pivo versus dovoz a privátní značky
České pivo versus dovoz a privátní značky
České pivo versus dovoz a privátní značky

7 let na trhu
450 produktů
56 pivovarů
500 partnerů

  • IČO: 04368851
  • DIČ: CZ04368851
  • Kořenského 879/19, 621 00 Brno
  1. [email protected]
  2. + 420 737 550 148
  3. Zelný trh 14/16, Brno, 602 00
  • Ing. Lukáš Marinč: + 420 604 947 827, obchod
  • Ing. Daniel Budík: + 420 728 315 963, jednatel
  • Bc. Veronika Havlíková: + 420 728 168 166, fakturace
  • [email protected]
  • Areál Vodařská 17, 619 00, Brno-Komárov

Řetězce se snaží posílit prodej privátních značek potravin

Popularita privátních značek řetězců (pozn. vlastní značky potravinářských a drogistických řetězců), tzv. privátek, stoupá. Jejich význam ukazují i výsledky spotřebitelského průzkumu společnosti Nielsen z letošního ledna, podle kterého jsou privátní značky pravidelnou součástí nákupního košíku pro osmdesát procent respondentů.

Což potvrzuje i Lidl, u kterého jsou právě privátky základní obchodní filozofií, a to od začátku jeho působení. „Aktuálně tvoří více než osmdesát procent naší nabídky napříč celým sortimentem a zákazníci u nás najdou výrobky pod více než dvěma sty různými značkami,“ říká tisková mluvčí Lidlu Zuzana Holá s tím, že privátní značky si u zákazníků vybudovaly důvěru.

Podle informací Globusu pak nakupuje v tomto řetězci výrobky vlastní řady pravidelně osmdesát procent zákazníků.

Tržby za privátky rostou

Podle údajů společnosti Nielsen tržby za privátní značky na českém maloobchodním trhu s potravinami a smíšeným zbožím a v drogeriích v roce 2018 přesáhly dvaačtyřicet miliard korun.

Privátní značky tak tvoří téměř pětinu z celkového obratu potravinářského a drogistického košíku, v minulém roce dokonce došlo ke změně trendu, kdy tržby za privátní značky rostly rychleji než tržby celé skupiny „značkových“ produktů.

Hlavním důvodem je fakt, že privátní značky jsou na českém trhu v různých řetězcích dobře ukotvené. Například Globus svou první značku uvedl na trh v květnu 2008 a měla název Globe. V roce 2010 se změnila na Korrekt, pod tímto názvem existuje do současnosti.

„Řada cenově výhodných produktů se postupem let významně rozšířila o mléčné výrobky a získala výraznější oranžovo-bílý obal. Další značky jako Globus Gold nebo Natuvell následovaly v průběhu let 2010 až 2012,“ říká Rita Gabrielová, tisková mluvčí Globusu.

České pivo versus dovoz a privátní značky
Autor: Nielsen

Ještě stabilnější pozici na trhu s privátkami má Kaufland, který je začal nabízet dva roky po svém vstupu na český trh, tedy v roce 2000.

„V roce 2010 jsme pak na trh uvedli vlastní značku K-Classic, která je základním pilířem v naší filozofii privátních značek a zahrnuje výrobky napříč celým naším sortimentem,“ říká tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Aktuálně mají v nabídce více než dvanáct set potravin privátních značek.

Za poslední tři roky se počet aktivních artiklů v této oblasti více než ztrojnásobil, v současné době na dvacetiprocentní podíl z celkového obratu Kauflandu.

Skutečnost, že se privátkám daří, potvrzují i data od společnosti Lidl: „Jen loni jsme pod našimi privátními značkami vyvezli výrobky sto padesáti českých výrobců do dvaceti šesti zemí.

Zákazníci také vědí, že bez ohledu na konkrétního výrobce je stejný výrobek se stejným složením stejně kvalitní nejen ve všech prodejnách v ČR, ale i ve všech ostatních zemích,“ uvádí Zuzana Holá. Naráží tak na dvojí kvalitu, která se u privátních značek loni prokázala (např.

Globus kvůli tomuto odhalení změnil složení své salámové pizzy, aby bylo totožné s produkty nabízenými v jiných státech).

Proč privátku, a ne „značkový“ výrobek?

Téměř třetina zákazníků spatřuje hlavní nevýhody privátních značek v nejasném původu výrobku. Často se z obalu nedozví ani zemi původu (bývá uváděno EU), ani výrobce (za výrobce, resp. dodavatele, je zde uveden řetězec). Legislativně je to však v pořádku. I tak ale v očích zákazníků převažují pozitiva.

České pivo versus dovoz a privátní značky
Autor: Nielsen

Hlavním motivem nákupu privátních značek je dle průzkumu společnosti Nielsen jejich nižší cena, nicméně zároveň až polovina respondentů v průzkumu uvedla také dobrou předchozí zkušenost s daným produktem. Neméně důležitou roli hraje i fakt, že se řetězce stále snaží rozšiřovat nabídku v různých segmentech, a to jak v potravinářské, tak i „non-food“ oblasti.

Do nejčastěji uváděných důvodů nákupu se dostala i zvyšující se kvalita privátních značek. Spolu s dobrou zkušeností zákazníků a s přibývajícím prémiovým segmentem privátních značek to jen potvrzuje, že privátní značky již nejsou vnímány pouze jako méně kvalitní alternativa nákupu.

Budete mít zájem:  Partner tráví Vánoce s narkomany. Je to konec vztahu?

České pivo versus dovoz a privátní značky

Prémiové i alternativní potraviny. Řetězce se přizpůsobují zákazníkům

Celá řada řetězců totiž nabízí pod privátní značkou nejen levné výrobky označované jako „osvědčená kvalita za příznivou cenu“, ale i ty prémiové. V pěkných lákavých obalech vůbec nepůsobí jako „low-cost“ produkt.

Například Billa nabízí pod značkou Billa Premium exkluzivní delikatesy, Kaufland má řadu Exquisit nebo širokou nabídku vín pod značkou Cultura Vini, Penny Market pod značkou Selection prodává výběrové těstoviny či bonboniéry a Albert v prémiové řadě Albert Excellent boduje u zákazníků zejména s kávou a čajem. Globus pod značkou Globus Gold prodává zejména kvalitní ovoce a zeleninu.

Řetězcům se osvědčila i sázka na specifickou nabídku pro zákazníky, kteří chtějí nakoupit rychle, čerstvě a kvalitně, anebo mají nějaké zdravotní omezení. Albert například na podzim 2018 přišel s novinkou Albert Fresh Bistro. „Řada aktuálně zahrnuje pět desítek tzv.

‚ready to eat‘ jídel v šesti kategoriích – wrapy, polévky, hotová jídla, bagety, sendviče a saláty. Nabídku pak logicky doplňují smoothie nápoje, limonády a fresh džusy,“ popisuje Barbora Vanko, tisková mluvčí Albertu.

Potraviny bez lepku, laktózy a v bio kvalitě pak sdružuje pod značku Nature's Promise. Dalším produktem je i privátka z Albertu s názvem Česká chuť, která garantuje český původ surovin.

Podobně smýšleli i v Bille, kde pod značkou Česká farma Billa nabízejí od začátku července do konce září výhradně české produkty ze sortimentu ovoce a zelenina. A v řadě Billa Naše Bio pak sto třicet výrobků v bio kvalitě.

V Kauflandu od srpna 2018 rozšířili nabídku o řadu K-Free, tedy produktů bez laktózy, nabízejí K-Take it veggie, sortiment pro vegetariány a vegany, a opravdu širokou nabídku jejich privátek tvoří řada K-Bio – bio potravin. Lidl zase zacílil na ty, kteří si chtějí dopřát uzeniny bez umělých barviv a konzervantů, proto přišel s řadou Pikok pure.

Jaké privátky kupujeme? Mléko, olej, smetanu

V rámci top třiceti nejvýznamnějších potravinářských produktových skupin mají podle průzkumu privátní značky největší podíl v prodejích mléka, dále v kuchyňských olejích a třetí místo obsadily smetany.

Že se mléčnému segmentu daří, serveru Vitalia.cz potvrdil jak Globus, tak i Kaufland. Kromě mléčných výrobků privátních značek se v těchto obchodech ještě daří uzenářským výrobkům – oba řetězce mají i vlastní výrobu. V Kauflandu pak zákazníci často kupují i vlastní značku piva Bruncvík a skokanem roku jsou podle Rity Gabrielové z Globusu lisované šťávy značky Globus.

Privátní značky řetězců jsou oblíbenou alternativou zákazníků i v dalších kategoriích: například ve slaných snacích, sýrech, paštikách a pomazánkách, ale i v konzervované zelenině, kde více než třicet procent celkových tržeb směřuje právě na produkty privátních značek. Mezi další kategorie, kde byl v lednu 2019 největší nárůst podílu privátních značek, patří zmrzliny, tuzemák a džusy.

Kdo si troufá dovážet do země piva? Nejodvážnější jsou Poláci | Firmy a trhy

PRAHA Česko je zemí piva a dokládá to nejen ve světě největší průměrná spotřeba na hlavu, ale i prakticky bezvýznamný vliv dovážených značek. Import piva loni především zásluhou polských výrobců narostl o 7,3 procenta, ale i tak dosahuje v celkovém objemu pouhých 312 tisíc hektolitrů.

To jsou necelá dvě procenta domácí spotřeby. Pivovarnický svaz uvádí, že se jedná o nejnižší podíl importu v Evropě.

Polsko je s loňskými 180 tisíci hektolitrů největším dovozcem, prodej polského piva meziročně narostl o sedmnáct procent. Druhý největší importér, tedy Německo, k nám loni dovezl kolem 44 tisíc hektolitrů.

Velké části piv z Polska si přitom zákazníci u nás prakticky ani nevšimnou. Nakupují je obchodní řetězce jako své privátní značky, které jsou většinou o poznání levnější než piva z domácí produkce.

„Nárůst dovozu v podstatě nic neznamená, protože celkový objem je marginální. Není to nic dramatického. Jedná se nejčastěji o levná piva, která Poláci prodávají u nás v pohraničí nebo do sítě našich obchodních řetězců,“ komentuje loňský vývoj dovozu předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Kromě Polska a Německa mají na dovozu určitý podíl i piva ze zemí, jako je Nizozemsko, Itálie, Belgie, Británie nebo Slovensko. Statistika celní správy uvádí dokonce i minimální objemy třeba z Thajska, Spojených arabských emirátů, Norska nebo Švýcarska.

České pivo versus dovoz a privátní značky

Největšího objemu dosáhl import piva v roce 2010, tehdy se k nám (také nejvíc zásluhou Polska) dovezl milion hektolitrů, což byl z roku na rok dvoutřetinový nárůst.

Šlo o jednorázový skok, způsobený tehdy zvýšenou spotřební daní, a tedy i vyšší cenou všech piv. Zdražení se krátkodobě řetězce snažily řešit dovozem nejlacinějších značek.

Za tak nízkou cenu, jakou tuzemští výrobci nejsou o chotni nabídnout.

Tuzemský trh však z naprosté většiny ovládají domácí pivovary, které dodaly loni do českých obchodů a hospod 16,3 milionu hektolitrů. Přestože se jedná o mírný meziroční pokles o 0,2 procenta, některé pivovary, třeba Bernard nebo Budějovický Budvar, vykázaly rekordní objem prodeje i pro Českou republiku.

Pivní velmoc

Pověst Česka jako pivovarnické velmoci dokládá i vysoké saldo přeshraničního obchodu. Loňský export zdejších pivovarů vzrostl o 13 procent na víc než 4,1 milionu hektolitrů.

„V našich nejdůležitějších exportních zemích – v Německu a na Slovensku – jsme prodali historicky nejvyšší objemy piva. Dosáhli jsme dvouciferného růstu na prestižních trzích v Itálii, Kanadě a Švédsku,“ pochvaluje si třeba Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Zajímavostí je, že údaje o loňském domácím prodeji zlatého moku, vyčíslené daty od celní správy, jsou nižší, než kolik uvádějí samotné pivovary, že pro domácí trh dodaly. Údaje celníků uvádějí pokles prodeje v Česku o zmíněné 0,2 procenta, přitom ale všechny největší pivovary uvádějí pro domácí trh nárůst produkce – s výjimkou Staropramene, který vykázal jen mírný pokles.

Jedním z důvodů je re-export. Některé obchodní společnosti u nás nakupují pivo, ale následně ho vyváží za hranice.

Pivovarnické Česko zažilo v loňském roce ještě jeden rekord – celkový výstav všech pivovarů, tedy včetně výroby pro export, poprvé v novodobé historii převýšil sumu 20 milionů hektolitrů.

České pivo versus dovoz a privátní značky

Pod vlastní značkou prodávají supermarkety hlavně šlehačky či popcorn. Pivo skoro vůbec ne

Billa pak ke konci loňského roku měla podíl privátních značek necelých 19 procent a letos v prvním čtvrtletí již bezmála 23 procent.

Nejsilnější rozvoj zaznamenává v oblasti čertvého sortimentu – mléčné výrobky, mražené výrobky, maso, ovoce či zelenina. I tato firma předpokládá jejich další vzestup.

„V horizontu pěti let se chceme přiblížit podílu 30 procent,“ uvedla mluvčí Dana Bratánková. 

U Kauflandu se privátní značky (je jich 36) podílejí na celkovém obratu zhruba 20 procenty. Firma je nabízí už od roku 2000 a očekává jejich další rozvoj, zmínila mluvčí tohoto řetězce Renata Maierl.

Do vlastních značek se pustil před dvěma lety i internetový obchod Rohlik.cz. „V současné době máme v sortimentu 55 položek našich privátních značek, tedy čtyři procenta z veškerého sortimentu,“ uvedl category manažer Michal Perlík a dodal, že společnost očekává „zásadní vzestup“.

Budete mít zájem:  Vracím se do práce. Kdo mi pohlídá dítě?

Něco za něco z pohledu výrobce a obchodníka

Výrobce, který chce produkovat pro privátní značky obchodního řetězce, musí zvážit pro a proti. V případě uzavření smlouvy bývá kladem například zaručený odběr zboží a úspory z rozsahu, nižší náklady na propagaci a často především možnost vstupu na nové trhy. Záporem je anonymita, možnost kanibalizace vlastní značky a někdy až nadměrná závislost na řetězci. 

„Úspěch privátních značek se odvíjí od pečlivého výběru dodavatele. Určujeme, jak bude daný produkt vypadat a chutnat, definujeme také zásady jeho složení. Například žádné naše uzeniny neobsahují separát, snažíme se nahrazovat palmový olej a podobně. Ne každý výrobce je ochotný přistoupit na naše nároky,“ uvedla mluvčí Lidlu Holá. 

Svůj postup při jednání s případnými dodavateli privátních značek popsali i zástupci dalších řetězců. Billa pořádá výběrová řízení a zasílá osloveným dodavatelům připravenou specifikaci produktu. Na jejím základě dodavatelé zašlou své produktové nabídky.

„S finálně vybraným dodavatelem pracujeme společně na vývoji obalu a následném zavedení do prodeje. Před tím, než se produkt dostane do regálu našich supermarketů, oddělení kvality naší společnosti audituje výrobu dodavatele, zda vše probíhá podle legislativních pravidel a interních pravidel Rewe Group (skupina pod níž Billa patří, pozn. red.),“ uvedla Bratanková. 

Globus sází mimo jiné na svou unikátní značku Poctivá výroba, ve které si zboží sám vyrábí. „U ostatních vlastních značek zboží sami dovážíme, takže máme dostatečnou kontrolu nad původem a kvalitou těchto výrobků,“ zmínila Gabrielová.  

O přísný postup se snaží i Rohlik.cz. „Pod privátní značku zařazujeme výrobky, které musí patřit k naprosté špičce na trhu. Rozhodně nechceme, aby se pod značkou Rohlíku objevily méně kvalitní položky, i když kvůli tomu nebudou nutně patřit mezi nejlevnější na trhu. Na vývoji produktů se zásadně podílíme sami, stejně tak na výběru obalových materiálů,“ uvedl Perlík. 

Také Kaufland má od samého zahájení vývoje výrobků, které nesou jeho jméno, plnou kontrolu nad složením a kvalitou. „Jsme autory nebo spoluautory receptur.

Pečlivě vybíráme dodavatele a sázíme na spolehlivé partnery, kteří se mohou prokázat certifikacemi jako je IFS nebo BRC,“ uvedla Maierl.

Dodala, že firma pravidelně provádí interní audity provozoven a laboratorní testy svých značkových výrobků. „Sami si také řídíme formu a timing komunikace.“

Nejvíce stouply prémiové privátní značky

Ani samotné privátní značky v rámci jednoho řetězce nebývají jednolitou masou podobné kvality či ceny. Výzkumníci z GfK rozlišují tři kategorie privátních značek. Prémiové, standardní a ekonomické.

Právě podíl prémiových v posledním roce vzrostl o necelé tři procentní body na 23 procent, zatímco obě ostatní kategorie klesly (standardním patří nyní přes 57 procent a ekonomické klesly pod 20 procent).

 Zástupce ve všech třech kategoriích privátních značek mají například Globus i Billa.

Prémiové privátní značky tak více a více konkurují klasickým značkovým výrobkům (čili nesoucím značku výrobce, nikoliv obchodníka). Mají k nim stále blíž i cenově.

Nejde tedy o levnější varianty, protože cenově bývají výrazně nad průměrem trhu, stejně tak jako samotné značkové produkty.

„Zákazník je tak už nemusí vnímat jen jako náhradu, ale jako plnohodnotnou konkurenci k zažitým značkám,“ uvedl Csengeri. 

Ceny privátních značek jsou v současné době zhruba na 75 procentech průměrné ceny značkových výrobků  a tento rozdíl se v dlouhodobém horizontu snižuje. Nejčastěji je podle GfK kupují rodiny s dětmi.  

Dovoz piva do ČR klesl o třetinu, vývoz roste

Snižuje se také dovoz privátních značek piva z Polska a Německa. Takřka o pětinu vyšší než loni je naopak vývoz tuzemských pivovarů.

Dovozy piva do ČR od ledna do konce srpna dosáhly 247.000 hektolitrů. Zhruba dvě třetiny dovozů letos představuje levné plechovkové pivo. To se vozí především do prodejen obchodních řetězců, které je prodávají pod svými privátními značkami. Poptávka po neznačkovém levném pivu v důsledku nepříznivého ekonomického vývoje v posledních letech roste.

Uděláme to sami

Je to proto, že levná piva začali vyrábět čeští producenti. „Řekli si, když je tady poptávka, proč bychom to měli nechávat Polákům, my to uděláme sami,“ řekl dobře informovaný zdroj z pivovarského prostředí, který si nepřál být jmenován. Přestože marže u privátních značek je pro pivovary minimální, prostřednictvím řetězců prodané množství piva je pro ně prý zajímavé.

Největším dovozcem piva do ČR zůstává Polsko, ze kterého se od ledna do srpna dovezlo piva za 157 milionů korun. Pomyslná druhá příčka patří Německu se 44 miliony, třetí největší dovozce je Maďarsko se zhruba 21 miliony Kč.

Dvě největší pivovarské skupiny v zemi, Plzeňský Prazdroj i Pivovary Staropramen spustily vlastní plnící linku piva do stále oblíbenějších PET láhví až v průběhu loňského roku. Do té doby do nich pivo stáčely ve spřízněných pivovarech v Maďarsku. Tuzemská pivovarská trojka, Heineken, přesunul produkci piva v plastových láhvích ze Slovenska do Česka již o rok dřív.

Pětinový vývoz

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého tento fakt výrazně ovlivnil loňskou a letošní bilanci zahraničního obchodu. Například dovoz piva z Maďarska je letos oproti loňsku zhruba jen pětinový.

„Rozvoj segmentu PET balení v Česku nás loni přiměl investovat do vlastní stáčecí linky na PET balení v pivovaru Staropramen, která byla spuštěna v květnu 2011,“ řekl mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. „Od té doby tak již nemusíme ke stáčení piva využívat stáčecí linky našich sesterských pivovarů v zahraničí,“ do­dal.

Z databáze ČSÚ vyplývá, že množství dovezeného piva výrazně klesalo už v loňském roce. Meziročně se tehdy snížilo více než o čtvrtinu na 572.000 hektolitrů. V letech 2009 a 2010 přitom rostlo o desítky procent ročně.

Vývoz se daří

Tuzemským pivovarům se naopak letos daří vyvážet. Za prvních osm měsíců roku vyvezli přes 2,4 milionu hektolitrů piva v hodnotě přesahující 3,1 miliardy korun. Meziroční růst v peněžním vyjádření představuje 16,5 procenta. Oslovené pivovary nechtěly letošní vývoj exportu konkrétněji komentovat.

Produkce tuzemských pivovarů v prvním pololetí mírně rostla. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven členské pivovary, které se na celkové domácí produkci podílejí z více než 90 procent, uvařily o 1,4 procenta piva meziročně více.

Na mírném růstu produkce se podílela zejména zvyšující se výroba mixů piva a limonád a návrat turistů do Česka.

Přes pozvolný růst výroby, který začal již loni, zůstává produkce českých pivovarů stále pod úrovní, kterou měla před propadem, jež nastal v důsledku ekonomické krize.

Budete mít zájem:  Prožila klinickou smrt a smysl života našla ve světle

Dovoz piva do Česka rekordně roste, vozí se hlavně z Polska

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

„Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU,“ uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

  • České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.
  • „Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou,“ podotkl šéf pivovarnického svazu.
  • Češi pivo omezují
  • Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

  1. Dovoz piva do Česka
  2. 850 tisíc
  3. hektolitrů by mohl podle Českého svazu pivovarů dosáhnout objem dovozu piva do České republiky v letošním roce.
  4. 319 tisíc
  5. hektolitrů činil dovoz piva do České republiky v loňském roce.
  6. Levněji to nejde Tuzemské pivovary podle Jana Veselého upouštějí od výroby privátních značek.
  7. foto: Archiv HN

Ze zahraničí se do ČR dovážejí piva klamající spotřebitele

Piva, která nejsou podle tuzemské legislativy pivy, která by spotřebitel podle jejich označení očekával. To je závěr, ke kterému došel na základě analýz Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS).

Dovážená piva se totiž tváří jako ležák (lager), ačkoli jde o velmi lehká piva, obsahují v porovnání s obdobnými tuzemskými pivy více alkoholu a naopak postrádají typickou hořkost domácí pivovarské produkce. To mimo jiné znamená, že k jejich výrobě se téměř nepoužívá chmel.

Uvedená piva mají také podstatně jiné zdravotní účinky na lidský organismus než pilsner českého typu, tedy „České pivo“. To ovšem spotřebitel vůbec netuší a piva ze zahraničí stále více kupuje.

Zejména po zavedení vyšší spotřební daně na pivo počátkem loňského roku se dovoz piv ze zahraničí meziročně zvýšil o 300 procent, přečemž značnou část tvoří pivo z Polska a Maďarska.

Na trhu se prosazují především nízkou cenou, té je však dosahováno za cenu výrazně nižší kvality. V zásadě lze konstatovat, že tato piva nejsou pivy v tuzemském slova smyslu.

Pracovníci VÚPS analyzovali počátkem letošního roku piva nakoupená v supermarketech, většinou šlo privátní značky. „Při nákupu jsme se řídili především cenou, obsahem alkoholu a druhem obalu – piva musela být prodávána v plechovkách.

Údaj o obsahu alkoholu v  případě dováženého piva ale není s českými pivy srovnatelný, dovážená piva jsou velmi hluboko prokvašena, proto je obsah alkoholu vyšší, než u většiny tuzemských piv stejné kategorie.

Zjistili jsme s překvapením, že přestože od roku 2010 nesmí být (v souladu s nařízením EU 1924/2006) na trh uváděny alkoholické nápoje s označením lehký (light), my jsme taková importovaná  piva nakoupili.

Navíc tato piva byla označena jako lager, nebo special, což je pro spotřebitele naprosto zavádějící údaj, nicméně vyplývá z odlišné dikce neharmonizovaných právních předpisů jednotlivých zemí EU. U lehkých piv jsme našli hodnoty extraktu původní mladiny 7-8 procent, čili jedná se o „sedmičky a osmičky“. Například matoucí označení piva Bitter Lager může ve spotřebiteli evokovat hořký ležák, ačkoli se jedná o osmistupňové pivo s extrémně nízkou hořkostí,“ uvádí se ve zprávě VÚPS.

Zavádějícím údajem je podle výzkumníků také označení „vyrobeno v EU“, ze které spotřebitel nemůže poznat, v jaké zemi bylo pivo skutečněvyrobeno.

„Není možn éříci, že dovážená piva jsou zdravotně závadná, avšak tato piva (ve srovnání s českými) se odlišují nedostatečnou plností, slabou hořkostí i nižší pěnivostí. Například všechna námi analyzovaná importovaná výčepní i lehká piva měla hořkost o 6 až 12 jednotek hořkosti nižší nežreprezentativní vzorek čtyř světlých výčepních českých piv.

Senzorická kvalita odpovídá analytickým hodnotám, piva jsou prázná a hořkost doznívá velmi slabě. S nízkým chmelením piv také pravděpodobně souvisí i nižší obsah důležitých antioxidantů, tzv. polyfenolů.

Také obsah dalších látek prospívajících zdraví, ať již jsou to vitaminy skupiny B, vláknina (beta glukany) jsme ve všech dovážených pivech nalezli podstatně méně. Důležité je také zjištění, že všechna česká piva měly vyšší tzv. ústojnou schopnost, cožje vlastnost piva, kterou u něj tak často oceňujeme.

Znamená to,že české pivo má daleko vyšší schopnost snižovat  kyselost žaludku a má vyšší digestivní účinky díky vyššímu obsahu hořkých látek,“ konstatuje Věra Hoenigová ze sekce Bezpečnost piva ve VÚPS.

Podle VÚPS mají taková piva společného s českým pivem „jen číslo celního sazebníku“.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se ČR proti dovozům takových piv nemůže bránit. „Každý členský stát je podle evropské legislativy povinen přijmout na svém území všechny výrobky, které vyhovují legislativě v zemi výrobce,“ podotýká Veselý.

Petr Havel

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *