Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?

Vaše tělo pohání tři základní živiny – sacharidy, tuky a bílkoviny. Z těchto tří základních živin představují nejsnáze využitelné palivo sacharidy. O jakou pohonnou hmotu se jedná? Kdy vám pomáhá v jízdě životem a kdy vás naopak brzdí?

Pojďme se blíže podívat, co to sacharidy jsou, jaké vám prospívají a jak je vhodně zařazovat do jídelníčku.

Sacharidy jako nejlepší palivo

Vaše tělo je dokonalý stroj, ale nefunguje bez dodávky energie. Potřebuje neustálý přísun paliva a první volbou jsou pro něj sacharidy. Kryjí průměrně 50 – 55 % vašeho denního energetického příjmu, tedy nejvíce ze všech dostupných živin. Zbytek energie vám poskytnou tuky a bílkoviny.

Sacharidy jsou lehce zpracovatelným palivem pro všechny vaše buňky, pro některé naprosto převažujícím (mozek, sítnice, varle, kůra nadledvin) či dokonce tím jediným možným (červené krvinky). Tělo si se sacharidy hravě a chytře poradí.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba? zdroj: Pixabay

Buď sacharidy využije jako okamžitý zdroj energie nebo je uloží do zásoby do jater a svalů. Pokud jich přijmete nadbytek, přemění je na tuk.
Zásoby ve svalech vám poslouží v době, kdy delší dobu nejíte nebo jste fyzicky aktivní. Nevydrží ale dlouho. Stačí více jak den hladovění nebo velká námaha a zásoby sacharidů dojdou.

Pokud se nenajíte, malé množství sacharidů nezbytných k vašemu přežití vyrobí játra, případně i ledviny. Tyto sacharidy vám ale jako zdroj energie určitě stačit nebudou. Tělo tak sáhne pro energii do tukových zásob a následně na bílkoviny.

Je to sice fantasticky zařízené, ale vy uděláte lépe, když budete sacharidy vhodně a přiměřeně doplňovat. Budete mít více energie a elánu do života. Na to, jak s tímto jedinečným palivem pracovat k vašemu prospěchu, se podíváme hezky od podlahy. Chcete přispět k vašemu zdraví a vitalitě? Čtěte dál.

Pozor! Není sacharid jako sacharid

Sacharidy vznikají přirozeně v rostlinách a tělo je k jejich trávení dokonale uzpůsobeno. Příroda nám je nedala pro nic za nic. A že k nám byla štědrá.

V různých rostlinách se totiž tvoří různé sacharidy. K těm nejběžnějším patří glukóza, fruktóza, sacharóza, maltóza, škrob a celulóza. Ne všechny sacharidy se tvoří jen v rostlinách. Nesmíme opomenout mléčný cukr neboli laktózu. Ta vzniká výhradně v živočišném mléce.

Každý z těchto sacharidů tělo zpracovává jinak a jinou rychlostí. A to je super. Můžete je tak mnohem efektivněji využívat v každodenním životě.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba? zdroj: Pixabay

Dle toho, jak sacharidy vypadají, je dělíme na jednoduché (monosacharidy, disacharidy) a komplexní (polysacharidy). Pochopíte-li jaký je mezi nimi rozdíl, budete schopni sacharidy do jídelníčku vhodně zařazovat a poslouží vám k vašemu zdraví.

Co jsou jednoduché sacharidy a komu pomáhají?

Těmto sacharidům se lidově říká cukry. Jsou to malé sloučeniny, které je vaše tělo schopno využít téměř okamžitě. Jsou tak malinké, že hravě přejdou z trávicího traktu do krve. Představují pro vás velmi rychlé palivo.

Jednoduché sacharidy neboli cukry dodají tělu energii velmi rychle a toho mohou skvěle využít zejména sportovci.

Které sacharidy řadíme mezi jednoduché?

K těm nejběžnějším patří glukóza, fruktóza, sacharóza a laktóza. Tyto názvy můžete zapomenout. Stačí vědět, kde se tyto cukry vyskytují a využít je ve správný čas.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba? zdroj: Pixabay

Rozpoznat jejich přítomnost je snadné. Jednoduché sacharidy jsou téměř všechny, které mají sladkou chuť. Nejčastějšími zdroji jsou řepný cukr, třtinový cukr, mléko, med a ovoce.

Jednoduché sacharidy v potravinách:

  • ovoce
  • mléčné výrobky – mléko, jogurty, kefíry
  • sladkosti – zákusky, dorty, sušenky
  • sladké sirupy (javorový, datlový, rýžový, agávový atp.)
  • čokoláda
  • zmrzlina
  • džemy, marmelády
  • slazené nápoje, limonády
  • ovocné šťávy, džusy
  • pivo, sladké destiláty

Pozor, některé z výše jmenovaných potravin byste měli konzumovat jenom výjimečně.

Rozhodně není vhodné přijímat jednoduché sacharidy v podobě zákusků, sušenek, zmrzliny a sladkých nápojů. Buďte ve výběru pečliví. Jednoduché sacharidy jsou dobří sluhové, ale zlí páni.

Zlým pánem je zejména sacharid zvaný sacharóza. Jedná se o obyčejný cukr, který používáte jako sladidlo. Získává se z cukrové řepy nebo třtiny.

Třtinový i řepný cukr jsou chemicky naprosto totožné látky složené z glukózy a fruktózy. Kaloricky mezi nimi není žádný rozdíl a i z nutričního hlediska jsou rozdíly minimální. Oba vám škodí stejně.

O tom jak, se dočtete později.

Jak vypadají komplexní sacharidy a pro koho jsou vhodné?

Komplexní neboli složité sacharidy jsou nejen složitější, ale hlavně větší. A velké látky trávicím traktem do krve neprojdou. Tělo je i na tuhle situaci výborně připravené. Obrovské sacharidy „naštípe“ a udělá z nich malé. Tyto sacharidy už do krve hravě projdou. Ze všech komplexních sacharidů se tak postupně stane jednoduchý cukr (glukóza).

Ale nebude to hned. Než se velké molekuly sacharidů zkrátí, trvá to i několik hodin. A to pro vás představuje velkou výhodu. Komplexní sacharidy vám dodávají narozdíl od jednoduchých sacharidů energii postupně. V těle nedojde k tak velkým výkyvům hladiny cukru v krvi a vy nedostanete tak brzy hlad.

Komplexní sacharidy dodávají tělu energii postupně a neměly by chybět v jídelníčku každého z vás.

Které sacharidy řadíme mezi komplexní?

K nejvýznamnějším patří bezesporu škrob. Ten se tvoří zejména v obilovinách, bramborách, rýži či luštěninách.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba? zdroj: Pixabay

Komplexní sacharidy v potravinách

  • bílé i celozrnné pečivo
  • těstoviny
  • obilné vločky (ovesné, pšeničné atp.)
  • rýže
  • brambory, batáty
  • zelenina
  • jáhly
  • pohanka
  • fazole, hrách, čočka, cizrna
  • kukuřice
  • quinoa

Jak sami z praxe víte, tyto potraviny nemají příliš sladkou chuť, přestože jsou sacharidů plné. Tato „sladká“ praktická pomůcka vám napoví, kde se ve větší míře nacházejí sacharidy jednoduché a kde sacharidy komplexní.

Ke komplexním sacharidům řadíme také celulózu. Ta se vyskytuje výhradně v rostlinné stravě. Je součástí vlákniny a vaše tělo nemá vybavení na to, aby ji „naštípalo“ na malé kousky.

Proto projde střevem a žádnou energii vám nedodá. Nemá tedy úlohu paliva, ale slouží jako významný „čistící“ prostředek.

Urychluje vyprazdňování a slouží tak jako prevence zácpy a rakoviny tlustého střeva.

Kdy a jaké sacharidy do jídelníčku zařazovat?

Základ stravy by měly tvořit sacharidy KOMPLEXNÍ. Mají představovat až 80 % z celkového denního příjmu sacharidů.

Komplexní sacharidy můžete konzumovat v průběhu celého dne. S chutí je zařaďte k snídani, obědu i večeři. Po ránu například ve formě ovesných kaší nebo krajíce chleba. K obědu a večeři jako přílohu nebo hlavní jídlo.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?
zdroj: Pixabay

JEDNODUCHÉ sacharidy by měly tvořit nejvýše 20 % z celkového denní příjmu sacharidů. Jezte je proto s mírou a v závislosti na vašem energetickém výdeji i potřebách těla.

Tyto sacharidy zařazujte zejména v dopoledních hodinách, nejlépe ve formě ovoce nebo neochucených mléčných výrobků.

K snídani si například nakrájejte ovoce do ovesné kaše nebo jogurtu. K svačině si pak můžete dát kus ovoce s hrstí ořechů. Večer se již těmto variantám vyhýbejte. Zvýšíte si zbytečně hladinu cukru v krvi a budete hůře regenerovat.

Navíc vám v případě nadměrného kalorického příjmu hrozí tloustnutí.

Jednoduché sacharidy

  • představují rychlý zdroj energie
  • mají převážně sladkou chuť
  • nejlepším zdrojem je ovoce a kysané mléčné výrobky
  • jsou vhodné zejména pro aktivní jedince
  • pomáhají sportovcům ke zlepšení výkonů

Komplexní sacharidy

  • dodávají energii postupně
  • je možné je konzumovat v průběhu celého dne
  • nejlepším zdrojem jsou obiloviny, brambory, rýže, luštěniny
  • jsou vhodné pro všechny zdravě se stravující osoby

V případě, že vás nečeká žádná fyzická aktivita, konzumujte jednoduché sacharidy společně s tuky.

To znamená, že s kusem ovoce si vezměte hrst oříšků nebo semínek. Tuky zpomalí trávení cukru a jeho hladina v krvi nevystřelí tak rychle nahoru a také tak brzy nespadne dolů. Pamatujte, doporučená denní dávka ovoce je okolo 500 gramů. To představuje například dva banány a větší jablko. Zařaďte je denně spolu se zdravými tuky.

Tímto snadným fíglem navíc přispějete k vašemu zdraví.

Pokud jste sportovci, můžete jednoduché sacharidy využít ke zlepšení výkonu. Jsou vhodné pro rychlé doplnění energie v průběhu fyzické aktivity a k doplnění zásob bezprostředně po ní.

Po fyzické námaze jsou zásoby sacharidů vyčerpány a svaly jsou doslova hladové po sacharidech. Přijímají je velmi rychle, tak se nebojte je nakrmit jednoduchými cukry. Vhodné jsou banány, smoothie, ovocné šťávy, sacharidové nápoje nebo i nealkoholické pivo.

Budete se po tréninku cítit lépe a únava vás jen tak nepřemůže.

Jaké sacharidy a proč nám škodí?

Pojďme se na tuto otázku podívat selským rozumem. Většina z nás už nepracuje tvrdě na polích a žije naprosto odlišným životním stylem než tomu bylo dříve. Doba se rapidně změnila a zrychlila.

Stejně jako se změnil životní styl, změnily se i potraviny. Máme málo pohybu a nadbytek nevhodného jídla. A to je kámen úrazu.

Je obrovský rozdíl, jestli přijmete cukr ze sladkého jablka nebo z tatranky. Obsah cukrů je v nich přitom téměř stejný. S tatrankou navíc přijmete ztužené tuky, emulgátory a umělé aromatické látky. Naproti tomu s jablkem vitamíny, minerály a vlákninu. Navíc díky vláknině se cukr z jablka vstřebává pomaleji.

Budete mít zájem:  Léky Na Zvýšení Testosteronu?

Jídelníček by měl obsahovat nejen dostatek ovoce a zeleniny, ale samozřejmě i luštěniny, kysané mléčné produkty, kvalitní maso, ryby aj.

Konzumujte vždy sezonní lokální potraviny, které obsahují mnohem více vitaminů a minerálů než potraviny, které k nám putují téměř přes celý svět. Pokud víte, že nedokážete zabezpečit dostatek vitamínů a minerálů přirozenou cestou ze stravy (např.

kvůli alergiím, speciální dietě, zdravotním problémům), dodejte tělu potřebné látky prostřednictvím vitamínových a minerálních doplňků.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?
zdroj: Pixabay

Na tomto příkladu si lze lehce uvědomit, že to, co pro vás představuje hrozbu jsou průmyslově zpracované potraviny a s tím spojený nadměrný příjem cukru.  Nejčastěji sacharózy, tedy obyčejného cukru. Skrývá se i tam, kde byste ho nečekali.

Cukr se přidává do řady potravinářských výrobků jako jsou snídaňové cereálie, ochucené obilné kaše, trvanlivé pečivo, cereální tyčinky, konzervované výrobky, instantní potraviny, kečupy, marinády nebo ochucené mléčné výrobky.

Kombinace vysokého příjmu nevhodných cukrů spolu s nedostatkem pohybu vede k epidemii nadváhy a obezity.

Jejich rozvoj úzce souvisí s vaším životním stylem. Máte-li sedavé zaměstnání a málo pohybu, měli byste tomu přizpůsobit i stravu. Vyhýbejte se sladkostem a jednoduché cukry konzumujte s mírou. Dodají vám sice za krátkou dobu hodně energie, ale tu při sezení na židli nepotřebujete.

Tělo pak není schopno cukr zpracovat a jeho nadbytek uloží „na horší časy“ ve formě tuku. Tuk obaluje vaše orgány a brání tak správnému zpracování všech základních živin. Pokud si nevíte s nadbytečným tukem rady, nechte si poradit, co dělat pro zrychlení metabolismu a udržení optimální váhy.

Nadváhou nebo obezitou dnes trpí více jak polovina Čechů. I když za viníka nemůžeme považovat jenom cukry, mají na tom velký podíl. Pamatujte, že přibývání na váze je vždy způsobeno nevyváženou stravou a vyšším energetickým příjmem než výdejem. Z tohoto pohledu je jedno z čeho nadbytek kalorií přijmete. Bohužel cukr v našich podmínkách kraluje.

S velkým množství tuku v těle jdou ruku v ruce další onemocnění, a to zejména:

Mimo nadbytku tuku v těle řada lidí zápasí zejména s cukrovkou II. typu. Je to k nevíře, ale počet lidí s tímto onemocněním v Česku sahá k jednomu milionu.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?
zdroj: Pixabay

Vysvětlení příčiny je snadné. Příliš často konzumujeme velké dávky nezdravých cukrů. Po každé sladké dávce se v těle vyplaví hromada inzulínu. Inzulín je důležitý hormon, který pouští cukr do buněk.

Pokud jíte cukry často, dochází k velkým výkyvům nejen hladiny cukru, ale i hladiny inzulínu. A ten se unaví a přestane cukr do buněk pouštět. Tělo pak neumí cukr zpracovat a cukrovka II. typu je na světě.

Vyhýbejte se polotovarům a všem cukrovinkám zabalených do lákavých obalů. Sladké dezerty si dávejte jen výjimečně. Přijímejte sacharidy ze skutečných potravin – z ovoce, zeleniny, obilovin,  luštěnin, brambor, rýže nebo mléčných výrobků.

A v neposlední řadě zařaďte do života pohyb, zejména aerobního charakteru. Vhodný je běh, cyklistika nebo běžecké lyžování. Pro méně zdatné postačí i rychlá chůze.

Pro pohodlné sportování vám pomůžeme s výběrem vhodného běžeckého a cyklistického oblečení nebo oblečení na běžky.

Pokud vám sport zatím nic moc neříká, přečtěte si naše články ze světa běhu. Najdete v nich skvělé rady, návody i motivaci k objevování tohoto nádherného sportu.

Díky pohybu vám i při vyšším příjmu sacharidů nehrozí, že budete přibírat na váze.

Doporučená denní dávka sacharidů

Sacharidy by měly tvořit hlavní složku jídelníčku, ale mějte na paměti, že vaše strava musí být zejména vyvážená se zastoupením všech základních živin.

Doporučený denní příjem sacharidů je stanoven na 3 až 5 gramů na kilogram ideální váhy. Tuků a bílkovin byste měli sníst přibližně 1 g na kilogram.

(Pokud trpíte velkou nadváhou, musíte si nejprve spočítat vaši ideální váhu, a teprve poté se pustit do výpočtu množství živin.

Jinak by vám vyšla velmi vysoká dávka, která by pro váš organismum již nebyla žádoucí.)

Pro představu to znamená, že muž vážící 70 kg by měl denně přijmout zhruba 280 g sacharidů. To odpovídá asi 50 g ovesných vloček, 250 ml mléka, banánu, jablku, 300 g vařené rýže a 2 krajícům chleba.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?
zdroj: Pexels

Pokud jíte pestře a střídmě, k podobným číslům se dostanete i bez pracného přepočítávání denní dávky. Čísla berte orientačně a příliš se jimi netrapte. Tabulky nikdy nezohledňují životní styl, míru pohybové aktivity, hmotnost, nastavení mysli a váš celkový zdravotní stav.

Příjem sacharidů by měli snížit lidé trpící obezitou, cukrovkou a dalšími civilizačními chorobami. Za těchto okolností se mohou sacharidy redukovat například až na pouhý 1 gram na kilogram. O složení jídelníčku při nízkosacharidové (lowcarb) dietě je vhodné se poradit s odborníkem.

Naopak zvýšení sacharidů přinese užitek zejména vytrvalostním sportovcům. Ti mohou v závislosti na délce a náročnosti pohybové aktivity denně sníst až 10 gramů sacharidů na kilogram.

Jste-li zdraví, pak počítání množství přijatých sacharidů postrádá smysl. Úplně postačí si vybírat vhodné zdroje. Jaké, to už víte.

Oslaďte si správně život, nejen sacharidy. 

Poznejte jednou provždy svět výživy. Naučte se zařazovat do jídelníčku všechny základní živiny – sacharidy, tuky i bílkoviny. Osvojte si návyky, jak správně jíst při sportu a nastavte si co nejlépe váš denní příjem kalorií a živin, ať vám nepřebývají ani nechybí kalorie.

Při sportu pamatujte také na pitný režim a potřebné doplňky stravy, které vám mohou pomoci ke zdraví a lepším výkonům. Zjistěte, jaký užitek vám mohou přinést proteinové nápoje, BCAA aminokyseliny, gainer, glutamin, či kreatin.

Objevte také pozitivní účinky kávy a kofeinu ve sportu. Udělejte si přehled o všech dostupných a potřebných vitamínech a přesvědčte se o benefitech antioxidantů, vitamínu C, vitamínu D a omega 3 mastných kyselin.

 Znalosti, které od nás získáte vám pomohou ke zdraví, lepším výkonům a k vítězství, a to nejen na sportovním poli.

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?

Zvyšování tělesné hmotnosti, zubní kazy, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění a další civilizační nemoci – to jsou rizika, která nám hrozí v případě nadměrného příjmu cukru. Jak se jim vyhnout? To ve svém článku shrnuje Bc. Mgr. Kateřina Ondrušová – vrchní sestra Oddělení léčebné výživy FN Brno.

V praxi se často setkáváme se dvěma extrémy: první skupinu představují osoby, které ze svých jídelníčků zcela vylučují sladké nápoje, čokolády a jiné sladké pokrmy, druhým extrémem jsou lidé, kteří přijmou denně velké množství cukru formou sladkostí a limonád.

Problémem současné stravy jsou zejména cukry přidávané právě do nápojů a potravin. Lidé tak často nevědomky konzumují jejich nadbytečné množství. Týká se to nejvíce limonád, ovocných džusů, sušenek, bonbónů, koláčů, zmrzlin, konzervovaného a kandovaného ovoce a některých alkoholických nápojů. Například v 500 ml Coca-Coly se skrývá až 11 kostek cukru (1 kostka = 5 g).

Cukry nejsou sacharidy

Pojem cukry neznamená totéž co sacharidy, ačkoli lidé tyto dva pojmy často zaměňují. Ve skutečnosti je cukr (neboli sacharóza) jen podmnožinou sacharidů, které tvoří mnohem rozsáhlejší skupinu látek.

Právě proto na obalech potravin najdeme údaj „sacharidy“ a hned za ním údaj „z toho cukry“. První položka nás informuje o celkovém obsahu sacharidů a ta druhá o obsahu jednoduchých cukrů, jejichž společnou vlastností je sladká chuť.

Obliba sladké chuti je člověku do jisté míry vrozena, a proto je mnohdy velice obtížné sladké potraviny v jídelníčku omezit.

Sacharidy – 250 až 350 g denně

Sacharidy se rozdělují na monosacharidy (jednoduché cukry), disacharidy (složené ze dvou monosacharidů) a polysacharidy (složené cukry). Monosacharidy představuje glukóza, fruktóza a galaktóza. Glukóza společně s fruktózou představují dva hlavní monosacharidy obsažené převážně v ovoci, medu, víně, zelenině a některých luštěninách.

Mezi disacharidy se řadí sacharóza (třtinový nebo řepný cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza. Zástupcem polysacharidů jsou škroby, glykogen, inulin, celulóza, pektiny, které se vyskytují převážně v obilovinách, bramborách, zelenině a luštěninách.

Rozdělují se na využitelné, které jsou v našem trávicím traktu rozloženy na jednoduché cukry a dále je z nich tvořena energie, nebo na nevyužitelné, které nelze rozštěpit a označují se jako vláknina. Sacharidy by měly představovat 55–60 % energetického příjmu, což představuje 250–350 g na den. Všechny sacharidy, ať už disacharidy, nebo polysacharidy, se v těle štěpí na glukózu.

Ta je pro lidský organismus životně důležitá – je pro něho hlavním a nejrychlejším zdrojem energie. U dospělého člověka spotřebují červené krvinky a mozek okolo 180 g glukózy za den (z toho mozek asi 125 g).

Jednoduché cukry – 50 g denně

Podle výživových doporučení by u zdravého člověka jednoduché cukry neměly tvořit více jak 10 % z celkového denního energetického příjmu – tedy u dospělých s průměrnou fyzickou aktivitou při příjmu 8 400 kJ/2 000 kcal cca 50 g na den. Reálný příjem je však u většiny populace mnohonásobně vyšší.

Pro lepší představu, 50 g cukru představuje svačinka v podobě 150 g bábovky či 1 balení jogurtového koktejlu + 30 g müsli tyčinka nebo 1 250 ml ochucené minerální vody. A to tedy není žádné velké mlsání. U dětí by měl přidaný cukr tvořit méně než 25 g na den, což jsou cca 4 rovné kávové lžičky cukru.

Budete mít zájem:  Volně Prodejné Léky Na Zánět Průdušek?

Cukr – správná volba, nebo skrytá hrozba?

O cukru slýcháme v dnešní době spíše samá negativa, jako např. „Cukr je špatný, dětem by se raději vůbec neměl dávat, pozor na bílé zlo“ a podobně. Odstranit veškerý cukr z jídelníčku dospělých a dětí není nutné. Je ale důležité si ohlídat množství denně zkonzumovaného cukru a jeho příjem vykompenzovat dostatečnou fyzickou aktivitou.

Měli bychom si uvědomit, že většina sladkostí (např. oplatky, sušenky, zákusky…) obsahuje mimo jednoduchých cukrů také vysoký podíl tuků, často s vysokým podílem transmastných kyselin. Ty se prokazatelně podílejí na vzniku a rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a jejich množství v jídelníčku by mělo být proto co nejnižší.

V potravinách se často vyskytuje cukr nejen ve formě sacharózy, ale dalších jednoduchých cukrů, jejichž vyšší příjem je také nežádoucí. Jedná se o glukózo-fruktózový sirup nebo jen samotnou glukózu či fruktózu.

Někdy je označen jako cukr třtinový, surový nebo med, což vnímají spotřebitelé jako zdravější variantu slazení, ale ve skutečnosti tomu tak není.

Totéž se týká různých sirupů: kukuřičný, agávový, rýžový, javorový sirup mají jen minimální nebo žádné nutriční benefity oproti klasickému řepnému cukru. Většinou jsou jen dražší.

Co doporučit? Sledujte množství přidaného cukru 

Nejvýhodněji se jeví doma připravené sladkosti a dezerty, protože tak lze ovlivnit množství přidaného cukru a celkové složení. Vhodnější jsou produkty s vyšším obsahem vlákniny, protože zpomaluje vstřebávání živin (např.

ovesné sušenky, müsli tyčinky, celozrnný koláč, jáhelník s ovocem a oříšky, raciolky se skořicí…). Zdravější alternativou mléčné čokolády je čokoláda s vysokým obsahem kakaa (nejlépe aspoň 75 %).

V případě moučníků volíme raději tvarohové dezerty, které nám budou zároveň i zdrojem bílkovin a vápníku.

Někdy můžeme podle údajů na obalu nabýt dojmu, že např. müsli tyčinka je horší než oplatek, protože obsahuje více cukrů. Zde je důležité si uvědomit, z čeho je výrobek složen.

U oplatku nám hmotnost výrobku tvoří zejména mouka a tuk, zato u müsli tyčinky je to sušené ovoce, které obsahuje ovocný cukr, který patří mezi jednoduché cukry. Dále je zdrojem vlákniny, takže celkově bude zdravější alternativou.

Ale i pokud si dáme oplatek, nemusí to znamenat skryté zlo. Vždy je důležité, jak často a v jakém množství se tyto výrobky v jídelníčku objeví.

Není potřeba se tedy sladkostí zcela vzdát, zejména máme-li během dne dostatek pohybové aktivity. Měli bychom však mít jejich přísun a konzumaci pod kontrolou.

Doporučuji udělat si malý průzkum trhu, vytipovat si výrobky, které jsou svým složením vhodnější a zdravější a ty upřednostnit.

Už jen preferencí složených sacharidů na našich talířích a omezením jednoduchých cukrů konzumovaných zejména ve slazených nápojích a různých cukrovinkách uděláme pro své zdraví velký krok správným směrem.  

Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí

  • Ve druhém díle jsme hovořili o tom, že si s potravou můžete vkládat do úst věci, které vás udrží v kondici, nebo ty, které vás postupně umoří.
  • Hostem Martiny Kociánové byl zakladatel Univerzity nové doby Milan Calábek.
  • Do másla, které je jinak velmi zdravé, se přidává řepkový olej. Ale nepíše se o tom

Martina: Už jsme se dotkli několikrát tuků.

Ale mohli bychom zpřehlednit, jaké tuky jsou dobré a které špatné? Existuje takové dělení?

Pokud jde o metabolismus, tak určitě. Existují tuky, které se štěpí na mastné kyseliny s krátkým a středním řetězcem. Tam patří kokosový olej, avokádo, DHA.

To je zázračný tuk omega 3, který se nachází v rybím tuku a který je součástí našeho mozku (90 %). Je důležitý i pro srdce. Tento tuk je klíčový, bez toho se téměř neobejdeme.

To je také důvod, proč jsem začal jíst ryby. Dále je to EPA, která je také součást omega 3.

A kromě toho máslo z pasoucích se krav, které obsahuje vitamín K2. K nám je bohužel dováženo irské máslo, které je přebaleno v Německu a smícháno s řepkovým olejem. To tam ale už uvedeno není. Řepkový olej, který má dlouhý řetězec, to všechno degraduje.

Jeden z největších léků, který existuje, je ovčí máslo. Výborné je také kozí.

Lepek je skrytá hrozba. Ovlivňuje naši paměť a myšlení

Pokud k tomu ale jíme chléb, tak ten by hlavně neměl obsahovat lepek. Protože lepek patří k jedné z nejvíc nebezpečných věcí, které můžete v naší potravě přijímat. Má taky vliv na neuvěřitelnou spoustu nemocí. Já třeba lepek vůbec nejím.

Martina: Vy také zastáváte názor, že chléb je první fast food na světě?

Dřív to bylo jinak. Naši předkové jedli chléb a zapíjeli ho mlékem. Jenže to mléko nebylo pasterizované. Navíc lepek tenkrát byl tak 10 %, dnes tvoří asi 80 % bílkoviny. Bílkovina je v zrnu uměle zvyšována. A to nemluvím o genetické úpravě.

U každého z nás se lepek v žaludku mění na gluteomorfin. A to je opiát, který napadá váš mozek. Zhoršuje paměť, kognitivní schopnosti a poškozuje vaše myšlení. A totéž dělá kasein z mléka. Ten se v žaludku mění na kaseomorfin. Ale dříve to nedělal. To se ale ještě používalo nepasterizované mléko.

Nepasterizované mléko má dostatek enzymů, které změní kasein tak, že působí na prostupnost střev. Ale léčivým způsobem.

Lepek střeva otevírá a tím se nevhodné bakterie, a nedokonale strávená strava, dostávají do organismu. Pak vznikají autoimunitní nemoci.

Nepasterizované mléko umí uzavřít střeva tak, aby nebyla propustná. Proto u našich předků nedocházelo k těmto pohromám.

Čtěte také

Jezte takové tuky, které nevyvolávají tvorbu inzulinu

Ale pojďme zpátky ke klíčovým tukům. Z exotických je to avokádo. Dále je to žloutek ze slepic, které se ale pasou na trávě.Důležité je vyhnout se všem řepkovým, sezamovým a sojovým olejům. Tedy všem, které mají dlouhé řetězce.

Martina: Takže ta dnešní tvrzení, že řepkový olej je neprávem opomíjený, je jen propaganda?

Jíme velké množství glukózy, k tomu bílkoviny, které potřebují inzulin, a když k tomu ještě přidáme tuky, které opět vyvolávají tvorbu inzulínu, tak dochází k metabolickému syndromu a k dalším problémům. Třeba k poškození slinivky.

Protože obrovské množství inzulinu, které se vypouští, přestává fungovat a v naší krvi potom kolují všechny tyto cukry, ničí nám cévy. Proto bychom měli jíst tuky, které toto nevyvolávají. Inzulín vyvolává i olivový olej.

Při ketogenní dietě zahynou nemocné buňky v našem těle

Když se léčíme pomocí ketogenní diety, tak pro Čechy nejsnáze dostupný kokosový olej, bychom měli brát dvě čajové lžičky každé tři hodiny. Tím postupně provedeme ketogenní vyčištění.

Když se nám podaří přejít na ketogenní dietu, tak v tom okamžiku všechny nemocné buňky v našem těle zahynou. Pouze zdravé buňky, se správným genomem, mohou spalovat tuky.

A k tomu vám buď pomůže půst, který můžeme mít na začátku, nebo postupná cesta, kdy čím dál tím víc vyřazujete z jídelníčku uhlovodany. Nakonec je snížíte až na 30, 40 gramů.

Martina: A to nám pak zůstane jen maso, zelenina a ovoce?

Ne, vůbec ne. Ale musíte začít den kokosovým olejem. A každé jídlo by mělo mít určité množství zdravých tuků. A v tom momentě budou buňky daleko lépe spalovat.

Je prokázáno, že naše srdce, kosterní svaly i ledviny, potřebují právě energii, která vzniká spalováním tuků.

Dříve se tvrdilo, že mozek může jet pouze na glukózu. Ale není to pravda.

Martina: Hodí se ta ketodieta, kterou popisujete, pro úplně všechny? Sám říkáte, že se lidé dělí na nejrůznější typy a to co svědčí jednomu, vůbec nevyhovuje druhému.

Záleží na množství. Kdybychom zůstali na té dietě, kdy spalujeme glukózu, tak potom můžeme rozdělit lidi na ty s pomalým spalováním, to jsou potomci neolitických zemědělců, kteří mohou mít trochu více glukózy a uhlovodanů a na lidi s rychlým spalováním, kteří potřebují protein, nebo nějakou bílkovinu a pokud možno těžkou bílkovinu, aby zpomalili ten strašně rychlý způsob spalování.

A pak je ještě můžeme rozdělit na ty, kterým v nervovém systému dominuje sympatikus a na ty kterým dominuje parasympatikus. A to je rozdělení, které odpovídá Hippokratovi, protože to pomalé spalování je flegmatik, to rychlé cholerik, sangvinik je sympatikus a melancholik je parasympatikus.

  1. To všechno funguje, ale záleží na tom, jestli jedeme na glukózu nebo na tuky.
  2. Pokud vám nejsou některé pojmy z našeho rozhovoru s panem Calábkem jasné, podívejte se na stručný slovník pojmů
  3. Od našich prarodičů sice dědíme zdravotní dispozice, ale můžeme je měnit
  4. Ale to, jestli budeme tlustí nebo hubení, jak na tom zdravotně budeme, o tom rozhodují naši dědečkové a babičky.
  5. Martina: Geny?

Do jisté míry. Rozhoduje epigenetika (vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi). To znamená, že dědíme to, jaké geny budou zapnuté nebo vypnuté.

Budete mít zájem:  Brusinky Účinky Na Zdraví?

Na muže – to je slabší pohlaví – to dopadá jak od otce, tak matky. Kdežto u žen je to jen mateřská linie. Pokud epigeneticky nezměníme vypnutí a zapnutí našich genů, tak ženy následují babičku nebo maminku. Můžeme to ale zvrátit a ta dědičnost není dědičností tragickou.

Martina: Není tedy dědičnost definitivní?

I genovou mutaci mohou změnit přírodní látky. Třeba u Downova syndromu je prokázané, že u dítěte mladšího 12 let lze zlepšit kognitivní schopnosti nasazením epigalokatechin galátu ze zeleného čaje spolu se zeleným čajem.

Dědičnost je definitivní, když jde o mutaci genů, jako je třeba Downův syndrom nebo o cystická fibróza. Nemocí z mutací genů je 1-2% max. 5%.

Jinak je to naše volba a máme to ve svých rukou. Chemicky to změnit nejde, to nefunguje, ale můžeme to dělat na základě přírodních látek, tak jako jsme to dělali po tisíciletí.

  • Fruktóza je hlavním důvodem epidemie obezity
  • Martina: Existuje nějaká potravina, která nesvědčí nikomu?
  • Přemíra glukózy, cukru a vůbec nejhorší je fruktóza.
  • Martina: I když se fruktóza považuje za tu lepší alternativu, tak kvůli ní je Amerika tlustá, je to tak?

Přesně. Evropská unie je tak chytrá, že když nahradíte glukózu levnou fruktózou z kukuřičného sirupu, tak můžete označit potravinu jako zdravou.

Takže se dočtete na internetu třeba zdravé sušenky oslazené fruktózou s margarinem. A přitom tam máte lepek, ztužené tuky a fruktózu.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu

Fruktóza na nás působí úplně jinak než glukóza. Glukózu mohou totiž spalovat buňky v celém těle, ale fruktóza, protože nepotřebuje inzulin, jde přímo do našich jater. A v našich játrech je jí obrovské množství, takže enzymy ji nestihnou zpracovat. A fruktóza se pak mění na tuk.

A ten tuk způsobuje ztučnění jater. Je to něco podobného jako u alkoholiků. V Americe má dneska ztučněná játra 1/3 lidí a10% dětí.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu. Ztučnění jater fruktózou je nealkoholické ztučnění jater. A od toho se odvíjí celá řada nemocí.

Když nahradíme glukózu fruktózou, uděláme to nejhorší, co můžeme udělat.

Naši předkové samozřejmě fruktózu přijímali, ale pouze v ovoci a zelenině, kde je vláknina, která zpomaluje nástup fruktózy a tomu zpomalenému nástupu naše tělo může čelit.

Proto neříkám nic proti ovoci, které je vynikající a bez kterého se neobejdeme. Ale bohužel je dnes ovoce natolik poškozené pesticidy, že ta nejdůležitější část – slupka, je téměř nepoužitelná.

Pesticidů se můžeme na povrchu zbavit tím, když ovoce a zeleninu namočíme na 15 min do přípravku Vegiwash (poznámka redakce: Pokud nemáte po ruce přípravek, namočte aspoň potraviny do roztoku vody a octa v poměru 9:1).

Tím, že přijmeme glukózu, tak základní gen, který je GF21 (gen obezity), tak jeho činnost se nijak nezvýší. V momentě, kdy přijmeme fruktózu, tak se zvýší minimálně 4x.

Fruktózu ale máme úplně ve všem, těžko jí tedy objevit. Tím, že je tak levná a tak „zdravá“, tak se jí všechno sladí, protože je 200x sladší než normální glukóza. A tak se vytváří velmi podobná závislost jako ta na alkoholu.

Kromě toho obrovsky zvýší stejnojmenný enzym, který tento gen kóduje. Moderní stravovací věda se domnívá, že obezita je ztráta citlivosti na tento gen. A jakmile se ho vytváří obrovské množství, tak on přestane pracovat.

On totiž určitým způsobem pomáhá spalovat bílý tuk, nikoli hnědý, který je velice prospěšný. A tím, že ho likviduje, tak si můžeme udržet štíhlou postavu a neohrožuje nás. Ale v momentě kdy tento gen nefunguje, tak se nám čím dál tím víc tuků z fruktózy ukládá, teď už nejenom v játrech, ale ztuční další části – svaly a podobně.

A jsme na tom hůř a hůř. Fruktóza je jedním z hlavních důvodů obrovského nárůstu obezity. Proto je Amerika tak tlustá.

Pokud chceme přežít, musíme změnit společnost

Martina: Já úplně teď vidím posluchače, jak rozhazují rukama a říkají si: ale já už tedy opravdu nevím, co ještě mohu jíst. Nevím, jestli majitelka mého mléka běhala po louce, nevím, jestli si mohu vzít máslo, jestli má cenu shánět drahé žitné biochleby… Co mají lidi dělat?

Musíme změnit společnost.

Martina: Výborně. To jsme jim to ulehčili:).

Musíme změnit naše vědomí. Jinak zahyneme. Jestli budeme upřednostňovat ekonomické náboženství, jestliže se poženeme za ziskem, tak skončíme opravu špatně.

My jsme všechno, co jsme mohli, během jedné generace poškodili

Podívejte se, dnes nás Čína předběhla skutečně ve všem. A především nás předstihla, pokud jde o bylinnou terapii. Tam se Číňanům vůbec nemůžeme rovnat. V Americe ve vědeckých týmech zabývajících se bylinami nacházíte Číňany, Indy a případně nějaké Izraelce. Normální Američan je na burze. Protože tam je největší zisk.

Na vyhladovění buněk Číňané například běžně používají šikonin, což je látka z tradiční čínské medicíny. Ale je to levná přírodní látka a s těmi my nepracujeme. My pracujeme pouze s chemií, která nebude fungovat, ale přináší zisk. A to platí úplně o všem.

My jsme všechno, co jsme mohli, během jedné generace poškodili. Já jsem ještě vyrůstal bez očkování, na naprosto zdravé stravě. Moje generace si vytvořila určitý základ, který naše děti nemají.

Martina: Známé civilizační choroby jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka, Alzheimer. Které byste ještě doplnil?

Parkinson, roztroušená skleróza, pak máme obrovskou spoustu autoimunitních nemocí nebo revmatoidní artritidu, osteoartritidu, Bechtěrevovu nemoc. Nic z toho neumíme léčit.

Martina: Tak, jak jste ty nemoci vyjmenoval, můžeme je vyléčit jen prostřednictvím jídla?

Ano, prostřednictvím jídla a bylin. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Martina: I cukrovku?

Zcela určitě. Vyléčení cukrovky pomocí kokosového oleje už bylo několikrát popsáno. Samozřejmě jsou i jiné studie. Třeba v poslední Meduňce se píše, že kokosový tuk vyvolává rakovinu. Pořád ještě těmto věcem věříme. Ale opravdu tomu tak není.

Stravujme se jako staří Řekové

Martina: Mnohokrát jsme slyšeli teorie o tom, že bychom měli raději konzumovat věci, které se vyskytují v místě, kde žijeme. A vy trochu adorujete kokosový olej. Když by ho nebylo možné k nám dopravit, co bychom měli dělat?

Jíst jako staří Řekové. Máslo, sýry – ovšem pouze z nepasterizovaného mléka, na to mají výjimku jen Francouzi, ovčí a kozí sýry a červené víno.

  1. Ještě důležitější než kokosový olej je vitamín K2 a D3, který vlastně není vitamínem, protože působí asi na 2500 našich genů.
  2. Jinak mluvím o kokosovém oleji, protože je dostupný a prospěšný, protože obsahuje obrovské množství kyseliny laurové a osvědčil se například u diabetu, astmatu a rakoviny.
  3. Dobrá zpráva: červené víno léčí
  4. Martina: Mluvil jste o červeném víně
  5. Uvedu příklad: Anglický expert kardiolog Roger Corder navštívil v roce 2002 Sardinii, kde studoval vnitrozemí, protože tam na počet obyvatel žije nejvíc stoletých lidí.

A zjistil, že tamní lidí jí naprosto strašně. Husy, sádlo, vepřové sídlo, žádné ryby. Ale to, co tvoří základ té jejich dlouhověkosti, je vysoký obsah proantokyanidu v místním víně, které z tohoto hlediska patří k nejlepším na světě.

A je to proto, že po katastrofě s révokazem císařský výnos v Evropě přikázal fermentovat sedm dní. Nicméně Sardové na to kašlali a jejich víno doteď fermentuje minimálně tři neděle. Víno, které se déle fermentuje, tak získá víc resveratolu a proantokyanidu.

Stejně kvalitní jsou pak ještě sicilská vína primitivo a nebo vína z francouzské oblasti pod Pyrenejemi, z oblastí, kde je chudá půda. Také ta z Chile, kde byly hrozny vystavené slunci a suchu. Všechna tato vína mají obrovskou kvalitu a jsou léčivá.

Martina: Teď jste naše posluchače uchlácholil, že se mají kam obrátit.

Ale pozor, jakmile muži vypijí víc jak 4 dcl, tak se to obrací proti nim. Pro ženy je pak maximum 3 dcl. Jinak víno nepracuje v náš prospěch.

Žena Rogera Cordera onemocněla rakovinou prsu.

On jí ráno ordinoval několik kostiček čokolády bez cukru (100% kakao), v poledne co nejvíc granátového jablka, protože má mimo jiné velký podíl kyseliny elagové a večer pila jeho paní 2 dcl vína.

Vyloučil všechny ostatní uhlovodany. Ona se vyléčila a je zdravá. Nevím sice, který z těch pěti druhů rakoviny měla, ale odbourání lepku a glukózy sehrálo při jejím léčení klíčovou roli.

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.

Související příspěvky

Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami

Víme, co jíme? I. díl: Jaké látky jsou v potravinách nejškodlivější?

Víme, co jíme? II

Opravdu víme, co jíme?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector