Zjistěte více o očkování
Zánět průdušek neboli bronchitida je nepříjemné onemocnění dolních cest dýchacích a může mít akutní nebo chronickou formu. Přestože mají obě diagnózy podobné příznaky, jejich průběh, následky i povaha jsou podstatně odlišné. Přečtěte si, jak bronchitidu rozpoznat od jiných onemocnění i jak zabránit tomu, aby u vás nebo vašich blízkých vůbec vypukla.
Jak je patrné už z názvu, bronchitida napadá průdušky, systém trubic, který vede vzduch z průdušnic do dýchacích oddílů plic. Právě proto, že zánět probíhá v těsné blízkosti plic, není radno brát bronchitidu na lehkou váhu. Přestože se nejedná o nijak vzácné onemocnění, může mít, pokud ho podceníte, vážné zdravotní následky. Například vyústit v mnohem závažnější zápal plic.
Akutní zánět průdušek, nebo „obyčejný“ kašel?
Bronchitida vás může nepříjemně překvapit častěji v zimě, ve vlhkém chladném počasí a při zvýšeném znečištění vzduchu. Zánět průdušek, který napadá dolní cesty dýchací, se obvykle dostavuje společně s infekcí horních cest dýchacích. Jednou z nejčastějších bakterií způsobujících zánět dolních cest dýchacích je Streptococcus pneumoniae, neboli pneumokok.
Zánět průdušek se zpočátku projevuje suchým dráždivým kašlem. Přidat se může také mírně zvýšená teplota, celkové oslabení organismu, bolestí v krku, či chrapot. Řada pacientů s bronchitidou trpí také bolestí hlavy a dušností, která nemocnému ztěžuje dýchání. Pacient v průběhu onemocnění začne vykašlávat čirý, žlutý nebo nazelenalý hlen, výjimečně může být i s příměsí krve.
Jak se akutní bronchitida léčí? Lékař nemocnému obvykle doporučí klidový režim na lůžku se zvýšeným příjmem tekutin. Pacient by měl odpočívat v dobře vyvětraném prostoru s dostatečně vlhkým vzduchem, který ho nebude dráždit ke kašli.
Na suchý kašel může užívat tzv. antitusika, která ho zmírní. A když se objeví hleny, je vhodné antitusika vyměnit za přípravky usnadňující odkašlávání. Pokud lékař zjistí, že bronchitidu vyvolala bakteriální infekce, naordinují pacientovi antibiotika. Aby se nemoc nevrátila, je důležité ji opravdu důkladně „vyležet“ a nepodcenit rekonvalescenci.
Chronickou bronchitidu ovlivňují cigarety a znečištěné prostředí
Pro chronický zánět průdušek je naproti tomu typický produktivní (vlhký) kašel, který trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě následujících letech. Postihuje 10–25 % populace. Pacienti kašlou a vykašlávají během celého dne, více ráno po probuzení.
Co tento typ bronchitidy způsobuje? Dlouhodobé vystavování dýchacích cest vlivům, které je dráždí. Na vině může být vdechování cigaretového kouře – i pasivní – nebo častý pobyt ve znečištěném ovzduší nebo prašném prostředí.
Lidé s chronickou bronchitidou jsou ve větším riziku závažných problémů způsobených chřipkou či pneumokokovým onemocněním.
Nemocný by v ideálním případě měl okamžitě přestat kouřit a vyhýbat se prostředí, které by dráždilo jeho dýchací cesty.
Kromě léků od lékaře se doporučuje, jako prevence, zapracovat také na posílení imunity: žít zdravě, dbát na kvalitní stravu a dopřávat si dostatek pohybu.
Obranyschopnost ale lze podpořit i správně zvoleným očkováním, které se může stát účinnou prevencí některých nepříjemných onemocnění.
Nejen chřipka dokáže potrápit
Zánět průdušek je klasickým onemocněním chřipkové sezony, často se vyskytuje jako průvodní onemocnění virového zánětu horních cest dýchacích nebo chřipky. Zánět průdušek čili bronchitida je zánět širokých dutých trubic (bronchů), které přivádějí vzduch z průdušnice do plic. Zánět vyvolává řada virů a bakterií.
Dojde-li k podráždění a k otoku bronchů, začnou produkovat nadměrné množství hlenu, který dráždí sliznici dýchacích cest a vyvolává záchvaty kašle. Nemoc poznáte snadno: pacient zpočátku trpí nepříjemným suchým kašlem. Kromě typického kašle může pacient pociťovat bolest za hrudní kostí, obvykle má zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, popadá dech, může i sípat.
Dostaví se únava, bolesti kloubů a svalů. Dráždivý kašel se po několika dnech mění na produktivní, pacient začíná vykašlávat hleny. Zánět průdušek může být také vyvolán chemickými výpary, tabákovým kouřem nebo prachem. Časté záněty průdušek mohou být příznakem závažnějšího poškození plic způsobeného kouřením, astmatem nebo jinou plicní chorobou.
Léčba bronchitidy trvá jeden až tři týdny. Jestliže se příznaky nemoci vracejí, jde pravděpodobně o chronickou bronchitidu. Vykašláváte-li hlen déle než tři měsíce alespoň dva roky po sobě, trpíte pravděpodobně chronickým zánětem průdušek.
Chronická bronchitida je obvykle spojena s kouřením, avšak svou roli hraje také znečištěné ovzduší, výpary, prach či alergie. Chronická bronchitida postihuje asi 5 % populace.
Kdy k lékaři
Lékaře vyhledejte, pokud:
- příznaky trvají tři až čtyři dny a nelepší se,
- zánětem onemocní malé dítě nebo starší člověk,
- hlen, který vykašláváte, tmavne či houstne,
- vykašláváte krev nebo se vaše dýchání stále horší,
- trvalý kašel narušuje váš spánek,
- onemocníte-li zánětem průdušek a trpíte nějakou srdeční nebo plicní nemocí.
Léčba
Bronchitida se obvykle neléčí antibiotiky, původcem onemocnění bývají většinou viry. Bakteriální záněty průdušek tvoří podle odhadů jen asi deset procent akutních onemocnění. Lékař může předepsat léky na uvolnění kašle a zklidňující inhalanty na ulehčení dýchání.
Pozor si dávejte na přípravky, které tlumí kašel. Ty by se měly užívat jen v nejnutnějších případech. Pro vyléčení choroby je totiž nutné, aby se hlen vykašlal – proto jsou pro léčbu naopak důležité léky, které kašel podporují.
Vezmete-li si na odkašlávání přípravek, který kašel potlačuje, může dojít k hromadění hlenů v plicích. Inhalujte, sprchujte se v horké vodě, aby se vám uvolnil hlen z plic. Pijte hodně tekutin, alespoň osm až deset velkých sklenic denně.
Při léčení zánětu průdušek mohou uškodit i antihistaminika, která užívají alergici. Tyto přípravky, které rozšiřují průdušky, totiž zároveň přispívají k zahuštění hlenu a tím komplikují jeho vykašlávání.
U každé virózy však platí, že pro uzdravení musíte odpočívat v teple. Není vhodné časté přecházení z tepla do zimy. Pokud to je možné, používejte zvlhčovače vzduchu a vyvarujte se prašnému prostředí.
Vsaďte na bylinky
Jako inhalanty se doporučují esence eukalyptu, yzopu a santalového dřeva. Eukalyptus se považuje za dobrý prostředek k pročištění hlavy, santal za uklidňující prostředek. Terapeuti mohou předepsat lék na bázi bylin, mezi které patří: podběl, lékořice, tymián, zázvor, bez černý.
Určitě byste si měli při bronchitidě koupit vitamin C a flavonoidy, které pomáhají tělu v boji proti virům. Vhodný je mateřídouškový čaj, který ředí hlen. Pro léčbu a prevenci zánětu průdušek bylinkáři doporučují výtažky z echinacey a kozince, rostlin, které posilují imunitu a mají antibakteriální a antivirové účinky.
Terapeuti se také domnívají, že když ze stravy vyloučíte mléčné výrobky a jíte pouze syrové potraviny, zabráníte tvorbě hlenu.
Jak onemocnění předcházet
- Nekuřte a vyhýbejte se zakouřeným prostorám.
- Ve dnech, kdy se očekává zvýšená koncentrace smogu, omezte tělesná cvičení a dlouhé vycházky.
- Rýma a kašel se většinou přenášejí dotykem. Nesahejte si rukama na obličej, zejména na oči, ústa, nos, místa, kudy se infekce nejčastěji dostane do těla.
Bronchitida akutní
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice, vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobou expozicí nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu.
Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest.
Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků.
Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti.
Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální.
Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se výrazně liší.
Akutní infekční bronchitida se vyskytuje nejčastěji v zimě, často je součástí akutní infekce horních dýchacích cest. Může vzniknout po rýmě nebo jiných virových infekcích nosohltanu, hrdla nebo průdušnice a průdušek, a často na virovou nákazu „nasedne“ sekundární bakteriální infekce.
Akutní infekční bronchitidu vyvolávají také mikroorganismy Mycoplasma pneumoniae a Chlamydia. Rizikovými faktory jsou expozice znečištěnému vzduchu a snad i chlad, únava a špatná výživa. Opakující se záněty průdušek jsou častou komplikací chronických onemocnění průdušek a plic.
Akutní bronchitidu z dráždivých látek vyvolávají různé minerální a rostlinné prachy, dýmy silných kyselin, amoniak, některá prchavá organická rozpouštědla, chlór, oxid siřičitý, tabákový kouř a jiné látky.
Průduškové astma s kašlem , při němž stupeň zúžení průdušek není natolik výrazný, aby vyvolal typické příznaky astmatu, může vzniknout u náchylné osoby vdechováním alergizujících látek nebo při vleklém vystavení vlivu dráždivých látek.
Akutnímu infekčnímu zánětu průdušek často předchází projevy infekce horních dýchacích cest: rýma, nevolnost, mrazení, mírná horečka, bolesti v zádech a ve svalech a bolesti v krku. Vznik zánětu průdušek je obvykle signalizován kašlem.
Kašel je zpočátku suchý a neproduktivní, s malým množstvím vazkého hlenu; vykašlaného obsahu postupně přibývá a mění charakter, bývá hlenohnisavého až hnisavého charakteru. Jasně hnisavý obsah již svědčí o nasednutí bakteriální nákazy na původně virové onemocnění. V těžkém, ale nekomplikovaném případě může horečka 38 až 39 st trvat 3 až 5 dnů.
Poté akutní příznaky ustupují, kašel však může přetrvávat několik týdnů. Přetrvávající horečka svědčí pro komplikující zápal plic. Při obstrukci (neprůchodnosti) dýchacích cest bývá dušnost.
Stanovení diagnózy obvykle vychází z příznaků a objektivního poslechového nálezu na plicích, při závažném nebo dlouhém průběhu onemocnění je však vhodné provedení rentgenového snímku hrudníku k vyloučení jiných onemocnění, včetně zápalu plic. U osob nereagujících na antibiotickou léčbu je nutný mikrobiologický průkaz vyvolavatele onemocnění (mikroskopické a kultivační vyšetření).
Do ústupu horečky je nutný klidový režim. Při horečce je důležitý zvýšený příjem tekutin a léky tlumící horečku (tzv. antipyretika, např. aspirin, paralen). Léčba kašle spočívá především v léčbě vyvolávající příčiny. Produktivní kašel netlumíme (výjimku představuje vyčerpání pacienta, potřeba spánku). Léky potlačující kašlací reflex (tzv. antitusika, např.
kodein) užíváme u dráždivého suchého kašle, pokud kašel pacienta obtěžuje. Zvlhčující aerosoly tlumí kašel uklidňujícím vlivem na sliznici a snížením vazkosti hlenu dýchacích cest. Expektorancia jsou léky napomáhající odstranění hlenu z dýchacích cest snížením jeho vazkosti, což usnadňuje vykašlávání. Nejdůležitějším opatřením na zlepšení vykašlávání je dostatečné zavodnění pacienta.
Roztok jodidu draselného je nejlevnějším a nejčastěji užívaným používaným přípravkem na vykašlávání. Nevýhodou je nepříjemná chuť a některé nežádoucí účinky, např. vyrážka. Guaifenesin je nejčastěji používaným expektoranciem ve volně prodávaných lécích proti kašli, chybí však jasné důkazy o jeho účinnosti. Tzv. mukolytika, např.
acetylcystein, jsou látky snižující vazkost hlenu, u některých osob mohou zhoršit obstrukci dýchacích cest.
Antibiotika jsou doporučována při průvodní chronické obstrukční chorobě bronchopulmonální, vykašlává-li pacient hnisavý obsah nebo přetrvávají-li vysoké horečky více než 3 až 5 dnů. U dospělých začínáme podávat tetracyklin nebo ampicilin. Tetracyklin není vhodný u dětí do 8 let, místo toho u nich podáváme amoxycilin.
Pokud příznaky přetrvávají nebo se opakují a při neobvykle těžkém průběhu je vhodné mikrobiologické vyšetření obsahu z dýchacích cest (mikroskopické a kultivační vyšetření). Výběr antibiotika se pak řídí zjištěným mikroorganismem a jeho citlivostí na antibiotika. Předpokládáme.
-li mykoplasmovou pneumonii, podáváme antibiotikum erytromycin.
Akutní zánět průdušek (akutní bronchitida)
Akutní bronchitida
je jedním z nejčastějších onemocnění vůbec. Jedná se o zánět
sliznice
průdušek
nebo průdušnice
, obvykle vznikající v důsledku virové
infekce
(mohou ji však vyvolávat i bakterie
nebo jiné mikroorganismy) a odeznívající během několika týdnů.
Podle toho, která část dýchacích cest je zánětem postižena, rozlišujeme následující lékařské termíny:
- tracheitida (zánět
průdušnice), - tracheobronchitida (zánět průdušnice
a průdušek), - bronchitida (zánět průdušek),
- bronchiolitida (zánět průdušinek).
Typická virová
akutní bronchitida
vzniká nejčastěji v zimních měsících a během dvou až tří týdnů odeznívá. Kašel však může až osm týdnů přetrvávat, v takovém případě je označován jako subakutní kašel [1]. Při akutní bronchitidě jsou zpravidla postiženy především větší průdušky
.
Jaké se mohou u akutní bronchitidy objevit příznaky?
Nejvýraznějšími znaky akutní bronchitidy jsou kašel a dráždění ke kašli. Mezi další příznaky patří:
- bolest za hrudní kostí při kašli,
- hustý hlen (sputum) a jeho zvýšená produkce,
- horečka
, - bolest hlavy
nebo kloubů
, - neobvyklé zvuky při dýchání (pískání nebo sípání),
- dušnost
.
U postižených se obvykle objevuje zároveň i rýma, chrapot nebo bolest v krku
, protože často je zároveň přítomen i zánět horních dýchacích cest
.
Poznámka: Příznaky bronchitidy mohou být podobné příznakům nemoci COVID-19
, jako jsou například suchý kašel
, horečka a bolest kloubů. Na rozdíl od COVID-19, který má široké spektrum příznaků (poruchy čichu nebo chuti, suchý kašel, horečka, dušnost atd.), je pro klasickou bronchitidu typičtější rychlý nástup s horečkou, produktivním kašlem
(se sekrecí hlenu) a případně dušností. Další informace o diagnostice
, testování, léčbě a o tom, na co je třeba dávat si pozor, najdete v kategorii COVID-19.
Jaké jsou příčiny akutní bronchitidy?
Spouštěče
akutní bronchitidy jsou různé – od patogenů až po dráždivé látky z prostředí (např. pracovního). Akutní bronchitida může mít následující příčiny:
- viry – nejčastější spouštěče akutní bronchitidy; zejména se jedná o parainfluenza viry, respirační syncytiální viry, adenoviry, běžné koronaviry
(pozor, nezaměňovat se SARS-CoV-2), rinoviry či chřipkové viry; - bakterie, jako jsou např. mykoplazmata
nebo chlamydie
; - dráždivé látky, jako jsou např. prach nebo plyny na pracovišti; zvláště nebezpečná je expozice jemnému prachu;
- velmi vzácně houby (např. kandidóza
dýchacích cest, způsobená kvasinkou
Candida albicans).
Akutní bronchitida se vyskytuje také v souvislosti s jinými onemocněními, např. spalničkami nebo černým kašlem. Pokud jsou příčinou patogeny, obvykle se přenášejí kapénkovou infekcí nebo kontaktem.
Existují také další rizikové faktory
, které mohou podporovat vznik akutní bronchitidy. Mezi ně patří především kouření, oslabený imunitní systém a některé vrozené metabolické poruchy
, jako je např. cystická fibróza
.
O rizicích vzniku bronchitidy s ohledem na expozici
v zaměstnání by vám měli poskytnout informace na místním inspektorátu práce, případně u pracovního lékaře
.
Informace o znečištění ovzduší lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí [2] nebo Českého hydrometeorologického ústavu [3].
Jak akutní bronchitidě předcházet
Nákaze infekční akutní bronchitidou a případně jejímu šíření dále je možné do určité míry předcházet dodržováním hygienických opatření:
- pravidelně si myjte ruce,
- nesahejte si rukama na obličej,
- nekašlejte do ruky, ale do lokte,
- vyhýbejte se podávání si rukou s ostatními, objímání atd., zvláště pokud u nich pozorujete příznaky onemocnění,
- pokud máte příznaky nachlazení
, nechoďte do práce a léčete se doma, - myjte dětské hračky (zejména při potvrzeném respiračním syncytiálním viru u dětí).
Akutní bronchitida se může vyskytnout také v souvislosti s černým kašlem
, spalničkami
, chřipkou
a pneumokokovými
infekcemi, avšak proti všem těmto nemocem je možné se nechat naočkovat. Užitečnost vitaminových doplňků stravy
, probiotik
, rostlinných léčivých přípravků
nebo pravidelného cvičení v prevenci infekcí dýchacích cest nebyla dosud vědecky jednoznačně prokázána.
Riziko bronchitidy zvyšuje také kouření; nekuřáctví tedy působí preventivně. Informace o minimalizaci rizika přenosu nemoci a obecně zátěže dýchacích cest na pracovišti můžete získat především na inspektorátu práce a u podnikových lékařů nebo specialistů v pracovním lékařství.
Jak se stanoví diagnóza akutní bronchitidy?
Informace o trvání a rozsahu příznaků lékař zjistí při odběru anamnézy
. Lékař vyšetří rovněž ústní dutinu
a krk; poslech (auskultace) a poklep (perkuse) na hrudní dutinu
mu pak mohou pomoci v upřesnění a potvrzení diagnózy. Zejména u těžkých forem akutní bronchitidy nebo při podezření na zápal plic
je nutné provést i další vyšetření (např. rentgen
plic
nebo odběr vzorku sputa).
V případě rychlého nástupu příznaků a horečky může být v „chřipkové sezóně“ užitečné provést test na chřipkové viry, a to především u pacientů, kteří jsou dlouhodobě hospitalizovaní
, chronicky nemocní, nebo u kterých lékař riziko komplikací
vyhodnotí jako vysoké.
Diagnózu akutní bronchitidy lékař stanoví, pokud odebrání anamnézy a vyšetření odhalí typické příznaky a nic nenasvědčuje jinému onemocnění.
Jak probíhá léčba akutní bronchitidy?
Akutní bronchitidu není nezbytně nutné léčit. Obvykle vymizí sama nejpozději po dvou až třech týdnech. V některých případech však může pomoci užívání léků. V každém případě se doporučuje tělesný odpočinek. Někteří pacienti si pochvalují i pití čaje nebo větší množství polévek. Dosud však nebylo vědecky prokázáno, zda tato opatření skutečně pomáhají.
Kdy má smysl podávat léky?
Léky mohou pomoci zmírnit příznaky, např. bolest nebo horečku. Užívání léků tlumících kašel (antitusik) je však vhodné pouze ve výjimečných případech závažného kašle (např. přechodně v noci). Antitusika
jsou určeny k potlačení nutkání ke kašli.
V případě výskytu sputa
se jejich použití v žádném případě nedoporučuje, protože brání vykašlání hlenu
, který se tak v dýchacích cestách
hromadí. Kašlání rovněž napomáhá k odstranění choroboplodných zárodků
a hlenu z plic. Antitusika by se neměla používat při chronickém kašli
(tzn. kašli trvajícím déle než osm týdnů), CHOPN a astmatu.
Ve výjimečných případech je lékař může předepsat při dlouhotrvajícím kašli, který může nastat např. jako důsledek černého kašle, astmatu nebo jiných respiračních
onemocnění.
Mezi látky nejčastěji používané k tlumení kašle patří kodein
a dextrometorfan. Kodein je slabý opioid
, a je proto dostupný pouze na lékařský předpis. V současné době se předpokládá, že účinná látka dextrometorfan přinejmenším zkracuje dobu trvání kašle nebo snižuje jeho intenzitu. Totéž platí pro lék podporující vykašlávání (expektorans) ambroxol.
U ostatních léků na podporu vykašlávání dosud nebylo prokázáno, že by při akutní bronchitidě skutečně pomáhaly. V každém případě by se měly užívat pouze tehdy, pokud lze uvolněný hlen také vykašlat (nesmí se např. užívat, pokud jsou dýchací cesty zúžené).
U takzvané spastické bronchitidy je nutné použití inhalačních
bronchodilatancií
, neboť při tomto onemocnění jsou zúžené dýchací cesty.
Vzhledem k tomu, že akutní bronchitida je obvykle způsobena viry, antibiotika v těchto případech nepomáhají – ta působí pouze proti bakteriím. Podávání antibiotik
může být nicméně užitečné pro předcházení možnému vzniku komplikací (např. rozvoji následného bakteriálního
zápalu plic). Pokud je příčinou bronchitidy kvasinková infekce
, lékař předepíše antimykotika
.
Na co je třeba dávat si pozor při používání rostlinných preparátů či domácích prostředků?
Bylinné přípravky, jako jsou výtažky z kořene pelargonie či prvosenky, tymiánu, eukalyptu a listů břečťanu, mohou při akutní bronchitidě mírně zmírnit kašel a podpořit odkašlávání.
U bylinných přípravků je však možný i vznik nežádoucích účinků
a interakcí (např. alergie
, zažívací potíže, kožní reakce).
Med rozpuštěný v teplém čaji může při tlumení kašle pomoci; není však vhodný pro děti mladší jednoho roku, neboť kojenci mohou reagovat negativně na některé bakterie, které někdy bývají v medu přítomny.
Pokud jsou postiženy i horní dýchací cesty
, mohou na kašel pozitivně působit produkty s obsahem cukru, jako jsou sirupy nebo pastilky proti kašli. Pokud si chcete sami provádět inhalace (např.
s éterickými oleji nebo solí), poraďte se o tom nejprve se svým lékařem nebo lékárníkem. Některé éterické oleje se například u dětí, některých forem bronchitidy nebo určitých chronických onemocnění nesmějí používat.
Inhalace soli může v některých případech způsobit křeče
průdušek.
Obecně se doporučuje před použitím „domácích prostředků“ poradit se s odborníkem. Je to proto, že i bylinné přípravky mohou mít vedlejší účinky
nebo lékové interakce
. Váš lékař nebo lékárník vám může dát i další tipy pro rychlé uzdravení.
Vyhněte se dráždivým nebo alergizujícím látkám
Pokud akutní bronchitidu vyvolaly dráždivé nebo alergizující látky, např. na pracovišti, je důležité se jim vyhýbat nebo alespoň přijmout opatření k minimalizaci kontaktu s nimi.
Pokud jsou příčinou akutního
zánětu průdušek
vdechnuté dráždivé plyny, je postižený po dobu 24 hodin sledován v nemocnici, protože může dojít k rozvoji plicního edému
.
V případě pracovní expozice by se měl na terapii podílet pracovní lékař, aby škodlivé účinky pro zaměstnance byly co nejmenší a aby byla nemoc z povolání
odborně zdokumentována.
Virová infekce dýchacích cest může přerůst v tzv. bronchiální hyperreaktivitu
(přecitlivělost průdušek). V takovém případě kašel přetrvává několik týdnů a mohou se objevit i záchvaty podobné astmatu. V takovém případě vám lékař může doporučit užívání léků na astma
.
Upozornění: Léky, včetně volně prodejných, by měly být užívány pouze po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Mohou se vyskytnout nežádoucí vedlejší účinky a/nebo interakce s jinými léky. Některé léky navíc nejsou vhodné pro děti nebo je nutné upravit jejich dávkování!
Co mohu dělat sám?
Zejména v prvních dnech po nástupu onemocnění je důležité odpočívat a vyhýbat se tělesné námaze, včetně jakýchkoli sportů. V případě vysoké horečky se doporučuje klid na lůžku.
Především starší lidé by se měli při akutní bronchitidě šetřit, ale v rámci možností jejich celkového zdravotního stavu se i hýbat, ne pouze ležet. V opačném případě mohou nastat komplikace, např.
zápal plic nebo trombóza
.
Efektivita často dávané rady „hodně pít“ nebyla dosud jednoznačně vědecky prozkoumána. Zejména u lidí trpících nějakým chronickým onemocněním
by mělo být množství požívaných tekutin konzultováno s lékařem.
Pacienti s bronchitidou by se také měli vyvarovat kouření (včetně pasivního). Může být také užitečné provádět dechová cvičení pod vedením fyzioterapeuta
.
Lékař doporučí vhodná opatření i na základě toho, jestli je kašel suchý nebo doprovázený sekrecí.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
Při výskytu následujících varovných příznaků je nutné vyhledat lékařskou pomoc:
- velmi vysoká horečka,
- výrazná malátnost, zimnice a noční pocení,
- zrychlené dýchání,
- zrychlená srdeční frekvence
, - krev ve vykašlaném hlenu,
- pískavé zvuky při dýchání.
V případě akutní dušnosti je třeba okamžitě přivolat zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155).
U lidí s oslabeným imunitním systémem
nebo chronickým onemocněním srdce či plic může být vhodné vyhledat lékařskou pomoc i při méně výrazných obtížích.
Poznámka: Příznaky bronchitidy mohou být podobné příznakům COVID-19. Více informací o tom, na co si dát pozor, naleznete v kategorii COVID-19.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud máte podezření, že trpíte bronchitidou (ať již chronickou nebo akutní), můžete se obrátit na svého praktického lékaře
, specialistu na vnitřní lékařství
(internistu) nebo plicní lékařství
(pneumologa). Pomoci vám může rovněž pracovní lékař nebo podnikový lékař. Pokud bronchitidou trpí dítě nebo dospívající, neodkládejte návštěvu pediatra
.
Související odkazy
Záněty průdušek (bronchitida)
Nemoc začíná v důsledku běžného nachlazení rýmou a škrábáním v krku. Vyskytuje se po celý rok s maximem v podzimních a jarních měsících. Bývá doprovázena zvýšenými teplotami a dýchacími potížemi (kašlem).
Akutní zánět průdušek trvá většinou 7 – 10 dnů, může však po jisté době přejít do chronického stádia, pokud se záněty průdušek opakují velmi často.
Sliznice dýchacích cest je podrážděna opakovanými záněty, což usnadňuje průnik infekce.
Záněty se projevují kašlem a teplotami, které nemusí být vysoké, nechutenstvím a únavou. Kašel trvá déle než 3 měsíce v roce a opakuje se často i 2 až 3 roky po sobě.
Příznaky zánětu průdušek
Vzniku bronchitídy často předchází projevy infekce horních cest dýchacích, nejčastější je kašel, který je zpočátku suchý, postupně se stává produktivním s expektorací, sputum je hlenovité až hnisavé, horečka je do 39 °C, ustupuje do 5 dnů, při delším trvání již svědčí pro vznik zápalu plic (pneumonie). Plicní příznaky jsou u nekomplikované bronchitídy ojedinělé, lokalizovaný nález, který trvá, svědčí spíše pro pneumonii.
Příčiny zánětu průdušek
Akutní zánět průdušek a průdušnic je způsobený většinou virovou nebo bakteriální infekcí. Bývá zpravidla ohraničený, s postupnou úpravou funkce a úplným uzdravením. Průběh bývá závažný u pacientů s onemocněním srdce a plic.
Návštěva lékaře při zánětu průdušek
Je nutná ihned při vzniku komplikací, zejména zánětu plic, při trvání teploty, zhoršování klinických obtíží a celkového zdravotního stavu, obzvláště u dětí a starších lidí, u pacientů s onemocněním srdce a plic.
Léčba zánětu průdušek
Léky na předpis
Při podezření na bakteriální infekci je nutná návštěva lékaře, který zvolí vhodné antibiotikum. U těžkého průběhu je možná i terapie kortikoidy, popř. kyslíkem. Nezbytné je vyšetření lékařem, v závažnějších případech, a to zejména u kojenců, je nutná hospitalizace.
Pří závažných potížích s dýcháním je možno terapii doplnit o bronchodilatační léky, které rozšiřují a uvolňují dýchací cesty.
Volně prodejné léky
Platí obecné zásady léčby akutního onemocnění dýchacích cest. Zvýšenou teplotu (nad 38 °C) léčíme antipyretiky, tzn. léky, které snižují zvýšenou tělesnou teplotu (viz. kapitola teplota) a klidem na lůžku.
U vlhkého produktivního kašle podáváme mukolytika a expektorancia, která se používají k usnadnění odkašlávání a zlepšení vykašlávání. Jejich účinek spočívá ve snižování viskozity hlenu (hlen je řidší, obsahuje více vody), proto vždy dbáme na pitný režim a zvlhčení vzduchu.
Tyto léky lze dostat i bez lékařského předpisu a jejich úhrada ze zdravotního pojištění je minimalizována.
Přírodní a doplňková léčba
Používají se potravinové doplňky a přírodní produkty jako podpůrná terapie při kašli a na zvýšení imunity. Prokrvující masti a krémy, které působí jako prohřívací zábal.
V nich obsažené silice účinkují na podrážděnou a zduřelou sliznici dýchacích cest (usnadňují dýchání, tlumí kašel a uvolňují ucpaný nos).
Dále pastilky na cucání s obsahem lokálních antiseptik, přírodních silic usnadňujících odkašlávání, také sirupy a čaje s obsahem bylin (jitrocele, mateřídoušky, anýzu, fenyklu, lipového květu, lékořice a dalších, které usnadňují odkašlávání a chrání dýchací cesty).
Potravinové doplňky obsahující vitamín C a E, beta karoten a produkty s obsahem echinacey (třapatky nachové) pro zvýšení celkové obranyschopnosti organismu a posílení imunitního systému. Pomocí aromaterapie a inhalací éterických olejů (eukalyptový, popř. čajovníkový) lze usnadnit dýchání.