Lidská noha je skvostné dílo, které umožňuje na poměrově malé ploše zbytku těla stát, chodit a běhat.
Na rehabilitacích bohužel často vidíváme nohu pokřivenou, zpocenou a s nulovou propriocepcí.
Ve většině případů naše nohy nefungují jako důmyslná souhra šestadvaceti kostí, třiatřiceti kloubů, dvanácti vazů a osmnácti svalů, ale jsou někde na pokraji zájmu, přehlížené a uzavřené v obuvi.
Zásady zdravé nohy:
|
Pozor, pokud my fyzioterapeuti mluvíme o noze, máme na mysli opravdu nohu, tedy část od kotníku k prstům. (Celý končetinový útvar probíhající od kyčle až na zem se podle anatomického názvosloví správně nazývá dolní končetinou.) Stabilitu domu ovlivňují základy, u stromu jsou to kořeny, v případě lidského těla potom noha.
Jak na to
K tomu, aby byly vaše nohy probuzeny k životu, přitom stačí málo. Používat je. Používat je tak, jak bylo konstrukčně myšleno (bosky), a na terénu, který jim původně předurčen (přírodní povrchy). Ne, asfaltová cesta opravdu není přírodní povrch, i když je pokryta listím a říká se jí běžecká stezka. Vítána je různorodost, chůze po lesní cestě, trávě, písku, blátě…
Pohybový standard běžné nohy je však bohužel diametrálně odlišný. Nohy zavřeme hned od rána do obuvi, v níž většina z nás vydrží až do doby, než dorazí domů. A některé z nás (a někteří také) to vydrží dokonce i na podpatcích. (Článek podpatky vs. běh naleznete zde).
Pohyb? Možná tak přidávání plynu v autě. Propriocepce? Ale jděte, kde by se vzala? (Pro ty z vás, kteří o propriocepci čtete poprvé: jedná se o schopnost těla udržovat polohu a regulovat pohyb na základě informací z proprioceptorů, které jsou uloženy mimo jiné také v chodidlech).
Terén? Většinou městský chodník, asfalt nebo podobná tvrdá hrůza. Pokud čtete RUNGO.cz, asi běháte. Po návratu domů se přezujete do běžeckých bot a vyrazíte do terénu. Pak se vrátíte a svalíte se (do křesla, postele a slabší kusy rovnou do bezvědomí).
Fajn, a co teď teda s těma nohama?
Pro běh bosky:
|
Zdravá noha může bosky i běhat. Jenže pozor, noha, která není funkční, se (jen) během naboso opravdu neuzdraví. Spíše si můžete uškodit.
Rizika bosého běhu ve velké zátěži na nevhodném terénu jsou odstrašující – slyšeli jste o únavové zlomenině kůstek chodidla? Opakovaným dopadem na tvrdý povrch může docházet ke vzniku mikrotraumatat, která mohou v konečném důsledku znamenat stopku dlouhodobějšího charakteru.
Naboso se technika běhu mění a je třeba si na to zvyknout. Pokud běháte přes špičky, jistě si dobře pamatujete, že jste je museli zatěžovat postupně. A stejné je to i s během bez obuvi. Chůze či běh v barefootové obuvi je obdobná zátěži bosé nohy. Výhodou je, že chodidlo je chráněno před poraněním, ale noha se přitom chová jako bosá.
|
|
Běh naboso nebo v barefootech může být zajímavou alternativou běžcova tréninku, která by však v celkovém objemu měla zabírat menší část.
To proto, že po většinu dne nohy používáme nezdravě a nepřirozeně a svému životnímu stylu musíme přizpůsobit i stupeň zatížení při běhu naboso.
Samozřejmě, pokud někdo prakticky celý den chodí bosky, pravděpodobně pro něj nebude problém naboso také běhat, ostatním však doporučuji začít opatrně.
Důležité je, abychom běhali na vhodném povrchu. K názorům, že jakékoliv běhání naboso je zdravé, protože pan XY běhá jedině naboso a je úplně nejzdravější na světě, bych řekla jediné: každé tělo je jiné a to je třeba respektovat.
Pokud je délka končetin či postavení pánve poznamenány výraznějšími asymetriemi, pokud máme skoliózu vyšších stupňů nebo jiné poruchy na páteři (spondylolýzu, spondylolistézu), do běhu naboso bych se příliš nehrnula. Chůze ovšem nevadí, naopak.
(Snad s jedinou výjimkou, naboso by neměli chodit lidé, kteří mají výrazně poškozenou citlivost v chodidlech, která se vyskytuje například při cukrovce, tato nemoc s sebou nese též ztížené hojení, raději tedy neriskujte).
Budeme se těšit na vaše diskusní příspěvky. Jakou zkušenost s chůzí nebo během naboso máte vy? Podělte se s námi.
Craft RUNGO běh brněnskou zoo   Medvěd dohlédne na výdej startovních balíčků s unikátním tričkem, tygr pomůže s rozcvičkou a klokani vám budou fandit. Pojďte si v této unikátní atmosféře proběhnout nádherné prostředí brněnské zoo v dalším běhu ze seriálu Craft RUNGO závodů a v cíli se kromě domácího občerstvení zakousněte do perníkové medajle. Kapacita závodu je omezena!Sobota 17.9.2016, trať 7 kilometrů |
Může chůze naboso opravdu zlepšit zdraví?
Robert Jay Watson, Ondřej Horecký | 22. 7. 2019
Ilustr. foto. (Photo by Arthur Goulart from Pexels)
Když se nad tím zamyslíte, je až neuvěřitelné, že něco tak jednoduchého a relativně malého jako naše chodidla dokáže unést celou tělesnou váhu dospělého člověka. A když uvážíme, jak jsme na svých chodidlech závislí, stojí za to zamyslet se nad tím, jak se o ně staráme.
Ovšem vědět, co je pro naši chůzi nejlepší, není vždy tak zřejmé. Někteří lidé doporučují tzv. minimalistické boty, které vyrábí některé sportovní značky. Tyto boty mají tenkou, ohebnou podrážku a nízký podpatek. Další lidé jsou dokonce toho názoru, že pro nohy i celkové zdraví je nejlepší, když chodí úplně bosky.
My se dnes podíváme na možnosti, které existují a co na to říkají vědci.
Začneme u dětí. Co je nejlepší pro ně? Jak vám každý rodič potvrdí, kdyby děti nemusely, pravděpodobně by obuv vůbec nikdy nepoužívaly. Ostatně chození naboso je pro jejich vývoj nesmírně důležité. Děti objevují svět dotykem a chodidla nejsou žádnou výjimkou.
Čtěte také: Kontakt člověka se zemí může sloužit jako léčebný prostředekKdyž děti chodí, běhají (a padají) po domě a na dvoře, rozvíjí se jim na nohou důležité svalstvo, které jim pomáhá při získávání rovnováhy a stability.
Bez takovýchto zkušeností nikdy nedostanou šanci „postavit se na vlastní nohy“ a to doslova. Jak uvedl pediatr Ali Khosroabadi v relaci The Doctors, „chodit pár hodin (denně) bosí je pro chodidla opravdu dobré, hlavně pro děti“.
Sám nechává své ratolesti, aby si po domě běhaly bosky a mohly si tak vybudovat potřebné svalové skupiny.
Zatímco chodit doma bosky je očividně dobrý nápad, prohánět se bez bot venku je stále předmětem diskuzí.
Lidé pobíhali bosky celá tisíciletí, a i my jsme v poslední době svědky zvýšeného zájmu o „přirozené běhání“. Jeho zastánci tvrdí, že nejlepší maratonci všech dob, od starých Řeků, kteří zavedli Olympijské hry, až po moderní šampiony z Etiopie, Keni, Indie či Jižní Afriky, běhali bez obuvi.
Bosí běžci často tvrdí, že zranění obutých běžců jsou způsobená tím, jak boty kazí přirozený styl chůze či běhu. Jenže co se všemi těmi věcmi na zemi, které nás mohou zranit? Přece jen už nežijeme v době, kdy by kolem nás byla jen hlína a kamínky a naše chodidla jsou měkká, nezvyklá na přímý kontakt s tvrdou zemí.
Tady přicházejí na řadu „minimalistické boty“, které mají tenkou podrážku a chrání chodidlo před pořezáním, propíchnutím a nebezpečnými předměty na zemi.
Další možností jsou tzv. „barefoot“ neboli „bosé“ boty, které mají ultratenkou vrstvu podrážky, pouhých 3–6 milimetrů, a kdy je noha v naprosté rovině bez zvýšeného podpatku. Taková obuv dobře imituje chůzi naboso a rovněž ochraňuje před zraněním.
V poslední době se hodně hovoří nejenom o bosém běhání v rámci tréninku atletů, ale také o chůzi naboso v běžném životě. Koneckonců kdo by nemiloval procházet se naboso v písku po pláži nebo v husté zelené trávě? A možná jste si ve vašem okolí dokonce všimli někoho, kdo si vykračuje neobutý i po městě, v tramvaji nebo v kanceláři.
Chůze naboso má údajně prospívat fyzickému i duševnímu zdraví. Jak může mít chůze bez bot tak velký dopad na zdraví? Je to dáno jevem zvaným „uzemnění“.
Podle studie publikované v časopise enviromentálního a veřejného zdraví má „uzemnění“ na svědomí řadu zdravotních přínosů, od lepšího spánku a vzpřímenějšího postoje přes lepší krevní oběh, až po úbytek bolesti. Jiné definice uvádějí, že jde prostě o fyzické propojení lidského těla se zemí.
Vědci, kteří uzemnění testovali, se domnívají, že tyto pozitivní účinky pocházejí z toho, jak chodidla ze země vstřebávají přirozené elektrony. Podle profesora kineziologie a neurovědy, E. Paula Zehra z kanadské University of Victoria, zlepšuje bosá chůze naši orientaci v prostoru, protože z obnažených chodidel se lépe přenáší signály do mozku.
Boty tuto zpětnou vazbu do velké míry ničí, píše server LiveScience. Podle vědců chůze v botách sice změkčuje prvotní dopad kroku, ale o to více zatěžuje klouby.
Většina obyvatel velkých měst je čím dál víc odříznuto od přírody a sundat si boty jim tudíž umožňuje „spojit se“ se zemí. Teď, když víme, že chůze naboso je zdravá, měli bychom se tedy všichni vyzout a začít opět chodit bosky?
Ne tak úplně, alespoň odborníci před tím varují. Terén většiny měst sestává z tvrdého povrchu jako asfalt nebo beton, ani nemluvě o střepech a jiných nástrahách na cestách.
Takže odpovědí je nosit co nejpřirozenější boty, které kopírují klenbu nohy a vždy, když to jde a prostředí to dovoluje, obuv odhodit úplně, například doma, na zahradě nebo v parku. Jen to dělejte postupně, aby si kůže na chodidlech a svalstvo dolních končetin zvykli a vy jste si zbytečně neublížili.
- Rovněž je třeba si uvědomit, že pro lidi s vadami dolních končetin může bosá chůze představovat riziko zhoršení daného problému.
- Chodit neustále bosky možná není realizovatelné, ale už to, že to uděláte pouze na pár minut či hodin denně, vám může vylepšit nejenom náladu, ale i zdraví.
- Původní článek v angličtině byl zeditován a doplněn českou redakcí.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
„Barefoot obuv“ – zdravé obouvání nebo jen velký byznys?
V poslední době se velmi často hovoří o tzv. bosém obouvání – „barefoot obuvi“. Lobby prodejců „barefoot obuvi“ je silné a působí zejména po sociálních sítích. V tomto směru musíme říci, že nový typ obuvi, resp. jeho prodejci, rozjeli ve velkém stylu marketingovou kampaň. Kampaň je zacílena zejména na matky malých dětí – každá matka přece chce mít zdravé dítě! A tak mnohé maminky za obuv, která je výrobně z hlediska nákladů i složitosti výroby cca na třetině nebo dokonce i na čtvrtině nákladů oproti klasické kvalitní dětské vycházkové či volnočasové obuvi, platí „nehorázné částky“. více ….
Přestože v evropských zemích, ale i v USA, odkud „bosá obuv“ přišla, tento trend byl již dávno opuštěn, u nás se stala velkým prodejním hitem. Poslední dobou se opravdu nedá přehlédnout popularita takzvané bosé obuvi – původně však šlo především o výrobek určený na běh v přírodě s typicky oddělenými prsty.
Nabídka se však rozšířila a prodejci nabízejí tuto obuv i pro běžné nošení včetně dětské. A i když jedny takové dětské boty vyjdou nejméně na tisícovku nebo taky na dvě a více, není zase tak málo rodičů, kteří je kupují, ačkoli jinak počítají skoro každou korunu.
Jsou přece zdravé a pro rozvoj dětské nohy tím pádem nejvhodnější!
Jenže tak to dost možná vůbec není. Stačí, když se člověk začne probírat vyjádřeními odborníků a hlavně výsledky různých studií, které zkoumají dopad jejich používání na stav nožní klenby, kloubů a svalů. A ty před nimi poslední dobou spíše varují. Zvláště pokud je člověk nepoužívá správně – vyžadují totiž jiný způsob pohybu, než na jaký jsme my i naše děti zvyklí z běžné obuvi.
Americká podiatrická asociace věnující se zdraví nohou uvedla, že běh jakoby na boso zvyšuje riziko úrazu, protože nohám chybí ochrana a navíc zvyšuje napětí na svalech dolních končetin. Jinými slovy, běh v odpružených botách může být vhodnější. Před nesprávným používáním bosé obuvi varuje i Česká podiatrická společnost.
Zvyšují bosé boty riziko úrazu nebo ne?
Při nesprávném použití určitě ano. Je pravda, že evoluční biolog Daniel Lieberman z Harvardu před několika lety zveřejnil studii, podle níž mohou chůze nebo běh naboso prospívat lidskému zdraví.
Jenže nedávno jiný americký lékař, Matthew Silvis upozornil na to, že právě mezi těmi, kdo propadli „bosým“ běžeckým botám, se objevuje více úrazů a únavových potíží. Jednou z příčin je zřejmě to, že lidé v nich běhají po patách, ačkoli boty vyžadují jiný styl chůze či běhu, po špičkách.
Nakonec se tedy zdá, že ačkoli sama o sobě může být chůze na boso zdravá, speciální boty už tento efekt mít nemusejí, zvláště pokud se v nich člověk přepíná nebo chodí dlouhodobě po tvrdých rovných površích.
A pokud jde o dětské boty, které mají rovněž připomínat chůzi na boso, neexistuje žádná studie, na jejímž základě by bylo možné rodičům doporučovat zrovna tohle obutí. Navíc tato obuv má většinou vzhledem k charakteru své konstrukce pouze omezenou životnost, na což prodejci rovněž neupozorňují. Neupozorňují ani na specifika používání této obuvi.
Kromě bosé obuvi, která je primárně určena pouze pro běh či chůzi po měkkých přírodních površích, je nutné mít i klasickou městkou vycházkovou či volnočasovou obuv. Také fyzioterapeuti proto doporučují dětem i dospělým chodit naboso na nerovném a bezpečném povrchu, tedy v trávě či písku. Ne však ve městě nebo doma na tvrdé a rovné podlaze.
Pokusíme se vysvětlit, jak a kdy může být bosá obuv nošena a jaká jsou rizika při jejím trvalém a neúčelovém nošení.
Uchycení bosé obuvi na nohu dítěte se často děje pouze pevnou gumou či pruženkou v oblasti hlezna – toto uchycení může způsobovat při delším nošení zaškrcení nohy, omezení průtoku krve, v nejhorším případě pak i poruchu vývoje dolní končetiny. K této konstrukci bosé obuvi, tj. uchycení barefoot obuvi na nohu pevnou pruženkou, máme i soudně znalecký posudek, který upozorňuje na vážné riziko poškození zdraví.
Bosá obuv je často vyrobena sice z usní (kůží), ale není s podšívkou. Z hlediska hygienického, zejména pokud dítě nemá v obuvi ponožku, může v důsledku pocení dětských nohou docházet k oxidaci zbytků celkového chromu na šestimocný, který je karcinogenní.
Nepodšívkovaná domácí usňová barefoot obuv je často zhotovena obraceným výrobním způsobem a mnohdy jsou švy, které jsou po celém obvodu uvnitř obuvi, dosti hrubé, neookosené, nezačištěné… Tyto hrubé švy pak mohou způsobit např. deformaci měkkých dětských nehtů a prstů, zejména pokud je obuv dítěti již malá. Osobně jsme tento případ již také řešili.
Barefoot obuv je většinou enormně široká a neodpovídá tvaru nohy dítěte. Je známou skutečností, na kterou již řadu let naše asociace rodiče dětí upozorňuje, že pokud je obuv příliš široká, je tendence dítěti koupit obuv krátkou. Zde pak není v přední části obuvi dostatek místa pro prsty a pro růst nohy. A krátká obuv jednoznačně způsobuje deformity prstů na nohách.
Barefoot obuv, která nemá šněrování a je příliš široká, drží na noze dítěte tlakem na špičku a na patu. Nepomůže ani pásek přes nárt, který zajišťuje pouze to, aby obuv nespadla z nohy. Při stálém tlaku na patu může vzniknout dvojitá pata – tzv. Haglundova exostóza.
Ne každá barefoot obuv, která je při prodeji takto označena, je ve skutečnosti barefoot obuví. Na webových stránkách jsme nalezli řadu modelů dětské obuvi, které jsou prodejci vydávány za barefoot obuv, přestože se jedná o klasickou dětskou obuv, která byla nadstandardně hodnocena a certifikována na značku „Žirafa“.
Problém je také v tom, že ani neexistuje přesná definice, jak má barefoot obuv vypadat, co musí splňovat a jaké jsou zásady její konstrukce. Existuje řada návodů, jak si lidé mohou vyrobit tuto obuv doma „doslova na koleně“. Nicméně v 21.
století, kdy i výroba obuvi je značně sofistikovaná a firmy platí drahé testy a vývoj nových materiálů a nových typů podešví, které jsou schopny nohu a pohybový aparát uchránit před nepříznivými vlivy nepřirozeně vytvrzených městských povrchů, je to k pousmání nebo spíše k pláči.
Nikdo by také neměl dle našeho názoru nosit trvale barefoot obuv bez předchozí konzultace s lékařem. To platí nejen pro dospělé osoby, ale také matky malých dětí by měly tento krok s dětskou lékařkou nebo ortopedem konzultovat. Existuje mnoho dětí, u kterých jsou vrozené vývojové či jiné vady nohou a barefoot obuv pro ně není absolutně vhodná.
Po konzultacích s ortopedy, podiatry i fyzioterapeuty doporučujeme za naši asociaci chůzi na boso po měkkých přírodních površích, pro ochranu chodidla můžeme chodit pouze v ponožkách. Tato chůze simuluje cvičení nohou díky stimulům z nerovného povrchu.
Pro běžné nošení doporučujeme kvalitní vycházkovou nebo volnočasovou obuv. Barefoot obuv by měla být používána pouze krátkodobě a neměla by sloužit pro celodenní nošení po tvrdých površích.
To je pro současného člověka klíč k artróze kloubů a problémům s páteří.
Všechno se dá jednoduše shrnout i takhle: nechte potomka chodit v létě na boso, zvláště venku, kde nerovný přírodní povrch může stimulovat jeho chodidla. Vhodná je chůze po písku, po trávě, po drobných kamínkách apod.
Ale jinak nemusíte utrácet za speciální obutí, stačí pořídit kvalitní a dostatečně širokou obuv, která respektuje tvar nohy dítěte a s měkčí podešví v oblasti prstních kloubů. Botičky by tzv. měly jít s nohou dítěte.
Zejména však hlídejte vhodnou velikost obuvi s minimálním prstním nadměrkem, který je pro dospělé 10 mm a pro děti 12-14 mm! Krátká obuv je nejčastější příčinou deformit nohou!
(Obrázek: Obuv certifikovaná značkou Žirafa, ale na webech prodávána jako barefoot obuv.)
Chůze naboso
Barefooting. Moderní trend, který otevírá zcela nové pohledy na svět. Jako by člověk s botami a ponožkami sundal neprůhledné brýle. 2000 receptorů umístěných na chodidle přenáší do posledního detailu všechny vjemy, které lze pocítit při chůzi –ať už v terénu, nebo v obyčejných ulicích. Dokud člověk chodil bos, byl mu umožněn zdravý vývoj nohou.
V momentě, kdy se lidé začali obouvat, přizpůsobovali si boty svým nohám. Každý obuvník šil botu přesně na míru tomu kterému zákazníkovi. Ale s nástupem tovární výroby obuvi se objevil spíše trend, kdy se nohy přizpůsobují botám. Ne vždy se podaří zakoupit obuv přesně podle nohy.
Obvykle se přizpůsobujeme trendům. Jeden rok se nosí boty úzké s ostrou špičkou, druhý rok páskové, které nelze obout, pokud máme například vyšší nárt. A ve snaze přizpůsobit se módě kupujeme boty tak, abychom se do nich vešli.
A je nám jedno, že si jejich nošením deformujeme prsty, bortí se nožní klenba nebo trpíme otlaky.
Z těchto problémů nám může pomoci trend bosé chůze. Neobutá noha se dokonale přizpůsobuje terénu. Je volná a při jejím zatěžování dochází k rovnoměrnému rozkladu přenášené váhy. A vzhledem k tomu, že má chodidlo dostatečný prostor, nedeformuje se do nepřirozených tvarů.
Lidé trpící bolestmi zad nebo kloubů by rozhodně měli chůzi naboso vyzkoušet. Díky pružnějšímu způsobu našlapování se výrazně sníží otřesy a nárazy, které ohrožují pohybový aparát a způsobují později bolesti, kterých se lidé obtížně zbavují.
Chůze naboso je sice velmi zdravá, ale mnoho lidí se toho obává. Ať už z bezpečnostních důvodů, kdy hrozí poranění chodidla, tak například z důvodů módních. Pro takové, kteří se bosé chůze obávají, nebo pro jedince, kteří to chtějí teprve zkusit a bojí se rovnou vyrazit bez bot, nabízí ideální řešení kamenný a internetový obchod naboso. Tímto řešením jsou tzv. bosé boty.
Tyto svérázné boty jsou lehké, vyrobené z prodyšných materiálů a poskytují dostatek volnosti pro jakýkoliv pohyb. Jejich velkou výhodou je i lehkost. Mnohé modely neváží více než 200 gramů. Jejich nositel tedy zbytečně nezatěžuje své nohy těžkou nesedící botou.
Při jejich výběru je nutné brát zřetel na to, že při bosé chůzi se chodidlo roztahuje. Proto by měla být bota zhruba o jednu velikost větší, než na jakou jste zvyklí. Podrážka by měla být rovná, bez zvýšené paty a neohebně vyztužené špičky. Dalším znakem je nízká hmotnost, ohebná podrážka a široký prostor pro prsty. Chodidlo je volné, neomezené. Jako by bylo opravdu bosé.
Jako každá nová věc, i bosá chůze potřebuje trénink. Pokud ho úspěšně zvládnete, přijdete na to, že naboso se dá nejen chodit, ale i skákat nebo běhat. Trénovat chůzi naboso můžete v Praze na speciální klinice, kde vás profesionální trenéři seznámí s technikou chůze, běhu i veškerých jiných aktivit, které lze naboso provozovat.
Na stránkách e-shopu Naboso je k dispozici i blog, kde si uživatelé vyměňují své zkušenosti a předávají je ostatním. A v kategorii Akce naleznou zájemci informace o akcích určených pro vyznavače bosého stylu pohybu. Zájemce má na výběr ze sportovních a turistických akcí, nebo seminářů či worshopů týkajících se aktivit naboso.
Mnoho moderních vymožeností a stylů budí despekt a nedůvěru. Styl barefooting je ale rozhodně trendem, jehož následování je ku prospěchu zdraví člověka. A to jak tělesného, tak duševního. Při ničem jiném nedochází k tak těsnému spojení s okolním světem. Spojíte se s ním doslova na vlastní kůži.
Je chůze naboso zdravá? Je zdravé běhat bosí?
A jak se na chůzi naboso nebo na bosé boty tváří odborníci? „Ne každá módní vlna přináší něco dobrého, ale díky této se lidé více zajímají o zdravý pohyb a o zdravé obouvání.
Z důvodů společenských návyků nebo pracovních předpisů musíme mnohdy nosit poměrně nekomfortní obuv, ze které člověk rád vyklouzne,“ říká Bc.
Alena Čechová, fyzioterapeutka Rehabilitační kliniky Malvazinky.
„Kloním se k táboru lidí chodících naboso, ale jen za určitých podmínek. Minimalizuje se výška podrážek u běžné i běžecké obuvi, ale již méně se zdůrazňuje, že je přitom třeba změnit i typ chůze a běhu,“ doplňuje její kolega a zdravotnický masér ze stejného pracoviště Petr Bruno Oliva.
Vliv na nožní klenbu
Chůzí naboso nebo v minimalistické obuvi primárně zlepšíme funkci nožní klenby. V návaznosti na správnou funkci plosky můžeme přes svalové řetězce ovlivnit funkci kotníku, kolene, kyčelního kloubu, pánve, páteře, ale také bránice a svalů pánevního dna, které se zásadně podílejí na držení a správném fungování našeho těla.
- Chození naboso je vhodné pro všechny, kteří dokážou zdravě zhodnotit svoje limity a vnější podmínky a jsou schopni si říct: „OK, tady už si boty vezmu, protože kameny jsou příliš ostré a moje nohy nejsou tolik zvyklé chodit naboso.“
„Pro bosý běh doporučuji využít služeb kvalifikovaných běžeckých trenérů, kteří vám pomohou redukovat množství chyb, jichž se nejen u bosého běhu můžete dopustit,“ radí masér. Většina z nás dnes chodí s výrazným dopadem na patu a nemá optimální odvíjení plosky nohy.
Vadu či deformitu nohy je nutno korigovat speciálními vložkami do bot či obuví i doma – i v takovém případě je však třeba boty vyzout a aktivně s nimi cvičit.
Cvičit naboso je podle trénérů i lékařů velmi vhodné. Dobré je pomalejší cvičení typu pilates a jóga, bosi můžete být i v posilovně, když zrovna nepoužíváte běžecký pás či kolo. Během cvičení vnímáte postavení chodidla a to, jak jeho aktivace mění napětí a postavení jednotlivých částí těla.
Pokud se vám špatně hojí rány nebo trpíte onemocněním, které snižuje citlivost či prokrvení nohou, chození naboso pro vás není dobré – vyzkoušet však můžete některé z „bosých“ bot.
Raději na stezky než do města
„Bosonohé chůzi v centru měst bych se osobně vyhnul, a to zejména z hygienických důvodů. Jsem moc rád, že vznikají stezky pro bosé nohy, které všem vřele doporučuji. Myslím, že jsou pro nás velkým přínosem,“ konstatuje Petr Bruno Oliva.
Jak začít s chůzí a během naboso?
Každá změna povrchu je pro chodidlo a receptory v něm podnětem, což platí i pro bosé chození v bytě – většinou toho záměr chůze naboso konzultovat s odborníkem a vždy je třeba dbát zvýšené pozornosti před poraněním nohy. Pokud se tak už stane, vyhledejte odbornou pomoc.
Důležité je nohy zatěžovat postupně. Než se vydáte na celodenní túru bez bot, měla by být vaše noha v dobré kondici – pružná, ohebná a kůže mechanicky odolná.
Zkuste to v lese
Neexistuje ideální terén nebo ideální noha. Měkký lesní terén či tráva na zahradě je samozřejmě pro chodidlo pohodlnější než tvrdý asfalt. Takže pokud chcete zkusit tvrdý povrch, projděte se po chodníku, boty sundejte v lese a užijte si pod nohama mech, větvičky, hlínu, trávu, tu a tam nějaký kamínek.
Za předpokladu, že budeme dodržovat pravidla chůze nebo běhu naboso, pohybovat se v terénech, které jsou spíše měkké, můžeme své plosce a celému tělu prospět.
S bosým chozením je třeba začít pozvolna, na měkčím povrchu a optimálně přečíst nebo konzultovat tento si o tomto způsobu pohybu něco záměr s fyzioterapeutem.
Ideální věk, kdy s bosým chozením začít, neexistuje, ale platí „čím dřív, tím lépe“.
Ve starším věku totiž dochází ke změně kvality čití a pomalejšímu vedení nervových vzruchů, k poruchám rovnováhy, snížení svalové síly i pružnosti.
Kam pro bosé boty?
Bosé boty by měly být lehké, pohodlné, prodyšné a tvarově odpovídající anatomii lidské nohy s podrážkou ohebnou všemi směry. Vybírejte podle toho, zda je chcete mít na turistiku, běhání či běžné nošení.
Autor: Markéta Ostřížková
Nový hit: Chůze a běhání naboso. Pro koho je (ne)vhodný?
Nadchl vás nový trend chození a běhání naboso? Odborníci před ním spíše varují. Řekneme vám proč
Bosé chození či běhání se stalo módní záležitostí. Firmy se předhánějí v nabídce bot, které chůzi naboso simulují. Také zvažujete, zda si je nepořídit? Mohou vám prospět, nebo naopak? Řekneme vám!
Chodit bez bot v trávě nebo písku je příjemné snad všem. Ale chodit bosky běhat, ať ve speciálních botách k tomu určených nebo doopravdy? A co potom vyznavači prstových bot? Je to vážně pro chodidla zdravé, nebo byste si mohli ublížit? Ptali jsme se odborníků na názor!
Bez bot je nohám určitě příjemně, ale… „Bosé chození, či dokonce běhání opravdu není pro každého, a to ať se jedná o čistě naturální podobu nebo tu modifikovanou ve speciální obuvi,“ říká fyzioterapeutka Silvia Štefková z Centra pohybové medicíny Pavla Koláře. Proč? „Každý člověk má svoje specifické pohybové danosti, které nemusí být vždy výhodou,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Nebojte, třeba na dovolené klidně choďte v trávě bosky. Ale s délkou trasy to moc nepřehánějte!
Obrazně řečeno, ti „obdarovaní“ se s takovou novou aktivitou vypořádají kladně a chůze naboso bude výrazným přínosem pro jejich pohybový aparát, vlastní držení těla a i psychické naladění.
Opačně na tom podle fyzioterapeutky budou ti, kterým chození v takových botách simulujících chůzi naboso či bez nich po trávě nebude pohodlné nebo bude působit bolest, a to nejen v oblasti chodidla a nohy.
„Pozor by si měli dát ti, kteří mají za sebou úrazy, operace, vrozené vady dolních končetin a páteře,“ uvádí Silvia Štefková.
S ní souhlasí i podiatr Jaroslav Fešar z Centra péče o nohu a tělo: „Takové boty mohou fungovat jen na zdravá chodidla. Nedoporučuji je těm, kdo mají jakékoli ortopedické potíže,“ říká odborník. A ty má podle dalšího odborníka Jana Veselého, terapeuta na bolesti pohybového aparátu, většina obyvatel.
„Jediné, co naše chodidla vyžadují, je pouze trvalý a přirozený pohyb – chůzi – v obuvi s jednoduchou a po celé délce rovnou a měkkou podrážkou, aby se velmi komplikovaná funkce chodidel, takzvaná spinální dynamika, mohla plně rozvinout ku prospěchu celého těla,“ tvrdí Jan Veselý.
Pokud máte zdravé nohy, tedy z hlediska podiatrů, tak naboso choďte i doma
Podle něj chodidlům, a proto pak i všem kloubům v těle vyhovuje ale nejvíce chůze ve výše doporučovaných botách po pevném povrchu.
„V opačném případě chodidla okamžitě reagují dysfunkčními změnami majícími za následek otlaky, drápovité prsty, kuří oka, palce do X, ostruhy, špatné prokrvování končetin, noční křeče v lýtkách, křečové žíly, bolesti v kolenou až po kyčelní klouby,“ dodává Jan Veselý.
Podtrženo, sečteno delší běh i chůze naboso je vhodná pouze pro zdravá chodidla a pohybový aparát.
Chystáte-li se na dovolené courat v písku nebo trávě, není třeba se obávat: krátké trasy vám neuškodí.
Pokud byste však chtěli podlehnout módnímu trendu bosého běhání i chození, je vhodné poradit se o tom s fyzioterapeutem případně podiatrem, specialistou na chodidla, abyste si spíše neuškodili.
Je obuv nepřítelem lidské nohy? aneb Výhody chůze a běhu naboso –
Chození naboso bývalo a v určitých částech světa stále ještě je naprostou přirozeností. V rozvinutých zemích se však obuv stala jakousi kulturní tradicí, módním artiklem a společně s hodinkami ukazatelem prestiže a společenské třídy.
Co na tom, že nám deformuje chodidlo a prsty, nepřiměřeně zatěžuje kloubní systém a páteř, podporuje chronický zánět v těle a způsobuje nejrůznější infekce od mykóz přes plísně po tzv.
Atletickou nohu? Jsme opravdu v zájmu módy ochotni tato zdraví ohrožující rizika podstupovat?
Přirozená výbava lidského chodidla spočívá v 52 kostech z celkových 206 v lidském těle. Každé chodidlo disponuje více než třiceti svaly, z nichž každý má svou funkci – pracuje, prohřívá se a prokrvuje. Nožní klenba chodidla absorbuje energii došlapu a plní funkci tzv.
tlumičů nárazů při chůzi a běhu. Kdyby chodidlo neplnilo svou fyziologickou funkci, odnesly by to naše klouby od nohy až k páteři. Ale přesně to se děje, pokud si obujeme boty. Neboť obuv chodidlo znehybňuje, brání mu v jeho přirozené funkci a noha slábne a degeneruje.
Jak celkově nám bota škodí?
- Omezuje flexibilitu chodidla a úchopovou a odrážecí schopnost prstů
- Zkracuje Achillovu šlachu a oslabuje lýtkové svaly
- Snižuje senzorickou zpětnou vazbu mezi spodní stranou chodidla a mozkem
- Mění rozložení váhy těla a míst nesoucích tuto váhu v chodidle
- Omezuje fyziologickou funkci nožní klenby
- Mění pozice kloubů v chodidle, kotníku, koleni, kyčlích a páteři
- Pojďme se podívat na nejčastější negativa obuté lidské nohy pod drobnohledem.
- Rizika zúžené špičky společenské obuvi:
- Nedostatečný prostor v obuvi s úzkou špičkou způsobuje mačkání prstů k sobě, vbočený palec, kladívkový prst, zarůstání nehtů a mozoly.
- Odpružená špička sportovní obuvi (jemně zvednutá nahoru):
Znehybňuje prsty, které jsou v nepřirozené pozici a téměř se nepodílejí na práci chodidla. Důsledkem můžou být mimo jiné nedostatečně prokrvené prsty a zimomřivost.
Uzavřená obuv:
Naskýtá svou tmou, vlhkem a teplem ideální líheň pro bakterie a plísně. Při drobném poranění nohy vlivem boty (puchýře, odřeniny, kontaktní dermatitida) roste riziko infekce nohy. O tom, jak je v botě „sterilní“ prostředí se můžeme přesvědčit sami, když si na konci dne přičichneme ke své botě.
Naopak si přičichněte ke své bosé noze po výletě naboso. J Uzavřená bota vede navíc k tzv.
syndromu horké nohy (v chodidle se nachází velké množství potních žláz a senzorů na termoregulaci, když je ucpeme do boty s ponožkou, znemožníme výměnu tepla/chladu a tělo se tak může často a zbytečně přehřívat).
Utažené tkaničky:
Utažené tkaničky omezují tok krve tepnou, která prochází podél horní strany chodidla. Taktéž je omezen tok lymfy. Což se může projevit jako syndrom tzv. Horké nohy, otoky chodidel či kotníků nebo naopak zimomřivostí.
Vyvýšená pata (jak u společenské tak u sportovní obuvi):
Bylo měřitelně prokázáno, že vyvýšená pata vede řádově během měsíců ke zkracování Achillovy šlachy a tím k oslabení lýtkového svalu. Proto lidé, kteří přejdou po zimní obuvi na dva měsíce do sandálů, mohou během prvních pár týdnů vnímat určitý „nekomfort“ a nepříjemné tahání v oblasti Achillovky.
Navíc, dokonce rozdíl mezi nejnižší částí chodidla (obvykle střed) a posazením paty v řádu od několika milimetrů vede k tzv. natažení kotníku a zvednutí klenby, která se oslabuje. Dlouhodobým nošením obuvi s vyvýšenou patou se klenba bortí. Trvalé namáhání nožní klenby při zvednuté patě velmi oslabuje její přirozenou schopnost absorpce nárazů a pružinový efekt nohy.
Toto všechno vede k přetížení dalších kloubů, kolen (artritida), kyčlí a páteře (bolesti v bederní oblasti).
Vysoké podpatky:
Způsobují vše zmíněné v předchozím odstavci. Nošení podpatků však přináší jeden další výrazný „bonus“. Vzhledem k tomu, že je velmi estetický, dámy se této obuvi nerady vzdávají.
Výrazné zvednutí paty totiž vede k „optickému prodloužení nohou“, pokrčení kolen a vyrýsování lýtek a stehen, vysunutí pánve, tedy vystrčení zadečku, prohnutí v bedrech a vystrčení hrudníku kupředu, tedy prsa nahoru a vpřed.
Stačí se podívat na ženu stojící na podpatcích a na ženu, která stojí naboso, a porovnat. Bolestivá artritida, degenerativní artróza, bolestivá bederní oblast páteře a časté bolesti hlavy budiž nám ženám výživnou odměnou za krásu a smyslnost postoje.
Vyvýšením paty nakonec nese přední část chodidla až 90% váhy těla a k tomu je vměstnána do velmi malého prostoru úzké špičky. Chodidlo se deformuje, vbočuje se palec, bortí se klenba a vznikají kostní ostruhy. Ještě toužíte, dámy, po lodičkách?
Ortopedické tvarování vložky u zdravých nohou:
Nožní klenba funguje přirozeně jako tlumič nárazů a pružina. Podpora nožní klenby v obuvi tyto funkce snižuje, až eliminuje. Tyto zbytečné až škodlivé prvky způsobují akorát to, že svaly a vazy nohy slábnou a lenivějí. Dokonce někteří ortopedové jsou toho názoru, že léčba mnohých problémů nohou je léčitelná bez využití ortopedických pomůcek, stačí jen boty zahodit.
Vypolstrovaná a pevná podrážka:
Na chodidle máme extrémně mnoho nervových receptorů, chodidlo je citlivé na dotek, vnímání povrchu, teploty atd. Obutím se do boty, která znecitliví chodidlo, se mění způsob chůze a běhu. Prodlouží se krok a tím se zvětší úhel došlapu. Výrazný došlap na patu extrémně zatíží další klouby – kotník, koleno, kyčle, páteř.
Klouby totiž v porovnání s chodidly disponují nižším počtem receptorů bolesti. Pak chodíme a běháme způsobem, který našemu tělu ubližuje. Nevnímáme to a zpozorníme až tehdy, když jsou změny na kloubech a chodidle nevratné a stav je vážný. Chůze či běh ve sportovní vypolstrované obuvi je možné popsat jako „došlap na patu a následné zhoupnutí“.
Oproti tomu chůze či běh naboso spočívá v „došlapu na klenbu a odrazu prsty“.
A CO TEĎ?
Rozhodně nyní nemusíte zahazovat veškerou obuv, kterou máte v botníku a trávit 24h denně naboso. Vaše chodidlo na takovou zátěž pravděpodobně není připravené a je třeba mu dopřát čas.
Jako první krok je určitě dobré prohlédnout svou obuv a zvážit výše zmíněné prvky a ty eliminovat (úzká špička, odpružená prstová část, vyvýšená pata, podpora klenby). Takovou obuv bych vyřadila jako první.
U mě v botníku už pár let podpatky nemají místo J Možná se budete divit, ale staré známé kecky jsou velmi dobrou přechodovou a anatomicky vyhovující obuví pro zdravou nohu. Mají tenkou a ohebnou podrážku a přední část nejde do špičky a ani není odpružená.
Zajímavá je skutečnost, že do té doby než firma Nike představila světu sportovní obuv ve druhé polovině minulého století, běhalo se v keckách. Od té doby se mohli výrobci sportovní obuvi přetrhnout, aby vyvinuli něco extra. A nyní se vše vrací tam, kde jsme skončili v sedmdesátých letech. Byla to slepá ulička. Spousta výrobců i sportovní obuvi dnes nabízí tzv. minimalistickou obuv.
MINIMALISTICKÁ OBUV
Minimalistická obuv se od té běžné liší v tom, že má dostatek prostoru pro prsty, špička má zakulacený dostatečně široký tvar, má velmi tenkou podrážku bez opory klenby a pata není vyvýšená. V podstatě velmi jednoduchý obal nohy. Ovšem stal se také velkým trendem v poslední době a spousta značek vyrábějících tuto obuv nabízí boty za dosti vysokou cenu.
Znatelné je to u dětí, jejichž nožka roste velmi rychle. Dalším viditelným trendem jsou tzv. Pětiprsty, tedy zpevněná rukavice na nohy anebo extrémní bosé sandály (bez podrážky, jen řemínek mezi prstem a kotníkem). Já osobně vybírám boty pro sebe i své děti podle výše zmíněných kritérií a možná byste se divili, dokonce levná plátěná obuv tato kritéria splňuje.
V letním období se pak snažíme co nejvíce chodit naboso.
JAK NABOSO?
Pro většinu lidí západního světa s nohami na jedné straně zhýčkanými obuví a na druhé straně oslabenými a deformovanými není radno zahájit sezónu naboso naplno 24 hodin denně.
Je třeba chodidlu a jeho jemné kůži, klenbě, kotníkům, šlachám, svalům a kloubům nohou dopřát dostatek času pro akceptaci změny. Přechod by měl být pozvolný a s respektem k sobě sama.
Určitě je dobré začít s bosou chůzí v přírodě, na zahradě, projít si kamínky, hliněnou stezku, kamenitou cestu, listí, bláto, mech… Zkuste vnímat nejrůznější povrchy a zároveň si uvědomovat, jaké pocity ve vás bosá chůze vyvolává.
Dříve nebo později zpřítomní vaše mysl a už nebude svobodomyslně odplouvat kamsi do minulosti nebo budoucnosti. Pro člověka nakračujícího bosou nohou totiž neexistuje nic než přítomnost. Je to taková vědomá meditace v pohybu.
Přínosy bosé chůze a běhu:
- Stimulace chodidla, posílení jeho svalů, zpevnění klenby
- Stimulace krevního a lymfatického oběhu v dolních končetinách
- Detoxikace organismu
- Přirozená masáž reflexních zón na chodidle a tedy stimulace všech orgánů
- Zlepšení stavu kloubů v celém těle
- Změna stylu chůze a běhu na šetrnější k celému tělu
- Vědomější a méně uspěchaný přístup k životu
- Znatelně méně zranění při běhu (paradoxně nejvíce úrazů při běhu je způsobeno obuví)
- Vymizení všech kožních problémů nohy (plísně, dermatitidy, puchýře…) Noha je čistá a na suché noze žádná bakterie ani plíseň dlouho neulpí. Problém nastane až tehdy, když ji dáme do boty.
- Budete mít lepší náladu a zbavíte se depresí J Náš imunitní systém totiž po kontaktu s půdní bakterií Mycobacterium vaccae reaguje vylučováním serotoninu do mozku.
Bonus pro bosonohé – GROUNDING
V současné době bylo v celosvětovém měřítku vyhotoveno přes 20 lékařských studií na téma tzv. GROUNDING nebo EARTHING, což je možné přeložit jako UZEMNĚNÍ nebo-li propojení se s planetou Zemí. Bylo vědecky prokázáno, že lidské DNA je poháněno nábojem. Lidské tělo, zjednodušeně, funguje jako přednabitá baterie.
Když je dostatek energie, veškeré procesy, především ty imunitní, probíhají rychle, bílé krvinky ničí choroboplodné zárodky atd. Při nedostatku energie se vše zpomalí a vzniká prostor pro zánět, dokonce chronický, projevující se tzv. „civilizačními chorobami“ jako je zánětlivost kloubů, cukrovka, rakovina, Alzheimerova choroba, Crohnova nemoc a mnohé další.
Bylo vypozorováno, že uzemněním, tedy postavením se na zem naboso, dochází k energetickému dobití organismu a ke stimulaci imunitního systému. Jako byste se na chvíli připojili k nabíječce, vše se dá do pohybu. Rada od vědců a lékařů, kteří se zabývají touto tématikou, zní: „Choďte naboso. V organismu, který se pohybuje po zemském povrchu naboso, nemá zánět šanci.
“ Ke zdravému životu potřebujeme zem pod nohama a Slunce nad hlavou.
Já sama se považuji za bosého turistu, zvládla jsem i výšlap na Sněžku zcela naboso. Bosou chůzi však střídám s minimalistickou obuví. Můj manžel je bosý chodec a běžec v průměru 9 měsíců v roce.
Od dubna do listopadu na nohu nic neobuje. Bos absolvuje pracovní schůzky, vede semináře, chodí do banky, i pracovně. Tak trochu spolu posouváme společenské tendence… Ovšem o nohy je třeba pečovat.
Pár tipů pro bosého turistu:
- Stříhejte si nehty
- Správně a vědomě došlapuje, nešoupejte nohama
- Sledujte terén
- Používejte často pemzu
Když jste naboso, svět kolem vás se změní. Vy sami se měníte. Zpomalíte, uvědomujete si sami sebe, každý svůj krok, povrch pod svými chodidly, jste propojení nohama se Zemí a hlavou se Sluncem, stáváte se mostem mezi nebem a zemí. A je velmi povznášející potkat někde venku dalšího bosého. Hned víte, že k sobě máte blízko, že vás něco spojuje… Je to krásný pocit, vyzkoušejte si to.