Statek u Pipků: Dýní přežila tak polovina

Jako každý rok, letos opět, jsme navštívili Dýňový svět v Nové Vsi u Leštiny na statku u Pipků.

Tento víkend je nejspíš poslední, kdy je opravdu krásné počasí, a proto jsme se rozhodli, že okolo poledne vyrazíme, dáme si naši oblíbenou klobásu (jako každý rok) a zrelaxujeme.

Po pravdě můj „malej“ Sebastian je už asi moc velký na řádění v dýňovém bludišti, skákání do slámy, kde nebylo ani kam skočit, kolik dětí se ve slámovém bazénu nacházelo, ale aspoň si zaskákal na balíkách slámy, kde využil svoje parkourové dovednosti ???? No měli jsme štěstí, když jsme přijeli, tak bylo pár posledních míst na zaparkování a u vchodu před námi před námi nikdo nebyl, ale když jsme okolo třetí hodiny odjížděli, byl to masakr, auta stáli všude možně okolo a myslím, že dovnitř už ani nepouštěli, co tam bylo lidí!

Na klobásu jsme zase tak dlouho nestáli, ale klobása byla tak velká, že snad tři lidi by se z ní najedli (byli jsme dva a nedali jsme to) Ale za to na trdelník jsme si postáli, no nehlídala jsem to, ale slabá hodinka to možná i byla, ale byl výborný, to jako jo! Hodně jsem četla, že letos bylo málo dýní, ale přišlo mi, že na statku měli na prodej dýní habaděj. Děti dlabaly, malovali, mohly se podívat na prasátko, koníka, obřího králíka i telátko! Já osobně jsem si pak nakoupila po cestě k autu chleba a škvarkový placky, ale měli tam ohromný výběr pečiva i přes to, že tam bylo fakt hodně lidí a říkala jsem si, že než pojedeme domů, bude všechno určitě vyprodané, ale nebylo ???? I dýni jsme si vybrali, krásnou, velkou! A dokonce měli na prodej i nože na dlabání dýní, ale my máme svůj, už pár let, takovou pilku… No zase budeme dlabat, už se těším, až dáme dýni na okno a do ní čajovou svíčku. Přestože Halloween nijak neslavíme, podzim je pro nás ve znamení strašidláků a vydlabanou dýni máme na okně do té doby, dokud se nepropadne ????

Statek u Pipků: Dýní přežila tak polovina

A co vy, máte rádi dýně? Vaříte třeba dýňovou polévku, nebo něco jiného z dýní? Já jsem vyzkoušela už špagetovou dýni, máslovou dýni, jedla jsem dýňové lasagně, ale dýňová polévka prostě vede! A navrch si dát lžíci kysané smetany a posypat praženými dýňovými semínky, no mňam!

Statek u Pipků: Dýní přežila tak polovina

A tady je můj recept, jestli někdo chce vyzkoušet ????

Polévka z pečené dýně (pro 4 osoby)

  • 1 dýně
  • 2 cibule
  • 5 stroužků česneku
  • 500 – 600 ml zeleninového vývaru
  • 100 ml smetany ke šlehání
  • muškátový oříšek
  • sůl, pepř
  • olivový olej
  • zakysaná smetana
  • dýňová semínka
  1. Předehřejte troubu na 180 stupňů.

  2. Dýni rozkrojte, vydlabejte z ní semínka, nakrájejte na větší kusy, osolte, opepřete a položte na plech pokrytý pečicím papírem. Cibuli rozkrojte napůl, stroužky česneku nechejte vcelku. Potřete zeleninu trochou oleje a dejte péct, dokud není měkká, asi 30 – 45 minut.

    V polovině pečení vyjměte z plechu česnek i cibuli, jsou hotové rychleji, tak aby se nespálili.

  3. Upečenou dýni oloupejte (jen Hokkaido se loupat nemusí) a upečené kusy dejte do hrnce společně s cibulí a česnekem. Rozmixujte tyčovým mixérem na hladkou kaši. Přidejte vývar a nechejte vařit asi 10 minut.

    Nakonec polévku ještě jednou rozmixujte, aby byla hladší. Přidejte smetanu a ještě chvilku provařte a dochuťte muškátovým oříškem. Nakonec ještě pokapejte pár kapkami dýňového oleje.

    Na talíři naservírovanou polévku posypte praženými dýňovými semínky, nebo na ni dejte lžíci zakysané smetany, popřípadě můžete servírovat s opraženým rohlíkem, nakrájeným na kostičky. Tyhle smetanové polévky mám moc ráda, i když normálně si na polévky moc nepotrpím. Tak přeji dobrou chuť a dejte vědět!

Jsem maminka devítiletého fotbalisty. Mám své zaměstnání a zároveň pomáhám dalším ženám ke kráse, zdraví, sebevědomí a finanční svobodě. Díky této profesi mohu jezdit se synem na dovolené, nepočítat každou korunu a když potřebuji, koupím si to, co právě potřebuji :-).  Pravidelně investuji do svého dalšího vzdělávání a osobního rozvoje. Jsi na stejné vlně, chceš se zapojit do mého projektu a neřešit každou korunu? Nebo tě prostě jen oslovil můj článek a chceš se na něco zeptat, nebo se poradit? Ozvi se mi

Slepičí les aneb nízkonákladový chov slepic

V dobách před průmyslovou revolucí bylo zrní příliš cennou surovinou na to, aby se jím celoročně, jak je dnes běžné, krmila drůbež.

Úlohou slepic (a jiných domácích zvířat) bylo zužitkovat biomasu, která pro lidi nebyla jedlá, nebo byla těžko stravitelná a přeměnit ji do jedlejší, stravitelnější a chutnější formy, tedy do vajec a drůbežího masa.

Ačkoli tato úloha, kterou slepice zastávaly v ekologii tradiční venkovské domácnosti, upadla dnes téměř v zapomnění, je důkazem toho, že je možné odříznout chov slepic od pupeční šňůry průmyslového zemědělství a napojit ho na lokální ekosystém. Tato možnost je o to lákavější, že její uskutečnění by znamenalo výrazné snížení nákladů na chov.

Chceme-li se dnes oprostit od nutnosti nákupu obilovin a krmných směsí a osamostatnit chov slepic, nemusíme jen kopírovat tradiční postupy našich předků, kteří nakonec na zimu museli drůbeži přece jen nějaké to zrní zajistit. (Na rozdíl od většiny současných chovatelů si ho ovšem zvládli vypěstovat.)

Hypoteticky existuje ještě jiný a přirozenější způsob napojení chovu drůbeže na lokální ekosystém: Slepičí les. Jeho výhodou je, že dokáže omezit každodenní pracovní vstupy, zvýšit ekologickou stabilitu chovného systému a vytvořit slepicím lepší podmínky k životu. Nevýhodou je,  že v našich podmínkách zatím není ozkoušený.

Statek u Pipků: Dýní přežila tak polovina

Slepičí les

Slepice jsou svým původem lesní ptáci. Většina plemen kura domácího byla vyšlechtěna z kura bankivského, který se dodnes volně potuluje po lesích jihovýchodní Asie. Svůj lesní původ v sobě slepice nezapřou ani po tisíciletích strávených snášením vajec pro potřeby člověka. Chceme-li proto snížit náklady na krmení, slepičí les je jasnou volbou.

Základem krmného lesa jsou mimo oplocení, kurník a slepice především stromy, keře a pestrá směsice bylin, které zvířatům poskytují výživnou stravu po co nejdelší část roku.

Promyšlenou kombinací všech těchto prvků lze vytvořit ekosystém, který může do jisté míry fungovat v bezúdržbovém režimu.

Míra bezúdržbovosti nebude nikdy absolutní a bude závislá na kombinačních schopnostech designéra, na jeho znalostech a informacích, na lokálních podmínkách a na velikosti prostoru, který je k dispozici. I menší zablácené výběhy lze oživit několika keříky dřišťálu či jednou moruší.

Představte si pořádný výběh hustě osázený stromy, keři a trvalkami, jejichž bobule, listy, semena, lusky či květy slouží za pokrm pobíhajícím slepicím.

V létě se slepice živí z několika statných moruší, jejichž plody postupně v průběhu června až srpna opadávají na zem a jsou výtečným zdrojem bílkovin nezbytných pro tvorbu vajec; tu a tam si uzobnou ostružinu či narazí na bobuli muchovníku. V průběhu září do hry vstupuje „podzimní krmný pás“ složený z několika odrůd jabloní hustě podsázených jedlou houštinou.

Ta je tvořena jednak keři hlošiny okoličnaté, která do půdy poutá dusík podporující růst jabloní a jejíž bobule jsou pro slepice vítanou pochoutkou a dále keři čimišníku stromovitého, jehož lusky obsahují výživná semena o velikosti hrachu.

Zimní sektor slepičího výběhu tvoří vysoké stromy dřezovce trojtrnného, několik zimních odrůd jabloní a živý plot z rakytníků. Téměř půlmetrové lusky dřezovce začínají dozrávat v průběhu října a na stromě vydrží celou zimu až do jara. Jsou vydatným zdrojem krmiva v zimních měsících a na jaře.

Podobně i oranžové bobule rakytníku vydrží na větvích celou zimu a pro slepice představují nesmírně výživnou stravu podporující růst a výkon ptáků. Jako doplněk stravy slouží plody pozdních odrůd jabloní, jako je třeba strýmka. Její plody zvané „kyseláče“ zůstávají dlouho na větvích, po spadnutí na zem vydrží celou zimu i pod sněhem v poživatelném stavu a po roztátí jsou často ještě svěží.

Pod tlejícím listím, které se každý podzim vrství pod větvemi keřů a stromů, se daří nejrůznějším červům, žížalám a hmyzu, což slepicím zajišťuje důležitý zdroj bílkovin prakticky po celý rok. Čím více listí se pod stromy nahromadí, tím lépe pro roztodivné breberky a tím lépe pro slepice, které se mohou oddávat své nejmilejší činnosti, totiž hrabání.

Na některých místech jsou rozestupy stromů a keřů větší, aby pod nimi mohly růst kopřivy, kostival, čekanka, vojtěška, jetel, svízel, šťovík, pampelišky a řada dalších bylin, které slouží jako pastva pro drůbež.

Bylinné patro je slepicemi využíváno po celý rok s výjimkou části zimního období, kdy rostliny nerostou a sníh k nim může zcela zamezit přístup.

Většinu roku plní funkci nepřetržitého zdroje potravy a v krmném lese by měly mít své pevné zastoupení.

Nevýhodou je, že na rozdíl od dospělých stromů a keřů může dlouhodobější vliv slepic bylinné patro snadno zlikvidovat. Bezprostřední okolí kurníku je proto lepší na husto osázet stromy a keři.

Bylinné patro musí být dostatečně rozlehlé a je třeba zvážit počet slepic, které ho mají využívat, aby se dokázalo samo obnovovat.

Osvědčeným řešením je systém čtyř či šesti na sebe navazujících oddělených výběhů s mobilním kurníkem, jenž se mezi nimi celý rok postupně stěhuje.

Systém krmného lesa pro slepičí výběh se snaží napodobit bezúdržbové fungování přirozených ekosystémů. Slepice se živí v co největší míře hmyzem, plody, semeny a rostlinami, které samy najdou. V podobě trusu vrací živiny zpět do půdy, čímž stromy a keře přihnojují. Cyklus živin se tak uzavírá, ekosystém funguje s minimem vnějších vstupů.

Statek u Pipků: Dýní přežila tak polovina

Výběr plemena

U slepic rozlišujeme tři základní kategorie plemen: Plemena lehká (nosná), která se vyznačují vysokou snáškou vajec a malými přírůstky masa; plemena těžká (masná), která snášejí méně, ale vynahrazují to většími přírůstky masa; a plemena středně těžká (s kombinovanou užitkovostí), která obstojně snášejí a hodí se i na chov pro maso. Obecně platí, že lehká plemena více létají, zatímco těžká plemena se spíš drží při zemi. Na to je třeba myslet při oplocování výběhu.

Pro účely nízkonákladového chovu je asi nejdůležitější vlastností shánčlivost slepic, tedy jejich schopnost shánět si vlastní potravu ve volném výběhu. Nejvíce potlačenou shánčlivost mají těžká plemena. Lehká plemena jsou poměrně soběstačná a dokážou si nasbírat spoustu potravy samy.

Pro slepičí les jsou tedy nejlepší volbou. Hned po nich následují plemena středně těžká a nejméně vhodná jsou plemena těžká.

Průmyslové brojlery bych vůbec nedoporučoval, neboť byli vyšlechtěni pro dobré zužitkování krmných směsí a rychlý nárůst svalové hmoty v podmínkách velkochovů a lze u nich tudíž očekávat spíš potlačenou shánčlivost.

K obzvlášť vhodnému plemeni pro nízkonákladový chov v českém prostředí patří naše národní „slepičí rasa“, jejíž historie sahá až někam do časů Karla IV. a možná i dál. Česká zlatá kropenka (nebo jen „češka“) je velmi skromné a otužilé plemeno, které nese i v zimním období.

Patří k lehkým plemenům. Není náročná na chov, zachovala si unikátní zbarvení, které ji maskuje proti dravcům a ve volném výběhu si dokáže sehnat velkou část své denní dávky sama i bez slepičího lesa.

Má-li výběh dostatečně velký, od jara do podzimu je v obživě soběstačná bez nutnosti přikrmování.

  • Kombinace tohoto plemene se systémem slepičího lesa logicky znamená zaměřit se především na zimní produkci – tedy na stromy a keře, jejichž plody dozrávají pozdě na podzim, jsou trvanlivé a opadávají v průběhu zimy a na jaře (dřezovec, rakytník, odrůdy jabloní jako strýmka nebo panenské české).
  • ————————————————————————————————————————————————–
  • Pokud Vás vize slepičího lesa zaujala, zvažte účast na mém kurzu Design permakulturní zahrady, kde Vám představím svůj návrh slepičího lesa a sdělím dosavadní zkušenosti s jeho realizací.
  • ————————————————————————————————————————————————–
  • Ochrana před predátory

Divoce žijící potkani, kuny, tchoři, lišky, norci, mývali a velcí draví ptáci vybírají vajíčka, napadají kuřata či slepice a mohou vybít i celé hejno. Pro venkovní volný chov tak představují někdy zcela zásadní problém.

Jeden z principů permakultury říká, že máme upřednostňovat biologické zdroje před zdroji mechanickými či dokonce chemickými. Zkusme tedy nejprve zvážit možnosti, které nám nabízí biosféra.

Ideálním řešením by bylo využití bojových plemen slepic, která by odrazila každý útok nepřítele. Tato plemena však byla vyšlechtěna pro kohoutí zápasy, tedy pro krvežíznivý boj ve svých vlastních řadách a jiným zvířatům se příliš bránit nedokážou. Proto tudy cesta nejspíš nevede. Pro šlechtitele je to ale výzva:-)

Naštěstí nám předkové odkázali nejen bratrovražedné kohouty, ale i jiná zvířata vycvičená k boji s predátory. Existují plemena psů, která byla po tisíciletí šlechtěna za účelem hlídání hospodářských zvířat včetně slepic.

Například nádherný pyrenejský horský pes spolehlivě uhlídá před útoky zvenčí hejno volně rozptýlené drůbeže. Jakmile nějaká slepice začne vydávat nezvyklé zvuky, ihned k ní přiběhne, aby zahnal případného vetřelce.

Pes si navíc vyznačuje své teritorium, což mnohé šelmy respektují.

Vzrostlý slepičí les je sám o sobě přirozenou ochranou před útoky shora a poskytuje dostatek úkrytu před dravými ptáky. Provedeme-li design tak, že pro bylinné patro vyhradíme dlouhé úzké pásy mezi stromy, pro dravce bude mnohem obtížnější trefit se do mezery a ulovit pasoucí se slepici.

Na internetu jsem našel údajně velmi účinný typ, jak se vypořádat s potkany. Jedná se ovšem o strategii, která hraničí s řešením mechanickým.

Do železného sudu nastražíme jakékoli maso a necháme potkany, aby do něho přes noc nalezli. Potom sud zavřeme a necháme jeden až dva týdny stát.

Protože potkani se při nedostatku potravy navzájem požírají, zůstane časem v sudu jen jeden nejsilnější jedinec. Toho pustíme zpátky do přírody, aby likvidoval ostatní potkany.

Pokud jde o mechanická řešení, základem je dobře utěsněný kurník, v němž se slepice na noc zavírají. Velká část živočichů nebezpečných pro slepice, jako jsou potkani, kuny, tchoři, lišky či sovy, loví v noci. Proto má smysl na noc kurník zavírat.

Dobře oplocený výběh nebo elektrický ohradník mají rovněž svůj význam. Dále lze použít nejrůznější pasti, jestřábí koše (ty jsou ale nelegální) apod., podle toho s jakým zvířetem máme potíže.

Proti dravým ptákům se doporučuje natáhnout do výběhu v pravidelných odstupech (cca 60 – 90 cm) vlasec.

Chemická řešení, kam spadají především různé typy jedů či postřiků, mohou zamořit zahradní ekosystém a jeho okolí toxickými látkami. Je proto lepší se jim vyhnout. Osobně považuji za nejúčinnější biologická řešení v kombinaci s dobrým kurníkem, který se na noc zavírá.

Poznámka na závěr: Tento článek byl veden snahou shromáždit pro případné zájemce o soběstačný chov slepic užitečné informace do uceleného celku. Článek je ovšem hypotézou.

Dalším logickým krokem by měla být fáze testování získaných informací v konkrétních podmínkách.

Nedávno jsem například zjistil, že naše slepice ani po dvou dnech o hladu nezačaly žrát semena dřezovce trojtrnného, která jsem jim přinesl z olomouckého parku.

————————————————————————————————————————————————–

O autorovi: Marek Kvapil zahradničí na svém pozemku na Hané. Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady / Základy potravinové bezpečnosti.

————————————————————————————————————————————————–

Doba dýňová! Vyrazte na dýňové pyramidy a upečte muffiny z dýní

Dýně je nekorunovanou královnou podzimu. A nemusíte být zkušení sociologové (i když my zrovna jsme :-D), abyste správně odhadli, kolik lidí si podzim spojuje s dýněmi. Je to hodně!

V prvním podzimním článku jsme vás lákali na lahodnou dýňovou polévku, dali vám tipy na vyřezávání dýní a pozvali na ty nejdýňovější akce. Připomeňte si článek Halloween po česku. 

Dnes s námi vyrazte do Dýňového světa, kde až do 4. listopadu můžete obdivovat dýňové pyramidy a zamotat se v dýňovém bludišti. A máme pro vás tip na muffiny, které změní váš podzim v gastro-dýňový-zážitek.

Dýňový svět

Dokud to počasí dovolí, vyrazte na podzimní venkovní výlet. My doporučujeme vyhlášený Dýňový svět, který se nachází u Golčova Jeníkova na Statku U Pipků (najdete na Vysočině v okrese Havlíčkův Brod).

Místo sice není veliké, ale dá se zde strávit příjemné dopoledne. Z dýní jsou tu postavené veliké pyramidy a bludiště. Z volně válejících se dýní si mohou děti zkusit postavit třeba vlastní věž.

Krom toho je zde „slámobazén“, ve kterém si děti mohou zaskákat. Připravte se tedy na fakt, že slámu pak budete mít všichni všude, ale ta zábava za to stojí. Z velkých balíků slámy jsou zde pak postavené věže s žebříky, po kterých děti mohou lézt.

Nechybí ani zvířátka – mini kozy, koník i prasátko.

— mama ambasadorka Tereza

Dobré vědět:

  • Vstupné je za dítko 50 Kč a dospělého 60 Kč, můžete vzít i svého psího mazlíčka za 5 Kč.
  • Dýně se zde dají koupit. Druhů je zde nespočítaně – od těch dekoračních přes různé druhy k jídlu. Stačí si jen vybrat. Navíc je ve stodole připraven koutek, kde si děti mohou svou dýni pomalovat.
  • Samozřejmě zde mysleli i na občerstvení. Kromě běžných klobás, hranolek a piva, zde můžete ochutnat i výbornou dýňovou polévku, a nebo zkusit hranolky z dýně.
  • Parkovat se dá hned za statkem. Místa je zde dost a parkování je zdarma.
  • Občas zde bývá i doprovodný program. Více informací naleznete na stránkách https://www.dynovysvet.cz, kde naleznete i otevírací dobu, a jak se na statek dostat.

Dýňové muffiny podle food blogerky Recepty dětem

Nikoho nepřekvapí fakt, že jednou z nejčastějších podzimních surovin posledních let je dýně. A hlavní roli hraje i v mém receptu.

 Do těsta můžete použít i bezlepkovou mouku, třeba mandlovou (podívejte se na naši nabídku na Slevomatu).

V tom případě si pak jen pohlídejte hustotu těsta, aby bylo pěkně hladké a jen lehce husté, jako je klasické těsto na muffiny. Zdobení pak klidně přenechejte dětem. Je to zábava!

— food blogerka Recepty dětem

Na 18 muffinů budeme potřebovat:

  • 1/2 menší dýně Hokaido
  • 2 vejce
  • 2 polévkové lžíce medu
  • 100 ml plnotučného mléka
  • 100 ml slunečnicového oleje
  • 7 velkých polévkových lžic celozrnné žitné mouky – hladce mleté
  • 2 kávové lžičky kypřícího prášku do pečiva bez fosfátů

Na krém:

  • 150 g mascarpone
  • 100 ml smetany ke šlehání
  • 1 polévkové lžíce medu
  • Oříšky a sušené ovoce na ozdobení najdete na Slevomatu.
  • Postup přípravy:

Dýni si rozkrojíme, očistíme, vydlabeme dužinu se semínky a polovinu dýně schováme třeba na polévku. Nakrájíme dýni na malé kousky a dáme vařit do vody. Jakmile je dýně uvařená, scedíme vodu, rozmixujeme dýni tyčovým mixérem a necháme vychladit. V hrnci pak přimícháme k dýni vejce, mléko, olej a med. Metličkou prošleháme a postupně přisypáváme mouku a kypřící prášek.

 Troubu předehřejeme na 200 °C, těsto přendáme do košíčků na muffiny (dáváme méně těsta, aby se pak košíčky dětem dobře zdobily) a pečeme zhruba 30 minut s tím, že muffiny hlídáme, aby se nespálily – můžeme v průběhu přikrýt alobalem. Než nám vychladnou muffiny, tak si připravíme krém.

Do vyšší misky dáme mascarpone s medem a postupně vmícháme pomocí šlehače šlehačku na šlehání.

Na krém pak přidáme ještě libovolné oříšky a sušené ovoce. 

Dýně, kam se podíváš. Pipkovi opět otevřeli oblíbený dýňový svět

Podívejte se na miminka v okrese Jana Kudrhaltová

Nová Ves u Leštiny – Návštěvníci rodinného statku Pipkových v Nové Vsi u Leštiny nedaleko Golčova Jeníkova na Havlíčkobrodsku se mohou připadat jako v pohádce. O dýních. Dýňový svět i letos láká na tisíce oranžových koulí.
 

Dýňový svět na statku u Pipků v Nové Vsi u Leštiny. | Foto: Deník / Jaroslav Loskot

Dýňový svět manželé Pipkovi otevřeli v pátek 27. září. „O víkendu přišlo opravdu hodně lidí, to bylo moc fajn,“ pochvalovala si spolumajitelka statku Jaroslava Pipková. Zájemci sem mohou zavítat ve všední dny od 14 do 18 hodin a během víkendů a svátků je otevřeno už od 9 hodin.

Děti i dospělí mohou obdivovat pyramidy z dýní a nejrůznější dýňové dekorace. Malí návštěvníci se pak mohou vyřádit v bludišti z klád, slámovém bazénu, hradech ze slámy a na spoustě dalších atrakcí. „Nejpopulárnější je určitě slámový bazén. Letos jsme ho navíc trošku zvětšili a vylepšili,“ prozradila Pipková.

Novinky si Pipkovi připravili i v nabídce samotných dýní, které si mohou zájemci koupit. „Zkusili jsme letos pěstovat i několik nových druhů. Moc se nám ale neurodily a myslím, že budou za chvíli vyprodané. Dýní na halloweenské dekorace a hokaido na jídlo ale máme hodně,“ ujistila farmářka.

Ačkoliv statek opět září oranžovou barvou, s úrodou Pipkovi spokojení nejsou. „Urodilo se nám hodně dýní, ale zmíněných speciálních druhů bylo hrozně málo. Letošní rok není úplně pěstitelsky příznivý. Některé začínají nasazovat na plod až teď, ale to už je samozřejmě pozdě,“ posteskla si Pipková.

Přečíst článek ›

Dýňový svět vyrostl na statku už podeváté. „Začínali jsme v roce 2010, kdy jsme se rozhodli pěstovat dýně.

Vyzkoušeli jsme, jestli nám tady porostou, osvědčilo se to, a tak jsme je jezdili prodávat na trh a pak jsme je začali prodávat i tady u nás.

Chtěli jsme však, aby to mělo i nějakou přidanou hodnotu a lidé měli za čím jet, rozhodli jsme se proto vytvořit dýňový svět,“ vzpomínala Pipková.

Zázemím pro oranžový svět se stala rozlehlá zahrada statku. „Postupem času se to rozkřiklo, lidé k nám začali jezdit a teď už nesmíme žádný rok vynechat,“ řekla s úsměvem Pipková. Dýně ale spočítané nemají. „Víme, že jich jsou tisíce, ale kolik jich je přesně, nevíme,“ dodala.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
*Všeobecná sestra – zástup za MD, RD, 31 800 Kč *Svářeč/svářečka CO2, 22 000 Kč *technik – technická příprava výroby, 25 000 Kč Pomocní pracovníci obchodního provozu, 18 500 Kč *provozní elektrikář – Svratka, 28 000 Kč *Zootechnik, 25 000 Kč Montážní dělník, 20 000 Kč *Kvalitář, QM, 30 000 Kč + PODAT INZERÁT Mercedes-Benz B 180 servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v A, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v F, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Volkswagen Transporter první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, vyrobeno v EU, garážované, nehavarované Opel Crossland X nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Opel Zafira nové vozidlo, servisní knížka + PRODAT AUTO

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *