Bylinkový speciál: Česnek medvědí

Zdroj: Pixabay

Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Medvědí česnek je vytrvalá rostlina, která má listy podobné konvalince a typickou vůni česneku. Právě podle ní si tuto chutnou bylinku nespletete s jedovatou konvalinkou. Poradíme, kde všude medvědí česnek v kuchyni uplatníte, a máme pro vás i recept na pesto.

Medvědí česnek najdete v lese, ale můžete si ho snadno vypěstovat i doma. Roste většinou od konce února zhruba do konce dubna (podle lokalit i déle). Nesmí se sbírat na chráněných územích a při jeho sklízení je třeba postupovat šetrně.

Nemusíte ani plenit les, neboť koupit se dá i v obchodech. Využívat tuhle rostlinku v kuchyni je skvělá možnost, jak dodat tělu antivirové a antibiotické složky.

Mohlo by Vás zajímat:

Mikrozelenina: Vitamínová bomba, kterou zvládnete vypěstovat i na parapetu

Využití medvědího česneku

Medvědí česnek je velmi křehký, proto se dá využít podobně jako baby špenát. Můžete ho buď přidat nasekaný do salátu, nebo z něj připravit špenát. Ten ale pouze krátce spařte na páře, opepřete a osolte. Medvědí česnek se hodí i do polévky, připravuje se stejně jako špenátová. Přidává se také do bylinkového másla. A pak je tu samozřejmě pesto.

Využití pesta z medvědího česneku

Kam se dá pesto použít? Prakticky kamkoliv. Je ideální součástí skvělých snídaní, obědů a večeří. Uplatní se od chleba s máslem přes saláty až po těstoviny.

Pesto z medvědího česneku třeba skvěle chutná nejen s těstovinami s rajčaty, ale také rybičkami. Můžete ho přidat do vývarových polévek. Podobně jako další koření se hodí na grilované maso.

Další z možností jsou různé omelety, nákypy či rizoto.

Mohlo by Vás zajímat:

Dokonalé rizoto: Říkalo se mu pokrm chudých, nyní patří ke gurmánským skvostům

Jak připravit pesto z medvědího česneku

Na menší skleničku budete potřebovat větší hrst čerstvého medvědího česneku, 4–5 lžic kvalitního olivového oleje a špetku soli. Pokud chcete, aby mělo pesto zajímavější chuť, přidejte k němu asi dvě lžíce parmezánu a ořechy.

Správně sem patří piniové, můžete je ale nahradit kešu, mandlemi a samozřejmě i vlašskými ořechy. Aby se ořechy více rozvoněly, můžete je krátce opražit. Podle chuti můžete i zakápnout citronovou šťávou. Vše důkladně rozmixujte.

Hotové pesto vložte do čisté skleničky, dobře ji uzavřete a skladujte v chladnu a temnu. Vydržet by mělo nejméně 14 dnů.

Pokud chcete pesto uchovávat po delší dobu, je lepší medvědí česnek nejprve na pár vteřin spařit ve vařící vodě a pak prudce zchladit vodou ledovou. Tepelnou úpravou sice přijde o trochu česnekového aromatu, ale zase z něj tak brzy nebude šedá hmota.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak připravit česnekový čaj: Stačí pár ingrediencí a posílíte imunitu

Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Česnek medvědí – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování

Česnek medvědí (latinsky allium ursinum) – každé jaro přináší novou naději, teplo a slunko. Ve svém nitru pociťujeme radost a povznesenost, těšíme se z prvé zeleně i ze zpěvu ptactva. Při pohledu na tuto novou zelenou nádheru bychom měli pamatovat na jarní kúru, k očišťování a odhleňování, jež nám přinese nikoliv zanedbatelné ozdravění.

Účinky rostliny:

Pěstování česneku medvědího

Obecné informace o pěstování zde.

Jak pěstovat doma nebo na zahradě česnek medvědí ze semínek nebo cibulek se dozvíte zde.

Sběr, sušení česneku medvědího a výroba pesta Zbyňkem Mlčochem – duben 2016: 

Především je to česnek medvědí, který patří k prvým poslům jara. Čerstvě zelené, kopinaté, lesklé listy se podobají listům konvalinky, vyrůstají z podlouhlé cibule, která je obalena bílými, průsvitnými šupinami. Hladký, bledě zelený stonek, vysoký až 30 cm, je ukončen koulí bílých květů.

Česnek medvědí roste pouze na humusovitých vlhkých loukách, stinných a vlhkých nivách, pod keři, v listnatých horských lesích. Jeho silnou česnekovou vůni ucítíme dříve, než rostlinu spatříme. Tato vůně mu přinesla i název „divoký česnek“.

A právě ona vyloučí možnou záměnu s konvalinkou nebo jinou jedovatou bylinou. 

Brzy z jara jsou mnohé lužní lesy pokryty čerstvými, zelenými listy česneku medvědího. Vyrůstají ze země v dubnu a květnu, někdy i dříve. Kvete však až uprostřed května a v červnu.

Dřímají v něm mohutné léčivé síly a vypráví se, že i medvědi ho hledají po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev. Česnek medvědí má v podstatě všechny vlastnosti našeho česneku, je ale mnohem léčivější.

Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry, kúry na odstranění škodlivých látek a léčí i chronické choroby kůže.

Usušené listy ztrácejí léčivé účinky. Proto se pro jarní pročišťovací a odhleňovací kúry používají čerstvé listy. Drobně nakrájené dáváme na chléb s máslem, jemně posekané používáme jako koření do polévky, sypeme jimi brambory a podobná jídla. Listy můžeme připravit také jako špenát nebo salát. 

Používáme-li je ve větším množství, mají štiplavou chuť, proto bychom je měli při přípravě jako špenát vylepšit tím, že je smícháme s kopřivou. 

Mladé rostlinky sbíráme  od března do dubna, vzácněji ve výšinách i v květnu, tedy ještě před rozkvětem, cibulky koncem léta anebo na podzim.

Cibulky česneku medvědího můžeme používat místo česneku setého.

Lidé s citlivým žaludkem by měli listy a cibulky nakrájet nadrobno, zalít je vřelým mlékem, nechat dvě až tři hodiny vyluhovat a pak tekutinu pít po doušcích. 

Chceme-li mít v domácnosti celý rok léčivou sílu česneku medvědího, uděláme si lihový výtažek – tinkturu (postup výroby je na konci stránky). Z této tinktury používáme denně 10-12 kapek ve vodě. Kapky výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (arteroskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. 

Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech, provázených plynatostí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeč střev, nebo chorobách střev.

Škrkavky a hlísty se po určité době používání česneku ztrácejí.

Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná.

Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavě, úzkost. Vysoký krevní tlak pomalu klesá.

Víno z česneku medvědího (viz způsoby použití) je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání.

Dokonce při zastaralém kašli se zahlenění průdušek uvolňuje a tak mizí i dušnost.

Velmi vřele doporučujeme tento lék i při tuberkulóze a vodnatelnosti (městnání v malém oběhu), na které často trpí staří lidé.

Čerstvě nasekané listy pročišťují i ledviny a močový měchýř a podporují odchod moče. Natřeme-li čerstvou šťávou těžko se hojící rány, rychle se zahojí. Ba dokonce se zlepšuje i stav při onemocnění věnčitých (koronárních) cév v srdci.

Česnek medvědí dost dobře nedoceňujeme jako prostředek čisticí krev, který se uplatňuje i při chronicky „nečisté kůži“.

Švýcarský přírodní lékař a bylinkář, farář Kunzle, tuto rostlinu zvláště chválil: „Pročišťuje celé tělo, vyhání ztvrdlé choré látky, ozdravuje krev, vyhání a zabíjí jedovaté látky.

Stále nemocní lidé, kteří mají lišeje, moučnatou tvář, tbc krčních uzlin, kteří jsou revmatičtí, měli by si tento česnek cenit jako zlato. Žádná bylinka na zemi není tak účinná pro pročištění žaludku, střev a krve. Mladí lidé by rozkvetli jako růžový záhon a vypučeli jako větvička jedle na sluníčku.

“ Kunzle dále uvádí, že zná rodinu, která předtím celý rok postonávala, navštěvovali lékaře, měli mnoho vyrážek a lišejů na celém těle, byli bledí, jakoby už spočívali v hrobě a jen utekli hrobařovi z lopaty. Po delším používání tohoto nádherného božího daru byli opět celkově zdraví a svěží. 

Alergie na česnek medvědí a intolerance (nesnášenlivost):

Česnek medvědí může také u některých jedinců vyvolávat alergické reakce nebo intoleranci (nesnášenlivost). Jedná se hlavně o reakci na česnekovou silici allicin, která se může projevit až otokem hrdla nebo vážnými dýchacímí potížemi.

Při kontaktu s pokožkou pak může vyvolat zarudnutí a podráždění. K dalším vedlejším účinkům spojeným s užíváním česneku medvědího řadíme také dýchací obtíže, tělní zápach či krvácení. I u česneku medvědího platí, že dobrého pomálu.

Nadměrné užívání v lepším případě vyvolává jen průjem a nadýmání, v horším pak i záněty ledvin.

ZAJÍMAVOST ZBYŇKA MLČOCHA: Přívlastek MEDVĚDÍ je spíše hanlivý. Vůbec totiž nemusí znamenat, že snad chutná medvědům (s tímto názorem je možné se setkat v obzvláště obskurních informačních zdrojích). Je možné předpokládat, že tímto jménem byla spíš vyjádřena jeho velmi nízká obliba u lidí.

Jména zvířat byla rostlinám v mnoha případech udělována proto, aby bylo hned jasné, že ony rostliny jsou pro člověka méně cenné až bezcenné (či snad v některých případech – především u rostlin vlčích – dokonce zdraví škodlivé). V tomto případě se tedy jedná o česnek dobrý leda tak pro medvědy – vždyť ani dobytek ho spásat nemohl.

Pozorný čtenář jistě v úvodu tohoto článku postřehl, že pro tento druh byla v 19. století zaznamenána i lidová jména „vlčí“ a „psí“ – inu, přeloženo do běžného jazyka: užitečný stejně jako vlčí mák, chutný jako psí víno, smrdutý tak, že by to neporazilo snad jedině medvěda.

Podobně se někdy říká, že medvědi tak milují tuto rostlinu, že se v ní válí. Ani to se nezakládá na pravdě.  

Způsoby užívání: 

• Česnek medvědí jako koření: čerstvé listy česneku medvědího se nařežou nadrobno jako pažitka a sypou na chlebíčky, do polévek, omáček, salátů a masových pokrmů.
• Tinktura z česneku medvědího: Nadrobno nakrájené listy anebo cibulky (150 gramů nebo více) naplníme do nádoby, zalijeme 38-40% alkoholem (1 litr) a dáme na teplé místo (v blízkosti radiátoru/krbu). Teplota při maceraci by nikdy neměla překročit 40°C. Užíváme asi 20-25 kapek denně.
• Víno z česneku medvědího: Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 I bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme. 
• Další recepty z česneku medvědího zde – VÍNO, PESTO (PASTA), SALÁT, POLÉVKA.

Zdroj: Maria Treben, Zdraví z boží lékárny a soukromé texty Zbyňka Mlčocha

Medvědí česnek – zázračná jarní bylinka, která vás nadchne

Užijte si sezonu medvědího česneku naplno Medvědí česnek je chutná bylinka, plná vitamínů a zdraví prospěšných látek. Je to přírodní antioxidant a antibiotikum. Také má protiplísňové a antibakteriální účinky a širokou škálu možností využití. Bonusem je kromě jeho skvělé chuti i to, že si ho při troše štěstí můžete nasbírat sami v přírodě.

Listy medvědího česneku bohužel po utržení brzy vadnou, čemuž můžete zamezit tím, že je dáte do sklenice s vodou nebo do lednice ve vlhké látce. Chcete -li si tuto bylinku uchovat co nejdéle, můžete ji jemně nasekanou naložit s trochou soli do oleje nebo nasekat a zamrazit. Listy medvědího česneku se dají i usušit, ale rostlina tak přichází o cenné vitamíny a své nezaměnitelné aroma. Ideální ovšem je konzumovat medvědí česnek v jeho čerstvé podobě.

V našem speciálu najdete inspiraci, jak využít medvědí česnek při vaření:

Jak medvědí česnek poznáte a kde ho najít?

Medvědí česnek se sbírá pouze na jaře v období od dubna do května, případně i v březnu nebo červnu, pokud není moc teplo nebo zima.

Medvědí česnek poznáte zejména podle jeho výrazné česnekové vůně, která je ještě silnější, projmete-li listy mezi prsty. Listy medvědího česneku jsou jemné a podlouhlé a rostliny se vyskytují v pásech.

Najdete je zejména na vlhčích a stinných místech – v lese, podél potoků na vlhčích loukách. Listy se trhají ideálně před květem, po odkvětu listy brzy vadnou.

Při sběru listů buďte k rostlinám šetrní, další roky se vám odvděčí :), Foto: iStock

Na co si dát pozor: Medvědí česnek se dá snadno zaměnit za jedovatou konvalinku, která vypadá podobně. Ovšem její listy jsou zespod lesklé, kdežto listy medvědího česneku jsou z obou stran matné. Především ale konvalinka nevydává onu výraznou česnekovou vůni, která je u medvědího česneku nezaměnitelná.

Medvědí česnek místo doktora

Medvědí česnek je bohatý na vitamín C, ale je zdrojem i vitamínů A a B a řady minerálních látek jako třeba železa, zinku, hořčíku nebo vápníku. Pomáhá například při nachlazení a chřipce, detoxikuje játra a ledviny a má blahodárné účinky na naši trávicí soustavu – pomáhá totiž při nadýmání a zácpě a osvědčí se i při infekčních průjmech. Taktéž podporuje činnost srdce a reguluje krevní tlak. Pomáhá při hojení ran a údajně i proti rakovinnému bujení. Je ideálním pomocníkem při jarní očistné kůře.

Medvědí česnek v kuchyni zazáří

Listy medvědího česneku se uplatní jak ve studené, tak v teplé kuchyni, ovšem při vaření a pečení ztrácí své léčivé účinky. Dá se použít místo česneku kuchyňského, pažitky nebo jarní cibulky.

Můžete pokrájenými čerstvými listy jednoduše posypat chleba s máslem, brambory nebo bramborovou kaši či ho přidat do šťouchaných brambor. Dobrou službu udělá i při přípravě různých tvarohových pomazánek nebo salátů.

Připravíte z něj i vynikajicí pesto, které můžete mazat na topinky, přidat do těstovin nebo do rizota.

V teplé kuchyni je výborný do různých zeleninových polévek nebo například kuřecích nebo vepřových vývarů. Delikátní je i špenát z listů medvědího česneku, stačí je pokrájet, spařit a přidat trochu soli a másla. Použít se dá i místo vinného listu při zapékání vepřového či jehněčího masa. Použít ho můžete taktéž do slaných palačinek, quiche nebo velikonoční nádivky.

Autor: Dana Špateneková

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Související témata: jaro , medvědí česnek , detox , jarní byliny

Medvědí česnek – lahodná bylinka pro mnoho využití

Dlouhé zelené listy vonící po česneku a jemné bílé kvítky medvědího česneku se právě derou ze země. Kde je můžete natrhat a jak je využít v kuchyni?

Tato jarní trvalka patří mezi léčivé bylinky, její šťávy lze využít jako dezinfekci nebo jako přírodní repelent, ale především je to výborný doplněk v kuchyni. Listy medvědího česneku můžete využít do salátů, pomazánek, k přípravě bylinkového másla nebo pesta a také do polévek nebo k masům.

Medvědí česnek (lat. Allium ursinum) patří mezi amarylkovité. Z podzemních cibulek vyrůstají přibližně 10-20 cm dlouhé listy, které se nápadně podobají listům jedovatých konvalinek.

Proto pokud si nejste jisti, než je začnete sbírat, promněte listy jemně mezi prsty. Pokud ucítíte slabou vůni česneku, nemusíte se obávat, že byste rostliny zaměnili.

Květenství tvoří skupina jemných bílých ochlupených kvítků.

Rostlina se vyskytuje na stinných vlhkých místech, nejčastěji v listnatých nebo lužních lesích, na březích potoků.

Nepatří mezi chráněné rostliny, jeho sběr je tedy povolen, ale neplatí to v případě, že byste jej chtěli sbírat v chráněných oblastech.

Každopádně se při jeho sběru chovejte ohleduplně, nejlépe je, pokud budete listy česneku odstřihávat nůžkami, abyste zbytečně nevytrhli s listem i cibulku.

Zdroj: Shutterstock.com

Na našem území se vyskytují dva poddruhy medvědího česneku – česnek medvědí pravý (Allium ursinum subsp. ursinum) a česnek medvědí ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum).

Rozdíl mezi nimi spočívá hlavně ve tvaru květní stopky, která je u pravého česneku zdrsnělá, zatímco u ukrajinského hladká. Chuť mají velmi podobnou.

Česnek medvědí ukrajinský najdeme zejména na Moravě nebo ve východních Čechách, vzácně v jiných lokalitách, česnek pravý je rozšířen více.

Medvědí česnek si můžete vysadit i na zahradě nebo do truhlíku, ideální je pro něj propustná lehká půda a stinné stanoviště. Na zahradě jej můžete pěstovat pod stromem, kde najde přirozený stín, nebo na jiném zastíněném místě.

Ideální doba sběru medvědího česneku je právě v období dubna, kdy má nejvíce česnekových silic a také nejvíce vitaminu C. Kromě toho obsahuje látky posilující trávení a snižující krevní tlak, stejně jako běžný kuchyňský česnek. Jeho výhoda spočívá v tom, že po jeho konzumaci vám v ústech nezůstává tak silná česneková chuť, která může být mnoha lidem nepříjemná.

Nasbíranou nať můžete omýt ve vodě, osušit a zabalenou ve vlhké utěrce uložit do ledničky, kde vydrží několik dní čerstvá. Listy můžete také nasekat nadrobno a zmrazit.

Bylinkové máslo:

Zdroj: Shutterstock.com

Potřebujete: 1 kostku změklého másla, ¼ lžičky soli, trochu čerstvě namletého černého pepře, 1 hrst směsi bylinek – medvědí česnek, tymián, oregano, rozmarýn – nasekaných nadrobno.

Sůl, pepř a bylinky vmíchejte do měkkého másla a asi dvě minuty šlehejte. Máslo zabalte jako váleček do potravinové fólie a nechte ztuhnout (můžete i zamrazit). Používejte na čerstvý chleba či bagetu, můžete jím namazat pečivo a opéct jej, aby se máslo vsáklo, také jej můžete použít na grilované maso.

VIDEO: Nasbírejte si jarní bylinky, které vám v kuchyni nahradí česnek

Za poznáváním „česnekových“ bylinek jsme šli procházkou údolím na okraji Prahy s Janou Vlkovou, expertkou na jedlé kvítí a býlí. A podařilo se nám díky jejím znalostem najít hned tři, které v tomto období česnek v kuchyni důstojně nahradí.

Chovejte se k rostlinám jako zvířata

Medvědí česnek (Allium ursinum) je z bylinek vonících a chutnajících po česneku asi nejznámější, taky svazky jeho listů už celkem běžně v tomto období koupíte na farmářských trzích nebo v prodejnách zdravé výživy. Pokud máte někoho, kdo vám daruje pár cibulek, neváhejte. Krásně se vám za pár let rozroste.

Jinak ho najdete většinou v blízkosti potoka a pod stromy – v tomto období ještě neolistěnými – tedy často ve vlhkém lese. Jeho sezona trvá pár týdnů a listy mají největší sílu na počátku, než rostliny vykvetou. Pak ovšem využijete na dekoraci jídel i květy, které jsou také jedlé.  

Pokud listy nasbíráte do plátěného pytlíku nebo utěrky, nezapaří se, navíc je tak můžete přímo uložit do lednice. Stačí plátno namočit, listy do něj zabalit a uskladnit v mikrotenovém sáčku. Udržíte je čerstvé minimálně týden, budete z nich jen odebírat podle potřeby při přípravě jídla.Listy bylin samozřejmě sbírejte pouze v čistých lokalitách, zapomeňte ale na chráněná území, kde je sběr zakázaný!

Pokud si chcete pár listů do kuchyně nasbírat, používejte nějaký šetrný nástroj na oddělení listů, aby cibulky zůstaly v zemi. Stačí i staré kancelářské nůžky.

„Chovejte se prosím při sběru jako zvířata, která si vždy dají pozor, aby na místě něco zůstalo. Jak pro někoho jiného, tak proto, aby rostlina na dané lokalitě zůstala. Proto doporučuji listy, případně i květy, stříhat a ukládat do plátěných pytlíčků.

Využijete je i na uskladnění čerstvých bylin,“ radí zkušená kytkožroutka, jak sama sebe nazývá.

Česnekovou vůni má celkem logicky i česnek podivný (Allium paradoxum), který u nás sice není původní rostlinou (o invazních rostlinách více zde), ale na lokalitách na březích potoků či vlhkých stráních tvoří souvislé porosty. Právě proto, že jde o nepůvodní druh, ho můžete trhat (respektive stříhat) bez jakýchkoliv výčitek. V kuchyni vám totiž medvědí česnek důstojně nahradí, stačí ochutnat.   

Raší a vykvétá snad ještě rychleji a na kratší dobu než česnek medvědí, takže pokud už na něj někde narazíte, neváhejte. V kuchyni je totiž běžně využitelný do receptů vyzkoušených pro česnek medvědí uvedených níže. Uložit ho lze i do mrazáku (více zde). I když Jana Vlková to nedoporučuje z obavy, že aroma česneku „vylepší“ i zamražené ovoce či další potraviny. 

Do třetice poznejte česnáček lékařský (Alliaria petiolata). Pro zahrádkáře plevel, pro kytkožrouty rostlina s nezaměnitelnou aromatickou chutí, která vyráží také velmi brzy zjara.

„Chutná po česneku a má štiplavý aromatický ocásek jako ředkvičky, ne nadarmo se mu anglicky říká mustard garlic, protože má v sobě chuť hořčice i česneku.

Nadarmo se mu neříká ani lékařský, protože pro naše tělesné orgány má teď na jaře blahodárné očistné účinky,“ konstatuje expertka.

Pro slanou kuchyni je tedy česnáček požehnáním, jak vám bude nejvíce chutnat, to si vyzkoušejte. Sice rychle vyráží do květu, nicméně i květy jsou jedlé, takže třeba na kořenění nebo dekoraci salátů či k dochucení masa se hodí skvěle. 

A s čerstvými listy hurá do kuchyně

Za recepty z medvědího česneku vděčí Jana Vlková své kamarádce Aleně, velké obdivovatelce a profesionální znalkyni Švýcarska. Dva z nich nabízíme, další najdete v Janině Květinové kuchařce vydané v březnu (a v našem archivu zde). 

Knihu Květinová kuchařka s ilustracemi i fotografiemi koupíte s 15% slevou na Knihy.iDNES.czPřípadně nám do redakce pošlete do konce dubna svůj oblíbený recept z bylinek zmíněných v tomto článku. Vybereme ten nejzajímavější (posléze se o něj podělíme i se čtenáři iDNES.cz) a jeho autorovi či autorce pošleme uvedenou kuchařku plnou rad a tipů, jak využít jedlé kvítí a býlí v kuchyni na vaření i zdobení.

Recept na medvědí pesto na 6 až 10 porcí špagetPotřebovat budete 100 g vlašských ořechů (mandlí, lískových ořechů), 100 g listů česneku medvědího (případně podivného), 50 g parmezánu, šťávu z poloviny citronu, 20 ml olivového oleje a sůl. Poměry surovin nemusíte dodržovat do puntíku, ale ořechy a olejem nešetřete, protože tuky udržují a rozvíjejí typické lahodné aroma.

Listy dobře omyjte, nechte okapat a nasekejte na hrubo. Do vyšší nádoby vložte ořechy, listy česneku, nastrouhaný parmezán a sůl a rozmixujte tyčovým mixérem na požadovanou konzistenci. Ta by neměla být úplně kašovitá, v pestu by měly zůstat hrudky ořechů. Pak přidejte olivový olej a citronovou šťávu (ta je důležitá, aby rozmixované listy příliš rychle neoxidovaly) a znovu promixujte.

Hotové pesto můžete uchovávat v lednici, jen dobře uhlaďte povrch, trochu zakápněte olejem a uzavřete víčkem.

 Pesto je ideální na špagety nebo ravioli, můžete jím obarvit a ochutit rýži i lehký bramborový salát, nebo namazat chléb či kanapky.

Podle Jany Vlkové vydrží toto pesto ve vynikající chuťové kondici přibližně dva týdny: „Po měsíci se chuť i vůně vytrácí a je lepší vyrobit si pesto z některých listů dostupných v časném létě.“

Recept na medvědí závitky pro 2 osobyNa tento recept si připravte 10 listů česneku medvědího, 100 g lučiny nebo čerstvého sýra a sůl. Na obarvení a zdobení pak ještě sladkou papriku, kurkumu, která nejlépe barevně ladí s právě probíhajícím jarem, případně okvětní plátky pampelišek.

Lučinu jemně osolte a obarvěte podle nálady: na červeno sladkou paprikou, na žluto kurkumou, nebo do bílého sýra přimíchejte pár žlutých snítek pampeliškových květů pro pestrost. Směs naneste lžičkou (případně cukrářským sáčkem) na listy česneku medvědího, zarolujte a spojte párátkem. Nahoře můžete zdobit pampeliškovými kapary, případně kouskem červené papriky.

Medvědí česnek se příjemně doplňuje i s pevnými (nikoli však aromatickými) čerstvými sýry. „Zamotat do něj můžete i na hranolky pokrájenou mozzarellu nebo čerstvý farmářský sýr,“ radí ještě Jana Vlková.

Příště se s Janou Vlkovou vypravíme za dalšími jedlými bylinkami, které mohou zdravě osvěžit váš jarní jídelníček. Mimo jiné třeba poradíme, čím nahradit čerstvou petrželovou nať. 

Česnek medvědí – pro podporu trávení s jemnou vůní a chutí česneku

Česnek medvědí (Allium ursinum) je blízkým příbuzným česneku, cibule a pažitky. Jedná se o vytrvalou bylinku nižšího vzrůstu (20-40 cm), která má jen několik přízemních protáhlých listů vyrůstajících z úzké cibulky pod zemí.

Vyraší v březnu a dubnu, když ještě nejsou olistěné stromy, v květnu jej ozdobí bílé a drobné květy s typickou česnekovou vůní, vytvoří se plod – tobolka.

Poté listy uvadnou, nadzemní část rostliny odumře a v podobě podzemní cibule čeká rostlina do příštího jara – v letních měsících tak už tuto bylinku nepotkáme. 

Nejlépe se medvědímu česneku daří v lužních a listnatých lesích, kde je dostatek vlhkosti a spíše stín – máte-li v zahradě stinný vlhčí kout, můžete jej zde zkusit i vysadit.

Bylinku je vhodné sbírat před dobou květu, kdy je však lehce zaměnitelná s listy konvalinky vonné, které jsou velmi jedovaté – k rozlišení pomůže právě typická vůně listů medvědího česneku.

Tato bylinka nepatří mezi rostliny chráněné, její porosty ale bývají „drancovány“ lidmi, kteří ji sbírají ve velkém pro další prodej.

Jaké pozitivní látky v něm najdeme?

Medvědí česnek obsahuje vysoký podíl vody (90 %), dále jsou v něm zastoupeny bílkoviny a jednoduché sacharidy, nejméně obsahuje tuků.

Mnohem důležitější je však obsah dalších látek – podobně jako klasický česnek obsahuje i tato bylinka sirné sloučeniny, které jsou zodpovědné nejen za chuť a vůni (jemnější než u klasického česneku), ale mají i pozitivní zdravotní účinky.

Dále v něm najdeme také látky s antioxidačním účinkem, vitamíny (provitamín A – betakaroten, vitamíny B1 a B2, C) a minerální látky (draslík, železo, zinek, vápník a hořčík). Medvědí česnek pomáhá:

• snižuje krevní tlak
• působí proti bakteriím, virům a plísním
• ideální při nachlazení
• podporuje trávení

Jak jej můžeme zpracovat?

Medvědí česnek lze upravovat za studena i za tepla, při tepelné úpravě ale rychle ztrácí své aroma i chuť. Můžeme jej také sušit a uchovat jako koření. Nejlepší je ale čerstvý.Zpracovávají se listy i cibulky – krájením či sekáním se z nich uvolňují vonné silice a také specifická chuť.

• V čerstvé podobě lze medvědí česnek využít do salátu, pomazánky či k dochucení rizota a dalších pokrmů. Můžeme ho zpracovat také do bylinkového másla nebo jemně štiplavého pesta.
• Tepelné jej můžeme upravovat podobně jako špenát – krátce podusit a podávat s masem či parmezánem nebo z něj uvařit krémovou polévku. 

Jarní tvarohová pomazánka s medvědím česnekem

Svazek medvědího česneku pečlivě opláchneme (a případně vytřídíme jiné listy, které se do něj mohou připlést), nakrájíme a nasekáme ho na jemné kousky. Tvaroh dáme do mísy a jemně jej promícháme, dále přidáme nasekaný medvědí česnek a společně pečlivě promísíme nebo krátce prošleháme. Na závěr dochutíme trochou soli a pepře. Podáváme s celozrnným pečivem, nebo kváskovým chlebem.

Nejlepší bylinky, které na začátku jara vypěstujete za oknem

20. 03. 2021 | Doba čtení 6 minut

Na jaře se každý těší na čerstvé bylinky, ale než se objeví na záhoně, můžeme je pěstovat doma. Které se pro domácí pěstování hodí a jak s nimi zacházet?

Co potřebují

Rostliny by měly mít alespoň šest hodin světla za den a čím blíž oknu je dáme, tím jim bude lépe a budou se méně vytahovat. U starých oken ale musíme dát pozor na průvan.

Bylinky by neměly stát ve vodě, aby nezačaly hnít, proto nezapomínáme na drenážní vrstvu perlitu či vermikulitu na dně květináčů.

Každá bylinka by měla mít trochu prostoru, protože přehuštěné pěstování je ideálním prostředím pro plísně.

Jak je uchovávat

V lednici – lehce pokropené bylinky zabalíme do ubrousku či utěrky a uložíme do plastové krabičky či plastového sáčku. Takto vydrží: 1–2 dny bazalka, koriandr a medvědí česnek; 3 dny petržel, estragon, meduňka či pažitka; minimálně týden šalvěj, tymián či rozmarýn.

Ve váze – bylinky seřízneme, lehce svážeme a postavíme do sklenice s vodou. Té stačí jen trochu, rozhodně v ní nesmí být ponořené lístky. Vodu 1–2x denně měníme, můžeme do ní přidat trošku hroznového cukru. Ve váze bude dobře šťavnatým bylinkám (kromě pažitky).

Bylinky, které koupíme v supermarketu, nejsou určeny pro dlouhodobé pěstování Zdroj: blueeyes / Shutterstock.com

V květináči – bylinky, které koupíme sice v květináči, ale přece jen v oddělení zeleniny v supermarketu, nejsou určeny pro dlouhodobé pěstování. Ovšem když třeba bazalku přesadíme a rozdělíme do tří květináčů s kvalitní zeminou a věnujeme jí náležitou péči, investovaných třicet čtyřicet korun se nám bohatě vrátí.

Jakým druhům se bude dařit doma

Petržel vyžaduje aspoň 8 hodin přímého slunce denně Zdroj: Shutterstock.com / Marie C Fields

• Petržel: Vyžaduje aspoň 8 hodin přímého slunce denně, je možné jí přisvěcovat, pokud to bude potřeba.
• Pažitka: Má ráda světlo a chladnější prostředí.
• Bazalka: Bude jí dobře na světle a v teple. Otrháváme ji odshora, bude se tak hezky větvit.
• Šalvěj: Vyhovuje jí sucho a teplo, potřebuje občas přistřihnout (ne až na dřevo).
• Meduňka: Dá se snadno vypěstovat ze semen. Chce polostín a stále vlhkou, nikoliv však mokrou půdu.
• Oregano: Potřebuje lehkou zeminu a drenáž, aby mu neuhnívaly kořeny, a částečné až plné světlo na 6–8 hodin.
• Rozmarýn: Musí mít dobře zajištěný odtok vody, ale neměl by vyschnout.
• Tymián: Potřebuje dobré odvodnění a štěrk pod kořeny, můžeme mu mlžit.

Čím bylinky krájet

Kuchařský nůž – je tím myšlen dlouhý (asi 20 cm) a široký, ale především ostrý nástroj. Tupý nůž bylinky pomačká, čímž přijde vniveč velká část vůně a chuti. Špičku opřeme o prkénko, nožem děláme kolébavé pohyby.

nůžky na bylinky usnadní stříhání na drobné části Zdroj: Shutterstock.com / Yaroslav Kazakov

Nůžky na bylinky – vypadají úžasně: je to několik párů břitů vedle sebe, které by měly najednou nastříhat svazek pažitky či bazalky. Zkušenost ale ukazuje, že se mezi břity bylinky zašmodrchají a nůžky se špatně čistí a vysušují.

Kolébka – jsou to jedno ši dvě zakulacená ostří, která kolébavým pohybem překrájejí i větší množství bylinek – na obyčejném, nebo speciálně upraveném prkénku s prohlubní. Krájení je bezpečné, ale je otázka, jak často ji užijeme.

Když se opravdu urodí

• Ideální jak zpracovat bylinky je na pesto Zdroj: Shutterstock.com / Jiri Hera
• PESTO
• Ať už je to hora medvědího česneku nebo přebujelá bazalka, ideální je zpracovat bylinky na pesto. Poměr a konkrétní suroviny jsou záležitostí osobní preference, základem je ale obecně:
• BYLINKA + OLEJ + SEMÍNKA ČI OŘECHY + TVRDÝ SÝR + ČESNEK A SŮL

Bylinky na pesto se tradičně třely v hmoždíři, ale ani mixér jim neublíží.

Jen je potřeba pracovat rychle a mixovat pomocí pulzů, ne na jeden zátah – to se totiž bylinky začnou zahřívat a pak jsou cítit jako spařená tráva. Zásadní je pesto ve skleničkách upěchovat a zalít vrstvou oleje, pod kterou se nebude kazit.

A pozor: na pesto se dají použít jakékoliv šťavnaté zelené lístky, třeba od ředkviček.

BYLINKOVÉ MÁSLO

Stačí změklé máslo utřít se solí, trochou citronové šťávy a najemno nasekanými bylinkami. V mixéru by se mohlo máslo zahřát a povolit, tady se vyplatí ruční práce.

BYLINKOVÁ SŮL

Usušené bylinky rozmixujeme, přidáme sůl (na 1 díl bylinek 2 díly soli) a znovu rozmixujeme. Můžeme si vyrobit i sůl jednodruhovou, třeba libečkovou nebo celerovou. Bude to lahůdka!

Které raději sušit a které zamrazit?

Některé bylinky po pobytu v mrazáku zčernají, proto je lepší je sušit.

• Sušíme – šalvěj, meduňku, mátu, estragon, rozmarýn, levanduli, libeček, oregano, majoránku
• Mrazíme – kopr, petržel, pažitku, lístky celeru, medvědí česnek, libeček, bazalku (v oleji)

Tip do mrazáku

Bylinky můžeme posekat, zalít a dát do mrazáku ve formičkách na led.

• V ledu – posekané, zalité vodou, vývarem či vínem pak jen dáme do polévky.
• V tuku – zalité olejem či máslem se hodí do omáček, které zároveň zjemní.

Jaké množství?

2 lžičky čerstvých bylinek = 1 lžička sušených bylinek

Zdroj: living.iprima.cz, www.idnes.cz