Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi černobylu?

V noci z 25. na 26. dubna 1986 se na IV. bloku tehdejší jaderné Černobylské jaderné elektrárny V. I. Lenina, známé dnes jako Černobyl, odehrála největší jaderná havárie všech dob. Obsluha tehdy dovedla reaktor až na pokraj katastrofy, kvůli řadě chyb, porušování předpisů, ale i proto, že nebyla dostatečně seznámena s chováním reaktoru v extrémních režimech. 

V půl druhé v noci série událostí vyvrcholila dvěma velkými výbuchy (ne ovšem jadernými), které roztrhly reaktor i budovu kolem něj a rozšířily radioaktivní látky do širokého okolí. 

Výročí havárie připomněl široce oceňovaný seriál televize HBO. Je opravdu víceméně věrným obrázkem událostí v elektrárně? To byla první otázka pro hosta pořadu Rozstřel z 6. června, odborníka na radioaktivní ochranu, Zdeňka Rozlívku.

„Řada věcí, které byly ukázány v seriálu, odpovídala tomu, jak to skutečně bylo. To mě opravdu překvapilo,“ řekl ředitel Státního ústavu radiační ochrany.

Vytkl by snad jen některé detaily jako zobrazení akutní nemoci z ozáření: „Ti lidé trpěli poruchami krve a vnitřních orgánů, které se navenek neprojevovaly tak drastickým způsobem, jako jsme viděli v seriálu.

“ Samotný výbuch podle něj také možná nebyl ve skutečnosti tak „efektní“, posloupnost událostí i následky exploze jsou zobrazeny přesně.

Když se u nás nesmělo nic říkat

Zdeněk Rozlívka působil v oboru již v době havárie. Vzpomíná, že když 30. dubna 1986 přišel do práce, kolega, který se věnoval měření záření v prostředí, řekl jen: „A je to tady.“ Jeho měřicí přístroj zachytil ve vzduchu spektrum izotopů, které jsou charakteristické pro jadernou havárii.

Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi Černobylu?

Schematická mapka množství aktivních izotopů v atmosféře po havárii v Černobylu. Zatížení bylo velmi nerovnoměrné, dané směrem proudění v atmosféře. To vysvětluje, proč například Rakousko bylo zasaženo ve větší míře než Československo.

Kolega už v tu chvíli věděl, že jde o spad z Černobylu. Díky rozhlasovému vysílání ze Západu nebo od kolegů za západních zemí, vzpomínal Rozlívka a dodal: „Oficiálně jsme ani my v odborných kruzích ovšem nic nevěděli, zatloukalo se tu stejně jako v Sovětském svazu.“

V prvních chvílích se nejlepší informace k odborníkům dostávaly právě ze Západu; ve Skandinávii byla totiž brzy pro výbuchu naměřena zvýšená aktivita prvního oblaku, který při výbuchu unikl z elektrárny. Nikdo tehdy nebyl příliš překvapený, že se Sověti přiznávali jen velmi neochotně. Taková byla bohužel realita, vzpomínal český odborník.

Zkraje května tak i čeští odborníci začali přemýšlet, jaké kroky podniknout na ochranu populace. Vznikla k tomu speciální komise, která podle Rozlívky fungovala dobře alespoň dovnitř, ne ovšem směrem k veřejnosti: „Jeden den stát řekl, že u nás nic není. Druhý den se řeklo: A vidíte, už je to jen polovina. Široké veřejnosti tedy objektivní informace prezentovány podle něj nebyly.

Naštěstí ovšem v reálu nakonec na našem území dávky nebyly vysoké, nebylo tedy nutné zavádět žádná drastická opatření. „My jsme na tom v kontextu střední Evropy nebyli ovšem zdaleka nejhůře,“ řekl Rozlívka. Kontaminované vzdušné masy k nám putovaly oklikou přes Polsko, později přes Maďarsko a Rakousko.

Velká část radioaktivního materiálu tedy dopadla na zem dříve, než se dostal k nám. Záleželo také na počasí: kromě plynů bylo v oblaku také spousta radioaktivních materiálů ve formě aerosolů, takže velmi záleželo na tom, zda v době přechodu oblaku pršelo, nebo ne.

„V takové chvíli pak docházelo k vyplachování radioaktivních materiálů z oblaku a nasedání na zem,“ řekl český odborník.

Většinu radiace ze spadu padá na vrub izotopům stroncia a cesia, které v prostředí přetrvávají z velké míry dodnes.

Poločas rozpadu je velmi zhruba řečeno 30 let, a tak se od havárie zatím přirozeně rozložila více než polovina z atomů těchto izotopů uvolněných při havárii.

Bezprostředně po výbuchu představovaly nebezpečí i vzduchem se šířící radioaktivní izotopy jódu, které mají ovšem velmi krátký poločas rozpadu a rychle tedy z prostředí zmizely. 

Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi Černobylu?

Radiační zatížení izotopem cesia 137 pro obyvatele ČR (případně Československa, zeleně) a Evropy (modře) v letech 1965 až 2010. Na snímku jsou vidět jak následky éry jaderných pokusů v atmosféře, tak i výrazný skok v roce 1986, tedy po havárii v Černobylu.

V Evropě byl vliv záření malý. U nás se zvýšily měřitelné dávky záření, ovšem zdraví obyvatel nebylo zasaženo významně: „Došlo ke zvýšení rizika výskytu rakoviny (především štítné žlázy, pozn.red.), ale v praxi nikdy nebylo prokázáno, že by se počet rakovin opravdu zvýšil,“ řekl Rozlívka.

Na našem území například bylo ozáření z havárie tak slabé, že nebylo nutné ani podávání jódových tablet (ty mají „zahltit“ štítnou žlázu, aby nepřijímala radioaktivní jód z okolí): „Musíme si uvědomit, že podávání jódu samo o sobě není k organismu úplně šetrné, a opakované podávání těchto megadávek může štítnou žlázu poškodit,“ řekl Rozlívka. Podle něj by se měly podávat pouze ve chvíli, kdy hrozí opravdu vážné nebezpečí zdraví, k čemuž na našem území nedošlo.

Škody na zdraví

Bezprostředně na elektrárně byly dopady samozřejmě mnohem horší. „Většina směny byla na velíně, který byl odstíněný, a bezprostředně při výbuchu se jim nic nestalo, ovšem v reaktorové hale byli dva lidé, kteří zemřeli,“ vylíčil Zdeněk Rozlívka. Pokud neopustili velín, dostali dávku řádově kolem stovek miligrayů, což je pod prahem akutní nemoci z ozáření.

Většina lidí s akutní nemocí z ozáření se pak rekrutovala z elektrárenské jednotky hasičů, kteří zasahovali po požáru. „Bylo tam 134 lidí, kteří prokazatelně trpěli touto nemocí a z nich 31 zemřelo. Osmadvacet na nemoc z ozáření, tři z jiných příčin,“ vypočítal Rozlívka.

„Tito lidé dostali dávky i několika grayů. Říká se, že dávka zhruba kolem jednoho graye způsobuje nějakou formu akutní nemoci z ozáření a při dávce přes deset grayů už nelze prakticky přežít.

“ Dávky před 40 až 50 grayů způsobují tzv. nervovou nemoc z ozáření, na kterou lidé umírají za několik desítek minut až několik hodin. Tak vysoké dávky v Černobylu ovšem zřejmě nikdo nedostal.

Zasažení tak žili několik dní, někdy i týdnů, než na nemoc zemřeli.

Prahy citlivosti mohou být u různých jedinců samozřejmě jiné, podle Rozlívky ovšem nejsou rozdíly zcela zásadní: „Řádově jsou v jednotkách či desítkách procent, ne dvojnásobek nebo něco takového,“ prohlásil v Rozstřelu.

Poškození organismu ozářením je jiné povahy než jsme u běžných zranění zvyklí: „Poškození je rozseto po tkáních, není na jednom místě, a proto se také neprojeví hned.“ Jinak řečeno, ozářeným postupně umírají buňky na náhodných místech těla. Selhávání organismu či jeho částí je tedy postupné, a v případě menších dávek ho organismus dokáže úspěšně opravit.

Jak se chránili

Následky ozáření likvidátorů při odstraňování havárie, se plánovači snažili omezit několika způsoby. Za prvé samozřejmě vzdáleností.

Na střeše elektrárny mohla být příkonová dávka až 120 grayů za hodinu, ve vzdálenosti několika set metrů již byla zhruba stotisíckrát menší.

Situaci samozřejmě komplikovalo to, že při výbuchu byl do okolí rozmetán materiál z reaktoru, a tak záření pocházelo i z terénu.

Alespoň někteří likvidátoři byli také vybaveni fyzickou ochranou včetně například vest z olověné gumy (záření lépe pohlcují prvky s vysokým atomovým číslem jako právě olovo, ale třeba uran, který se ovšem z praktických důvodů nepoužíval). Případně také dýchacími maskami či rouškami, které měly zabránit vdechnutí a usazení radioaktivního materiálu v plicích.

Hlavní způsob ochrany, který se používal ve vysoce kontaminovaných oblastech (např. střecha elektrárny), byla ovšem ochrana časem. „Byli v těch místech jen takovou dobu, aby dostali dávku, která jim zaručí, že nedostanou akutní nemoc z ozáření nebo jen její velmi lehkou formu,“ pospal Rozlívka.

Budete mít zájem:  Jak si doma vyrobit levandulový olej?

Technet.cz

Hrůzy havárie v Černobylu: Co radiace provedla s těly likvidátorů?

Abychom si skutečně dokázali představit, jak vysokým dávkám radiace museli likvidátoři z Černobylu čelit, je nutné si ujasnit několik základních faktů. Radioaktivní záření je v přírodě zcela běžným jevem.

V zanedbatelném množství se vyskytuje i ve vodě, dávku o síle 0,1 mikrosievertu vstřebáte například při konzumaci obyčejného banánu. Jedno vyšetření na rentgenu člověka vystaví záření o hodnotě zhruba 0,1 milisievertu.

 Za rok tak člověk z okolí obdrží i více než 3 milisieverty.

Přečíst článek ›

Co je sievert?Jde o jednotku, která vyjadřuje ekvivalentní dávku ionizujícího záření.

Jeden sievert odpovídá tisíci milisievertů a milionu mikrosievertů.

Likvidátoři, kteří v okolí černobylské elektrárny pracovali mezi lety 1987 a 1990, byli podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v průměru vystaveni radiaci o síle 120 milisievertů, přičemž k prvním viditelným příznakům nemoci z ozáření dochází až u záření zhruba čtyřikrát silnějšího. Ti, kteří na místo dorazili jako první na přelomu dubna a května 1986, byli však vystaveni doslova astronomickým hodnotám radiace.

Desítky mrtvých

„Je to jako kdybyste vstoupili do obrovského rentgenového přístroje, který všude kolem sebe vystřeluje radiaci,“ vysvětluje doktor Lewis Nelson z Rutgersovy zdravotnické školy v americkém New Jersey.

„Až na to, že v tomto případě šlo ještě o daleko nebezpečnější gama paprsky. Tento typ radiace totiž způsobuje takzvanou ionizaci. Z atomů, které tvoří molekuly lidského těla, odstraňuje elektrony, trhá chemické vazby a poškozuje tkáně.

Velké dávky ionizující radiace pak způsobují nemoc z ozáření.“

Přečíst článek ›

Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi Černobylu?Zdroj: profimedia

Z černobylských likvidátorů, kteří na místo dorazili krátce po havárii, jich 134 okamžitě začalo vykazovat symptomy radiační choroby a 28 z nich jejím následkům podlehlo. Tito lidé byli vystaveni dávkám o hodnotách až 16 sievertů, což podle WHO představuje ekvivalent 160 tisíc rentgenových vyšetření.

Přečíst článek ›

„Nemoc z ozáření se většinou projevuje na zažívacím traktu a kostní dření,“ říká Nelson. „Buňky v těchto oblastech se rychle dělí, což znamená, že místo aby pevně svázané a lépe chráněné, zůstává DNA odkryta a je vystavena vnějším vlivům. Proto jsou daleko náchylnější k radiaci. Ze stejného důvodu zabírá ozařování na nádorové buňky, které se také rychle dělí.“

Zničení imunitního systému

Jódové tablety a radiace – proč lidé brali jódové tablety po explozi Černobylu?Zdroj: profimediaBěhem několika hodin po vystavení radiaci začnou lidé s nemocí z ozáření pociťovat první symptomy, mezi které patří průjem a zvracení. „Když se buňky nemohou nadále řádně dělit, sliznice trávicího traktu se začne bortit a uvolňovat buňky a bakterie, které žijí ve střevech, do krevního oběhu,“ popisuje lékař.

Onemocnění ohrožuje i zcela zdravé jedince. „Protože radiace zastaví tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni, tělo nedokáže se zdroji infekce bojovat. Lidé s nemocí z ozáření proto mají oslabený imunitní systém a často umírají na otravu krve, a to během pouhých několika dnů,“ přibližuje Nelson nebezpečí.

Vysoké dávky záření mohou způsobit i popáleniny a puchýře na pokožce, které na první pohled připomínají obyčejné spáleniny od slunce.

Zatímco onemocnění trávicí soustavy či popáleniny se projeví během několika hodin, kostní dřeň svou funkci dokáže plnit ještě několik dní.

Často proto dochází ke krátkodobému zlepšení zdravotního stavu, kdy se pacient cítí lépe. Pak ale přijde prudké zhoršení a často i smrt.

Likvidátorům, kteří dokázali nemoc z ozáření překonat, trvala rekonvalescence celé roky. U řady z nich se přitom podle WHO vyvinul šedý zákal, protože jim radiace poškodila oční čočky.

Zákeřná rakovina

Daleko rozsáhlejší následky má ale havárie černobylské elektrárny z dlouhodobého hlediska. Tím hlavním je zvýšené riziko výskytu rakoviny. „Nádorová onemocnění jsou něčím, co vidíte na horizontu ve vzdálenosti přibližně deseti let. Musíte proto dalších deset let žít, abyste zjistili skutečné následky,“ vysvětluje Nelson.

Přesné údaje není podle magazínu Live Science možné stanovit. Odhady však hovoří až o 270 tisících obyvatel Ukrajiny, Ruska a Běloruska, kteří by za normálních okolností zřejmě rakovinou neonemocněli. Nejčastěji se jedná o rakovinu štítné žlázy, kterou přímo zavinilo působení částic radioaktivního izotopu jod-131, který se během výbuchu uvolnil.

Přečíst článek ›

Právě to je důvodem, proč byly likvidátorům a lidem v okolí Černobylu rozdávány tabletky s obsahem jodu, který měla štítná žláza uložit namísto jeho nebezpečného izotopu.

Radioaktivní částice se do těla dostaly kontaktem s pokožkou i přes sliznice. Během výbuchu se totiž uvolnily do vzduchu a větrem byly následně zaneseny do okolí, kde se následně znovu snesly na zem.

Kontaminovaly tak zemědělské plodiny i vodu a jejich prostřednictvím pak každého, kdo s nimi přišel do styku.

Dávka záření a jeho účinky na člověka

Dávka záření v sievertech Stupeň otravy ozářením Projevy Úmrtnost
0,05 – 0,2 žádné vnější příznaky, zvýšené riziko pozdějšího vzniku rakoviny
0,2 – 0,5 žádné vnější příznaky, dočasné snížení počtu červených krvinek
0,5 – 1 mírná bolesti hlavy, zvýšené riziko infekce, u mužů možnost dočasné sterility
1 – 2 lehká mírná až střední nevolnost, zvracení, vyčerpanost, oslabený imunitní systém, u mužů dočasná sterilita, u těhotných žen vyvolání spontánního potratu nebo narození mrtvého plodu 10 procent po 30 dnech
2 – 3 středně těžká nevolnost, zvracení, vypadávání vlasů a chlupů, únava, prudký pokles počtu bílých krvinek a riziko permanentní sterilityrekonvalescence trvá několik měsíců 35 procent po 30 dnech
3 – 4 vážná podobně jako u minulého bodu, přidává se krvácení z úst, zpod kůže a z ledvin 60 procent po 30 dnech
4 – 6 velmi vážná příznaky začínají nejpozději dvě hodiny po ozáření a končí do dvou dnů, následuje 7-14 dní latentní fáze, poté nastávají příznaky jako při vážné otravě ozářenímpři delším vystavení záření umírá zasažený na infekce a vnitřní krvácení 95 procent po 14 dnech
6 – 10 subakutní přežití závisí na okamžité lékařské pomoci, kostní dřeň téměř zničená a vyžaduje transplantaci, střevní tkáně jsou vážně poškozenépříznaky nastupují do 30 minut a končí do dvou dnů, následuje 5-10denní fáze po níž zasažený umírá na infekci nebo vnitřní krvácenírekonvalescence trvá několik let a plné zotavení není pravděpodobné 95-100 procent po 7 dnech
10 – 50 akutní příznaky nastupují během 5-30 minut, po silném vyčerpání a okamžité nevolnosti přichází latentní fáze, poté nastává buněčná smrt ve střevní tkáni, která způsobuje masivní průjem, krvácení a ztrátu vodysmrt nastává s deliriem a kómatem způsobeným selháním oběhu a je prakticky nevyhnutelná 99-100 procent
50 – 80 subletální okamžitá dezorientace a kóma v řádech minut či sekund, smrt po několika hodinách následkem kolapsu nervového systému 100 procent
nad 80 letální předpokládá se okamžitá smrt 100 procent

Zdroj tabulky: Wikipedia

Japonsko zoufale bojuje o odvrácení jaderné katastrofy

Ačkoli se během soboty začalo zdát, že se podařilo vcelku stabilizovat situaci v prvním reaktoru jaderné elektrárny Fukušima 1, hrozbě havárie s rozsáhlým únikem radioaktivity do přírodního prostředí je nyní vystaven třetí reaktor tamější elektrárny. Nebezpečná situace přetrvává i v několika dalších japonských reaktorech.

Budete mít zájem:  Které potraviny urychlí vaše hubnutí?

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.

×

Provozovatel jaderné elektrárny Fukušima 1 firma Tepco (Tokijská elektro-energetická společnost) označil dnes ráno situaci v elektrárně za kritickou. Chladicí systémy na třetím reaktoru selhaly v noci na dnešek, což by mohlo vést k vážné havárii. Rovněž situace druhého bloku zůstává vážná a možnost jeho tavení zůstává vysoká.

Hladina radioaktivity v okolí elektrárny podstatně převyšuje povolené limity. Radiace za jednu hodinu dosáhla úrovně 882 mikrosievertů, zatímco povolená hladina je 500 mikrosievertů. Mluvčí vlády, Jukio Edano navíc uvedl, že úroveň radiace krátce dosahovala až 1024 mikrosievertů.

Edano popsal snahu státních úřadů udržet reaktor pod kontrolou takto: „Děláme dvě věci současně, odvětráváme plyny a čerpáme do reaktoru vodu.

“ Úřady rovněž rozhodly o rozšíření evakuačního pásma na dvacet kilometrů v okolí elektrárny, což se týká dalších 210 000 lidí.

Japonská vláda se navíc chystá rozdávat lidem jodové tablety, které mají bránit organizmus před příjímáním radioaktivního jódu.

Reiko Takagiová z obce Iwaki ležící asi třicet kilometrů od elektrárny Guardianu řekla: „Každý chce odsud odjet, všichni máme strach, že se vítr obrátí a přinese radiaci sem. Cesty jsou ale všude hrozně zničené.“

Jan Beránek, vedoucí jaderné kampaně Greenpeace International, k situaci řekl: „V myšlenkách jsme s japonskými lidmi, kteří jsou už tak po zemětřesení a tsunami v otřesné situaci, kterou nyní navíc komplikuje okolnost, že jejich vláda nemůže vrhnout veškeré své síly do odstraňování následků pohrom, ale musí je vynakládat v boji s krizí způsobenou bytostnými a nevyhnutelnými riziky jaderné energetiky.“

Tepco už ohlásilo, že reaktor v prvním bloku elektrárny Fukušima 1 se částečně roztavil, což je poprvé, kdy k něčemu takovému v Japonsku došlo. Tepco potvrdilo, že se pokouší chladit reaktory, u nichž selhaly hlavní i záložní chladicí systémy, mořskou vodou, což je procedura, kterou jaderní experti citovaní Guardianem a CNN označili za „projev zoufalství“.

Zatímco první reaktor se včera podařilo zalít mořskou vodou a zdálo se, že je z nejhoršího venku, kritická situace nastala ve třetím reaktoru.

Tepco v neděli ráno oznámilo, že už není schopno reaktor chladit a že musí upouštět do přírodního prostředí radioaktivní páru.

Tepco rovněž ohlásilo, že takřka celé tři metry z palivových tyčí měřících 3,75 metru již nejsou ponořeny v chladicí kapalině.

Situaci v třetím reaktoru komplikuje skutečnost, že se nejedná o klasické palivo, nýbrž o směsné palivo, tzv. MOX, které obsahuje kromě obohaceného uranu vysoce radioaktivní a toxické plutonium. Palivové tyče mají vyšší teplotu, je tudíž obtížnější je chladit a také případné úniky radioaktivity do prostředí by byly intenzivnější a zdraví nebezpečnější.

Palivo MOX bylo v elektrárně od roku 1999, ale Tepco jej mohlo do reaktoru zavést až vloni poté, co si korporaci podařilo překonat odpor místního prefekta, který s užitím potenciálně nebezpečnějšího paliva nesouhlasil.

CNN informovala s odkazem na tiskového mluvčího vlády o tom, že právě třetí blok elektrárny ve Fukušimě může postihnout výbuch v nejbližších hodinách. Předpokládá se, že jádro reaktoru se už taví.

Mezitím navíc znovu nastávají komplikace na prvním reaktoru. Podle informací japonské vlády z dnešního poledne jsou zde palivové tyče zcela bez chladicího média. Ukazuje se, že Japonsko ani provozovatel jaderných elektráren Tepco nemají dost vybavení na řešení kritické situace ve více reaktorech současně. Pozornost se tak upírá k třetímu reaktoru, který je potenciálně nejnebezpečnější.

V nemocnici bylo prozatím hospitalizováno kvůli vystavení zdraví škodlivým dávkám radiace dvaadvacet lidí. Japonská agentura pro jadernou bezpečnost odhaduje, že nebezpečně ozářeno mohlo být prozatím na 160 lidí.

Radioaktivita unikla zřejmě z prvního bloku elektrárny, jemuž silný výbuch v sobotu utrhl střechu. Výbuch zřejmě nastal v důsledku prudké reakce vodíku unikajícího z reaktoru s kyslíkem ve vzduchu či v chladící vodě.

Není jasné, proč japonské úřady spěchaly s klasifikováním nehod stupněm čtyři na sedmistupňové škále, když zatím chybí dost informací o přesném průběhu nehod i jejich důsledcích. Kritičtí experti se shodují, že závažnost japonské havárie může být v závislosti na dalším vývoji ještě přehodnocena.

  • Greenpeace kritizují japonskou vládu za nedostatečnou otevřenost v informování o nehodě.
  •  „Není jasné, jaké množství radioaktivity už bylo uvolněno do přírodního prostředí, scházejí informace o přesném stavu chlazení jednotlivých reaktorů, a jestli jsou zabezpečeny nádrže s vyhořelým palivem, které obsahují velké množství radioaktivních látek a jsou umístěny mimo kontejnment; a jejich poškození by vedlo k uvolnění radioaktivních látek přímo do ovzduší,‘ říká vedoucí jaderné kampaně v Greenpeace International Jan Beránek.
  • Jeho organizace požaduje po japonské vládě, aby tyto informace veřejnosti okamžitě sdělila.

Japonsko je silně závislé na jaderné energetice. Má celkem čtyřiapadesát reaktorů a zamýšlí zbudovat dalších osm. Jaderní experti se shodují, že právě kvůli hrozbě zemětřesení patří japonské jaderné elektrárny co do bezpečnosti k nejlepším na světě.

To však na druhou stranu vzhledem k tomu, že celkem na půltuctu elektráren selhalo chlazení a jsou posud ohroženy vážnou havárií, ukazuje technicky nepřekonatelnou křehkost celého odvětví.

Experti předpokládají pro další vývoj dva možné scénáře. V prvním příznivějším případě se podaří havárie uřídit, většinu radioaktivity pohltí kontejnmenty, tj. ochranné skořápky, jimiž jsou reaktory obaleny, a radioaktivní plyny budou upouštěny řízeně tak, aby se uvnitř udržel tlak na přijatelné hladině.

Při horším scénáři, který zatím bohužel nelze zdaleka vyloučit, by se děje v reaktorech zcela vymkly řízení, nastalo by vážné poškození kontejnmentu, ať už žárem nebo v důsledku výbuchu uvolňovaného vodíku a důsledkem by byl rozsáhlý únik radioaktivity co do objemu srovnatelný s Černobylem.

Šíření radioaktivity by však mělo v případě japonských elektráren jiné parametry, nejednalo by se o jaderný mrak putující ve vyšších patrech atmosféry do velkých vzdáleností, postiženo by bylo bližší okolí elektráren, o to však intenzivněji.

Je pravděpodobné, že bez ohledu na další vývoj, bude mít kritická situace v japonských jaderných elektrárnách dlouhodobý dopad na jaderný průmysl. Objevují se informace o tom, že japonský jaderný průmysl i úřady braly na lehkou váhu varování expertů před hrozbou havárie v případě zemětřesení. A nyní je tak možné, že Japonsko od jaderného programu upustí.

Důsledky krize japonských jaderných elektráren přinese i jinde. V Německu dnes demonstruje na šedesát tisíc lidí za okamžité ukončení německého jaderného programu a je jisté, že odpůrci jaderné energetiky, kteří dlouhodobě mají většinovou podporu mezi obyvatelstvem Evropské unie, Spojených států i Kanady, posílí i ve všech dalších zemích.

Organizace Greenpeace dnes vyzvala k postupnému odstavení všech jaderných reaktorů a k celosvětovému moratoriu na výstavbu nových. „Jaderné elektrárny jsou ze své podstaty špinavý a nebezpečný zdroj a vždy budou zranitelné kvůli potenciálně smrtící kombinaci lidské chyby, technického selhání a přírodní pohromy,‘ uvedl Jan Beránek v tiskové zprávě pro mezinárodní média.

Černobyl i Rusko zvyšují obavy z jaderné katastrofy. Expertka zmínila význam jódu

„V lékárnách Archangelska a Severodviska prudce stoupla poptávka po preparátech obsahujících jód,“ napsala po srpnové události v Rusku agentura Internfax. Stejně tak Litva v polovině měsíce uvedla, že kupuje jódové tablety v hodnotě 23 milionů korun pro případ, že by se něco stalo s novou jadernou elektrárnou v sousedním Bělorusku.

A ani naši sousedé nezahálí, Německo ve čtvrtek oznámilo, že objednalo 190 milionů nových tablet. Mimo jiné kvůli jaderným zařízením na území Česka. Dalo by se říci, že když panuje debata o možném úniku radiace, automaticky přijde řeč i na preparáty s jódem, respektive jodidem draselným. Ty totiž dokážou poskytnout první pomoc a ochranu.

Budete mít zájem:  Menstruační kalíšek – co to je a jak ho používat? moderní a revoluční alternativa tampónů a vložek!

„Jódová profylaxe (preventivní ochrana, pozn. red.) je namířená proti působení radioaktivního jódu, který je významnou součástí radioaktivního mraku uvolňovaného z havarovaného reaktoru,“ uvedla pro Blesk Zprávy Petrová. Když totiž lidé radioaktivní izotopy jódu vdechnou, začne je zachytávat štítná žláza a ta se tím může poškodit.

Toto poškození přitom může být velké. Štítná žláza utlumí svoji funkci a nakonec na ní může dojít k tvorbě uzlů nebo rakoviny. „Stabilní jodid draselný blokuje ukládání radiojódu do štítné žlázy,“ dodala odbornice. Tablety s jódem tedy fungují jako jakási bariéra, aby orgán nebezpečné látky nevstřebával.

„Podání 50-300 mg stabilního jódu poskytuje téměř 100% ochranu, uskuteční-li se 1 až 6 hodin před očekávanou dobou příjmu. Čím dříve je podán, tím je účinnost vyšší,“ zdůrazňuje Petrová důležitost rychlé reakce. Když člověk tablety požije až po příjmu radioaktivního jódu, ochrana není tak vysoká.

Zároveň ale říká, že nesmí vzniknout dojem, že příjem jódu je univerzálním lékem na všechny druhy radiace. Nasazuje se zejména tehdy, když existuje podezření na výskyt nechtěných látek v ovzduší, které by lidé mohli vdechnout.

Máme milion tablet jódu

I Česko v současnosti disponuje zásobami těchto tablet. Říká se jim Systém jódové profylaxe a řeší ho Atomový zákon č. 263/2016 Sb.

„Podle něj je za nákup jodových tablet zodpovědný provozovatel jaderných elektráren Temelín a Dukovany, tedy společnost ČEZ.

Ta nakupuje tablety pro všechny obyvatele stanovených Zón havarijního plánování obou elektráren,“ říká Petrová.

Pro obyvatele žijící v těchto zónách se pořizují pravidelně, jde zhruba o 150 tisíc osob. Pak se nakupují pro návštěvníky, neregistrované obyvatele, záchranáře v příslušných krajích a samozřejmě pracovníky jaderných elektráren. Ty mají vlastní rezervu. „Tento systém funguje v ČR již dlouhodobě,“ prozradila odbornice.

V současnosti má ČEZ k dispozici milion tablet jodidu draselného v celkem 280 tisících baleních. Naposledy je dokupoval nebo revidoval v loňském roce, jsou tedy „čerstvé“.

Petrová připomíná, že tablety se pravidelně obměňují tak, aby byla neustále k dispozici nová balení před ukončením expirace. „V praxi jsou obměňována jednou za pět let.

Jde o relativně náročný systém, který se ale ukazuje jako vysoce efektivní,“ zmiňuje šéfka radiační ochrany.

Do Česka se radiace z Ruska nedostala

Na jódové tablety přišla řeč mimo jiné v souvislosti s nedávnou nehodou v Rusku. Ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by byla natolik vážná, aby se Evropané museli něčeho obávat, nedostatek informací nevzbuzuje příliš velkou důvěru.

Podle dostupných zpráv explodovala v průběhu srpna u Severodvinska testovací raketa přezdívaná Skyfall. Společně s ní vybouchlo jaderné zařízení, které bylo součástí jejího pohonu. Patrně šlo o nový typ nadzvukové střely. Při nehodě zemřelo několik jaderných expertů.

Ruské úřady přiznaly, že krátce po explozi došlo v okolí incidentu k šestnáctinásobnému zvýšení radioaktivity a tři osoby skončily v nemocnici, zřejmě kvůli nemoci z ozáření. Příliš velký význam nehodě ale nedávaly.

O několik dní později ovšem šéf mezinárodního monitorovacího systému ve Vídni Lassina Zerbo oznámil, že Rusko po explozi vypnulo dva senzory, které byly zařazené do sítě monitorující dodržování smlouvy o zákazu jaderných zkoušek. Ruské úřady to nazvaly pouze síťovými výpadky. Jak ale upozornila agentura Reuters, země má v utajování podobných incidentů tradici. Radioaktivní částice se podařilo zachytit stanicím v jiných zemích, například v Norsku.

Incidentu se věnoval i český SÚBJ. V pravidelném týdenním reportu o vyhodnocování radiace na našem území 12. srpna uvedl, že v Česku žádné odchylky nezaznamenal.

„SÚJB zatím nedisponuje bližšími informacemi kromě těch, které jsou dostupné z otevřených zdrojů. Z nich odvozujeme, že událost nemůže mít dopad na naše území.

Není ani pravděpodobné, že by radiační monitorovací síť České republiky zachytila měřitelné hodnoty radiace v ovzduší,“ sdělil úřad.

Lidé se tak nemusí bát a nemusí běžet pro jód do lékáren, byť je volně prodejný. Jeho nadbytečná konzumace rovněž není pro štítnou žlázu nejzdravější. 

Šílené fikce, kterým lidé uvěřili: Radiace z Fukušimy a banánové jointy

Když 28.

dubna 1986 vybuchl Černobyl, tehdejší komunistické vlády se rozhodly vše tutlat, takže krátce nato se nic netušící občané východního bloku účastnili prvomájových oslav pod radioaktivním mrakem. Když došlo k výbuchu uvnitř jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, reaktory zůstaly neponičené. Co když nám ale vědci schválně lžou, aby nerozšiřovali paniku?

Radiace z Fukušimy

Na nedalekých Filipínách se někomu zřejmě nechtělo do práce, proto vytvořil hoax o úniku radioaktivních látek z Fukušimy.

SMS zpráva varovala před vycházením z domů a otvíráním oken po následujících 24 hodin. Pokud jste přece jenom vyšli ven, kvůli radioaktivnímu dešti jste museli obléct i při drobném mrholení pláštěnku.

Hoax zabral a v mnoha filipínských školách a firmách měli den volna.

Zpráva se e-maily i s virem šířila do dalších asijských států a nakonec se dostala také do České republiky.

Přestože u nás hladina radioaktivity dosahovala sotva hranice měřitelnosti i pomocí nejmodernějších přístrojů, z českých lékáren začaly mizet jódové tablety, ale i mořské řasy a další produkty obsahující jód.

Jednalo se tedy zřejmě rovněž o skrytou reklamu na tyto potravinové doplňky, protože ve skutečnosti by vám ostatní zmíněné výrobky kromě jódových tablet proti radioaktivnímu dešti příliš nepomohly. 

Různé verze hoaxu také odrazovaly houbaře od jejich koníčku. Protože u některých hub byla po havárii v Černobylu zjištěna schopnost akumulovat radioizotopy cezia, Fukušima měla z vaší houbové polévky udělat pokrm s pořádnou porcí radioaktivity. A skutečnost? I kdybyste si několikrát přidali, na vaše zdraví by to nemělo žádný vliv.

Banánové jointy

Zapomeňte na pěstování marihuany ve skleníku vedle babiččiných rajčátek. Existuje totiž i další přírodní droga, kterou ani nemusíte zalévat a čekat, než vám vyroste. Prostě si zaskočte do nejbližšího supermarketu a nakupte několik kilo banánů. Pro výrobu drogy bananadine totiž budete potřebovat hromadu banánových slupek

Kromě různých verzí na výrobu této psychotropní drogy na internetu můžete zaručeně správný recept najít i v Anarchistické kuchařce. Kniha Williama Powella v roce 1970 zpopularizovala bananadine mezi veřejností.

Přestože výzkum amerického Úřadu pro potraviny a léčiva nepotvrdil výskyt žádných halucinogenních látek v banánových slupkách, mnoho konzumentů i dnes tvrdí pravý opak.

Prý stačí tři až čtyři ubalené cigarety, a dostaví se podobné efekty jako po konzumaci opia.

Powell se ovšem pouze nechal inspirovat článkem z undergroundového časopisu Berkeley Barb, a sám se tak napálil hoaxem, který vymyslel satirik Max Scherr v roce 1967, když rok předtím ve Spojených státech zakázali LSD. Berkeley Barb kolem sebe sdružoval komunitu hippies z Kalifornie, která zákaz LSD těžce nesla.

  • Další slavné fámy:
  • Microsoft koupil církev a opilý žralokobijec (vyšlo 22. srpna)
  • Vyhynutí blondýnek a kampaň proti zvířecí nahotě (vychází 29. srpna)

Scherr proto stvořil neexistující látku bananadine, aby ukázal na dvojí metr. Pokud stát nezakáže „návykové“ banány, jak může obhájit zákaz jiných drog? V tomto ohledu byla jeho snaha marná, ovšem obchody s potravinami v té době zaplavili studenti, kteří brali banánové trsy útokem.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *