9.8.2019
Průměrně deset nových dobrovolných zájemců o dárcovství kostní dřeně se zapíše každý měsíc v Náběrovém centru Transfúzní služby AGEL v Šumperku. Zařízení se tak aktivně podílí na rozšiřování Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD).
Tím dává větší naději lidem i malým dětem s leukémií a dalšími závažnými onemocněními krvetvorby, kteří musí podstoupit transplantaci kostní dřeně a hledají vhodného dárce.
Pro zájemce o dárcovství kostní dřeně a vstup do registru jsou na Transfúzní službě vyhrazeny středy, registrace zabere půl hodiny a dárci krve nebo plazmy se mohou zapsat i během svého odběru.
Náběrové centrum v Šumperku registruje nové zájemce již od ledna 2017 a dosud se prostřednictvím něj zapsalo 226 potenciálních dárců, mezi nimiž převažují ženy. „Každou středu od 10 do 11 hodin, bez předchozího objednání, na Transfuzní službě AGEL rádi zapíšeme do registru zájemce o dárcovství kostní dřeně.
Zápis do registru probíhá samozřejmě i v jiné odběrové dny po předchozí telefonické domluvě. Každému se snažíme vyjít maximálně vstříc. Hlavním kritériem pro zápis je dobrý zdravotní stav, věk 18 – 35 let, hmotnost nad 50 kg a žádná závažná onemocnění v minulosti,“ vyjmenovává Mgr.
Renata Wasserburgerová, odborná zdravotnická pracovnice Transfúzní služby Šumperk.
Pro zařazení do národního registru vyplní zájemce přihlášku a informovaný souhlas, které obdrží během vstupního informačního pohovoru přímo na oddělení.
„Následně se odebírá vzorek krve (2ml) k vyšetření transplantačních znaků, které se provádí již v Dárcovském centru na Ústavu Imunologie FN v Olomouci, kam vzorky a registrační formuláře pravidelně svážíme.
Vyšetřené transplantační znaky jsou pod identifikačním číselným kódem odeslány do Koordinačního centra ČNRDD v Plzni, kde jsou vloženy do počítačové databáze ČNRDD a zároveň zaslány do mezinárodní databáze dárců.
Každý registrovaný zájemce zůstává v databázi do 60 let věku, pokud nepožádá dobrovolně nebo z důvodu změny zdravotního stavu o vystoupení z registru. Dárcem kostní dřeně se může stát v krátké době nebo i za několik let, ale svou registrací zvyšuje pravděpodobnost shody transplantačních znaků pro konkrétního nemocného a stává se tak novou nadějí na záchranu života, “ popisuje Mgr. Renata Wasserburgerová.
Aktivace dárce kostní dřeně do tzv. užšího výběru čili „konfirmace“ nastává až tehdy, najde-li se shoda v jeho transplantačních (HLA) znacích s těžce nemocným člověkem. Nejpravděpodobnější je mezi příbuznými nemocného nebo v rámci národa, přesto až dvě třetiny darované kostní dřeně putují z ciziny.
„Hlavní zásadou je anonymita, proto neznáme přesná čísla, kolik registrovaných dárců z našeho náběrového centra již kostní dřeň darovalo. Od samotných dárců z Transfúzní služby Šumperk, kteří se s námi o informaci podělí, však víme o desítkách případů,“ říká Mgr.
Renata Wasserburgerová s tím, že registr je nutné neustále doplňovat, protože dárci průběžně stárnou a mohou mít dočasné překážky v darování kostní dřeně.
Dva české registry dárců kostní dřeně nyní čítají přes 120 tisíc dobrovolníků. Celosvětově registr čítá 35 milionů dárců, přesto 10 procent těžce nemocných nikdy nenajde svého dárce a 20 procent jej nenajde včas.
Zpět
Univerzita Palackého hledá dárce kostní dřeně a vyzývá fakulty k souboji v darování krve
23. září 2020
Zdroj: Žurnál UP
Zapiš se s Palackým někomu do života. Pod tímto heslem se na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) ve čtvrtek 24. září uskuteční nábor do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD). S novým semestrem univerzita také podpoří bezplatné darování krve, a sice soutěžním soubojem fakult, který odstartuje na počátku října z iniciativy studentů Fakulty zdravotnických věd UP.
Nábor dárců kostní dřeně se ve spolupráci s olomouckým Dárcovským centrem Českého národního registru dárců dřeně uskuteční v době od 9 do 16 hodin v univerzitním informačním centru a obchodě UPoint na Horním náměstí 12.
Do registru se mohou zapsat občané České republiky ve věku 18 až 35 let, kteří jsou zdraví, netrpěli v minulosti žádným závažným onemocněním, neužívají trvale nějaké léky a váží nejméně 50 kg. Stěr z ústní dutiny a administrativa spojená s náborem zaberou maximálně patnáct minut času.
Odměnou za tento čas a ochotu bude nejen dobrý pocit, ale také drobné upomínkové předměty.
Odběru není třeba se bát
„Proces vstupu do registru je pro dárce velmi jednoduchý. Pokud zájemce splňuje vstupní kritéria, vyplní jednoduchý dotazník o svém zdravotním stavu a absolvuje stěr drobnou štětičkou z úst (tvářové sliznice).
Tohoto stěru není třeba se obávat, je zcela bezbolestný a dárce si jej může pod dohledem náborového pracovníka provést sám.
Ve vzorku jsou následně vyšetřeny tkáňové znaky dárce významné pro transplantaci,“ uvedla Ingrid Venclíková z olomouckého Dárcovského centra ČNRDD.
„Velice si vážíme spolupráce s Univerzitou Palackého, která už v minulosti vyústila v několik úspěšných náborových akcí do Českého národního registru dárců dřeně.
Studenti UP jsou pro nás nejen vynikající cílovou skupinou k oslovení pro vstup do registru, zároveň se řada z nich do náboru dárců v minulosti aktivně zapojila.
Chtěli bychom poděkovat zejména rektorovi UP, panu profesoru Millerovi, který od počátku výrazně podporoval uspořádání letošní náborové akce, a také celému týmu pracovníků UP, který akci organizuje. Pevně doufáme, že tato vynikající spolupráce bude pokračovat,“ dodala.
V místě náboru dárců bude v dostatečném množství zajištěna dezinfekce, také prostory UPointu budou pravidelně dezinfikovány. Vstup bude povolen jen osobám s rouškou, přičemž uvnitř bude vždy maximálně deset lidí. Přesný čas návštěvy si zájemci mohou případně zarezervovat na e-mailu [email protected].
Soutěž v darování krve během zimního semestru
Souboj fakult Univerzity Palackého v darování krve pak odstartuje 5. října a potrvá celý zimní semestr. Soutěžit se bude zejména v celkovém objemu krve darované studenty a zaměstnanci jednotlivých fakult a procentuálním zastoupení dárců mezi studenty.
„Nápad vznikl již v minulém akademickém roce. Nemocnice po celé České republice hlásily nedostatek krve a my jsme chtěli připravit akci, která by toto neřešila jen jednorázově.
Naše plány se kvůli situaci kolem covid-19 zastavily, přesto nás tato doba utvrdila v tom, že krev je opravdu potřeba.
Naší hlavní myšlenkou bylo vyzvat studenty a zaměstnance celé univerzity, aby šli kdykoliv během semestru darovat krev kamkoliv v ČR, a pomohli tak nemocnicím i těm, co to potřebují.
Zároveň jsme se rozhodli dát naší akci mezinárodní přesah a vyzvat evropské univerzity zapojené do sítě univerzit AURORA, aby tuto myšlenku uskutečnily také na jejich akademické půdě,“ řekl Jiří Kozel ze Studentského spolku Fakulty zdravotnických věd UP, který za podpory vedení fakulty a ve spolupráci s oddělením komunikace UP a Transfuzním oddělením Fakultní nemocnice Olomouc souboj pořádá.
Zapojení do soutěže bude jednoduché. Stačí si na kterékoliv fakultě Univerzity Palackého vyzvednout formulář, ten si nechat potvrdit po darování krve na vybraném odběrovém místě a následně vhodit do určeného boxu.
Soutěž vyvrcholí během tradiční únorové univerzitní akce Daruj krev s rektorem, připraveny jsou ceny nejen pro vítězné fakulty, ale i pro studenty, kteří se do darování krve zapojí. Organizátoři také v průběhu soutěže chystají doprovodné programy. „Rádi bychom tak zvýšili informovanost o dárcovství i samotné krvi.
Připravujeme kvízy a zajímavosti, které lidem svět krve zase o něco přiblíží,“ doplnil Jiří Kozel.
„Univerzita podporuje bezplatné dárcovství krve a kostní dřeně dlouhodobě, mimo jiné právě soutěží Daruj krev s rektorem.
Jsme velice rádi, že se organizačních otěží celouniverzitního klání v dárcovství krve chytili sami studenti ze Studentského spolku FZV, navíc v době, kdy počet dárců krve soustavně klesá právě i z obav v souvislosti s nastalou epidemiologickou situací,“ uzavřel Ondřej Martínek, koordinátor akce z oddělení komunikace UP.
Dárcovství kostní dřeně
Kategorie: Dárcovství – více z kategorie Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Dárcovství kostní dřeně je dobrovolný čin. Své rozhodnutí stát se dárcem a být zařazen v registru dárců kostní dřeně můžete kdykoli bez udání důvodu odvolat.
Oproti darování krve a plazmy jsou požadavky mírnější, protože na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně často jediný člověk na světě, který může těžce nemocného natrvalo zachránit.
V ČR existují dva registry dárců kostní dřeně:
Věková hranice pro dárcovství kostní dřeně
Nepříbuzní dárci: 18–35 let v případě odběru pro Český národní registr dárců dřeně, v případě odběru pro Český registr dárců krvetvorných buněk je to 40 let věku (evidence v databázi registru cca do 55 let věku dárce).
V případě příbuzenského darování věková hranice stanovena není.
Kdo se může a nemůže stát dárcem kostní dřeně?
Dárcem se může stát obecně zdravý člověk, který ani v minulosti neprodělal závažné onemocnění.
Pro členství v registru bývá akceptováno:
- lehká forma alergie, kdy pro stabilizaci zdravotního stavu není třeba pravidelně užívat léky (mírná forma senné rýmy, kopřivka, potravinová alergie bez závažných projevů apod.),
- prodělání infekční žloutenky typu A, pokud nezanechala následky,
- v minulosti prodělaná infekční mononukleóza,
- u žen lehká forma chudokrevnosti, způsobená menstruačním krvácením.
Kdo nemůže být zařazen do registru dárců kostní dřeně?
- osoby po prodělané léčbě zhoubného nádorového onemocnění,
- osoby po transplantaci orgánů a tkání,
- osoby s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků,
- osoby s krvácivými chorobami a onemocněním krve,
- osoby s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce),
- osoby se záchvatovými stavy,
- osoby závislé na užívání léků,
- osoby s cukrovkou závislou na užívání inzulinu či léků,
- osoby po prodělání infekce přenosné krví, jako jsou HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc apod.,
- osoby s nemocemi, které by se mohly zátěží, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunitní onemocnění apod.),
- lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou.
Stavy, které po přechodnou dobu neumožňují odběr krvetvorných buněk (kostní dřeně):
- těhotenství a období jednoho roku po porodu, kojení (ženy v produktivním věku musí mít prokazatelně negativní těhotenský test),
- jeden rok po transfuzi krve od jiného člověka,
- šest měsíců až jeden rok po očkování živou vakcínou,
- úzký kontakt s osobou, aktuálně trpící závažným infekčním onemocněním (např. HIV/AIDS, žloutenka typu B a C, syfilis),
- pobyt ve vězení nebo v psychiatrické léčebně,
- poranění s kontaminací biologickým materiálem (cizí krev apod.),
- šest měsíců po chirurgické operaci, tetování, akupunktuře nebo piercingu,
- šest měsíců po návštěvě tropických oblastí.
Jak se můžete zaregistrovat jako dárce kostní dřeně?
Pokud se rozhodnete stát se dárcem kostní dřeně, domluvte si telefonicky či osobně schůzku v některém z dárcovských nebo odběrových center. Při vstupním informačním pohovoru vám zdravotníci podrobně vysvětlí proces dárcovství dřeně i způsob odběru krvetvorných buněk.
Při registraci budete vyplňovat krátký zdravotní dotazník. Je nutné v něm uvádět veškeré odchylky od plného zdraví dle skutečnosti.
Informace, které ve vstupním dotazníku uvedete, jsou diskrétní a zcela bezpečně ochráněny proti jakémukoliv zneužití.
Pokud vám bude cokoli nejasné, můžete vše prodiskutovat při vstupním pohovoru s vyškoleným pracovníkem dárcovského centra, který posoudí, zda vaše odchylka je či není překážkou pro vstup do registru.
Po podpisu formuláře vám sestra odebere ze žíly malé množství krve (2 ml), které bude odesláno k vyšetření vašich transplantačních znaků do laboratoře.
Co se děje po zařazení do registru?
Pokud se dostanete do fáze užšího výběru dárců, budete pozváni na další odběr krve, z kterého se provádějí drobné testy tkáňových znaků, a zjišťuje se, jestli jste opravdu nejvhodnější.
Co se děje před samotným darováním kostní dřeně?
Ještě před samotným odběrem přijdete na předodběrové vyšetření, kde se zjišťuje váš aktuální zdravotní stav, a znovu prodiskutujete vše, co potřebujete vědět. Své rozhodnutí darovat kostní dřeň potvrdíte podpisem informovaného souhlasu.
K samotnému darování kostní dřeně se dostane jen 1 % registrovaných dobrovolníků.
Související odkazy
Tříletý Milan s leukemií hledá dárce kostní dřeně. Rodiče prosí veřejnost
Už podruhé u tříletého Milana propukla akutní leukemie. Právě podstupuje chemoterapii a nutně potřebuje dárce kostní dřeně. Toho se ale v žádných registrech nedaří najít. Zoufalí rodiče se proto společně s Českým národním registrem obrátili s prosbou na veřejnost.
Ještě jste se neregistrovali mezi potenciální dárce kostní dřeně? Možná vás k tomu pohne osud malého Milana a výzva jeho rodičů. Možná právě vy v sobě máte shodné krvetvorné buňky, které by mu takřka jistě dokázaly zachránit život. Potřebuje je navíc dost brzy, do dvou tří měsíců.
Největší naděje na dárce je mezi Čechy
Těžko si představit, čím vším si malý chlapec ve svém krátkém životě už musel projít. S leukemií se léčil už loni, ale po půl roce se mu nemoc vrátila. Pokud najde vhodného dárce, má vysokou šanci, že se úplně uzdraví. U dětí se taková šance pohybuje až kolem devadesáti procent.
Ačkoliv je v současné době ve všech registrech na světě bezmála 37 milionů lidí, pro malého Milana se mezi nimi zatím dárce nenašel. Ve většině případů se nenajde ani ve vlastní rodině, ale faktem je, že je geneticky nejsnazší najít vhodného dárce ve vlastním národě. Více v článku Dárců kostní dřeně se loni zapsalo nejvíc v historii. Zachránili desítky lidí.
S nadějí, že by se mezi Čechy našel pro Milana vhodný dárce, se rodiče obrátili na veřejnost. Jejich prosbu sdílel i Český národní registr dárců dřeně, který k ní jen připojil výzvu: „Šiřte dále, a pokud můžete, zapište se.“
Toto je doslovná prosba rodičů:
„V současné době jsme hospitalizováni s Milánkem (3 roky) v Praze, v Motole, z důvodu remise akutní leukémie AML, která se mu vrátila už po půl roce.
Z důvodu agresivity jeho nemoci musel okamžitě podstoupit chemoterapii a poté bude muset hned navázat na léčbu, a to výměnou kostní dřeně.
Nemůžeme čekat, máme zhruba 2–3 měsíce do transplantace a zatím nemáme v registru dárců kostní dřeně vhodného dárce.
Touto cestou prosíme všechny soucitné lidi, kteří chtějí pomoci, ať darují kostní dřeň a zapíší se do registru dárců. Svým rozhodnutím darovat kostní dřeň mohou zachránit Milánkovi život…
Z celého srdce děkujeme za pomoc.“
Výzva přitahuje nové dárce
Není to zdaleka marná výzva. Například loni se díky podobnému příspěvku na sociálních sítích podařilo najít dárce pro nemocnou dívku z Českolipska. Zapsal se právě až po této výzvě.
Podobné případy do registru dárce vždy přitahují. Nejinak je tomu i u tříletého Milana. Po zveřejnění prosby rodičů na stránkách registru a na sociálních sítích se hlásí mnohem více zájemců než obvykle.
„Třeba dneska jen mně reagovalo 150 lidí a to normálně nemáme. Je to hledání jehly v kupce sena, ale je možné, že mezi nimi ten dárce bude,“ řekla Českému rozhlasu Klára Conková z Českého národního registru kostní dřeně.
V celé zemi existují dva registry dárců kostní dřeně. Jeden spadá pod pražský IKEM a druhý je v Plzni. Do registru se mohou přihlásit lidé od 18 do 35 let. Nečeká je nic hrozného, jen malý odběr krve, krátký pohovor a vyplnění dotazníku.
- Český národní registr kostní dřeně upozorňuje, že zájemci se mohou přihlásit v síti dárcovských nebo náběrových center po celé republice.
- David Garkisch
Darování kostní dřeně považuji za jeden z největších projevů altruismu – rozhovor s prim. MUDr. Janem Vydrou
MUDr. Jan Vydra je primářem JIP a Transplantační jednotky Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze, kde působí již od roku 2011.
ÚHKT je největším hematologickým centrem v ČR, kterým ročně projdou tisíce pacientů s nejrůznějšími nádorovými onemocněními krve (např. leukémie) či vzácnými poruchami krve, které vyžadují specializovanou léčbu. Prim. MUDr.
Jan Vydra se ve své praxi zabývá zejména akutní myeloidní leukémií a transplantacemi kostní dřeně.
Pane primáři, na základě čeho jste se rozhodl stát lékařem? A co vás vedlo k volbě oblasti, které se nyní profesně věnujete?
K rozhodnutí stát se lékařem mě vedla kombinace zájmu o přírodní vědy s touhou věnovat se něčemu obecně prospěšnému. Oba moji rodiče jsou lékaři, měl jsem tedy k medicíně vždy blízko.
Hematoonkologie mě zaujala během stáže – viděl jsem těžce nemocné lidi v produktivním věku, kteří jsou sice smrtelně nemocní, které ale lze z jejich onemocnění často vyléčit a vrátit je do plnohodnotného života.
Za transplantací kostní dřeně si mnozí z nás jistě nejprve vybaví léčbu leukémie. Nejedná se však o jediné onemocnění, které lze tímto způsobem řešit. V jakých případech lze ještě transplantaci využít? Kolik procent z celkového počtu transplantací tvoří pacienti s ne-onkologickým onemocněním?
Transplantací krvetvorby lze léčit kromě nádorových onemocnění krve i některé autoimunitní nebo vrozené poruchy krvetvorby a imunitního systému. U dospělých je podíl ne-onkologických indikací poměrně malý. Odlišná je situace u dětí, kde tvoří nemaligní onemocnění asi čtvrtinu nebo třetinu případů.
První transplantace kostní dřeně u dospělého v ČR byla uskutečněna v roce 1976 v Hradci Králové, u dítěte pak v roce 1989 ve Fakultní nemocnici v Motole. V ÚHKT probíhá už od 80. let celkově nejvíce transplantací v ČR. Jak se za ty roky Váš obor vyvinul?
Obor se vyvinul k nepoznání, byť základní princip a myšlenka zůstaly stejné. Dnes víme daleko více informací o tom, jak správně stanovit shodu mezi pacientem a jeho dárcem, jak dárce vybírat a jak předcházet komplikacím transplantace a léčit je.
Jak naopak vidíte budoucnost transplantací?
Transplantace krvetvorby je poměrně široký zásah do organizmu pacienta. Myslím si, že se technologie budou zlepšovat tak, aby byly dopady na zdraví pacientů menší a léčba cílenější. Transplantace se budou sbližovat s metodami genové léčby.
V ÚHKT ročně provedete asi 80 transplantací. Jak dlouho trvá celý proces od přijetí pacienta na Transplantační jednotku až po jeho finální propuštění z Vaší péče?
Celý proces trvá asi šest týdnů, o pacienty ale i po propuštění intenzivně pečujeme v naší ambulanci a řadu z nich hospitalizujeme znovu pro různé komplikace. První rok je v tomto směru skutečně intenzivní.
Kde a jak se stát dárcem kostní dřeně?
V České republice fungují dva registry dárců kostní dřeně – Český registr dárců krvetvorných buněk při IKEM a Český národní registr dárců dřeně. Stačí si vybrat například podle odběrného místa nejblíže Vašemu bydlišti a splnit podmínky pro zaregistrování.
V registrech dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk je v ČR aktuálně přes 130 tisíc lidí. Dostupné však máte díky vzájemné spolupráci také mezinárodní registry. Jak probíhá výběr vhodného dárce?
Dvě třetiny transplantací provádíme od nepříbuzných dárců. Nejprve vyšetřujeme sourozence pacienta, zda je někdo z nich plně shodný. Pokud plně shodný sourozenec není, hledáme shodné dárce v registru. Pokud ani v registru plně shodného dárce nenajdeme, použijeme dárce s určitým stupněm neshody – napůl shodného sourozence nebo téměř shodného nepříbuzného dárce.
Proč je stanoven jako horní hranice pro zápis do registru kostní dřeně věkový limit 35 let?
Dárci jsou v registru sledováni dlouho, navíc se ví, že výsledky jsou přeci jen o trošku lepší při použití mladšího dárce oproti starším.
Náš rozhovor vychází krátce po Světovém dni dárců kostní dřeně, který si již od roku 2015 klade za cíl hlavně vyjádřit uznání a poděkování všem, kteří dobrovolně kostní dřeň a krvetvorné buňky darují nebo chtějí darovat a jsou zapsáni do registrů. Co byste jim vzkázal Vy osobně, který s jejich „dary“ pracujete?
Dárcům kostní dřeně patří obrovský dík. Jde o jeden z největších projevů altruismu, se kterým se lze setkat. Dárci obětují svůj čas, vystaví se nepohodlí a bolesti, aby dali kus sama sebe pro někoho, koho neznají, komu tím ale možná zachrání život. Jejich dar je skutečně obdivuhodný.
Co považujete za úspěšnou transplantaci?
Valná většina transplantací kostní dřeně je dnes technicky úspěšná v tom smyslu, že dojde k přihojení štěpu od dárce a pacient vytváří krvinky s dárcovskou genovou výbavou.
Pak přichází řada možných problémů: původní onemocnění – například leukémie – se může i po transplantaci vrátit, pacient může kvůli porušené imunitě dostat těžkou infekci, může se objevit reakce štěpu proti hostiteli… Takže skutečně úspěšná transplantace je taková, kdy pacient roky po výkonu žije spokojeně a bez zásadních omezení.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěšně vyléčených pacientů.
Užitečné pojmy — Daruj život | Český registr dárců krvetvorných buněk Praha
Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kostí. Jsou v ní obsaženy kmenové nebo také krvetvorné buňky. Tyto buňky jsou „mateřskými“ buňkami, ze kterých se vyvíjejí všechny krevní elementy:
- bílé krvinky (leukocyty) – podílejí se na fungování imunitního systému,
- červené krvinky (erytrocyty) – zajišťují přenos kyslíku v organismu,
- krevní destičky (trombocyty) – podílejí se na procesu zástavy krvácení a srážení krve.
Bez kostní dřeně a její schopnosti vytvářet a obnovovat zásobu krevních buněk je lidský organismus těžce poškozený a ohrožují ho sebemenší infekce.
Transplantace krvetvorných buněk/kostní dřeně
Jedná se o nahrazení nemocných krvetvorných buněk pacienta buňkami zdravými. Aby mohla být transplantace úspěšná, musí se dárce a pacient co nejvíce shodovat v systému tkáňových HLA znaků (Human Leukocyte Antigen).
Vhodný dárce se hledá nejprve mezi příbuznými. Největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci (HLA znaky dědíme po rodičích). V případě, že se dárce v rodině nenajde, začíná se vyhledávat mezi nepříbuznými dárci v databázi registru.
Dárcovské buňky se získávají odběrem – přímo z kostní dřeně nebo separací z periferní krve. V určitých případech mohou být zdrojem buněk pro transplantaci buňky pupečníkové krve.
Získané krvetvorné buňky se na první pohled neliší od krve a pacientovi se podají do žíly jako běžná transfúze.
Buňky se pak krevní cestou dostanou do kostní dřeně, kde se uchytí, začnou se množit a po určité době obnoví krvetvorbu.
Alogenní transplantace
Jedná se o transplantaci krvetvorných buněk od zdravého příbuzného či nepříbuzného dárce, který se s pacientem shoduje v systému HLA. Využívá se u závažných onemocnění, která nelze léčit jiným způsobem a která postihují základní kmenové krvetvorné buňky.
Syngenní transplantace
Jde o převod krvetvorných buněk získaných od zdravého jednovaječného dvojčete, u kterého je zaručena shoda v HLA systému.
Autologní transplantace
Dárcem je samotný pacient. Krvetvorné buňky pacienta se před podáním vysokodávkované chemoterapie anebo celotělového ozáření odeberou a následně po absolvování léčby vrátí pacientovi. Využívá se u nádorových onemocnění krve, která nepostihla základní kmenové buňky nebo i u jiných nádorů.
HLA antigeny (angl. zkr. human leucocyte antigens )
Jde o geneticky podmíněný soubor tkáňových znaků, bílkovinných struktur na povrchu buněk, který je zodpovědný za schopnost organismu rozeznat vlastní buňky od cizorodých. Každý jedinec dědí polovinu znaků od matky a polovinu od otce. V populaci se vyskytuje obrovské množství různých kombinací těchto HLA znaků.
Pro potřeby transplantace kostní dřeně se hledá shoda mezi dárcem a pacientem v deseti základních HLA znacích. Čím větší je shoda, tím větší je šance na úspěšnou transplantaci.
Druhy štěpů používaných k transplantaci
Kostní dřeň – krvetvorné buňky se odebírají odsátím přímo z kostní dřeně pánevních kostí. Při výkonu je dárce v celkové anestezii. Odběr kostní dřeně tvoří zhruba 1/3 všech odběrů krvetvorných buněk.
Stimulované periferní krvetvorné buňky – krvetvorné buňky se odebírají pomocí přístroje – separátoru – z periferní krve dárce.
Předpokladem odběru je uvolnění krvetvorných buněk z kostní dřeně do krve. K tomu se používají injekce růstového faktoru, který za normálních okolností reguluje množení a růst krvetvorných buněk. Po podání tohoto prostředku se krvetvorné buňky v kostní dřeni dárce pomnoží a vyplaví do krve. Výkon probíhá ambulantně. Odběr krvetvorných buněk z periferní krve tvoří 2/3 všech odběrů krvetvorných buněk.
Pupečníková krev – krvetvorné buňky jsou odebrané při porodu z pupečníku (placenty). Nevýhodou tohoto štěpu je malé množství potřebných buněk. U nás se proto využívá nejvíce při transplantacích u malých dětí.
Sobota je Světovým dnem dárců kostní dřeně. V Česku jich je 130 tisíc, někteří pacienti svého nenajdou
Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Životní styl a společnost / Zdraví | Související témata: Česko Praha kostní dřeň Plzeň Institut klinické a experimentální medicíny dárce kostní dřeně Národní registr dárců kostní dřeně odběr kostní dřeně registr dárců kostní dřeně světový den
Pro každého čtvrtého pacienta lékaři vhodného dárce nenajdou. „Problém je, že dárce nenalezneme včas, že nemoc je tak agresivní, že dřív, než toho dárce nalezneme, nemoc postoupí tak, že transplantace není možná,“ popsal Radiožurnálu primář fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra.
Čechům nejsou lhostejné osudy druhých. Počty dárců orgánů i kostní dřeně jsou rekordní
Číst článek
Proto oba české registry dál shání nové dárce. Stát se jimi mohou zdraví lidé mezi 18 a 40 lety. „Nejdůležitější podmínkou je dobrý zdravotní stav, to znamená, že se dárce s ničím dlouhodobě neléčí, nebere léky,“ řekla vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk v pražském IKEM Marie Kuříková.
Český národní registr dárců dřeně v sobotu chystá náborové akce v sedmi městech – třeba v Plzni, ve Strakonicích nebo v Bohumíně.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Hasič onemocněl leukémií, vhodný dárce kostní dřeně se hledá i v Belgii
„Strašně moc bych chtěla všem poděkovat. Nedá se slovy říct, jak jsme vděční. Jste úžasní, skvělí, neskuteční. Dali jste šanci nejen mému manželovi, ale i spoustě jiným těžce nemocným lidem a dětem, které potkala tato nemoc,“ děkuje všem nově zapsaným Michaela, manželka nemocného Stanislava.
Osmatřicetiletý Stanislav Piel, otec dvou dětí, trpí akutní myeloidní leukémií. Než ho jednoho prosincového dne se silnými bolestmi v oblasti třísel a břicha odvezla sanitka do Fakultní nemocnice v Plzni, o vážné nemoci neměl nikdo tušení. Jediným náznakem, že není něco v pořádku, bylo to, že ztrácel na váze.
Stanislav pracoval řadu let jako dispečer kamionové dopravy. Stresové zaměstnání na poslední dva měsíce před kolapsem vyměnil za řízení kamionu.
„Jako řidič už takový stres neměl a pomalu se začal zklidňovat. Zároveň ale začal hubnout. Po Vánocích jsme byli na procházce na Kozlu a druhý den ráno se vzbudil s ohromnými bolestmi. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Z minuty na minutu se nám obrátil život naruby,“ vzpomíná Michaela.
Od loňského 27. prosince leží muž v nemocnici. Diagnózu se dozvěděl tři hodiny po příjmu. Mohla by mu pomoci transplantace kostní dřeně, nyní se tak hledá vhodný dárce.
|
S onemocněním krvetvorby ale nebojuje sám. Kromě rodiny se do boje vrhli také jeho kolegové hasiči z Malesic, kteří se rozhodli vstoupit do Českého národního registru dárců dřeně a vyzvali k tomu i širokou veřejnost.
Ve čtvrtek se přímo v malesické hasičské zbrojnici uskutečnila registrace za přítomnosti náborářky z řad zdravotníků registru.
Kromě hasičů si nechali odebrat vzorek DNA další dobrovolníci z Malesic, Vlkýše, mnoha míst z Plzně i západních Čech. Dokonce přijeli dva Standovi kamarádi z Kynšperka nad Ohří, odkud pochází. Se Standou se pak spojili pomocí videohovoru.
„Tato nemoc může kdykoli postihnout každého z nás. Je důležité, aby si lidé pomáhali,“ řekl po zaregistrování třiatřicetiletý Josef Kantner.
Kampaň pro nemocného Stanislava podpořil také starosta Malesic Aleš Tolar. „Sám jsem v minulosti do registru vstoupil a kostní dřeň daroval, takže vím, že to není nic složitého a omezujícího. Proto jsem přivítal a podpořil aktivitu našich hasičů, kteří se rozhodli vstoupit do registru. A včerejší účast mě mile překvapila,“ neskrývá radost.
Velkou kampaň rozjela také Standova nevlastní sestra, která dlouhodobě žije v Belgii. Jako učitelka vybídla své bývalé žáky k zapsání do registru. Ty jsou totiž celosvětově propojeny a velmi úzce navzájem spolupracují. Čech tak může darovat kostní dřeň například Australanovi a opačně.
|
Sama je už od roku 1998 v registru. „Podle lékařů má padesátiprocentní shodu s manželem. Pokud by se nenašel vhodnější dárce s vyšší shodou, stala by se jím ona. Bylo by to ale komplikovanější,“ věří v uzdravení manžela Michaela.
Také ona se před lety chtěla zapsat, ale protože trpí astmatem, není vhodným adeptem. Lékaři nyní zjišťují, zda by dárcem mohla být Stanislavova matka či druhá nevlastní sestra.
Podle vedoucí lékařky koordinačního centra Jany Navrátilové shodu s pacienty najdou lékaři jen asi u jednoho procenta ze všech zaregistrovaných. Právě proto musí být databáze dobrovolníků co nejširší.
Dobrovolníci ochotní zapsat se do registru tak mohou učinit stále, v Plzeňském kraji fungují dvě náběrová centra a jedno dárcovské.
Lékaři druhý den po hospitalizaci nasadili Stanislavovi žilně chemoterapii. Jeho tělo ale na agresivní léčbu zareagovalo vysokými horečkami, které dlouho neustupovaly.
„Někde v těle se objevil zánět a lékaři zatím netuší, kde. Dnes podstoupí speciální vyšetření, aby se místo pokusili najít. Dá-li se během 14 dní alespoň trochu do pořádku, bude moci na víkend domů. Strašně se těší, hlavně na děti. Situace je o to horší, že Standu nemůžeme kvůli zákazu návštěv v souvislosti s covidem navštívit,“ uzavřela Michaela.
ČESKÝ REGISTR DÁRCŮ KRVETVORNÝCH BUNĚK IKEM STARTUJE SÉRII NÁBORŮ
V České republice ročně onemocní přibližně 100 pacientů některým typem leukémie a 1 000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně. Aktuálně čeká 50 pacientů na transplantaci kostní dřeně.
Po úspěšném roce 2018, kdy se do registru přihlásil rekordní počet nových dárců, je jich však stále nedostatek. V roce 2019 pokračují odborníci Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM v sérii náborů nových dárců pod názvem „Šance nejen pro Matěje“.
Matějovi Kučerovi byla ve 13 letech diagnostikována rakovina krve a od té doby každý den bojuje o život. Jeho jedinou šancí je najít vhodného a shodného dárce kostní dřeně.
Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM, Matějův otec a desítky dobrovolníků proto organizují několik akcí na podporu vstupu nových dárců do registru.
V minulém roce vstoupilo do registru při náborech „Šance nejen pro Matěje“ téměř 2 000 nových dárců. „Ze série těchto náborů bylo již více než deset dárců na podrobném vyšetření a byla u nich nalezena předběžná shoda s konkrétním pacientem.
Dva dárci už podstoupili odběr kostní dřeně a darovali nový život konkrétnímu nemocnému. A to je pro nás ta nejkrásnější odměna – to, co s naším týmem děláme, má konkrétní výsledky a smysl,“ říká Mgr.
Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Letošní série náborů začíná již v sobotu 4. května 2019 ve Spořicích u Chomutova, kam se registr vrací přesně po roce. „Vloni jsme ve Spořicích do registru nabrali celkem 302 dárců. Věříme, že letos za námi přijde ještě více lidí a toto číslo překonáme.
Nábor zde bude spojen s benefičním koncertem Daruj život, který bude probíhat po celou dobu náboru. V rámci něj vystoupí například Tereza Mašková, Pekař, Freddie Mercury revival nebo Kabát band,“ říká Bc.
Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Série náborů nových dárců vyvrcholí ve Světový den dárců kostní dřeně 21. září 2019 ve Vestci u Prahy a jako pocta všem dárcům kostní dřeně na celém světě se již opakovaně rozsvítí v červené barvě Petřínská rozhledna, Tančící dům a další významná pražská budova.
„Potenciálních dárců kostní dřeně není a nikdy nebude po celém světě dostatek. V IKEM klademe důraz na každého nového dárce a na osvětovou činnost. Každý, kdo se rozhodne vstoupit a stát se součástí registru, může někomu z nich zachránit život.
Víme, že to v dnešní době není samozřejmé a oproti ostatním zemím máme co dohánět. Zatímco v České republice vstoupí do registru dárců kostní dřeně přibližně každý 200 člověk, v Německu nebo v Izraeli je to každý 10 člověk.
A to bychom chtěli díky letošním náborovým a osvětovým akcím do budoucna změnit,“ podotýká zástupce ředitele IKEM doc. MUDr. Jiří Malý, Ph.D.
Nábory „Šance nejen pro Matěje“:
- 4. 5. 2019 – Spořice
- 17. 5. 2019 – Lysá nad Labem
- 6. 2019 – Libotov
- 21. 9. 2019 – Vestec – Světový den dárců kostní dřeně
Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM v číslech:
- počet dárců v databázi – 31 916 (k 30. 4. 2019)
- počet dárců ve světě – 33 727 066
- počet nově zařazených dárců – 3 545 (rekordní počet v historii registru)
- z celkového počtu vstoupilo 52 % žen a 48 % mužů
- Český registr dárců krvetvorných buněk aktuálně hledá vhodného dárce pro 50 dětských a dospělých pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně
- ročně v ČR onemocní přibližně 100 pacientů některým typem leukémie a 1 000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně
- úspěšnost léčby pomocí transplantace krvetvorných buněk u dospělých pacientů je 60–80 %, u dětí 70–90 %
- pravděpodobnost nalezení shody mezi dárcem a pacientem je 0,5–1 %
Podmínky vstupu do registru
- věk 18 – 40 let (do 41. narozenin) – evidence v databázi registru do 55 let věku dárce
- hmotnost více než 50 kg
- zdravotní pojištění platné v ČR
- dobrý zdravotní stav
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
- ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
Diagnózy, u kterých se může použít transplantace kostní dřeně jako léčebná metoda:
- anémie
- leukémie
- metabolické poruchy
- nádory lymfatických uzlin
- poruchy imunity
Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné bezplatné a anonymní!
www.darujzivot.cz