Odbory chtějí záruku, že lékaři ve výpovědi budou přijati zpátky

„Možné zdroje uvnitř zdravotního systému využijeme tak, aby byl finanční systém nemocnic posílen a mohly se tak zvýšit mzdy zdravotnickým pracovníkům, zejména lékařům, kteří byli v minulých letech podhodnoceni. Pokud by se měly uvolňovat další zdroje, znamenalo by to nepochybně kolaps zdravotního systému,“ uvedl Heger. Zároveň požádal lékaře, ať znovu zkusí přehodnotit svůj postoj:

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

O jednání ministra zdravotnictví a lékařských odborů mluvili na Radiožurnálu Leoš Heger a prezident České lékařské komory Milan Kubek

„Poměry v nemocniční medicíně jsou obtížné, lékaři jsou extrémně přetíženi. Je proto na místě, aby se jejich poměry zlepšily. Myslím si, že jsme pro to v tento moment udělali maximum a lékaři vyslyší nejen naše prosby, ale i prosby pacientů, aby je nepřiváděli do rizik, které by jejich odchody hrozily.“

Odbory žádají garance zpětvzetí lékařů

Lékařské odbory ministrův slib podle svého šéfa Martina Engela považují za posun. Zatím se ale nedohodli na zárukách pro doktory, kteří stáhnou výpovědi a budou se chtít na své místo v nemocnicích vrátit.

Ministr Heger se zlobí, že odboráři přišli s požadavkem, aby jim resort navíc garantoval, že všichni lékaři, kteří už podali výpověď, se budou mít kam vrátit až dnes.

„Nechceme, aby se požadavky dále eskalovaly. K jistým pohybům tu došlo. Sama Lékařská komora a odborový klub deklarovaly, že řada lidí odejde do zahraničí,“ uvedl Heger.

Šéf lékařského odborového klubu Martin Engel se ale ohrazuje a tvrdí, že tento požadavek považuje za samozřejmost:

„Když mám lidi přesvědčovat o něčem, že to mají udělat, tak jim teď přeci nemůžu říci, aby se vrátili a kdyby neměli kam, tak je to jejich problém.“

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

O možné dohodě mezi ministerstvem zdravotnictví a lékaři mluvil na Rádiu Česko Martin Holcát, náměstek pro léčebně-preventivní péči ve Fakultní nemocnici v Motole

„Tyto garance nemůžeme dát už z důvodů legislativních. Jsou tady také příklady nemocnic, které si již přijaly nějaké jiné lékaře. Doufám ale, že na tomto požadavku celá dohoda neztroskotá.

Navíc si myslím, že všichni ředitelé nemocnic čekají na to, že pomůžeme tu situaci vyřešit a jsou již dostatečně napjatí z toho, co by se mohlo dít, kdyby ta protestní akce pokračovala.

Když by se musely zavírat porodnice, když by někde nefungovala chirurgie, když by se neměl kdo starat o děti v inkubátorech. Proto nakonec budou ředitelé rádi, že jim lékaři zůstanou a budou k nim vstřícní,“ uvedl Heger.

Pro mnohé nemocnice by ale nebylo lehké přijmout všechny doktory, kteří dali výpověď, zpět.

„Z 55 lidí, kteří výpověď podali, polovina výpověď stáhla. Část lidí jednoznačně odchází pryč, dali nám to jasně najevo. Museli jsme se podle toho samozřejmě zařídit.

Museli jsme udělat určitá opatření, hledat na tato místa posily.

Další věcí je, že vedeni tak velké nemocnice neurčuje přednostům, koho mají přijmout,“ říká Martin Holcát, náměstek pro léčebně-preventivní péči ve Fakultní nemocnici v Motole.

Jasno bude v pondělí

„Pro pojišťovny to navýšení nákladů nebude samozřejmě jednoduché, ale my jsme se s nimi dlouho dohadovali, že mají možnost zarazit některé rozvojové projekty, je tady možnost hledání nějakých vnitřních úspor.

Některá oddělení, která budou považována za zbytná, budou možná zredukována, nebudou uzavírány nové smlouvy s ambulantními lékaři. Možností je mnoho, systém je ale pod velkým finančním tlakem,“ uvedl Leoš Heger.

Podle Hegera by měla vzniknout komise, složená i za zástupců hejtmanů jednotlivých krajů a pojišťoven, která by měla do měsíce zanalyzovat situaci a navrhnout některé změny.

Ministr zdravotnictví nabídl lékařům 2 miliardy na vyšší platy | Foto: ČTK

„Je třeba získat záruky, že ona částka dvou miliard korun doputuje k lékařům na jejich platy. Pro lékaře by to znamenalo zvýšení hodinové mzdy o 15 až 50 korun v závislosti na jeho kvalifikaci. Pokud toto bude garantováno, tak budu přemlouvat lékaře, aby výpovědi stáhli a i po 1. březnu pracovali v nemocnicích,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Lékaři chtějí nyní návrh ministerstva probrat. Zda na něj přistoupí řeknou definitivně až v pondělí.

ČSSD: Dvě miliardy jsou málo

Podle ČSSD na uspokojení mzdových požadavků lékařů dvě miliardy korun nestačí. Zdravotní pojišťovny mají podle poslance Davida Ratha k dispozici 14 miliard korun, které by mohly do zdravotnictví poslat. Navíc jsou podle Ratha české nemocnice tak zadlužené, že budou mít problém dát tyto peníze na platy.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Ministrův návrh komentovala Alena Maaytová z VŠE na Rádiu Česko

„Určitě tam zase bude boj, jestli celá ta částka může jít do platů, navíc do platů koho: jestli všech lékařů, všech zdravotníků nebo jen vybraných lékařů. Bude s tím celá řada problémů.“

„Obávám se, že pan ministr přichází s dobrým řešením, které jsme navrhovali dlouhodobě, ale není dostačující a přichází s ním trochu pozdě. Takže bude skutečně velmi obtížné ho realizovat od 1. března,“ myslí si Rath.

Expertka: Pojišťovny by mohly dát víc

Ministr Heger tvrdí, že nabídnuté dvě miliardy jsou maximální možný ústupek, který je schopno ministerstvo splnit bez toho, aniž by se zhroutil systém zdravotní péče. Peníze se nakonec našli u pojišťoven. Expertka na financování zdravotnictví Alena Maaytová z Vysoké školy ekonomické si ale myslí, že u pojišťoven by se dalo najít peněz mnohem víc:

„V závislosti na tom, že včera Nejvyšší kontrolní úřad oznámil, že Všeobecná zdravotní pojišťovna neumí vybírat pohledávky na zdravotní pojištěnce – za poslední dva roky se jedná asi o 11 miliard – tak ty dvě miliardy mi připadají trochu irelevantní ve smyslu, že je to maximální možná částka, kterou mohli najít. Stačilo by systematicky vybírat to, co se má vybrat,“ řekla expertka na Rádiu Česko.

Neustoupíme, vzkázali Hegerovi lékaři | Noviny

PRAHA Dohoda ministerstva zdravotnictví s protestujícími lékaři se odsouvá na neurčito.

Lékařští odboráři ze sedmdesáti nemocnic v Česku se na závěr včerejší několikahodinové diskuse dohodli, že budou trvat na požadavcích, které v pondělí předložili ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi.

Na rozdíl od ministra je považují za smířlivé gesto vůči vládě. Řada odborářů totiž prosazovala ještě tvrdší řešení.

„Po těžké a dlouhé debatě se zástupci sjednotili na dohodě o těchto minimálních požadavcích,“ potvrdil LN rozhodnutí předseda plzeňských odborářů Štěpán Bejvančický.

Návrh smlouvy však už v pondělí Heger odmítl. Označil ho za „ultimativní“ s tím, že si klade „téměř vazalské podmínky“.

Odboráři například požadují, aby dvě miliardy korun, které nemocnicím Heger přislíbil, byly rozděleny pouze mezi lékaře. Chtějí také záruky, že každý lékař ve výpovědi, který se bude chtít vrátit, bude přijat zpět.

Budete mít zájem:  Alergie Na Zazvor Projevy?

„Ve většině nemocnic jsou připraveni na stahování výpovědí, pokud o ně budou mít lékaři zájem. Jsou však nemocnice, které některá místa již obsadily, či počítají s určitou restrukturalizací a není tedy možné zaručit všem lékařům stoprocentně, že budou přijati zpět na místo, které svou podanou výpovědí opustili,“ brání se Heger.

Do zítřka, kdy budou pokračovat jednání mezi lékaři a ministerstvem, Heger přislíbil do nabídky zapracovat tři z bodů předložených odboráři. Ne však v takové formě, v jaké je obdržel, ale přepracované: například reformu zdravotnictví přislíbí pouze konzultovat.

Ministerstvo také upřesní, jakým způsobem by se peníze navíc mohly rozdělit podle platových tříd. Dnes bude Heger o jednání s lékaři informovat vládu. Nečeká ale, že kabinet ustoupí. „Pozice zůstává stejná, nejvíce můžeme jednat o nějakém upřesňování formulací,“ podotkl Heger.

Radikální jsou v požadavcích hlavně velké nemocnice Diskuse na včerejším jednání odborářů byla podle slov jejich předsedy Martina Engela velmi bouřlivá. „Máme velký problém se domluvit,“ pronesl po zhruba čtyřhodinové debatě. „Takovou diskuzi jsem ještě nezažil, mám co dělat, abych ji zvládl moderovat.

Názorové spektrum je hodně široké. Od návrhu těch nejradikálnějších postupů až po ty smířlivější,“ dodal Engel. Ostrost debaty si vysvětloval zejména časovým tlakem, pod kterým se podle něj lékaři ocitli. „Nikdy nepochopím, proč pan ministr začal jednat tak pozdě. Velké množství lékařů se po 1.

lednu pod vlivem urážek ze strany některých politiků ještě více radikalizovalo,“ poznamenal Engel s tím, že naprostá většina lékařů je připravená dotáhnout svůj protest až úplného do konce. Smířlivých názorů během schůzky zaznívala menšina.

„Byla patrná určitá radikalizace hlavně ve větších nemocnicích,“ připustil pro LN šéf královehradeckých odborářů Václav Dostál.

***

Pro a proti nátlaku * Autoři internetové petice SOS zdravotnictví včera předali vládě archy se jmény 28 tisíců signatářů. Podporu protestu vyjádřily i známé osobnosti jako filmový režisér Dušan Klein, herec Pavel Nový či scenáristka Eva Papoušková.

* Ke kompromisu s lékaři vyzval Nečasovu vládu už dříve i šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). * Aby vláda vyhověla požadavkům nespokojených lékařů, apelovaly i svaz pacientů či asociace menších a středních nemocnic.

* K protestu se naopak nepřipojila asociace sester pod vedením exministryně Dany Juráskové. * Průzkum agentury STEM odhalil, že odcházející nemocniční lékaře podporuje 17 procent Čechů. Většina ale s protestem nesouhlasí – 56 procent občanů.

* Závěry průzkumu agentury Médea Research jsou vůči lékařům ještě přísnější – proti jejich nátlaku se vyjádřilo 59 procent oslovených.

Někteří lékaři dohodu odmítají: Kompromis je příliš velký

„Pravděpodobnost, že memorandum bude v této podobě přijaté, je zcela minimální,“ řekl zástupce odborářů z pražské FN Královské Vinohrady Miloš Voleman.

První reakce na dohodu byly podle něj odmítavé. V Motole jsou reakce rozporuplné.

„Polovina říká, pokud vláda dá záruky, že by sliby akceptovali, polovina považuje sliby za nedostatečné,“ uvedl Pavel Kubíček z vedení odborů FN Na Bulovce.

Podle senátorů ODS ale Heger lékařům příliš ustoupil a překročil mandát, který od koalice měl. V rámci tabulek by totiž měly mzdy zdravotníkům růst i v následujícím roce. Takové náklady ale podle senátorů nejsou kryty ve státním rozpočtu ani v rozpočtech pojišťoven.

Koalice se navíc zavázala ke zrušení tarifních tabulek ve zdravotnictví a nový způsob odměňování měl být znám až v červnu. Podle senátorů se příliš posílila i pozice LOK a ČLK. „Když to bude takto nastavené, tak se ve zdravotnictví neprovede ani jeden reformní zákon v následujících pěti až deseti letech,“ podotkl senátor Tomáš Kladívko.

Heger naopak získal podporu vládních Věcí veřejných, ačkoliv k navrhované dohodě také mají výhrady. Hlavní prý ale je zklidnění situace ve zdravotnictví.

Praha by musela zavřít porodnici v Thomayerově nemocnici

„Obecná nálada v nemocnici je taková, že s memorandem nejsme spokojeni, protože nám nezajišťuje žádné právní garance dalšího růstu mezd, jsou to jen obecné proklamace.“

Martin Mašek (odborář z FN Na Bulovce)

Primátor Bohuslav Svoboda dnes po jednání s řediteli nemocnic varoval, že pokud opravdu odejdou všichni lékaři, musela by se zavřít porodnice v Thomayerově nemocnici.

Na Bulovce by se proto zastavila gynekologická péče a tamější oddělení by se soustředilo pouze na porody.

Zároveň apeloval na lékaře, aby na vstřícné kroky ministerstva reagovali pozitivně a problém výpovědi tak mohl být vyřešen.

LOK ve Fakultní nemocnici v Olomouci zřejmě na dohodnuté memorandum přistoupí. Podle lékařů ale bude jasno až po středečním jednání. Vedení nemocnice zároveň uvedlo, že je připraveno vzít všechny lékaře zpět.

O uvolněná místa ale projevili zájem i dva absolventi ze Slovenska. Odboráři z nemocnic v Královéhradeckém kraji nemají k návrhu dostatek informací. Se svým stanoviskem k celé záležitosti proto počkají do středy.

 Stejně jsou na tom i v Karlovarské krajské nemocnici. Ve Zlíně zatím pondělní dohodu také příliš komentovat nechtějí. Naopak velmi negativně vnímají memorandum doktoři v Uherském Hradišti. Vadí jim jeho nevyváženost.

Ředitel nemocnice ale prohlásil, že ani jednoho z doktorů, který podal výpověď, nevezme zpět.

  • 11. a 12. platové třídy: 5 000 korun
  • 13. platová třída: 6 500 korun
  • 14. a 15. platové třídy: 8 000 korun

Libereckém kraji se ještě všichni lékaři nevyjádřili. Řada z nich ale s navrženým zvýšením tarifních mezd nesouhlasí a trvají na částce 8 až 12 tisíc korun, někteří nevěří ani garancím. Obavy o to, aby avizované navýšení platů všem lékařům stačilo, mají i v Ústeckém kraji.

Podle vedoucího odboru zdravotní péče ústecké Masarykovy nemocnice Josefa Liehneho někteří lékaři za těchto podmínek v Krajské zdravotní pracovat nechtějí. Odborářům vadí i nejasný tok peněž.

Podle odboráře Antonína Gabery současná dohoda nevysvětluje, jak se peníze dostanou k akciovým společnostem, jako je právě Krajská zdravotní: „Počkáme na schůzku s našimi vyjednavači a necháme si tento bod vysvětlit.“

Jihomoravským lékařům chybí garance

S pondělní dohodou nejsou spokojení ani jihomoravští lékaři. Například v bohunické části Fakultní nemocnice Brno má šéf odborů Milan Navrátil od kolegů ve výpovědi na návrh dohody negativní reakce.

„Pokud mám od kolegů odezvy, říkají, že se velmi, ale velmi ustoupilo,“ potvrdil i Petr Kus z Fakultní nemocnice u svaté Anny. Podle Navrátila chybí garance, že dohoda bude naplněna. Navíc ani avizovaný růst mezd není takový, jaký si lékaři představovali. „Nemyslím, že dojde ke schválení tohoto postupu.

Alespoň, jak mám reakce,“ dodal Navrátil, podle kterého se nepodařilo uspokojivě vyřešit ani další vzdělávání lékařů.

Z memoranda nejásá ani šéf LOK Pardubické krajské nemocnice Tomáš Gottwald. Rozhodnout ale podle něj musí až společné jednání jednotlivých organizací, které se sejdou v Praze. „Je to kompromis více než velký. Jsou i hlasy, které to jednoznačně odmítají,“ uvedl.

Lékařský odborový klub krajské nemocnice dnes zároveň odmítl nabídku kraje na dorovnání mezd na úroveň požadovanou odbory. Ke zvýšení, které zdravotníkům přislíbilo ministerstvo, chtěla zdravotnická zařízení přidat další peníze tak, aby se mzdy zvýšily celkově o 8 až 12 tisíc korun měsíčně.

Budete mít zájem:  Kdy Může Lékař Odmítnout Pacienta?

Platnost nabídky vyprší dnes.

Pokud Heger dodrží slovo, jihočeský LOK protest odvolá

Pokud dá Heger lékařům jednoznačné záruky k naplnění pondělního memoranda, lékařské odbory na jihu Čech zřejmě protestní akci ukončí. Dnešní den ale většina odborových předáků trávila na operačních sálech a neměla čas se seznámit s podrobnostmi. Oficiálně se proto k ukončení akce vyjádří nejdříve ve středu. 

Mezi lékaři v Moravskoslezském kraji nevládne žádné velké nadšení. Někteří by ale dohodu přijali. „Je to neskutečně kompromisní varianta, ale nedává žádné záruky, že cokoliv bude naplněno,“ domnívá se předseda LOK v kraji Martin Sedláček.

Pro předsedu odborářů ve Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov Bronislava Sedláčka návrh není přijatelný vůbec: „Nejsem s ním ještě dopodrobna seznámen, ale nesplňuje naše ponížené požadavky.“ Podle předsedy LOK v Městské nemocnici Ostrava Tomáše Rusnoka je nutné nad návrhem ještě jednat.

Viktor Talafa, který je šéfem LOK ve frýdecko-místecké nemocnici, by ale návrh přijal: „Za sebe bych se přimlouval, abychom ji přijali, s perspektivou dalšího nárůstu mezd podle slíbeného klíče.“

Návrat lékařů ohrožuje Praha a Hradiště

Situace kolem lékařů, kteří podali na Vysočině hromadné výpovědi z nemocnic v rámci protestní akce Děkujeme, odcházíme, se přes víkend znovu zkomplikovala. Příčinou byla snaha lékařů držet solidaritu s předsedou Lékařského odborového klubu (LOK) Martinem Engelem.

Toho odmítla přijmout zpět na jeho původní místo pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, protože už má za něj údajně náhradu.
Další problém, který podle šéfky vysočinského LOKu Šárky Drinkové protestující lékaři vidí, je situace v Uherském Hradišti.

Tam ředitel nemocnice odmítl vzít zpět všechny lékaře, kteří podali hromadné výpovědi.

Mezi protestujícími lékaři se šíří názor, že je třeba být i s kolegy v Uherském Hradišti solidární. Proto se návrat lékařů do nemocnic v České republice a také na Vysočině dále komplikuje.

Ještě v pátek, předtím než se objevila výše uvedená informace, však byla situace na Vysočině nejasná. Naprosté minimum lékařů požádalo o přijetí zpět na svá pracovní místa.

„Máme informace od předsedy jihlavských lékařských odborů Bohdana Trnky, že lékaři stáhnou výpovědi po vyjádření vlády k memorandu a po změně platových tarifů,“ řekla mluvčí Nemocnice Jihlava Veronika Novotná.
Ředitel Nemocnice Třebíč Leoš Dostál byl v pátek odpoledne podle svých slov střídmě optimistický.

„Mám pět stažených výpovědí. Ze strany odborářů další vyjádření nemám, ale někteří lékaři řekli, že tak učiní,“ popsal situaci v Třebíči Dostál.

Stále nejasno
V Pelhřimově dosud podle ředitele nemocnice Jana Mlčáka žádný lékař výpověď zpět nevzal. Mluvčí Nemocnice Nové Město na Moravě Roman Kratochvíl k tamní situaci řekl: „Zatím je situace taková, že ve čtvrtek jednal lékařský odborový klub a pravděpodobně chtějí stáhnout výpovědi začátkem týdne.“

Jak tomu bylo koncem týdne v Havlíčkově Brodě popsala mluvčí nemocnice Petra Černo: „LOK sdělil řediteli, že si vyzvedli papíry pro stahování výpovědí. Budeme čekat do středy.

Doufáme, že když bylo stažení výpovědí veřejně deklarováno, tak nedojde ke změně.“
Nyní je ale přece jenom řada věcí jinak. „Zatím hromadně výpovědi zpět nebereme.

Jsme domluvení na solidaritě s Uherským Hradištěm a s doktorem Engelem,“ řekla Drinková.

„Žádosti shromažďují předsedové místních organizací,“ řekla Deníku o víkendu aktuálně za vysočinské lékařské odboráře Šárka Drinková. „S řediteli nemocnic jsme domluveni, že nás všechny přijmou,“ dodala.

Na otázku jestli ovšem hrozí, že by lékaři nenastoupili se začátkem března do práce a ze solidarity případně trvali na svých výpovědích, Drinková odpověděla: „Pevně doufám, že to tak nebude. Byl by to velký problém pro pacienty, doufám, že se dohodneme.


Ona sama si myslí, že k dohodě nakonec dojde, nicméně připouští, že v nemocnicích na Vysočině byla schválena solidarita s lékaři z Uherského Hradiště a s předsedou LOKu Engelem.

Důsledky případného skutečného odchodu lékařů si protestující lékaři podle slov Šárky Drinkové uvědomují: „Pro Vysočinu by to bylo katastrofální,“ řekla.

V úterý se má konat schůzka vysočinského Lékařského odborového klubu s hejtmanem Jiřím Běhounkem (ČSSD). Ten byl ještě v pátek před jednáním s řediteli nemocnic poměrně optimistický.

„Podpisem memoranda a vyhlášením doktora Engela, že vlastně akce skončila, se situace trochu posunula do jiné polohy.

Ale přesto si musíme s pány řediteli říct jaká je situace, protože pokud bychom se chtěli vrátit k normálnímu provozu nemocnic, tak nám to bude trvat deset až čtrnáct dní,“ podotkl Běhounek.

„Samozřejmě budeme hovořit i o atmosféře v nemocnicích, protože každá takováto krize trochu nahlodá nebo přímo nabourá mezilidské vztahy. A vztahy mezi jednotlivými profesními skupinami, ale i mezi zdravotníky a pacienty, bude nutné obnovit co nejrychleji a v co nejvyšší míře. Myslím, že to je jeden z nejhorších dopadů krize, protože nervozita byla velká,“ řekl hejtman.

Čekají na vyjádření
V nemocnicích na Vysočině však nadále trvá z hlediska provozního režimu ostražitost. „Pacienty, u kterých to stav dovolil, jsme propustili. Intenzita by ale byla větší na konci února, to bychom museli propustit většinu pacientů,“ sdělila mluvčí Nemocnice Jihlava.

„Jedeme ve standardním režimu, ale pokud bychom museli, začneme omezovat operativu a provádět další kroky pro zavedení omezeného režimu,“ řekla Petra Černo k situaci v Nemocnici Havlíčkův Brod.

„U nás se zatím omezení týkalo pár operací. V jednom případě na ortopedii hrozila delší hospitalizace, tak byla operace odložena. Jinak se nás zatím krizový scénář nijak nedotkl, u nás vyžaduje většina operací jen dvoudenní hospitalizaci,“ popsal situaci v Novém Městě na Moravě mluvčí nemocnice Kratochvíl.

V Třebíči podle vyjádření ředitele nemocnice Dostála zatím žádné termíny operací nerušili. A ředitel Nemocnice Pelhřimov Jan Mlčák Deníku řekl: „Nepředpokládali jsme, že úplně přestaneme operovat, ale pokud by do konce měsíce nedošlo ke změně, tak bychom v mimořádných opatřeních museli pokračovat.“

Jak se bude situace vyvíjet nebylo ještě včera zcela jasné. Podle Šárky Drinkové nedostali lékařští odboráři od svého předsedy Engela žádné doporučení jak mají postupovat.

I když včera se v pořadu TV Prima Partie vyjádřil prezident České lékařské komory Milan Kubek tak, že šéf lékařských odborů Martin Engel se s největší pravděpodobností nebude dožadovat solidarity od ostatních lékařů.

„Vzhledem k tomu, že na Vysočině zatím lékaři neberou zpět své výpovědi, jsou ředitelé nemocnic nuceni udržovat v různé míře ú〜tlumová opatření odrážející se především v rozsahu poskytování odkladné zdravotní péče. Dokud nebudeme mít záruku návratu minimálně 70 procent lékařů, nemůžeme konat jinak,“ upozornil hej〜tman Běhounek.

Náklady spojené s důsledky nutného omezování provozu kvůli podaným výpovědím lékařů vyčíslil kraj Vysočina už nyní na téměř 20 milionů korun.

„S tímto propadem se bude muset hospodaření nemocnic během následujících deseti měsíců vyrovnat,“ řekl k tomu hejtman.

Budete mít zájem:  Výživoví poradci se shodnou: Na léto je nejlepším nápojem voda a lassi

Co by dělali lékaři po svém případném skutečném odchodu z nemocnic na Vysočině nastínila šéfka jejich odborového klubu Drinková: „Mohou pracovat v jiné zemi, v jiné oblasti, mohou jít do soukroma.“

Vůdce lékařů vyděračů nevezmou zpět do nemocnice

DISKUTUJTE: Od začátku protestu lékařů Děkujeme, odcházíme stál v jejich čele a vyjednával s ministrem zdravotnictví Hegerem. Martin Engel (56) byl jedním z 3800 lékařů, kteří podali výpověď. Žádal vyšší platy a záruky, že nemocnice všechny lékaře přijmou zpět. Ve své domovské Vinohradské nemocnici ho ale nechtějí. Na jeho místo přijali už náhradu.

Engel působil na Vinohradech jako rentgenolog. Po měsících bojů a vyhrožování ho jeho nemocnice odmítá vzít zpět. Na jeho místo už přijali náhradu. Engel ale smutnit nemusí. Čeká ho jistě mnoho příležitostí v Německu, kam chtěl jako jeden ze 3800 lékařů, jež podali výpovědi, odejít za prací.

O osudu dalšího odborového předáka Miloše Volemana, jež je také ve výpovědní lhůtě a který dal výpověď také Vinohradské nemocnici, právě teď jedná vedení. Voleman si o tom, že Engela nechtějí vzít zpět, postěžoval ve vysílání Radiožurnálu. Voleman na Vinohradech působil jako chirurg.

„Naše nemocnice, respektive vedení, odmítlo dnes garantovat, že vezme všechny lékaře zpátky, i když to udělala velká většina nemocnic. Konkrétně tam došlo na doktora Engla, na jehož místo je údajně už přijatý jiný lékař,“ uvedl Voleman v Radiožurnálu.

Odboráři už zase hrozí

Odboráři ve Vinohradské nemocnici se začali odvolávat na doložku solidarity, kterou podepisovali spolu s výpovědí. Když prý nevezme nemocnice Engela zpět, nevrátí se žádný doktor ve výpovědi.

Asi to nikoho nepřekvapuje. Vždyť je to právě Voleman, který místní odboráře vede. Engel vede dokonce celorepublikovou Lékařskou odborovou komoru. Pánové tak skrze své postavení v odborech chrání sami sebe.

Samotný Engel se chce do nemocnice vrátit. „Já si prostě pořád myslím, že se to nějakým způsobem vysvětlí. A jinak jako se říká…, že revoluce někdy žere své děti, tak já pevně věřím, že já nebudu tím příkladem,“ prohlásil zaskočený Engel.

Nemocnice se již vydírat nenechá

„Odboráři kladou vedení nemocnice nepřijatelné požadavky,“ reagovala mluvčí. Vedení místních odborů předalo dnes managementu seznam všech lékařů, kteří chtějí stáhnout výpovědi. „Zároveň pohrozilo, že pokud nemocnice všechny zpět nepřijme, budou ve stávce pokračovat a výpovědi nestáhnou,“ řekla mluvčí.

Vedení nemocnice se rozhodlo, že nátlaku neustoupí, žádost odborů jde nad rámec dohody uzavřené mezi odboráři a ministrem zdravotnictví Leošem Hegrem (TOP 09),“ vysvětlil ředitel Marek Zeman. Je připraven vzít zpět většinu lékařů, ale ne všechny. „Na některá místa již byli přijati lékaři noví, někde budeme počty lékařů snižovat,“řekl.

Heger našel pro zdravotníky dvě miliardy, zruší ale ambulance

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) nabídl v pátek lékařům dvě miliardy korun na zvýšení platů zdravotníků a požádal doktory, aby stáhli své výpovědi.

Lékařské odbory nabídku podle svého předsedy Martina Engela považují za posun. Zatím se ale s ministrem nedohodly na zárukách, aby se lékaři mohli vrátit zpátky do své práce.

Po pátečním společném jednání to na tiskové konferenci řekli Heger a Engel.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!

×

„Po dlouhém hledání zdrojů a přehodnocení rychlosti postupu reformy jsme uvnitř zdravotnického systému nalezli dvě miliardy korun,“ řekl ministr. Dodal, že se tak stalo „v zájmu rodiček, nedonošených dětí, všech občanů a hladkého průběhu reformy“.

Podle Hegera by se peníze měly použít na zvýšení mezd „zdravotnických pracovníků“, tedy nejen doktorů. Ty ministr na tiskové konferenci několikrát poprosil, aby své výpovědi stáhli. Zdůraznil, že je to maximální nabídka. Pokud by se měly uvolňovat další finance, znamenalo by to podle něj kolaps zdravotnického systému.

V odborářské protestní akci Děkujeme, odcházíme podalo výpověď asi 3 800 z 20 tisíc nemocničních lékařů. Odbory žádají zvednutí příjmů na 1,5 až trojnásobek průměrného platu podle kvalifikace a praxe. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka by nabízené dvě miliardy znamenaly navýšení hodinové mzdy o 15 až 50 korun.

Předseda Lékařského odborového klubu — Svazu českých lékařů Engel řekl, že odbory musí nejdřív návrh analyzovat. Nabídku ale považuje za „posun“.

„Musím zároveň říct, že jsme se zcela nedohodli, co bych si představoval za garance, jak bude návrat kolegů do práce vypadat,“ uvedl předák. Dodal, že požadování záruk není „akcelerace podmínek“.

O garancích prý dosud nevyjednával proto, že je považoval za jasné.

Mezitím ale vedení některých nemocnic za odcházející lékaře začalo přijímat náhradu či začalo snižovat počet personálu. Jinde se ředitelé zmínili o tom, že se nespokojení doktoři už nemusejí vracet. Odbory chtějí ujištění, že lékaři po stažení výpovědi budou moci jít zpátky do práce.

Heger uvedl, že tuto podmínku do návrhu ministerstvo nezařadilo. Není prý akceptovatelná. „Ministerstvo zdravotnictví není schopno zasahovat do zákoníku práce a není schopno ovlivnit osudy jednoho každého člověka, který se pohybuje ve zdravotnictví. Tu garanci bychom nemohli naplnit,“ dodal ministr.

Další jednání o zárukách by se mělo konat v pondělí odpoledne. V úterý se pak představitelé odborů sejdou. Na jejich zasedání by mělo padnout konečné rozhodnutí o tom, zda akci ukončí, či zda budou v protestu pokračovat.

Lékaři požadují na zvýšení platů miliardy tři. Zda návrh lékaře uspokojí a výpovědi stáhnou, se ministr dozví až 1. února, kdy se v Praze sejdou předsedové nemocničních odborů z celé republiky.

Koalice dala Hegerovi mandát, aby se zdravotníky vyjednal smír. Ve výpovědi jsou čtyři tisíce ze zhruba dvaceti tisíc nemocničních lékařů, další stovky vypovídají dohody, které umožňovaly sloužit přesčasy. Nejohroženější se zdá být péče o novorozence.

Jen v Praze by musely zavřít dvě ze šesti porodnic a ostatní by nebyly schopné kapacitu zvládnout.

Ve středu to uvedl pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který před nástupem do funkce působil jako přednosta gynekologicko-porodnické kliniky vinohradské nemocnice.

Problém by mohl být se zajištěním porodů, ale i většiny operací, protože mezi lékaři ve výpovědi je řada anesteziologů, bez nichž nelze operovat. Ohroženým oborem je také neurologie.

Za lékaře se přitom v petici SOS zdravotnictví postavilo už devět tisíc lidí. „Je třeba, aby byl slyšet alespoň trošičku i hlas druhé strany, když ta první tak úspěšně manipuluje,“ uvedla spoluautorka petice profesorka Eva Havrdová. Přední odbornice na léčení roztroušené sklerózy pracuje na neurologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice, odkud odchází sedmdesát procent lékařů.

K urychlenému jednání s lékaři vyzvaly vládu v otevřeném dopise také některé české osobnosti. „Situaci ve zdravotnictví je třeba řešit rozumným způsobem, ne ji eskalovat. Je patrné, že peníze ve zdravotnictví utíkají jinudy, proto je třeba spojit zvýšení platů lékařům se zásadními protikorupčními opatřeními,“ řekl Deníku Referendum jeden ze signatářů výzvy architekt Vlado Milunič.

Ministr dohodl se zdravotními pojišťovnami plán, jak by nemocnice mohly získat peníze na zvýšení platů — chce zrušit deset tisíc akutních lůžek. Rušení začne letos a bude pokračovat příští rok. Úspora ze zrušení patnácti procent akutních lůžek by se měla pohybovat kolem pěti miliard korun.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector