Zdroj: pixabay
Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Poprvé jste otěhotněla ani nevíte jak, ale když se snažíte o druhé, pořád a pořád to nejde. Každý měsíc zklamaně prožíváte každou menstruaci a nemůžete pochopit, proč to předtím šlo tak hladce a teď stále nic. Nebojte, nejste v tom sama. Tomuto jevu se říká sekundární neplodnost a prožívá ji opravdu hodně lidí.
Ve skutečnosti se nejedná o nijak neobvyklou situaci. Až čtvrtina žen trpí sekundární neplodností. Možných příčin, proč tomu tak je, může být hned několik.
Věk: Muž má tu výhodu, že může mít děti de facto v jakémkoli věku. Žena toto štěstí nemá a čím je starší, tím víc jí klesá plodnost. Děje se tak i u žen, které se psychicky necítí nijak staře. Jejich tělo ale mluví jinak. Proto není dobré s druhým dítětem příliš otálet. Věk totiž hraje u sekundární neplodnosti velkou roli.
Mohlo by Vás zajímat:
Češi kouří průměrně 12,9 cigaret denně, o 2,1 méně než před zavedením protikuřáckého zákona
Zdravotní stav: Zdravotní stav se u každého člověka rok co rok mění. Proto u ženy, která byla před několika lety zdravá a neměla problém s otěhotněním ani donošením miminka, může vzniknout nová zdravotní komplikace (například onemocnění štítné žlázy), která může mít vliv na plodnost.
Psychika: Říká se, že čím více se upínáte a snažíte otěhotnět, tím méně to jde. Je důležité se hodit do celkové psychické pohody.
Kdy k lékaři?
Když se vám nedaří otěhotnět déle než rok. Lékař tento problém může úspěšně vyřešit, nebo také nemusí a vám nezbyde nic jiného, než jít na umělé oplodnění.
GALERIESekundární neplodnost, aneb když se druhé dítě nedaří Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Sekundární neplodnost aneb když druhé dítě nepřichází
První dítě jste počali sotva po měsíci snažení a druhé ne a ne přijít? Pak máte problém, který lékaři nazývají sekundární neplodnost. Její příčinou je často horší zdravotní stav jednoho nebo obou z partnerů, hormonální změny či věk.
Minimálně deset procent párů na celém světě se potýká s neplodností. Další deset až pětadvacet procent párů musí čelit sekundární neplodnosti. Na rozdíl od tzv. primární neplodnosti (absence početí absolutní), se ta sekundární projevuje i přes to, že už rodiče jedno nebo více dětí mají. Protože se objevuje až v průběhu života, označuje se také jako neplodnost získaná.
Principy sekundární neplodnosti u ženy
Seznam možných příčin může být hodně dlouhý. Nejčastěji za problémy s otěhotněním ale mohou následující faktory:
- Věk: u žen se na plodnosti podílí věk velkou měrou. Spolu s přirozenými fyziologickými změnami může klidně zapříčinit i neplodnost přesto, že se žena cítí v té nejlepší kondici. S postupujícím věkem je stále těžší otěhotnět.
- Polypy: útvary, které rostou z děložní sliznice vlivem hormonů estrogenů. Když se takto sliznice zvrásní, už se do ní nemůže uhnízdit vajíčko. Většinou se neobjevují u žen mladších 30 let.
- Životní styl: některé změny životního stylu mají negativní vliv na schopnost otěhotnět. Pokud například žena začala kouřit, více holdovat alkoholu, užívá nějaké léky nebo hodně přibrala – to vše dokáže plodnost ovlivnit.
- Zdraví: zdravotní stav se také v průběhu života mění a fakt je ten, že s přibývajícím věkem už nemusí být úplně stoprocentní. Takže i u naprosto zdravé ženy může najednou vzniknout nějaká nová zdravotní komplikace, která schopnost otěhotnět negativně ovlivní.
- Sexuálně přenosné nemoci: tyto infekce (např. chlamydie, kapavka) mohou bránit početí. Často se ani neprojeví žádnými příznaky a žena neví, že nějaký takový problém má.
V některých případech dochází k sekundární neplodnosti v podstatě vinou prvního těhotenství. Po porodu se může objevit zjizvení kolem vejcovodů a posléze vzniknout neprůchodnost. Ke srůstům někdy vedou i nitrobřišní nebo pánevní operace. Také endometrióza nebo poruchy ovulace způsobují neplodnost.
Endometrióza: jak ovlivňuje plodnost a těhotenství?
Sekundární neplodnost se týká i mužů
Problémy s plodností se rozhodně netýkají pouze žen. I u partnera dochází ke změně životního stylu nebo se objeví onemocnění, která ho dříve netrápila. Muži mají často velký stres v práci, špatní spí, méně se hýbou.
Také obezita ke zdraví příliš nepřispívá, protože v tukové tkáni se ve větší míře tvoří estrogeny negativně ovlivňující mužskou plodnost. Všechno toto jsou faktory, které působí špatně na spermie.
Proto je při hledání problému důležité, aby vyšetření podstoupili oba partneři.
Redukujte stres i svou váhu
Problém s početím druhého dítěte hodně ovlivňuje to, jak žijete. To už víte. Pokud se již delší dobu o početí snažíte, měli byste jako první začít s úpravou životní stylu, pokud tedy zdravě už nežijete a problém není zcela určitě někde jinde.
Udržte si přiměřenou tělesnou hmotnost a získejte správný poměr svalů a tukové hmoty. Zejména u žen je příliš mnoho tuku v těle velkým problém. Když ho vyřeší, ustálí se jí i hladina hormonů v těle. Myslete tedy na svůj jídelníček a pravidelný pohyb.
Snažte se oba s partnerem vyhýbat nadměrnému a dlouhodobému stresu, nekuřte a jen omezeně konzumujte alkohol. Zkusit můžete i nějaká podpůrná opatření, jako cvičení podle Ludmily Mojžíšové, hormonální jógu, různé vitamínové přípravky apod.
Muži by se měli vyhýbat upnutým kalhotám a těsnému spodnímu prádlu, nedopřávat si vařící koupele nebo pracovat s notebookem na klíně.
Syndrom polycystických ovárií jako častá příčina neplodnosti. Jak se projevuje a dá se léčit?
Léčba sekundární neplodnosti
Sekundární neplodnost vzniká z mnoha důvodů. Klidně se mohlo také stát, že jste problémy s plodností měli i předtím a miminko se povedlo vlastně s velkou dávkou štěstí a náhodou.
Pokud se vám další dítě nedaří a už to trvá hodně dlouho, vyhledejte lékaře, který může pomoci odhalit problém a navrhnout vhodné řešení. Pokud se jedná o hormonální nerovnováhu, léčí se pomocí hormonálních léků.
V případě většího problému je možné zkusit i umělé oplodnění.
Víte, co je sekundární neplodnost?
Pokud se marně snažíte o druhé či další dítě již delší dobu, řekněme dva roky, je pravděpodobné, že máte problém s neplodností.
Přestože se nejvíce pozornosti věnuje primární neplodnosti, nemalé procento párů trápí neplodnost sekundární (podle WHO může jít celosvětově až o 25 % párů).
Takové páry již doma jedno či dvě děti mají, touží po dalším, ale nedaří se jim úspěšně otěhotnět či dítě donosit.
Co tyto problémy způsobuje a jak je léčit?
Sekundární neplodnost způsobují stejné příčiny, jaké nacházíme u neplodnosti primární, a shodné jsou i postupy při léčbě. Na vině mohou být např. srůsty v pánevní oblasti, neprůchodné vejcovody, endometrióza, nepravidelnosti cyklu nebo ovulace, špatná kvalita či nedostatečné množství spermií.
Ať už je příčina jakákoliv, k rozvoji či zhoršení tohoto stavu došlo od vašeho posledního porodu. Komplikace během porodu mohly vést ke zjizvení tkáně, po porodu mohla proběhnout skrytá infekce, přispět mohl i samotný běh času – každým rokem plodnost ženy nekompromisně klesá.
Žárlím na kamarádky, které mají větší rodiny, a pak cítím vinu, že mi můj syn není dostatečně dobrý. Je to normální? Přestože své dítě milujete, chybí vám ta velká či úplná rodina, o které jste snila.
Obvyklé reakce na sekundární neplodnost zahrnují běžně tyto pocity:
- Odmítání. Myslíte si, že nemůžete mít problém s neplodností, protože už přece jedno dítě (nebo dvě) máte. Z tohoto důvody se páry se sekundární neplodností vyhýbají odborníkům, léčbu odmítají nebo přicházejí až velmi pozdě.
- Závist. Můžete se cítit odstrčené kamarádkami, jejichž rodiny se rozrůstají a můžete zároveň na jejich úspěch s větším počtem dětí žárlit.
- Izolace. Rodiče se sekundární neplodností často mají pocit, že nepatří do žádné „typické“ skupiny. Nemohou se ztotožnit s primárně neplodnými páry, protože již vlastní dítě mají. Nezapadají však ani mezi klasické rodiny s více dětmi. Zároveň se mohou začít odcizovat partneři vzájemně, protože problémy s neplodností jsou velmi stresující a mohou partnerské vztahy ničit.
- Lítost. Vývoj a pokroky svého dítěte vnímáte smíšeně – cítíte radost z jeho úspěchů, ale zároveň smutek, že toto již se žádným dalším dítětem znovu neprožijete.
- Vina. Tento pocit ve vás může vyvolávat neschopnost dát svému dítěti sourozence, stejně jako samotná touha po dalším potomkovi (Proč mi není můj krásný a zdravý syn dost dobrý?).
- Vztek. Můžete zažívat vztek, že je vám odepřeno to, co pro jiné je tak snadné – rozšířit rodinu o dalšího člena.
- Úzkost. Pokud se rozhodnete podstoupit náročnou léčbu, bývá to velmi náročné, když už doma jedno dítě máte. Všechny ty odběry, injekce, ultrazvuky… Cesty do CAR mohou být dlouhé, drahé a stresující, často je potřeba zajistit hlídání (mimo jiné některé ženy nechtějí, aby se jejich dítě prohánělo před řadou matek, které bezvýsledně touží teprve po prvním miminku, a chtějí se tak vyhnout i jejich nepříjemným pohledům).
Finančně nákladná může být i samotná léčba – zatímco jste měli původně v plánu zaplatit svému prvnímu dítěti kroužek angličtiny, našetřit na nový počítač nebo spořit na studium v zahraničí.
Vyhledejte pomoc
Zažíváte nesnadné momenty, bohužel jsou však nedílnou součástí bolestivé zkušenosti se sekundární neplodností.
Stejně jako s primární neplodností, budete někdy se svým partnerem prožívat chvilky krásné, ale pravděpodobně spíše ty špatné. Rozhodně se nebojte vyhledat odbornou pomoc.
Akceptujte fakt, že problémy s neplodností vám mohou ničit život i v jiných oblastech a nedovolte, aby se tak nakonec opravdu stalo.
Vyhledejte si informace o své situaci – možnosti léčby či alternativních řešení a stanovte si s partnerem jasné hranice, jak dlouho se budete snažit, kolik jste ochotni investovat, co všechno hodláte podstoupit, atd. Věnujte se i jiným činnostem než soustředění se na rozšiřování rodiny. Kromě uspokojování vlastních zájmů nezapomeňte trávit čas dohromady jako rodina.
Pokud vás problém deprimuje natolik, že se nedokážete účastnit křtin, narozeninových oslav a podobných situací zaměřených výhradně na dítě, nebojte se svou přítomnost odříci a pošlete nějaký dar, pro který nebudete muset do obchodu s dětským zbožím (vhodná může být např. knížka).
A především, nezůstávejte na to sami a hledejte podporu u dalších párů. Promluvte si s dalšími, kteří se teprve perou či se dokonce úspěšně poprali se sekundární neplodností. První kontakty můžete získat třeba i přes diskuzní fórum zde na internetu.
Nemohu otěhotnět – příčiny a léčba neplodnosti. MUDr. Romana Gerychová
Ve zkratce pro tatínky
V evropských průmyslových zemích je 20-25% bezdětných manželských – resp. partnerských párů, z toho 10-15% nechtěně, tj. sterilních. Příčiny neplodnosti páru jsou ve 30-35% na straně muže, v 50-55% na straně ženy. V 10-20% případů jsou příčiny u obou partnerů – anebo nejsou zjistitelné.
Dle definice Světové zdravotnické organizace je jako neplodnost resp. sterilita chápán stav, kdy žena i přes pravidelný nechráněný styk s frekvencí 2x týdně do jednoho roku neotěhotní.
Základní vyšetření ženy a jejího partnera zajistí její ošetřující gynekolog a rozhodne o dalším postupu, případně ji doporučí do některého z center asistované reprodukce (www.ivfbrno.cz) zabývajících se léčbou neplodnosti.
Žena se může na specializované zařízení pro léčbu poruch plodnosti obrátit sama i bez písemného doporučení či vědomí svého ošetřujícího lékař.
2. Jakou roli hraje věk partnerů?
Důležitým faktorem pro posuzování neplodnosti a prognózy léčení je věk partnerů, především ženy. Vyhlídka 30leté ženy poprvé otěhotnět je asi 30%, 35leté 11% a 40leté pouze asi 3% ve srovnání s ženou 20-22letou.
3. Za jakých podmínek dojde k oplodnění?
Koncepce nastává za předpokladu, že muž produkuje zdravé spermie a že z vaječníků ženy se při ovulaci uvolňuje vajíčko schopné oplození. Obě pohlavní buňky se setkávají a splynou – vajíčko je oplodněno. Následně těhotenství předpokládá, že oplodněné vajíčko (zygota) je dopraveno do dělohy, kde se uhnízdí v předem připravené děložní sliznici.
4. Co se děje s vajíčkem po ovulaci?
Vajíčko se při ovulaci dostává do vejcovodu, kde se setká se spermiemi, jejichž pohyblivost je velmi rychlá. Do prostoru vejcovodu se dostanou již za 1 hodinu po souloži. Oplozené vajíčko (ale i neoplozené) je peristaltickými pohyby vejcovodu a kmitáním řasinek sliznice vejcovodu dopraveno až do děložní dutiny.
5. Jak dlouho žije pohlavní buňka?
Životnost pohlavních buněk je krátká, spermie 24-48 hodin, vajíčka asi 12-17 hodin. Vajíčko může být oplodněno spermií, která „čekala“ ve vejcovodu z předcházející soulože, anebo spermií, která sem vnikne po souloži brzy po ovulaci.
Z toho vyplývá, že optimální podmínky pro otěhotnění jsou v období ovulace (mezi 12. – 16. dnem cyklu) – v tzv. plodných dnech.
Porucha složitých biologických pochodů v souvislosti s otěhotněním může nastat v kterémkoliv úseku této cesty, nalézt a odstranit příčinu může být velmi jednoduché, ale také velmi obtížné až nemožné.
6. Co se bude dít, navštívíte-li odborníka?
Při prvním kontaktu s odborníkem z centra asistované reprodukce je neplodnému páru odebrána pečlivě a podrobně anamnéza. V principu se diagnostický postup ubírá od nejjednodušších vyšetření k těm složitějším, která mohou být pro ženu mnohdy náročná a invazivní. Žena je nejprve klinicky a gynekologicky vyšetřena. Muž se podrobí vyšetření spermiogramu.
Dále je v průběhu jednoho menstruačního cyklu ženě odebrána hladina pohlavních hormonů (většinou 2. a 12. den menstruačního cyklu) k vyloučení hrubé a zásadní hormonální odchylky. Současně s odběry hormonálních hladin je menstruační cyklus monitorován ultrazvukovým vyšetřením.
Při něm zkoumáme, zda dochází k adekvátní odpovědi vaječníků na měnící se hormonální hladiny v průběhu menstruačního cyklu a k produkci vajíčka. Metodu monitorace menstruačního cyklu ultrazvukem lze využít k naplánování časovaného pohlavního styku, optimálně v době ovulace.
Tato metoda nachází uplatnění pouze u zcela lehkých poruch hormonálního cyklu ženy za podmínky fyziologického spermiogramu muže. Nejčastější závažné poruchy plodnosti páru jsou uvedeny níže.
7. Neplodnost muže
| Příčina neplodnosti ze strany muže | Možnosti řešení |
| potíže s erekcí (erektilní dysfunkce) | vyšetření a léčba sexuologa, urologa |
| porucha tvorby spermií | vyšetření a léčba specialistou na asistovanou reprodukci (léčba vitaminy, protizánětlivá, chirurgická léčba, asistovaná reprodukce (IVF, inseminace) |
Přibližně v jedné třetině případů neplodných párů odhalíme příčinu této skutečnosti na straně muže, a to v nedostatečné tvorbě kvalitních spermií.
Není proto smysluplné ženu ihned vyšetřovat všemi možnými dostupnými invazivními diagnostickými metodami, aniž bychom znali výsledek spermiogramu muže! Základní metodou pro posouzení plodnosti muže je vyhodnocení ejakulátu – tzv. spermiogram.
Vyšetření se provádí po 4 – 6denní pohlavní abstinenci. V laboratoři se v rámci hodnocení sleduje množství ejakulátu (normálně 2,5-6ml), počet spermií na mililitr ejakulátu, celkový počet spermií v ejakulátu, jejich pohyblivost a tvar.
Dále je možno podrobit spermie různým funkčním testům, které mají za úkol zjistit schopnost jejich pohybu a oplodnění vajíčka v laboratorních podmínkách.
O normospermii mluvíme tehdy, pokud je v 1 mililitru ejakulátu nejméně 20 miliónů spermií, které mají aspoň v 50% dopředný směr pohybu a v 30% normální vzhled. Funkci varlat nepříznivě ovlivňují některá celková infekční onemocnění, nadužívání narkotik či alkoholu a snad i nikotinu. Často bývá porucha tvorby a transportu spermií následkem zánětu varlat a nadvarlat či poúrazových stavů.
V případě zcela patologických nálezů je namístě provést specializovaná urologická a genetická vyšetření muže, která by mohla pomoci odhalit příčinu neplodnosti.
8. Neplodnost ženy
| Příčina neplodnosti ze strany ženy | Možnosti řešení |
| porucha ovulace | hormonální léčba, asistovaná reprodukce (darování vajíčka, event. embrya) |
| poškození vejcovodů | chirurgická léčba, asistovaná reprodukce (IVF) |
| endometrióza | hormonální léčba, chirurgická léčba |
| faktor děložní (zánět, srůsty) | protizánětlivá léčba, hormonální léčba, chirurgická léčba, asistovaná reprodukce |
| poruchy na úrovni děložního hrdla, pochvy | protizánětlivá léčba, hormonální léčba, kortikosteroidy, inseminace |
| imunologická příčina | imunosupresivní léčba, asistovaná reprodukce |
| psychogenní příčina | psychoterapie, asistovaná reprodukce |
Plodnost ženy může být ovlivněna řadou faktorů, rozlišujeme sterilitu, pokud žena není schopna otěhotnět a infertilitu, pokud není schopna donosit těhotenství, protože opakovaně potrácí. Rozeznává se též sterilita primární – když žena dosud neotěhotněla a sterilita sekundární – když žena nemůže otěhotnět až poté, co už těhotná v minulosti byla a případně i porodila.
Nejčastější příčinou poruchy funkce resp. průchodnosti vejcovodu je hluboký pánevní zánět způsobený dominantně pohlavně přenosnými chorobami (chlamydia trachomatis, neisseria gonorrhoeae).
Funkce vejcovodu může být rovněž negativně ovlivněna chronickými zánětlivými změnami v břišní dutině. Díky lokálnímu i celkovému působení zánětu dojde ke slepení vejcovodu, a tím je znemožněn kontakt spermií s vajíčkem.
V tomto případě i při zcela fyziologických hladinách ženských hormonů, vzniku vajíčka a fyziologickém spermiogramu muže nedojde ke kontaktu spermie s vajíčkem a k jeho oplodnění. Neúplný uzávěr vejcovodu je pak příčinou vzniku mimoděložního těhotenství, neboť oplozené vajíčko není schopno projít do dělohy.
K odhalování neprůchodnosti se v poslední době stále více uplatňuje laparoskopie s instilací barevných roztoků do děložní dutiny, odkud proniknou pod kontrolou zraku do vejcovodu.
endometrióza
Jedná se o multifaktoriálně podmíněnou a mnoha teoriemi vzniku vysvětlovanou chorobu, která se vyskytuje většinou u žen ve fertilním věku. Je charakterizována nálezem děložní sliznice mimo dutinu děložní v atypických lokalizacích. Obvykle je lokalizována v malé pánvi nebo kdekoliv v dutině břišní.
Klinicky se toto onemocnění nejčastěji projevuje křečovitými, neobvykle silnými bolestmi břicha a podbřišku během menstruace. Při endometrióze vznikají srůsty v dutině břišní a ty mohou být příčinou chronických pánevních bolestí.
Vyskytují se rovněž při pohlavním styku, někdy chronické bolesti při močení či stolici.
Díky miniinvazivní operativě – laparoskopii, je dnes možné ložiska endometriózy chirurgicky odstranit, rozrušit závažné srůsty v dutině břišní a zahájit hormonální léčbu této choroby za účelem snížení klinických obtíží pacientky a zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění. Více informací lze získat na: www.ivfbrno.cz www.endometrioza.cz
Jedná se o onemocnění charakterizované poruchou menstruačního cyklu ve smyslu nepravidelné a opožděné menstruace, provázené často projevy zvýšených hladin androgenů v krvi (zvýšené ochlupení) a poruchou metabolizmu tuků (zvýšená hladina cholesterolu, triglyceridů).
Pacientky se syndromem polycystických vaječníků často trpí nadváhou. Vyskytuje se zvýšená hladina inzulínu v krvi v důsledku zvýšené rezistence tkání k inzulínu, což je predispozičním faktorem ke vzniku cukrovky druhého typu nebo ischemické choroby srdeční.
V průběhu nepravidelného menstruačního cyklu mnohdy nedochází k vývoji zralého a oplození schopného vajíčka. Léčba tohoto syndromu je komplexní. Na začátku terapie syndromu je redukce tělesné hmotnosti pacientky, zdravá fyzická aktivita, antiandrogeny.
Zavádíme léky na snižování inzulínové rezistence a efektivní stimulaci ovulačního cyklu. Více informací lze získat na: www.ivfbrno.cz
Na jedné straně tedy může být neplodnost způsobena orgánovými poruchami, které jsou zmíněné výše. Na druhé straně však stojí často opomíjená příčina neplodnosti a to psychické potíže muže či ženy. Velkou výhodou je tak spolupráce gynekologa nebo centra asistované reprodukce a zkušeného psychologa, který se plně věnuje problematice neplodnosti párů.
Tyto příčiny spočívají v tvorbě protilátek proti spermiím v organismu ženy (ale i v organismu muže). Tyto protilátky znemožňují spermiím pohyblivost či je poškozují jinak. U ženy byl popsán účinek těchto protilátek v hlenu z děložního čípku.
Bývají ale přítomny i ve vejcovodu či celkově v krevním oběhu. U muže vznikají protilátky v důsledku zánětů (varlat, nadvarlat). Jsou-li u vyšetřovaného páru prokázány protilátky proti spermiím, mluvíme o inkompatibilitě partnerů.
Při ní nemusí být plodnost s jiným mužem narušena.
Autoři: MUDr. Vít Weinberger, as. MUDr. Romana Gerychová
Dobrý den, přítelkyně byla pozitivně testována na chlamydia HSP 60 IgG. Prý se jedná o chlamydie způsobené nevyléčenou infekcí, nikoliv přenesené pohlavním stykem. Můžu se těmito chlamydiemi nakazit při pohlavním styku? A pokud ano, může to mít zásadní vliv na můj špatný spermiogram? Děkuji.
Odpověď MUDr. R. Gerychové: Problematika chlamydiové infekce je poněkud složitá. Existuje několik typů chlamydií – C.trachomatis, C.pneumoniae, C.psitacci. Některé typy chlamydií se přenášejí pohlavním stykem, jiné kapénkovou nákazou.
Z testů Vaší partnerky vyplývá, že se někdy v minulosti s infekcí chlamydiemi potkala – podle výsledků předpokládám jen tzv. anamnestické protilátky (což znamená prodělanou infekci, nyní již v neakutní fázi), není ale zcela jasné, o jaký typ infekce se jedná.
Aktivní chlamydiová infekce může být zodpovědná za poruchy reprodukce, neplodnost, případně časné potraty.
Výsledky spermiogramu samotné, není -li ve spermatu přítomna známka zánětu, nelze přisuzovat vlivu infekce.
Dobrý den, již 3 rokem se snažíme s manželem o miminko a stále nemůžu otěhotnět. Podstoupila jsem i IVF, bohužel se nám to nazadařilo. Doktor nám sdělil, že jsme oba naprosto v pořádku po všech stránkách. Tak si nevím rady kde je ta chyba. Prosím o radu. Děkuji.
Odpověď: Dobrý den, těžko Vám nějak konkrétně poradit. Neznám Vaši anamnézu, ani výsledky vašich vyšetření. Soudím ale, že před IVF jste asi postoupila všechna potřebná vyšetření – hematologie, imunologie, možná i diagnostickou laparoskopii.
Nevím ani, kolik cyklů IVF jste podstoupila a v kterém městě. Ale pokud jste oba zdraví a IVF jste podstoupila jen jednou, možná by nebylo od věci vyzkoušet jiné IVF centrum, někdy to pomůže. Záleží totiž především na embryologické laboratoři – na jaké úrovni v daném IVF centru je.
A to bývá mnohdy základ úspěchu. MUDr. Veronika Ťápalová
Dobrý den, moc prosím o Váš názor. Byla mi nalezena cysta na vaječníku – typ endometriální. Nemám žádné příznaky, bolesti v podbřišku, byla nalezena při pravidelné kontrole.
Doktor mi doporučil a) nasazení antikoncepce (kterou od 18 let neužívám a užívat nechci) a nebo b) pokusit se otěhotnět.
Jak řešíte tyto případy Vy a jak rychle může cysta růst? V případě, že se s partnerem pokusíme o miminko v horizontu roku, může mi cysta, která prý není nijak velká nějak vážně ublížit či způsobit následky?
Děkuji velice za odpověď, budu si jí velmi cenit
Odpověď: Dobrý den, endometrióza je onemocnění, které je charakterizováno přítomnosti děložní sliznice (endometria) mimo dělohu. Tyto buňky děložní sliznice jsou aktivní v průběhu menstruačního cyklu a mohou růst, stejně jako sliznice v děloze v průběhu menstruačního cyklu. Nejčastěji se endometrióza projevuje vznikem tzv.
endometriálních cyst na vaječníku. Někdy je endometrióza nízkého stupně, cysty jsou malé, nepůsobí potíže a ani nemají vliv na schopnost otěhotnění. Někdy se však můžou projevy časem zhoršovat a mohou vznikat i srůsty v malé pánvi spolu s mnohočetnými cystami a toto vše může být někdy důvodem neplodnosti.
Proto se ženám s endometriózou doporučuje například několik měsíců kontinuální užívání antikoncepce, která tlumí růst sliznice v děloze a v případě endometriózy tlumí i její projevy. Nebo se ženám doporučuje otěhotnět co nejdříve vzhledem k možným pozdějším komplikacím. K nim ale nemusí někdy dojít, záleží, jak onemocnění probíhá.
Cysta samotná pak těhotenství nijak neohrožuje. MUDr. Veronika Ťápalová
Dobrý den, v srpnu jsem byla na revizi dělohy po zamlklém potratu. Týden poté jsem musela jít znovu na zákrok, protože děloha se stáhla rychleji a mně nestačila všechna krev odtéct.
Menstruace po revizi přišla po 4 týdnech, ovulaci mám, s manželem se milujeme v pravou chvíli, ale nedaří se mi otěhotnět. Poprvé jsem byla těhotná do 2 měsíců po vysazení hormonální antikoncepce.
Může mít nějaký vliv na uhnízdění vajíčka to, že sportuji? Chodím 3x týdně do posilovny a pak doma 3x týdně cvičím půlhodinová videa. Jsem na pohyb zvyklá, ale obávám se, jestli to nemá nějaký negativní vliv na otěhotnění.
Odpověď: Dobrý den, sport na otěhotnění určitě negativní vliv nemá. Pokud zkoušíte otěhotnět nyní půl roku a nedaří se, tak rozhodně nepanikařte.
Někdy to tak může být, je to věc náhody a ani proběhlá revize na to vliv nemusí mít – zvláště pokud máte pravidelný menstruační cyklus a ovulaci, je to dobré znamení.
Začít pátrat po příčině, proč se otěhotnět nedaří, se doporučuje, pokud se snažíte bez úspěchu alespoň 12 měsíců. MUDr. Veronika Ťápalová
Při neplodnosti se páru s frekvencí nechráněného styku 2x týdně nedaří otěhotnět do jednoho roku. Těchto párů se stoupajícím věkem pro plánované rodičovství přibývá.
K otěhotnění je potřeba ze strany muže zdravé spermie, ze strany ženy uvolněné vajíčko, které je schopno se dopravit do dělohy a tam se uhnízdit.
Pokud se páru nedaří otěhotnět, je vhodné navštívit centrum asistované reprodukce, kde je neplodnému páru odebrána pečlivě a podrobně anamnéza, následně probíhají vyšetření od nejjednodušších po více zatěžující. Žena je nejprve klinicky a gynekologicky vyšetřena.
Muž se podrobí vyšetření spermiogramu. U muže bývá problém v 1/3 případů, u žen ve zbylém procentu, kde je spektrum příčin velmi rozmanité od poruchy ovulace, neprůchodné vejcovody až po imunologické příčiny nebo psychicky navozenou neplodnost. JM
Autor: As. MUDr. Romana Gerychová
Diskuze » Poradna »
ČEKÁNÍ NA DRUHÉ aneb sekundární neplodnost – Mgr. Lucie Machová
Jsme již rodina. Užíváme života ve třech, překonáváme vývojové výzvy, jak u dítěte tak v partnerském vztahu. Objevujeme, učíme se, užíváme si jeden druhého. Je nám fajn.
A najednou se zase objeví ta neodsunutelná mateřská touha po dítěti. Touha začít zase od začátku, dát prostor novému životu, být zase těhotná. A tak zkoušíme, čekáme. Snažím se být trpělivá, vždyť jednou už se to podařilo.
Postupem času ale obavy začínají být stále silnější…
V literatuře se často setkáváme s pojmem sekundární neplodnost. Ta znamená, že se ženě, která již v minulosti těhotná byla, nedaří znovu otěhotnět v období jednoho roku při pravidelném nechráněném pohlavním styku.
To, že jsme porodily zdravé dítě ještě neznamená, že se nám automaticky zadaří znovu. Na druhou stranu, to je právě ta nadějná věta, kterou ženy nosí ve své mysli. „Jednou už se to přece podařilo…
“ Testem „schopnosti otěhotnět a porodit dítě“ již žena prošla.
Při srovnávání s prvním těhotenstvím se často ocitáme v paradoxní situaci. První těhotenství bylo neplánované, nebo nastalo nečekaně rychle, možná bez předchozí domluvy s partnerem v podmínkách nevyjasněného vztahu, se spoustou materiálních otázek a nejistot. Zdá se, že první a úspěšné těhotenství byl dar bez velké námahy.
Nyní se žena cítí více připravená. Snaha o druhé dítě bývá již společným rozhodnutím obou partnerů, vyjasněné bývají rodičovské role i materiální otázky ohledně bydlení, finanční náročnosti atd. Manželé nebo partneři si již naplno zakusili společné soužití v harmonii i konfliktu. Zdá se, že druhému nic nebrání.
Ale dítě stále nepřichází…
Má touha a okolí
Okolí může o situaci páru vědět, ale pokud partneři chtějí, lze marnou snahu o dítě nyní lépe skrývat a tím se chránit. „Máme čas, první je ještě malé, užijeme si života ve třech“. Velký sociální tlak například od prarodičů je stejně nepříjemný jako v případě bezdětných párů.
Tlak mohou zvyšovat také přátelé, ostatní rodiny, se kterými jste šťastně spoluprožívaly první těhotenství a začátky s prvním dítětem. Jim už se zadařilo, vy stále čekáte. Konfrontace s realitou cizího těhotenství bývá opět nesnadná a oživuje pocity touhy a frustraci.
Je obtížné setkat se s blízkou přítelkyní, se kterou běžně sdílíte své starosti, a přitom koukat na její kulatící se bříško. Vaše obavy s jejím štěstím jsou protipóly společného tématu a mají k sobě daleko.
Abychom mohly sdílet štěstí druhého ve stejné oblasti, která je pro nás nenaplněnou, musíme často svůj smutek a touhu upozadit a naopak. Dlouhodobé „odkládání“ emocí nemá na zdravé fungování našeho těla a psychiky dobrý vliv.
Je dobré zvážit do jaké míry se těmto situacím vystavovat a zda na čas tato přátelská setkání neodložit, pokud je to s dotyčným možné dohodnout. A pokud nám také zůstane někdo jiný, o koho je možné se opřít.
Dobrá přítelkyně i švagrová situaci pochopí.
Tlak ze strany prvního dítěte na sestřičku-bratříčka je spíše projekcí vlastní touhy rodičů.
Domnívám se, že pro většinu dětí je informace o dalším dítěti v rodině spíše znejišťující vzhledem k ohrožení jeho/její vlastní jedinečné pozice a navozuje často otázky typu „budou mě mít ještě rádi?“ Na druhou stranu věřím, že prvotní myšlenka dítěte „budu si mít s kým hrát“ je lákavá a dítě ji může s námi sdílet.
„Osamocenost“ jeho pozice je ale více představou rodičů. Pokud si starší dítě přeje sourozence, miminkem mu jeho touhu po kamarádovi stejně nesplníme a je dobré se spíše zamyslet nad tím, co mu opravdu schází a jak toho dosáhnout.
Potrat, planá naděje…
Ještě obtížněji se snáší, když čas čekání rozsvítí naděje v podobě otěhotnění, které ale není úspěšné. Není výjimkou, že jich žena prodělá několik za sebou. Vyrovnání se s potratem, šancí, která již byla na dosah, je bolestivé pro ženu i partnera (často i blízkou rodinu).
V některých případech o to náročnější, čím déle těhotenství trvalo, čím více si již žena začala zvykat na myšlenku, že se opět stane matkou, muž otcem.
Navíc se ženy bohužel stále setkávají s rutinním a málo citlivým přístupem zdravotníků a pro mnohé je pobyt v nemocnici traumatizující a podkopává citlivou psychiku ženy i páru.
Období smutku a vyrovnávání se se ztrátou je často delší, než by okolí očekávalo. Ženské strategie vyrovnávání se jsou jiné než mužské. Partneři v navazujících obdobích hovoří o nesmyslných hádkách, v jejichž podtextu může být právě zoufalství ze zmařené šance.
Čas a způsob srovnání se s realitou je u každého individuální a je třeba jej respektovat. Stává se, že se nezpracované téma potratu po čase periodicky vrací. Těžko se pak orientovat na další otěhotnění. Nebojte se sdílet s partnerem vaše pocity a znovu se vrátit k již jednou (nebo vícekrát) probranému.
Pokud vás minulost tíží a nelze ji uzavřít, je dobré vyhledat odbornou pomoc.
Když touží jen jeden z partnerů
Často páry toužící po dítěti upadnou do rutiny sexuálního styku hlavně za účelem otěhotnění. Kontrola plodných dnů, měření, styk ve stanovenou dobu. Partneři nechají vyprchat spontaneitu, plný prožitek a radost z intimity. K tomu je třeba hledat cestu zpět.
Někdy se stává, že po těhotenství touží mnohem více jeden z partnerů.
Pokud se partneři ve svých potřebách vzájemně nerespektují a otevřeně je nesdílí, pokud je jeden z páru například dominantní a prosazuje pouze svou představu ( a touhu po dítěti), může vzniknout tlak, ve kterém je téměř nemožné vydržet. Ohrožen je potom i celý vztah partnerů. Problém se může manifestovat i na somatické úrovni, a žena nebo muž onemocní.
Hledání příčiny a boj
Je lidskou přirozeností hledat příčinu. V první řadě se dle našich místních zvyklostí obracíme na lékaře a hledáme somatickou příčinu našeho neúspěchu. Někdy objevíme, co nám brání, příčina se odstraní a problém je vyřešen.
Pokud neuspějeme, rozhodneme se buď dále přirozeně čekat nebo své tělo a sebe vložit do rukou reprodukční medicíny a tak trochu „zatlačit na pilu“. Někdy ani to nepomůže.
Znám příběh ženy, která v touze po druhém těhotenství (první bezproblémové) po neúspěšném IVF onemocněla rakovinou, po zaléčení chemoterapií se přes varování lékařů rozhodla podstoupit další pokus (opět neúspěšný), znovu onemocněla, a celý proces se ještě třikrát opakoval. Nakonec se zadařilo.
Ptám se ale, není to příliš velká oběť? Jak se cítila její první dvouletá dcera, když se její matka v touze po druhém dítěti několikrát „dobrovolně“ pohybovala na hranici smrti? Jak bylo partnerovi? Jak bylo celé rodině? Kdyby oni volili, jak by využili onen „ztracený“ čas? Odpověď matky držící v náručí novorozeně je ale jednoznačná, stálo to za to. Nechci soudit, každý má právo se svobodně rozhodnout. Jen myslím, že je dobré se ve svém „boji“ někdy zastavit a ptát se sám/a sebe, co je vlastně opravdu tím puzením a proč si nemohu svůj život představit bez něj. Nebo, co je na současném životě tak špatného, že mi nevyhovuje takový, jaký je.
Musíme se rozhodnout?
Marná snaha o dítě nás podle zkušeností vede k potřebě se rozhodnout. Naší přirozeností je témata i životní kapitoly uzavírat. Zde často ženy volí mezi rezignovaným „tak teda budeme mít jen jedno“ a „já to nevzdám.“ Obě krajní polohy ale nepřináší klid ani úlevu.
Ale je nutné se takto rozhodovat? Je vůbec možné žít svůj život takový jaký je, užívat si plně tříčlennou rodinu, žít pro daný okamžik a v koutku duše nechat otevřenou otázku i možnost příchodu druhého dítěte? Věřím, že ano.
Přítomnost nám proteče mezi prsty, pokud budeme žít hlavně pro to, co by se jen podle nás mělo stát v budoucnosti.
Autor: Mgr. Lucie Machová
Vyšlo též v časopisu Rodiče, 4/2015
Pokud chcete na tento článek reagovat, využijte prosím kontaktní formulář v části „Napište nám!“ (Na začátek zprávy prosím napište „Čekání na druhé“.)
Zpět na přehled příspěvků