Jak se zbavit strachu z řízení

strach Jak se zbavit strachu z řízení

Pro někoho je myšlenka na získání
řidičského průkazu a následné řízení auta velice vzrušující. S autem totiž
získáváme obrovskou svobodu, neboť se můžeme vydat prakticky kamkoliv. Ale pro
začínající a nezkušené řidiče je myšlenka na řízení auta doslova noční můrou.

I když by s nováčky za volantem měl často
jezdit zkušenější řidič, často se tak neděje, což těmto „zelenáčům“ zrovna
nepomáhá. Jak tedy strach z řízení překonat?

Vezměte si někoho s sebou

Nervozita při řízení auta nemusí nutně
znamenat, že jste nervózní ze samotné činnosti. Můžete být nesví i z toho, že jste v autě sami.

Pokud se
po získání řidičáku stále bojíte řídit auto sami, jednoduše poproste někoho, ať
jede s vámi. Tato osoba ani nutně nemusí vlastnit řidičák, protože stačí, když si s vámi bude povídat, čímž vás
udrží v klidu.

Jakmile si na řízení trochu zvyknete, začněte podnikat
kratší výlety, ale samozřejmě si klidně můžete vzít někoho s sebou.

Zúčastněte se školení řidičů

Určitě znáte ten pocit, kdy máte ještě mokrý
řidičák v peněžence, ale stále si nejste jistí svými řidičskými
schopnostmi.

Proto byste se v této
chvíli měli účastnit školení řidičů
, během něhož zjistíte vaše slabé i
silné stránky.

Zkušený instruktor vám bude neustále dávat rady, co dělat,
případně jak se zachovat během konkrétních situací na silnici. Jakmile tento výcvik absolvujete, budete si
svými schopnostmi daleko jistější.

Jezděte nejprve ve dne

Pokud jste stále za volantem nervózní, pak se
snažte řídit raději přes dne.

V noční
tmě na vás může znenadání vyskočit srna nebo divočák,
a vy tak budete muset
tuto situaci vyřešit ve zlomku vteřiny.

Proto je ze začátku daleko lepší, když
budete řídit převážně ve dne. Jakmile si ale zvyknete řídit sami bez přítomnosti druhé osoby, můžete se pustit i do
překonání strachu z nočních jízd.

Řízení může být velice zábavné, ale pro někoho
to může stále představovat neřešitelný problém. Vyzkoušejte naše osvědčené rady
a za pár týdnů už budete řídit jako profesionální šofér.

Jak se zbavit strachu z řízení Přidejte si magazín CarsMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Jak jsem se přestala bát řídit auto

Ještě před pár lety jsem se hrozně bála řídit auto. Dovolím si to spojení „hrozně bála“, protože to byl opravdu hrozný, obrovský strach. Při představě, že sedám za volant, se mě zmocnila panika, bylo mi fyzicky špatně, nebyla jsem schopná rozumně uvažovat a nejradši bych prchala pryč. Netušila jsem, odkud ten strašný strach vyvěral, ale věděla jsem, že to nedokážu ovládnout.

Jak se zbavit strachu z řízení

Může se člověk učit řídit, když na to není vnitřně připraven?

Řidičák jsem dělala v 17 letech při střední zemědělské škole, kde jsme ho všichni mohli dělat zadarmo. A když už se za to nemuselo platit, tak přeci bylo jasné, že si ho budu dělat. Kdyby se mě ale někdo zeptal, jestli chci, odpověděla bych, že ne.

Podle toho taky autoškola vypadala. Bála jsem se každé jízdy, každou svou chybu jsem špatně nesla a domů jsem se vracela s brekem a psychicky vyčerpaná. Jak jsem udělala zkoušky, to fakt netuším.

Nebylo mi ještě 18, takže jsem na řidičák čekala několik měsíců, kdy jsem pochopitelně nejezdila. Potom jsem se několikrát pokoušela jet krátké trasy v okolí domova, ale pak jsem mírně nabourala a bylo sečteno. Strach, který tam v podvědomí stále byl, vylezl ven.

Pár pokusů po nabourání mě jen utvrdilo v tom, že tohle nedám.

Mé neřízení mě neomezovalo, ale omezovalo mé okolí

Začala jsem studovat v Praze, kam jsem jezdila vlakem. Doma jsem měla „servis“ od rodičů. Vždycky jsem se nějak dostala tam, kam jsem chtěla. Jako omezení jsem to, že neřídím, necítila.

Pak můj muž dostal služební auto a začali jsme z Prahy jezdit domů autem (cca 200 km). On sice respektoval, že se bojím řídít, ale čas od času nenápadně upozorňoval, že by se občas opravdu hodilo, abych řídila. Např.

třeba proto, že já obvykle nepiju alkohol, kdežto on by si třeba rád něco dal, apod.

Velká osobní změna a velké přání

V té době, tedy asi 12 let od mých řidičských začátků, jsem se díky různým okolnostem dostala k postupnému řešení svých zdravotních a psychických problémů. Díky mnoha pomocníkům jsem začala chápat, co se se mnou děje a proč. Zvýšilo se mé sebe-vědomí, tedy vědomí toho, co se se mnou děje.

Také jsem začala cítit, že můj strach z řízení auta je problém. Moc jsem si přála ho vyřešit. Své přání jsem si často psala (dát přání na papír je důležité, aby se celý vesmír mohl spojit a umožl nám to uskutečnit). Při cestě po Indii jsem jej také na papírku vhodila do posvátného ohně při rituálním obřadu.

Stále jsem hledala příčinu, ale na strachu se nic nezměnilo. I když jsem to uvnitř necítila, hlavou jsem se rozhodla, že se pokusím za volant sednout (když ty argumenty jsou tak jasné). Jela jsem „jen“ po vesnici, ale bylo to pro mě nesnesitelné.

Strach a panika byly tak velké, že jsem odmítla to znovu zkoušet.

Přijímám zodpovědnost za svůj život

Poté se mi dostala do ruky knížka Zdeňky Jordánové „Já řídím“. Stačilo mi přečíst si z ní prvních pár stránek, protože v nich jsem objevila dvě velká „AHA“. Prvním bylo, že mezi řízením auta a řízením vlastního života je paralela.

Bojím-li se řídit auto, bojím se i řídit (mít ve svých rukou) svůj vlastní život. Ano, ve skrytu duše jsem si musela přiznat, že jsem to tak měla od dětství a že to stále mám. Nechávám jiné (rodiče, manžela), aby to podstatné v mém životě řídili a sama se bojím.

Druhé „AHA“ přišlo po přečtení věty, nebo chcete-li afirmace: „Přijímám zodpovědnost za svůj žvot.“ Bylo to pro mě tak silné a tak těžké, že jsem knížku dál nečetla.

Pracovala jsem s touhle větou a kdykoliv se objevila nějaká pro mě těžká situace, zpytovala jsem sama sebe, jestli právě teď přijímám zodpovědnost za důsledky svých činů (a dělám to tak doteď).

Budeš řídit, až to budeš chtít Ty sama kvůli sobě

Pak nastala v mém životě další významná změna. Porodila jsem dcerku Barborku a na mateřskou jsme se přestěhovali z Prahy zpět do rodného města. A s tím přišla řada dobře míněných rad, které možná budete poznávat. „Bylo by dobré, abys řídila auto, protože s malým dítětem je třeba často jezdit k lékaři (nemocnice je 20 min jízdy), na nákupy, k prarodičům.

“ „A co později, až tvoji rodiče budou potřebovat pomoct (bydlí v sousední vesnici), jak to uděláš bez auta?“ Ano, uznávám, že těch dobrých důvodů bylo opravdu hodně, ale ten vnitřní strach tam pořád byl. A já už věděla, že rozumem ho nepřekonám. Když bylo Barborce asi 5 měsíců, sešla jsem se s kamarádkou, která dělala kynezilogické odblokování.

Chtěla jsem pořešit svoje časté bolení v krku a také jsem si vypsala několik dalších témat k řešení (mezi něž patřilo i auto). Ona se na ten papír koukla a řekla mi jednu důležitou větu. „Auto budeš řídit, až to budeš chtít sama kvůli sobě, ne proto, že ti ostatní říkají, proč je to důležité nebo praktické.

A tahle rada mi pomohla znovu si uvědomit, že JÁ jsem ten, kdo řídí svůj život a až já se rozhodnu kvůli sobě, tak to tak bude.

Přání se plní, až nastane ten správný čas

O několik měsíců později jsem se přistihla, že když sedím jako spolujezdec vedle řidiče, vidím sama sebe, jako bych byla za volantem. V tom okamžiku promýšlím dopravní situaci, jak bych se v ní zachovala, co bych dělala.

Když jsem si to uvědomila, došlo mi také, že to dělám s úplným klidem, že v tom není žádná panika ani strach. O dalších několik měsíců později jsem se rozhodla, že půjdu znovu do autoškoly.

Že si chci zaplatit kondiční jízdy a jezdit s někým, „kdo vedle mě bude mít taky pedály“ ???? pro větší pocit bezpečí. A tehdy to bylo mé vlastní rozhodnutí, které jsem tak cítila já sama.

17 let poté, co jsem udělala řidičské zkoušky, jsem opět sedla za volant

První jízdy byly opravdu krušné. Boj se strachem nebyl jednoduchý a vím, že kdybych se rozhodla zkoušet to znovu jen s manželem, určitě bych to zase vzdala. Teprve po asi páté kondiční 1,5 hodinové jízdě jsem přijela domů a říkala jsem si: „Jo, to půjde.“ ????

Nyní je to 2 roky co jezdím, jezdím v klidu, s velkou pokorou a velkou vděčností, že jsem to zvládla. Dlouhé trasy a cesty tam, kde to neznám, mě ještě znervózní, ale vím, že to postupně bude lepší. Cítím sama v sobě sílu a mám pocit, že když jsem překonala tohle, tak už v životě zvládnu cokoliv ????

Co jsem pochopila o strachu

  • Strach nejde zničit, sám od sebe nezmizí.
  • Máme vždy jen 2 možnosti.
    • Buď proti svému strachu vykročíme, a tak jej proměníme v jinou pro nás pozitivní energii.
    • Nebo zůstaneme ve strachu (a můžeme ho třeba i zatlačit do podvědomí) a potom nás energie strachu pohltí, paralyzuje, nebo dokonce zničí. Energie strachu, která v nás zůstává, postupně působí na vše, co děláme. Zastavuje nás, drží v šachu a působí na nás tak, že máme dojem, že je stále větší, až dojde k nějakému kolapsu.
      Nic mezi tím neexistuje.
  • Nejde o to nemít strach, ale uvědomit si, z čeho mám strach. A potom k němu zaujmout postoj, že jej vnímám jako výzvu k překonání sama sebe, k transformaci.
  • Vše má svůj správný čas. Je jen třeba rozlišovat mezi tím, jestli si něco nalhávám a vlastně utíkám, nebo naciťuji, zda už jsem připravena.

7 tipů, jak překonat strach z autoškoly

Na začátku autoškoly se více či méně bojí každý, ať už rozjezdů, křižovatek, řazení nebo instruktorů. Nenechte se však lapit do svých černých představ a fantazií. Naberte sebevědomí a udělejte první krok, určitě budete mile překvapeni. Myslete pozitivně a najděte si v řízení radost. Obavy a úzkosti za volant nepatří. Autem se naučí jezdit skutečně každý, kdo si věří!

Budete mít zájem:  Kariéra, nebo dítě? zde jsou vaš názory!

Jak se zbavit strachu z řízení

Co můžete zkazit? Odřete auto? Chcípne vám motor? Nabouráte? Auto je pojištěné, motor občas chcípne každému a bouračce vždy zabrání instruktor. Autoškola je tu od toho, abyste dělali chyby bezpečně pod dohledem instruktora.

V autoškole se vám nemůže v podstatě vůbec nic stát. V autě s vámi bude zkušený instruktor s mnohaletou praxí, který bude mít vlastní pedály, spojku a brzdu. Vaši jízdu bude mít zcela pod kontrolou a bude vám navíc pomáhat.

Autoškola je tu od toho, abyste se naučili z vašich chyb bezpečně.

Zjistěte si, jak probíhá autoškola

Nebojte se neznámého. Navštivte vybranou autoškolu osobně, zeptejte se na výcvik a seznamte se s prostředím. První hodina výcviku bude organizační. Další hodiny vyzkoušíte trenažér a poté již hurá do provozu.

Instruktor vás naučí základy bezpečné jízdy a dohlíží na váš pokrok. Pokud vám výcvik nebude stačit, můžete si vždy dokoupit další hodiny jízd. U závěrečné zkoušky napíšete testy, které ověří vaše znalosti ze silničních pravidel.

Absolvujete poté závěrečnou jízdu s komisařem, která bude bezpečná a sebevědomá. A hurá na magistrát pro řidičák.

Naučte se předpisy a autoškolu on-line

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Věnujte čas domácí přípravě. Pořiďte si učebnici autoškoly a naučte se silniční předpisy, dopravní značky i základy ovládání automobilu.

Vyzkoušejte si on-line autoškolu a hry zaměřené na křižovatky nebo parkování. Případně také poproste rodiče nebo starší sourozence, aby vás zasvětili do základů řízení a rozjezdů.

Instruktoři to obvykle nevidí příliš rádi, nicméně pokud vám to dodá více sebevědomí s chutí do toho.

Vyberte si kvalitní autoškolu

Nechte si opravdu záležet na výběru kvalitní autoškoly. Investujte čas do on-line průzkumu, nespoléhejte pouze na nejbližší autoškolu za rohem. Získejte doporučení od přátel a vyhledejte si recenze autoškol. Levná autoškola vám přinese velmi jistě více starostí a stresu než poctivý výcvik s instruktorem, který se vám bude věnovat na 100 %.

Začněte autoškolu s kamarády

Nemusíte být v tom sami. Přemluvte kamarády nebo sourozence a do autoškoly doražte společně. Nejenže často získáte skupinovou slevu, ale první krok bude pro vás jednodušší. Můžete společně navštěvovat výuku teorie nebo sdílet zážitky z individuálních jízd. Ve dvou se to vždycky lépe táhne!

Vyzkoušejte autoškolu s automatem

Zvažte zda nevyzkoušet automatickou převodovku, která řadí za vás! Používáte pouze brzdu a plyn, žádnou spojku. Odpadá vám tak řazení. Auto vám nikdy nechcípne a získáte tak spoustu času na sledování provozu kolem. Jakmile stres opadne vraťte se k manuální převodovce nebo si dodělejte jednoduše autoškolu s automatem!

Zbavte se strachu

Vždy uvažujte pozitivně. Udělejte první krok a neztrácejte sebevědomí! Jak se zbavit strachu? Vyjeďte mu naproti! Nebojte se neúspěchu a nenechte si otrávit autoškolu ještě dříve než ji začnete. Přejeme vám, aby se vaše temné scénáře nenaplnili a autoškola pro vás byla výzvou i příjemným zážitkem, na který budete rádi jednou vzpomínat.

Strach se odbourává znalostí. Znalost se získávástudiem a praxí. Musíte jezdit, jezdit a jezdit!

Strach z řízení auta

Dobrý den,

Moc Vás prosím o radu. Minulý rok jsem úspěšně udělala řidičák, ale jezdila málo, protože jsem se bála. Strach specifikovat úplně přesně neumím, ale co mi vadí vlatsně nejvíc, tak jsou rozjezdy a to vlastně jen v případě, kdy za mnou někdo stojí a parkování, když musí být rychle a je málo místa.

Ale je to i nějaký strach obecně..

Přečetla jsem knihu od Zdeňky Jordánové – já řídím, částečně jsem na to téma měla i odblok (prý mám přijmout to, že se učím a chyby jsou v pořádku, dále jsme vztahovačná – každé troubení je na mě a podobně…), Pořád se to ale nedaří překonat tak, abych byla v autě v klidu s tím, že vím co dělám.

Na podporu samostatnosti a odhodlanosti jsem si koupila tedy vlastní auto (že když by se něco stalo, rozbiju svoje a ne přítele). Vzhledem k tomu že jsem takový hravý člověk – barevné nehty atd tak jsem chtěla neobvyklé, výletní, malé a hlavně moje – takže mám malého peugeota v cabrioletu.

Možná i ta volba něco prozradí ???? Auto si sebou nese celkové číslo 7 =16, 8 číslíce a 8 písmena). Pro přesnost – kdyby se Vám s tím chtělo pohrát 4SY 0148. Ale v autě chyba nebude, mám to ve všech. Slečna co ho měla přede mnou je kinezioložka a masérka, auto působilo velmi pěknou energií a na svůj věk je jako nové. 

Asi 6x jsem teď jela do práce či za rodiči – celkem asi 190km sama v autě, ale strach mě pořád svírá. Včera když jsem jela domů, celou cestu se mi klepaly zuby a to je cesta, kterou znám nazpamět, po dálnici, kde jsem v klidu téměř vždy.,. takže mě to zaskočilo i samotnou.

 Už jen při představě, že někam mám jet, se mi sevře žaludek a rozbolí střeva (mám ulcerozní kolitidu, ta se teď postupně tím stresem zhoršuje a to byla v klidu téměř 2 roky). Když už jedu je to lepší… Do práce jezdím velmi brzy ráno, aby nebyl provoz a abych našla místo, to mě vcelku uklidňuje. Na podporu pozornosti jsem si koupila Guaranu, ale moc to nezabírá.

Četla jsem v nějakém přísppěvku zde Noni, to jsem užívala ještě nedávno, takže zase nasadím. Ale co dál by mohlo pomoct? Jak se toho zbavit? Řízení mě i baví, včera ráno jsem i na chvíli pocítila obrovský vděk a radost, že je to super, jen si asi moc nevěřím – jsem perfekcionista a ještě k tomu docela nerozhodná. Ale jak se rozhodnu tak jdu za tím a hledám cesty.

Obecně i v životě mám ráda organizaci, věci pod kontorlou, plány, nejlépe to musím organizovat já, jinak mám pocit, že to neklapne jak má, až na nějaké výjimky, kdy se ráda jen svezu. Jsem velmi samostatná a většinou si poradím sama, či vyhledám informace (což vlastně není nijak pozitivní, protožě mi unikají nové zdroje, co ke mě plynou sami a já je nevidím, dokud je nehledám).

Tímto chci jen říct, že přirovnání k tomu, že se bojím řídit svůj život mi moc nesedí, ale třeba na to opět koukám úplně jinak a neumím uchopit.. ???? 

  • Moc děkuji za Vaši odpověď a případné postřehy a rady. Ráda si zaplatím i nějaký delší rozbor ????
  • S pozdravem
  • K.
  1. Dobrý den,
  2. nejprve si přečtěte podobný dotaz TADY, pokud jste ho nečetla… 
  3. Ukážu vám jiný úhel pohledu na váš problém ????

Co když strach řídit svůj život znamená strach jít do životních výzev a překonávat je? Protože vy žijete mužský život, přitom jste ženou.

Nemůže to být strach pusitt mužský princip a konečně začít žít to, kým jste? Vědomé ženství. Vidím v tom strach z této cesty, protože vědomé ženství je pasivní přístup.

Nekontrolovat, dovolit věcem volný průběh, nehlídat výsledek, … prostě žít přesně obráceně, než jak popisujete, že žijete ????

Podívejte se na kurz Žena je láska, je zdarma a najdete v něm své ženské výzvy i způsoby, jak je překonávat.

Máte pouze mužskou enertii (samá lichá čísla) a to navíc hodně silnou – totální neschopnost mluvit o svých pocitech (dvě izolované jedničky), neustálé myšlenky v hlavě (izolovaná trojka) a touhu po ovládání partnera, žárlivost a potřebu ho vlastnit ohromnou energii dosáhnout čehokoliv, co si umanete (rovina energie). Navíc charakter krevní skupiny O – mužská síla na desátou…

Určitě bych viděla základ ve vyléčení ulcerozní kolitidy, která s tím vším naprosto souvisí. Neustálé řešení všeho možného a aktivace starých křivd a zranění, neustálé oživování toho, co už nejde změnit. Strachu se zbavíte tím, že vyřešíte tento základní problém. 

  • Doporučuji vám AC Zymes 2-2-2 + Green Health 2-2-2 + Liquid Chlorophyll 3 lžíce + Evening Primrose Oil 1-1-1 + C 1000 2-2-0 + Rhodiolin 2-2-2
  • Strava čistá, určitě víte, že žádné cukry, pečivo, maso (kromě ryb), mléčné výrobky. 
  • Těším se na vás v KRUHU, který budu otevírat v květnu jako každý rok!
  • s láskou vaše Empatia
  • Zpět na přehled všech dotazů

Jak se zbavit strachu

Dle současných poznatků evoluční psychologie se ukazuje, že strach je pro lidstvo mimořádně důležitá emoce, upozorňuje totiž na hrozící nebezpečí a spouští fyziologické reakce v těle typu (fight or flight) zaútoč nebo běž.

Další možnou reakcí je, že člověk pod vlivem velkého strachu doslova zamrzne. To jsou všechno přirozené reakce, které nemáme pod vědomou kontrolou, až ex post jsme schopni racionálního posouzení dané situace, tj. uvědomit si, že se jednalo o strach.

 

Různých strachů a obav zažívají lidé v moderní společnosti hodně, může se jednat o strach z opuštění, či ztráty lásky partnera, strach z nemoci. Častý je také strach ze selhání u těch lidí, kteří jsou vychováváni k tomu, aby dosáhli v životě úspěchu (prestižního zaměstnání, majetku nebo peněz, sportovních výkonů, atp.). 

Jak se zbavit strachu? – je to vůbec možné?  

Jak se zcela zbavit strachu není možné, protože strach je přirozenou součástí života a našeho fungování. Strach není to samé co úzkost, ale jejich rozlišení nebývá jednoduché. Strach bývá spojený s určitým, konkrétním strachem (z něčeho nebo někoho). Naopak, když lidé prožívají úzkost, nejsou schopni říct, co konkrétně ji vyvolalo. 

Úzkost bývá často spojená s velmi nepříjemnými tělesnými reakcemi jako např. bušení srdce, třes rukou, stažení žaludku, nespavost. Toto velmi dobře znají lékaři na pohotovosti, kde vyšetřují člověka s podezřením na srdeční potíže a ukáže se, že fyzicky je naprosto v pořádku, ale že se jedná o velký strach nebo úzkost. 

Jak se zbavit strachu – psychoterapie

Problémy typu jak se zbavit úzkosti a strachu jsou v současné době velmi častou příčinou vyhledání individuální psychoterapie nebo skupinové psychoterapie. 

Jak se zbavit strachu je možné také pomocí psychoanalytická psychoterapie, kterou poskytujeme na našem pracovišti psychoterapie Praha. V průběhu individuální psychoterapie  při hledání odpovědí na otázku jak se navždy zbavit paniky úzkosti a strachu se snažíme dostat ke klientovým dávným a zapomenutým zkušenostem, zážitkům a emocím z jeho dětství nebo dospívání. 

Jak se zbavit úzkosti a strachu

Příčinou úzkosti, příp. panických atak často bývají situace, které v době dětství nebo dospívání lidé nedokázali zvládnout jinak než tím způsobem, že se začali před emocemi s nimi spojenými chránit a nepřipouštět si je.

Budete mít zájem:  Jaký bude letošní ročník vína?

V bezpečném a chráněném psychoterapeutickém prostředí si tak lidé mohou začít tyto zážitky vybavovat. Cílem psychoanalytické psychoterapie je dostat tyto věci z nevědomí do vědomí, tj.

uvědomit si je, odžít si emoce s nimi spojené a tímto způsobem je zpracovat.  

Na otázku jak se zbavit vnitřních strachů odpověď tedy zní, prací na sobě, což nebývá jednoduché a nějakou chvíli to trvá.

Jednoduché odpovědi neexistují ani na další otázky typu jak se zbavit strachu z nemoci, jak se zbavit strachu z řízení auta nebo jak se zbavit strachu z létání. Je to velmi individuální, málokdy lze najít jednoznačnou příčinu.

 Nevěřte, prosím, nikomu, kdo vám slibuje rychlé způsoby řešení toho jak se zbavit strachu

Jak se zbavit strachu – ostatní témata

V souvislosti s otázkou jak se zbavit strachu je někdy nutné se v terapii zabývat také následujícími problémy:  

Jak se rychle a bez strachu vrátit za volant po dlouhé době

V Česku žije mnoho lidí, kteří sice mají řidičák už několik let, ale od autoškoly za volantem neseděli. Také jsou lidé, kterým zakázal řízení auta na několik let úředník. Jak se snadno a rychle za volant vrátit po dlouhé době?

Pro někoho, kdo už řídí dvacet let, každý týden najezdí několik set kilometrů po různých silnicích a auta střídá skoro častěji než ponožky, bude tohle triviální článek a možná ho odkážeme na jiná témata. Třeba si může něco přečíst o ojetinách:

Ale jsou lidé, kteří z nejrůznějších důvodů za volantem dlouho (celé roky) neseděli. Nejčastěji se to týká těch, kteří si sice v dávné době udělali řidičák, ale pak neměli nikdy ani auto, ani potřebu si ho koupit a řídit. Až teď.

Případně může jít o lidi, kteří byli několik let v zahraničí bez auta, ale klidně se také mohli léčit z dlouhé nemoci či úrazu, případně byli několik let ve výkonu trestu a se zákazem řízení.

Také ale může jít o lidi postižené amoxofobií, tedy chorobným strachem z řízení dopravních prostředků. Jestli ale zvládnete jízdu na kole, zvládnete i vůz.

Mně osobně je tohle téma velmi blízké. Ve volném čase se věnuji také řidičskému koučinku a musím říci, že vrátit sebedůvěru starší paní, která 25 let neseděla za volantem, je někdy vlastně lehčí úkol, než se snažit nadrženému mladíkovi vysvětlovat, že nejdřív se musí naučit v autě správně sedět a pak se teprve může učit driftovat a pilovat závodnickou stopu na Nordschleife.

I s lidmi, kterým řízení zakázal na několik let úředník, se pracuje vlastně dobře. Osobně jsem byl až zaskočen mírou pokory, se kterou se člověk po sedmi letech vracel za volant osobního auta. Kdyby s takovou vážností přistupoval k řízení každý, asi by se nám všem jezdilo po silnicích lépe. Ale k věci.

Tohle téma je nesmírně složité a s každým pracuji individuálně. Nemůžete lidi naházet do jedné skupiny a snažit se jim všem najednou cpát do hlavy, co mají dělat. Každý má jiné potřeby, různá očekávání a odlišné cíle. Někdo naposledy seděl v autě v roce 1985, někdo je už na moderní provoz poměrně zvyklý a jen pár let neřídil. Každý se bude znovu „učit“ jinak.

Jestli se bojíte vyrazit do provozu hned naostro, tak je několik možností, jak si řízení auta vyzkoušet. Asi nejjednodušší je si najít nějaké místo, kde si lze ovládání osahat, zkusit si rozjezdy, manévrování a podobně. Ideální jsou nepoužívané letištní plochy, případně nějaká nepoužívaná slepá silnice či odstavná plocha.

Nepoužívaná plocha starého letiště je ideální místo, kde si v klidu můžete řízení auta vyzkoušet. A je jedno, jestli jste začátečník, který bude trénovat rozjezdy se spojkou a otáčení, nebo už zkušený jezdec, který chce zkusit, co jeho auto dělá za limitem přilnavosti

Pokud se jedná o lidi, kteří řidičák ještě nemají, a legálně tak mohou řídit jen mimo pozemní komunikace, případně jim ještě neskončil úředně nařízený zákaz řízení, musí jít o místa, kde neplatí zákon 361/2000 Sb. o pravidlech provozu na pozemních komunikacích. Ale stejně v té situaci potřebujete vlastní (nebo půjčené) auto a někoho, kdo vás na místo mimo pozemní komunikace legálně odveze.

Ti, kteří řídit legálně mohou, mají možností více. Když vynecháme běžný provoz, tak mnoho autoškol nabízí tzv. kondiční jízdy, které jsou právě určené pro lidi s platným řidičákem, ale kteří dlouho neřídili. Lze si domluvit i individuální tréninkové jízdy s koučem. Někdo vám půjčí svoje auto, jiní vyžadují, abyste už měli svoje.

Různé pokročilé kurzy řízení, zde například kurz jízdy na sněhu, jsou atraktivní hlavně pro zkušenější řidiče sportovních aut, ale i začátečník si z nich může odnést opravdu hodně

Odvážnější se mohou přihlásit i do kurzů bezpečné jízdy, kde se učí zvládání nejrůznějších krizových situací, jako je smyk, vyhýbací manévr a podobně.

Ale to bychom doporučili až tehdy, kdy už máte základní ovládání auta zažité a nepřemýšlíte nad ním. Tam nemají čas vás učit rozjezdy se spojkou, tam už se počítá s tím, že základy umíte a chcete se zlepšit.

To samé platí pro kurzy sportovní jízdy na závodním okruhu, ale ty pro vás také asi nebudou úplně relevantní. Aspoň ne teď.

Není žádná ostuda někoho poprosit, aby si našel čas a nejprve jezdil s vámi. Chce to ale někoho, kdo vám bude morální oporou a pomocníkem, a ne někoho, kdo bude nervózně rozhazovat rukama a nadávat.

Řidič se zkušenostmi je samozřejmě lepší, protože nejtěžší bývá umět filtrovat tu obrovskou spoustu informací, které řidič zpracovává.

Některé jsou důležité (dopravní značky upravující přednost), jiné nepodstatné (reklamní billboard na slevovou akci v obchoďáku).

Když se vracíte za volant po dlouhé době, raději vezměte někoho zkušeného s sebou jako „odborný dozor“, který v případě potřeby auto také odveze

Začínající pilot dopravního letadla tam také nesedí sám a pomáhá mu zkušený kapitán. Když takhle někoho učím se vrátit za volant, všiml jsem si, že se lidé zbytečně dostávají do stresu špatným dýcháním.

Zadržují dech a je na nich vidět, že se snaží překonávat hranici, které je pro ně značně nekomfortní (ať už jde o rychlost jízdy či složité dopravní situace).

Proti tomu se dá bojovat tak, že začnete jezdit stejné krátké trasy a ideálně každý den.

Nejlepší je začít jezdit po krátké trase, ideálně mimo velmi frekventované silnice a v době, kdy je provoz slabší.

Asi není úplně dobrý nápad se hned pustit v pondělí v půl osmé ráno do pražského centra (já vím, že vám někdy nic jiného nezbývá), ale pokud to jde, udělejte si z ježdění autem každodenní rutinu, ideálně za nějakými příjemnými zážitky, ať máte řízení auta spojené s pozitivními dojmy, a ne jen s tím, že vás vozí jen tam, kam nechcete (k zubaři, na finanční úřad…).

Zkuste si najít v okolí nějakou méně frekventovanou silnici (s tím vám poradí vaši známí, kteří pravidelně jezdí) a každý den si udělejte po té samé trase krátký výlet. Nejprve vás to asi bude vysilovat, protože budete muset dávat opravdu velký pozor, sledovat značky, křižovatky, profil silnice…

A vypořádávat se s okolním provozem, který určitě bude chtít jet rychleji než vy. Ale každodenním opakováním se vám to všechno zautomatizuje a zvyknete si.

Už budete podvědomě vědět, kam silnice vede, co bude následovat a to vám pomůže pak sledovat i ostatní věci a nesoustředit se jen na to, jak a kam máte kroutit volantem.

Ze zkušenosti vím, že se často ženy bojí toho, že je budou chtít všichni okolo nich zabít jen kvůli tomu, že jedou trochu pomaleji a od křižovatky nevystřelí jak formule.

Za tohle může neustálá mediální masáž o tzv.

silničních pirátech a „agresivních podnikatelích v černých luxusních béemvé“, jak toho imaginárního „piráta silnic“ v nejmenovaných televizních zpravodajstvích nejčastěji vystihují.

S naštvanými řidič se občas setkáváme všichni. Nejsou ale pravidlem a i oni se chtějí prostě jen včas a bezpečně dostat do cíle své cesty

Já nevím jak vy, ale já takové řidiče zatím potkal jen ve filmu. Občas někdo na silnici zazmatkuje, ale spíše je to jen člověk, který neví, kam má jet, nebo nedává pozor, protože mu zrovna někdo píše něco srandovního. A sledovat mobil je pro někoho důležitější, než věnovat pozornost provozu a třeba značkám upravujícím přednost či světelné signalizaci.

Ale rozhodně nikdo nejezdí po silnici proto, aby do někoho naboural a někoho zranil či zabil. Každý se jen chce včas a bezpečně dostat do cíle své cesty. Stejně jako vy. Řidiči se vždycky na silnici nějak domluví, takže stačí dávat včas a jasně najevo své úmysly a pak na vás nikdo nebude troubit a rozhazovat rukama.

Jak tak zjišťuji, největší hrůzu má spousta nejen začínajících, ale i málo zkušených řidičů z rozjezdů se spojkou. Není žádná velká ostuda, když to někomu jednou za čas při rozjezdu se spojkou „zdechne“. Stává se to každému, i zkušenému řidiči. Mně taky.

Plno lidí to ale hned vzdává a nemají tu trpělivost. Jestli patříte mezi ty, kteří z tohohle mají tu největší hrůzu a každý příjezd ke křižovatce v kopci znamená paniku, strach a pocení rukou, prostě si kupte auto se samočinnou převodovkou a jednoduchým řízením.

Na trhu je nejen dost nových aut s automatem, ale i spousta solidních ojetých aut, která mají funkční a spolehlivý automat a se kterými se jezdí opravdu snadno. Já osobně už bych do auta na dojíždění a jezdění po městě nic jiného než automat nechtěl.

Budete se divit, jak spoustě lidí automat pomohl. Uklidní se a rychle získají za volantem důvěru.

Je to proto, že odbourají tu pro ně největší stresovou záležitost (rozjezdy do kopce se spojkou na semaforech s krátkým intervalem a nervózními řidiči za zády), soustředí se pak na důležité věci a to učení jim jde rychleji.

Budete mít zájem:  Sexkoučka Poupětová: Nejvíce ji baví povídat si s lidmi o sexu

A už se mi pár lidí, se kterými jsem před lety pracoval a pro které automat byla vlastně jediná možná cesta, jak se snadno a rychle vrátit za volant, ozvalo, že by si to přeci jen s pákou a spojkou zkusit chtěli, že je vlastně řízení začalo velice bavit.

Možná i pro řízení auta je potřeba trochu toho talentu, ale závodníka z vás nikdo nechce. Na to, aby se každý dopravil tam, kam potřebuje, stačí prostě jen praxe a správné návyky. Cizí jazyk se také naučíte jen tak, že jím budete mluvit.

A řídit auto tak, že prostě budete řídit. Hlavně prosím pěkně nepropadejte panice a nemyslete si, že jakmile vyjedete autem do provozu, tak se na vás hned vrhne smečka „pirátů v černých béemvé“, která vás bude chtít rozcupovat na kusy.

Osobní automobil je úžasný vynález, který nám stále ještě poskytuje určitou míru osobní svobody a rozhodování, tak se nebojte všech jeho výhod naplno využít. Uvidíte, že i řídit auto může být opravdová radost.

Máte řidičák, ale jezdit se bojíte? Víme, co vám pomůže

Foto: F8 studio, Shutterstock.com

Řidičák můžete nosit v peněžence klidně roky, to však neznamená, že byste sami sebe nazvali řidičem. Naopak. Čím déle po absolvování autoškoly neřídíte, čím jste také starší, tím je to celé tak nějak těžší. Strach z řízení vám však mohou pomoci překonat speciální kurzy, kondiční jízdy či terapie.

Máte řidičský průkaz, ale bojíte se řídit? V tom tedy rozhodně nejste samy. Čtenářka Kamila (38) popisuje: „Autoškolu jsem si dělala hned v osmnácti. Instruktor se ke mně nechoval úplně hezky. Zesměšňoval mě snad každou jízdu.

Nakonec jsem sice zkoušku složila napoprvé, ale byla to spíš šťastná náhoda. Naostro jsem se za volantem bála ještě víc. Dělala jsem chyby, pro což mámin přítel neměl moc pochopení.

Sice nekřičel, ale obvykle mě po pěti minutách nechal zastavit s tím, že se omlouvá, ale nechce, abych celou rodinu zabila,“ a pokračuje v líčení svých trablů:

„Prakticky deset let po autoškole jsem neřídila vůbec. Když mě v sedmadvaceti můj tehdejší přítel chtěl nechat řídit jeho auto, propadala jsem šílené panice. Trvalo mu rok, než mě přiměl usednout za volant,“ popisuje Kamila. Nakonec měla štěstí, její partner patřil mezi trpělivější spolujezdce, a vlastně i učitele. Zdaleka ne všechny nezdatné řidičky ale mají to štěstí.

„Musíš hlavně jezdit.“ Tak zní nejčastější rada aktivních řidičů mířená k jejich méně zkušeným blízkým. Skutečně se jedná o tu nejlepší radu a v závěru vlastně jediný možný způsob, jak se naučit řídit. Ovšem řeknete-li to někomu, kdo moc dobře ví, že auto zkrátka ovládat neumí, je mu to k ničemu. Alespoň pro tuto chvíli.

Pokud na tom nejste zas tak špatně – čímž míníme, že v řízení si nejste sice vůbec jisté, ale nemáte z něj panickou hrůzu –, opravdu za volant zasedněte co nejdřív.

„Jaro a léto jsou ideální roční období, protože máte před sebou mnoho pěkných a dlouhých dnů. Také máte více energie a chuti pustit se do něčeho nového. Pokud začnete jezdit nyní, máte do další zimy spoustu času se hodně zdokonalit a v zimě se pak budete moci učit jezdit ve ztížených podmínkách,“ radí instruktorka autoškoly Mgr. Lucie Límová, která stojí za iniciativou Bojím se řídit.

„Vyježděný“ řidič má za sebou podle statistik 70 000 kilometrů. Chce to trpělivost, ale jakmile se s každou ujetou „stovkou” zlepšíte, bude to stále menší a menší trápení.

Už od půlky z uvedeného čísla se budete za volantem cítit poměrně sebevědomě.Vezměte si k sobě někoho trpělivého. Klidně kamarádku, sestru nebo maminku. Nemusí to být muž. Možná vám lépe sednou rady od zkušené řidičky než od muže-řidiče.

A navíc, víte, které věty nesmí muž ženě nikdy říct?

Záleží opravdu na jednotlivých případech, někteří muži umí i překvapit, a vlastně po překonání základního panického strachu o vás mohou být s vaší jízdou spokojeni. Jestli ale máte pocit, že vám do řízení bude váš partner mluvit neustále, klidně se nad tento problém povzneste, a když pojedete někam společně, nechte řídit jeho, ať si řízení průběžně neznechucujete. 

Také nezačínejte hned jezdit v centru velkého města nebo na frekventované dálnici, kde byste se mohly dostat do úzkých. Vyrazte někam za město. Projezděte malé vesničky, snad i polní cesty.

Zkuste si vycouvávat na volných placech a parkovištích, kde nemáte do čeho vrazit. Pokud jste dlouho neřídily, musíte v tom trochu získat grif a co nejvíce dovedností si alespoň částečně zautomatizovat.

Dobře se zkouší řídit i v prázdných podzemních garážích.

Foto: Garnet Photo, Shutterstock.com

Zkuste jezdit s někým, komu skutečně důvěřujete. Raději třeba s kamarádkou než s partnerem. Samota za volantem může leckoho ze začátku pěkně děsit

Nemáte-li ve svém blízkém okolí nikoho trpělivého, kdo by s vámi výše popsané absolvoval, neztrácejte hlavu.

Ve většině autoškol se na kondiční jízdy mohou přihlásit také držitelé řidičského průkazu. Nezřídka je také možné vybrat si i speciální kurz, například zaměřený na parkování, jízdu po městě a podobně.

Některé autoškoly dokonce nabízejí volbu, zda chcete jako instruktora ženu, či muže.

Někteří jedinci jsou na tom ale ještě hůř. Nemají jen přirozené obavy plynoucí z nedostatečných zkušeností s řízením, ale vyloženě úzkostné pocity až panický strach.

Ženy se bojí často kdečeho (i rande naslepo), a v tomto případě mají strach ze všech věcí, které by se jim mohly za volantem přihodit. Je to typické pro starší řidiče, obzvláště pak ženy, které už jsou matkami, a v mládí se řízení nevěnovaly.

Pomyšlení na potenciální tragické následky jim neumožňuje usednout za volant.

V takovém případě jsou nejlepší cestou terapie. S iracionálními úzkostmi spojenými s řízením by vám měl pomoci v podstatě každý dobrý psychoterapeut. Existují však i pracoviště, která se zabývají tímto problémem napřímo.

Například iniciativa Bojím se řídit nabízí dopravně-psychologický program složený ze skupinových terapií a s možností následných terapeutických jízd.

Stejně tak projekt Ženy za volantem nabízí jízdy i psychologický koučink dam, které mají v řízení nějaký blok.

Jak se zbavit strachu z řízení auta. Moje zpověď

Do svých 23 let jsem si myslela, že nikdy řidičský průkaz mít nebudu. Důvodem nebyla nechuť k řízení, ale strach z řízení auta, obavy, zda řízení auta zvládnu.

Když jsem si někdy ve dvaceti letech sedla za volant a s bratrem jako učitelem jsem se rozjela po polní cestě, byl to zážitek. Ječela jsem: „Zastav to auto! Co mám dělat!“ .

Na tachometru 10 km/hod a v očích smrt.

Řidičák mám a jedu! Alespoň příležitostně

Nakonec jsem se do toho pustila a řidičák získala. Netrpěla jsem úplně fóbii z aut, ale řízení auta pro mne bylo něco zvláštního, rozhodně ne přirozená činnost.

Neměla jsem příležitost, nikdo mne nenutil, a proto jsem se do řízení nijak nehnala. V roce 2009 jsem otěhotněla a bylo jasné, že se leccos změní, že auto budu potřebovat.

Našla jsem si hodného učitele autoškoly a začala jsem chodit na kondiční jízdy.

Jízda po dálnici byl šok!

Sice jsem se rozjezdila, ale pořád jsem měla velký strach z jízdy po dálnici, a proto jsme často jezdili vyzkoušet nájezdy na dálnici.

Při jednom takovém nájezdu jsem měla pocit, že náklaďák je už moc blízko, ale učitel měl lepší odhad a nutil mne tam vjet.

Jenže díky mému váhání jsem se nakonec rozjela příliš pozdě a on musel auto zadupnout, což se neobešlo bez mohutného troubení náklaďáku. Bylo to o fous. Byl to šok. Učitel se omluvil, že mne nutil, já byla v naprostém šoku.

Strach z řízení auta přetrval, případ pro psychologa?

Od té doby jsem už na dálnici nechtěla. Mohla bych vyprávět, kam všude jsem se dostala po okresních silnicích, jen abych nemusela vjet na dálnici. Bylo by to docela humorné. Nedokázala jsem své trauma a strach z řízení na dálnici překonat. Tři roky jsem se vymlouvala, že vlastně dálnici ani nepotřebuji, jenže pak to přišlo.

Bachovy esence na strach z řízení

Předloni v květnu jsem musela s dcerou do ordinace, kam se po okresní silnici dostat nelze. Za to po dálnici je to stále rovně, jak říká můj manžel.

Ale podle něj je to všude jenom rovně:)  Bylo mi jasné, že padla kosa na kámen, a já budu muset svůj strach z řízení vyřešit. Namíchala jsem si  Bachovy esence přesně podle toho, co jsem cítila.

Lahvičku, která měla vyřešit moje problémy, což byl prožitý šok jako příčina a panický strach jako následek.

Pro jistotu ještě Krizové esence

Jistota je jistota, a proto jsem si k ruce připravila ještě lahvičku osvědčené Krizové esence a sedla do auta.

Co myslíte? Pomohly Bachovy kapky na překonání strachu z řízení auta? Ano! Do cíle jsem dojela naprosto v klidu, nájezdy na dálnici bez strachu, žádná panika nebo stavy úzkosti. Krizovou esenci jsem nemusela použít vůbec.

Byla jsem sama překvapená, nadšená a pyšná sama na sebe, jak bravurně, samozřejmě v rámci možností a jak v klidu jsem řízení auta na dálnici zvládla.

Bachovy esence pro „zpocené“ řidiče zabraly

Od té doby se můj strach už neobjevil. Cítila jsem, že Bachovy kapky mají jakýsi „dojezd“, že získávám stále větší sebedůvěru, a nyní už bez pomoci esencí jezdím po dálnici bez problémů.

Jak překonat strach z řízení auta? Zkuste to jako já

Co z mého osobního příběhu řidičky vyplývá? Řidiči a řidičky jakéhokoliv věku, vězte, že chyby v řízení mnohdy způsobuje strach.

Strach z toho, jak bude okolí (či manžel) na případnou chybu reagovat, vás může naprosto rozhodit, ovlivnit vaše myšlení i reakce.

Pokud strach z řízení automobilu překonáte jako já, časem získáte větší sebedůvěru, a stanete se rovnocenným účastníkem provozu, třeba i na dálnici…

Věřte mi, že budete mít ohromnou radost s úspěchu a vytouženého klidu, jako mám nyní já. Tak co, dámy a pánové , vyzkoušíte Bachovy kapky na strach jako já, jdeme do toho společně?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *