????„Nejde nám to, pořád dokrmuju víc a víc a já bych chtěla kojit.“
????„Nedaří se mi kojit – nechce se vůbec přisát.“
????„Když po kojení pláče a neusne, jsem na nervy, že má hlad.“
Ne vždy a pro každou maminku je kojení je jednoduché. Dost možná to samy znáte. Přitom velké většině problémů bychom se mohli vyhnout.
Zvlášť pokud bychom nechali věci proběhnout co nejpřirozeněji, tak jak mají – např. počínaje porodem, samopřisátím nebo neomezeným kontaktem kůže na kůži. Jenže praxe je praxe…
A tak se třeba stane, že nemáme ty správné informace o kojení, nebo jich nemáme dost. I když jsme třeba četly x knih v těhotenství a byly na přípravném kurzu s porodní asistentkou.
Nebo ne vše proběhne u porodu (či po něm), tak jak si naplánujeme. Ať už protože dojde k nějakým zásahům, nebo protože si prostě nejsme jisté, jestli opravdu to, co chceme je to nejlepší pro miminko. Vždyť my rodíme poprvé/podruhé/… a ti zdravotníci tam přece pracují a mají spoustu zkušeností!
Zkrátka důvodů pro těžší začátek kojení může být spousta, jen pro příklad:
- komplikovaný porod s větším množstvím zásahů,
- absence kontaktu kůže na kůži po porodu,
- špatné rady personálu jako například kojení ve 3-hodinových intervalech
- poznámky ohledně tvaru nebo velikosti prsou maminky
- separace v podobě zavinovaček místo kontaktu, apod.
To všechno a spousta dalších věcí má vliv na začátek kojení. Každopádně ať už jsou důvody jakékoli, čas už nevrátíme. Není k ničemu se trápit a obviňovat se.
Je důležité podívat se na situaci a řešit ji. Což znamená zlepšovat kojení. Jsou různé možnosti pro různé situace. Třeba pracovat s cévkou na prsu nebo dokrmovat kalíškem když se mimi nepřisává, zvyšovat tvorbu mléka, zapojit bylinky a další věci. S tím může pomoct laktační poradkyně, pokud se cítíte ztracené a nevíte, jak na to.
A co ještě? No hlavně to nevzdávat! I když někdy to může být sakra těžké.
Sama to znám. Problémový začátek kojení, 3-měsíční bojkot (pokud taky řešíte neklidné kojení, tak o tom, jak se z něj vymotat píšu zde), poraněné bradavky… Zkrátka začátek kojení starší Libušky rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou ????, jak si můžete přečíst v mém příběhu…
Když se vrátím k příkladům ze začátku článku, tak jsou cesty jak:
- jak postupně naučit přisát se miminko, kterému to zatím nejde (třeba z důvodu separace po porodu nebo naopak z důvodů nucení na prso),
- zvýšit laktaci a zlepšit tok mléka pro miminko, aby bylo spokojenější,
- zjistit jestli miminko pije dostatečně vydatně (tzn. nejde o problém hladu ale o něco jiného).
Zkrátka převážná většina věcí je řešitelných, i když ne vše je hned… A jako klíčové vidím následující věci.
1. Vaše vnitřní přesvědčení a tvrdohlavost
Zkrátka když je nastavení vaší hlavy: „Když to půjde, budu kojit a když ne, tak prostě dám flašku.“, tak je to úplně jiné než:
????„Ne, já to nevzdám! Mateřské mléko je nejlepší výživa.“
????„Je to mazec, ale překonáme ty problémy. Věřím, že to stojí za to.“
????„Budeme bojovat a časem ten dokrm odbouráme. To propojení je nádherné, tak to nebudeme ohrožovat krmením z lahvičky, ale naučíme se dokrmovat kalíškem.“
Bez vnitřního přesvědčení se člověk v životě většinou daleko nedostane. Pokud jste u něčeho hluboce přesvědčené o výhodách, tak v sobě máte daleko víc odhodlání překonat problémy. A o to jde!
Protože přesně tak je to i s kojením, pokud se vyskytnou nějaké překážky. Pokud víte a cítíte, že dlouhodobá pozitiva kojení převažují, tak vám to dodá sílu překonat třeba i tu nepodporu okolí.
Proto pomáhá vnitřní nastavení kojení jako priority – mít o kojení dost informací (ideálně už před porodem se připravit – koukněte na ebook zdarma s tipy pro pohodový začátek kojení) a v šestinedělí se opravdu v co největší míře věnovat rozpoznávání signálů zájmu o kojení, správnému přisátí a kojení dle potřeb miminka.
Možná vás napadá, to se hezky říká, ale v praxi je to těžké. Ano, máte pravdu.
Sama jsem si prošla dost těžkostmi a stálo mě to hodně odhodlání a pevné vůle, abych je překonala. U některých to bylo rychle, ale třeba bojkot trval 3 měsíce. Jak neklidné kojení začalo popisuji v článku o začátku bojkotu a příčiny i kroky jak jej zvládnout popisuju v ebooku). Mně se to už zdálo nekonečné… Takže vás úplně chápu. Je to mazec, člověk pochybuje a je těžké to ustát.
Vždycky jsem pak byla vděčná, že ještě kojím. Zvlášť teda, když…
????Když Libuška cca ve 2 letech nechtěla po očkování nic jíst a měla 11 cm velký otok nožičky, na kterou nechtěla stoupnout a jen lezla po 4 místo chození!
????Když teď Šárince rostou 4 stoličky zaráz. To bych asi byla zombie, kdybych v noci nekojila.
????Když obě holky chytly masakrózní střevní chřipku (Libuška 3r a Šári 10m). Bez kojení by pravděpodobně skončily v nemocnici s dehydratací.
????Když jsem byla 4 dny hospitalizována s Šári v nemocnici. Měla rok a půl.
Spousta maminek má kojení vybojované. Nejste v tom sama a já vás chci povzbudit, že ta tvrdohlavost může pomoct.
To občasné zakopnutí a nedokonalá rovnováha v případě kojení může být nějaká těžkost, kterou potřebujete překonat (např. špatné přisátí a bolest při kojení), abyste pak mohly pohodově dlouhodobě kojit.
Proto pokud máte nějaký problém, může vám pomoct vaše tvrdohlavost a odhodlání:
- zkoušet opakovaně přisátí a nevzdávat to po několika nezdarech – Převážná většina miminek se opravdu přisaje, i když to někdy trvá… A ano, já naprosto chápu, jak je těžké to vydržet a nevzdat. I to, že se vám chce třeba brečet nebo vám v hlavě vrtá myšlenka jako „jsem špatná máma a moje miminko mě odmítá…“. PS: Jste skvělé máminky a miminko vás neodmítá, jen potřebuje pomoct – stejně jako vy se vše učí.
- dělat kroky pro zvyšování tvorby mateřského mléka – Po odstranění možných překážek (dudlík, hormonální antikoncepce, separace, atd.) a kojení opravdu dle potřeb miminka, jen malé % maminek nemá dost mléka a i to se dá řešit jinak a nepřijít o kojení jako takové, protože kojení je nejen o jídle, je to vztah. ❤️
- dělat potřebné změny a poslouchat hlavně sebe a svou intuici
- mít trpělivost sama se sebou a s miminkem – všechno se učíme praxí
- Ještě se vrátím k motivaci, protože síla odhodlání souvisí se silnou motivací. Mně třeba dost ovlivnily informace o výživnosti mateřského mléka a taky to, jak kojení snižuje rizika některých nemocí…
- Takže tady jsou 2 krátké příklady, které vám mohou pomoci ujasnit si samy v sobě nebo ukázat okolí (jehož podporu chcete získat), že opravdu KOJENÍ MÁ SMYSL a že stojí za to, překonat počáteční problémy.
Mateřské mléko má jedinečné složení, které UM nedokáže napodobit. Je to zázračný elixír plný oligosacharidů, kmenových buněk, vitamínů a více než 1 000 různých bílkovin přímo na míru pro vaše miminko. A to nejen ze začátku, ale i po roce. Navíc má kojení spoustu zdravotních výhod.
Jak kojit. Aneb mýty a pověry o kojení
Dobrá zpráva! Laická veřejnost, odborníci, alternativci i ti méně alternativní se shodují! Ano, kojit se má. Už málokdo ale ví, že kojit může opravdu 99 % žen. Jen je dobré se o kojení dozvědět pár informací už v průběhu těhotenství. Kojení je naprosto přirozený biologický proces.
Pokud k tomu takto ženy přistupují, i kojení se stává milým okamžikem. A pokud přeci jenom k nějakým nesrovnalostem dojde, většinou stačí drobná rada, někdy trošku více pomoci, a některé ženy, pokud nechtějí, tak nekojí. I to je řešení.
Používejte svůj rozum a cit, a pokud už padne jakékoli rozhodnutí ohledně kojení, nevracejte se zpět.
25 rad, jak kojit, aneb mýty a pověry o kojení:
1. Káva a víno v období kojení ANO
Lehce se to napíše. Ale když má člověk své informace podložené vědeckými výzkumy, lehce se to i realizuje. Je potvrzeno, že až 5 slabších káv v průběhu dne je zcela akceptovatelných.
A víno? Je naprosto jasné, že cigarety a alkohol k těhotenství a období kojení nepatří! Ale pokud máte chuť, deci vína, kterou si budete vychutnávat hodinovým pitím, rozhodně neublíží.
A víte, kdy je nejvhodnější doba? Při kojení.
2. Maminka nechce kojit
Pravděpodobně si nastudovala veškeré dostupné informace a je to její volba a rozhodnutí. Je zcela na místě její rozhodnutí respektovat.
3. Vpáčené bradavky
Je zapotřebí konzultovat s gynekologem, zda je váš pocit oprávněný. A pokud se jedná opravdu o vpáčené bradavky, světe div se, existuje řešení. Formovače bradavek. Doporučuje se je používat již v těhotenství. A každá zkušená laktační poradkyně vám poradí vhodnou polohu na kojení, právě s přihlédnutím ke stavu vašich bradavek.
4. Nemocná, bolavá, poničená, plná prsa – ragády, syndrom bělavé bradavky, kandida…
I přes tyto neduhy se samozřejmě může kojit. Základem ale je, aby pro maminku byl pocit kojení příjemný, a ne doprovázený bolestí a utrpením. Vše má řešení. Bolístky nevznikly tím, že dítě neumí sát, ani tím, že by maminka měla špatná prsa. Hlavní příčina bývá v poloze při kojení. Jenom změna polohy může mamince během pár vteřin pomoci.
5. Naprosto mylná informace je, že maminka má málo mléka
Většinou tyto poplašné zprávy přicházejí v období prvních dnů doma, během 3. až 6. týdne a během 3. až 9. měsíce. Jedná se o 2 až 4 dny. Je to období tzv. růstového spurtu dítěte. Ale! Situace má řešení.
Jednoduché. Stačí častější přikládání dítěte k prsu. Ukojí své zvýšené potřeby a laktace se také zvýší. Kojit můžete klidně každé dvě hodiny. Je to období trvající jenom pár dnů a určitě stojí za to jej zvládnout.
6. Dokrmení a příkrm není stejný pojem
Pokud mluvíme o dokrmení, znamená to, že dítě nakojíme a pak alternativním způsobem (kádinkou, lžičkou, kapátkem, krmením po prstu, sondou po prsu) dokrmíme. Příkrm můžeme zařazovat od 6. měsíce.
7. Kojící maminka nemusí vypít 6 litrů tekutin
I takovéto informace kolovaly světem. Kojící maminka pije dle svých potřeb. A pokud vypije doporučené 2 litry, může být zcela v klidu.
Pokud jsou dvojčata při kojení v symbióze, je to radost pro všechny zúčastněné. Foto: juklik.cz
8. Neexistuje jenom jedna poloha na kojení
Každá maminka si najde svoji nejoptimálnější polohu, kdy je jí a jejímu miminku příjemně. Je dobré ale vědět, že poloh na kojení je nepřeberné množství. A pokud nastává nějaká rozladěnost při kojení, řešením může být právě změna polohy. Svá specifika má kojení dvojčat či trojčat.
9. Dítě nepije mléko z bradavky
Pokud maminka dovolí dítěti přisát jenom bradavku, může dojít k bolestivému poškození. Při kojení má dítě v ústech celý dvorec.
10. Není nutné stanovit dítěti pevný řád
Po narození dítěte se celá rodina s novým životním rytmem seznamuje a zjišťuje, kde je komu příjemně. Co se týká kojení, neurčujte hodiny vy. Snažte se pochopit své dítě a prs mu nabídněte dle jeho libosti. Netlačte na pilu a věřte, že symbióza se sama v průběhu šestinedělí dostaví.
11. Při jednotlivém kojení se nemusí kojit pouze z jednoho prsa
Pokud vám vyhovuje, klidně kojte z jednoho prsu, pak z druhého a zase se vraťte k prvnímu a opětovně k druhému. Střídání prsou se doporučuje i pro zvýšení laktace.
Staršího sourozence není zapotřebí odstrkovat. Naopak! Užijte si krásné chvilky společně. Foto: Markéta Navrátilová, myshadows.net
12. Co na prsa přiložit v případě problémů?
Jedni radí teplý obklad, druzí ledování. Obě odpovědi jsou správné. Jenom se musí precizně diagnostikovat, jaké nepohodlí se řeší. Potřebujete dítěti pomoci a spustit mléko? Přikládejte teplé obklady nebo si dopřejte teplou sprchu. Bolestivé nalití prsou? Chladný obklad mezi kojením může být první pomocí.
13. Má maminka horečku? I tak může kojit
Ano. Žádnou paniku. Maminka může kojit i při velmi zvýšené horečce. Jenom je důležité pomoci jí samotné. Kojit může, ale dostatečné množství sil na péči o dítě bude mít poskrovnu.
14. Omývání prsou před kojením po použití léčebné masti opravdu není nutné
Je to mýtus, který se zuby nehty stále ještě někde drží. Mytí opravdu není nutné. Struktura bradavky je vrásčitá, omytí by nám stejně nepomohlo. Mast je ale nutné nanášet ve velmi tenké vrstvě a vždy se ujistit, zda se jedná o prostředek vhodný při kojení.
15. Pokud je v období kojení doba, kdy to nejde zcela podle představ
Zkuste dítě přikládat častěji v noci, kdy lépe spolupracuje.
16. Chcete-li kojit, nenabízejte během šestinedělí dítěti dudlík
Princip používání dudlíku a sání z prsu je naprosto rozdílný. Je škoda si dobrovolně dávat překážky na cestu k pohodovému kojení. Nevěříte? Zkuste jednoduchý test. Zkuste cucat svůj palec. A pak zkuste nasát kůži vlastní ruky na hřbetu. Cítíte ten rozdíl?
17. V prvních dnech života dítěte si určitě vytvořte příjemnou atmosféru na kojení – intimní osvětlení, hudbu…
V tomto období je náročné vzájemné hledání se, ale stojí to za to.
18. Nebojte se kojit „tělo na tělo“
A vyzkoušejte i kojení ve vaně s teplou vodou.
19. Nepodceňujte u čerstvě narozeného miminka období hledání a samopřisátí
20. Nikdy na dítě nespěchejte
21. Milujeme babičky, tchyně i zkušené kamarádky-matky
Ale opatrně na jejich rady „Za nás se to dělalo tak a tak. U mě fungovalo to a to.“ Někdy mnoho dobře míněných rad a zmatečných informací z internetu škodí. Při nerozhodnosti volejte opravdu Horkou linku kojení.
22. Pokud máte drobně poničené dvorce a bradavky…
Stává se zázračným lékem samotný vzduch, nebo pomáhá, když je po kojení potřete samotným odstříkaným mlékem.
23. První hodina po porodu je důležitá
Snažte se o přiložení dítěte k prsu co nejdříve.
24. Ideální je výlučné kojení do šestého měsíce věku dítěte
25. Příkrmy je možné zařadit od šestého měsíce
A pokračovat přitom v kojení do 2 let dítěte, či dle libosti i déle.
Seznam a podrobné informace naleznete na stránkách Laktační Ligy kojení
Seznam laktačních poradkyň
Je nutné, aby kojení bylo pro maminku příjemnou záležitostí. Foto: juklik.cz
Baby Club Juklík zahájil svá první plavací tempa v roce 1988. Od té doby se rád věnuje také všemu novému kolem dětí. V roce 1998 připlavala do Juklíku informace o vzniku Laktační ligy. Slovo dalo slovo a brzo jsme mohli všechny dotazy konzultovat se zakladatelkou MUDr. Annou Mydlilovou v Thomayerově nemocnici v Krči.
V listopadu 2016 jsme měli to potěšení zúčastnit se školení nových laktačních poradkyň. Se zájmem jsme si vyslechli veškeré novinky v této problematice. A hlavně musíme smeknout klobouk před MUDr. Annou Mydlilovou. V dané oblasti se angažuje tolik let a stále s obrovským nadšením a zápalem.
Snažili jsme se pro vás najít odpovědi na nejčastější otázky.
Vaše Štěpánka Štrougalová a tým Baby Clubu Juklík
Své dítě jsem nekojila. Jsem špatná máma?
Tolik se mluví o důležitosti kojení, o tom, jak je pro dítě nepostradatelné a přirozené. Jenže kolikrát, i když se žena opravdu hodně snaží, nemůže svému miminku tento luxus poskytnout. Pokud je to i váš případ, určitě vás alespoň trochu povzbudí příběh jedné z maminek, která se s takovým problémem potýkala.
Svým vyprávěním se jen snaží ostatním ženám říct, že když nemohou své děti krmit tím nepřirozenějším způsobem, ještě to z nich nedělá špatné nebo neschopné mámy. Protože kojení není samozřejmé nijak snadné, naopak! Je to hotová věda.
Přečetla jsem spoustu knih
„Když jsem čekala své první dítě, dceru Markétku, četla jsem si hodně o těhotenství, výchově a také o kojení.
Říkala jsem si, že na to, jak všude popisují, že je to naprosto přirozené, mi to připadá celkem složité. Ale nenechala jsem se odradit a studovala dál. Teorii jsem měla zmáknutou, ale praxe potom značně pokulhala.
Po narození Markétky mi ji kvůli komplikacím přiložili prvně jen na maličkou chvilku a zase ji museli odnést. Takže se pořádně ani nepřisála. Na pokoj mi ji potom donesli až po několika hodinách. Jenže to už se té malé potvůrce nechtělo přisát se vůbec. Začala jsem propadat zoufalství.“
Začala jsem odsávat
„V porodnici mi nikdo neporadil, jak mám dceru pořádně přiložit a jak ji přimět, aby pila. Navíc jsem neměla skoro žádné mléko.
Kojení, jestli se tomu tak dá vůbec říkat, mě strašně bolelo a malá stále plakala – asi hlady, řekla bych. Váha jí šla stále dolů a tak jí sestřičky na mou žádost daly umělé mléko.
Bylo mi jí líto, že má hlad a já jí nejsem schopná nakrmit. A tak jsem stříkačkou a malíčkem krmila Nutrilonem. Půjčovala jsem si odsávačku a snažila se alespoň něco odsát, aby se kojení rozjelo.
Jenže ani po 5 dnech v porodnici jsem neodsávala víc než sotva 10 ml. A to bylo opravdu hodně málo. Brečela jsem tajně ve sprchách a vyčítala si, že je to určitě moje chyba.“
Nic nepomáhalo
„Z porodnice jsme odcházely a dcera byla z většiny na umělém mlíčku. Domů jsem ho koupila pro jistotu také. Nepomáhalo nic. I doma jsem odsávala, popíjela kojící čaje, prolívala se vodou, nahřívala prsa…
Snažili jsme se malou „oklamat“ a pomazat bradavky mlékem nebo medem (což se vůbec nedoporučuje!, ale byla jsem zoufalá…). Den ode dne mi ubývalo mléka. Nedostala jsem se přes 15 ml.
Byla jsem nešťastná, propadala jsem depresím a zavírala se doma. Ani jsem si nevšimla, že zatímco já se trápím, má dcerka bez problému prospívá na umělém mlíčku a vůbec nic jí nechybí.
Až jednoho dne jsem si řekla dost. Přestala jsem odsávat, nemělo to význam a soustředila jsem se jen na to, že mám krásné zdravé dítě.“
Je zdravá jako rybička
„Dneska je Markétce šest, chodí do první třídy a je to pěkná rošťanda.
První antibiotika dostala v pěti letech při angíně. Vůbec nemarodí (krom občasné rýmy nebo kašle) a k doktorce jezdíme jen na preventivní kontroly.
Je to úplně normální holčička, které opravdu nic nechybí. Je zdravá, chytrá a to, že jsem ji nemohla kojit, jí opravdu nijak nepoznamenalo.
Být to dnes, možná bych ještě zkusila laktační poradkyni, ale tenkrát jsem netušila, že je taková možnost. Každopádně bych ráda všem maminkám řekla, že po dítě je nakonec nejpřirozenější to, že má vyrovnanou a šťastnou mámu, ať už ho krmí mateřským nebo umělým mlíčkem!“
Maminky, jaké zkušenosti s kojením máte vy? Napište nám do komentářů.
Co možná nevíte o kojení
Obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru pro rostoucí organizmus a díky přítomnosti zvláštních cukrů pomáhá utvářet osídlení střevní sliznice kojence bakteriemi, které jsou pro jeho organizmus prospěšné, zlepšují trávení a podporují zrání imunitního systému. Právě měnlivé, originální složení mateřského mléka a přítomnost obranných látek, které chrání dítě proti nemocem, je to, co nelze nikdy plně nahradit.
Kojení je i nejpohodlnější formou výživy dítěte a je prospěšné i pro matku. Napomáhá zavinování dělohy po porodu, vede k postupné ztrátě váhového přírůstku v těhotenství.
Výlučné kojení dítěte prvních 6 měsíců života je nejlepším způsobem jeho výživy. Plně kojené dítě nepotřebuje žádnou jinou tekutinu. Druhý půlrok je pak ve znamení postupného zavádění nemléčných příkrmů. I v tomto věku, ale i později, do 2 let, přináší kojení nesporné výhody pro dítě i pro matku.
Výhody kojení pro dítě:
- ochrana před infekcemi (zánět středního ucha, zánět hrtanu, zánět průdušek, střevní infekce- průjmy)
- ochrana před vznikem potravinových alergií a před alergickými projevy v budoucnosti
- optimální vývoj duševních schopností dítěte
- menší riziko vzniku obezity, cukrovky, chudokrevnostisprávný vývoj kostí a v budoucnu menší riziko osteoporózy
Výhody kojení pro matku:
- nejpohodlnější, nejvhodnější a přitom nejlevnější způsob výživy dítěte
- rychlejší zavinování dělohy a její návrat do stavu před otěhotněním
- snížení váhového přírůstku z těhotenství, návrat hmotnosti ke stavu před otěhotněním
- menší poporodní ztráty krve
- výlučné kojení má antikoncepční účinek
- ochrana před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou
Jak správně začít s kojením
- První přiložení k prsu by se mělo odehrát již do třiceti minut po porodu, nejpozději však do dvou hodin.
- První den přikládáme dítě k prsu pravidelně, přibližně po třech hodinách, pokud samo nechce častěji.
- První dva až tři týdny přikládáme dítě k oběma prsům. Ještě není rozdíl mezi tzv. předním a zadním mlékem.
(Teprve později se při kojení uvolňuje nejprve přední, sladší mléko, které je následováno mlékem zadním, tučnějším. Tehdy se obvykle doporučuje kojit již jen z jednoho prsu, aby dítě vypilo i dostatek zmíněného zadního mléka.)
- Délku kojení neomezujeme z žádných důvodů, dítě může být u prsu i přes půl hodiny.
- Nevadí, že se intervaly mezi pitím stanou nepravidelné (půl hodiny, ale i tři až čtyři hodiny, obvykle však ne déle než šest hodin).
- S kojením se většinou začíná v poloze vleže, později vsedě.
- Respektujeme zvláštnosti tvaru prsů a obličeje dítěte úpravou polohy při kojení (obtíže působí malá brada dítěte, příliš velký prs nebo bradavka a také vpáčená bradavka).
- Důležité je, aby poloha při kojení byla pro matku pohodlná.
Každá vynucená poloha provázená nepohodlím matky má za následek zhoršené uvolňování mléka z prsu.
- Netlačíme dítěti hlavu k prsu násilím, protože by to u něho vyvolalo obrannou reakci. Dotýkáme se pouze jemně jeho hlavy pod spojnicí uší.
Dítě správně přiložené k prsu
- má obličej, hrudník, bříško i kolena otočena k matce,
- ouško, rameno a kyčle jsou v jedné linii,
- matka přitahuje rukou tělo dítěte k sobě za ramena a záda, nikoli za hlavičku.
- Jestliže se matka dotýká hlavy dítěte, pak jen do výše spojnice linie jeho oušek.
- Hlavičky nad linií spojnice uší ani obličeje se matka při kojení nedotýká, aby nedošlo k matení sacího reflexu.
- Matka neodtahuje prs od nosu dítěte,
- dítě je přikládáno matkou k prsu nikoli prs k dítěti,
- brada, tvář a nos dítěte se dotýkají prsu,
- dítě nekřičí, začíná sát dlouhými tahy.
- Matka nepociťuje bolest.
I několik zdánlivě nevýznamných kapek mleziva vytvořených v prvních hodinách po porodu je pro dítě velice cennou tekutinou!
Kojení nesmí matku bolet
Bolest bradavky při přisátí dítěte téměř jistě znamená, že přiložení dítěte k prsu není správné a je třeba je opravit. Pokračování v kojení špatnou „technikou“ často znamená poškození bradavek. Bolest a strach při kojení pak vedou k omezování doby, kterou dítě stráví u prsu, a k jeho nespokojenosti. Mléko zůstává v prsu nevypito a jeho další tvorba se snižuje.
Mechanismus, který řídí tvorbu mléka tak, aby jeho množství a kvalita odpovídaly potřebám dítěte, je narušen a dříve nebo později vyústí v bludný kruh, mající za následek nedostatek mléka, nespokojenost a neklid rodičů, neprospívání dítěte, ukončení kojení a jeho nahrazení umělou výživou.
Čtěte také:
Kdo může pomoci situaci řešit?
- Zkušená novorozenecká sestra nebo lékař z oddělení, která se beze zbytku řídí strategií podpory kojení (v republice jsou v současné době desítky novorozeneckých oddělení, která nesou označení ,,Baby friendly hospital“ a jejich podpora kojení je příkladná).
- Laktační poradkyně proškolená Laktační ligou (telefonicky možno kontaktovat horkou linku kojení: 261082424).
- Erudovaná dětská sestra nebo praktický dětský lékař, kteří podporují kojení.
Jak kojit s poraněnými bradavkami?
Poraněná bradavka nejméně bolí, změníte-li polohu při kojení tak, aby byla prasklina v koutku úst dítěte.
Pokud nelze bolest, která může blokovat uvolňovací reflex, odstranit, zkuste sice vynechat několikrát kojení z poraněného prsu, ale pro prevenci možného zánětu odstříkejte mléko z prsu rukou místo přiložení dítěte.
Čerstvé poranění můžete pokapat několika kapkami zadního mléka a nechat dobře zaschnout na vzduchu. Pro déle trvající poranění už to ale není vhodné.
Prospět může některý z prostředků podporujících hojení, např. mast Bepanthen nebo Calcium pantothenicum. Dalším produktem, který maminkám uleví od bolavých bradavek je přírodní mast PureLan, kterou navíc není nutné před kojením smývat.
Poraněným bradavkám také prospívá dobré oschnutí po skončení kojení a nošení chráničů bradavek místo obvyklých vložek do podprsenky, či použití hojivých hydrogelových polštářků, které příjemně chladí.
Kojení a jeho podpora aneb Jak na spokojené miminko
29.03.2021 09:13
Mateřské mléko je pro miminko tou nejpřirozenější stravou. Nejen že posiluje jeho imunitu, dodává mu potřebné vitaminy a výživu, ale hlavně utužuje a buduje vztah mezi maminkou a miminkem.
Kromě toho také napomáhá k co nejrychlejšímu stažení dělohy do původního stavu, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a pomáhá k rychlejšímu úbytku poporodních kil.
Čím kojení podpořit a jak na něj?
Po porodu se mezi matkou a dítětem vytváří silné citové pouto, které je budováno a rozvíjeno také kojením. To je dle odborníků důležité nejen z hlediska výživy, ale blízký kontakt přispívá i budoucímu duševnímu zdraví dítěte.
Ne vždy je kojení tak samozřejmé, jak se může na první pohled zdát. Maminky prvorodičky jsou po porodu mnohdy překvapené. Některým se mléko dostaví později, další ho mají málo a jiné trápí např. vpáčené bradavky.
Jestliže kojení nejde od začátku podle představ, nestresujte se.
Na začátek se obrňte trpělivostí
Během prvních pár dnů je důležité nenechat se znervóznit a obrnit se trpělivostí. Ačkoliv se jedná o přirozený proces, mohou mít některé maminky problém s technikou nebo např. tvorbou mléka.
Někdy stačí malá úprava techniky kojení, každému vyhovuje něco jiného, proto je důležité nebát se zkoušet různé možnosti a kojící polohy. Problémem mohou být také vpáčené či ploché bradavky, ty je možné masírovat či vytahovat.
Existují také speciální „formovače“ určené do podprsenky, které ňadra na kojení připraví. Kromě toho je jednou z překážek také bolestivé nalití prsů, a to zejména mezi druhým a čtvrtým dnem po porodu. K oteklým prsům se často přidá také horečka.
Tady nezbývá nic jiného než prsy mezi kojením ledovat, aby otok splaskl, a před krmením je zase nahřát, díky čemuž dojde k uvolnění mléka. Důležitá je také správná strava, právě ta podporuje přirozenou tvorbu mléka.
Kojení napomáhá vyvážená strava i pitný režim
Mléko obsahuje látky, které nastartují imunitu novorozence, je tedy důležité, aby byl jídelníček novopečené maminky vyvážený a pestrý. Kromě toho existují také potraviny, jež přispívají k tvorbě mléka. Do jídelníčku se tak doporučuje zařadit mrkev, hnědou rýži nebo např.
lososa, který ukrývá vysoké množství omega-3 mastných kyselin. Důležité jsou také zdravé tuky, kyselina listová nebo železo. To lze najít, kromě běžných potravin, také v doplňcích stravy určených pro těhotné a kojící. „Vhodný je např.
GS Mamavit Prefolin + DHA, který byl vyvinut s odborníky z Ústavu pro matku a dítě v Praze-Podolí a kromě omega-3 mastných kyselin obsahuje i dalších 23 vitaminů včetně jódu, vápníku, železa, hořčíku a zinku,“ upřesňuje MUDr. Karel Metyš, specialista na výživu těhotných.
K tvorbě mléka může napomoci také správný pitný režim. Doporučovaný denní příjem je od 2,5 do 3,5 litru, pozor ale na uměle doslazované nápoje.
Když to nejde, svět se nezboří
Pokud dělá kojení ze začátku maminkám problémy, je důležité, aby se nesrovnávaly např. s kamarádkami, které kojí bez problému, či s ostatními ženami.
Zásadní je spoléhat se na vlastní intuici než na to, co říkají tabulky. Je totiž naprosto běžné, že kojení se musí naučit, stejně jako všechno, co je pro nás nové.
Pokud to přeci jenom nepůjde, je lepší po dohodě s lékařem přejít na umělou stravu než trápit sebe i miminko.
Tipy na podporu tvorby mléka a snazší kojení
1) Protažení prsního svalu
Lehněte si na bok, obě kolena pokrčte, kolena dejte do roviny s kyčelními klouby, paže položte před sebe tak, aby byly na sobě. Horní ruku pomalu zvedejte směrem ke stropu až do otevření hrudníku. Kolena mějte neustále na sobě a pozici prodýchejte.
2) Masáž prsů
Pomocí dvou prstů provádějte jemné kruhové pohyby po celém prsu. Poté mezi palcem a ukazováčkem jemně masírujte každou bradavku.
3) Bylinné čaje
Tvorbu mléka podporuje např. fenykl, který kromě jiného pomáhá také proti nadýmání miminka. Doporučuje se podávat ideálně formou čajů, a to denně dva šálky.
Kojení jako modla
Za takový článek jistě schytám mnoho hejtů, ale co už.
Chci tenhle článek napsat hlavně pro holky/budoucí maminky a čerstvé maminky, které to taky znají anebo cítí teď zrovna ten velikánský nátlak okolí.
Ono nekojit není zase tak snadné jak se zdá. Jo zapomněla jsem napsat, že tenhle článek bude pro ženy co nekojí. Co prostě kojit nechtějí anebo třeba nemůžou. V dnešní době je totiž moderní všem cpát, že musí kojit. Jak matka své dítě nekojí je divná a lidé se jí ptají proč. Je to podle mě čistě osobní věc každé mámy.
Jenže stejně tak jako ubližují otázky typu proč nemáte ještě děti a kdy je plánujete, tak stejně ubližují věty o kojení matkám, co kojit nemohou. Já jsem s první dcerou byla psychicky rozložená po porodu. Porod byl těžký a rodinná situace tomu moc nepřidala. Byla jsem na tom špatně a navíc jsem dceru kojit nechtěla už před porodem.
Hledala jsem si na netu informace jestli to je vůbec možné. Když jsem našla na diskuzních fórech otázky na toto téma tak vždy tazatelka dostala neuvěřitelnou sodu od matek „kojiček“. Mě už před porodem moje okolí radilo jak si mám připravovat prsa na kojení, tahat si bradavky a kojit alespoň do dvou let věku dítěte.
Kojení je přeci krásná věc a musíš kojit! Jenže mě se kojit nechtělo. Už ta představa mi byla nepříjemná. Nakonec jelikož jsem měla v podstatě strach z reakce sester ve fakultce jsem kojit začala. Byla jsem po dlouhém porodu a akutním císaři. Chtělo se mi skoro nonstop brečet a stala se ze mě jakási křehule.
Až když jsem bojovala za svoje propuštění z FN jsem si dupla. Sestra mi totiž oznámila, že mě nepustí, protože nejsem rozkojená. Tehdy poprvé jsem sebrala všechny své síly a řekla jí, že jim do toho nic není jestli jsem nebo nejsem rozkojená a že rozkojit se můžu v klidu doma.
Ono to tam psychice moc nepřidávalo když jsem musela neustále miminko vážit kolik gramů přibralo. V tomhle byla buzerace ze strany nemocnice veliká a mě to prostě ještě ubíralo na silách. První dceru jsem nakonec i kojila. Ne moc dlouho, protože měla neustále hlad a já ač jsem se snažila jsem ji nestačila.
Dcera měla přes 4 kg a neustále by jedla. Kojení jsem postupně nahradila UM a kolem měsíce a půl přešla jen na UM. A víte co? Mě se ulevilo. Nechtěla jsem kojit, ale pod nátlakem okolí jsem kojit začala.
Možná si říkáte, že je to divný nebo že jsem snad divná já. Možná ano, ale pár nás takových je. Vím, že ano. Kojení mi bylo prostě fyzicky nepříjemné. Dělala jsem to z povinnosti. Když jsem přešla úplně na UM bylo mi líp.
Samozřejmě vím, že kojení je pro dítě to nejlepší, ale mě to prostě bylo vnitřně strašně nepříjemný. Nemohla jsem to ale nikomu říct, protože by se na mě i členové rodiny dívali nejspíš skrz prsty, a co to jsem za matku. Je těžké něco takového přiznat i sama sobě.
Pro žádnou matku to nemůže být snadný. Nechápala jsem proč mi to tak vadí, ale prostě to tak bylo.
S druhou dcerou jsem kojit chtěla. Říkala jsem si, že to bude určitě jiný. No bylo to jiný. Ze začátku jsem měla mlíka až až. Kojení se celkem dařilo, ale dcera byla snad ještě větší jedlík než první a kojení šlo zase do kytek. Prsa jsem po jejím krmení měla prázdný a ona měla pořád hlad. Kojení byla akce na téměř hodinu.
Miminko se napapalo z obou prsou dvakrát a někdy i třikrát. Kojení mi bylo fyzicky trošku příjemnější, ale stále jsem nepociťovala to, co popisují jiné matky. To, že kojení je zázrak a je to naprosto nádherný. No upřímně mě to tak prostě nepřišlo. Byla jsem ráda, že mám dceru tak blízko u sebe to ano, ale…
Zase prostě ty pocity naplnění nepřišly a mlíko mi opět nestačilo. Rozhodnutí přestat kojit bylo tentokrát o dost těžší než s první dcerou. Nakonec jsem přestala ještě dřív, protože měla malá neustále hlad a mě prostě ničilo mít ji neustále na prsou. A to byla opravdu snad nonstop u mě a jedla.
Tentokrát jsem to skoro až obrečela, ale opět mě to prostě nebylo kdoví jak příjemný i když to bylo lepší než u první dcery.
Nepíšu tenhle článek proto, abych se tu obhajovala proč nekojím. Moje pocity z kojení byly a jsou jednoznačné.
Mě osobně to bylo prostě nepříjemné a i když vím jak prospěšné kojení pro dítě je, vím taky jak prospěšné pro dítě je spokojená matka a ne frustrovaná troska. Obě moje dcery vyrůstají na UM.
První je přes dva roky a za svůj život měla jednou rýmu a to kolem 4. měsíce (ťuk ťuk). Druhá dcera je spokojené zdravé miminko a já jsem spokojená máma, která má dvě zdravé dcery.
Prosím vás všechny milovnice kojení, co do všech ostatních co nekojí neustále jen hučíte ať si seženou LP a prostě kojí stůj co stůj, tak vy se na chvilku zastavte a mlčte. Kojit všude na veřejnosti jen proto, že je to vaše modla nemusíte. Nemusíte všem dokazovat, že vy kojíte ještě tříleté dítě. Opravdu nemusíte.
Zároveň nemusíte ubližovat mámám, které nekojí. Pro ženy, které to mají jako já to taky není snadný. Je to v dnešní společnosti snad horší než přiznat rodině a světu, že jsem homosexuál (což nejsem). Ono i homosexuál se se svojí orientací musí nějak smířit sám v sobě.
Okolí mu taky může říkat, že to tak není správné jen mi to dneska přijde snad snazší než říct já nechci kojit. Jenže i to je podobný proces. Když mi před prvním porodem přišla představa kojení divná tak jsem si říkala jestli nejsem divná já.
Trvalo mi dlouhé měsíce než jsem to vůbec řekla před někým nahlas a hned přišly slova jako „co blbneš“, „jak to můžeš vědět když jsi ještě nekojila“ apod.
Chtěla bych všem které kojit nechtějí z podobných důvodů jako mám já vyjádřit podporu. Je nás takových asi málo. Mrzí mě, že nepatřím mezi matky, které si kojení užívají. Bohužel to mám jinak.
Neznamená to ale, že svoje děti miluji o něco míň než vy. Holky co kojit nechcete buďte silný. Není totiž lehký se s tím smířit a pro vaše okolí to bude něco naprosto nepochopitelného. Držte se. Kojení nemusí být vaše modla.
I na UM mohou vyrůst krásné a ZDRAVÉ děti.
Vy, které kojit nemůžete to máte zřejmě ještě těžší, protože byste chtěly a z nějakého důvodu to nejde. Netrapte se tím, a s tím zbytečně dlouho. Spokojená máma je pro dítě to nejlepší, co může mít.
Chápu, že když kojit chcete, ale nejde to musí to být hrozné, ale pokud už jste pro to udělala maximum tak se zbytečně nevyčerpávejte. Péče o miminko je náročná a když budete po nocích brečet do polštáře kvůli kojení tak miminku nepomůžete. UM není jed. Je to berlička pro nás pro všechny, co kojit nemůžeme.
Ono možná i to fyzické nepříjemno znamená, že kojit nemůžeme. Ano je to těžké, ale hlavně proto, že nezapadáme do nějakého společenského vzorce.
Nechci rozpoutávat horlivou diskuzi. Bohužel tuším, že se tomu pod takovým článkem nevyhnu. Vím jak dokáží být matky „kojičky“ jedovaté. Tak tedy pro upřesnění. Není to článek o boji proti kojení. Je to článek na podporu ženám, které to mají s kojením podobně a právě teď v sobě třeba svádějí ten vnitřní boj. Jak už jsem psala ani rozhodnutí nekojit není snadné ????.