Přibývá mužů a žen, které mají problémy s neplodností

Tak, nyní nastala ta vhodná doba. Společně s partnerem jsme se rozhodli, že chceme děťátko.

Vysadíme antikoncepci a věnujeme se jeden druhému, ale za čas možná zjistíme, že to není až tak jednoduché, jak jsme si představovali…

Těhotenství je samozřejmost

Když žena dostane po prvním měsíci, kdy se s partnerem snažili o početí, menstruaci, většinou mávne rukou: nepodařilo se  nyní, podaří se později. Ale po druhém měsíci ji přepadne nejistota. A jak měsíce přibývají, nejistota je stále větší, zmítají s ní pochybnosti: Budu vůbec někdy matkou?

Jak však dokazují statistiky –  i úplně zdravá žena do 25 let (kdy je šance na otěhotnění relativně největší) má po dobu  jednoho měsíce  při pravidelné frekvenci pohlavních styků se zdravým mužem (2–3krát týdně) šanci otěhotnět přibližně 20 až 25 %, což znamená, že na plánované dítě se čeká v průměru 4–5 měsíců.

Se zvyšujícím se věkem partnerky se tato “čekací” doba prodlužuje. Ženy ve věku kolem 30 let mají přibližně 15% šanci otěhotnět (tj. je k tomu třeba v průměru 6–7 menstruačních cyklů), a to při pravidelném styku 2–3krát týdně!

Po uplynutí věku 35 let se pravděpodobnost snižuje ještě výrazněji, např. po 40. roce věku se snižuje pod 5 %  na jeden menstruační cyklus.

Příčiny této všeobecně nízké pravděpodobnosti početí u člověka nejsou přesně  známy. Jednou z nich je např. stárnutí vajíček, protože ta se nacházejí v těle ženy už od narození.

Například: když se rozhodnete otěhotnět ve věku 35 let, stejně jsou “stará” i vaše vajíčka, a tak je vyšší pravděpodobnost, že pod vlivem  překonaných nemocí, různých absorbovaných škodlivin nebo vlivem  kosmického záření se v nich hromadí mutace, které ztěžují nebo zabraňují oplodnění, resp.

po oplodnění vedou ke vzniku života neschopného embrya. K oplodnění tedy mohlo dojít, ale embryo zaniklo ještě dříve, než se uhnízdilo v děloze.

Předpokládá se, že takto zaniká většina potenciálních  těhotenství ještě dříve, než se o nich dozvíme a než se ultrazvukem  rozpoznají. Příroda si dělá opravdu velmi přísný výběr.

Kdy tedy hovoříme o neplodnosti?

O neplodnosti hovoříme tehdy, když se páru nepodaří dosáhnout početí nebo graviditu po uplynutí jednoho roku pravidelného nechráněného styku (některé prameny uvádějí jako dolní hranici dvou let).

Po uplynutí této doby by se pár měl poradit s odborníkem.

U žen ve věku nad 35 let je tato spodní hranice určila na šesti měsících vzhledem k tomu, že k léčení neplodnosti je třeba s ohledem na věk ženy přistoupit dříve.

Pokud uběhla kratší doba a vám se zatím otěhotnět nepodařilo, možná postačí, když se zamyslíte nad tím, jak byste mohli těhotenství alespoň trošku pomoci.

Vysaďte drogy

Vysaďte cigarety a tvrdý alkohol (pivo a víno omezte na minimum) – snižují šanci otěhotnět a mohli by být v raném stadiu těhotenství důvodem k dřívějšímu potratu nebo vést ke zdravotním problémům plodu. Stejně tak kouření partnera může být příčinou nízké kvality spermií.

Dbejte na správnou výživu

Snažte se o zdravou výživu s vyváženým příjmem všech potřebných  vitaminů a minerálů.

Zvyšte příjem kyseliny listové (kapustová zelenina, brokolice apod.), protože  kyselina listová zvyšuje šanci na otěhotnění, snižuje šanci raných potratů a předchází rozštěpovým poruchám plodu. Z tohoto důvodu odborníci doporučují zvýšený příjem kyseliny listové minimálně tři měsíce před plánovaným početím a po dobu prvních tří měsíců těhotenství.

Mimo to zvýšený příjem kyseliny listové (společně se zinkem) by podle lékařských výzkumů mohl pomoci mužům, kteří mají  problém s kvalitou spermií.

Podle vědců vede zvýšená konzumace zinku a kyseliny listové k produkci většího množství spermií (v uskutečněné studii se u “problémových jedinců” zvýšila jejich kvantita až o více než 70 %, zatímco u zdravých mužů to  k jejich zvýšení nevedlo), a tím i zlepšení šance na početí. Oba potravinové doplňky představují  základní esenci pro tvorbu DNA a vznik spermií.

Upravte svoji hmotnost

Zamyslete se nad svojí hmotností. Nízká hmotnost, jakož i obezita, je častou příčinou neplodnosti nebo problémů při oplodnění. U žen s vysokou či příliš nízkou hmotností dochází k častějšímu výskytu hormonálních poruch, které mohou způsobovat nepřítomnost ovulace nebo její nepravidelnost, a tedy neplodnost.

V případě, že tyto ženy otěhotní, v době  první třetiny těhotenství mají zvýšené riziko samovolného potratu. Uvádí se, že např. obézní ženy mají 3krát vyšší riziko tzv. ovulační neplodnosti než ženy s normální váhou a téměř 2krát vyšší riziko samovolného potratu na začátku těhotenství.

Ale už malá úprava hmotnosti směrem nahoru nebo dolů může  vést k výrazně vyšší šanci početí.

Je frekvence pohlavního styku dostatečná?

Frekvence pohlavních styků může být velmi důležitá. Vzhledem k tomu, že žena je plodná přibližně tři až pět za sebou jdoucích dnů v měsíci (největší pravděpodobnost početí trvá jen dva dny), neměla by být frekvence  sexuálních styků nižší než 2–3krát týdně (přesněji obden nebo každý třetí den).

…milovat se, milovat se, milovat se. Navzdory tomu, že statistiky říkají, že se průměrný pár miluje 2–3krát týdně – nevěřte tomu. Sexuologové tvrdí, že to tak není.

Proč to ale statistiky tvrdí?Jednak prý proto, že jsme ješitní (a dokonce i při anonymním průzkumu), potom proto, že hodně mužů a žen uvádí podvědomě jen svoje přání a navrch ten průměr výrazně zlepšuje menšina aktivních jedinců.

Skutečnost je o hodně horší. Je množství párů, které si na sebe najdou čas 2–3krát do měsíce.

 Zajímavost:

Mnozí sexuologové dokonce tvrdí, že některé děti přijdou na svět umělým oplodněním jen proto, že jejich rodiče mají spolu tak nízkou frekvenci pohlavních styků, že  to na  zplození potomka jednoduše nestačí, případně nemají spolu sex vůbec.

Fenomén, který je zatím tabu i v lékařských ordinacích, nám skutečně potvrdilo několik žen, které uvažují o umělém oplodnění. Lékaři to neřekly ze strachu, že by se je poslal pryč, a hlavně – stydí se.

“Nikdy  bych svému lékaři  neřekla, že nejsem těhotná proto, že se svým manželem spíme maximálně jen jednou za měsíc. Řekl by si, že jsem divná, když chci dítě a nedokážu svého muže svést. A asi by mě poslal do manželské ložnice.

Ale mě už opravdu nebaví se vnucovat svému muži a přesvědčovat ho, že když chceme dítě, musíme častěji spolu spát,”  potvrdila nám tuto hypotézu atraktivní 30letá žena, která už  půl roku čeká na umělé oplodnění.

Lékaři nenašli u ní  ani u manžela žádný problém, který by vedl ke zdravotním potížím bránícím oplodnění, a tak je zařadili mezi cca 10 % párů, kde je příčina neplodnosti nejasná.

Lékaři nemohou  tyto případy  konkrétně potvrdit, protože právě oni se o tom od svých pacientek jednoduše nedozvědí.

“Tento fenomén je známý. Říká se tomu zdánlivá sterilita nebo  také nekonzumované manželství,” říká pražský gynekolog Pavel  Čepický.

Při pohlavním styku jednou měsíčně je pravděpodobnost otěhotnění velmi nízká – zmíněná třicetiletá žena by na to potřebovala v průměru pět let. Vyhledat lékaře se přitom doporučuje  nejpozději  po dvou letech neúspěšných pokusů. (Samozřejmě, je tam i zmínka o pravidelném styku. Ale i když se na to lékař při prvním vyšetření zeptá, jak dokázat, že odpověď pacientky je pravdivá?)

To může být  důvodem, proč problémy s přirozeným početím mají hlavně lidi, kteří odložili početí dítěte “na později”, například kvůli kariéře. To klesá nejen jejich přirozená plodnost, ale v důsledku věku i dlouholetého partnerského vztahu i sexuální aktivita.

Umělé oplodnění je lékařský zákrok, není ani příjemný, ani úplně bez rizika, ať ze strany matky, nebo plodu, a úspěšnost není stoprocentní ( uvádí se okolo 30 %).

Je dosti nákladné a čekací doba je dlouhá (okolo 3 let) – proto by o něj měli požádat opravdu jen páry, v jejichž  případě všechno ostatní selhalo a bez lékařské pomoci nemají šanci mít vlastního potomka.

Naopak, pravidelný sex je o hodně jednodušší, příjemnější a bezpečný, ba dokonce zdraví prospěšný…

Přibývá mužů a žen, které mají problémy s neplodnostíJak vypočítat plodné dny?

Náš tip pro “problémové páry”

Zaměřte se na to, abyste alespoň v období okolo ovulace, tj. po dobu plodných dní, bez ohledu na únavu a neodkladné povinnosti měli s partnerem co nejčastěji sex.

 Jak vypočítat plodné dny?

Existují tři základní  metody na výpočet plodných dní: na základě menstruačního cyklu, měřením bazální teploty a Billingsovou metodou.

Výpočet  předpokládaných plodných dní na základě menstruačního cyklu je nejjednodušší, ale nemusí to být přesná informace.

Některé ženy mají úplně nepravidelnou ovulaci, a dokonce jsou ženy, které mohou otěhotnět i v době menstruace!
Jen ve stručnosti – plodné dny při pravidelném 28denním  menstruačním cyklu by měly být 11.,12.,13.,14.,15. den s vrcholem  na 13. a 14.

dni (ovulace) od začátku menstruace. V případě , že máte pravidelný cyklus, ale ne 28denní , odečtěte si od délky  menstruačního cyklu 14 dní a v tento den byste měla mít ovulaci

Příklad:

Při 3denním cyklu je to 31–14 = 17, tedy ovulaci byste měla mít 17. den od začátku menstruačního cyklu (prvního dne poslední menstruace). Plodné dny by měly být 14.,15.,16.,17.,18. den menstruačního cyklu s vrcholem na 16. a 17. dni cyklu.
Přesnějšími, ale náročnějšími metodami na výpočet ovulace  by mělo být měření bazální teploty a Billingsova metoda.

Budete mít zájem:  Prodej kaprů 2021: kdy a kde koupíte vánoční rybu

Poznámka: Spermie mají schopnost oplodnit vajíčko po tři až čtyři dny, podle některých autorů dokonce pět až šest dní po pohlavním styku, ale  pokud musí čekat tak dlouho, jejich funkčnost klesá a  pravděpodobnost oplodnění se výrazně snižuje.

Největší šance otěhotnět je, když se spermie dostanou do pochvy ženy den předtím, než dozraje a uvolní se vajíčko z vejcovodu (tj. při pravidelném 28denním pravidelném cyklu je to 13.den).

Vajíčko je schopné oplodnění po ovulaci jen velmi krátkou dobu, nejvíce 20 až 24 hodin (a to jen ten 14.den).

Pokud nedojde k pohlavnímu styku v období čtyř dní před ovulací a nejvíce 24 hodin po ovulaci, je těhotenství fakticky vyloučené.

I polohy mohou být důležité

Lékařské výzkumy to sice zatím nepotvrdily, ale mnozí odborníci se přiklánějí k názoru, že polohy při styku, kde působí správný pohyb spermií a gravitace, mohou otěhotnění pomoci.

Možná se podivíte, ale když se společně zamyslíme, jakou velikost má spermie (0,05mm) a jakou délku musí vzhledem ke svojí velikosti překonat, mohli bychom to přirovnat k tomu, jako bychom museli přejít (nebo spíše plazit se) přibližně 4 km.

Proto by každý milimetr, o který se nám tuto cestu podaří zkrátit, mohl být důležitý. Hlavně v případě, když má muž tzv. líné spermie.

Nevhodné jsou polohy, které zhoršují nebo prodlužují dráhu spermií (opak misionářské polohy – žena nahoře, muž dole a různé polohy v sedě nebo ve stoji – už jen ten fakt , jaké množství spermií okamžitě vyteče z pochvy ven).

Jak ještě zvýšit šanci otěhotnět?

Zůstaňte ještě alespoň půl hodiny ležet. Nevstávejte, nesedejte si. A neutíkejte do sprchy. Pokud jste použili polštář, klidně si ho tam ještě půl hodinky nechejte.

Teoreticky by mohlo gravitaci pomoci i položit nohy na vyvýšené místo nebo v poloze na zádech kolena přitáhnout k bradě, případně zůstat pár minut v poloze svíčka. Žádný výzkum to nepotvrzuje, ale pokud jste v dobré kondici a máte chuť experimentovat, račte, takové cvičení vám určitě neuškodí.

Chce to trpělivost

Odborníci tvrdí, že lidé dnes mají málo trpělivosti pracovat na zplození dítěte normálním sexem. Pokud žena za několik měsíců neotěhotní, přijde na řadu nejistota, pochybnosti, návštěva odborníků, shánění informací o hormonální léčbě nebo umělém oplodnění.

Často se zapomíná na to, že zplodit dítě nejde (a ani nikdy nešlo) rychle. Ne nadarmo naši předkové říkali, že dítě je darem od boha. (Ale je pravda i to, že po třicítce už opravdu není čas.)

Neplodnost může být vyvolaná i tím, že pár po několika měsíčním snažení podléhá stresu.

Není v psychické pohodě, začíná se urputně snažit o otěhotnění, sex si plánuje přesně v předpokládaných plodných dnech, a jindy se trochu “šetří”, ze sexu  se stává povinnost a postupně se z něho i ze vztahu vytrácí něha, láska, spontánnost, protože vše je zaměřené na jediný cíl: počít dítě. To šanci na oplodnění výrazně snižuje, zejména psychika ženy sehrává v procesu početí velmi důležitou roli.

Jak už jsme jednou řekli – příroda má velmi husté síto a s velkou pravděpodobností jím nedovolí projít potencionální matce, která je vystresovaná  a psychicky na dně. Tuto teorii potvrzuje i fakt, že mnohým párům se po umělém oplodnění nebo adopci děťátka jakoby zázrakem najednou podaří normálně počít.

Hlavně nezapomeňte s partnerem na to, že prvním a hlavním důvodem, proč jste spolu, je to , že se máte rádi

A dbejte na to, abyste si to stále dokazovali.Kde panuje láska a psychická pohoda, tam může pomoci svým dílem i příroda, na kterou ani v dnešní době žádný medicínský pokrok nedosáhne.

Mužská neplodnost? Je to problém, tvrdí lékaři z jihu Moravy

Mít dítě bude stále větší problém. Pomoc s početím potřebuje už asi čtvrtina párů. A zatímco dřív se s neplodností potýkaly hlavně ženy, v posledních letech rychle přibývá neplodných mužů. Na problém nedávno upozornila brněnská klinika Reprofit International.

U více než poloviny párů, které přicházejí na kliniky reprodukční medicíny, se ukáže, že příčinou neplodnosti jsou nekvalitní spermie. „Před dvaceti lety jsme v sedmdesáti procentech případů řešili neplodnost u ženy. Tento trend se ale obrátil a nyní k nám přichází páry, u kterých je až v polovině případů problém na straně muže,“ uvedl ředitel kliniky Marek Koudelka.

Dárců stále přibývá

Podle Světové zdravotnické organizace má mít zdravý muž patnáct milionů spermií na jeden mililitr. Brněnská klinika zaznamenala loni nižší hodnotu u pětaosmdesáti procent mužů, kteří k nim přišli.

„Stále víc mužů má spermie, které nejde pro oplodnění použít,“ uvedl Koudelka. Dodal, že například v roce 2010 museli lékaři pro oplodnění vajíčka využít dárcovské spermie téměř ve čtrnácti procentech případů.

Příčin mužské neplodnosti je podle lékaře mnoho. Vliv mají nemoci prodělané v dětství, znečištěné životní prostředí i nezdravý životní styl. Muži by se měli vyhýbat stresu nebo třeba pití kávy víc než třikrát denně. „Roli v mužské potenci hraje také věk, i když méně významnou než u žen. S vyšším věkem klesá kvalita vajíček a spermií,“ zdůraznil Koudelka.

S mužskou neplodností se lékaři snaží bojovat. Už dvacet let používají metodu, která spočívá v přímé injekci jedné spermie do zdravého vajíčka. „Stačí, když u pacienta najdeme alespoň nějaké pohyblivé spermie. Nicméně nevidíme dovnitř a tak neznáme jejich metabolismus nebo energetický potenciál. Zhruba v patnácti procentech k oplození vajíčka nedojde,“ vysvětlil Koudelka.

Třicetileté výročí

Řešením může být také umělé oplodnění. První dítě ze zkumavky přivedl před třiceti lety na svět lékař Ladislav Pilka v porodnici na Obilním trhu v Brně. Nyní se pomocí umělého oplodnění rodí zhruba procento dětí.

Specialisté také doporučují mužům mezi dvaceti a pětadvaceti lety, aby si spermie nechali zmrazit a mohli je později využít. „Týká se to zejména těch, kteří mají sedavé zaměstnání nebo pracují v prostředí, kde hrozí riziko úrazu.

Mladí Brňané o této možnosti zatím moc neuvažují. „Nevím o tom, že by v rodině měl někdo problém s početím , takže nepovažuji něco podobného za nutné,“ podotkl například čtyřiadvacetiletý Marek Trnavský.

Podobný názor sdílí i o rok mladší Jan Karásek. „Myslím, že to nepotřebuji. Určitě o tom ale budu uvažovat, protože trávím hodně času sezením u počítače,“ řekl Karásek.

Mladí lidé by měli uspět do roka, tvrdí lékař Koudelka

Brno /ROZHOVOR/ – Pomáhají párům plnit jejich sny. Tak se mluví o lékařích z klinik reprodukční medicíny. „Někdy je ale pro lidi těžké najít odvahu přijít,“ říká ředitel brněnské kliniky Reprofit International Marek Koudelka.

Co zjišťujete, když k vám přijde pár s žádostí o pomoc?

První, co nás zajímá, je, jak dlouho už se snaží, aby žena otěhotněla. Pak se ptáme na jejich zdravotní problémy a zjišťujeme, zda má žena pravidelnou menstruaci a zda je tedy v pořádku ovulace.

Jak dlouho se má pár snažit, než k vám přijde?

Zdraví lidé kolem pětadvaceti let by měli uspět do roka. Pak už je vhodné začít uvažovat o vyhledání odborníka. U lidí kolem třiceti let už může otěhotnění samozřejmě trvat o něco déle. Někdy je ale pro lidi těžké najít odvahu přijít.

Jaká vyšetření pár podstupuje?

Hledáme, na čí straně je problém. U mužů zjišťujeme kvalitu a množství spermií. U žen je toho trochu víc. Ověřujeme například průchodnost vejcovodů, podstoupí ultrazvukové vyšetření nebo děláme imunologické testy.

Jaké jsou možnosti léčby?

Nejdřív se snažíme uspět s tabletami. Když to nepomáhá, uvažujeme například o umělém oplodnění.

Kde sháníte dárce vajíček a spermií?

Neplodnost žen: příznaky, léčba (sterilita)

Ženská neplodnost je v dnešní době problém velmi aktuální a výskyt
této problematiky stále stoupá. Čím dál tím více partnerských párů
řeší problém, že se jim nedaří počít přirozenou cestou dítě.
Budeme-li se zabývat neplodností stran ženy, je třeba si ji rozdělit do
několika kategorií.

  • Primární neplodnost – jako primární
    neplodnost je hodnocen takový stav, kdy ani přes pravidelný pohlavní styk
    (míněno alespoň dvakrát týdně) po dobu minimálně jednoho roku je
    naprostá absence početí.
  • Sekundární neplodnost – je klasifikována tak,
    že i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk po dobu jednoho roku
    nedošlo k žádnému novému početí poté, co v minulosti
    k oplodnění došlo.
  • „Neobjasněná neplodnost“ – do této
    kategorie spadá absence početí z důvodů, jako je například kojení
    (laktace, protože při laktaci dochází k uvolňování hormonu, který
    zabraňuje otěhotnění), užívání hormonální antikoncepce, snížená
    aktivita sexuálního života nebo neznámé příčiny.

Tolik rozdělení a teorie. K tomu, aby bylo možné pochopit, proč daný
mechanismus přirozené schopnosti početí nefunguje, je dobré vědět, jak to
vypadá, když vše funguje jak má. Začneme u menstruačního
cyklu
. Ten se dělí do několika fází, které si podrobně
rozebereme:

První fází menstruačního cyklu je folikulární fáze,
která trvá do 14. dne.

Díky hormonům, konkrétně folikuly stimulujícího
(FSH) a luteinizačního hormonu (LH)
dochází k růstu a zrání několika folikulů (odtud i název fáze –
folikulární).

Folikul si lze představit jako buněčný obal vajíčka.
Vajíčko uložené ve folikulu je chráněno a vyživováno a připravováno na
oplodnění).

Dále se v této fázi ve významné míře tvoří hormony
estrogeny. Estrogeny mají mnoho funkcí, jednou z hlavních
je stimulace růstu děložní sliznice. Růst děložní sliznice je
důležitý pro případné uhnízdění oplodněného vajíčka. Uprostřed
cyklu dochází čtrnáctý den pod vlivem LH k ovulaci, tedy k prasknutí
většinou jednoho dominantního folikulu, který se nazývá Graafův
folikul.

Budete mít zájem:  Jak se zbavit akné v dospělosti? Zásadní je ošetření na noc

Fáze, která následuje po prasknutí hlavního folikulu, se nazývá
ovulace. Vajíčko se z tohoto folikulu uvolní do břišní
dutiny, je nasáto vejcovodem a jím je dále transportováno do dělohy.

Právě ve vejcovodu dochází nejčastěji a v nejideálnějším případě
oplodnění. Celý tento děj se odehrává zhruba 14. den
po začátku menstruačního cyklu a trvá maximálně 48 hodin.

Známka toho,
že žena ovuluje je zvýšená tělesná teplota a to zhruba o 10C.

Po ovulaci nastává 15. – 26. den třetí fáze cyklu –
luteální (v překladu žlutá fáze, je to spojeno
s tvorbou žlutého tělíska. Žluté tělísko vzniká ve
vaječníku z buněk prasklého folikulu). V luteální fázi začíná
stoupat hladina hormonu progesteronu, jehož hlavním úkolem
je příprava a udržení těhotenství.

Progesteron je produkovaný právě buňkami žlutého tělíska. Tento
hormon vede také ke zrání děložní sliznice, aby byla schopna oplozené
vajíčko přijmout. Nedojde-li k oplození, žluté tělísko zaniká, klesá
hladina hormonů a dochází k poslední – menstruační
fázi
, a to 27. – 28. den, kdy je děložní sliznice společně
s neoplozeným vajíčkem odplavena menstruační krví.

Příčiny neplodnosti žen jsou rozmanité, vždy totiž záleží na
souhře několika mechanismů, aby vše fungovalo. Pokud se byť jen jediná
součást poruší, nefunguje tak, jak by měla, nefunguje celý systém.

Již jsme naznačili, že vajíčko putuje z vaječníku do vejcovodu, kde
by mělo být oplodněno, z vejcovodu putuje vajíčko do dělohy, kde se
v případě, že je oplodněné, uhnízdí a začíná se vyvíjet plod.

Aby
nedocházelo k potratům nebo k riziku infekce, uzavírá se děloha,
konkrétně děložní čípek hlenovou zátkou, která slouží jako špunt
proti infekci.

Spermie naopak musí urazit cestu z vagíny, přes děložní
čípek, celou dělohu až do vejcovodu, kde se potkají s vajíčkem.

I na této cestě může být v ženském organismu několik překážek,
které zabrání setkání mužské a ženské pohlavní buňky a nedojde tak
k oplodnění. Kde tedy konkrétně mohou nastat problémy a jaké? Rozebereme
si zde část po části ženské pohlavní ústrojí a zaměříme se na
možné problémy, které by mohly vést až k neplodnosti.

Ovaria, vaječníky – zde může být správná funkce
narušena změněnou hladinou hormonů – folikuly stimulujícího a
luteinizačního. Vlivem toho přestanou dozrávat folikuly a důsledkem je to,
že se dozrálé vajíčko neuvolní nebo ani nedostane šanci uzrát.
Nedochází tedy ani k ovulaci. (Mimo jiné na „zablokování ovulace“ jsou
založeny preparáty hormonální antikoncepce.)

Vejcovody – zajišťují transport vajíčka, uvolněného
při ovulaci, případně oplodněného vajíčka, které se právě zde
potkává se spermií do dělohy. Nutná je tedy průchodnost vejcovodů a
fungující mechanismy podílející se na transportu.

Možné příčiny
uzávěru jsou: vývojové odchylky, nádory, poškození při vyšetřeních a
operacích, endometriosa – viz dále, appendicitis – zánět slepého
střeva a pozánětlivé uzávěry, které vznikají při dlouhodobém
působení zánětu (sexuálně přenosné choroby (kapavka, chlamydiová a
mykoplasmatická infekce, smíšené infekce).

Tkáň se po přestálém zánětu tak zvaně zajizví, což
může způsobit buď částečný, nebo úplný uzávěr vejcovodu.

Spermie tak
nemá šanci se dostat k vajíčku, případně pokud se k němu dostane a
dojde k oplodnění, nedostane se oplodněné vajíčko do dělohy a může
dojít k jeho uhnízdění přímo ve vejcovodu.

To je jedna z možností
vzniku mimoděložního těhotenství, konkrétně jeho
tubární formy. Tubární proto, že vejcovod je latinsky pojmenován tuba
uterina.

Děloha – V děloze dochází k uhnízdění vajíčka a
následně k vývoji nového jedince.

Děloha může být postižena několika
poruchami, například vrozenými vývojovými vadami (aplazie  – nevyvinutí
dělohy, porucha vývoje dělohy, porucha průchodnosti), děložním myomem,
což je nezhoubný nádor z buněk hladké svaloviny, Ashermanův syndrom –
srůsty uvnitř dělohy následkem lékařského nitroděložního zákroku,
případně se mohou vyskytnout polypy na sliznici dělohy.

V souvislosti s dělohou je dobré zmínit onemocnění, které se jmenuje
endometriosa. Je to onemocnění, které je způsobeno
výskytem endometria (sliznice dělohy) mimo dutinu dělohy.

Ložiska
patologické sliznice mohou vznikat kdekoliv po těle, například v břišní
dutině.

Tato ložiska podléhají stejným cyklickým změnám jako endometrium
uvnitř dělohy a mohou působit například srůsty v dutině břišní,
uzávěry vejcovodů, poruchu vývoje folikulů.

Děložní čípek – může být rovněž postižen
vývojovými vadami. Dále je důležitá kvalita hlenu, který je v oblasti
čípku přítomen. Jeho složení může být totiž příliš hutné a spermie
tak mohou mít ztížen prostup do dělohy a následně do vejcovodů. Toto je
druhý mechanismus fungování hormonální antikoncepce, která cíleně
způsobuje zhoustnutí hlenu.

Dále bez ohledu na anatomické uzpůsobení se mohou vyskytnout další dvě
příčiny neplodnosti. Tou první je tak zvaná imunologická
netolerance pohlavních buněk
 – a to jak vlastních, tak buněk
opačného pohlaví. Imunitní systém ženy tvoří protilátky proti spermiím
a ty jsou tímto znehodnoceny a nejsou schopny plnit funkci oplodnění
vajíčka.

Je možná i varianta, že žena nemá problém otěhotnět, ale má
problém plod donosit. Tehdy mluvíme o zvýšené
potrácivosti
.

Je to proces, na kterém se podílí více faktorů a
často bývá obtížné s přesností stanovit, který konkrétní za tuto
situaci může.

Z příčin lze jmenovat genetické poruchy vajíčka, jeho
různé vzniklé defekty, patologie v těle matky, jako je třeba změněná
nebo patologická sliznice děložní, onemocnění matky, vnější prostředí
a tak dále.

Rizikové faktory neplodnosti žen

Zde pod rizikovými faktory budou probrány spíše faktory, které plodnost
ovlivňují. Je jasné, že extrémy povedou ke snížené nebo ztracené
schopnosti oplodnění

Věk – ten je nejdůležitějším faktorem ovlivňující
ženskou plodnost. Optimum plodnosti je mezi 20–30 rokem. Nejlépe však kolem
25. roku. Po třícátém roce života plodnost začíná pomalu klesat, po
35. roce života klesá již velmi strmě.

S věkem však přibývá komplikací, které ohrožují plodnost ženy –
klesá počet menstruačních cyklů, při kterých dochází k ovulaci,
vyskytují se děložní abnormality (myomy, změny v cévním řečišti,
patologie děložní sliznice, atd.

), klesá sexuální aktivita, zvyšuje se
výskyt spontánních potratů, protože genetický materiál předávaný
starší matkou není tak dokonalý a dochází v něm k řadě defektů a
patologických změn.

Zvýšené je i riziko vzniku potratů ve
vyšším věku.

Sexuální aktivita – pro otěhotnění je nutnost
pohlavního styku alespoň 2–3× týdně, je podmíněná
omezenou životností vajíčka. Vajíčko je schopné oplodnění zhruba
24 – 48 hodin po uvolnění z folikulu. Zdá se to jednoduché, ale je
těžké určit přesný den, kdy k ovulaci došlo.

Negativní vlivy zevního prostředí – mají také určitý
vliv na reprodukční schopnosti ženy. Kontaminace těžkými kovy: rtuť,
kadmium, mangan, olovo, chrom, dále radiace, kouření, drogy, ať lehké nebo
tvrdé, alkohol.

Psychosociální faktor – stres, duševní
přepracovanost, nervové vyčerpání.

Výživa – zejména extrémní stavy výživy, jako je
podvýživa, či naopak obezita. Obě vedou k poruchám plodnosti.
U podvýživy se jedná o záchrannou reakci vzhledem k opakovaným ztrátám
krve při menstruaci. U obezity to je hormonální nerovnováha, ženy mají
velké množství estrogenu (souvislost s velkými zásobami podkožního tuku)
a to brání otěhotnění.

Genetika – může být jak příčinou potíží
s otěhotněním či donošením dítěte, tak může způsobit různě
závažné vrozené vývojové vady dítěte.

Celková onemocnění nebo onemocnění spojená
s reprodukčním systémem ženy – problémy mohou tvořit jakákoliv
onemocnění, která postihují celý organismus – například cukrovka,
nádorová onemocnění, onemocnění štítné žlázy, syndrom cystických
vaječníku apod.

Prevence neplodnosti žen

Pokud chcete dítě, je třeba neodkládat to do daleké budoucnosti.
Biologické hodiny nejsou jen vtípkem nebo narážkou, je to skutečnost.
A že tikají, zjistí mnohé ženy až tehdy, je-li pozdě. V případě
snahy pořídit si dítě je nutná častá sexuální
aktivita
. Je nutné vyvarovat se rizikových faktorů jako jsou
alkohol, kouření, drogy, špatná skladba potravy a tak dále.

Příznaky neplodnosti žen

Zde je příznak jediný a dosti zřetelný – žena i přes veškerou
snahu otěhotnět nemůže a lékařským posouzením byl partner vyhodnocen
jako zdravý.

Léčba neplodnosti žen

Terapie závisí na příčině neplodnosti. V případě, že
je neplodnost způsobená hormonální nerovnováhou, lze ji léčit
podáváním hormonálních preparátů dle doporučení lékaře.

V případě, že je hormonální porucha způsobena obezitou, důrazně se
doporučuje snížit váhu – a to o poměrně
velkou část.

Pokud je příčinou neplodnosti mechanický uzávěr vejcovodů, případně
je problém v imunitě, vytvořené proti otcovským či vlastním pohlavním
buňkám nebo je problém v uhnízdění vajíčka v děloze, je zde možnost
„umělého oplodnění“, lékařsky označovaného jako
fertilizace in vivo (fertilizace = oplodnění, in vivo =
v laboratorních podmínkách).

Ve zkrácené verzi – tato metoda spočívá
v odejmutí pohlavních buněk jak mužských, tak ženských a
v laboratorních podmínkách, nejčastěji pod mikroskopem je provedené
spojení obou buněk (po spojení vajíčka se spermií vzniká zárodečná
zygota). Zygota je navrácena (implantována) zpět do těla
matky, kde dochází k dalšímu, přirozenému vývoji a průběhu
těhotenství.

Většinou se odebere více buněk a stejně tak i více buněk
se oplodní, protože podmínky laboratoře i při maximální dokonalosti
nikdy nedosáhnou kvalit přirozeného prostředí, vícečetným odběrem se
zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

Budete mít zájem:  Neubližujte svému tělu: jak se vydělává na detoxikaci

Terapie je stejně jako celá problematika složitá a komplexní, vždy se
liší případ od případu, čili je nutné dbát rad lékaře, protože on
jediný doopravdy ví, v čem je problém a jaké jsou varianty jeho
odstranění.

Jak si pomoci sám

Vyvarovat se rizikových faktorů a neodkládat potomstvo „na později“.
V případě, že vše jmenované je splněno a přesto nelze otěhotnět, je
nutné navštívit lékaře a přesně se řídit jeho radami a dodržovat
léčbu. Odstranit z každodenního života stres, zavést do něj
pravidelnost, čas na relaxaci a psychohygienu.

O ženské
neplodnosti najdete informace i na eMimino.cz

Komplikace neplodnosti žen

Samotná neplodnost je dosti značnou komplikací buď jiných, prvotních
onemocnění nebo jako sama o sobě.

Další názvy: sterilita, infertilita, infertilita u žen, neplodnost u žen

Problémy s početím řeší v Česku zhruba pětina žen

„V Česku průměr prvorodiček překročil 30 let, což je hranice, po které se plodnost žen snižuje, po pětatřicátém roce pak skokově klesá,“ říká Iva Zadrobílková z Centra asistované reprodukce Sanatoria Sansu v Hradci Králové. Podle ní se za ideální dobu pro početí prvního potomka považuje věk 25 let.

V mládí ženy problémy s neplodností neřeší, byť je ve svém okolí vnímají. Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK problém s početím již ve svém životě řešila každá pátá Česka.

  • Muži mají padesátiprocentní podíl na neplodnosti páru. Svůj případný problém se ale stydí řešit. Proto vznikají projekty, které jim mají pomoci.
  • Muži mohou navštívit web Nestrilimslepyma.cz. se dočtou, které faktory mají na plodnost negativní vliv. Je zde i seznam pracovišť, kam si mohou muži zajít. Web nabízí také domácí test plodnosti.
  • V červnu si kromě Dne dětí připomínáme i trochu paradoxně Národní den neplodnosti. Ten je letos stanovený na 5. června.
  • Pražská klinika Iscare chce na tento problém upozornit, všichni muži tak budou moct v týdnu od 5. do 9. června přijít a nechat si na klinice zdarma otestovat spermie bez předchozího objednání.

„Respondentky uvedly, že odsouvají děti na pozdější dobu nejčastěji kvůli studiu, zaměstnání či absenci správného partnera,“ říká David Rumpík, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

„Zlom nejčastěji přijde s příchodem pravého partnera, případně se zjištěnými zdravotními problémy.

Silný vliv mají také tikající biologické hodiny, partnerova touha po dítěti, vyšší věk partnera či názor, že dítě je naplněním partnerského vztahu,“ dodává Rumpík.

V posledních letech také přibývá lidí, kteří vyhledávají odbornou pomoc. Centra asistované reprodukce v celém Česku provedla loni přes třicet tisíc úkonů spojených s umělým oplodněním. Což je zhruba o deset procent více než rok předtím. Statistiky říkají, že každý rok se pomocí umělého oplodnění v Česku narodí až šest tisíc dětí, což tvoří zhruba šest procent ze všech novorozenců.

„Neplodnost se ale civilizačně nezvyšuje, pouze se zvyšuje počet lidí hledajících asistovanou reprodukci,“ říká Hana Konečná z Katedry klinických a preklinických oborů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Podle odborníků páry vlastně ani neumí posoudit, že se jich problém s početí týká. Neplodnost je totiž definována jako neschopnost páru dosáhnout těhotenství po šesti měsících až jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Průzkum ale ukázal, že Češi vnímají jako problém s početím nejčastěji dobu dva roky a déle.

U mužů je navíc také problém, že mnohdy nevyhledají vyšetření, aby zjistili, zda nemají nějaký zdravotní problém. Ženy se o neplodnosti baví se svým gynekologem. Muži většinou nevědí, kam na vyšetření zajít, někteří se i stydí své problémy řešit.

„O zvyšující se neplodnosti u mužů svědčí například výsledky posledních zájemců o darování spermatu u nás na klinice. Z pětadvaceti mužů splňoval pouze jeden dárce spermií kritéria,“ popisuje Jaroslav Hulvert, primář Centra asistované reprodukce Iscare.

Neplodnost muže | GENNET Praha, Liberec

Muži se stejně jako ženy podílí na zvyšujícím se počtu párů, které mají problémy s přirozeným početím.

Za účelem zjištění stavu mužské plodnosti jsou prováděna vyšetření v rámci komplexní péče o reprodukční zdraví páru. Příčiny neplodnosti u mužů můžeme rozdělit na základní tři typy.

Jedná se o pretestikulární, testikulární a posttestikulární příčiny. Dále je mužská plodnost ovlivňována s genetickými a imunologickými faktory.

Pretestikulární příčiny

Jde se o stav, kdy je neplodnost způsobena nedostatečným vývojem mužských pohlavních žláz – varlat. Ten bývá způsoben celou řadou důvodů, jako jsou například genetické odchylky, těsný oděv, jízda na kole, na koni apod.

Testikulární příčiny

V těchto případech, je příčinou neplodnosti nekvalitní ejakulát z hlediska počtu životaschopných a pohyblivých spermií. Spermie mohou mít špatný tvar, složení apod., pak hovoříme o teratospermii. Nedostatek spermií pak označujeme jako oligospermie. Úplná absence spermií v ejakulátu je nazývána azoospermie.

Faktorů, které mohou ovlivňovat kvalitu ejakulátu je celá řada. Může se jednat například o prodělanou infekci spalničkami, malárií, nádory varlat, a další onemocnění.

Posttestikulární příčiny

U mužů s posttestikulární příčinou je funkce varlat normální, ale spermie se nedostanou z těla ven. Toto může být způsobeno například neprůchodností chámovodů, absencí chámovodů, záněty prostaty, chybným vyústěním močové trubice, impotence apod.

Genetický faktor

Tento problém se týká žen i mužů, kteří sami mají nebo jsou přenašeči některé genetické vady.

Často se nemusí jednat o neschopnost otěhotnět přirozenou cestou, ale mimotělní oplodnění je v těchto případech doporučováno pro vyloučení možnosti početí dítěte s genetickou vadou.

Za účelem odhalení možného přenašečství chromozomálních vad nabízíme možnost testování genetické kompatibility páru CarrierTest.

Imunologický faktor

Imunologicky způsobená neplodnost může postihovat jak ženy, tak muže. V důsledků určitých imunologických problémů může docházet k útoku imunitních systému proti spermiím nebo proti tkáním vajíčka. Páry s imunologickými problémy pak často řeší problém se samotným početím nebo s častým potrácením.

Dle výsledků jednotlivých vyšetření může lékař doporučit další diagnostické vyšetření jako například imunologické či genetické vyšetření, vyšetření andrologem, sexuologem či jiným specialistou.

Tato diagnostika je dále doporučována za účelem odhalení a následné léčby příčiny neplodnosti.

Neplodnost se stává stále větším problémem. Týká se to žen i mužů

Situace ohledně plodnosti se za poslední roky změnila. Dříve se problém s otěhotněním vyskytoval jen zřídka a ve společnosti se o něm nemluvilo. Dnes je situace jiná – počít potomka se nedaří stále většímu počtu párů. A za neplodností nemusí být vždy jen žena.

Technické vymoženosti dnešní doby, špatná životospráva a záření z mobilů – například tyto faktory se podle odborníků projevily na kvalitě spermií. Mladší muži tak mají často mnohem větší problémy oplodnit své partnerky. Oproti dnešním mladíkům mají kvalitnější spermie i čtyřicátníci.

„Všechny civilizační faktory – co jíme, co pijeme, že máme na svých kolenou notebooky od rána do večera, mobily v kapsách a ostatní přidružené faktory, se nepříznivě podepisují na spermiogramu mladých mužů,“ vysvětlil gynekolog Peter Harbulák.

Podle Světové zdravotnické organizace klesl za 40 let průměrný počet spermií o 80 %. To, kolik jich muž má, však při oplodnění není to nejdůležitější. Podle lékaře se v populaci nezhoršuje jen počet spermií, ale i jejich pohyblivost a kvalita.

O zhoršeném spermiogramu mnoho mužů netuší. Jejich plodnost lékaři začínají obvykle zjišťovat až tehdy, když už má žena za sebou různá vyšetření. „Máme hodně dat, která někdo sbírá. Nemáme vytvořen systém, jak je přetvářet do konkrétních plánů a změn v oblasti prevence, postupů, terapie a diagnostiky,“ vysvětlil odborník Tomáš Drucker.

Problém s otěhotněním bývá často problémem celého páru. I když má například muž kvalitní spermie ve vyšším věku, u žen se šance na otěhotnění s věkem snižují.

„Není nutné se zaměřit jen na muže, ale i na věk jejich partnerek. U muže je i při zhoršeném spermiogramu stále možné vybrat kvalitní spermie, které i ve vyšším věku dokáží oplodnit vajíčko.

Velkým nepřítelem dnešní doby je věk pacientek,“ tvrdí Harbulák.

Podle statistik má 20 – 30letá žena asi 70 procent vajíček vhodných k početí. Ve čtyřiceti letech už jich má jen 15 procent. „Pokud to vezmeme statisticky, pětatřicetiletá žena má teoreticky šanci otěhotnět každý třetí, čtvrtý měsíc v roce. Čtyřicetiletá žena tak jednou, dvakrát do roka,“ dodal odborník.

„Žena stárne daleko později zvenčí, její vaječník stárne dříve,“ zdůraznil odborník. Párů, které namohou přirozeně otěhotnět, postupně přibývá. „Je na čase, aby to společnost začala řešit,“ vysvětlil.

Harbulák si myslí, že by v první řadě pomohla informovanost, zlepšení životosprávy, návyků a také mírný návrat k přírodě. „Protože jsme se – ať už v naší stravě, ať už způsobem života, od té přírody dost odklonili,“ dodal.

TNBiz.cz – Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *