Puberta začíná mezi 10.-11. rokem a končí v 15.-16 roku. Dívky dozrávají o rok, dva dříve než chlapci. Obecně nastává zrání oproti minulosti dříve. Může mít na to vliv výživa, lepší hygienické podmínky a změna životních podmínek.
Růstový skok a pohlavní dozrávání
V období puberty se aktivizuje činnost hypofýzy, jejíž hormony stimulují vývin tkání a funkce důležitých žláz (pohlavních, štítné žlázy a nadledvinek.).
Ve srovnání s rychle rostoucími končetinami zaostává růst vnitřních orgánů. To má za následek například rychlou únavnost, snížení fyzických výkonů.
Na kůži dochází k nadměrnému vylučování tukových a potních žláz, vzniká akné a nadměrná tvorba potu.
Kromě růstu do výšky a přibývání na hmotnosti je pro pubertu charakteristické vytváření tzv. pohlavních znaků.
Dívka v pubertě: růst prsů, růst dělohy a vaječníků, přítomnost ochlupení, růst vagíny, ukládání tuku, menstruace.
Chlapec v pubertě: růst penisu a ochlupení, zvětšování varlat, tvorba spermií, změna hlasu, ochlupení obličeje, ejakulace.
Samá ruka, samá noha
Pohyby pubescenta jsou nemotorné, neohrabané. Neumí si zvyknout na rychle narostlé končetiny, těžko koordinuje své pohyby.
Pohybová nemotornost je sice dočasná, pubescenti to však prožívají jako nepříjemný stav a snižuje to jejich sebevědomí. V tomto období je dočasně zhoršená pozornost.
Rozvíjí se logická paměť, děti si potřebují věci vědět zdůvodnit a proto se neradi biflují něco nazpaměť.V pubertě snílkem
Děti často unikají do denního snění. Poznávají, že v denním snění si mohou plnit jakékoliv přání, přemýšlet o své budoucnosti. V žádném jiném období není denní snění tak rozvinuté jako v pubertě. Zatímco pro mladšího školáka je důležitá přítomnost, pro pubescenta nabývá váhu budoucnost.
Typická je velká intenzita citů a emocí, výbušnost a impulzivnost. Téměř každý pubescent se občas rozzlobí a vybuchne. K pocitům hněvu přichází, když má pocit, že je ohrožení svého já.
Postupně se učí své city ovládat a neprojevovat je před jinými. Snadno přecházejí od smutku k radosti, od optimismu ke sklíčenosti.
Přecitlivělost tohoto období způsobuje, že děti mnohem intenzivněji vnímají jakýkoliv náznak křivdy, nespravedlnosti či kritiky.
Už ne dítě ještě ne dospělý
V pubertě začnou mít děti pocit dospělosti. Už nejsou dětmi av této fázi si hledají svou identitu. Není to však jednoduché. Nastává kvalitativní změna v sebeuvědomování.
Pocit dospělosti se snaží dosáhnout napodobováním vnějších znaků dospělosti (vnější vzhled, kouření, líčení a pod.) A chovají se k dospělým jako k sobě rovným. To přirozeně vyvolává u dospělých patřičné (nebo nepatřičné) reakce.
Dospělí mají spíše tendenci chovat se k pubescentovi jako k dítěti a nepřiznávají jim práva, které by chtěly mít. Pubescenti a dospělí mají často zcela odlišné představy o právech a povinnostech.
Pokud postoj dospělých zůstává neměnný, dítě přechází do odporu, vzpoury. Konflikty jsou často nedostatkem schopnosti nebo dobré vůle dospělého najít pubescentovi nové místo vedle sebe.
Vztah pubescenta s rodiči je často problematický a plný konfliktů.
Zejména rodiče znají velmi dobře situace když má například dítě vynést smetí. Tehdy buď neslyší nebo má kopu výmluv proč to nemůže udělat, nebo se to snaží oddálit případně vnutit tuto činnost mladšímu sourozenci. Pubescent má vlastní mínění a vlastní názory (téměř vždy odlišné od názorů rodičů) a tak vznikají další konflikty ohledně oblékání, telefonování, času stráveným s vrstevníky.
Rodiče by se měli snažit dát svému dítěti přiměřenou míru samostatnosti a nezávislosti ale s důrazem na přebírání odpovědnosti na svůj život. Osamostatňování, odpoutávání dítěte od rodiny probíhá postupně.
V zájmu správného osamostatňování se by měli rodiče považovat dítě za samostatného člověka, nezatěžovat dítě pocitem, že je pro rodiče všem, nepokoušet se omezovat styky a přátelství mimo rodiny, zajímat se o to, co děti dělají, ale nečekat, že jim všechno řeknou, dát jim najevo svou nezávislost.
V zájmu předcházení konfliktům by měli rodiče dětem zajistit jejich vlastní prostor, nezapomínat na stydlivost pubescentů a dopřát jim intimitu, nečekat, že budou vědět všechno o citovém životě dítěte, nabídnout pomoc, pokud si myslí, že je potřebná a pomoci jen tehdy pokud děti o to požádají, mluvit dětmi i přes častým výrokem typu “dej mi pokoj!”
Puberta a vztah s vrstevníky
V pubertě má velký význam vztah s vrstevníky a tyto vztahy postupně dominují. Vliv a mínění skupiny jsou často krát tak silné, že dítě je ochotné riskovat konflikty s rodiči kvůli dobré mínění skupiny.
Kromě toho se začínají rozvíjet přátelství se stejným i opačným pohlavím. Dochází ke změnám postoje chlapců k dívkám. Začínají se zajímat jeden o druhého a dochází k vzájemnému sbližování.
Pod vlivem pohlavního pudu se tvoří erotické cítění (převládá psychický zájem jednoho o druhého).
Puberta je náročné období. Nesmíme však zapomínat na fakt, že většina konfliktů zejména mezi dětmi a rodiči pomine. Dítě se učí hledat své místo v životě a vyrovnává se s velkými změnami v něm samém.
VIDEO: Ať žije puberta!
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Puberta – Wikipedie
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Častým projevem puberty je objevující se akné
Puberta (česky také dospívání) je období a proces tělesných změn, při kterých se tělo dítěte mění na tělo fyzicky dospělého člověka schopného se rozmnožovat. Puberta je inicializována hormonálními signály z mozku do pohlavních orgánů. V odpověď produkují pohlavní orgány různé hormony, které stimulují růst, funkci nebo proměny mozku, kostí, svalů kůže, vnitřních a pohlavních orgánů. Růst se zrychluje v první části puberty a vrcholu dosahuje na konci. Před pubertou se tělesné odlišnosti mezi chlapci a dívkami omezují pouze na oblast genitálií. Během puberty se rozvinou rozdíly ve velikosti, tvaru, kompozici a funkci tělesných struktur a systémů. Nejvíce zřetelné to je u tzv. druhotných pohlavních znaků.
Fyzické změny u chlapců
Velikost, funkce a plodnost varlat
Růst pubického ochlupení a varlat dle Tannerovy stupnice
U chlapců je zvětšení varlat prvním příznakem puberty. U předpubertálních chlapců se varlata změní kolem 1. roku života. Jejich velikost se dále mění v průběhu puberty a kolem 18. až 20. roku života je jejich velikost stejná jako u normální dospělé populace.
Varlata mají dvě primární funkce: produkovat hormony a produkovat spermie. Leydigovy buňky produkují testosteron, který spouští většinu změn mužského pohlavního zrání a hlavně sexuální touhu.
Z rostoucích tkání zaznamenáváme největší přírůstek u tkáně zajišťující tvorbu spermatu. Vývoj spermatu u mužů není zatím příliš zdokumentován.
Sperma může být nalezeno v ranní moči většiny chlapců po prvním roce pubertálních změn a příležitostně ještě dříve.
Genitálie
Mužský penis roste od narození dítěte. Ve fázi I (věk cca 3 roky) je penis malý, má asi 3 cm. Ve fázi II (věk cca 9 let) se délka penisu zatím příliš nemění.
Ve fázi III (věk cca 11 let) se penis začíná výrazně zvětšovat do délky přibližně 6 cm. Ve fázi IV (věk cca 13 let) se penis dále zvětšuje do délky asi 10 cm.
Ve fázi V (věk cca 15 let) je již penis plně vyvinutý a dosahuje průměrné délky okolo 15 cm.
Pubické ochlupení
Podrobnější informace naleznete v článku Pubické ochlupení.
Pubické ochlupení začne růst krátce po tom, co začne růst i samotný genitál.
Růst tohoto ochlupení začíná nad kořenem penisu tím, že vyroste několik chloupků, což dle Tannerovy stupnice označujeme jako fázi dvě. Ve fázi tři, která nastává zhruba po 6 až 12 měsících je již chloupků tolik, že je nelze spočítat.
Ve fázi čtyři pokrývá ochlupení již celý trojúhelník kolem ohanbí. Ve fázi pět již roste ochlupení i v tříslech a jiných partiích kolem genitálu.
Tělesné ochlupení
V měsících a letech, které následují po objevení ochlupení ohanbí, se začíná vyvíjet ochlupení i na jiných částech těla v následujícím pořadí: podpaží, kolem hýždí, nad horním rtem, kolem licousů a naposledy v oblasti brady a krku.
Ochlupení na trupu, nohách, pažích a zádech roste pozvolna. V této oblasti je mnoho rozdílů, které závisejí například na příslušnosti k etnické skupině obyvatelstva. Ochlupení bývá u chlapců více než u děvčat.
Ochlupení začíná růst od 12 let a to: na penisu, na šourku, na břiše, v podpaží, na rukou a na nohou.
Změny hlasu
Pod vlivem androgenů roste hrtan u obou pohlaví. Tato změna je více patrná u chlapců, kterým se může stát, že jim příležitostně v tomto období přeskočí výška hlasu až o oktávu. Většina hlasových změn se děje během třetí až čtvrté fáze mužské puberty. Změna hlasu je dokončena přibližně během 18. roku života. Porucha změny hlasu se nazývá puberphonie.
Nárůst výšky
U chlapců se začíná růst zrychlovat zhruba 9 měsíců po zvětšení varlat a trvá přibližně 2 roky. Průměrná rychlost růstu je přibližně 8,5–12 cm ročně. První začínají růst chodidla a dlaně, přidávají se končetiny a naposledy roste trup. Kolem 16. roku života se růst zpomaluje.
Muskulatura a tvar těla
Na konci puberty má dospělý muž těžší kosti a téměř dvakrát větší objem kosterních svalů. Některé kosti vyrostly disproporcionálněji, což se projevilo změnou tvaru mužského a ženského těla. Vývoj svalů probíhá zejména v závěrečných fázích puberty a pokračuje i po ní.
Tělesný zápach, změny kůže, akné
Vzrůstající úroveň androgenů může změnit kompozici mastných kyselin v potu, což způsobuje tělesný zápach jako u dospělého jedince. U dívek jiný androgenový efekt způsobuje zvýšenou sekreci mastnoty z kůže, což způsobuje akné.
Fyzické změny u dívek
Vývoj prsou
Růst prsou a pubického ochlupení dle Tannerovy stupnice
Prvním fyzickým znakem puberty u dívek je obvykle zpevnění bradavky na jednom či obou prsou zhruba mezi desátým a jedenáctým rokem věku. Toto ukazuje na začátek růstu prsou v pubertě. Podle Tannerovy stupnice je to fáze číslo dvě ve vývoji prsou (fáze jedna jsou plochá předpubertální). Během 12 měsíců od této fáze se prsa začínají vzdouvat a začínají být patrná navenek. Toto je fáze tři ve vývoji prsou. Během fáze 4 prsa ještě více mohutní a získávají téměř dospělý tvar, který se ještě ustálí během fáze pět. U některých žen fázi čtyři a pět nelze vůbec rozlišit. Děvčata zažívají také svoji první menstruaci.
Pubické ochlupení
Podrobnější informace naleznete v článku Pubické ochlupení.
Pubické ochlupení je nepochybně druhou pubertální změnou, které si lze všimnout obvykle krátce po začátku růstu prsou. Ochlupení je nejprve viditelné kolem stydkých pysků.
Prvních pár chloupků je na Tannerově stupnici popisováno jako fáze dvě. Ve fázi tři, která následuje za 6–12 měsíců, je již chloupků tolik, že se nedají spočítat a objevují se na stydkém pahorku. Ve fázi čtyři již ochlupení zcela vyplňuje charakteristický trojúhelník.
Ve fázi pět rostou chloupky i v tříslech a směrem nahoru k pupíku.[zdroj?]
Pochva, děloha, vaječníky
Podrobnější informace naleznete v článcích Pochva, děloha a vaječník.
Slizniční vrstva pochvy se také mění v závislosti na rostoucí hladině estrogenu, začíná být tlustší a přechází do růžova (oproti předpubertální červené). Bělavé sekrety jsou normálním efektem způsobeným estrogenem.
V následujících dvou letech, se děloha a vaječníky zvětšují. Vaječníky také obsahují folikulární cysty, které jsou viditelné ultrazvukem.
Menstruace a plodnost
První menstruační krvácení (menarche) přichází zpravidla 2 roky po prvních příznacích růstu prsou. Průměrný věk prvního krvácení je u amerických dívek těsně před třináctým rokem života. Menses není první dva roky pravidelný a měsíční.
Ovulace je nezbytná pro plodnost, ale může i nemusí doprovázet raný menses. Podle jedné studie okolo 80 procent menzesů v prvním roce není doprovázeno ovulací a asi 50 procent v druhém roce, ale pouze 10 procent dívek neovuluje po pěti letech.
Počátek ovulace po prvním menstruačním krvácení však není nevyhnutelný a vysoké procento dívek s pokračující nepravidelností po několik let od prvního krvácení bude mít nadále nepravidelnost a nebude mít ovulaci a budou vystaveny riziku snížené plodnosti.
Menstruace u dívek v České republice přichází zhruba 1 měsíc po jejich 12 narozeninách.
Tělo a tělesné ochlupení
V měsících a letech následujících poté, co se objeví ochlupení ohanbí se ostatní části pokožky působením androgenů ochlupují v následujícím pořadí: podpaží, ochlupení v oblasti hýždí, horní ret, licousy.[zdroj?] Množství chlupů v těchto oblastech je menší než u mužů a záleží na etnické příslušnosti.[zdroj?]
Tělesný tvar, rozložení tuku a tělesná kompozice
Během tohoto období se zvyšující hladinou estrogenu rozšiřuje dolní část pánve. Zvyšuje se procento tukové tkáně v tělesné kompozici více než u mužů, zvláště v typickém ženském rozložení v oblasti prsou, boků, hýždí, stehen, horních paží.
Progresivní rozdíly v rozložení tuku, jakož i sexuální rozdíly v růstu kostry na určitých místech přispívají k typicky ženskému tvaru těla na konci puberty.
Ve věku 10 let má průměrná dívka o 6 procent více tuku než průměrný chlapec, ale koncem puberty je průměrný rozdíl téměř 50 procent.
Psychické změny v pubertě
V období dospívání si člověk začne uvědomovat svou osobnost. Napodobuje myšlenky, které jsou charakteristické pro jeho dobu, nebo napodobuje nějaký svůj idol. Bouří se proti autoritám, obzvlášť proti rodičům. Člověk začne navazovat a poznávat přátelství a lásku a v tomto věku pozná také násilí a zklamání a probíhají náhlé změny nálad. Neustále pozoruje svoje tělo a jeho změny.
Literatura
- CARR-GREGG, Michael; SHALE, Erin. Puberťáci a adolescenti: průvodce výchovou dospívajících. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-7367-662-9.
- CENKOVÁ, Tamara. Jak přežít pubertu svých dětí. Praha: Grada, 2010. 168 s. ISBN 978-80-247-2913-8.
- PIAGET, Jean; INHELDER, Bärbel. Psychologie dítěte. Překlad Eva Vyskočilová. 4. vyd. Praha: Portál, 2001. 143 s. ISBN 80-7178-608-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu puberta na Wikimedia Commons
- Téma Puberta ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo puberta ve Wikislovníku
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
|
Portály: Rodina
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Puberta&oldid=20194876“
Puberta u dívek: pomozte své dceři během přeměny v ženu
Měnící se vztahy: kamarádi na prvním místě, až pak rodina
Hormonální změny a změny, které probíhají v mozku, slouží k tomu, aby se dívky staly společenštějšími a komunikativnějšími, což má za následek, že přátelství stavějí nad všechno ostatní.
Od puberty tak dívky daleko silněji než na cokoliv jiného reagují na stresy spojené se vztahy. Jejich sebedůvěra je v období puberty spjata se schopností udržet si úzké přátelské vztahy. „Potřebují“, aby byly oblíbené a byly v sociálním spojení. Konflikty ve vztazích jsou pro ně tudíž stresující.
Doktorka Cousineauová poznamenává: „Zatímco dříve dívky trávily hodiny na telefonu, posíláním psaníček a řešením problémů ve školních chodbách, dnes mohou problémy v přátelství prohlubovat nesprávně interpretované textové zprávy a příspěvky na sociálních sítích.“
Dívky nesprávně interpretují to, co se jejich kamarádky snaží říci, protože nevidí jejich tvář a neslyší tón v jejich hlase.
„To hraje roli hlavně tehdy, když mozek a tělo dospívající dívky procházejí velkými změnami, při nichž dochází k tvorbě nových nervových spojení,“ vysvětluje doktorka Cousineauová. „Kromě toho je také potřeba dokonale vyladit interpersonální vodítka, oční kontakt a prožitek empatie. A proto podpořte svoji dceru, aby měla více osobních kontaktů, v nichž bude jednat tváří v tvář.“
Teenager, nebo batole? Změny nálad během puberty
V lidském životě existují dvě fáze, kdy u člověka dochází k obrovským kognitivním změnám – jde o období do tří let a dospívání. Takže vám třeba pomůže si představit chování své dcery tak, že je vlastně batole. Snaží se vyznat v okolním světě a její mozek se nachází ve fázi, kdy se přetváří. A to může být frustrující.
Doktorka Cousineauová věří, že je důležité nepředpokládat, že vaše dospívající dcera dokáže reagovat jako dospělý člověk. Ona to totiž nedokáže. „Výbuch emocí u dospívající dívky může maminky velmi zmást,“ říká. „Když je vaše dcera v ráži, jakákoliv snaha o racionálnost a logiku nefunguje. Její mozek je plný emocí a ona vás prostě neslyší.“
Když tedy vaše dcera takový výbuch emocí prodělá, zkuste s ní jednat tak, jak jste jednali s batoletem, když se ho zmocnil záchvat vzteku. Záleží sice na dané situaci, ale pokud projevíte pro její emocionální stav soucit a pochopení, dost možná to bude to nejlepší, co budete moci udělat.
Pokud je však vaše dcera tyrankou, zůstávejte pevní. Počkejte, až se zklidní – což může být o několik hodin později nebo třeba až další den – a pak se pokuste o racionální diskusi či ohleduplné zhodnocení dané situace.
Puberta může být náročná, ale všechny problémy mají řešení
„Řekněte své dceři, že všechno bude v pořádku a že jste tady od toho, abyste jí pomohla,“ říká dr. Cousineauová. „Ujistěte ji, že problémy se vyřeší, protože tak to většinou je.“
A i když se situace časem vyjasní, řešení s sebou často přináší pár zádrhelů. Určitě neuškodí, pokud budete zůstávat v klidu a nad věcí. Čím více budete na dospívání vaší dcery připraveni, tím lépe ji budete schopni podpořit – a tím snadněji její pubertu sami přežijete.
Fáze puberty: fyzické změny během dospívání vaší dcery
Puberta začíná rychlým růstem o 5 ž 6 centimetrů a mírným zduřením bradavek, a to zpravidla mezi 8. a 10. rokem věku dívky (u chlapců začíná malinko později, zhruba mezi 9. a 11. rokem). Od přibližně 11 let věku dívky začíná docházet ke zduření areoly (prsního dvorce) a také růstu pubického ochlupení. Pokračuje také rychlý růst, zhruba o 7-8 cm ročně.
Od dvanácti let se dívkám zvětší prsa a je dost dobře možné, že už budou muset začít nosit podprsenku.
Rostoucí ňadra se tváří jako zatvrdlina pod bradavkou, a může dojít k tomu, že jeden prs začne růst dříve než druhý. (Ujistěte se, že vaše dcera nemá obavu, že by mohlo jít o rakovinu.
Některé dívky z ní mohou mít skrytě strach, neboť jsou vystaveny kampaním souvisejícím s bulkami v prsou.)
Pubické ochlupení začne být drsnější a také se objeví chlupy v podpaží. Také si možná všimnete, že vaší dceři se začne měnit pleť a také její tělesný pach. Růst je nyní nejrychlejší, zhruba o 8 cm ročně.
Dívky mohou začít menstruovat kdykoliv mezi 8 a 14 roky, přičemž průměrně to je ve 12 letech. Jeden nebo dva roky od chvíle, kdy dívky začnou menstruovat, se jejich tělesný růst zpomalí. Své dospělé výšky dosáhnou přibližně ve 14 letech.
Ve 13 až 14 letech dostanou jejich ňadra dospělejší tvar. Začnou se jim rozšiřovat boky a mohou se stavbou těla podobat ostatním ženám v rodině. Za několik málo let mohou přibrat až 50 % své dosavadní hmotnosti. Pro některé dívky je to nepříjemné, jiným to přijde přirozené.
Jde o velice citlivé období plné úzkostí ohledně vnímání svého těla a sebeúcty. Proto je důležité jí během dospívání poskytnout informace ohledně očekávaného vývoje, jež budou vycházet z biologických změn a genetických predispozic.
Neznepokojujte se, pokud zkušenost vaší dcery nebude tuto časovou osu přesně kopírovat. V tom, co je „normální“, existuje značná variabilita, a každá dívka je v tomto ohledu jedinečná. Pokud se vám však ohledně vývoje vaší dcery něco nebude zdát, obraťte se na svého lékaře.
Puberta může být skvělá
Můžeme našeho adolescenta mnohem lépe poznat a pochopit. A taky mu nabídnout bezpečné místo, kam se schovat, když mu během cesty od dítěte k dospělému bude úzko či smutno.
Z dítěte se stává dospělý, vybírá si zaměstnání, směr, životní náplň. Zároveň je to stále to stejné dítě, které ale už zodpovídá samo za sebe,“ konstatuje ve své knize Emoce – jejich vývoj a regulace v průběhu života psycholožka Iva Poláčková Šolcová působící v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR.
Mladý člověk se lustruje otázkami „Kdo jsem?“, „Kdo bych mohl být?“, „Co mě činí mnou?“, „Jsem to ještě já?“, „Jaké jsou moje cíle?“ a je hádankou jak pro sebe, tak pro své okolí.
Adolescenti, jak stojí dále v knize, přemýšlejí a hypotetizují, co si o nich myslí ostatní.
Intenzivně prožívají komentáře ostatních na jejich adresu, stejně jako nevyžádané i vyžádané rady o tom, jak mají naložit se svým životem.
Přečíst článek ›
„Vše je významné pro to, kým se cítí být a kým by v ideálním případě chtěli být, jak by chtěli být vnímáni,“ píše Iva Poláčková Šolcová, která má sama dvě dospívající děti.
Když jsem se jí na puberťáky zeptala, shrnula odpověď slovy: Je s nimi sranda. „Je strašně zajímavé je poslouchat.
To, co se jim děje v hlavě, o čem a jak přemýšlejí, je pro mne osobně neobyčejně inspirativní, poutavé a intenzivní,“ říká psycholožka.
Jaké dítě doma máme
„Puberta se dá zvládnout. Já ji vnímám jako skvělé období,“ připojuje se další psycholožka Vlaďka Bartáková, která na téma puberty pořádá přednášky pro rodiče. Zároveň má s pubertou v současné době i přímou zkušenost.
Doma má čtyři syny: šestnáctiletého, třináctiletého, jedenáctiletého a pak ještě šestiletého. „Pokud nám dříve, když děti byly menší, něco uteklo, nenašli jsme třeba způsob, jak s nimi dobře mluvit, máme šanci teď. Je to takový čas pro reparát,“ tvrdí.
Ideální je zjistit, jaké dítě doma vlastně máme. Podle osobnostní typologie (takzvaná typologie BMTI, která vyplývá z vrozeného temperamentu a nastavení osobnosti) existují čtyři typy dětí.
Adolescence je plná experimentování s vlastní identitou, pokusného pouštění sebe samého do světa a lačného čekání na odezvy okolí.
Takzvaní srdcaři, harmonické děti, které potřebují harmonické vztahy, hezkou komunikaci, v každém vidí jedinečnost. Druhým typem jsou děti, které mají rády věci na správném místě, opravují naše chyby, malují věci podle předlohy, mají rády plány a rituály.
Třetím typem jsou děti, které chtějí mít kontrolu nad tím, co dělají, rády o věcech rozhodují samy, pídí se po zákonitostech. A pak tu máme ještě děti, které jsou akční a živé, žijící tady a teď, věci řeší rovnou bez velkého přemýšlení.
Přečíst článek ›
Puberta je dobou konfliktů, ať chcete, či ne, může jich být hodně, ale taky málo. Když své děti nutíme, byť nevědomky, žít v něčem, co jim nevyhovuje a v čem jim není dobře, nabíháme si do obřích konfliktů. Například pokud po někom, kdo je akční, neustále chceme, aby byl v klidu. U puberťáka už ale opravdu nelze přehlédnout, jaký je.
„Pokud ho nutíte do situací, které mu nejsou komfortní, nehodí se k jeho osobnostnímu typu, tak vám v pubertě dá sežrat svou totální uzavřeností, že tudy teda cesta opravdu nevede,“ říká Vlaďka Bartáková. Moudrá není ani neustálá kritika a upozorňování na chyby.
Co se děje v těle
Puberta je dokonalý vývojový úkol, kterým si musí projít každý. Z biologického hlediska se to má tak, že mozek v této době dostává ohromně zabrat. Od narození generuje miliardy synapsí (spojení dvou neuronů, mezi nimiž se přenášejí informace) a postupně propojuje různé oblasti, všechno se vším. Nejvíce těchto spojení vzniká mezi druhým a třetím rokem.
Hlavní úkol puberty, což je přibližně mezi desátým a dvacátým rokem, je se v té změti spojení zorientovat a mozek „pročistit“.
Jak si můžeme přečíst v knize nazvané Uvnitř: Průvodce hlubinami mozku (v českém překladu předloni vydaná kniha, která vzešla ze spolupráce neurovědců, filozofů a psychologů a je určená pro děti a jejich rodiče): máme si představit zahradníka, který v hlavě prořezává větve.
Když jsou malé, baví děti mnoho věcí, pro všechno se nadchnou. Kolem desátého roku začne ale mozek, jak bylo řečeno, odkládat dovednosti, které mu nejsou k užitku. V některých oblastech mozku tak zmizí až 70 procent vzniklých spojů. V důsledku tohoto procesu se v pubertě stáváme sami sebou, nacházíme svoji identitu.
„Rodiče jsou často naštvaní, že jejich dítě chodilo třeba pět let na gymnastiku, dřelo, bavilo ho to, stálo to spoustu peněz a pak ze dne na den je s gymnastikou konec,“ popisuje častý scénář psycholožka Bartáková. Podle ní ale není všem dnům konec. Dítě může třeba po dvou letech takové pauzy objevit parkour (překonávání překážek v terénu) a využít u nové aktivity pohybovou zdatnost natrénovanou z gymnastiky.
Přečíst článek ›
Další důležitý poznatek je, že teprve v pubertě se různé části mozku pořádně propojí. „Mozek dospívajícího můžeme přirovnat k velkému symfonickému orchestru, který ještě není na sto procent sehraný,“ dočteme se v ilustrovaném průvodci po lidské mysli. „A aby toho nebylo málo, dirigent ještě nedorazil.“ Tím dirigentem je myšlen přední mozek.
„Není divu, že adolescenti bývají impulzivní nebo neobratní v myšlení a v chování… jejich mozek je, řekněme, ve fázi výstavby,“ stojí v knize.
„Mozek dospívajícího můžeme přirovnat k symfonickému orchestru, který ještě není na sto procent sehraný. A aby toho nebylo málo, dirigent ještě nedorazil.“
Přední mozek řídí a shromažďuje informace z ostatních částí mozku. Má na starosti rozhodování, jednání, abstraktní myšlení a emoce. Díky němu víme, co budeme dělat zítra nebo za měsíc. Pomáhá nám zorientovat se ve složitých situacích, rozpoznat co je správné, co špatné.
V této době se také tvoří silnější spojení mezi hipokampem (centrem paměti) a čelním lalokem. V čelním laloku se nachází centrum usuzování, uvažování, rozumu a vůle.
Přední mozek se také během puberty musí propojit s amygdalou (amygdala je stará část našeho savčího mozku), sídlí v ní strach a vztek. Díky tomu, že se amygdala propojí s „racionálním“ předním mozkem, dokáže pak člověk pochopit, že všechno má rub i líc nebo že je dobré někdy počítat do pěti, než něco řekneme.
Kluci v moci testosteronu
Specializací Vlaďky Bartákové jsou odlišnosti mezi holkami a kluky. Odlišné hormony, které se v jejich těle začnou zvedat, ovlivňují to, jak se cítí, co chtějí a potřebují. Hormony vyvolávají různé nálady a emoce. „Je to tak intenzivní fáze, že ještě na začátku dvacátého století ji někteří vědci považovali za nové zrození,“ dočteme se v průvodci.
U kluků se kolem desátého roku extrémně zvedá mužský hormon testosteron, který přináší touhu po moci, vlivu, výkonu. Zjednodušeně řečeno testosteron říká: „Dělej, dokaž, že jsi dobrý.“
Kluci jsou proto pod velkým tlakem. V pubertě navíc úplně nemohou ovlivňovat svůj svět, což by testosteron chtěl. Jsou konfrontováni s tím, že jejich moc je velmi omezená. Jejich rozhodování často závisí na dospělých. K tomu se jim ještě zvedá hladina hormonu vezopresin, který je teritoriální.
Přečíst článek ›
U synů tak během puberty vidíte zvýšenou potřebu vlastního prostoru, například že chtějí vlastní pokoj nebo alespoň závěs rozdělující pokoj na polovinu, kam nikdo neuvidí a nebude chodit. Objevuje se ale zároveň i emoční potřeba: „Dejte mi pokoj, nechte mne být, chci být sám“. „Všimněte si, co často dělají: nasadí si kapuci do tváře, sluchátka a schovají se,“ upozorňuje Vlaďka Bartáková.
Chlapcům se během puberty změní také vnímání výrazu ve tvářích ostatních lidí. Neurovědci přišli na to, že byť se na své dítě rodič usmívá a má milý výraz, mozek patnáctiletého kluka vnímá jeho tvář mnohem agresivněji.
Až tak, jako kdybyste na něj cenili zuby. Taky se jim mění spánkový rytmus. Začnou usínat později a nebudou ráno schopní vstát. Mozek se jim zapne až kolem desáté dopoledne. To už ale musejí dvě hodiny sedět ve škole.
„Když to shrnu, tak je jdeme ráno vzbudit v úplně nesprávný čas, posíláme je na místo, které si nemohli vybrat, v naší tváři čtou agresi. Jejich reakce je pak buď někam se schovat, anebo jít testosteronově do protiútoku. A teď je na nás, rodičích, pochopit, že to není na pár facek,“ shrnuje psycholožka.
Holky: chtít být jinde, ale pak se vrátit
U dívek se během puberty zvedá vlna estrogenu, ženského pohlavního hormonu. Dívky chtějí v tuto dobu někam patřit, opustit své původní hnízdo. Ve škole či jinde vznikají holčičí koalice. Strašně je bolí, když cítí zradu.
Určovat, co je důležité a co ne, začnou kamarádky, youtuberky nebo filmové či knižní hrdinky. U nich hledají nově oporu. Chtějí být jinde než doma. Ale když je to venku náročné, potřebují se vrátit zpátky domů, do vaší náruče.
Estrogen říká i toto: Staň se přijatelnou v té verzi, v jaké jsi. Staň se ženou. Najdi svoje místo. „A do toho se dívají do zrcadla a vidí desetinásobně víc všechny nedokonalosti,“ nastiňuje holčičí proměnu Vlaďka Bartáková. A další požadavek zní: Staň se přijatelnou pro mužský svět, což je těžký úkol.
Estrogen chce, aby byly viděny, slyšeny a přijaty. V tuto dobu proto potřebují dívky slyšet, že je vše v pořádku, že vypadají dobře, že jim to sluší, že mají třeba hezké vlasy, nebo že se umějí hezky oblékat.
Přečíst článek ›
A pozor, tato sdělení dívky víc uvěří spíše svým otcům než matkám. Dívky se mnohem snáze stanou samy sebou, když budou z toho úplně odlišného mužského světa přicházet informace, že jsou fajn takové, jaké jsou. Otcovský úkol je přivést své dcery do mužského světa.
Dospívající dívky chtějí být jinde než doma, ale když je to venku náročné, potřebují se vrátit zase zpátky domů, do vaší náruče.
A nesmí zároveň z jejich úst zaznít nic ironického: žádné posměšky, řeči typu „ať už nejí tu další koblihu, protože jinak jí naroste zadek“. Když takové věty přicházejí od otce, může to s dcerami hodně zamávat, včetně možného vzniku poruchy příjmu potravy.
„Je třeba dcery podporovat a oceňovat je a u toho snést, že dcera bude během našich podporujících slov dávat oči v sloup. Musíme se smířit s tím, že v této době neřekne: Díky, táto, přesně tohle jsem potřebovala slyšet,“ upozorňuje Vlaďka Bartáková.
Kde plane srdce
Samozřejmě, některé své reakce by se děti měly naučit kultivovat, ale vždy se jim to nemusí podařit. A ještě jedna věc: ve starém mozku se v této době metaforicky „vypíná“ pohled na svět a věty typu „to je super“, „to je fajn“, „to je hezké“. A naopak se aktivuje „to je špatně“, „nelíbí se mi to“, „nebaví mě to“.
„Oni se fakt nemají dobře, rostou, mění se, zapadají do nových vztahů, narážejí na stejnou testosteronovou či estrogenovou bandu svých vrstevníků. Rodič toho má někdy plný zuby, má pocit, že už jsou děti velké, že už na ně můžeme leccos naložit. Musíme ale počítat s tím, že se v nich děje tento proces a že je psychicky i fyzicky náročný,“ dodává Vlaďka Bartáková.
Velmi náročná je byla pro adolescenty současná doba, kdy se nemohli s vrstevníky vídat jako dřív. „S lockdownem přišli o mnoho předtím dostupných zdrojů osobní pohody. Ztráta možnosti osobních kontaktů je pro jejich vývojový úkol stávat se sami sebou velká rána,“ upozorňuje Vlaďka Bartáková.
Přečíst článek ›
Teď s kolegy z terapeutoven zaznamenala velký nárůst klientů mezi dvanáctým a osmnáctým rokem, kteří se potýkají s příznaky vnitřní nepohody: sebepoškozováním, poruchami příjmu potravy, pocity, že život nemá smysl…
Kromě vrstevníků děti ale stále potřebují i rodiče. Ideální je trávit s nimi čas jeden na jednoho: jeden rodič, jedno dítě. Rodiče by měli projevovat zájem o to, čemu se dítě věnuje a co ho baví.
Pokud tedy potomek hraje třeba šachy, měli bychom se čas od času objevit na turnaji, a byť nás šachy nebaví, pokusit se porozumět tomu, co na nich baví naše dítě. Ocenit jejich úspěch či nadšení.
To nás sblíží.
To samé platí i u počítačových her, jízdě na koni či u fotbalového zápasu. „Všude tam, kde dítěti plane srdce, u toho bychom společně s ním měli být,“ uzavírá Vlaďka Bartáková.
Září patří dětem Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.
Pestrý život s puberťákem! Jak na to?
Jak pozná máma, že puberta její dcery klepe na dveře? Velmi rychle. Nejčastěji se dcera začne vymezovat téměř proti všemu, co máma řekne, že by si mohla oblékat, česat nebo vařit.
Do té doby těsné pouto mezi matkou a dcerou začne povolovat. Máma zmateně přemýšlí, co udělala špatně. Když se dozví, že je to v pořádku, že bez tohoto vývojového období by dcera nedozrála k samostatnosti, velmi se situace zklidní.
Dcera si dovolí prosadit svůj názor, který je hlavně jiný než mámin.
Nový pohled na dceru
Puberta je období velkých změn, ať po psychické, tak po fyzické stránce. Dcera dostává první menstruaci. Je to velký vývojový krok, škoda že není v naší společností podpořen rituálem ženství. Takový rituál si však může udělat máma s dcerou sama. Například si mohou vyměnit role a přípravu nedělního oběda bude řídit dcera.
Nebo může máma dceři předat “amulet ženskosti” se svými moudry. Smyslem je, aby mezi matkou a dcerou začaly co nejvíce vznikat vazby partnerské. To nepůjde bez toho, aniž máma nezačne o své dceři přemýšlet jinak. Už to zkrátka není malá holka. Spousta věcí se jí dá svěřit. Zkrátka, dokázala by se o sebe postarat.
Vypadám děsně a jsem tlustá!!!
Dcera si dobře všímá, jak se máma chová k tátovi, ale i jiným mužům. Zda je oblíbená, komunikativní, jak řeší problémy. A začíná si tvořit vlastní názory na opačné pohlaví. Vzhled, oblečení, postava se pomalu začnou stávat ústředním tématem.
Pokud se do té doby dcera před zrcadlem viděla jako docela hezká, v období dospívání se téměř nesnáší. Tady je důležitý vzor mámy, jak to má ona k sobě. Jestliže máma sebe nepřijímá, těžko to naučí dceru. A vliv okolního světa má také svou důležitost.
Často se holky srovnávají s obrazem krásy, jak ho vytvořila společnost. Hodně záleží na sebeúctě a seběvědomí, aby ten tlak slečny ustály.
Být matkou dívky v pubertě není nic lehkého. Vyžaduje to velkou dávku trpělivosti a empatie na obou stranách
Budete se svou dcerou řešit první lásku, první pusu i první zklamání, naučíte ji přijímat své ženství a předáte jí vaši ženskou moudrost. Nevědomě od vás odkouká postoj k mužům i k sobě samotné.
Ovšem pro mnohé maminky je bolestivé vidět, že v očích dcerušky jsou najednou trapné, nerozumí módě a vůbec je nechápou. Ale věřte, že i pro puberťáka je domov jediná jistota v jeho zmateném světě, ačkoliv by to možná nepřiznal.
Je pro něj velmi důležité být vnímán partnersky, minimálně v otevřené komunikaci.
Lehce se to sice řekne, ale trpělivost se v tomto případě opravdu vyplatí
Nabídněte dceři kousek ze svého času a udělejte si s ní společný čas jen pro sebe. Můžete spolu zajít třeba na nějakou komedii do kina. Nebo na nákupy. Nebo jí můžete vzít na kosmetiku či ke kadeřnici.
Pokud vás z toho nic neláká, co zavést doma takové pravidelné holčičí sedánky, například jeden večer v měsíci, kdy připravíte něco dobrého k jídlu, zavřete se někam do klidu, zapálíte si svíčku a budete se svou dcerou probírat její starosti? Obě se spolu naučíte komunikovat, nekriticky přijmout názor druhého a také se vzájemně naslouchat a slyšet.
Vztah matka – syn
Svá úskalí s sebou nese i vztah mezi matkou a synem. Matka přináší synovi první zkušenosti se ženskou energií a se ženami obecně. Učí ho jak být laskavý a citlivý.
Problém ovšem nastává, pokud matka nepřiměřeně ochraňuje svého syna před okolním světem a nedovolí, aby se z něj stal muž.
V takovém případě může syn velmi těsně přilnout k matce a bude mít potíže později navázat partnerský vztah a bude z něj takzvaný „maminčin mazánek“.
Začala puberta a přestal mluvit úplně
I tady se ale vyplatí velká trpělivost. Přestože kluci mají tendenci se v pubertě stáhnout a svým matkám se moc nesvěřovat, zkuste komunikaci nevzdat. Ale nepleťte si společné přátelské povídání s výslechem. Ptejte se na jeho potřeby a jak vy mu můžete pomoci.
Nastavujte jasné hranice a otevřenou komunikaci, aby přesně věděl, na čem je. Ostatní nechejte na něm. Váš syn není povinen se vám vyzpovídat a vy to budete muset respektovat. Na vás bude ho naučit komunikovat s okolím a také to, jak se má chovat k ženám.
Zároveň potřebuje jasně nastavené hranice, aby se měl o co opřít. Zkuste projevit ke svému synovi city a občas ho poplácat po rameni nebo obejmout. Možná by vám to nikdy nepřiznal, avšak projev náklonnosti a citu ho potěší.
Neznamená to, že vám bude muset dávat pusu každý den ráno před odchodem do školy nebo nedej bože před kamarády.
V období puberty svého syna se budete muset smířit s tím, že se stává dospělým a vyzraje v muže. Budete muset respektovat jeho názory a přetrpět, pokud se vám nebude svěřovat. Ale útěchou může být to, že se vám z něj povede vychovat mladého a citlivého muže.
Vztah otec – dcera
Pevný a zdravý vztah mezi dcerou a otcem je velice cenný. Táta je vlastně prvním mužem v životě dcery a díky tomuto vztahu si buduje zkušenosti nejen s budoucími partnery, ale také sama se sebou.
Jak je to možné? Táta je v očích dcery vlastně hrdina a jeho názory jsou pro ni důležité. Otec svou dceru učí, jak pracovat se svou energií. Tedy, jak známo, muži jsou více orientováni na výkon a mají racionální pohled na svět.
To všechno se může dcerka od tatínka naučit.
Tati, jsem hezká?
V pubertě by měl otec citlivě komunikovat se svou dcerou, neboť její dušička je v období puberty křehká a citlivá. Pokud se ho dcerka zeptá: „Tati, jsem hezká?“, odpověď by neměla znít: „Hezká, jak záchodová deska.“, nýbrž upřímné „Ano, moc se mi líbíš.
“ Dívky jsou na svůj vzhled, zvláště v tomto období, velmi citlivé a od svého tatínka chtějí ujištění, že jsou hezké a chytré. Možná vám to bude znít jako klišé, ale opravdu to vaší dceři pomůže získat zdravé sebevědomí a sebeúctu. Ironie není dobrým komunikačním prostředkem. I tady platí, že děti se učí nápodobou a puberta na tom nic nezmění.
Pokud bude otec své dceři věřit a podporovat ji, ona to přijme a bude si věřit také.
Podnikejte akce se svoji dcerou – bez mámy
Pokud chtějí mít otcové se svou dcerou pevný vztah i v pubertě, je důležité, aby semínka důvěry byla zasazena mnohem dříve. V pubertě je pak na čem stavět. K vytvoření důvěry pomohou společně strávené chvilky a zážitky.
Kdy naposledy něco podnikl otec s dcerou jen ve dvou? Nějaký čundr pod stanem nebo si zastřílet ze vzduchovky? Nikdo po otcích nemůže ctít, aby se svou dcerou trávil čas v opeře. Stačí si třeba vzít kolo, svačinu do batohu a jet se projet po okolí.
Při té příležitosti si s dcerkou mohou popovídat, zeptat se ji jak se má a mluvit o různých tématech. Důležitá je ale otevřená a přímá komunikace. Pozvání do mužského světa pravidel. To je na vztahu otec – dcera velmi důležité.
Pokud ke komunikaci bude otec používat prostředníka, například matku, nikdy nebude vztah otevřený a dcera k otci nemusí mít důvěru. Cesta k sobě navzájem se pak hledá velmi složitě. Je jasné, že vidět, jak vaše dcera rozkvétá v ženu, může být pro některé mámy ohrožující.
Je důležité, aby si i máma dokázala najít svého koníčka. Pořád zůstává partnerkou muže ona. Až se dcera nabaží náklonnosti táty, tak bude svého partnera/partnerku hledat v jiných vodách. S největší pravděpodobností podle těchto vzorů. Dívka se mění v ženu, která ví, že se na svého otce může kdykoliv obrátit.
Vztah otec – syn
Pro syna je otec mužský vzor, který je důležitý pro vytvoření vlastní identity a poznání mužské energie. Muži oproti ženám vynikají orientací na výkon, racionálním pohledem na svět a fyzickou silou.
Chlapci jsou na rozdíl od dívek živější a jejich hry mohou být i agresivnější, proto logicky bude i otcův výchovný přístup jiný než k dcerám.
Ovšem domluvit se někdy s teenagerem vyžaduje značnou trpělivost a víru, že se jednou přece jen domluvíte.
Pozvěte syna do mužského světa
Ani v pubertě by neměly vymizet společně strávené chvilky otce a syna. Naopak! Čas, který otec tráví se svým synem, je velice cenný, posiluje jeho důvěru v sebe sama a pomáhá mu se orientovat v mužském světě. Otec vlastně představuje pro syna vzor, který přijme nebo se vymezí a podle toho tvoří svoje představy o sobě.
Je důležité, aby se syn mohl o tátu opřít. O jeho důslednost, urputnost, průhlednost. Mít pocit, že mohu vždy přijít, i když jsem v problému, to je největší hodnota ve vztahu. Aktivit, které mohou podnikat společně, je celá řada.
Kdy naposledy si otec se svým synem jen tak kopli na bránu? Nebo společně vyrazili na zápas vašeho oblíbeného fotbalového klubu? Nebo sledovali zápas v televizi? Šli si zaplavat? Vyjeli si na kole? Během společně strávených chvilek se spolu naučí komunikovat. I tady se vyplatí být k sobě navzájem upřímní.
Nikdy by však přitom neměli zapomínat na hru a zábavu. Otcové umějí brát některé věci s lehkostí a určitým nadhledem.
Občas ho poplácejte po ramenou – bude rád
Důležité je, aby otec uměl projevit i vůči svému synovi city. Nikdo neříká, že se má rozplakat pokaždé, když syn vstřelí gól nebo donese ze školy jedničku.
Ale pravdivě míněné ocenění a poplácání po ramenou nemůže uškodit.
Stejně jako matky pomáhají svým dcerám přijmout své ženství a pracovat s ním, pomáhají otcové svým synům umět pracovat se svou mužskou energií a rozvíjet důvěru v sebe sama.
Opírejte se o svou důvěru v sebe a tím nejlépe umožníte svým dětem projít do dospělosti.
Jak to mám jako rodič zvládnout?
-
Neberte slova vašeho puberťáka na vás osobně.Jste pro své dítě cvičným a bezpečným trenažérem, na kterém si může zkoušet svoje hranice ve vztazích.
-
Vytvořte si ve své hlavě mentální hranici, za kterou už nechcete jít a svému pubertálnímu dítku ji sdělte.
-
Vytvořte si s dítětem dohodu, že pokud toho bude hodně, objeví se varovný signál(např. nějaké domluvené slovo, symbol, hra na nástroj), který upozorní, že stačilo. Taková dohoda musí být oboustranná.
-
Nenechejte se vtáhnout do pubertálních nálad a stížností, protože tím nikomu nepomůžete.
-
Najděte si čas pro sebe a svého puberťáka pusťte s vrstevníky. Nejlepší učitel je zkušenost.
-
Pokud žijete svůj plnohodnotný spokojený život, tak tím nejlépe dáváte model svému dítěti, takový, o který se může opřít.
Na další otázky kolem dospívání vašich dětí dostanete na semináři “Puberta a jak ji zvládnout”, který pořádá AkademieRodicovstvi.cz – sledujte naše semináře, nebo rovnou přijďte do kurzu pro rodiče dopsívajících dětí, kde jse probírají právě dohody s puberťáky, hranice a jak nevychovat mamánky, ale muže. Těšíme se na vás.
Máte otázky? Jsme tady pro vás v poradně nebo přijďte na kurz a proberte vše, co vás zájímá a trápí v roli rodiče.
Zpět na výpis