Duchovní příčiny bolesti hlavy

zdroj: unsplash.com

Trpíte bolestmi hlavy nebo migrénami? Pokud si nejste jisti, o jaký druh se jedná, přečtěte si předešlý článek o migrénách a bolestech hlavy, rozdíly mezi nimi, co se děje s tělem při migréně a jak se těchto nepříjemných bolestí zbavit. Jak si nejlépe ulevit od bolestí se dočtete v tomto článku a dokonce se podíváme na duchovní příčiny a psychosomatiku spojenou s migrénami a bolestmi hlavy.

Bylinky proti bolestem hlavy a migrénám

• Pokud je bolest hlavy způsobena špatným zažíváním, doporučuje se popíjet mátový čaj. Pokud jste nerozeznali příčinu bolesti, zkuste si připravit čaj z dobromysli, rozrazilu, meduňky, mateřídoušky či nějakou z vhodných směsí. Většina odvarů z bylin se připravuje klasickým způsobem: Použije se jedna vrchovatá čajová lžička nebo zarovnaná polévková lžíce na hrnek s obsahem čtvrt litru.
• Také borůvkový čaj, který si můžete připravit tím, že rozmačkáte borůvky, nebo použijte sušené, zalijete je šálkem vroucí vody a necháte asi deset minut louhovat. Pak přeceďte a vypijte. Pití tohoto čaje vám pomůže uvolnit napětí v hlavě.
• Devětsil lékařský či lopuch, jehož léčivou moc znali už středověcí bylinkáři, uvolňuje křeče, uklidňuje a tlumí bolest. Buďte však v jeho užívání opatrní, neboť některé jeho části obsahují alkaloidy, které při předávkování mohou být pro člověka jedovaté. Ovšem to byste museli zkonzumovat tolik devětsilu, kolik byste nasbírali podél téměř celého toku řeky!
• Podobně účinné jsou tinktura a čaj z vrbové kůry. Obsahují totiž sloučeniny kyseliny salicylové, které tlumí bolesti.
• Z dalších bylin, které ulevují při nepříjemných bolestech hlavy, vám může pomoci třezalka, která je skvělou pomocnicí při pouhé bolesti hlavy ale i při migréně. Působí dokonce v případě revmatických bolestí. Jak si ji lze připravit? Nejlépe v podobě čaje, tak, že spaříte 1-2 lžičky sušené třezalky asi 250 ml horké vody a necháte asi čtvrt hodiny odstát. Poté slijete přes sítko a můžete odvar popíjet vlažný 2-3x denně.
• Pokud potřebujete vyzkoušet jinou bylinku, nebo už vám při bolestech ta stávající nezabírá, zkuste pít čaj z měsíčku lékařského, nebo si namíchejte směs z těchto bylin: po 20 gramech sušené natě meduňky, listu jitrocele, květu lípy a 10 gramů kořene kozlíku. Odvar z této směsi připravíte obvyklým způsobem a popíjejte dvakrát denně.
• Další výborně působící bylinnou směsí na uklidnění či při bolestech hlavy je tato kombinace: směs meduňky, bazalky, tymiánu a smetanky nebo směs levandule, máty, majoránky a heřmánku. Pokud navštívíte prodejnu bylin, určitě vám tam ochotně poradí s dávkováním.

Tinktury na bolesti hlavy a migrény

Vynikajícím prostředkem při migréně či bolesti hlavy jsou tinktury. Zejména proto, že jsou to bylinky macerované v alkoholu a jejich účinek je mnohem rychlejší než působení čaje, protože jdou hned do krve.

• Nejčastěji užívanou tinkturou na bolesti hlavy je macerát z kopretiny řimbaby, jež působí i jako analgetikum při migréně. Způsobuje rozšíření cév, čímž zlepšuje prokrvení a kromě menstruačních potíží a zánětů tlustého střeva se dá používat též k léčbě při hučení v uších. Zpočátku se užívá 7 kapek každou půlhodinu až do odeznění bolestí, maximálně však 90 kapek za den. Po dobu dalších čtrnácti dnů se podává 15 kapek třikrát denně do vody nebo čaje. Tato tinktura není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
• Na migrénu, pro kterou je typická bolest pouze jedné poloviny hlavy a jde o bolest pulzující, přetrvávající dvě hodiny až tři dny, se též nasazuje směsná tinktura, jež obsahuje tužebník jilmový, guaranu a kopretinu řimbabu. Dávkování je totožné jako v případě tinktury z kopretiny řimbaby.
• Pokud pociťujete únavu z přepracovanosti a jejím následkem je bolest hlavy, zkuste užívat tinkturu z kozlíku lékařského. Kozlíkové kapky doporučovala už svatá Hildegarda ve 12. století k celkovému zklidnění a ke zlepšení spánku. Dávkuje se 20 kapek třikrát denně a zapije se vlažnou vodou nebo čajem. Odborníci na byliny doporučují užívání po dobu jednoho měsíce a poté si dát jeden měsíc pauzu.Tuto tinkturu lze brát i při nervových problémech, úzkosti a při duševním vyčerpání.

Doposavad jsme se v tématu bolesti hlavy a migrén zabývali takzvanou klasikou. Nyní se konečně více zaměříme na stránku psychosomatickou a náhled tradiční čínské medicíny (TČM).

Psychosomatický pohled na migrénu a bolest hlavy

Z psychosomatického hlediska je většina nemocí, včetně bolestí hlavy a migrén z devadesáti procent psychogenního původu. To znamená, že příčiny jsou psychicky podmíněny. Ve většině případů to bývá stres, vztahy s nejbližšími lidmi doma i v zaměstnání, silné emotivní prožívání, vypětí a pak uvolnění při dovolené a podobně. Lidé trpící migrénami jsou často velmi precizní až puntičkářští a bývají zaměřeni na výkon. Jejich další obvyklou vlastností je potlačování emocí, kupříkladu hněvu a zlosti.

Podle významného psychosomatika Ruedigera Dahlkeho znamená hemikranie neboli migréna vlastně stav, že člověk ztratil schopnost vnímat střed věcí, tudíž že se jedinec přestal soustředit na to hlavní ve svém životě. Nejspíše příliš odbíhal a zbytečně se rozptyloval a ke všem životním záležitostem přistupoval až moc cílevědomě.

Přesto, že rozklíčujete příčinu svých bolestí i migrény, bych doporučila absolvovat hloubkové vyšetření a vyloučit těžkou nemoc, například nádor na mozku. Teprve poté bych zkusila alternativní léčbu současně s nějakým druhem psychoterapie.

Co o bolesti hlavy a migréně říká TČM

V tradiční čínské medicíně se bolest hlavy nebo migréna rozlišují podle doby, kdy se objevily, podle nástupu, charakteru bolesti, lokalizace a okolností.

Pokud se vám objevila migréna v nočních hodinách, může jít o nedostatečnost jin nebo krve a když na vás skočila během dne, jedná se o nedostatečnost jangu nebo energie čchi.

Rychlý nástup s krátkou dobou trvání odpovídá zevnímu napadení chladným větrem a pomalý nástup v podobě záchvatů odpovídá vnitřní příčině.

Podle původu vnějšího – jedná se o takzvané napadení chladným větrem – bolesti v zátylku se zhoršují v chladném prostředí a jsou provázeny horečkou s odporem k chladnu.

Může dojít též k napadení horkým větrem – to se projevuje rozpínavými bolestmi a horečkami se současným odporem k horku.

Třetí vnější příčinou je napadení vlhkým větrem, při němž se bolesti projevují jako pocity tíhy v hlavě.

Vnitřní podněty jsou z nedostatečnosti krve, čchi a dokonce z důvodu nedostatečnosti ledvin.

V případě nedostatečnosti krve se jedná o bolesti objevující se odpoledne a jsou doprovázeny závratěmi, bušením srdce, bledostí pleti a bledými rty, pocitem horka na ploskách a v dlaních, tep je prázdný a rychlý nebo prázdný a hluboký.

Nedostatečnost čchi se projevuje přetrvávajícími bolestmi, jež jsou provázeny slabostí, lehkou závratí či spontánním pocením a zhoršují se při fyzické námaze. Tep je prázdný. V případě nedostatečnosti ledvin jsou bolesti charakterizovány slabostí v kolenou a bedrech, pocitem prázdnoty. Tep je v tomto případě prázdný a hluboký.

Dalšími vnitřními příčinami jsou z pohledu TČM nadbytek stoupajícího jangu jater – bolesti jsou rozpínavé s pocitem, že se vám hlava rozskočí a jsou doprovázeny pískotem v uších, závratěmi, zarudlým obličejem, nespavostí, puls je rychlý a plný.

Při stagnaci krve bolesti rovněž přetrvávají, jsou bodavé na jednom místě hlavy a tep je pomalý. Tato příčina se objevuje u lidí, kteří mohli prodělat úraz hlavy. Ještě jednou vnitřní příčinou z pohledu nadbytku je vlhký hlen, který blokuje energetické dráhy.

Bolest se při tom projevuje pocitem tíhy v hlavě, je rozpínavá, objevují se tlaky v žaludku s nutkáním ke zvracení, tep je rychlý a plný.

Podle lokalizace odpovídá týl a šíje zevnímu napadení chladným větrem nebo nedostatečnosti ledvin. Čelo souvisí s horkem v žaludku nebo nedostatečností krve.

Spánky jsou spojeny rovněž s napadením chladným větrem, ale i větrem horkým či vnitřnímu ohni ve žlučníku a játrech.

Bolesti na vrcholu hlavy odpovídají nedostatečnosti krve jater a bolení celé hlavy ukazuje opět na napadení chladným větrem.

Pokud cítíte tíži, charakter bolesti odpovídá vlhku nebo hlenu. Když má člověk uvnitř hlavy pocit bolesti, která jako by zraňovala mozek, jedná se o nedostatečnost ledvin. Pulzující a tepající bolest, jež působí, jako by se chtěla hlava rozskočit, znamená vzestup jaterního jang. Jestliže máte dojem, že vám v hlavě vrtá tisíce jehliček, došlo nejspíše ke stagnaci krve.

Z pohledu okolností odpovídá odpor k větru, popřípadě chladu vnějšímu napadení. Logicky pokud dojde ke zhoršení chladem, má na to vliv chladno a když se bolest zhoršuje horkem odpovídá to stavu horka. Jestliže se vaše bolest prohlubuje při únavě, je třeba více odpočívat, neboť máte nedostatek energie čchi.

Jaká si myslíte, že může být v případě bolestí hlavy a migrény příčina duchovní?

Duchovní příčiny bolestí hlavy a migrény

Bolest je z fyzického hlediska způsobena nadměrnou tenzí, tedy přílišným napětím cév v hlavě, které podnítilo psychické napětí. Ve většině případů to znamená, že migrénami nebo úpornými bolestmi hlavy trpívají lidé, kteří sami sebe zrovna moc nemilují a ubližují si. Proč by si jinak způsobovali takové bolesti skoro někdy až k nevydržení!

Tímto způsobem rovněž strádají jedinci s přílišným analytickým myšlením, kteří vše nadměrně rozebírají a dlouho o všem přemítají. Nekonečné pitvání jim zahlcuje mozek a působí přílišný tlak v hlavě. Pak už to napětí nemohou zvládat a bouchnou jako papiňák! Takoví lidé by se měli postupně naučit většímu intuitivnímu vnímání.

Člověk, který má často migrénu, je štvancem sebe sama, a může za to poděkovat svým myšlenkám. Dost často pochybuje o sobě i o celém okolním světě. Trpí pocitem, že ho ostatní nechápou a potlačuje v sobě agresi.

Psychickou příčinou bolestí hlavy a migrén může být též nevyváženost v sexuální oblasti. Buď máte sexu příliš nebo jste na něj úplně zanevřeli. Co s tím hodláte učinit?

Pokuste se někdy zpomalit a vypnout mozek, nemyslete na banality a neprobírejte se vším stále dokola. Pokud to jde, nevracejte se do minulosti, ani ze sebe nedělejte v žádném případě oběť. Zkuste se naučit více odpočívat, vypínat a relaxovat. Také je možné začít cvičit jógu či tai chi a meditovat. Celkově svůj život odlehčete.

A nejlepším doporučením na závěr je zvládnout žít TADY a TEĎ! Pokuste se prožívat každý okamžik svého života naplno.

Psychosomatika

Pojem psychosomatika lze rozdělit na dvě slova: psyché (duše) a soma (tělo). Psychosomatika se zabývá vztahy mezi těmito dvěma prvky. Jedná se o to, jakým způsobem je ovlivňováno tělo ve spojitosti s myslí, nervovým vypětím a emocemi každodenního života.

V rámci psychosomatiky se tělo bere jako jeden velký celek obsahující všechny zmiňované složky – tělo, duši a mysl. Propojuje tyto složky, zkoumá jednotlivé vazby mezi nimi a jejich vzájemné ovlivňování.

Zaměřuje se na to, jakým způsobem působí mysl na naše tělo. Lidské tělo však nereaguje jen na naši mysl, ale i na naše emoce a pocity.

Všechny buňky našeho těla odpovídají na konkrétní emoce a stresové situace, čímž může dojít k různým změnám zdraví i celkové kvality našeho života.

Vznik psychosomatických obtíží může mít více různých příčin. V největší míře se na něm podílí dlouhodobý stres a celkové nervové vypětí. Může se jednat o stres v práci, osobním vztahu v podobě konfliktů, nebo např.

o podvědomá traumata a bloky, nedostatek lásky či uznání, dále osobní selhání až vyhoření. Téměř vždy se jedná o situace, které nějakým způsobem naruší naši psychiku. Tělo následně na takové obtíže reaguje a dává to na sobě znát.

Vznikají fyzické změny na našem těle, které přerůstají v různé pocity tuhosti, bolesti apod.

                                                                                        

Z výše uvedených informací je patrné, že pokud se chceme opravdu vyléčit, nesmíme přestat poslouchat naše tělo. Tělo nám podává různé informace o svém stavu, na základě drobných signálů volá o pomoc a upozorňuje nás, že něco není v pořádku.

Na mnoho obtíží spojených s naší myslí a duší nepomohou žádné bylinky, léky ani nic jiného. Pro nás je nejpodstatnější najít příčinu obtíží, pochopit ji, přijmout a následně odstranit. Jedině takovýmto způsobem budeme schopni vyléčit naši duši, zocelit svou psychickou stránku a zároveň napravit problémy na fyzické úrovni.

Psychosomatika nám může pomoci ukázat směr, kde a v jakém místě se nachází příčina naší nemoci.

Shrnutí: Podstata psychosomatické péče je celistvý pohled na zdraví člověka. Psychosomatika se zabývá vztahy a souvislostmi mezi tělem, duší a myslí. Obtíže, se kterými si hlava neumí poradit, tělo často řeší nemocí. Cílem léčby těchto problémů je najít jejich zdroj, obnovit rovnováhu a tělesnou harmonii.

PSYCHOSOMATIKA A BOLESTI HLAVY

Bolest hlavy může mít mnoho různých příčin.

V rámci psychosomatiky jsou nejčastějšími spouštěči psychologický stres, chronicky-neřešené konflikty, duševní napětí, nadměrná a časově zatěžující práce, ale také zlost, strach, nenávist, úzkost, citová deprivace, existenční starosti, frustrace a v neposlední řadě špatná schopnost se s těmito všemi situacemi vyrovnat. Počátek psychosomatického onemocnění je doprovázeno nedostatkem spánku, zhoršením kvality spánku, nedostatek odpočinku a nesprávnou životosprávou. Určitou roli při vzniku psychosomatických problémů mohou mít i psychotraumata, nepříjemné zážitky a situace z dětství či dospívání. Často se jedná o chronické emoce či silný akutní stres zakořeněný hluboko v podvědomí. V současnosti jsou bolesti hlavy nejčastějšími a trpí na ně téměř třetina dospělé populace. Charakterem se bolesti hlavy mnohdy liší. Bolesti hlavy se objevují např. jako migrény, tlaková bolest a ruku v ruce s těmito bolestmi se objevuje i zvýšené napětí šíjových svalů, což může vést k omezení hybnosti krční páteře, ovlivnění nálady a celkového náboje pro vykonávání běžných denních aktivit.

Názorný příklad bolesti hlavy v závislosti na psychosomatiku. Několikaleté bolesti hlavy bez pozitivního účinku na různé medikamenty. Následují různá lékařská vyšetření (neurologie a jiní specialisté), kde nebude potvrzen žádný pozitivní nález a bolesti hlavy nebudou mít žádnou známou příčinu.

Při dalším vyšetření se zaměřením na konkrétní situace v běžném každodenním životě, ale i na situace v minulosti (psychotraumata, stresy, úrazy, apod.) bude zjištěna pravidelnost objevování se bolestí hlavy. Bolesti se vždy objevují koncem měsíce v závislosti na zvýšenou pracovní aktivitu a stresové situace spojené s časovými limity v práci a finálním uzavíráním projektů.

Tímto způsobem může člověk fungovat několik let a nevědomky pěstovat psychosomatické obtíže spojení právě se zmiňovanými bolestmi hlavy, tuhnutím šíjových svalů a špatným spaním, což může přerůst až v chronický únavový syndrom. Pokud se člověk bude tímto způsobem neustále ničit, mohou se bolesti i jiné obtíže dále rozvíjet.

Proto je nutné nalézt příčinu toho všeho a zaměřit se na vzniklé problémy správným způsobem. Příčinu problému je nutné si přiznat, uvědomovat si jí a poslouchat skryté signály našeho těla.

U bolestí hlavy způsobené stresem i jinými příčinami se jako rychlá pomoc doporučuje např. procházka na čerstvém vzduchu v rychlejším tempu.

Při pohybu dochází k lepšímu prokrvení těla a uvolnění tlaku v oblasti hlavy. Existují různá relaxační cvičení – jóga a jiné. Celkově se doporučuje věnovat sám sobě, udělat si čas tzv. pro sebe.

Najít svou vnitřní harmonii a přestat ignorovat své tělo volající o pomoc. 

PSYCHOSOMATIKA A TRÁVICÍ SOUSTAVA

Mezi nejdéle známé a popisované psychosomatické problémy se řadí vznik vředů v oblasti žaludku a dvanáctníku.

Dnes již víme, že psychický stres, zejména dlouhodobý, patří k nejvýznamnějším faktorům vyvolávající vředové choroby žaludku a dvanáctníku. Mnoho z nás určitě někdy ve stresové situaci (zkouška, pracovní zatížení apod.

) zažilo pocit tíhy, tlaku nebo palčivou bolest v oblasti žaludku. Pokud by tyto negativní emoce trvaly příliš dlouho, mohlo by opravdu dojít ke vzniku vředů a komplikacím. 

PSYCHOSOMATIKA A DÝCHáNÍ

Jako další znaky působení negativních okolností na tělo a mysl můžeme zmínit obtíže spojené s dýcháním a to konkrétně vznik či rozvoj průduškového astmatu.

Jiné další znaky psychosomatických obtíží mohou být různé vyrážky, ekzémy či chronická únava. Zmiňované příklady jsou jen některé z mnoha, které se mohou objevit v závislosti na větším psychickém vypětí, stresu a jiné složitější situaci.

Řeč těla: Co nám říkají bolesti hlavy?

V psychosomatice chápeme tělo a duši jako jeden celek, který je neoddělitelný. V případě potíží se pacient obrátí na lékaře, který pomocí testů zjišťuje, z čeho potíže pramení.

V některých případech jsou potíže pacienta neidentifikovatelné a lékaři se nepodaří stanovit diagnózu. Pacienti tak navštěvují různé specialisty, kteří většinou dojdou k závěru, že pacient je po medicínské stránce v pořádku, a to přesto, že jeho potíže stále přetrvávají.

Odborníci zastávají názor, že 70 % potíží je psychického původu. Žijeme-li život plný spěchu a stresu, duše volá prostřednictvím fyzických potíží o pomoc.

Potíže spojené s naší psychikou jsou psychosomatické potíže a v jejich pozadí vždy stojí stres, strach, emoce, vztek, bolest, úmrtí někoho blízkého, problémy ve vztahu, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované problémy.

Bolesti hlavy jsou velmi často psychosomatického původu. Stres, tlak okolí, velká psychická zátěž, úzkosti a strachy jsou některé faktory, které bolest hlavy vyvolávají. Většina lidí si vezme lék a bolest hlavy za pár minut zmizí.

Pokud neodstraníme původní psychickou příčinu, tak se bolest hlavy často vrací. Pokud člověk trpí opakovanou bolestí hlavy, můžou se u něho objevit i opakované migrény. Poté je celá situace komplikovanější.

Už nestačí vzít si pouze jeden lék, který nás bolesti hlavy zbaví.

Bolesti hlavy jsou spojené se sebetrestáním. Vyvíjíme na sebe náležitý tlak a věci se nám nedaří tak, jak bychom chtěli. Tak se potrestáme. Bolest hlavy znamená i to, že nedůvěřujeme sami sobě a jsme k sobě přehnaně kritičtí.

Jaké symboly nám okrývají potíže s hlavou?

Hlava je trest, který si ordinujeme sami. Napětí, které cítíme, většinou pramení z toho, že chceme více, než můžeme v současné době dokázat. Lámeme si hlavu, jak to zvládnout. Jsme pod tlakem a ten tlak vyvolává bolest. Většinou se jedná i o lidi, kteří využívají pouze jednu hemisféru. Dochází tak k jejímu přetížení.

Položte si následující otázky:

Jaké mám sama na sebe nároky? Kde mám nastavené hranice od svého okolí? Jaký tlak mám sama na sebe? Čeho se bojím? Kde ve svém životě cítím napětí a tenzi?

Dva příběhy ze života

Ve své praxi jsem měla dvě klientky, které obě přišly se stejným problémem – migrénou. Jejich diagnóza byla stejná, ale osud rozdílný. Nebudu mluvit o tom, jak byly migrény lékařsky specifikované a diagnostikované. Budu mluvit o rozdílném přístupu každé z mých klientek.

Obě měly migrénu spojenou s tlakem svého okolí a s tlakem, který vyvíjely samy na sebe. Jejich osudy si byly velice podobné. Jedna měla na sebe obrovské nároky, protože na to byla zvyklá z dětství a ze své původní rodiny. Vdala se do podobné rodiny a manžel a rodina na ni vyvíjeli opět obrovský tlak, který ona akceptovala.

Po čase tento tlak začaly vyvíjet i děti, protože ona tento model žila snad od svého narození. Její manžel byl pedant a vše muselo být podle jeho řádu, který nastolil už po svatbě. Začali stavět dům, v práci ji povýšili, spláceli hypotéku, děti měly své kroužky a zájmy. Moje klientka neměla čas si vydechnout a už vůbec udělat si čas pro sebe.

Vše muselo být perfektní a dokonalé. Tam, kde tlak od rodiny nebo z práce byl o trochu mírnější, ho dobrovolně zesílila ona sama, protože jí to přišlo přirozené. Vše se změnilo, až když trpěla častými migrénami. Zpočátku se začala léčit pomocí léků, ale nezměnila svůj život a léčba nezabírala.

Po čase si má klientka uvědomila, že to sama nezvládne a začala to řešit také přes své vnitřní nastavení. Společně jsme dospěly k názoru, že si svoji migrénu způsobila sama tím, jaký tlak na sebe vyvíjela a co dovolila svému okolí. Změnila naprosto svůj život. Odstranila stálé vzorce a pracovala na tom, aby jednala vždy svobodně.

Začala se mít ráda a přestala na sebe vyvíjet tlak a dokazovat svému okolí, že je dokonalá. Vyléčila se, dnes je to šest let, migrény se už neopakují.

Druhá klientka na tom byla stejně, rozdíl byl jen v tom, že chtěla především svému muži a své tchyni dokázat, jaká je dokonalá žena, matka, milenka, pracovnice a snacha. Pochopila, co je špatně nastavené, ale nechtěla s tím nic udělat.

Přišla ke mně na doporučení mé kamarádky a psycholožky, která s ní pracovala přede mnou. Viděla její problém stejně jako já, ale ona její rady neakceptovala, stejně jako po sezení u mě, a na sezení přestala docházet. Raději trpí jako superžena, která vše zvládá i přes velké bolesti.

Každá z těchto žen se rozhodla pro jiný osud. Bylo to jejich rozhodnutí a já ho musela akceptovat.

Jak k nám hlava promlouvá?

Prostřednictvím bolesti hlavy, migrény, úrazů hlavy, infekčními záněty mozku a dalšími zdravotními problémy spojenými s hlavou.

Jak předejít bolesti hlavy?

Srovnejte si vyváženost hemisfér. Pokud často pracujete s čísly, tak si občas udělejte přestávku a zazpívejte si nebo nakreslete nějaký obrázek, případně si jděte zatančit. Udělejte si jednoduchý cvik na srovnání hemisfér.

Zvedněte obě ruce před obličej a natáhnete je, dlaně a prsty spojíte k sobě. Oběma rukama budete ve vzduchu kreslit nekonečno – ležatou osmičku, která bude širší, jako šíře vašich ramen. Důležité je stále sledovat očima vaše prsty, jak ji ve vzduchu kreslí.

Snažte se vydržet aspoň tři minuty.

Přemýšlejte o tom, jaké máte na sebe nároky. A jaké nároky na vás má vaše okolí. Snažte se eliminovat stres. Odstraňte co nejvíce tlaku ve vašem životě. Tam, kde je to možné, si dopřejte svobodu a volnost. Začněte pracovat se svojí úzkostí a strachem. Psychické napětí, které u sebe vnímáte, nahraďte cviky na uvolnění. Meditujte.

Zdravý pohled na život a na sebe sama, bez tlaku, stresu a se svobodnou volbou rozhodování, přináší i čistou hlavu bez bolesti a problémů s mozkem.

Afirmace pro léčbu: „Vše, co dělám, je dokonalé a v pořádku. Cítím spokojenost se svým životem a s tím, jak funguji. Mám se rád/a/.“

Šárka Vávrová

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Psychosomatika nemocí

• MIGRÉNY a bolesti hlavy nebo-li náš PAPIŇÁK V HLAVĚ – DUCHOVNÍ PŘÍČINA
• Bolest z fyzického hlediska způsobuje nadměrné napětí cév v hlavě vyvolané psychickým napětím z medicínského hlediska.
• DUCHOVNÍ VÝZNAM?

Těmito bolesti trpí hlavně Ti, kteří ubližují  SAMI SOBĚ.

Hlava a váš mozek je přehlcen nadměrným množstvím myšlenek, přemýšlením, rozjímáním, leckdy i pitváním a filozofickým rozebíráním zbytečných věcí typu: „Proč jsem tomu šéfovi to řekla takhle a né takto, a né jinak, bylo to správně? Nezatvářila jsem se nějak divně u toho, co si asi myslel“?

Žijí stylem „co by, kdyby“. Zkrátka někdy opravdu zbytečné pitvání, které stejně není k ničemu, zahlcuje nadměrně mozek, a ten už kapacitu myšlenek a NADMĚRNÝ TLAK V HLAVĚ nezvládá a „vybouchne“ jako přeplněný VAŘÍCÍ PAPIŇÁK.

Máte pocit, že vám hlava doslova „exploduje“. Usínáte s myšlenkami, co budete vařit k večeři, co musíte nakoupit, zařídit, a co vás čeká v práci, jak to asi dopadne na „tisíc způsobů“, vše si v hlavě naplánujete dopředu, i když to často není vůbec potřeba, a je to jen a jen vaše nastavení v hlavě.

I mozek potřebuje oddych a odpočinek, který mu vůbec nedáváte. Odpočívat je pro vás nemyslitelné, je to pro vás luxus, který si nechcete dopřát, jako by to bylo pro vás něco zakázaného a špatného.

Přece musíte využít veškerý čas, každou minutu!!! Jenže tento ŠPATNÝ HNACÍ PROGRAM máte jen vy sama v sobě. A jen vy si ho tam samy dáváte, a proto jen vy si ho zase musíte vypnout a přenastavit….

Je to program, který jste si jen vy sama do svého „počítače“ nainstalovala. Nikdo jiný.

MIGRÉNA JE UŠTVÁVÁNÍ SAMA SEBE svými myšlenkami.

Vypněte mozek, nemyslete na zbytečnosti, nepitvejte se v minulých scénkách a rozhovorech. Nežijte nepovedenou minulostí,  navždy ji uzavřete, nestavte se do roli oběti. Přijměte už svou krutou minulost, že k vám patřila, ale zároveň neřešte dopředu zbytečně budoucnost, jak vše může na 30 způsobů dopadnout a nedělejte domněnky.

ŽIJTE VÍCE PŘÍTOMNOSTÍ. TEĎ A TADY. Udělejte jen co musíte, co opravdu musíte a naučte se TO, CO NEMUSÍTE.

Zbytečně vše neplánujte, JEN prostě žijte!!!! PITVÁNÍ V MINULOSTI A BUDOUCNOSTI si zbytečně ubíráte energii a mozek máte předimenzovaný zbytečnostmi.

Plujte spontálně, „vypněte se na chvíli“ a věřte, že tím, že se budete dopředu stresovat a vymýšlet různé scénáře si stejně nepomůžete. Věřte životu, že hodně věcí může dopadnou samo dobře i s lehkostí bez vašeho předčastného stresování a předsudkování. I bez určitých plánů lze v některých věcech lépe proplouvat.. 🙂

1. Dejte lehkost svému životu, to vám migréna vzkazuje 🙂
2. Jitka Bičíková
3. Lymfoterapeutka a autorka knih „O ZÁHADNÉ LYMFĚ a ZAVODNĚNÍ“.

Zdroj: http://www.zahadnalymfa.wbs.cz

Autor: Jitka Bičíková – masáže, čištění lymfy

Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme.

Bolest hlavy – civilizační nemoc

Bolest hlavy patří k nejčastějším důvodům návštěv u lékaře. Lékaře však navštíví pouze jedna třetina těch, kdo bolestmi hlavy trpí. Je to dáno tím, že bolest hlavy je natolik rozšířeným postižením, že ji většina lidí přijímá jako přirozenou součást života.

Bolest hlavy zažil alespoň jedenkrát v životě každý z nás. Je to běžná lidská zkušenost, která často sama od sebe přejde a nezanechá následky. Pak nevadí.

Problém nastane, pokud je bolest tenzní, provázena dalšími nepříjemnými příznaky a pokud se opakovaně vrací nebo trvá dlouho. Někteří nenavštíví lékaře proto, že nemají dobrou zkušenost. Nebo se domnívají, že s jejich problémem  se stejně nedá nic dělat.

Není to pravda, u většiny pacientů, trpících opakujícími se bolestmi hlavy, se pomoci dá, alespoň částečně nebo postupně.

Podle některých pramenů lze rozpoznat až 360 typů bolestí hlavy. Při bolestech hlavy nás nebolí samotný mozek, jak by se často mohlo zdát, ale jsou více či méně podrážděné nervy provázející cévy dovnitř lebky. Dalo by se tedy říci, že příčina bolesti může být jak uvnitř hlavy, tak i jinde v těle, odkud ji nervy mohou přenést až do naší hlavy.

V západních zemích světa okolo 65 % mužů a 80 % žen trpí různými druhy bolesti hlavy, které se dostavují s určitou pravidelností. Pouze 2-5 % populace uvádí, že se u nich bolest hlavy nikdy neprojevila. Před dosažením 15.

roku života se až u 75 % dětí vyskytnou případy bolesti hlavy. Ve skupině dětí ve věku 5 až 7 let se až u 30 % vyskytoval případ migrény. Mezi dospívajícími mladšími 15 let se bolest hlavy vyskytuje v 38 až 46 % případů.

Bolest hlavy se nejčastěji vyskytuje u žen. Sedm z deseti lidí trpících migrénou jsou ženy. Navíc šest z deseti lidí trpících bolestí hlavy je mladších 45 let.

Bolest hlavy, která se objevuje u dětí, většinou přetrvá až do dospělosti. Existují však případy, a to zejména u migrény, kdy bolest hlavy po dosažení dospělosti zmizela.

Je velmi důležité, aby rodiče tento problém nezanedbali, protože zdravotní stav dítěte pak může ovlivnit jeho prospěch ve škole.

Důležité je rozlišit typ bolesti

Jakákoli bolest hlavy bez ohledu na příčinu vzniku se označuje bolest hlavy (cefalea). Rozlišujeme dvě základní kategorie bolesti hlavy:

• Primární bolesti hlavy – migréna, tenzní bolest hlavy, tzv. cluster headache, jsou primárními bolestmi hlavy. Jedná se o skupinu bolestí hlavy bez prokázaného poškození struktury mozku s normálními nálezy na CT. Nejsou nebezpečné – jsou nepříjemné, obtěžují, ale většinou jsou ovlivnitelné léčbou.
• Mnoho lidí, kteří trpí migrénou, se snaží bolest vydržet nebo si předepsat léčbu, která však bývá neefektivní. přitom se ukazuje, že migrénu, ačkoli ji většinou nelze zcela odstranit, lze až v 90 % případů zmírnit s pomocí jednoduchých prostředků přírodní léčby nebo s pomocí léků, které předepíše specialista.
• Sekundární bolesti hlavy – v těchto případech se jedná o průvodní znak jiného onemocnění, jako např. nachlazení, zánětu dutin. V těchto případech patří bolest hlavy do skupiny příznaků, které jsou pro konkrétní onemocnění typické. Způsob léčby bude vždy záležet na typu onemocnění, které bolest hlavy vyvolává. Příčinou bolesti hlavy však může být mnohem vážnější onemocnění – zánět mozkových blan, poranění mozku, nádory na mozku.
• Jak rozpoznáme nebezpečí? Bolest hlavy se v těchto případech silně zhoršuje, přidává se zvracení, dochází ke změnám vědomí. Vznikne-li bolest po silné tělesné námaze a máte pocit, že takovou bolest jste ještě „nezažili“, vyhledejte lékaře!

Kdy vyhledat lékaře?

• Bolest hlavy se dostaví jako obvykle, ale její průběh je netypický.
• Silně vás rozbolela hlava a pociťujete další příznaky, např. závrať, poruchy vidění, necitlivost nebo slabost v končetinách.
• Máte horečku a ztuhlou šíji.
• Bolest se objeví v důsledku změny postoje či fyzické námahy.
• Bolest se objevila po poranění hlavy.
• Užíváte analgetika ke zmírnění bolesti více než dvakrát týdně.
• Bolest hlavy trvá nepřetržitě několik dní.
• Bolesti hlavy se dostavují nejméně jednou za týden nebo trvají déle než 24 hodin.

Umíte popsat svou bolest hlavy?

Prvním krokem ke zdárnému průběhu léčby je včasné a správné stanovení diagnózy. Nepožadujte hned po lékaři vyšetření  na CT, při první návštěvě lékaře je mnohem důležitější detailní rozhovor, popsání vašich potíží. Teprve na základě těchto informací lékař doporučí další postup.

Veďte si záznam o záchvatech bolesti hlavy. Poznamenávejte si datum, čas a příznaky každé bolesti. Uveďte, co jste jedli, pili a dělali v průběhu šesti až osmi hodin předtím, než se bolest objevila. Snažte se zjistit, co může vaši bolest vyvolávat.

Lékař  bude chtít znát odpovědi na tyto otázky:

• Odkdy máte bolesti hlavy? – Od dětství, puberty, začaly až v dospělosti…
• Jak vaše bolest vypadá? – Je záchvatovitá nebo stálá, pulzuje. Je tupá nebo narůstá? Je stejně silná již od začátku?
• Kde cítíte bolest? – Ve spáncích, v oblasti čela, temene, v týlu a v oblasti šíje, v celé hlavě…?
• Jak dlouho trvá záchvat bolesti? Přejde bolest po vyspání?
• Jak je bolest silná? Stupeň bolesti udáváme na pomyslné stupnici 1 – 10.
• Jsou přítomné doprovodné příznaky? – Přecitlivělost na hluk, přecitlivělost na světlo, nevolnost…
• Který lék nebo léčebný postup vám od bolesti pomůže?
• U žen jsou taktéž důležité informace o menstruaci (pravidelnost cyklu, vazba záchvatu bolesti na určité fáze cyklu, užívání hormonální antikoncepce).

Většina specializovaných poraden pro léčbu bolestí hlavy má dotazník, který pacient buď vyplňuje sám, nebo přímo v ordinaci zaznamenává odpovědi do otazníku lékař. Pacient si během léčby svůj stav zaznamenává do speciálního diáře, kde sleduje frekvenci a typy bolesti hlavy, užité léky apod.

Tenzní bolest hlavy

Tato bolest je nejrozšířenějším druhem bolesti hlavy. Vzniká v důsledku ztuhlosti svalů šíje a zakusila ji většina z nás. Většinou je dávána do souvislosti s životním stylem – je pravdou, že nevíme, jestli a v jaké míře tento typ bolesti sužoval lidi v dřívějších dobách.

Rozlišujeme dva druhy tenzní bolesti hlavy, které se od sebe liší především četností výskytu:

• Chronická bolest hlavy – tato bolest sužuje člověka více než 15 dní v měsíci nejméně šest měsíců v roce.
• Občasná bolest hlavy – obtěžuje nás méně než 15 dní v měsíci, nejméně šest měsíců v roce. Nevyskytne-li se více než desetkrát za rok, jedná se o vzácný výskyt.

Tenzní bolest hlavy má od migrény odlišný charakter, bolest není tak silná, neomezí běžnou denní aktivitu, ale trápí tím, že trvá déle, vyskytuje se častěji a obtěžuje svým opakováním.

Odpověď na otázku, proč tenzní bolest vzniká, není jednoduchá. Za jeden z důležitých faktorů při vzniku bolesti se považuje zvýšené svalové napětí ve svalech podél krční páteře a svalech, které mají úpony na lebce. Přímá souvislost mezi napětím či tuhostí svalu a intenzitou bolesti hlavy však není.

Na vzniku bolesti se podílí i únava z přemíry práce či tělesného cvičení, stres, deprese, úzkost. V odborné literatuře se řeší otázka, zda je deprese spíše reakcí na opakující se bolest hlavy nebo zda se jedná o současný výskyt obou nemocí – deprese a tenzního typu bolesti hlavy.

Neopomenutelná je i únava očí – například v důsledku mnoha hodin strávených prací na počítači.

U lidí, u nichž došlo k vážnému poškození hlavy (poranění lebky, mozková mrtvice), je nejen větší pravděpodobnost výskytu bolesti hlavy v důsledku poúrazových podmínek, ale i výskytu tenzní bolesti hlavy vlivem zvýšené úrovně stresu ze vzniklé situace.

Bolest je popisována jako tlaková, oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy. Bolest má maximum v oblasti temene, s propagací za oči. Nástup je na rozdíl od migrény pozvolný.

Délka trvání této bolesti se pohybuje od 30 minut do 7 dní s tím, že v průměru trvá přibližně 12 hodin. Provází ji pocit sevření či bodání, nikoli však pulzování.

Tělesná námaha bolest nezvětší, naopak někdy může i ulevit.

Cluster headache neboli salva bolesti

Tento typ bolesti se vyskytuje mnohem řidčeji než tenzní bolest hlavy nebo migréna. Jedná se o záchvaty sériových bolestí neboli kumulovaných bolestí hlavy. Cluster headache bývá často zapříčiněn sinusitidou (zánět vedlejších nosních dutin) nebo duševní poruchou.

Tato bolest hlavy patří do kategorie primárních bolestí hlavy, jejíž ataky se objevují opakovaně na stejném místě a mizí až po několika týdnech. Sériovými bolestmi trpí více muži než ženy. Bolest hlavy se většinou dostavuje ve stejnou denní dobu, většinou v nočních hodinách, takže naruší spánek. Bolest pacienti popisují jako velmi intenzivní, téměř nesnesitelnou.

Zmírnit cluster headache lze odpočinkem v temné místnosti, ale ne vleže, to by mohlo bolest ještě zhoršit.

Cluster headache je často provázen následujícími příznaky, které postižený pociťuje ve stejné části hlavy jako samotnou bolest:

• Překrvení spojivek (zčervenání), slzení zornice, ochabnutí očního víčka nebo otok víčka.
• Zduření nosní sliznice.
• Pot na čele i obličeji.

Tyto záchvaty bolesti propukají náhle a dostavují se v sériích trvajících týdny nebo měsíce. Příčiny jejich vzniku nejsou dosud známé. Následující uvedené faktory mohou vyvolat bolestivou fázi:

• Chlad.
• Nadměrná fyzická zátěž.
• Stres, deprese, úzkost.
• Napětí v důsledku strnulosti zádových svalů a šíje.

Rozlišujeme dva druhy cluster headache:

• Občasný cluster headache – bolestivá fáze může trvat dva týdny až tři měsíce. Bezbolestná nastupuje po bolestivé fázi a většinou trvá několik měsíců, nejméně však jeden měsíc. Pak opět nastává bolestivá fáze.
• Chronický cluster headache – bolestivá fáze trvá rok a více. Toto dlouhé období většinou nebývá přerušeno bezbolestnou fází. Když se bezbolestná fáze dostaví, trvá méně než měsíc.
• Asi u devadesáti procent lidí, kteří trpí cluster headache, se vyskytuje občasná forma a jen u deseti procent forma chronická.

Bolesti hlavy z napětí

U tohoto typu bolestí hlavy jsou příčiny známé – může za ně stres, deprese, zhoršené mezilidské vztahy doma i v zaměstnání, sedavé zaměstnání a špatné držení těla.

To vše může vyvolat poruchu ve změně napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. To utiskuje a dráždí nervy a cévy směřující k mozku.

pak vzniká tupá, vytrvalá a silná bolest hlavy, která se soustřeďuje do temene, spánků a týla. Přidat se může též strnulost a ztuhlost šíje a ramen.

Bolesti hlavy nebo bolesti v oblasti šíje, spojené s onemocněním krční páteře, jsou velice časté. Málo se pohybujeme, nevěnujeme více času relaxaci a aktivnímu odpočinku. Velmi často zaujímáme nefyziologickou, vynucenou polohu (např. v práci), nespíme na odpovídajícím lůžku.

Pak se objeví bolesti hlavy, které jako by vystřelují z oblasti krční páteře do hlavy – do čela, za oči. Mohou být spojeny s nevolností, přecitlivělostí na podněty, zvýšenou dráždivostí, mohou se objevit i závratě. Obtíže se často objeví již ráno a trvají pak celý den.

Bolest je často asymetrická – bývá postižena jedna polovina hlavy, strany se během jedné ataky bolesti nestřídají. Bolest je provokována nebo se zhoršuje určitými pohyby šíje nebo zátěží šíje vynucenou polohou.

Provede-li lékař rtg vyšetření, často v něm najde strukturální změny oblasti krční páteře jak na obratlech, tak i na meziobratlových ploténkách.

Bolest hlavy může být způsobena také poruchou pohybového aparátu, zejména horních zad. Bolesti hlavy spojené s poruchami páteře jsou způsobeny poruchou funkce různých struktur. První variantou je porucha vazů – např.

u dětí s dlouhodobým sedem s předklonem hlavy. Další možností je porucha svalů – přetěžování určitých svalových skupin a oslabování jiných při práci.

Poruchy kloubů a blokády páteře bývají často spojeny s centrální poruchou řízení pohybu z oblasti mozku.

Proklínaná migréna

Migréna je chronické onemocnění cévního původu, které se projevuje tehdy, když se cévy v hlavě a krku zúží a následně rozšíří. Jedná se o velmi rozšířené onemocnění, projevující se záchvatovitou bolestí, které se dostavuje v různých intervalech a může přetrvávat až tři dny.

Na blížící se migrénu může ty šťastnější z nás upozornit několik příznaků. Objevit se mohou pár dnů až hodin před nástupem záchvatu. Jde většinou o přecitlivělost na okolní podněty, neklid, podráždění, špatné sny, ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění.

Někdo zase pociťuje chuť na určitý druh potravin či mu nechutná vůbec. Prvním náporům bolesti někdy předchází i aura. Při ní lze vidět pár minut zrakový vjem v některé části zorného pole, který se pohybuje v závislosti na pohybu vašich očí a může se i zvětšovat.

Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit se nebo třpytit. Jde o výpadek zorného pole. Když pak zmizí, současně či v několika minutách se objeví bolest. Tyto tělesné příznaky (aura) obvykle přetrvávají 5-60 minut. Většinou krátce před záchvatem zmizí, ale někdy přetrvávají i po nástupu bolesti.

V 15 až 30 % případů bolest hlavy předcházejí varovné příznaky.

O migrénu bez aury se jedná tehdy, pokud se před záchvatem nedostavují příznaky. Abychom mohl říct, že se jedná o migrénu bez aury, musí být splněny tyto podmínky:

• Nejméně pět záchvatů migrény.
• Délka trvání záchvatu migrény bez užití léku se pohybuje mezi 4 až 72 hodinami.
• Dostaví se silná pulzující bolest, často pouze na jedné straně hlavy, nejvíce v oblasti čela, oka, či na jednom nebo druhém spánku.
• Vše může doprovázet nevolnost a zvracení, vadit vám budou i světlo a zvuky.

Po zhruba 4 až 72 hodinách následuje konečná fáze, při které postižený cítí celkovou únavu, bolí ho všechny svaly a postupně se mu bude vracet normální nálada. V rozvinutém záchvatu pacienti již většinou popisují, že je bolí hlava celá. Pacient s migrénou většinu vyžaduje klid vsedě nebo vleže, v temné místnosti. Každá tělesná námaha stav při migréně zhoršuje.

Vznik migrenózního záchvatu není dosud plně objasněn. Předpokládá se, že u nemoci existuje genetický podklad – jedná se o vrozenou dispozici pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, které mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí.

Z vnějšího prostředí to může být změny počasí, požití některého jídla či nápoje, působení chladu, z vnitřního prostředí pak hormonální změny během menstruačního cyklu, hlad, žízeň, nízká hladina krevního cukru. Kolísání hormonů souvisí s ovulací a menstruací, s užíváním perorální antikoncepce či s hormonální léčbou během menopauzy.

U klasických migrén je zakázána klasická hormonální antikoncepce vzhledem k možnosti vzniku cévní mozkové příhody.

Tento podnět pak způsobí aktivaci migrénového centra v oblasti mozkového kmene, které aktivuje dále cestou trojklanného nervu nervová zakončení ve stěně drobných mozkových tepen.

Zde dojde k uvolnění specifických látek, mediátorů, které způsobí prosáknutí cévních stěn, jejich rozšíření a zpětné podráždění vláken trojklanného nervu, která vedou informaci o poškození tkáně a o bolesti opačným směrem zpět do oblasti mozkového kmene, a dále do podkorových center bolesti a do center v oblasti mozkové kůry.

Potraviny a migréna

Potrava s vysokým obsahem tyraminu či fenyletylaminu a dále s vysokým obsahem ochucovadel a konzervačních látek může migrénu vyvolat. Látky, které mohou zapříčinit bolest hlavy, se nacházejí v těchto potravinách:

• Tyramin – vyzrále sýry
• Dusitany – slanina, klobásky, párky, salámy
• Fenyletylamin – čokoláda
• Aspartam – náhražka cukru v konzervovaných potravinách a slazených nápojích
• Alkoholické nápoje – zvláště červené víno, neboť obsahuje tanin
• Kolísání hladiny kofeinu – u lidí, kteří pijí pravidelně kávu, se může při vynechání obvyklé dávky dostavit migréna.

Vysoké dávky léků mohou uškodit

Trpíme-li chronickými bolestmi hlavy, užíváme mnoho léků. Lék nám zpočátku přinese úlevu, ale pokud se lék užívá příliš často, snižuje se jeho efekt a spotřeba léků proti bolesti stoupá.

Lék proti bolesti, pokud je nadužíván, může sám o sobě bolest vyvolat. Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem nebo barbituráty.

Návyk na opiáty se v našich podmínkách naštěstí pacientů s bolestmi hlavy tolik netýká.

Bolesti z nadužívání se objevují po denním užívání medikace po dobu tří měsíců a déle. Bolest hlavy se objevuje denně – často je provázena zvýšeným neklidem, podrážděností, problémy s pamětí nebo poruchami spánku. Bolest má charakter tupé bolesti v celé hlavě, může mít i charakter tlakové bolesti v čele, nad očima. Bolest nepulzuje, jedna strana hlavy není postižena více než druhá.