Prokrastinace – jak s ní bojovat a jak se přimět splnit úkoly bez zbytečného odkládání?

Asi to zná každý z nás. Máme horu úkolů a povinností, které vláčíme před sebou a ne a ne se k nim skutečně dostat.

Tak už od zítra vážně začnu… A najednou je další týden pryč a náš seznam povinností se vůbec nezúžil. Prokrastinace občas trápí každého z nás.

Odkládání úkolů na později nás však stojí ve finále mnohem více času a způsobuje stres. Jak konečně zatočit s prokrastinací?

Co je to prokrastinace? Umíte ji rozlišit?

Máte pocit, že se vás prokrastinace netýká? Nikdy jste se nepřistihli při bezmyšlenkovitém scrollování po sociálních sítích, když máte zrovna na práci něco důležitějšího nebo jste nikdy nezačali uklízet celý byt, jen protože se vám nechtělo učit například na státnice? Jestliže s čistým svědomím souhlasně pokyvujete, můžeme vám pouze gratulovat. Patříte mezi velmi malé procento lidí, kteří neprokrastinují nikdy.

Avšak pokud stále tento článek čtete, problém prokrastinace se vás pravděpodobně týká a chcete vědět, jak se jej zbavit, že? Pojďme si tedy nejprve definovat, co pojem prokrastinace znamená.

Jedná se o tendenci odkládat plnění činností a úkolů na pozdější dobu – často na neurčito.

Většinou odkládáme pouze ty nepříjemné (avšak často důležité) činnosti, které nás příliš nebaví a nejsme motivováni je splnit.

Povinnosti nahrazujeme nedůležitými činnostmi, nebo dokonce nicneděláním. Nemůžeme prokrastinaci zaměňovat s leností nebo odpočinkem, jedná se o naprosto odlišné činnosti. Rozdíl tkví v motivaci.

Pro lenost je typickou pohnutkou chuť nedělat vůbec nic, ani se nezvednout z gauče. Jestliže jsme líní nechce se nám často dělat ani to, co nás obyčejně baví.

Odpočinek zase nutně potřebujeme pro regeneraci organismu a správnému fungování.

Motivací prokrastinace bývá pouze vyhnutí se té určité činnosti, do které se nám nechce. Jakoukoliv jinou (třeba i jindy nepříjemný úklid) činnost najednou vítáme s otevřenou náručí.

10 tipů: Jak zatočit s prokrastinací?

Prokrastinace nám brání v produktivitě. Často nás stojí nakonec více práce, času nebo i peněz, než kdybychom se činnosti efektivně věnovali hned od začátku. Někteří z nás k ní mají větší tendenci tíhnout, jiní se drží pevněji svého time managementu a dokáží odolat. Pokud patříte do první skupiny, nevěšte hlavu – vše se dá trénovat a pomohou vám s tím následující tipy.

Tip 1: Nastavte správně váš mindset

Pokud od samého začátku budete myslet negativně, přemítat nad tím, jak se vám do činnosti nechce a jak bude nepříjemná, jediné čeho dosáhnete bude, že si danou činnost ještě více zprotivíte.

Nedělejte z komára velblouda a raději přenastavte trochu svůj mindset.

Udržíte-li si pozitivní přístup, práce vám půjde rychleji od ruky, nedostaví se zbytečný stres a nezkazíte si náladu ještě předtím než skutečně začnete.

Můžete se také řídit heslem: Fake it, till you make it. Tedy: Předstírej, dokud to není pravda. Svůj mozek můžete pozitivním přístupem ošálit a předstírat, že se vám ve skutečnosti do dané činnosti chce. Možná jej ošálíte natolik, že se začnou vyplavovat hormony štěstí, zlepší se vám nálada a vy si dokonce vytvoříte lepší vztah k úkolu.

Tip 2: Uvědomte si své proč

Nechce se vám do učení na zkoušku nebo třeba do vytváření prezentace do práce? Představte si a uvědomte si, jaký důvod se za onou povinností skrývá. Proč musíte úkol splnit a v jaké podobě se vám vrátí výsledek.

Projdete zkouškou a už se na ni nebudete muset znova připravovat nebo dostanete pochvalu od vedoucího, který v budoucnu bude rozhodovat, koho povýší? To je vaše šance, jak změnit svůj přístup k nepříjemnosti, která vás čeká.

Za vším hledejte motivaci.

Tip 3: Myslete realisticky

Promyslete si svůj postup, stanovte si plán na dosažení cíle a vždy u toho myslete realisticky.

Například při stanovení deadlinu počítejte s přiměřenou časovou rezervou, která vás nebude zbytečně stresovat.

Také si promyslete, zda onen úkol skutečně představuje takovou překážku, jakou se vám nyní jeví. Rozeberte jej ze všech stran, rozdělte na dílčí celky a postupujte krok za krokem.

Přizpůsobte svůj plán vaší přirozenosti: Jestliže jste například noční sova, nenuťte se zbytečně vstávat a plnit úkol v brzkých ranních hodinách a naopak. Tím, že budete plnit úkoly v denní dobu, která vám je nejvíce přirozená, dosáhnete větší efektivity a ušetříte mnoho času.

Jak zatočit s prokrastinací opravdu efektivně?

Tip 4: Uzpůsobte si prostředí

Naše prostředí hraje v produktivitě větší roli než si možná myslíme. Pracovní stůl, místnost a nejbližší okolí můžete upravit tak, aby vám co nejvíce pomáhalo s výkonem.

Odstraňte především rušivé elementy, telefon odneste do jiné místnosti nebo jej vypněte a snažte se soustředit pouze na stanovený úkol.

Pokud vás nic nebude rušit, rychleji úkol splníte a nebudete mít neustálou tendenci kontrolovat sociální sítě a telefonáty.

Přečtěte si také: S neustálou kontrolou našich chytrých telefonů výrazně souvisí také syndrom FoMO. Jste si jistí, že netrpíte jeho příznaky?

Tip 5: Metoda cukr a bič

Odměnový systém velmi dobře motivuje k výkonu a vytvořit si jej můžete i zcela sami. Stanovte si jasné odměny za dílčí cíle, které splníte. Zároveň také můžete určit trest za sklouznutí k prokrastinaci. Velmi důležité ovšem je tento systém dodržovat, bez výjimek.

Příklady vhodných odměn:

• 5 až 10 minut pauzy – za splněnou část úkolu, naučenou kapitolu na zkoušku apod. si udělejte krátkou pauzu, při které se úplně uvolněte. Klidně si vezměte do ruky telefon a brouzdejte po internetu, dejte si svačinu nebo se na chvíli projděte. Mozek si také potřebuje odpočinout, nejsme schopni udržet pozornost několik hodin v kuse. Myšlenky se vám utřídí, zregenerujete se a zase se vrhněte do práce. Časové bloky striktně dodržujte.
• Oblíbené jídlo nebo sladká odměna – pokud se zrovna snažíte shodit přebytečná kila, nejedná se o příliš vhodný systém odměn. Avšak i v takovém případě můžete sáhnout po nějaké zdravé a kvalitní odměně.
• Masáž a jiný relax – za dokončení zvlášť velké části úkolu můžete zvolit i větší odměnu v podobě nějaké příjemné masáže nebo jiné formy relaxu. Nic není lepšího než voňavá vana po těžkém a náročném dni, na kterou se těšíte už od rána.

Tip 6: Ve dvou se to lépe táhne

Sparing partnera si můžete najít nejen na sport, ale i v pracovní či studentské stránce života. S kamarádem nebo kamarádkou se můžete dohodnout na vzájemné podpoře. Hlídat jeden druhého, aby neprokrastinoval, ale zároveň se chválit a odměňovat za kvalitní výkony.

Navíc svůj cíl budete muset vyslovit nahlas před někým dalším, což vede k větší motivaci skutečně se mu i věnovat. Tento tip funguje především v začátcích boje s prokrastinací.

Tip 7: Pravidlo 5 minut

Zařaďte do života pravidlo 5 minut. Co znamená? Cokoliv, co netrvá déle než 5 minut, udělejte hned. Buď na začátku dne nebo třeba na začátku pracovní doby. Vyčistíte si takto hlavu i svůj seznam úkolů od těch nejmenších a na hlavní povinnosti začnete pracovat s čistým štítem. Nic vás nebude vyrušovat a vy zároveň nebudete mít možnost sklouznout k prokrastinaci.

Tip 8: Nejtěžší úkoly mají přednost

Hned potom, co si vyčistíte 5 minutové záležitosti díky předchozímu bodu, začněte s tím nejtěžším úkolem celého dne. Zbavíte se jej velmi brzy a nebudete mít tendenci odsouvat jej až na konec dne, kde by pravděpodobně zůstal zase až do zítra. Také se vám znovu uvolní mysl, jelikož to největší břemeno nepotáhnete před sebou a přestanete na něj myslet po jeho vyřešení.

Na začátku dne navíc disponujeme největší zásobou energie, kterou efektivně využijete pro těžký úkol a vyhnete se frustraci.

Tip 9: Multitasking není ta pravá volba

Pokud vás často trápí prokrastinace, multitasking (dělání více činností najednou) není zrovna tou pravou volbou. Vždy se pokuste  dělat pouze jednu věc a na tu plně soustředit veškerou svoji pozornost, čas i energii. Lépe se pak zkoncentrujete a nebudou vás rušit další podněty nebo myšlenky týkající se jiných činností.

Přečtěte si také: Pokud se toho na vás opravdu valí příliš, i kdy se práci věnujete svědomitě, zkuste nedůležité a jednoduché úkoly delegovat na ostatní. 

Tip 10: Prostě začněte

Někdy pomůže i rázný krok, překonání nechuti a stačí jednoduše začít. Možná v půlce úkolu zjistíte, že ani nevíte, jak jste se dostali až tam a že to vlastně tak špatné není. Udělat první krok občas stojí nějaké to přemáhání. Začněte jakkoliv a zbytek již dořešíte v průběhu (například poupravíte postup, priority apod.).

S postupem času se prokrastinace téměř vytratí z vašeho života. Změna stereotypu chce cvik a píli, ale stojí za to. Vykročte ze začarovaného kruhu, který nemá konce a jakmile si na nový režim zvyknete, odmění vás vždy příjemný pocit mám hotovo a volný čas, který získáte.

Mám zájem o odběr newsletteru

Prokrastinujete v době pandemie? Poradíme, jak to poznat!

Foto: Nicoleta Ionescu, Shutterstock.com

Máte sklony k odkládání úkolů a povinností a způsobuje vám to výčitky svědomí? Pak možná trpíte známou poruchou zvanou prokrastinace. Víme, komu hrozí nejvíc, a poradíme vám, jak s ní bojovat.

Prokrastinace značí chorobné a dlouhodobé odkládání povinností a úkolů a pochází z latinského spojení „pro crastinus“, což znamená „na zítra“.

„Je to problém spojený s pocitem totální frustrace a selhání, do kterého se lidé začnou automaticky propadat, protože nesplňují cíle, které jim dává společnost, ale ani ty, které si dávají oni sami.

Z toho pak pramení stres, závist, nepřejícnost a množství dalších negativních emocí, které rozhodně nejsou základem spokojeného života,“ uvádí Petra Martišková, která se věnuje psaní knih pro děti a mládež, je lektorkou českého jazyka pro dospělé a v neposlední řadě vede kurzy na pomoc s prokrastinací. Proto jsme se jí zeptali, jak současný stav ovlivňuje tendence k prokrastinaci.

Dnešní nenormální situace odkládání povinností značně nahrává – prokrastinovat v době koronaviru není vůbec nic těžkého.

„Namísto pravidelného docházení do práce můžete zůstat doma za stolem nebo na gauči v pyžamu a při vyřizování mailů jedním okem koukat na poslední díl oblíbeného seriálu.

Chodíte později spát, protože nemusíte tak brzy vstávat, a po nějaké době zjistíte, že když odložíte něco na zítra, také se nic nestane. A přesně to je začátek konce,“ upozorňuje lektorka. Jestliže vám toto povaha vaší práce dovolí, může být pro leckoho hodně těžké úkoly neodsouvat.

Prokrastinace ovšem není jen tak ledajaké nicnedělání. Jak se liší od lenosti nebo odpočinku? Poznáte to jednoduše: odpočíváte po práci a prokrastinujete před prací. „Možná si řeknete, že než se pustíte do otravných tabulek nebo reportů šéfovi, tak si odpočinete, ale ve skutečnosti neodpočíváte.

Ve vašem podvědomí totiž bliká kontrolka, která upozorňuje, že máte ještě spoustu práce před sebou. A když to budete odkládat stále, budou se úkoly vršit a stres se úměrně tomu zvyšovat. Odtud už je pak jen krůček k pocitům frustrace a neschopnosti, nebo ještě hůř k depresi,“ popisuje Petra Martišková.

A v tom je právě prokrastinace nebezpečná – na rozdíl od lenosti, neboť líný člověk je s nicneděláním smířený a dokáže si ho užít.

Prokrastinace, nebo lenost? Záleží na vašich pocitech! 

Foto: Yulia Grigoryeva, Shutterstock.com

Zbytečnému odkládání povinností a úkolů nahrávají sociální sítě. Zkuste je omezit

Úkoly většinou odsouvají lidé, kteří si neumějí organizovat čas, nemají vnitřní disciplínu a v současné době na home office třeba ani dostatečnou motivaci. Často to bývají studenti.

„Podle odborníků opravdu nejvíce prokrastinují právě oni a z nich nejčastěji vysokoškoláci. Důvodů je hned několik.

Neumějí si dobře rozvrhnout čas, navíc mají spoustu lákadel v podobě sociálních sítí a motivace dobrou známkou ze zkoušky také není zrovna z nejsilnějších,“ doplňuje Petra Martišková.

Proč práce z domova nahrává prokrastinaci a jak z toho ven?

Důležité je najít motivaci a snažit se efektivněji využít čas.

Při práci doma je dobré rozložit si povinnosti v rámci dne tak, jako byste chodili do zaměstnání či do školy, a nespoléhejte na to, že můžete leccos dodělat o víkendech! Nařizujte si budík a dodržujte režim. „Velkou úsporu času člověk získá už jen tím, když si přesně určí dobu, kdy a kolik mailů vyřídí a kdy bude řešit telefony,“ radí lektorka.

Napište si seznam úkolů, vytvořte si týdenní plán a snažte se ho držet. Není nic jednoduššího než si koupit diář či notýsek a vše si poctivě rozepsat. Plán si lze vylepit třeba na lednici a úkoly hezky odškrtávat. Důležité je omezit zbytečné surfování na sociálních sítích, které k prokrastinaci často napomáhá.

Foto: shutter_o, Shutterstock.com

Před prokrastinací vás uchrání pravidelný režim i sepisování pracovního plánu

Po práci nezapomínejte na zasloužený oddech. „Odpočinek je složité definovat, ale dokážete to prostřednictvím opačného pólu – výkonu a práce.

Odpočinek je tak jednak to, co není prací ani výkonem, a u čeho se tedy silně nepřemáháte, nevyčerpáváte své kapacity.

A za druhé je to něco, co by mělo regenerovat vaše síly, náladu, chuť do života,“ upřesňuje psycholog Dalibor Špok, který radí, aby lidé odpočívali i manuální činností, je-li jejich práce duševního rázu.

Nevíte-li si však dál rady a stále trpíte výčitkami, obraťte se pro radu k odborníkům. Je možné začít i on-line kurzy, které vám pomohou se přinejmenším odpíchnout. Někdy stačí si o problému pohovořit s přáteli či kolegy a možná zjistíte, že v tom nejste tak úplně sami.

Víte, které návyky ohrožují zdraví vašeho mozku?

Prokrastinace: 10 tipů, jak bojovat s odkládáním povinností na později

Nejdříve je ale potřeba si přiznat, z jakých důvodů k prokrastinaci dochází. Podle odborníků se příčiny dělí do 4 skupin:

1. Je toho na vás moc

Někdy je úkolů prostě příliš anebo jsou velice komplexní a vyžadují vaši maximální pozornost. Nevíte odkud začít, a tak začne vaše prokrastinace: raději práci odkládáte na dobu, až bude dostatek času se jí věnovat. Ale to se „nikdy“ nestane.

Řešení: Rozdělte si velké úkoly na menší tak, aby vám jejich plnění zabralo maximálně 15–45 minut (tedy podle toho, kolik nerušeného času si můžete vzhledem k pracovní situaci dovolit). Úkoly si rozepište, ať víte, co vás čeká, a nepřeskakujete.

2. Špatné načasování

Lidé často prokrastinují, protože jsou buď velice přetažení a unavení a raději sledují kočičí videa na Youtube, nebo pracují proti svému biologickému rytmu. Existuje spousta kreativních lidí, kteří dokážou během noci, kdy mají jistotu, že je nikdo a nic neruší, udělat obrovský kus práce, ale přes den to pro ně tak snadné není.

Řešení: Zjistěte, kdy se vám nejlépe pracuje. Je to brzy ráno, odpoledne, nebo po večeři a sklence něčeho ostřejšího? Ty nejtěžší úkoly si naplánujte právě na tuto dobu. Tak prokrastinaci potlačíte.

3. Obávaný nebo otravný úkol

Každý z nás někdy dostal zadání, které z duše nesnášel, a místo abychom se s ním porvali, odkládali jsme je na později a ještě jsme u toho nadávali. Bohužel, i práce, kterou milujete, se občas skládá z neoblíbených úkolů. A je třeba se s tím smířit.

Řešení: Odměňte se. Vrhněte se na úkol a za jeho splnění si dopřejte něco dobrého k jídlu, hezký film, procházku nebo cokoliv, co vnímáte jako odměnu. Díky vědomí, že vás něco příjemného čeká, úkol splníte radostněji a rychleji.

4. Proti prokrastinaci potřebujete větší motivaci

Možná jste typ člověka, který nejlépe pracuje pod stresem. Jakmile před sebou nevidíte jasný cíl nebo deadline, nemáte dostatečnou motivaci zadání dokončit.

Řešení: Jestliže potřebujte mít jasný termín dokončení, vytvořte si svůj vlastní. Využijte aplikace na monitoring času a nastavte si hodinu a minutu, kdy si přejete zadání dokončit.

Jak se tedy zbavit prokrastinace?

1. Zkuste se vsadit – máloco člověka nakopne k aktivitě jako vědomí, že prohrává sázku. Domluvte se s kolegy, přáteli, rodinou a hrajte o něco významného, aby vás to motivovalo úkol dokončit.

2. Plánujte jen to, co jste schopni zvládnout – buďte k sobě upřímní a nepište si do denního plánu úkoly, které byste si přáli stihnout. Zbytečně vás to dostává do stresu, který vás nakonec zabrzdí.

3. Stopněte si to – zkuste si měřit při plnění úkolu čas. Aplikací na jeho monitoring je spousta, ale vy můžete začít se stopkami na telefonu. Prostě je spusťte a začněte.

   Vědomí, že vám běží čas, může zlepšit vaše soustředění. Budík se také hodí.

   Nejdříve si měřte kratší bloky a zjistěte, co vám vyhovuje více, zda pocit jakéhosi deadlinu, nebo jen fakt, že budete mít pro sebe důkaz, na jak dlouho jste se zadrhli u jednoho malého úkolu.

4. Hudba vás tam dokope – dejte si dohromady playlist, který vás buď namotivuje, nebo vylepší soustředění. Na Youtube jich najdete spousty pro oba případy.

5. Najděte si motivátora – vyberte si v práci kolegu, který řeší stejný problém jako vy a rovněž bojuje s prokrastinací. Domluvte se, jak se budete navzájem motivovat, a nastavte si denní a týdenní cíle, kterých chcete oba dosáhnout. Snaha být lepší vám může pomoci se více soustředit a plnit plán úkolů.

6. Upleťte si na sebe veřejný bič – seznamte se svými cíli kolegy, napište je klidně i na tabuli, nástěnku nebo kamkoliv, kde budou viditelné. Pak už se nemůžete moc vymlouvat a nezbývá nic jiného než se pustit do práce.

7. Chce to jiný pohled – zbavte se svého strachu tím, že se podíváte na své úkoly z jiné perspektivy. Musíte to opravdu všechno udělat sami? Musí to být dnes? Zboří se svět, když si něco naplánujete na zítra nebo pozítří a v klidu to dokončíte? Jakmile si ujasníte priority a rozplánujete kroky, nebude třeba se úkolu vyhýbat.

8. Odměňte se – když zvládnete, co jste si na den naplánovali, jděte dříve domů, zastavte se na dobrou kávu, nebo víno a udělejte si pohodu. Pokud jste spíše aktivní, využijte aktuální počasí a jděte si zaběhat nebo na kolo či dlouhou procházku.

9. Naplánujte si aktivity po práci – zaplaťte si kurzy kreslení, jógy, vaření, čehokoliv, na co se budete těšit (proto jsme nezařadili cizí jazyky ☺, na ty se těší málokdo). Pocit, že máte jen omezený čas na plnění úkolů, vás donutí se do nich pustit. A navíc budete pracovat s pocitem, že vás něco příjemného čeká.

10. Pracovní rituál – vytvořte si prostředí a zvyky, které vám pomohou nastavit si hlavu k práci (mindset). Přineste si oblíbený nápoj, připravte mističku s ovocem (ořechy apod.), udělejte si pohodlí a začněte.

    Toto je jen příklad, na každého z nás funguje něco jiného, ale cílem je vytvořit si trigger prostředí (nebo řekněme Pavlovův reflex pro práci), tedy spouštěč, který v mozku aktivuje pracovní režim.

    Vždy, když pak znovu připravíte stejné prostředí, mozek se přizpůsobí a začne se soustředit. Rozhodně vyzkoušejte.

Každý z nás občas prokrastinuje, je to přirozené, protože vjemů a informací, které musíme za den zpracovat, je tisícinásobně více než před třiceti lety. Je ale důležité se za malé prohřešky netrestat. Zbytečně byste se stresovali ještě více. Zaměřte se raději na lepší plánování svých úkolů a vyzkoušejte některé z našich tipů.

Odkládáte úkoly? Nebojte, dělá to každý

Paradoxem zkouškového období je, že studentské priváty, jindy plné nepořádku, září čistotou.

Odkládáte hodně své povinnosti? S prokrastinací někdy bojují snad všichni. Často o ní však diskutují studenti, kteří ji obvykle používají prostě jako výmluvu pro nicnedělání.

Plnění povinností není zrovna nejpříjemnější součást dne. A tak studenti odkládají a odkládají, a povinnosti se kupí. Dobrou zprávou je, že nejdůležitější stejně nakonec zůstává, jestli se daný úkol splní včas.

„Prokrastinace mě provází neustále. Nechtějí se mi dělat věci, které dělat musím, a nejčastěji jde samozřejmě o školní povinnosti. Nakonec se k nim ale vždy donutím, když si představím, že je budu mít z krku,“ uvádí studentka filozofické fakulty Alexandra Pediacová.

Podle psychologa Jiřího Brančíka je odkládání povinností běžnou součástí osobnostních vlastností každého člověka. „Prokrastinaci bych viděl jako problém až v případě, že člověk svou povinnost nakonec skutečně neudělá. Potom nastupuje trest, který mu ubírá psychickou energii a může to být opravdu nepříjemné,“ vysvětluje. K tomu však ve většině případů vůbec nedojde.

„Věci do školy odkládám pořád, často je nechávám až na chvíli, kdy mi opravdu teče do bot. Obvykle je však nakonec přece jen zvládnu,“ říká studentka lékařské fakulty Ivana Durišová.

Někdy se může stát, že ač student plánuje úkoly dokončit, nakupí se jich najednou tolik, že je prostě není schopen zvládnout. Prvním předpokladem, jak se takové nepříjemné situaci vyhnout, je uspořádání vlastních povinností a priorit.

„Zaručené rady samozřejmě poskytnout nedokážu. Může však pomoci, když si napíšeme papír s úkolem a necháme jej ležet v našem zorném poli,“ radí psycholog Brančík.

Mezi další rady, jakými se mohou studenti řídit, patří pozitivní motivace. Student se může motivovat například tím, že po splnění úkolu půjde na pivo nebo do kina.

Negativní motivace v podobě sankcí mohou být také funkční, ale tolik se nedoporučují.

Zkouškové a uklizené privátyParadoxem zkouškového období je, že studentské priváty, jindy plné nepořádku, září čistotou. Studenti místo plnění školních povinností s předstihem dělají věci, na které by jinak ani nesáhli – prostě prokrastinují.

„Místo učení jsem ochotná klidně i poklidit, což normálně zrovna nemusím. Při uklízení si nepřipadám tak provinile, že nedělám nic do školy,“ směje se Ivana Ďurišová. Je podle ní proto důležité uvědomit si, které povinnosti jsou právě teď priorita a nedělat zbytečně ty nepodstatné.

Přestože soustředění se na hlavní problém vyžaduje hodně vlastní disciplíny, nakonec se to obvykle vyplatí. Studenti mohou být spokojenější sami se sebou a mít dobrý pocit z toho, že něco zvládli. Stejně se však najdou jedinci, kteří budou povinnosti stále donekonečna odsouvat.

Ani odkládání úkolů však není vždy na škodu. „Sám jsem často odsouval povinnosti, ale ne málokrát to pro mě bylo prospěšné. Nikdy jsem pak nedělal nic zbytečně navíc nebo moc složitě,“ vtipkuje Jiří Brančík.