Jmelí je více léčivé než jedovaté

Tato rostlina je symbolem Vánoc, věříme v to, že když se pod ním políbíme s milovanou osobou, přinese nám to štěstí. Magickou moc mu přisoudili již Keltové – například pomocí něj vyháněli zlé duchy a démony. Dnes jej používáme především jako ozdobu do vazeb…. Jmelí je však hlavně léčivé, a to docela překvapivě.

Jmelí je stálezelený keřík dorůstající do průměru až k metru. Vyrůstá na jiných stromech, takže je to vlastně parazit. Najdeme ho v korunách stromů v lesích, parcích, také na starých ovocných stromech.

Jmelí bílé (Viscum album) – kdy se tato bylina sbírá? Sbírá se během prosince a ledna. V tomto období si jmelí aspoň nespleteme s ochmetem evropským, který roste na dubech a oproti jmelí je opadavý.

V této době má jmelí také potřebnou vyzrálost a dobře se hledá díky tomu, že stromy již nemají listy. Jde ve stromech tedy dobře vidět. Musíme však dávat pozor, ze kterého stromu jmelí pochází. Záleží na jakém stromě roste, podle toho má také rozdílný obsah látek.

Jmelí je mírně jedovaté. Nejvíce jedovaté je jmelí rostoucí na topolu, proto se z těchto stromů nesbírá k léčebným účinkům. Nejlepší je jmelí z jabloně a hlohu.

V listech, které se užívají k léčebným účelum je jedovatých látek minimum, nejvíce je jich v plodech.

Ani toho se však nemusíme bát, není to žádný prudký jed, museli bychom sníst větší množství, aby se dostavily nevolnosti.

Pokud nemáme možnost lézt někam na strom nebo není jmelí na tom „správném stromě“ tak je možné jej sehnat v sušené podobě i v lékárně.

Léčivé účinky

Používají se jen koncové větvičky se zelenými lístky, nikoli už bobule a větvičky zdřevnatělé. Nejlepší jsou však samotné listy. Léčivé účinky jsou u jmelí opravdu široké, používá se:

při léčbě epilepsie
působí močopudně
snižuje krevní tlak – změkčuje a odplavuje vápenaté usazeniny v cévách

posiluje srdeční sval a podporuje krevní oběh
proti křečovým žilám
protirakovinné účinky – brzdí dělení nádorových buněk, zároveň při tomto onemocnění posiluje imunitu

podporuje činnost štítné žlázy
zastavuje krvácení – zvláště při silné menstruaci, tlumí menstruační bolesti
používá se při léčbě ženské i mužské neplodnosti

Co si můžeme ze jmelí připravit

V úvodu této kapitoly chci upozornit znovu na mírně jedovaté účinky jmelí, proto je nutné zkonzultovat jeho používání s lékařem. M. Castleman ve Velké knize léčivých bylin uvádí:

„Pro dospělé, s výjimkou těhotných a kojících žen nebo lidí užívající antidepresiva či léky na krevní tlak, je tato rostlina považována za bezpečnou, pokud je užívána krátkodobě v běžně doporučovaných dávkách.“

Upozorňuje však na to, že bychom se měli při užívání jmelí sledovat, čili: „Pokud vám jmelí způsobuje drobné zdravotní potíže, například bolest břicha nebo průjem, snižte dávkování nebo drogu přestaňte užívat úplně. Pokud se Váš stav nezlepší do 2 týdnů nebo se dostaví nežádoucí vedlejší účinky, informujte o tom svého lékaře.“

Jmelí obsahuje látky, které se teplem ničí, tak je nejčastější podávání jmelí ve formě rozdrceného prášku ze sušených listů. Doporučovaná maximální denní dávka je 5 gramů, ale stačí většinou i méně – (Herbář léčivých rostlin Zentrich a Janča).

Další vhodná forma podávání jmelí je v podobě macerátu. Listy jmelí se musí macerovat ve studené vodě alespoň 4 hodiny. Podáváme 2 šálky denně.

Tinktura je také vhodný způsob – podává se 20 – 40 kapek na jednotlivou dávku 2x-3x denně.

K Vánocům patří jmelí. Je jedovaté i léčivé a můžete je sami pěstovat

Ze stánků si je můžeme odnést v přírodní zelené barvě, ale i v různých nabarvených variantách od zlaté, přes stříbrnou nebo bílou. Pro někoho je jmelí jen vánoční dekorací, pro někoho prostředkem krásné líbací tradice. Co všechno jste o jmelí netušili?

Užijte si ekologické Vánoce: Ušetříte a příroda vám poděkuje

Jak vznikla líbací tradice?

Jmelí lidstvo fascinovalo odpradávna. Často byla jmelí připisována až magická moc, což vlastně vydrželo dodnes. Keltové kdysi věřili, že je jmelí nad dveřmi ochraňuje před duchy, ohněm a bouřkou. V jiných kulturách bylo spojované s mužskou plodností, sílou, odvahou a láskou.

Prvním, kdo se pod jmelím políbil se svou milou, měl být svatý Mikuláš. Stalo se to vlastně náhodou, ale postupně se z toho stala tradice, která začala být populární už v 16. století v Anglii. Stejná tradice se však dodržovala i ve Skandinávii, k nám dorazila přes naše německé sousedy.

Víte, jak vybrat správný vánoční stromek?

Políbit a utrhnout bobuli Polibek nám má v adventním čase pojistit dost lásky na celý další rok. Zejména na Štědrý den smí muž líbat každou ženu, procházející pod jmelím pro štěstí.

Jenže to není všechno. Po každém polibku si dvojice musí společně utrhnout kuličku jmelí. Poslední kulička jmelí však musí zůstat na větvičce a po celý další rok.

A ještě něco! Štěstí vám přinese jen jmelí zelené a darované.

Jed i lék

Odvar z listů jmelí a z koncových částí větviček vám pomůže od nejrůznějších neduhů!

Pomáhá od srdečních potíží
Pomáhá při látkové výměně
Pomáhá při křečích

Pomáhá při bolestech hlavy

Jmelí má močopudné účinky. Pozor na bobule, jsou jedovaté. Takže jmelí rozhodně nepatří do rukou dětem.

Jak pěstovat?

Cizopasné jmelí si můžete vypěstovat i na svých stromcích. Jmelí je poloparazit, vyrábí si svou fotosyntézu, ale z hostitelské rostliny čerpá minerální látky. Stačí si vzít pár vyzrálých bobulí, které rozmáčknete a přichytíte je rovnou na větev stromu.

Lepí se většinou na okraj větví nebo na bujné výhonky, takzvané vlky, aby šlo případně dobře odstranit a nestínilo.

Pokud jste se rozhodli takto pěstovat jmelí, mějte na paměti, že bobule, které uchytíte na ovocný strom, musí být ze jmelí, které předtím rostlo na ovocném stromě.

Aplikace Čistý komín ví, jak topíte vy a jak vaši sousedi

Jmelí obsazuje většinou borovice, jedle a topoly. Roste však i na ovocných stromech. Jmelí se samovolně nerozrůstá! Množí jej pouze ptáci konzumací bobulí a následným vykálením. Nedoporučuje se vysévat na silné kosterní větve, kde se později špatně odstraňuje.

Jmelí, čarovná keltská bylina nebo lék?: Jmelí, bylina čarodějů

Článek už putuje dál, děkujeme za sdílení.

Zdravotní problémy 100% 11. ledna 2016 / Iva Lhotská

zdroj: wikipedia.org

Běžně se jmelí nazývá jmelím bílým – tedy to, co roste u nás. Můžeme se setkat se jmelím z habru, vrby, hlohu, jabloně, javoru, ořešáku černého, ale také jmelí z borovice, jedle nebo z pupenů.

To proto, že jmelí je poloparazitický keřík, jenž vytváří na hostitelském stromě kulovitou korunu – klidně v průměru přes půl metru – roste na listnáčích i jehličnanech. Má se za to, že nejkvalitnější je jmelí z jabloně, hlohu či také jmelí dubové a borovicové. Velmi jedovaté je jmelí topolové, a proto se nedoporučuje je používat.

V současné botanice se jmelí dělí na základní dva druhy, a to právě jmelí bílé neboli listnáčové a jmelí jehličnanové. V léčitelství či pro farmaceutické účely se však nerozlišuje.

Stálezelené listy jmelí jsou kožovité, kopisťovité, celokrajné. Květy jsou zelenavé, bobulky – plody – mají bílou až nažloutlou barvu, uvnitř jsou slizovité. Jmelí má květy v období března až května.

Botanický rod jmelí – Viscum – zahrnuje asi 100 druhů, které se vyskytují hlavně v tropických oblastech Afriky, Asie (jsou známé žluté, oranžové, načervenalé nebo červené varianty plodů) a Austrálie. U nás se z tohoto přírodního bohatství nachází pouhý zlomek.

Ve střední Evropě prostě najdete jen již výše zmiňované jmelí bílé.

Pro zajištění drogy ze jmelí se využívá mladých větviček s listy slabšími než 5 mm, které se sbírají od prosince do února. Suší se ve slabých vrstvách nebo svazečcích uvázaných na šňůrkách při teplotě do 40 °C.

Bylinka schne docela pomalu. Usušená má žlutavě zelenou barvu, slizovitě hořkou chuť a nažluklý pach.

Pro domácí léčení se doporučuje nasušenou bylinku skladovat v dobře uzavřené, nejlépe skleněné nádobě a chránit před světlem.

zdroj: shutterstock.com

Jmelí bývá někdy i pro svůj vzhled a díky tomu, že roste na stromech, považováno za čarodějnou bylinu. Bývá však opředeno spoustou mýtů a pověr. Již dávní Keltové znali jeho „čarodějné“ a léčivé schopnosti. Jmelí dokonce považovali za posvátnou bylinu.

Údajně druidové sekali jmelí zlatým srpem o významných svátcích, jako byl slunovrat a při novoluní.

To už přece říkávaly naše prababičky, které se zabývaly bylinářstvím, že některé byliny natrhané kupříkladu za úplňku (nebo na svatého Jana) mají silnější účinky.

Keltský rituál sekání jmelí měl navíc svoje pravidla: jmelí se při dopadu nesmělo dotknout země. Nebo s ním směli zacházet pouze muži a mohli je darovat ženě. Díky svým lepivým složkám prý jmelí umí udržet svazek mezi ženou a mužem. Kromě těchto všelijakých magických schopností též tento poloparazit chrání před ohněm a nedobrými čarodějnicemi.

Z trochu novějších tradic určitě znáte spojení jmelí právě s obdobím Vánoc, kdy se zavěšuje nad dveřmi a muž má pod ním políbit ženu. Tento zvyk pochází z Anglie. Za každý polibek se má utrhnout jedna bobulka jmelí, poslední se nechá až do následujících Vánoc, aby prý z domu neodešla láska. Také se říká, že čím je na větvičce více bílých bobulek, tím nás čeká v příštím roce více štěstí.

Budete mít zájem: Léky Na Alergii Na Kočky?

V Rakousku se jmelí zavěšovalo nad stolem, kde bylo prostřeno ke štědrovečerní večeři a mělo zajistit dobrou úrodu v příštím roce. Sedláci je poté zaorávali do první brázdy. Ve francouzsky mluvící části Švýcarska nosily nevěsty na hlavě věneček z klasů ječmene, květů sporýše a větviček jmelí na zajištění plodnosti. Prostě jmelí k tradicím spojeným s přírodními rituály neodmyslitelně patří.

Už máte doma jmelí? Jmelí bílé je symbolem štěstí a vánoční pohody

Vánoce bez jmelí jsou snad nepředstavitelné. Jmelí je k mání na každém trhu, ve většině obchodů a zdobí přes svátky nejednu domácnost. Přitom je jmelí obyčejný poloparazitická rostlina, která roste na mnoha stromech. Proč si tedy doma zavěšujeme pro štěstí právě obyčejné jmelí?

Pokud bychom hledali, kam až sahá tradice zavěšování jmelí do obydlí, dostali bychom se až do dob starých Keltů.

Ti totiž byli přesvědčení, že jmelí má tajemné a mystické síly, které přinášejí do domu štěstí a odvracejí zlé duchy.

I v severské mytologii bylo dlouhá léta jmelí považováno za symbol lásky a přátelství. Jestliže někdo daroval jmelí, pak výhradně s dobrými úmysly.

Historie slavného jmelí

Když přišli do západní Evropy první křesťané, objevily se tendence zakázat používání jmelí, byť i jen jako dekorace. Mnozí toho však nedbali a popularita jmelí se začala ještě více šířit. Zvyk líbání pod jmelím pochází z Anglie. A je to poměrně mladý zvyk. Traduje se, že spadá někdy do poloviny 18. století.

Ostatně první veřejný polibek pod jmelím měl proběhnout v roce 1784 v muzikálu. Tak se alespoň zmiňují historické prameny. V roce 1843 je pak líbání pod jmelím ztvárněno na ilustracích v první knižní verzi „Vánoční koledy“. Původně to probíhalo tak, že před každým polibkem byla ze snítky jmelí odejmuta jedna kulička.

Ve chvíli, kdy všechny bobule zmizely, už se pod jmelím nesmělo líbat.

Sběr jmelí nebo raději koupě?

I když je jmelí prakticky volně dostupné na stromech, jeho sběr rozhodně nedoporučujeme, pokud nemáte potřebné vybavení a praxi. Roste totiž až v korunách stromů. Sem se dostane ve formě lepkavých bobulí, které roznášejí ptáci. Jakmile se semínko dostane na dřevinu, vyklíčí a vznikne nová rostlina.

Ideálně se tedy jmelí sbírá právě z pokácených kusů. Nejčastěji se jmelí vyskytuje na ovocných stromech, dubech, topolech nebo jehličnanech. A poznáte jej snadno – jmelí se stálezelená rostlina, roste jako malý keř.

Z cévních svazků hostitelského stromu tento poloparazit čerpá vodu s rozpuštěnými živinami.

Uchování čerstvě nasbíraného jmelí

Jmelí, které koupíte před Vánoci v obchodě, rozhodně není vhodné pro jiné účely než dekorativní. Pokud máte se jmelím jiné úmysly, je – stejně jako u kterékoliv jiné byliny – nutné vědět, z jakého stromu jmelí sbíráte.

Sběr jmelí pak musí probíhat výhradně za suchého počasí, od prosince do února. Právě v tento čas obsahuje rostlina největší množství účinných látek. Suší se na bylinářských sítech nebo v sušičce při teplotě nepřesahující 40 °C. Místnost, kde se jmelí suší, musí být dobře větraná.

Navíc se kožovité listy poměrně těžce zbavují vody, sušení tedy trvá poměrně dlouho.

Jedovaté nebo léčivé jmelí

I když se říká, že je jmelí jedovaté, není to tak zcela pravda. Jedovaté jsou bobule. Avšak listy se využívají v přírodním léčitelství.

Nejčastěji se jmelí využívá ve formě alkoholové tinktury nebo čaje.

Na něj však nesmí být použita vroucí voda, protože léčivé látky obsažené v této rostlině jsou ve vysokých teplotách nestabilní a varem se ničí. Ideálně se jmelí louhuje několik hodin ve vlažné vodě.

Užívání jmelí rozhodně konzultujte s odborníkem

Jmelí se však nikdy neužívá preventivně, ale výhradně pro léčebné účely.

Zda by jmelí mohlo být vhodné právě pro vás, konzultujte rozhodně s odborným fytoterapeutem nebo farmaceutem, kteří vám případně doporučí vhodný produkt nebo poradí bezpečnou dávku pro užívání. Často se však jmelí objevuje i ve volně prodejných směsích určených na vysoký tlak.

Tinktura ze jmelí

Přísady:

150 ml kvalitní pálenky
hrst sušeného jmelí

Příprava:

Do uzavíratelné sklenice vložíme sušené jmelí a zalijeme pálenkou tak, aby bylina byla zcela ponořená. Pevně uzavřeme. Tinkturu ze jmelí louhujeme v temnu a suchu po dobu jednoho měsíce. Každý den směs protřepeme, aby se dobře uvolňovaly účinné látky. Užití tinktury i dávkování rozhodně konzultujte s odborníkem.

Autor článku: Monika Poledníková

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!

Skutečně chcete smazat komentář?

Taky míváte úplně nejvíc blbý dny, kdy se všechno sere v pravidelnejch intervalech? Zrovna dneska při venčení v lese jsem myslela, že vylítnu z kůže… Vlastně mi to celý přišlo, jako by to bylo snad naplánovaný, bo co. Mi neřikej, že žádnej osud neexistuje! To náhody podle mě nejsou…

Jmelí se vyskytuje vysoko v korunách listnatých a jehličnatých stromů a sbírá se zejména od listopadu do února. Nyní, v době adventu, jej můžeme sehnat především na vánočních trzích a v květinářstvích.

Traduje se, že jmelí zavěšené na dveřích od bytu nebo domu – nebo třeba na lustru či zrcadle přináší do rodiny štěstí, mír a odvahu.

Pokud se pod větvičkou na Štědrý den políbíte, máte tak zajištěnou lásku na celý následující rok.

Stejně tak se traduje, že je jmelí jedovaté, což není zas tak úplně pravda. Při užití většího množství kuliček skutečně může dojít k otravě, nicméně nemusíte se jmelí bát a bez obav na něj můžete sahat.

„Z celé rostliny jsou při požití většího množství jedovaté jen kuličky. Při předávkování samozřejmě může dojít k jakési formě otravy. Je to jako s alkoholem, který naši předci vymysleli a užívali jako lék.

Jeho nadměrná konzumace je ale, jak víme, pro lidský organismus škodlivá a předávkování může končit i smrtí,“ vysvětluje Jiří Kašík ze Zahradnictví Kašík. Více v článku na serveru Vitalia.cz: Jmelí je jedovaté.

Asi jako alkohol.

Jak jmelí pomáhá?

Čaj ze jmelí

Jmelí bývá součástí čajů na snížení krevního tlaku. Posiluje srdeční sval a odstraňuje pocit návalu krve do hlavy, zejména v klimakteriu. „Reguluje vylučování žluči do střev a ovlivňuje činnost slinivky. Potlačuje chorobně zvýšenou činnost štítné žlázy a pomáhá i při léčbě některých projevů senné rýmy.

Jmelí rovněž prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a bílého výtoku. Tlumí některé bolesti hlavy, závratě, působí antiskleroticky. Pomáhá při ženské i mužské neplodnosti, při pocitech strachu, nervozitě a epilepsii, zastavuje krvácení, přidává se do čaje na zastavení ženského krvácení a zvyšuje imunitu.

V lidovém léčitelství se jmelí přisuzoval i protinádorový účinek,“ říká Jiřina Bortlíková z webu Kouzlo bylin.

Odvar proti křečovým žilám

Odvar ze sušeného jmelí používáme k omývání nohou při křečových žilách:

Tři lžíce sušeného jmelí zalijeme půllitrem vody, přivedeme k varu a necháme zhruba 20 minut louhovat.

Na sušení používáme jen mladé konce větviček bez silnějších stonků. Sušit můžeme v troubě při teplotě okolo 40 °C.

Kde jmelí seženeme

Pokud si netroufáte do koruny stromů, můžete si celoročně zakoupit sušenou nať v lékárnách (např. HERBATA, cena okolo 35 korun) nebo také v potravinových doplňcích.

Podporují srdeční činnost: např. tablety LIFTEA (cena okolo 130 korun).
Proti vysokému tlaku: např. kapky FYTOS (cena okolo 130 korun), bylinný čaj Fytopharma (cena okolo 40 korun).
Na snížení cholesterolu: např. Cholesterol bylinné kapky Dr.Popov (cena okolo 80 korun).

Jmelí bílé: Vánoční dekorace, která léčí

Vánoční svátky jsou opředené mnoha mýty, zvyky a pověrami. Jednou z nich je, že se jmelím přijde do našeho obydlí také štěstí, láska a odvaha. Jmelí je navíc oblíbené také proto, že pokud si pod něj stoupnou dvě osoby opačného pohlaví, měly by se políbit. Mysleli jste ale už na jmelí jako léčivou rostlinu?

Jmelí je spjato s velmi starou legendou, která se prý odehrála v době před narozením Ježíška. Jmelí prý bylo velkým košatým stromem se silným dřevem, ze kterého se Josef rozhodl vytesat pro Ježíška kolébku.

Přesně po třiceti třech letech stejný strom Římané pokáceli, aby z něj mohli vytesat kříž a Ježíše na něm ukřižovat. Strom toto nemohl snést, a tak se hanbou zmenšil do malých keříků. Keříky jsou nyní nuceny žít z jiných, velkých stromů.

Kdokoli však pod nimi projde, jmelí ho zahrne dobrem.

Po celém světě můžeme nalézt více než sto druhů jmelí, v našich končinách je však jeden jediný druh – jmelí bílé. Tento malý keřík parazituje na jehličnatých i listnatých stromech (zejména na akátech, lípách, topolech, javorech, borovicích či jedlích). Kvete na jaře, aby poté mohl oslňovat bílými plody připomínajícími perly.

Pokud byste chtěli okusit léčivé účinky jmelí, nařezejte si mladé větvičky s listy. A protože bývají poměrně vysoko, pomozte si dlouhým hákem či tyčí určenými pro sběr. Čerstvé jmelí lehce zapáchá, avšak během prvních dnů sušení se zápach vytratí. Ze suchých větviček se připravují čaje či tinktury.

Budete mít zájem: Zákoně Č. 258/2000 Sb. O Ochraně Veřejného Zdraví?

ČTĚTE TAKÉ: Vypěstujte si angínovník čínský

Výjimečných vlastností jmelí si všimli již druidové, kteří ho využívali k léčbě neplodnosti a proti otravám. Jmelím také zaháněli válku, hladomor, krupobití a zlé duchy. Druidové jmelí utínali zlatými srpy, proto ho dnes v době vánočních svátků barvíme zlatavou barvou.

Jmelí obsahuje řadu účinných látek, jako jsou například glykoproteidy, peptidické toxiny, ve vodě rozpustné polysacharidy, alkaloidy, triterpeny, organické kyseliny, fenylové sloučeniny, cholin či histamin. Obsah jednotlivých látek se liší, a to podle toho, na jakém stromě jmelí vyrostlo.

Jaké léčebné účinky jmelí má?

Tento průvodce vánočních dní, který má nejvíce účinných látek právě v listopadu a prosinci, snižuje krevní tlak, pomáhá proti ateroskleróze a podporuje léčbu některých nádorových onemocnění. Působí močopudně, tlumí bolesti hlavy a pocit závratě, potlačuje zvýšenou činnost štítné žlázy, omezuje výskyt křečových žil a pomáhá při psychickém i fyzickém přetížení.

Připravte si domácí tinkturu ze jmelí bílého!

Nasekané jmelí (čerstvé, nebo sušené) nasypte do vhodné nádoby se širším hrdlem a dobrým uzávěrem. Zalijte čistým lihem nebo bezbarvou pálenkou (vodka, žitná), aby bylo jmelí úplně potopené a nechte luhovat 6 až 8 týdnů na tmavém místě. Poté směs přeceďte, vymačkejte a nechte několik dní usadit.

Kromě toho našlo jmelí své uplatnění také v kosmetice. Používá se jako přídavná látka do krémů a emulzí, které jsou určené pro zklidnění podrážděné pokožky. Stalo se také součástí šamponů, pomáhá totiž proti nadměrné tvorbě lupů.

Navzdory tomu, že jmelí má mnoho léčebných účinků, je jedovaté. Musíme se tedy vyvarovat předávkování, které může způsobovat podráždění střev, bolest břicha či průjmy.

PRŮKAZ TOTOŽNOSTI:
Botanický název: Viscum album
Čeleď: santálovité
Kde roste: na jehličnatých a listnatých stromech na území takřka celé Evropy
Které části se používají: větvičky s listy
Co obsahuje: glykoproteidy, peptidické toxiny (viscotoxin), ve vodě rozpustné polysacharidy (polygalaktunátory, flavoniny), alkaloidy, triterpeny, organické kyseliny, fenylové sloučeniny, cholin, acetylcholin, histamin

Jmelí – symbol štěstí a hojnosti – nesmí o Vánocíc

{containers“:[{„id“:1,“type“:“container100″,“params“:{},“shapes“:{„first“:[{„id“:2,“type“:“shapeOldArticle“,“params“:{„html“:“

Čím více má bílých bobulek, tím více štěstí přinese.
Jmelí je opředené řadou mýtů a legend

Jmelí do domu přináší štěstí, odvahu a lásku.

A nejlépe to funguje, dostanete-li jmelí jako dárek. Jeho bílé bobule dozrávají právě v prosinci, a proto jmelí připadalo našim předkům magické, a tak mu přisoudili kouzelné účinky. Zavěšovali je do domů jako ochranu před ohněm, čarodějnicemi a zlými duchy.

Také se tradovalo, že jmelí splní jedno přání každému, kdo je zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku.

Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost, proto také dodržovali zvyk líbání: Muž směl políbit na Štědrý den pod zavěšeným jmelím kteroukoli ženu. Po každém polibku utrhli společně jednu bobulku, až na tu poslední. S tou se pak nechávalo jmelí viset až do příštích Vánoc.

Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož Josef vyřezal kolébku pro Ježíška, po třiatřiceti letech pak strom porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali.

Strom se hanbou zmenšil v malé keříky, které jsou nuceny žít z jiných stromů. Zahrnuje však dobrem všechny, kdož pod ním projdou.

Svým parazitujícím životem, kdy zčásti žije ze živin stromů, symbolizuje život věřících, kteří jsou zčásti živi z Kristova těla.

Jmelí má zajímavý způsob života i rozmnožování.

Jmelí, stálozelený poloparazitický keř, roste na jehličnatých a listnatých dřevinách celého světa, kam jeho semena zanesou ptáci trusem. Semena pak zapustí kořínky do kůry stromu a rostlina se živí jeho mízou, z níž čerpá vodu a minerály.

Ostatní živiny si vytváří fotosyntézou. Ve střední Evropě se objevuje především na akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, jeřábech, topolech, vrbách, borovicích a jedlích, ojediněle i na smrcích. Jmelí můžeme najít na jabloních, vzácněji na ořešácích a meruňkách.

Ve světě existuje asi 100 botanických druhů jmelí, z nichž u nás roste pouze jmelí bílé. Jmelí kvete v březnu a v dubnu a je téměř nezničitelné. Usychá až se svým hostitelem, a tudíž např. na cedrech dosahuje stáří i čtyř set let.

Jmelí je léčivé i jedovaté, používá se v moderní medicíně i léčitelství

Jmelí je rostlina odedávna využívaná k léčení. Obsahuje glykoproteidy, peptidické toxiny (především viscotoxin, který se skládá z více než 40 aminokyselin), vodorozpustné polysacharidy (hlavně polygalaktunoráty a flavoniny), alkaloidy, cholin, acetylcholin, histamin, organické kyseliny, triterpeny, fenylové sloučeniny a řadu dalších látek.

Tato všestranná léčivka je však současně rostlinou poměrně silně jedovatou. Proto jakémukoli používání jmelí musí předcházet konzultace s lékařem. Zajímavé je, že jednotlivé rostliny jmelí mají různý obsah látek podle toho, na jakém stromě rostou. Dále záleží i na době sběru: nejvíce účinných látek má jmelí sbírané v březnu, listopadu a prosinci.

„}}]}}],“layout“:“article“}“

Chcete srovnat tlak? Vyrobte si léčivou tinkturu ze jmelí, teď je správný čas

Pokud chceme tuto cizopasnou rostlinu použít k léčebným účelům, je potřeba ji sbírat ji právě v této době. Nejlépe od října do začátku prosince. V tuto dobu má největší léčivé účinky. Jmelí se nedoporučuje sbírat z topolů. Nejvíce ceněné je naopak jmelí, které roste na jabloních.

„Ale pozor, bílé bobulky jsou jedovaté. Ty musíme pečlivě otrhat. Další podmínkou je, používat jmelí pouze za studena. Můžeme ho rozdrtit v hmoždíři a užívat prášek nebo za studena macerovat a poté tekutinu vypít. Nebo si můžeme vyrobit tinkturu,“ říká pardubická bylinkářka Radka Svatošová.

Jmelí pokrájíme nejlépe keramickým nožem, zalijeme bílou lihovinou, která má minimálně 40 procent alkoholu a necháme vyluhovat v temnu na teplejším místě. Může tam stát několik týdnů.

Potom slijeme a přecedíme přes vyvařenou utěrku nebo gázu a přidáme trochu medu. Tinktura je hotová.

Používá se jako prostředek, který harmonizuje výši krevního tlaku, je součástí protirakovinných léků a ženám se doporučuje při neplodnosti nebo při přechodu.

Příprava bylinkového nápoje, to je pro mě obřad, říká bylinkářka Radka Svatošová

Nabízíme vám několik receptů, které stojí za to v adventním čase vyzkoušet. V receptech jsou bylinky a koření, které mají zahřívací účinky.

Nejde jen o to, že pijeme něco teplého, a proto se zahřejeme. Koření jako je skořice, zázvor nebo bylinky rozmarýn či hloh podporují krevní oběh a zahřívají celkově organismus samy o sobě.

Svatojánská ořechovka našich babiček

15 zelených ořechů trhaných během Svatojánské noci, kousek celé skořice, 4 hřebíčky, 2 kuličky jalovce, 1 litr vodky, půl litru vody a půl kilogramu cukru (můžeme použít i med)

Ještě zelené vlašské ořechy omyjeme, pokrájíme a vložíme do třílitrové lahve od okurek. Poté přidáme všechny ostatní ingredience mimo cukru a vody. Lahev pečlivě uzavřeme a necháme na teplém místě šest týdnů odpočívat.

Poté voňavý alkoholický macerát scedíme, zalijeme hustým cukerným roztokem a necháme ještě měsíc odpočívat. Ořechovka je nejen dobrá, ale také zdravá. Zelené ořechy totiž mají výrazné antibakteriální a protizánětlivé účinky.

Víno pro seniory

Smícháme stejné díly natě yzopu, rozmarýnu a květu hlohu. Bylinami naplníme sklenici asi do jedné třetiny objemu. Přidáme úměrně k množství trochu sušených rozinek, několik hřebíčků a kousek celé skořice. Doplníme červeným vínem a necháme dva až tři týdny macerovat, občas protřepeme. Scedíme, dochutíme medem a pijeme po stopičce dvakrát až třikrát denně jako posilující prostředek.

Jednoduchý čaj ze skořápek ořechů

Skořápky ořechů, které nám zbyly po vyloupání jader do cukroví, necháme nějakou dobu macerovat ve vodě a potom povaříme, slijeme a osladíme medem. Čaj má ořechovou chuť a je léčivý. Ořechy jsou v něm krásně cítit.

Květena ČR

jmelí bílé pravé
Viscum album subsp. album
imelo biele | Mistletoe

jmelovité / Viscaceae
jmelí / Viscum

Botanická charakteristika:Keřík, poloparazitická, stálezelená, na větvích stromů rostoucí rostlina.

Větve vytváří až 1 m v průměru velký, typický kulovitý útvar. Kmínek je krátký, silný. Větve žlutozelené až tmavězelené. Listy vstřícné, kožovité, neopadavé, okrouhle úzce vejčité až obvejčité. Květy drobné, 4 četné, dvoudomé. Samčí květy intenzivně voní.

Plod kulovité, bílé někdy až nažloutlé, nepravé bobule.

Hlavní rozlišovací znaky:

§ poloparazit na větvích listnatých stromů § kulovitá rostlina až 1 m v průměru § plody kulovité, bílé

Místa výskytu:Parazit na dřevinách. Najdeme jej v lesích, parcích, sadech.

Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:Jmelí není typickým parazitem, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Jedná se o poloparazita, který odebírá svému hostiteli důležité minerální látky, ale sám je schopen fotosyntézy a je tedy jen částečně vázaný výživou na svého hostitele.

Je zajímavé, že na druhou stranu poskytuje část látek hostitelské rostlině a ty ji chrání před živočišnými škůdci a před některými houbovými onemocněními. Hostiteli jsou obvykle stromy stáří více než 20 let, různých druhů, např. lípa, topol, jabloň, javor.

Budete mít zájem: Jsou sacharidy zabijákem zdraví?

Rozlišují se tři poddruhy jmelí bílého – j.b. pravé (zde zobrazené a popisované), j.b. borovicové a j.b. jedlové. Jak již názvy napovídají poslední dva poddruhy jsou vázané výhradně na jehličnaté druhy stromů. Někteří autoři považují tyto poddruhy za druhy.

Rozšiřování jmelí je typickým příkladem zoochorie. Jmelí rozšiřují ptáci, kteří požírají bobule a trusem nebo při požírání bobulí rozšiřují semena.

V případě, že semeno projde trávícím traktem ptáka – mluvíme o endozoochorii (taková semena mají vyšší klíčivost).

Jestliže pták semeno semeno nepozře a třeba se mu přilepí na peří a tak se přenese – mluvíme o epizoochorii. Opylování obstarávají mouchy.

Léčivá rostlina.
Jedovatá rostlina.
Magická rostlina.

Jmelí bílé je od pradávna známo jako léčivá rostlina. Užívali jej již staří Řekové a Římané. K lékařským účelům se užívají větévky s listy, v současnosti převládá názor, že listy mají větší obsah účinných látek. Droga chutná nasládle, posléze má nahořklou chuť. Podává se nejčastěji ve formě prášku nebo tinktury. Působí na snížení krevního tlaku a má vliv na srdeční činnost. Používá se jako diuretický (podporující vylučování moči) prostředek. Tlumí bolesti hlavy, působí antiskleroticky. Má také protirevmatické účinky. Plody jsou mírně toxické. Již ve starověku bylo jmelí považováno za neobyčejnou rostlinu, která oplývala mnohými vlastnostmi. Bylo považováno za dar nebes, protože rostlo ve výšinách korun stromů. Zmínky o jmelí nalezneme v řeckých i římských bájích a pověstech. Např. se daly prý jmelím otevřít brány podsvětí.

I staří Keltové a Germáni znali jmelí a přisuzovali mu kouzelnou moc.

Takovou moc mělo mít jmelí rostoucí na dubech (je však více než pravděpodobné, že se nejednalo o jmelí, ale o příbuzný druh ochmet, který parazituje právě na dubech). Bylo užíváno při obřadech.

Věřili také, že nápoj připravený z takového jmelí má zázračnou moc a pomáhá při otravách. Vikingové věřili, že jmelí má moc vzkřísit mrtvé.

V anglosaských zemích se jmelí přisuzují dodnes symbolické vlastnosti a jmelí je neopominutelnou součástí tradičních vánočních svátků. Je to tradice pocházející právě od starých Keltů. Ti věřili, že jmelí má zázračné vlastnosti – působí na plodnost lidí a zvířat, chrání před čarodějnicemi. Jmelí je v anglosaských zemích i symbolem lásky. Tradičně se pod jmelím může políbit kdokoli. Věří se, že neprovdaná žena, kterou nikdo pod jmelím nepolíbí, bude po celý rok sama. Dnes se zvyk věšení jmelí nad dveře rozšířil do celého světa.

Rod:
Záměna:
Etymologie:

Rod Viscum (jmelí) má přibližně 100 druhů, které rostou převážně v tropech Starého světa. Na našem území se vyskytuje jeden druh rodu Viscum: jmelí bílé (rozpadající se na 3 poddruhy, které jsou některými autory považovány za druhy). Jmelí bílé pravé je snadno poznatelný taxon. Viscum: z latinského viscum (ten, který lepí), podle lepkavého plodu; album: latinsky bílé, podle barvy plodů.

Lidové názvy:

—

Synonyma:

Viscum laxum Boiss. & Reut. Viscum austriacum Wiesb. ex Dichtl

Fytocenologie:
Biotopy:

—- —-

Ochrana:Jmelí bílé pravé není ohrožené. Na našem území se vyskytuje nesouvisle, v Čechách vzácně až roztroušeně, v některých částech Čech a Moravy zcela chybí, na severovýchodní Moravě až hojné.

Celkové rozšíření:
Index:
keř; euroasijský; epifyt; 20-100 cm; 0,2 cm; nížiny-podhůří; —.

Jmelí bílé pravé roste v celé Evropě kromě Islandu, částí Pyrenejského a Skandinávského poloostrova, dále roste v Přední Asii, na Kavkaze a v mírném pásmu Asie (např. Afgánistán, Himaláje). Viscum album L. — Sp. Pl. 2: 1023. 1753. Původní druh květeny České republiky. (Native).

Světelné podmínky: polostín

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 18.3.2006

Co léčí Jmelí bílé

Jmelí bílé, foto med

Jmelí známe jako rostlinu, kterou o Vánocích věšíme nade dveře, aby nám přinesla štěstí. Zmínky o jmelí se objevují ve starých ságách a pohádkách. Nám ale tentokrát jde o léčivé účinky, které jmelí bílé má na náš organismus, a také o to, jaké choroby dokáže vyléčit.

Jmelí, pod kterým se na Vánoce líbáme, je v podstatě poloparazit, protože sice odebírá hostiteli důležité minerální látky, ale na oplátku mu poskytuje část svých, které chrání strom před škůdci a některými houbami.

Vždy zelené listy jmelí jsou kožovité a žlutozelené. Bobulky bílé jakoby průsvitné jsou uvnitř slizovité a lepkavé. Těmito semeny se Jmelí bílé rozmnožuje tak, že je roznášejí ptáci nestrávená v trusu.

Jiným způsobem ho ani pěstovat nelze, semena prostě nevzejdou ani ve vodě ani v zemině.

Kde jmelí hledat

Listnaté stromy se jmelím, foto med

Jmelí bílé (Viscum album) je rozšířeno po celé Evropě s výjimkou severních oblastí a v malé a jihovýchodní Asii. Setkáme se s ním od nížin až do hor nejčastěji na borovicích, vzácněji na jedlích, v některých oblastech hojně na listnatých stromech, kde se objevuje na lípě, topolu, dubu, jabloni, javoru… Stáří těchto hostitelských stromů bývá nad dvacet let, jmelí zde vyrůstá v tvaru koule o průměru až jeden metr.

Jmelím léčili už Keltové i staří Římané a Řekové

Keltští kněží, neboli druidové, považovali jmelí za posvátné. Byla v podstatě všelékem, který odháněl každé zlo. A tak se k němu i chovali – odřezávali je zlatými noži a během tohoto úkonu se odehrával slavnostní ceremoniál.

Léčivé účinky rostliny zvané jmelí bílé znali i staří Řekové a Římané. Jmelím mimo jiné léčili padoucnici (epilepsii) a tanec svatého Víta (pokročilý stav roztroušené sklerózy). Ve středověku se používaly bobule k přípravě lepu na ptáky.

Sběr drogy

Sběr jmelí, foto archiv

Sbírají se listy a mladé slabé větvičky, které odřezáváme nebo lámeme pomocí lana. A to pouze v zimě (prosinec, leden, únor) případně zjara (březen, duben). V ostatních měsících jsou léčivé účinky zanedbatelné. Nejúčinnější je jmelí, které rostlo na dubu, hlohu nebo na jabloni. Dále na borovicích a ovocných stromech. Některé zdroje udávají, že jmelí rostoucí na neovocných listnatých stromech, zejména na topolu, má jedovaté účinky. Po sběru z jmelí pečlivě odstraníme všechny bobule: POZOR – JSOU JEDOVATÉ! Jarní sběr má tu výhodu, že jmelí v této době již bobule nemívá. Odstraníme i větvičky jiné barvy, než je zelená. Sušíme ve stínu nebo v sušárně při teplotě okolo 40 °C. Suché jmelí musí mít nazelenalou barvu se žlutým odstínem (žádná část nesmí být černá) a nesmí zapáchat.

Chemické složení jmelí

Sušené jmelí, foto med

Míra účinných látek ve jmelí je závislá na hostiteli i době sběru. Jmelí obecně obsahuje pryskyřice, polypeptid viskotoxin (ve vyšší míře je jedovatý, ale v mírné, v jaké je obsažen ve jmelí, působí cytostatiky – tedy protirakovinově), lektin, cholin, acetylcholin, histamin, lipidy, sacharidy, alkaloidy, flavonoidy, organické kyseliny, triterpeny, aminokyseliny, fenylové sloučeniny, dále vosk, škrob aj. Droga chutná nasládle, posléze má nahořklou příchuť. Podává se nejčastěji ve formě macerátu, kdy se luhuje ve studené vodě, tinktury nebo jemně pomleté na prášek.

Choroby a neduhy, které jmelí léčí

Čaj ze jmelí se připravuje za studena, foto med

Tlak vysoký i nízký: jmelí obsahuje látky, které dokáží normalizovat organismus tak, že vysoký tlak snižují a nízký zvyšují – tedy upravují na správné hodnoty. Výsledek léčby poznáme i podle absence znaků, které vysoký nebo nízký tlak provázejí, jako jsou například závratě, hučení v uších a poruchy zraku.
Choroby srdce a krevního oběhu: jmelí účinkuje proti všech poruchách srdce, které uklidňuje, i krevního oběhu. Odvápňuje cévy a macerát ze jmelí je vhodný při mrtvici (i jako prevence před ní).
Krvácení z nosu: vychladlý čaj vtáhneme nosem, čímž se krvácení z nosu zastaví. Pomáhá i vnitřně při krvácení střev.
Problémy s močením: močopudný (diuretický) prostředek, podporuje vylučování moči.
Pomalý metabolismus: povzbuzuje látkovou výměnu i funkci všech žláz. Při chronickém onemocněním metabolismu je vhodné pravidelné pití macerátu ze jmelí po dobu půl roku.
Cukrovka: reguluje vylučování žluče a ovlivňuje slinivku břišní – dlouhodobá čajová kúra výrazně napomáhá léčbě cukrovky.
Potíže při klimaktérium nebo menstruaci: má uklidňující účinky, zejména při návalech, bušení srdce a křečích. Také pomáhá, když nemáme v pořádku hladinu hormonů.
Revma: jmelí má i protirevmatické účinky a působí antiskleroticky.
Bércové vředy: jmelí umí uzavírat rány, proto jsou při této chorobě vhodné koupele nohou.
Rakovina: pravidelné pití čaje z jmelí pomáhá předcházet některým druhům rakoviny. Pročišťuje organismus a bráni vzniku volných radikálů.

Příprava léku z jmelí