České pivovary experimentují se stylem IPA

Pivo z lavoru. V Číně vyhmátli falešný Budweiser

[středa, 7. červen 2017]

[AB InBev] 07:20 [permalink] [comments: 2]

Nová piva z pivovaru Zichovec

[středa, 7. červen 2017]

[Zichovecký pivovar] 07:20 [permalink] [reaguj]

Náměstí zaplavilo pivo

[středa, 7. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 07:19 [permalink] [reaguj]

Lidé vloni vypili méně piva. Můžou za to hlavně Rusové a Brazilci

[středa, 7. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 07:19 [permalink] [reaguj]

Absolutní vítěz mezi pivy může používat titul Pivo České republiky 2017

[úterý, 6. červen 2017]

[Holba Hanušovice] 12:56 [permalink] [reaguj]

Pivovar ŽiWell: Podnik, ktorý myslí aj na rodiny

[úterý, 6. červen 2017]

[Slovensko] 11:58 [permalink] [reaguj]

Nový Excelent Ice Beer je za studena chmelený a s přídavkem máty

[úterý, 6. červen 2017]

[Asahi] 07:46 [permalink] [comments: 17]

Pivní tácky sbírá Miroslav Vlček více 15 let

[úterý, 6. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 07:33 [permalink] [reaguj]

Zájem o alkohol ve světě klesá. Nejvíce se snížila spotřeba piva

[úterý, 6. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 07:31 [permalink] [reaguj]

Blíží se slavnosti Postřižinského piva

[úterý, 6. červen 2017]

[Postřižinský pivovar Nymburk] 07:24 [permalink] [reaguj]

Mělnické náměstí ožilo pivním festivalem

[úterý, 6. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 07:23 [permalink] [reaguj]

Krkonošský festival piva i v Jilemnici

[úterý, 6. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 07:23 [permalink] [reaguj]

Hořické pivo zvítězilo na Pivním festivalu v Mělníku

[úterý, 6. červen 2017]

[JungBerg Hořice] 07:22 [permalink] [reaguj]

Dudákoven je už sedm, další se chystá v Brně

[pondělí, 5. červen 2017]

[Dudák Strakonice] 11:44 [permalink] [comments: 3]

Heineken Kutnou Horu zavřel, teď se tam výroba piva opět vrátila

[pondělí, 5. červen 2017]

[Kutná Hora] 10:54 [permalink] [reaguj]

Pivovar zbourají. Hned jak odletí čápi

[pondělí, 5. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 10:54 [permalink] [reaguj]

Pivní rozjímání ovládlo Hradec letos už popáté

[pondělí, 5. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 10:44 [permalink] [reaguj]

Gambrinus den: šestnáct kapel na čtyřech pódiích

[pondělí, 5. červen 2017]

[Asahi] 10:44 [permalink] [reaguj]

Pivní festival na Hradě. Do zahrad míří desítky minipivovarů

[pondělí, 5. červen 2017]

[Ostatní pivní dění] 10:42 [permalink] [reaguj]

Předprodej vstupenek na Zubrfest od 1. června

[neděle, 4. červen 2017]

[Zubr Přerov] 11:58 [permalink] [reaguj]

Brut IPA – Plzeňští sládci uvařili unikátní pivní speciál

Plzeňští sládci uvařili poprvé v historii pivovaru pivo kategorie Brut IPA. Jedná se o pivní speciál, který bude distribuován pouze v únoru v rámci programu Volba sládků. Pivní kategorie Brut IPA je jedním z nejnovějších pivních stylů a vznikla v USA jako odnož populárního pivního stylu IPA (India Pale Ale).

Piva tohoto stylu jsou typická velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů, jsou tedy, řečeno vinařskou hantýrkou, velmi suchá a silně sycená přírodním oxidem uhličitým, vznikajícím během kvašení a zrání. Právem proto bývají nazývána „pivním šampaňským“ a zaujmou i lidi, kteří obvykle dávají přednost sektu nebo vínu.

Nízkého obsahu cukru v pivu Brut IPA je dosaženo díky speciálnímu enzymu, který rozloží složité cukry na jednoduché. Ty pak snadno prokvasí na alkohol a oxid uhličitý, který pivo příjemně nasytí.

Typickou vlastností je pro tato piva rovněž velmi výrazné chmelové aroma.

Dosaženo je ho kombinací aromatických chmelů a technologickým postupem, kdy je velká část chmele dávkována až po skončení chmelovaru, takže v pivu zůstávají nezměněné charakteristické vonné chmelové silice.

„Každý měsíc představujeme ve Volbě sládků nová a zajímavá piva, se kterými se člověk setká pouze v restauracích zapojených do programu. Zimní měsíce jsou pak ideální pro ochutnání silnějších pivních speciálů. Proto jsme se rozhodli lidem v únoru představit naši vlastní variantu nejmladší pivní kategorie,“ uvádí sládek Daniel Urban, který tento speciál uvařil.

Nová Brut IPA z programu Volba sládků je unikátní, a v některých osobitých rysech se tak od té původní americké liší. Sládci uvařili toto pivo pouze z plzeňského sladu, zatímco americké receptury používají i rýži a kukuřici.

  „Pivo obsahuje šest různých odrůd amerického chmelu.

Centennial, Cascade, Amarillo a Citra dávají pivu výraznou chmelovou vůní s tóny citrusů a květin, Chinook a Simcoe přidávají kořenitost a potřebnou chmelovou hořkost,“dodává Daniel Urban.

Brut IPA je slámově žluté barvy s hustou bílou pěnou. Díky zanedbatelnému obsahu cukru má osvěžující kyselost a střední hořkost. Výsledkem je pak celkově lehké a velmi dobře pitelné pivo, a to i při poměrně vysokém obsahu alkoholu, který činí 7,7 % objemu.

• Pivní specialisté a fajnšmekři by si jej rozhodně neměli nechat ujít, ochutnat Brut IPU mohou v 1350 podnicích zapojených do programu Volba sládků, a to pouze do konce února.
• Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář je médiím k dispozici na těchto kontaktech:
• mobil: +420 735 189 368
• email: .
• Poznámky pro editory

• Brut IPA byla poprvé uvedena v listopadu roku 2017 v San Franciscu, kde si rychle získala oblibu. Za recepturou nového pivního stylu stojí sládek Kim Sturdavant z pivovaru Social Kitchen & Brewery. Sládkové ze všech koutů světa se snaží tento speciální druh piva napodobit, a dokonce i vylepšit. Experimentují například s různými typy chmelů, sladů a dalších pivních surovin.
• Volba sládků každý měsíc přináší nový pivní speciál a přispívá k rozmanitosti českého pivního trhu. Plzeňský Prazdroj tento speciální program spustil v květnu 2015 a přinesl tak do více než 1350 hospod přes 50 druhů pivních speciálů. Zapojené podniky naleznete na stránkách cz v sekci „Najdi svůj čep“ nebo v aplikaci jdesnapivo.cz

PIVOVAR KOTOUČ

• Domů
• Pivovar a Palírna Kamenice

  tel. 773 344 930  

Otevřena HOSPODA – VARNA PIVOVAR   PRACOVNÍ DOBA středa – neděle od 14:00 do 22:00 (Po., Út. zavřeno) 

Od  12:00 do 18:00 rozvážíme pizzu i pivo po České Kamenici a okolí – rozvoz do 5 km zdarma.

Otevřena HOSPŮDKA – PIZZERIE  PRACOVNÍ DOBA každý den od 10:00 do 22:00

Od  12:00 do 18:00 rozvážíme pizzu i pivo po České Kamenici a okolí – rozvoz do 5 km zdarma. Již můžete do pizzérky, výdejní okénko pivovaru a pizzerie nahradil výdejní pult. Otevřeno každý den !!! 

• PIVOVARSKÁ ZAHRÁDKA stále otevřena ve vnitřním dvoře  pivovaru. 
• PIVO točené:                   
• Kamenický ZLAŤÁK 11° – světlý ležák
• Kamenická PODKOVA 12°, světlý ležák
• Kamenický RYTÍŘ 12°, tmavý ležák
• Kamenický POKLAD 13° – polotmavý silný ležák
• Kamenická KAPLE 14° –   světlé medové silné pivo – ležák  
• Kamenický GRANÁT 18°, silné pivo granátové barvy, RED IPA
• PIVO (PET / PLECH):
• Kamenický ZLAŤÁK 11°, světlý ležák, spodně kvašené, PET 1,5l 108,- Kč, PLECH 0,5l  43,- Kč   
• Kamenická PODKOVA 12°, světlý ležák,  spodně kvašené, PET 1,5l 114,- Kč, PLECH 0,5l  46,- Kč  
• Kamenický RYTÍŘ 12°, tmavý ležák,  spodně kvašené, PET 1,5l 114,- Kč, PLECH 0,5l  46,- Kč
• Kamenický POKLAD 13°, polotmavé silné pivo, spodně kvašené, PET 1,5l 120,- Kč, PLECH 0,5l  47,- Kč
• Kamenická KAPLE 14°,   světlé medové silné pivo, spodně kvašené, PET 1,5l 126,- Kč, PLECH 0,5l  49,- Kč
• Kamenický  MOTEJL  11°, světlé plné pivo, svrchně kvašené  (PALE ALE),  PLECH 0,5l  47,- Kč
• Kamenický GRANÁT 18°, silné pivo granátové barvy, svrchně kvašené (RED IPA), PET 1,5l 144,- Kč, PLECH 0,5l  55,- Kč
• Kamenická KAPLIČKA 11°, světlý medový ležák, spodně kvašené, PET 1,5l 117,- Kč, PLECH 0,5l  46,- Kč
• Kamenický JANTAR 13°, silné pivo jantarové barvy, svrchně kvašené (Amber ALE), PET 1,5l 135,- Kč, PLECH 0,5l  52,- Kč
• HOSPŮDKA – PIZZERIE otevřeno uvnitř – 28 míst k sezení
• PIVO i PIZZA  s sebou, nebo v pivovarské ZAHRÁDCE 80 míst k sezení
• Stále je možné zakoupit pivo v PET lahvích, i do kelímku, nebo do přinesených nádob.
• PIZZu i další jídla prodáváme v krabičkách s sebou.
•  PIVOVARSKÁ PRODEJNA
•  HOSPŮDKA – PIZZERIE
•                         :       pondělí     10:00   –    22:00                         :       úterý        10:00   –    22:00                         :       středa      10:00   –    22:00
•                         :       čtvrtek     10:00   –    22:00                        :       pátek       10:00   –    22:00                         :       sobota      10:00   –    22:00                         :       neděle      10:00   –    22:00   
• V areálu pivovaru najdete tyto subjekty:

Hospůdka PIZZERIE a pivovarská prodejna, tel. 773 344 930,   otevřeno každý den včetně neděle.

AKCE PIZZA Pro PIZZU k výdejnímu pultu v pizzerii PIVOVARU.  Objednejte  si pizzu podle přiloženého ceníku na telefonu 773 344 930.  Rozvoz ZDARMA od 12:00 do 18:00 po České Kamenici a blízkém okolí. Rozvoz nad 5 km zpoplatněn dle vzdálenosti. Do 10 km 50,- Kč, do 20 km  100,- Kč. Tel.:773 344 930

AKCE PIVO PIVO do skla i do kelímku, v PET lahvích či plechu na výdejním pultu v pizzerii PIVOVARU. V Pivovarské ZAHRÁDCE ve dvoře. Rozvoz ZDARMA od 12:00 do 18:00 po České Kamenici a blízkém okolí. Rozvoz nad 5 km zpoplatněn dle vzdálenosti. Do 10 km 50,- Kč, do 20 km  100,- Kč. Tel.:773 344 930

Velká hospoda – VARNA  ZAVŘENO

Prohlídky pátek a sobota po předchozí objednávce den předem. Začali jsme od 22.5.2020 !!!

1. Palírna a moštárna, tel. 775 326 593,  ZAVŘENO
2. Galerie PIVOVAR otevřeno dle individuálního plánu
3. Aktuálně točíme 8 druhů piva a v lahvích prodáváme 9 druhů

Kamenický ZLAŤÁK 11°

Pivní mise: České pivovary dobývají Británii

Ve třetím červnovém týdnu probíhá ve Velké Británii Czech Beer Week. Celý týden se tak v londýnských barech a restauracích servíruje pivo z tuzemských pivovarů, vařené tradiční českou technologií.



Své produkty zde představují pivovary, pro které je kvalita vlastního produktu nejdůležitějším aspektem – od velkého Budvaru přes obnovený Jarošovský pivovar, regionální Holbu až po české specialisty na řemeslné vaření jako Matuška a Muflon, včetně pražského mikropivovárku Jihoměstský.

Světová premiéra

Na Czech Beer Day se ve světové premiéře představuje Red Flamengo, které je unikátní tím, že jako vůbec první pivo v historii obsahuje Astaxanthin – tedy antioxidant získaný z mořských řas, který byl vyvinutý ve spolupráci Jihoměstského pivovaru a společnosti Alga Life Nutrition.

Czech Beer Day přivítal rekordních 250 podnikových návštěvníků z britského pivního obchodu. Součástí jsou degustace, předem domluvená B2B setkání, ale i zábava v podobě hudby či life cooking show firmy Retigo.

Nechybějí ani tradiční české gastronomické speciality, například rybí karbanátky dodávané firmou Od Helenky. Na akci se představí i inovativní technologické firmy Your pass a Little Greta.

„Před 177 lety v českých zemích vznikl coby významná pivní inovace dnes světově populární typ piva ‚Pilsner‘. Cestou inovací jde Česká republika i dnes, například v oblasti nanotechnologií, laserů či umělé inteligence.

Pivovarnictví však zůstává národním klenotem a je skvělou zprávou, že se díky Czech Beer Day, jednomu z projektů ekonomické diplomacie PROPED, na britský trh každý rok dostane široké spektrum dalších vynikajících piv s unikátním českým rodokmenem,“ říká velvyslanec České republiky ve Spojeném království Libor Sečka.

Pravé české ležáky

Významným prvkem Czech Beer Day je premiérová příležitost pro britské restaurace zavést do svého portfolia tradičně vařené české pivo.

V návaznosti na pivní misi CzechTrade pro britské distributory se podařilo postavit dodavatelský řetězec pro tradičně vařená tuzemská piva, který dostal název Real Bohemian Lagers.

Klíčovým distributorem se stává britská firma Euroboozer, která bude tuto novou pivní kategorii propagovat a s vybranou řadou českých pivovarů obchodovat.

Právě Euroboozer proto navrhl, aby se naše tradiční pivo točilo v Londýně celý týden.

Britská pobočka agentury CzechTrade bude ve Spojeném království v partnerství s Euroboozer nadále prosazovat česká piva s cílem učinit z „Real Bohemian Lager“ respektovanou kategorii na náročném, ale zároveň mimořádně perspektivním pivním trhu.

Sdružení přátel piva » Renesance českého piva – souhrn

Po dvou staletích na „ležáku“ Češi objevují speciály. Velké zavedené pivovary to bude bolet a část možná zanikne

Bad Flash Double IPA z mikropivovárku Zhůřák u Plzně od Chrise Baerwaldta, následované Californií a Raptorem od Matušky z Broum na Křivoklátsku, a B:Cryo z Budějovického Budvaru, odpovím bez velkého přemítání na otázku, která piva mne v poslední době zaujala.

Kdo nadává na „europivo“, ztrátu charakteru nejtradičnějšího českého nápoje, jenom přiznává, jak moc mu unikla pivní renesance, která se po celé republice odehrává v podobě pivních speciálů.

Ty nejsou jen doménou minipivovarů a mikropivovarů, které rostou jako houby po dešti a jejich úspěch je jaksi z definice postaven na „řemeslných“ pivech, ale také novinkami zavedených průmyslových výrobců, kteří roční výstav počítají nikoli ve stovkách hektolitrů, ale v řádově vyšších objemech.

Ačkoli vědí, že jejich ekonomiku speciály s nepatrným tržním podílem opravdu nevytrhnou, přinejmenším prokážou schopnost inovace a znalost řemesla a obojího používají pro posilování povědomí o značce.

Spotřebitel z toho nemůže než mít radost.

Ostatně poznání, že „řemeslné pivo“ je nápoj, který nabízí stejně sofistikované spektrum vůní a chutí jako víno, a že se dá strávit večer nikoli hospodským žvaněním a mnohalitrovou konzumací, ale civilizovanou degustací proloženou vhodně kombinovaným jídlem, je mocným příspěvkem k českému „savoir vivre“. Termín je to francouzský, ale česká pivní renesance skutečně umožňuje se velmi přiblížit jeho významu v podobě kultivovaného, ba duchaplného až elegantního užívání života. S pivem.

České pokusy Po dvou staletích, kdy jsme se drželi určitých postupů při výrobě piva, se v Česku začíná ve velkém experimentovat.

Na začátku zmíněná tři piva jsou přímou českou odpovědí na hnutí, které vzešlo ze západního pobřeží Spojených států v posledním čtvrtstoletí.

West Coast Style IPA je totiž styl, který převzal anglická svrchně kvašená piva původně vařená pro koloniální Indii – kvůli dlouhé lodní přepravě musela obsahovat víc alkoholu.

            Tradiční pivní země od Anglie přes Belgii a Německo až po Česko se samozřejmě držely svých zavedených (a často velmi odlišných) postupů, ovšem v pásmu od Kalifornie přes Oregon až po stát Washington na pacifickém pobřeží USA se pivní obrazoborectví a experimentování stalo skoro příkazem dne.

Neboť kdo okusil masově vyráběné pivo, které se v USA produkovalo v první polovině 90. let minulého století, dobře ví, že se v podstatě nedá pít. A je jedno, jestli mluvíme o suverénní americké jedničce Anheuser Bush (dodnes vede spory s Budvarem o ochranné známky), o coloradském Coors nebo kanadském Molson.

Slušné americké lahvové pivo v sámošce na východním pobřeží byl Samuel Adams z Bostonu, ovšem anglického typu.

Když člověk nechtěl konzumovat europiva typu Heineken, koupil si buď německý Beck’s, anebo už tehdy Pilsner Urquell.

Kdo měl chuť na něco jako Budvar, koupil si Tsing-tao, což bylo čínské pivo, ovšem pozůstatek německého koloniálního výsadku v podobě pivovaru založeného v roce 1903, všemi Čechy v Americe považované za přijatelný, byť drahý „lahváč“.

Americká pivní revoluce na pacifickém pobřeží se odehrávala v tomto smutném pivním prostředí, které samozřejmě nevytrhly stovky lahvových piv z celého světa ve specializovaných hospodách.

Skomírající standard Kreativní podstata dobrého českého sládka spočívá v tom, že dovede – zbaven konzervatismu a povzbuzen poptávkou – vyrobit po troše nezbytného zkoušení a v dobré kvalitě v zásadě cokoli.

Při kapacitě a zavedené technologii českých průmyslových pivovarů ovšem změna životního stylu v kombinaci s oslabenou kupní sílou klasického českého „desítkáře“ v posledním desetiletí znamená ohromný ekonomický oříšek.

Na jedné straně máte renesanci s neuvěřitelnou druhovou a chuťovou pestrostí piv, která jsou ovšem pro běžného konzumenta velmi drahá.

Výše zmíněné speciály stojí za půllitr běžně dvakrát tolik co prémiový český dvanáctistupňový ležák v dobré hospodě, takže se pohybujeme kolem šedesáti až osmdesáti korun.

Na celkovém výstavu se přes veškerý rozmach podílejí minipivovary pouhým jedním procentem.

            Je-li pro české pivovarníky něco ekonomicky omezující, pak je to kupní síla průměrného českého pivaře, který si dvanáctistupňové ležáky z finančních důvodů dopřeje jen ve svátek.

Popularita jedenáctek spočívá v podstatě ve snaze vyrobit jakýsi mezistupeň mezi standardním výčepním pivem a dvanáctkou, takže není překvapivé, že jejich podíl na celkovém výstavu roste.

Na místním trhu to pivovary ekonomicky zachraňuje – speciály se chlubíte, jedenáctkami doháníte ekonomiku.

Ekonomičtí a finanční ředitelé pivovarů si ovšem nervou vlasy jen kvůli malým maržím, ale především kvůli mohutnému odklonu od konzumace piva v nejdemokratičtější české instituci, která významně přispěla k formování českého politického národa, tedy v hospodě. Nejen že počty našich malých parlamentů řídnou, ale také v nich rychle klesá průměrná výtoč piva…

            Je to dáno částečně kupní silou, ale také trendem rostoucího maloobchodního prodeje piva, především v řetězcích. Od roku 2008, pro nás posledního předkrizového, se snížila konzumace piva v restauračních zařízeních o víc než dva miliony hektolitrů. A navíc se přesunula k méně ziskové struktuře (tedy k jedenáctce).

Prodej přes maloobchod, navzdory všem trikům, jež se znalcům piva příčí, včetně prodeje ve dvoulitrových PET láhvích, ani zdaleka tento pokles nekompenzoval. Až 60 procent piva nabízejí hypermarkety ve slevě a pro dodavatele standardního výčepního piva to znamená jediné – pokles marží pod produkční náklady.

Omyl zvaný radler Pozoruhodný je příběh „radlerů“ v Česku, tedy pivních limonád s nižším obsahem alkoholu. Naše pivovary se logicky chytily nového trendu, který sliboval zlepšit vytížení kapacit.

Z ničeho v roce 2009 se vyhouply na zajímavých 381 tisíc hektolitrů (jeden střední pivovar), aby totálně propadly v následujících letech. Pivní alkoholická limonáda je v horkém létě svým způsobem oxymóron. Taková „whiskola“ z Limonádového Joeho.

            Po mixu ovocné složky s výčepním pivem stejně nesmíte sednout za volant, takže to rozhodně není produkt s perfektní tržní nikou, ale svého druhu módní pitomost, což po dvou sezonách Češi bystře odhalili. Ani míchání s nealkoholickým pivem není řešení.

Kolik je lidí, kteří si nalijí do sklenice nealkoholického piva panáka ovocné šťávy? Nikdo při smyslech nemůže očekávat od takového produktu stejnou marži jako od Double IPA od nějakého Kaliforňana, který si udělal v Česku pidipivovar velikosti garáže pro náklaďáček Dodge Ram DoubleCab. Takže radlery tady sice zůstanou, ale z ekonomického hlediska opravdu nikoho nezachrání.

Renesance a pokles v jednom Jak je možné, že pivo a pivní kultura v Česku jednak zaznamenávají ohromnou renesanci a zároveň pivovary dusí mizerné marže ze standardní české „desítky“, kterou prodávají v hypermarketech pod úplnými výrobními náklady? Je to trochu paradoxní, dvojznačná situace.

            Na jedné straně máme průmyslové pivovary, které nemají ani rentabilní vývoz „českého piva“, ani žádné prémiové značky, ani dostatečnou loajálnost místního trhu. Slabší z nich budou strádat, dokud je někdo nepozře anebo prostě nezaniknou, protože je masový trh nepotřebuje.

            Na straně druhé tady je okouzlení z diverzity malých výrobců, kteří najdou svoje konzumenty, nehledě na vysoké ceny, a budou prosperovat.

Protože to není pomíjivá láska – Češi mají pivo rádi a tím, že jej začnou na rozdíl od minulosti vnímat jako „sociálně stratifikovaný nápoj“, kde jeden žejdlík stojí násobně víc než „desítka“, této lásky neubude. Možná nás pivo a hospoda nebudou tak spojovat.

            Ne, české pivo nezemře. Naopak získá konkurenceschopné znalosti; potom nejen přežije, ale přežije velmi dobře. Všichni víme, že kritické množství lásky i kupní síly v tomto oboru je víc než dostatečné. Tohle nikdy neopustíme, jenom to můžeme rozvíjet. l

***

Časová osa piva

3500–3100 př. n. l. Založili společnosti v Godin Tepe v západním Íránu první dokumentované pivo z ječmene

• 822 První písemně doložené chmelené pivo v Evropě
• 993 První doložený český pivovar v Břevnovském klášteře v Praze
• 1040 Nejstarší dosud fungující pivovar Weihenstephan (v opatství ve Freisingu u Mnichova)
• 1516 První závazná technologická norma pro pivo „Reinheitsgebot“ bavorského vévody Viléma IV. (pivo = ječný slad, pramenitá voda a chmel, nic jiného)
• 1842 Založení Měšťanského pivovaru v Plzni; bavorský sládek Josef Groll stvořil spodně kvašený ležák „Pilsner“, dnes celosvětově dominantní typ piva

Od roku 1900 tedy celkový výstav stoupl přibližně o polovinu, z toho asi 20 % jde na export. Jistou a nezanedbatelnou část tuzemského výstavu zkonzumují zahraniční turisté. Většina pivovarů třeba v Praze, kde je velký trh pro minipivovary, vznikla v posledních letech, ale nejstarší z nich U Fleků je provozován od roku 1499.

Pivo ve světě Letošní očekávaný výstav piva: dvě miliardy hektolitrů (celosvětová spotřeba piva roste asi o 2 % ročně, skoro dvakrát rychleji než roste populace) Česko: 18 milionů hektolitrů = necelé 1 % celosvětové produkce; 0,3 % světového HDP; 0,15 % světové populace Česko je vysoce pivně intenzivní země

Které trhy rostou a které klesají? Podíl na světové spotřebě 2015 (odhad v %) O 10 procentních bodů se od roku 2008 snížil podíl konzumace piva v restauracích a hospodách (s lepšími maržemi než prodej v maloobchodě) a bude dál klesat (zřejmě hluboko pod současných 40 %).

70 % piva prodají řetězce ve speciálních slevách – v případě výčepních piv to pro pivovary znamená nulový zisk, nebo spíš ztrátu.

75 % českých pivovarů je z hlediska podílu na celkovém výstavu ve vlastnictví zahraničních pivovarských konglomerátů – firem Heineken, Molson-Coors, SAB-Miller (polovina trhu v čele s Prazdrojem).

1. Dobrá zpráva? Dovoz prémiových piv (včetně českých) celosvětově všude roste
2. 2009 107
3. 2015 132
4. Ve srovnání s krizovým rokem 2009 by se měl celosvětový import piv zvýšit letos asi o 25 milionů hektolitrů na 132 milionů hl.
5. Asi 3,4 milionu hektolitrů by mělo být z Česka (necelá čtyři procenta světového exportu).
6. Trpký svět českého „standardního“ piva
7. 2008 16
8. 2015 14,6

Výstav piva pro tuzemský trh klesl z 16 milionů hektolitrů v předkrizovém roce 2008 a nikdo nepočítá, že by se mohl na tuto úroveň vrátit (odhady jsou kolem 14,6 mil. hl).

• Je to neuvěřitelné, ale v Londýně se běžně pije italské pivo Peroni.
• Situace v Rusku z hlediska dovozu piva (není předmětem sankcí) je nyní vinou slabého rublu a recese velmi špatná, a přitom to byl významný český trh s dobrými ziskovými maržemi.
• Podle českých celních statistik se do Ruska loni vyvezlo 248 tisíc hektolitrů piva, podíl na celkovém ruském dovozu by tak byl téměř deset procent.
• Krásný svět českého „nestandardního“ piva Renesance piva v Česku se projevuje ohromným nárůstem mini– a mikropivovarů, které produkují „speciály“, přičemž se velmi často inspirují svrchně kvašenými pivy – tedy něčím, co bylo opuštěno v Česku před sto padesáti lety.
• Mezi nejlépe hodnocenými lokálními produkty u pivních znalců najdete dnes piva britského typu pale ale nebo silná indian pale ale (IPA), ale s láskou vařená i vychutnávaná tady…
• Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven; Svaz přátel piva ČR; Celní správa ČR; Worldwide Brewing Alliance; The Brewers of Europe; The Beer Institute

Něco málo z historie India Pale Ale

Dneska máme takovou malou mezinárodní oslavu pivního stylu IPA a my jsme si pro vás při té příležitosti připravili vyprávění o dlouhé cestě, kterou toto pivo prošlo.

India Pale Ale je pivní styl, který je v současné době charakteristický vyšším obsahem alkoholu a vyšším chmelením. Velké popularity dosáhl především v devatenáctém století, tedy v době, kdy byla piva tohoto stylu stále ještě vyvážena do Indie. Nicméně ve dvacátém století popularita tohoto stylu klesla na bod mrazu.

Jednak skončily lukrativní vývozy tohoto piva do Indie, druhak jej krutě zasáhla mimo jiné první světová válka a změna systému výpočtu daní z alkoholu v Británii, po které se prudce snížila stupňovitost tohoto piva a také míra jeho chmelení a IPA se stala pouhým stínem své bývalé slávy.

Na konci dvacátého století do dalšího rozvoje tohoto stylu zasáhla vlna nově vznikajících malých pivovarů ve Spojených státech amerických.

Američtí řemeslní pivovarníci si tento styl zamilovali, upravili pro své potřeby a podle svých představ a výsledkem je, že dnes se IPA opět hřeje na výsluní slávy a tentokrát nejen ve Velké Británii, ale v mnoha zemích po celém světě. Jen v Indii se na ni poněkud pozapomnělo 🙂

IPA je jeden ze stylů, který je opředen mnoha mýty a romantickými pohádkami. Například nikdo netuší, kdy se IPA vlastně narodila. (Doufám, že mě omluvíte za jistou personifikaci tohoto pivního stylu, když má dnes ten velký den.

Ač běžně v písemné projevu používám pro IPA střední rod, dnes udělám výjimku a přiřadím jí rod ženský… tak jak o ní koneckonců většinou mluvíme.

:)) Neobjevila se totiž náhle stylem: „Heuréka, vynalezl jsem IPA,“ ale postupně se vyvíjela až do dnešní moderní podoby.

Na začátku všeho byla inovace ve výrobě sladu. Již na konci sedmnáctého století se při výrobě piva začal používat světlý (Pale) slad a objevilo se Pale Ale.

Nu, jako Pale Ale byla vlastně označována všechna piva, která byla relativně světlejší, než jejich historičtí předchůdci.

Do toho ještě v osmnáctém století vstoupil populární tmavý Porter, výsledkem čehož bylo to, že Pale Ale bylo jakékoliv pivo ve zbarvení od tmavší měděné barvy, po barvu světlou a zlatavou.

Důležitým jménem v historii IPA je anglické město Burton upon Trent. Toto město mělo v rukách dva pivní žolíky.

Tím prvním byla místní voda, která je velmi tvrdá, sulfátová a obsahuje velké množství minerálů, a která se výborně hodí pro výrobu právě Pale Ale (zvýrazňuje hořkost a obohacuje ji o minerální tóny).

Druhým žolíkem byla řeka Trent, která byla roku 1699 rozhodnutím „The Trent Navigation Act“ otevřená lodní dopravě. Skvělá Ale z Burtonu tak měla cestu do světa otevřenou.

Není tedy divu, že mnohá z těchto piv zamířila mimo britských měst posléze také do okolního světa (Rusko, země Britského impéria a pro nás je důležité, že i do Indie).

V té době však množství piva dováženého do Indie bylo relativně malé (relativně k potřebám Britů v Indii) a v novinových inzerátech (od osmdesátých let osmnáctého století začaly vycházet noviny v Calcuttě) na aukce piv v Indii se neuváděly názvy konkrétních značek.

Piva byla inzerována prostě jako Pale Ale, Porter, či Small Beer. Prvním pivem, které bylo jmenovitě zmíněné bylo pivo z Burtonského pivovaru Bell's.

V této chvíli přichází na scénu jméno George Hodgson majitel pivovaru Bow nacházejícího se ve východním Londýně shodou okolností v blízkosti doků společnosti East India Company zaměřující se na dovoz zboží (zpočátku především textilu, ač původním záměrem společnosti bylo ovládnout trh s kořením) z Indie. Hodgson začínal vařením v té době velmi populárních Porterů. Nicméně slovo dalo slovo a Hodgson se vrhl do výroby silnějšího Ale inspirovaného pivy známými jako Stock Ale, či October Ale, která mohla být uskladněna mnoho let a potřebovala dlouhý čas na dozrání, než byla vhodná ke konzumaci (až dva roky). Toto pivo bylo samozřejmě určeno pro vývoz do Indie. Díky odhadu potřeb Britů žijících v horkém indickém podnebí a reklamní kampani v tisku Hodgsonův syn Mark ovládl indický trh s pivem.

Ve třicátých letech devatenáctého století začal Hodgson své Pale Ale prodávat i v Londýně. Určeno bylo především rodinám, které se vrátily zpět z Indie do Británie. V té době se v novinových inzerátech objevil název „East India Pale Ale“.

Sláva Hodgsonova piva v Indii však netrvala dlouho. Frederick Hodgson (vnuk George) se nepohodl s East India Company (narostl mu příliš hřebínek a začal si dávat pro společnost nepřijatelné podmínky). Společnost se tedy začala poohlížet po dalším pivovaru, který by byl schopný Hodgsonovi konkurovat.

Výběr padl na Burtonský pivovar Allsopp. Ten se původně specializoval na výrobu sladšího Burtonského Ale určeného především pro export na ruský trh. Tento výhodný exportní trh však uzavřely napoleonské války a Samuel Allsopp se musel poohlédnout po jiném zajímavém trhu.

Společnost East India Company zaslala Allsoppovi vzorek Hodgsonova Ale za účelem jeho reprodukování. To se Allsoppovi podařilo na jedničku. Proslavená burtonská voda napomohla tomu, že jeho pivo to Hodgsonovo převyšovalo.

Bylo lehčí, mělo vyšší říz a díky tomu bylo na indickém trhu přijato s nadšením a rychle sesadilo Hodgsonův Ale z pomyslného indického pivního trůnu.

Netrvalo dlouho a ke slovu se dostal další známý pivovar z Burtonu – Bass. Tento pivovar chytil šanci za pačesy a začal vyrábět pivo podobné tomu Allsoppovu. Brzy tento pivovar vyvážel do Indie více piva, než Allsopp.

Po roce 1851, kdy se ve Velké Británii konala velká výstava, která britským občanům představila krásy Britského impéria, na které mohou být právem hrdí, si ukousla svůj díl slávy i IPA. V následujících letech se stala velmi populárním a módním pivem především v Londýně.

Na konci devatenáctého století se však objevilo pivo, kterému IPA v konkurenci nakonec podlehla. Byl to… překvapení, překvapení… náš starý dobrý známý světlý ležák. Vynález chlazení a ledniček umožnil vaření tohoto pivního stylu přímo v Indii. Navíc bylo toto pivo lehčí, slabší a poskytovalo větší osvěžení, než silnější IPA.

Světlý ležák brzy získal v Indii velkou popularitu a hlavní trh, kterému dlouhá léta kralovala IPA, byl uzavřen. Hřebíček do rakve India Pale Ale pak zasadil nový a moderní trend odmítání silných alkoholických nápojů. Konzumenti v Indii se začali přiklánět na stranu čaje, ředěného ginu s tonikem, či whiskey se sodou.

A pravděpodobně nejhorší ránou byla změna výpočtu daně v Británii, která potírala silnější piva. Ve dvacátém století a především po první světové válce již IPA přežívala jenom jako stín své bývalé slávy.

Piva pod názvem India Pale Ale byla vyráběna, ale obsah alkoholu poklesl až pod 4% a piva, která měla mnohem nižší stupňovitost, byla pochopitelně také méně chmelená.

Tady by náš příběh mohl skončit, nebýt velkého boomu malých pivovarů ve Spojených státech amerických na konci dvacátého století. Ty při své honbě po historických pivních stylech po IPA hladově skočily a přetvořily si ji pro své podmínky. Ke slovu přišly výrazně aromatické americké chmely se svými citrusovými a pryskyřičnými tóny.

V reakci na renesanci IPA ve Spojených státech, se tohoto stylu opět chopily i pivovary v Británii, ale také v mnoha dalších zemích po celém světě.

Mnohé vyrábí IPA v americkém stylu s použitím amerických chmelů, jiné (především britské) pivovary se však vrací i ke kořenům a vyrábí IPA anglickou s použitím britských chmelů.

A mnohé pivovary zkouší různé kombinace chmelů za vzniku zcela originálních a zajímavých piv. Vzpomeňme například na Czech IPA od Nomáda, při jejíž výrobě byl využit český chmel Kazbek.

A tak jako se IPA vyvíjela od svého samého počátku, vyvíjí se i nadále. Vznikla výrazně chmelená monstra s vysokou stupňovitostí zvaná Double IPA, či Imperial IPA s obsahem alkoholu 7,5 – 10%. Z těch zahraničních například Thornbridge Halcyon a Great Divide Hercules Double IPA, z českých Matuška Hellcat a Antoš Tupl IPA.

Pivovary experimentují s různými slady a to až do té míry, že vznikl můj oblíbený oxymóron Black IPA (černé světlé, no nekupte to? :)). Ze zahraničních například Amager Double Black IPA a Thornbridge Raven, z českých Nomád Black Hawk a Matuška Černá Raketa. Nebo třeba taková Rye IPA, tedy žitná IPA – Sierra Nevada Ruthless Rye IPA a Antoš Tlustý netopýr.

A ke slovu přišly i různé kmeny kvasinek, které mají na chuť piva také nemalý vliv. Hop a je tu Belgian IPA – Flying Dog Raging Bitch.

Takže až někdy budete mít nutkání zkritizovat jinak velmi dobré pivo jenom proto, že „neodpovídá stylu“, vzpomeňte na IPA, jakou dlouho tratí a vývojem si prošla a jaké různorodé podoby na sebe vzala, bere a pravděpodobně ještě vezme 🙂

A nezapomeňte si dnes dát minimálně jednu IPA na zdraví. (Mimochodem víte, že v devatenáctém století prý lékaři lepší londýnské společnosti doporučovali IPA na urovnávání žaludečních potíží? :))