Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Starý, dobrý a stále platný vtip: Jaký je rozdíl mezi klasickým a BIO produktem? Odpověď: V trojnásobku ceny.
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Všeci kradnú. Jezte Vodňanské kuře a čtete AgroDnes. A ještě dostanete zadarmo koblihu. Vše s certifikátem systému kritických kontrolních bodů HACCP.
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Jako chápu, že vám jde o klik na článek za každou cenu ale co je moc to je moc…
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Cituji z článku:..Jde spíše o pochybeníProblémy, za které Státní veterinární správa uděluje pokuty, považuje Semerád spíše za pochybení, ale najdou se i výjimky. „JEDEN PRODEJCE NAKUPOVAL VAJÍČKA A DRŮBEŽ NĚKDE V MAKRU A PODOBNĚ A PAK JE PŘEBALOVAL A PRODÁVAL JAKO FARMÁŘSKÉ PRODUKTY. To je mnohem závažnější,“ řekl Semerád…Četl jste tentýž článek, nebo to byl článek o pěstování tchořů za polárním kruhem?
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Za takové podvody by měl být likvidační trest je mi líto poctivých prodejců co jdou na trh a pak to na ně vrhá neprávem špatné světlo…
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Vejce s razítkem se lehko poznají. Kupuji soukromě vejce od vzdálenějšího souseda, ten je občas má, jindy zase ne, slepice mu běhají po dvorku a pod stromy.Kdyby je chtěl prodávat opravdu na kšeft, musel by pozvat veterináře a s berním úřadem by také byl problém. To se kvůli několika stovkám vajec za rok nemůže rentovat. Tak raději prodá jenom občas pár vajec svým známým, živí ho pole.Podobné problémy mají i venkovské hospody, kde se hosté schází jenom občas, jenom hospoda tam nikoho neuživí. Známý proto svůj vesnický hotel a restauraci, kde se za poslední roky občas sešli myslivci, prohlásil za rekreační chatu a jako živnost zrušil.Babiš tím EET sice postihl ty nepoctivé hospodské, ale mnozí z těch drobných a příležitostných gastronomů to raději vzdali.
Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy? Naprosto nechapu místní jednotnou kritiku farmářských trhů. Jezdime do sousední vesnice a vždy jsou tam ověření prodejci věcí, co stejně v obchodě běžně nekoupíte nebo jednoznační místní producenti. Ale tak si kupujte chemické babišovy produkty a ještě na ty farmáře pošlete EET, abyste jim to fakt pořádně nandali.
Ta vaše sousední vesnice se nejspíš nejmenuje Praha, že?
Echt česká vejce z Polska, jen v Čechách balená. To úplně stačí.
Tak yž jsem měl v ruce plechovku České olivyAle dyť vlastně na Lounsku jsou ty velké olivové plantáže
A on se snad někdo domníval, že na těch „farmářských trzích“, to i u mnoha dalšího zboží, bude jinak? A jakmile Babiš nějakým třeba i malým způsobem proti něčemu podobnému udělá nepatrné opatření, spustí ďábelské řevy za pomoci ODS, 09, kavárny a jiné spřízněné sběře, – o krachu, omezování, likvidaci živnostníků a nespočet dalších blábolů…
Jaka opatreni proti tomuhle Babis udelal? Povidejte!
Je smutné, že někteří spoluobčané nevidí tu širší perspektivu okolo Babiše. Dotace, podvody, „optimalizace“, úpravy trhu pro vlastní byznys, kontrola tisku.Nehledě na to, že na trzích nedošlo k žádným závadám, pouze k drobnostem a chybám jednotlivců. S trhy je obecně spokojenost a byla i před Babišem.Ale zmínění to holt nechápou a myslí si, jaký je ten pan Babiš borec. Nechali se opít koblihou.A ne, nejsem volič ani ODS ani 09, ani nepatřím ke kavárně. A kupodivu ani podnikatel.
Každé vajíčko co se prodává v ČR musí na sobě mít razítko ze kterého je poznat odkud je. Z toho je tak nějak jasné, že vajíčka na farmářských trzích nemůžou být od jinud než z velkochovu. Pokud si koupíte od někoho opravdu domácí vajíčka, nemá jich tolik na prodej aby je prodával po paletách a není na nich razítko. Známý se nějakou dobu živili prodejem vajec a řval smíchy když to viděl na farmářských tzích na Náplavce. Vejce od mladých slepic a podobné výmyšlenosti. Zeptal se prodejce odkud to vajíčko má ( 7 kč za vajíčko ). Po pohádce o šumavských stráních prohlásil „.. zvláštní že to vozí do Polské drůbežárny orazit. A prodejce začal blekotat a hned ať odejdeme. V sobotu tady nemáte skoro šanci v Tescu koupit brambory, cibuly, račata … Hned ráno se z nich stane bio zelenina na Náplavce. Jen za 5x tolik. Ale co. lidi to kupují jako šílení, takže neviditelná blbost trhu opravdu funguje. Ač bydlíme hned vedle Náplavky, už tam nechodíme. Ze začátku to ještě mělo smysl, teď je to už jen snobárna a smysl je fuč (((
Je to typicka ceska vycuranost, nic vic, nic min…
Pražákovi to stačí, ten neví jak má chutnat vejce, tak kde je problém?
Vy budete asi z Brna, že?
Tam je minimálně polovina všeho koupená v Makru a v podbobých marketech.
No jasně, je to jenom jiná forma prodeje toho samého.
Tak tak. Špekáčky za 300 a lidi to kupují. Asi si myslí, že je to z křepelčího masa.
Nekdo neco falsoval? U nas? Neuveritelne!!!
V prvních létech, kdy se objevili „Farmářské trhy “ jsem patřila mezi nadšené zákazníky. Už nejsem. Nedůvěřuji některým potravinám – vejce, maso, uzenina. Hlavně mi vadí název „Farmářské trhy „. Nikdy jsme u nás neměli farmáře, ale sedláky, zemědělce apod.
Také nechápu, co komu udělali sedláci a selky. Statek jakoby nikdy neexistoval, protože farma. Já jsem ještě obezřetný v restauraci na slovíčko „domácí“. To je také taková berlička.
Takhle jsem si koupil hnusné jahody!!!
falšování původu potravin by mělo být automaticky oceněno takovou pokutou,že by byla při druhé prohřešku pro subjekt likvidační.
To až se dozvědí jak se chovat bio kuřata na farmě 😀
To mi trochu připomíná, jak jsem ve stánku „Moravské ovoce a zelenina“ našel jablka se samolepkou „Brazil“Nevím proč, ale nějak jsem jim už tu Moravu nevěřil
Morava je větší, než se zdá
kdyb byla Morava, jako je Brazílie,dala by mi huběnek….
jojo..tomu se říká „farmářské trhy“ … když se zavádělo EET, tak plno „farmářů“ nadávalo, že musí nyní kupovat kasy….no ještě aby nenadávali když překupují jen zboží jak vietnamci…:D v akci koupí v kauflandu a na tržnici prodají jako své domácí za těžké prachy… těhle podvodníčků bohužel jsou trhy plné…..zatím se dají rozeznat tak, že ten co má skutečně domácí produkty, tak nemusí mít EET…ten co je přeprodával tak už jí musí mít…od toho ruce pryč, jelikož je to lhář a podvodník. Provozovatelé trhů by si měli více hlídat zboží a lidi, aby k tomu nedocházelo.
Vis, co je nejvetsi lakadlo pro stado? Kdyz das na COKOLIV 3 magicky pismena, BIO. Najde se hromada tupcu, co do toho jdou. Jeste idealne kdyz tam zasmoulis „originalni cesky vyrobek“, genialni a jednoduchy easy money 🙂
Kdysi jsem viděla kdesi pantofle. Byly korkové a byly BIO. Ale nějaká slepice si je určitě koupila. Máte pravdu.
Budete mít zájem:  Je dobré střídat kontaktní čočky a brýle?
Ono je těch fíglů hodně. Také jsem kdysi objevil čistě chemické lepidlo, které hlásalo, že ze 70 % sestává z přírodních materiálů. Tak jsem se zahloubal do etikety a našel jsem, že obsahuje 70 % vody
Když na to přijde, tak i kyselina sírová je přírodní materiál. Přírodní materiál je ÚPLNĚ všechno. Všechno se skládá z prvkův přírodě se vyskytujících.
Lepidlo a 70% vody? Dobra pohadka!
Takže i „farmáři“ neposkytují domácí kvalitu.
Teď jde o to, jestli všichni do jednoho nebo jim pár šmelinářů kazí pověst.Aby to nebylo tak, že každý rakušan má ve sklepě zavřenou dceru. Jako Fritzl.
Bylo by mnohem lepší kdyby stát zkontroloval jestli bio výrobky jsou opravdu lepší (pravděpodobně nejsou) a následně rozdal pokutu za podvod spotřebitelu.
Nechci nikomu brát iluze, ale je to hlavně bezva kšeft. Jednou jsem například brzy ráno na Andělu viděla, jak do stánku s domácím bio pečivem navážela zboží tradiční pekárna…
V Praze bude urcite podvodniku vic nez v mensim meste.
Většina těchto prodejců objíždí celou republiku. Mají i více stánků nebo pojízdných prodejen.
Možná tomu nebudete věřit, ale existují také trhy, kam podobní přeprodejci mají prostě vstup zakázán. Kde se výrobky nehonosí názvy jako je BIO a DOMÁCÍ a přesto jsou to poctiví zemědělci prodávající „ze dvora“, kteří pouze využijí možnost dostat se do povědomí šiřší veřejnosti (pekaři, cukráři, pěstitelé ovoce a zeleniny, chovatelé králíků, drůběže, krav, prasat, …, výrobcí koření bez soli a glutamátů, výrobci muk, olejů, uzenin, nádobí, košíků a v neposlední řadě také prodejci vajec. Ale chápu, že např. v Praze může být problém najít poctivého člověka (tedy ve stánku na Náplavce)
No, i placebo efekt funguje…budete-li věřit, že baštíte skutečné BIO výrobky, budete se cítit lépeAle podvod je podvod, a tomu šejdíři bych dal nejen pokutu, ale hlavně sebral licenci.
Nevim, proc by krome pokuty nemela byt zavolana policie a podano trestni oznameni. At vysi trestu resi soud. Podminka by byla opravnena a v pripade opakovani odchod za mrize.
Dobře. A totéž pro zloděje, co nakradli za 4950 Kč v super hyper. A ne že byli chyceli loni 10x, letos pošesté a stále běhají na svobodě.
Prodejci vajev z Makra bych dal likvidacni rodinnou pokutu, kterou by on, jeho manzelka ani rodina uz nerozchodila – budiz takovy drastocky trest bez moznosti restartu vsem ostatnim posledni vystrahou
Proc? Stejne ti bio-raw-vegan odbornici nepoznaji rozdil.
To myslite vazne? Takze treba jakykoliv zluty kov je mozno vydavat za zlato a vydelavat na podvodu miliony jen proto, ze se najdou lide, kteri rozdil nepoznaji?
To nepíše. Píše, že nepoznají rozdíl. A TEN NEPOZNAJÍ. 😀

ANOfertní podvody na voličích :

06.12.2016 14:33

Máme tendenci se rvát mezi sebou, ale snažím se držet soc. dem. v klidu, říká předseda Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro deník Právo.

Pane premiére, ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhl vyjmout z elektronické evidence tržeb nejmenší podnikatele a e-shopy proti vůli ČSSD, která žádné výjimky nechce. Ve Sněmovně vás však ANO může teoreticky přehlasovat s TOP 09, lidovci a ODS. Budete s tím něco dělat?

Především si myslím, že si tím ministr nijak nepomohl a zpochybnil profesionalitu přípravy EET. Zákon je dávno schválený, v parlamentu vůbec otevřen není. Ministr jen spustil vlnu přílepků, které se teď objevily na plénu Sněmovny. Přitom už začal ostrý start. Takovou metodu práce, která vnáší chaos a znejišťuje podnikatele, je potřeba odmítnout.

EET zavádíme, protože chceme narovnat podnikatelské prostředí. Aby daně neplatili jen zaměstnanci, ale také podnikatelé. Jde o spravedlnost ve společnosti. Uvidíme, jestli Andrej Babiš prohlasuje nějaké změny EET s opozicí. Já si to nemyslím, protože ODS a TOP 09 chtějí EET zrušit, ne ho vylepšovat.

Pravice byla proti kolkování lihovin, proti registračním pokladnám, teď je proti EET. Vždy, když jsme přišli s návrhem, který má omezit daňové úniky a podvody, tak se můžeme spolehnout, že pravicová opozice proti tomu protestuje.

Andrej Babiš by neměl podvádět svoje voliče, protože on velkou část své argumentace zaměřil na útoky na Miroslava Kalouska (TOP 09) a teď s ním chce schvalovat změny EET, které vycházejí pravicové opozici vstříc.

Ale má to podporu části veřejnosti, která se obává, že malým podnikatelům systém zkomplikuje život a zlikviduje živnost. Neškodí si ČSSD tímhle striktním postojem?

A co ten zaměstnanec, který má průměrný nebo podprůměrný plat? Nikdo se ho neptá. Platí zdravotní, sociální pojištění, daň ze závislé činnosti jako mourovatý. Potřebujeme spravedlivé poměry. Je možné se bavit o malých podnikatelích, jestli je u nich systém EET efektivní. Ale ověřme nejdříve obrat.

Ministr financí navrhuje, aby finanční úředník rozhodl, jestli uvěří podnikateli, že má obrat do 250 tisíc, nebo má příjem vyšší. A teď si představte, že budou vedle sebe dva prodejci: jeden, který úředníka přesvědčí, a druhý, který ho nepřesvědčí.

Tady není prostor pro to, abychom vytvářeli další nerovnosti.

Babiš dlouhodobě říkal, že nechce žádné výjimky. Nemůže si dělat z lidí takovouto legraci. Není možné, aby každý den říkal něco jiného a lidé si k němu uchovali úctu a brali ho vážně. Když bude takto pokračovat, tak se také může jako ministr ze -směšnit.

Ale lidovci s ním souhlasí a sami navrhli hned tři výjimky…

Ono je těžké říct, že s ním lidovci souhlasí, když sami navrhli něco jiného. Oni chtějí rozsáhlejší výjimky i pro farmářské trhy. Což mi nepřipadá rozumné, protože ne každý, kdo prodává na farmářských trzích, je malý nezávislý farmář. Je potřeba rovný přístup ke všem. Aby se podnikatelé, kteří mají EET a museli do něj investovat, necítili podvedení tím, že někdo jiný si vyjedná výjimku.

Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?

Repro: Svobodné fórum

Říkáte, že ministr Babiš dělá chaos, z EET vytváří trhací kalendář, možná i podvádí své voliče… Není to dost důvodů pro to, abyste ho jako premiér nějak zkrotil?

My jsme jasně řekli svůj postoj. V ČSSD nejsme pro přidávání dalších výjimek. Říkám to v zájmu lidí, kteří daně platí, se kterými nikdo nediskutuje a kteří se chovají podle zákona. Samozřejmě že EET je velká změna, že se s tím lidé musejí vyrovnat a naučit se to. Ale chceme omezit daňové úniky.

Máme obrovskou šedou ekonomiku a je potřeba s tím něco udělat. Kdyby s tím tato vláda nic neudělala, tak nám to oprávněně voliči vyčtou. Jsem rád, že jsme prosadili tři důležitá opatření – kontrolní hlášení, EET, prokazování původu majetku.

Kombinace těchto opatření uzavře výrazně cestu k podvádění na daních.

Někteří malí podnikatelé tvrdí, že je EET zlikviduje. Hospodští zavírají, jiní zdražují. Neodnesou nakonec celé náklady EET spotřebitelé?

Budete mít zájem:  Street food: Na ulici by měli vařit ti nejlepší

My jsme pomohli tím, že jsme snížili DPH na jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Každý podnikatel si může uplatnit příspěvek pět tisíc korun na EET. Ve městech asi konkurence zabrání tomu, aby se příliš zdražovalo. Pokud jde o malé vesnické hospody, tak tam je možná pomoc obecního úřadu. Může podnikateli pomoci s pořízením pokladny EET, aby dopady byly menší.

Proč tedy restaurace zdražují?

Možná že ti, kteří chtěli zdražit, mají teď dobrou záminku. Pro některé je to otázka srovnat vykazované tržby s realitou. Někteří prostě jen promítnou náklady s EET, zvlášť ti, kteří mají více provozoven, a náklady tak měli vyšší, neboť platili i soft -ware.

Rozhodně nikoho paušálně neodsuzuji a neoznačuji za podvodníky, protože takto to není. Pro zdražování mohou být různé důvody. Stejně jako pro to, že končí hospody. Lidé přestali do hospod chodit. Obce také postupně zakazují hrací automaty a mizí tak podstatná část tržeb.

A EET je možná okamžik, ke kterému rozhodnutí směřovala.

Babiš chce účtenkovou loterii, má fungovat web, na kterém lidé mohou nahlásit prodejce, který jim nevydal účtenku… Není vám takové „bonzování“ proti mysli?

Účtenková loterie vyplývá z koaliční smlouvy. Je to inspirace Slovenskem. Je to dobrá motivace pro lidi, aby si vzali účtenku. Je to cesta i pro daňovou správu, aby si u nahlášených účtenek prověřila, jestli jsou v pořádku.

Ale pokud jde o to, kdo platí a neplatí daně, už dnes dostávají finanční úřady podněty, aby realizovaly kontroly. V tomto se nic nezmění, ani na atmosféře ve společnosti. Je to kulturní změna a otázka, jestli je dobré stát šidit na daních, nebo ne. My říkáme jasně, srozumitelně a nekompromisně, že stát se na daních šidit nemá.

Pak nejsou peníze na lepší platy pro učitele, na valorizaci penzí pro vaše rodiče, na opravy silnic a dálnic.

Neměl by si stát spíš posvítit na velké firmy?

Když jsme dohadovali koalici, tak ČSSD chtěla jít proti velkým firmám, ale v tom nám zabránilo hnutí ANO. Nebudu spekulovat o tom, že by to možná znamenalo vyšší daně pro Agrofert nebo řetězce či banky, na kterých je Agrofert závislý. Navrhovali jsme sektorovou daň pro banky a zvýšení daně pro velké firmy. Ale ANO se postavilo proti. Soc. dem.

půjdou do příštích voleb do Sněmovny s návrhem na daňové změny. Chceme se podívat na velké firmy, které vyvádějí peníze z České republiky. Nepůjdeme cestou rušení nebo snižování daní z dividend, jak o tom začal spekulovat Andrej Babiš. On má nevyplacené dividendy z Agrofertu, a kdyby se to zavedlo, tak on ušetří 4,5 miliardy korun.

Nic takového ČSSD podporovat nebude.

Když se Babišovi nepodaří vybírat díky EET tolik daní, kolik sliboval, hrozí, že ho třeba v polovině roku budete chtít odvolat?

Pokud by systém zkolaboval, pak by asi nebyla jiná možnost, než aby Andrej Babiš dodržel, co řekl. Řekl, že osobně odpovídá za to, aby systém fungoval. Legitimně bychom to po něm požadovali jako koaliční partner a nepochybně by to požadovali i všichni občané České republiky.

Tím, že otevřel debatu o výjimkách z EET pár dní před spuštěním, tak sám sobě podrazil nohy. To nebyla soc. dem. S oblibou ze sebe dělá oběť, že na něj všichni útočí a dělají podrazy. Tady udělal podraz sám na sebe a my se na to jen velmi překvapeně dívali.

Pro nás jsou důležité dvě věci. Zaprvé ten systém musí technicky fungovat, ale jak jsem se díval, tak zatím je vše v pořádku. Systém nesmí mít výpadky. Druhá věc je, jestli se daně vybraly, jak ministr sliboval.

To budeme vědět až koncem příštího roku a bude to souviset s vývojem ekonomiky.

Farmářské trhy: záruka kvality, nebo podvod?

31.03.2019 06:15 Původní zpráva

Vejce od slepic, které mohly svobodně hrabat na dvorku. Voňavé uzeniny z domácí zabijačky. Zelenina vypěstovaná na políčku za domem a sklizená brzy ráno v den prodeje. Před deseti lety vypukl v Česku boom farmářských trhů. Za tu dobu se staly fenoménem, zároveň ale budí rozpaky. Ne každý obchodník schovávající se za nálepkou farmáře nabízí skutečně poctivé zboží.

Zelinářovy ruce jsou živým důkazem každodenní poctivé dřiny: hlína za nehty a suchá kůže plná oděrek, které jejich majitel už ani nevnímá. Teď má na sobě slušivou zástěru a je evidentní, že se pro dnešní den „hodil do gala“. Na trhu na pražské náplavce se ovšem každou sobotu musí otáčet skoro stejně jako na poli – zákazníci ho nenechají ani chvilku vydechnout.

S přehledem je však schopen odpovědět na všechny dotazy, které návštěvníci kladou: jak velká byla letošní sklizeň, jestli ještě má tu vynikající cibuli nebo kdy letos dorazí s první várkou medvědího česneku. Když mi přes pult s obyčejnou plechovou kasičkou podává sáček s růžičkovou kapustou, s úsměvem vypráví, jak ráno sklízel. „Máte štěstí, příště už nebude.

Pro letošní sezonu je vyprodáno.“

Palačinka za stovku

Tohle je jiné nakupování – žádné uštvané prodavačky a nepřetržité pípání čárových kódů, nákupní vozíky či všudypřítomné cedule hlásající „Sleva“ či „Akce“. Se supermarketem mají farmářské trhy společného skutečně pramálo.

Zákazníci tu nejsou proto, aby si domů odnesli karton „akčního“ mléka či nejlevnější vejce od slepic zavřených v klecích, a ušetřili tak své peněženky.

Naopak – počítají s tím, že utratí více, než kdyby vyrazili na standardní nákup.

Ceny jsou tu téměř bez výjimky vyšší než v samoobsluze. Jedno vejce vyjde minimálně na pětikorunu a chleba většinou nepořídíte pod padesát korun.

A takové speciality jako raw zákusky, které se tu dají rovněž v hojné míře koupit, už patří do zcela jiné cenové kategorie – kde jinde byste bez nejmenšího zaváhání zaplatili 150 korun za palačinku? I ten, kdo odolá pokrmům připravovaným v improvizovaných podmínkách přímo před očima, se většinou zastaví alespoň u „povinného“ stánku se zeleninou a odnese si domů trochu brambor nebo cibule. Když prý jsou ty farmářské produkty tak zdravé…

Právě kvalita nabízeného zboží a předpoklad, že je zdravější, je podle průzkumů nejdůležitějším faktorem, proč Češi farmářským trhům propadli (viz Češi a farmářské trhy).

Fígl s jahodami

Zboží od výše zmíněného farmáře z pražské náplavky svou kvalitou nezklamalo a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o vypočítavce, jenž by se chtěl na úkor dobré pověsti tohoto trhu nefér způsobem obohatit). Jenže i takové případy se dějí. A není jich málo.

Potíž je v tom, že jako běžní zákazníci si nikdy nemůžete být jisti, zda opravdu kupujete deklarovanou kvalitu. Odlišit rajče vyrostlé na českém poli od toho skleníkového z Belgie není na první pohled úplně snadné a nepoctiví obchodníci navíc nejčastěji zneužívají toho, že většina obyvatel velkých měst netuší, kdy přesně se která plodina sklízí.

Budete mít zájem:  Puchýře, klíšťata, vši – nejlepší tábor mého života!

Nijak se tedy nepozastavují nad tím, prodá-li jim stylově oděný farmář v dubnu údajně české jahody, jež ve skutečnosti krátce předtím pořídil „v akci“ v nedalekém obchodě a jejich cesta na naše talíře vedla přes oceán. Známy jsou i případy, kdy vychytralý prodejce pořídí zboží, například zeleninu, v supermarketu a na trhu ho s přirážkou prodává jako farmářské.

Pro lepší image ještě občas připíše magické slovíčko BIO.

„Tuto výpomoc z obchodů praktikují farmáři zcela běžně, když si potřebují rozšířit nebo doplnit sortiment,“ tvrdí na náplavce jeden z opatrnějších zákazníků. „Je to jednoduché – nakoupíte v Makru nejlevnější brambory, vyválíte je v bahně a na tržišti pak prodáváte jako čerstvě vyorané. Nikdo nic nepozná a u stánku máte téměř pořád fronty,“ popisuje.

Nefér praktiky potvrzují i zjištění Státní veterinární správy (SVS). Kontroly se na farmářské trhy začaly více zaměřovat poté, co vzrostla jejich popularita.

V létě 2012 provedli inspektoři na území Prahy a středních Čech pouhých sedm kontrol, zato předloni (kompletní data z roku 2018 zatím nejsou k dispozici) už byli výrazně pilnější a v celé republice navštívili dohromady 327 stánků.

Výsledek? „Celkový počet závad zjištěný při kontrolách na trzích v loňském roce (2017, pozn. red.) dosáhl 226,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Pokuty nejčastěji padaly za nedodržování hygienických zásad, zejména co se týče skladování potravin. Chyby se však našly i v případě značení výrobků: velmi častým prohřeškem je nadužívání výrazu „domácí“ či „farmářský“ u produktů, jimž takové označení nepřísluší.

Problémy má pětina stánkařů

Dochází i k odhalení případů, kdy se za zemědělce vydává překupník. Známá je například kauza z listopadu 2016, při níž se ukázalo, že ani cedulka „kvalitní farmář“ ještě nemusí představovat sázku na jistotu.

Kontrola SVS tehdy na oblíbených trzích na pražském Vítězném náměstí odhalila překupované maso právě u takto označeného stánku.

„Čerstvé maso bylo před prodejem vybaleno ze spotřebitelských obalů a prodáváno tak, aby vyvolávalo dojem, že pochází přímo z chovu,“ konstatuje zpráva SVS.

Jindy inspektoři zaznamenali třeba případy překupnictví vajec: prodejce vydával za „farmářská“ vejce nakoupená v běžném obchodě a pouze přebalená do jiných krabic. Právě potraviny živočišného původu patří mezi ty, u nichž se podvádí nejčastěji. Navíc jsou náročnější na skladování.

Kontroloři se proto zaměřují i na dodržování teplotního řetězce. „Zejména při teplém počasí může mít nedodržení správných teplot nabízených výrobků pro spotřebitele velmi závažné důsledky,“ varuje mluvčí Vorlíček.

„Stále se objevují také prodejci, kteří si neuvědomují, že například uzeniny či sýry je nutné chránit před možným vnějším znečištěním,“ dodává.

Pochybení (více či méně závažných) není málo – v letech 2017 a 2018 je kontroly SVS odhalily shodně u dvaceti procent stánkařů.

Jak poznat kvalitu

Problematika nepoctivých prodejců je velké téma. „Obávám se, že podvodníci byli a budou, vždy se najde někdo, kdo popularitu farmářských trhů zneužívá.

Pro zákazníky je však důležité, že dnes již není tak těžké se v jednotlivých trzích orientovat.

Dobrý pořadatel si kvalitu hlídá a problémy na dobrých farmářských trzích jsou spíše ojedinělé,“ uvádí Lenka Krbcová, šéfredaktorka serveru Vitalia.cz, který se o farmářské trhy podrobně zajímá již od jejich tuzemských počátků.

Přístup a zájem pořadatele je v mnoha ohledech klíčový. A je to právě on, kdo nese zodpovědnost za celkový dojem z trhu.

Jak ale běžný zákazník pozná, že se ocitl na seriózním a prověřeném prodejním místě? Dobrým vodítkem je viditelně vyvěšené logo Asociace farmářských tržišť (AFT), organizace, která si klade za cíl tyto akce kultivovat a zvyšovat jejich kvalitu.

Členství v AFT není sice pro prodejce povinné, pokud se však k němu rozhodnou, znamená to zároveň, že se zavázali dodržovat kodex farmářských trhů. V něm se mimo jiné uvádí, že nabízené zboží musí být z 90 procent českého původu a pocházet od malých či středních podnikatelů, přičemž důraz je kladen na šetrné zpracování surovin.

K iniciativě se však zatím připojilo jen devět organizátorů farmářských trhů, třebaže celkem je jich v Česku několik set. Jde tedy patrně o ty, kteří to myslí opravdu vážně – a zřejmě proto organizace nemá takřka žádné zkušenosti s tím, že by se na její dobré pověsti pokoušeli přiživit nepoctiví prodejci.

„Ani já, ani mí kolegové z Asociace takové indicie nemáme.

Lidé si přece dělají názory sami, na základě vlastních zkušeností, a právě proto chodí na dobré farmářské trhy rádi a hodně, dokonce čím dál víc,“ tvrdí Šárka Sedláčková z občanského sdružení Archetyp, která koncept farmářských trhů už v roce 2007 – dva roky před jejich prvním ročníkem – pomáhala prosadit na pražském magistrátu.

„Taky už jsem slyšel zvěsti o tom, že většinou jde jen o skupovanou zeleninu, dokonce i takové extrémy, že se tam najímají babičky, které vypadají co nejvíc ‚farmářsky',“ říká Lukáš Hejlík, popularizátor moderní kuchyně, jenž se svým projektem Gastromapa dlouhodobě sleduje trendy tuzemské gastronomie.

Osobně prý ale podobným fámám nevěří a na trhy chodí rád. Dopustit nedá na brněnský „Zelňák“, který považuje za nejautentičtější.

„A o tom to podle mě je – ne že by se v lidech najednou objevila potřeba nakupovat to ‚nejfarmářštější', ale proto, že mají z nakupování úplně jiný pocit než někde v hypermarketu se slevovým letákem,“ vysvětluje si farmářský boom.

Skeptická zakladatelka

Zato jiná známá osobnost české kulinářské scény, Hana Michopulu, nejde pro ostřejší slova daleko. Přitom to byla ona, kdo v roce 2009 pomáhal farmářské trhy rozjet. Osobně v pražských Klánovicích zakládala jeden z prvních podniků tohoto druhu a dlouho platila za jejich velkou propagátorku. Původní nadšení je už ale pryč.

Kritiku přitom nesměřuje ani tak na kvalitu nabízeného zboží, jako spíše na podobu trhů, které za ta léta prošly velkou proměnou. „Staly se z nich spíše street food festy, atmosféra mi připomíná matějskou, a to nemám ráda. Chodím na ně jen výjimečně.

Pokud si chci nakoupit levné čerstvé zemědělské produkty na vaření, chodím jinam,“ uvedla loni v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Například Tomáš Popp, zakladatel prvních (a zatím jediných) farmářských trhů v Plzni, to vidí opačně: „Situace v tuzemsku podle mne není špatná.

Třeba na trzích v Německu nebo Rakousku najdete dost často zboží, které bychom na ty naše nezařadili. Nebuďme tak kritičtí. Podívejte se, co se povedlo vybudovat pro malé prodejce – farmářské trhy, farmářské obchody…

Mají kde prodávat své produkty a to je báječné,“ říká optimisticky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *