10. dubna 2017, 12:36 , PRAHA, Nela Štefanová
Ryze pražský, historicky první slon Maxmilián oslavil své první narozeniny. V Údolí slonů tak proběhla narozeninová party, kterou si užil nejen oslave… (celý článek)
10. dubna 2017, 0:01 , PRAHA 9, Věra Dušková
V areálu bývalé Pragovky se konal již čtvrtý ročník Kolben Open. Prostor, kde se v minulosti vyráběly osobní i nákladní automobily je pronajímán jako … (celý článek)
9. dubna 2017, 23:27 , PRAHA, Věra Dušková
Hřiště RC Sparta v parku Podvinný mlýn se stalo dějištěm zápasu extraligy České republiky v ragby. RC Sparta se utkala s týmem RC Praha. Pro návštěvní… (celý článek)
9. dubna 2017, 14:11 , PRAHA, Nela Štefanová
V autobusovém terminálu na konečné stanici metra Letňany se u příležitosti oslav 25. výročí příměstských autobusových linek Pražské integrované doprav… (celý článek)
7. dubna 2017, 17:43 , PRAHA, Lukáš Kubát
V Galerii Smečky můžete navštívit výstavu Pavla Růta. Všestranného umělce, který maluje, ilustruje, dělá koláže, grafiku design nebo píše. V galerii… (celý článek)
7. dubna 2017, 16:45 , PRAHA, Lukáš Kubát
Praha začala boj s nepoctivými taxikáři. Prvním krokem je umístění plakátů, které budou varovat turisty před tímto pražským neduhem . Město považuje z… (celý článek)
7. dubna 2017, 16:18 , PRAHA, Barbara Kirchnerová
S ročním kuponem Lítačky zdarma na dostihové závodiště ve Velké Chuchli. I takové možnosti jsou nabízeny majitelům této zelené karty. Podobné slevové … (celý článek)
7. dubna 2017, 15:46 , PRAHA 3, Barbara Kirchnerová
V pátek 7. dubna začaly v Praze 3 kulinářské dny, kde se představí nejlepší restaurace. Malí návštěvníci se mohou těšit i na dětskou zónu a ti velcí … (celý článek)
7. dubna 2017, 15:25 , PRAHA Čakovice, Lukáš Kubát
Mnoho středních škol chystá pro své žáky spoustu mimoškolních aktivit. Jedno z nich je i Střední odborná škola a učiliště z Čakovic. (celý článek)
7. dubna 2017, 14:36 , PRAHA, Barbara Kirchnerová
Česko slaví mezinárodní den Romů. Ten připadá na 8. dubna, v Praze však v rámci oslav probíhá program již od středy 5. dubna a vyvrcholením bude sobot… (celý článek)
Farmářským obchodům rostou tržby
Spotřebitelé v České republice nakupují stále častěji v obchodech, které nabízejí farmářské potraviny. Jde o podobný trend, který před několika lety odstartovaly farmářské trhy. Kamenným obchodům s těmito potravinami u nás v současné době dominují na území celé republiky dvě společnosti, které nabízejí také možnost franšízy, a to původně pražský Náš grunt a brněnské Sklizeno, také jim však v poslední době přibývá v jednotlivých krajích konkurence.
O stále rostoucím trhu svědčí i tržby řetězců Sklizeno a Náš grunt. První ze řetězců loni utržil přes 150 milionů korun, meziročně dvakrát více a letos plánuje 250 milionů. Podle mluvčí Našeho gruntu Martiny Bauerové se loni tržby společnosti z předchozích 90 milionů meziročně zvýšily na 150 milionů korun.
Mluvčí uvedla, že v růstu tržeb se odráží celkový vývoj společnosti a odklon zákazníků od supermarketů. Firma se podle jejích slov snaží podporovat regionální trh.
Má sice centrální sklad, kde má například konzervované potraviny nebo třeba těstoviny, dodavatele čerstvých potravin se však snaží vyhledávat v regionech.
Nejsou sami
Konkurence ale nespí. Například v Brně má šest prodejen Sklizeno konkurenci ve třech prodejnách My Food Market. Náš grunt, který je rozšířený už v celé zemi, má v Brně zatím jedinou prodejnu, jednu franšízovou už zavřel. „Máme zájem se rozšiřovat, zájem mají i zákazníci,“ řekl majitel sítě Jiří Málek.
Zájem o kvalitní potraviny od regionálních výrobců se začal rozmáhat zhruba před pěti lety, kdy vznikaly v Brně také první prodejny. „Zájem roste stále, proto je kam růst. Problém je však najít v Brně vhodné prostory, je jich nedostatek, což náš rozvoj limituje,“ řekl Málek.
Kupní síla a zájem zákazníků je podle Málka cítit hlavně ve větších městech, kde mají lidé menší šanci něco si sami vypěstovat.
Zatímco My Food Market či Náš grunt spoléhají v Brně na místa v centru či na lokality, kde je dostatečný pohyb lidí přes den, Sklizeno otevírá i na sídlištích.
„Prodejny na sídlištích mohou fungovat jako lokální večerky, proto si myslím, že je stále kam se rozšiřovat,“ míní majitel sítě obchodů Sklizeno David Kukla.
Aby každý z řetězců nalákal zákazníky a nejlépe získal stálou klientelu, snaží se v něčem odlišit. Sklizeno například tím, že majetkově vstoupilo do Agrodružstva Miroslav a z prodejce se stal i výrobce.
Díky tomu má nejen větší kontrolu nad tím, co prodává, ale také se lépe vyhne výkyvům dodávek. „Zatím máme vlastní maso a uzeniny, pracujeme na mléčných výrobcích a konzervovaných potravinách,“ řekl Kukla. Tyto potraviny už mají vlastní značku Naše Miroslav.
Náš grunt se zase snaží mít do každé prodejny co největší počet lokálních dodavatelů.
„Konkurence má část sortimentu i ze zahraničí, my jdeme lokální cestou,“ řekl Málek. Sítě Sklizeno a My Food Market už také rozjely on-line obchod s dovozem až domů.
Kromě řetězců funguje v Brně čtyři roky prodejna Farmářské pochoutky, kterou lidé mohou najít ve vestibulu vlakového nádraží, či Mikrofarma, jež se specializuje na maso a má i vlastní bourárnu.
Také v Hradci Králové nabízí možnost nakoupit si výrobky od farmářů několik prodejen a lidé také mohou nakupovat přímo v obchodech některých pěstitelů. Prodejci jsou se zájmem veřejnosti spokojeni a potvrzují, že stoupá.
Ve městě fungují od konce roku 2013 dva obchody konceptu Náš grunt. „Poslední dobou jsme spokojeni, samozřejmě ze začátku o tom lidé nevěděli, ale postupně si cestu našli stálí klienti, kterých chodí čím dál víc,“ řekl vedoucí těchto obchodů obchodů Radek Urminský.
Podle něj je zájem o maso, mléčné výrobky a pečivo. V obchodech Náš grunt je kromě potravin regionálních dodavatelů možné koupit také výrobky dodávané všem prodejnám v České republice. „Farmářů je poměrně dost, ale samozřejmě ne s každým je možné dojednat spolupráci.
Někdy jednání krachují na ceně, jindy na nemožnosti pravidelných dodávek,“ řekl Urminský.
V Ostravě jsou nejznámějšími čistě farmářskými obchody kromě Našeho gruntu také prodejny konceptu Rynek. Náš grunt má ve městě dvě prodejny a v Moravskoslezském kraji ještě ve Frýdku-Místku a další chystá v Opavě. Češi podle mluvčí mají největší zájem o uzeniny a maso.
„Nejvíce se prodává šunka, hodně žádané je kuřecí maso, mléčné výrobky a česká vajíčka. Na Ostravsku uzeniny a maso opravdu vedou,“ řekla Bauerová.
Potvrdil to vedoucí jedné z ostravských prodejen Stanislav Drábek. „Máme například vyhlášená kuřata z farmy Loužná.
Jsou opravdu vynikající, lidé jsou zvyklí, chodí sem pro ně, objednávají si dopředu,“ řekl Drábek. Stálí zákazníci podle něj mají přehled, ve které dny se vozí jaké zboží, a podle toho si pro ně chodí, nebo si objednávají a pak si přijdou už pro připravený nákup.
Bauerová řekla, že Ostrava je specifická i v tom, jak se během měsíce mění výše tržeb. „V Praze je to kontinuální, ale v Ostravě jsou velké výkyvy. Opravdu lze poznat, když jsou výplaty,“ uvedla.
Koncept Rynek nabízí potraviny českého původu, převážně od zemědělské skupiny Agro Měřín.
Moravskoslezský manažer David Smotlacha řekl, že hlavním artiklem je maso a masné výrobky z vlastních zdrojů a chovů. „Velký zájem je také o mléčné výrobky, mléko, zákysy, sýry nebo zeleninové šťávy,“ řekl Smotlacha.
Od otevření prodejny v centru města v prosinci 2013 podle něj počet zákazníků stále stoupá, za rok asi o 80 procent. Rynek má prodejnu ještě ve Fryčovicích na Frýdecko-Místecku, další připravuje v Kopřivnici na Novojičínsku a hledá prostory v Ostravě – Porubě.
Trhy obchodům nekonkurují
V Plzni je pět kamenných prodejen s farmářským zbožím, jedna je v Klatovech. Podle koordinátora farmářských trhů v Plzni a místopředsedy Asociace farmářských tržišť ČR Tomáše Poppa, který je zároveň spolumajitelem tří obchodů, si tyto prodejny nijak nekonkurují s farmářskými trhy a doplňují se.
„Jsme dohodnuti, že v obchodech je zboží dražší maximálně o deset procent než na trzích,“ řekl Popp.
Plzeňská radnice zatím neplánuje vybudovat městskou tržnici, jak se loni objevilo v některých volebních programech; hovořilo se například o areálu Cukrovarská, což je od loňska opuštěné depo vozů MHD.
„Je to předčasné a pokud by tam měli být čeští sedláci, nemohlo by to fungovat denně. Portfolio kvalitních sedláků není tak široké,“ míní Popp.
Výhradně prvovýrobci nebo jimi pověření zástupci prodávají už šestým rokem na plzeňských farmářských trzích. Z více než dvou třetin jde o malé a střední zemědělce z regionu. Ve velkých městech v Německu a Rakousku zaplňují většinou podobné akce z 80 procent překupníci a potraviny z jiných zemí, řekl Popp.
Díky tomu, že se trhy konají už druhým rokem na centrálním plzeňském náměstí, se návštěvnost mírně, ovšem trvale zvyšuje. Aktuálně převyšuje tři tisíce lidí. Radnice trhy letos zařadila do projektu Evropské hlavní město kultury. Město i obvod chtějí, aby byly co nejvíce navštěvované.
Obvod proto bude jednat o snížení nájmu za zábor plochy, který organizátoři trhů platí.
Podle Poppa vznikly trhy zezdola po velkém tlaku lidí, spotřebitelských a neziskových organizací – na rozdíl od Německa a Francie, kde fungují díky aktivitě měst nebo farmářů. Organizátoři dbají na jasný český původ a kvalitu, což kontrolují přímo na farmách.
Na plzeňských trzích se v posledních dvou sezónách střídá až 80 prodejců, ale na jedné akci je jich do 50. „Více se jich tam nevejde. Moc dalších ani nechceme, protože máme nastavený režim, kolik by tam mělo být zelinářů, uzenářů, pekařů a mlékařů. Aby byli spokojení lidé i prodejci,“ řekl Popp.
Průměrné tržby stánku jsou zhruba dvacet tisíc korun a celá loňská sezóna tak podle Poppa vynesla až 14 milionů korun. „Díky tomu, že jsou vidět, mohou pozvat lidi k sobě a prodávat další produkty, třeba ubytování i zábavu na farmách,“ dodal.
Ceny na trzích jsou o deset až 30 procent vyšší než v supermarketech. Podle Poppa jsou ale produkty z trhů mnohdy levnější, hlavně zelenina, ale také pečivo, uzeniny a mléčné výrobky, pokud se cena propočítá na procenta tuku a masa. Doplňkem jsou výrobky z levandule, jediným zahraničním zbožím je olivový olej z produkce česko-španělské rodiny.
V Plzeňském kraji fungují ještě úspěšné farmářské trhy v Tachově, dále se pořádají menší občasné trhy. „Chystají se také ve Stříbře, kde by měly probíhat alespoň jednou měsíčně,“ uvedl Popp. V Přešticích zanikly – nejdřív neměli prodejce, pak lidi, vysvětlil.
Morava dohání Čechy
Přestože mají farmářské trhy v Čechách největší boom za sebou, zůstaly na mnoha místech jižní Moravy velmi oblíbené a někde dokonce vznikají nové. Někde se konají každé dva týdny, jinde udržují alespoň měsíční či ještě nižší frekvenci. Lidé si na ně podle organizátorů zvykli a berou trh jako alternativu k supermarketům. Server www.vitalia.
cz eviduje v kraji zhruba 30 farmářských trhů.
V Brně trhy pořádají některé městské části, například Starý Lískovec, Bystrc a Královo Pole. „Začali jsme v roce 2012 a pořádáme je každých 14 dní v lichou sobotu.
Od jara do podzimu se v Husitské ulici prodávají od pondělí do soboty také přebytky ze zahrádek, co si lidé vypěstují,“ sdělila mluvčí královopolské radnice Olga Pelcová. K dispozici je 22 míst a kromě ovoce či zeleniny si zde mohou lidé nakoupit také sazenice, maso, vejce, pečivo či koření.
Ve Vyškově, stejně jako v Boskovicích či Hodoníně, pořádá farmářské trhy opavská společnost Jung-Industry. Ve Vyškově trhy fungují třetím rokem, v Hodoníně začaly teprve letos. „Obliba u návštěvníků a zákazníků ve Vyškově i v Boskovicích roste a vzniká z toho tradice,“ řekl za pořadatele Robert Landkaš.
Ve Vyškově jsou trhy každé dva týdny, v Boskovicích a Hodoníně jednou za měsíc. Snahou pořadatele je nabídnout zákazníkům regionální výrobky. „Z 80 procent jsou to potraviny,“ uvedl Landkaš. Téměř tři čtvrtiny prodávajících jsou přitom z jižní Moravy. „Vedle potravin jsou zde zástupci tradičních řemesel, jezdívá sedlář, brašnář či šperkařka,“ řekl Landkaš.
Pětkrát do roka pořádají farmářské trhy ve Šlapanicích u Brna. „Začali jsme v roce 2012, od té doby si našly své příznivce a jsou stále populární. Snažíme se držet úroveň a chceme, aby tu byly především potraviny,“ uvedla Eva Merclová z městského úřadu.
První trh v roce bývá v únoru, kdy jsou k dostání potraviny ze zabijačky. V létě se trh nepořádá kvůli předpokládané nízké návštěvnosti. Zákazníky si našly trhy jak v okresních městech, tak v menších městech, jako jsou Rosice, Moravský Krumlov či Tišnov.
*
NÁŠ GRUNT | Farmářské potraviny, farmářské trhy, české potraviny
Zobrazit rok: 2014 2013 2012
10|8|2014
Blesk.cz – Otázky pro Náš Grunt
Triky a pověry kolem špekáčků:
Jak poznáte nejlepšího buřta? Také odborník na slovo vzatý, vyučený řezník Martin Kocura, který nyní sleduje kvalitu farmářských výrobků v prodejnách Náš Grunt, varuje před na první pohled výstavními špekáčky.
Více informací
15|7|2014
Brněnský deník – Farmářské obchody? Letos už tři nové
Farmářské obchody? Letos už tři nové
Potraviny od lokálních farmářů kupuje stále víc lidí. V Brně se proto rozšiřuje síť farmářských obchodů Maso ze zvířat žijících na farmě? Bio brambory až přede dveře? Prosciutto z pravé italské šunky? Čím dál víc Brňanů se zajímá o to, co opravdu jedí. A čím dál víc jich nakupuje ve specializovaných farmářských obchodech, kterých ve městě neustále přibývá.
Více informací
Liberec – Stavy hospodářských zvířat v Libereckém kraji podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostou, někdejších počtů však zdaleka nedosahují. V hornatém kraji, který je co do rozlohy nejmenší v zemi, však v posledních letech roste zájem o chov ovcí a koz. Na loukách v kraji se jich letos pase více než 20.700. V chovu koz je Liberecký kraj v rámci Česka na třetím místě, počty ovcí jsou páté nejvyšší.
Více informací
16|6|2014
Hospodářské noviny – Pro partnery máme e-shop
Zvadlá zelenina, hnijící ovoce, potraviny plné éček a náhražek – na takovou nabídku narazí zákazníci v nejednom obchodě či supermarketu. Není divu, že výběr české spotřebitele příliš neuspokojuje, a hledají alternativy například na farmářských trzích. Nebo v prodejnách společnosti Náš grunt, založené Alešem Kotěrou a Jiřím Málkem. Ta nabízí produkty tuzemských zemědělců i výrobců a za čtyři roky existence otevřela díky franšíze skoro 30 poboček po celé republice.
Více informací
23|5|2014
Babinet.cz – Dopřejte si Pasta fidli!
Náš grunt uvádí do svých prodejen další novinku: těstoviny PASTA FIDLI. Ty vynikají nejen svou kvalitou, skvělým zpracováním a vynikající chutí, ale také tím, že jejich výroba poskytuje pracovní příležitosti lidem s mentálním postižením a duševním onemocněním.
Více informací
Síť obchodů Náš grunt, jež se zaměřuje na prodej čerstvých lokálních potravin, aktuálně zahrnuje 28 prodejen. Z toho šest provozuje společnost Náš grunt ve vlastní režii a 22 je franšízových. „V letošním roce bychom chtěli dosáhnout počtu zhruba 40 prodejen,“ říká spoluzakladatel franšízového konceptu Aleš Kotěra s tím, že aktuálně probíhají intenzivní jednání o vstupu na slovenský trh.
Více informací
13|5|2014
Českolipský deník – Lidé dávají přednost regionálním potravinám
Liberecký kraj – Skoro šedesát procent lidí kupuje pravidelně regionální potraviny. Vyplývá to z ankety, kterou uspořádal Liberecký kraj na svých webových stránkách www.krajlbc.cz. Podle posledních výsledků odpovědělo kladně na otázku 59 procent lidí, 41 procent se vyjádřilo ve smyslu, že regionální potraviny nekupuje.
Více informací
12|5|2014
iGlanc.cz – Cuvée Naděje
Sortiment farmářských obchodů Náš grunt se nově rozrostl o speciální limitovanou edici vín podporujících boj proti rakovině prsu. Tradiční rodinné Zarazické vinařství vyrobilo při příležitosti AVON Pochodu proti rakovině prsu 2014 speciální edici suchých vín „Cuvée Naděje“, kolekci jemných růžových vín pro růžovou budoucnost.
Více informací
16|4|2014
Gastroplus – Cuvée Naděje – víno pro růžovou budoucnost
Tradiční rodinné Zarazické vinařství se stalo hrdým partnerem AVON Pochodu proti rakovině prsu 2014. Speciálně pro tuto příležitost vyrobilo limitovanou edici suchých vín „Cuvée Naděje“, edici jemných růžových vín pro růžovou budoucnost.
Zakoupením tohoto vína je věnováno 50 Kč na boj proti rakovině prsu. „Je nám velkou ctí podpořit touto limitovanou řadou vína projekt, který zachraňuje lidské životy.
Velice se těšíme na další spolupráci, ale také na AVON Pochod proti rakovině prsu 2014,“ uvedl vinař Zarazického vinařství Tomáš Zbořil.
Více informací
11|4|2014
Lidové noviny – Farmářský supermarket? Prý už brzy
Zvykli jste si chodit na trh pro čerstvé ovoce a zeleninu a nedáte dopustit na poctivé uzeniny? Možná je brzy začne nabízet i blízký supermarket. Rostoucí popularita farmářských trhů a zájem spotřebitelů o regionální potraviny nutí ke změně chování i řetězce.
Na chleba z malé pekárny nebo poctivé špekáčky už můžete tu a tam narazit hned vedle masové produkce průměrné kvality. Přitom ještě před pár lety neměli menší producenti, kteří nedokázali zásobovat celou síť obchodů, v Česku šanci. Jenže spotřebitelé ukázali svou sílu.
Tím, že začali upřednostňovat regionální potraviny, které dobře znají, začaly se o tyto dříve pro ně bezvýznamné partnery z řad místních pěstitelů a malovýrobců zajímat i řetězce.
Více informací
10|4|2014
Babinet.cz – Oslavte Velikonoce s Naším gruntem!
Velikonoce, svátky jara a znovuzrození, to nejsou jen pomlázky a pašije, ale také výborná kuchyně plná svěžích chutí a barev. Na talíř se dostávají vajíčka, uzené či jehněčí, jako dezert se nabízejí tradiční mazance. Náš grunt připravil k Velikonocím sérii receptů, které spojují tradiční poctivost a moderní šmrnc. Pojďte s námi ochutnat jaro!
Více informací
9|4|2014
Aha! – Jak vybrat uzeninu?
PRAHA – Konečně nastává čas opékání špekáčků a zahradního raz dva grilování. Taková dokřupava opečená klobása, to je nebe v ústech! Ale víte, jak uzeniny správně vybírat a od jakých dát radši ruce pryč?
Více informací
4|3|2014
Zemědělec – Farmářské prodejny Náš grunt letos zvýší tržby
Síť farmářských prodejen Náš grunt by letos měla díky pokračující expanzi i rostoucímu zájmu zákazníků zvýšit tržby z loňských 90,5 milionu na zhruba 150 milionů korun. Zatímco loni bylo v Česku otevřeno osm nových obchodů Náš grunt a jejich celkový počet vzrostl na 27, tak letos se má síť farmářských prodejen rozšířit o dalších 15 poboček. Řekl to dnes spolumajitel společnosti Jiří Málek.
Více informací
Praha – Síť farmářských prodejen Náš grunt loni téměř zdvojnásobila své tržby na 90,5 milionu korun. Firma v roce 2013 otevřela osm nových prodejen. V současnosti jich tak má 27 a působí již v 11 krajích České republiky, řekla mluvčí firmy Martina Bauerová. V letošním roce se síť obchodů chce rozšířit i do zbývajících tří krajů a otevřít 15 dalších provozoven.
Více informací
3|2|2014
Gastroplus.cz – Náš Grunt nově i v Brně!
Obyvatelé Brna si nyní mohou nově dopřát tradiční farmářské potraviny v kamenném obchodě. V jihomoravské metropoli se totiž v lednu otevřela pobočka farmářských potravin ‒ Náš grunt. Ta se usídlila v ulici Vídeňská a otevřeno bude mít ve všední dny od sedmi ráno do sedmi hodin večer a v sobotu od půl deváté do jedné.
Více informací
3|2|2014
Retail info Plus – Farmářským obchodům se v roce 2013 dařilo
Praha – Náš Grunt, síť vlastních obchodů a franšíz, která se specializuje na výrobky od místních malých a středních dodavatelů a na regionální speciality, otevřela v minulém období sedm nových prodejen. Celkově se tak pod hlavičkou Našeho Gruntu vyskytuje celkově 27 prodejen po celé České republice. Obchody najdeme již v jedenácti krajích, do zbylých tří se chce společnost rozšířit v roce 2014. Také po ekonomické stránce se obchodům dařilo – tržby i obrat se v uplynulém období výrazně zvýšily. „Očekáváme, že tržby celé sítě budou letos i s DPH zhruba 90 milionů korun, dosáhneme tak v podstatě jejich zdvojnásobení. V roce 2012 byly tržby asi 47 milionů korun,“ potvrzuje Jiří Málek, jeden ze zakladatelů společnosti.
Více informací
Od pondělí ožijí řemesla a farmářské trhy. Výuka bude bez omezení až po prázdninách, rozhodla vláda
video
UDÁLOSTI: Vláda oznámila, jak chce uvolňovat opatření přijatá kvůli nákaze nemocí COVID-19
Fakta
- Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku stoupl od středeční půlnoci o 58 lidí. Dosud se nákaza potvrdila u 6359 pacientů.
- Od rána stoupl počet uzdravených z nemoci COVID-19 o 141 na 972. Od středeční půlnoci ale zemřeli další tři lidé.
- Lidem, kterým byla nařízena karanténa kvůli kontaktu s nakaženým a sami jsou bez příznaků, budou její trvání ukončovat praktičtí lékaři až po provedení vyšetření na přítomnost protilátek s negativním výsledkem.
- V řádu týdnů se podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly zřejmě zmírní pravidla pro vycestování za hranice. Diskutuje se podle něj hlavně o cestách v létě do Chorvatska a na Slovensko.
- Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne vládě zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Podle něj bude potřeba do zdravotnictví dodat desítky miliard korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně. Letos stát za každého z nich odvádí 1067 korun měsíčně.
- Svatby se mohou konat od pondělí 20. dubna. Ministerstvo vnitra zveřejnilo jejich podmínky: události se smí zúčastnit jen deseti lidí. Vedle snoubenců, kteří jediní nemusí mít roušky, se obřadu mohou účastnit jejich svědci a čtyři hosté. Limit totiž zahrnuje i oddávajícího a matrikáře.
- Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že řidiči nákladních vozidel nad 3,5 tuny budou mít na hranicích jednodušší režim, aby nevznikaly kolony.
- Japonský lék favipiravir je už na cestě do Česka. Kromě České republiky ho bude testovat i dalších devatenáct zemí, řekl to ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Ústup od plošných restrikcí půjde v několika vlnách od 20. dubna do 8. června. Jedním z prvních kroků bude obnovení prodeje na farmářských trzích. Za dodržování hygienických pravidel bude odpovídat provozovatel.
„Znovuotevření farmářských trhů je důležité hlavně pro menší zemědělce, z nichž řada na farmářských trzích prodává většinu své produkce,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Rovněž příští pondělí budou opět k dispozici řemeslníci, otevřou autobazary a autosalony.
Na konci dubna a v průběhu května budou otevírat postupně různé provozovny zejména podle velikosti a předpokládané koncetrace lidí v nich. Až 25. května se otevřou restaurace či kadeřnictví a také muzea či venkovní prostory zoologických zahrad.
Úplně na závěr 8. června dojde na nákupní centra, obchody nad 1000 metrů čtverečních nebo hrady a zámky a také až na sklonku jara bude možné konat svatby s účastí více než deseti lidí, chodit do kina nebo do knihoven.
„Tento scénář vychází z paramentru, kdy bude koronavirus pod kontrolou, jako je doposud,“ podotkl Karel Havlíček.
„Co je rozhodující, co vidíme a není to možné zkreslit, je počet hospitalizovaných, počet lidí na jednotkách intenzivní péče a počet lidí na kyslíku,“ doplnil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který již dříve uvedl, že by rozvolňování mohlo zpomalit nebo ustat, kdyby se denní počty nakažených blížily ke 400.
Podle jeho nadřízeného, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), zároveň nelze ani v létě očekávat nějaké velké kulturní akce, jaké bývají jindy obvyklé.
Vojtěch také zatím nechce odhadovat termín, kdy by mohlo být odvoláno povinné nošení roušek. Zdůraznil však, že se toto opatření osvědčilo.
Není také jasné, kdy by se mohly otevřít hranice, podle Vojtěcha to bude záviset na vývoji v sousedních zemích. Jistě to nebude dříve než v červnu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kabinetu předložila návrh na zavedení institutu zpětného působení daňové ztráty. Firmy si budou moci případné ztráty z podnikání za tento rok zpětně započíst do daňových přiznání z let 2018 a 2019. Vratky zlepší jejich platební schopnost i pozici při případné žádosti o úvěr.
O peníze z programu Pětadvacítka mohou OSVČ žádat už nyní
Opozice představení harmonogramu uvítala, byť její představitelé nemají v některých ohledech zcela jasno. Podle předsedy ODS Petra Fialy nejsou jasně zřetelná kritéria, na kterých je vládní plán založen.
„Ale je dobře, že ministři konečně vyslyšeli naše výzvy, aby veřejnost alespoň přibližně věděla, co se bude dít v dalších dnech a týdnech,“ uvedl. Jeho stranický kolega Jan Skopeček potom vnímá uvolňování jako „extrémně pomalé“.
Způsobí podle něj podnikatelům ještě větší problémy, než už mají.
Školy se v květnu pootevřou, někteří žáci ale do lavic znovu usednou až po prázdninách
Vláda se zabývala i možným obnovením výuky ve školách. Ministr školství Robert Plaga oznámil, že se školy do prázdnin v plném rozsahu již neotevřou. Část žáků se ale vrátí. Zprvu to budou studenti posledních ročníků vysokých škol, společně by se nemělo scházet více než pět lidí. Mohly by se ale díky tomu konat státní zkoušky.
Od 11. května se do lavic vrátí také žáci závěrečných ročníků základních a středních škol, aby se připravili na zkoušky. Přijímací zkoušky, maturity či absolutoria by tedy sice měly proběhnout, ale až v červnu.
video
Ministr školství Robert Plaga o postupném otevření škol
Od 25. května by se mohli do škol vrátit i žáci z prvního stupně základních škol s tím, že by výuka měla probíhat jen v patnáctičlenných skupinách, jejichž složení by se nemělo měnit. V průběhu června se obnoví praktická výuka na středních a vyšších odborných školách, pro ostatní žáky by se před prázdninami měly konat třídnické hodiny.
„Primární hledisko pochází od hygieniků a epidemiologů,“ komentoval plán na postupné otevírání škol ministr Plaga v pořadu Události, komentáře.
První automobilka obnovila provoz
Jen částečně ožívají některá odvětví, kterým vláda sice nic nezakázala, ale restrikce je přesto dostihly. Po třítýdenní odstávce v úterý obnovila výrobu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku automobilka Hyundai.
Po opětovném spuštění výroba zatím funguje na dvě směny místo obvyklých tří.
„Zaměstnanci, na které v jednotlivých týdnech vyjde noční směna, obdrží náhradu mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku,“ vysvětluje mluvčí automobilky Pavel Barvík.
Naproti tomu automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) odstávku výroby prodloužila. Původně se zaměstnanci měli k výrobním linkám vrátit v pátek, současný termín je 4. května.
Až 360 vojáků pomůže zajistit provoz domovů pro seniory zasažených koronavirovou nákazou. Některá zařízení se kvůli nemoci potýkají s nedostatkem personálu.
Například Kraj Vysočina již na konci března žádal armádu o pomoc, když hrozilo, že zůstanou bez péče senioři v Břevnicích, tehdy ale vojáci odmítli s tím, že nemají dostatečnou kapacitu. Nakonec pomohli hasiči.
Vláda však nyní rozhodla, že vojáci domovům také vypomohou.
Vojáci také pomáhají s kontrolami hranic, s odběry vzorků a provozem takzvané chytré karantény. Celkem tak může do boje s koronavirem zasáhnout přes 4000 vojáků.
Průzkum: Třetina postižených kvůli opatřením nedosáhne na péči. Nemocniční restrikce ale končí
Kvůli současným omezením nedosáhne na dostupnou péči téměř třetina lidí s postižením či chronickým onemocněním. Omezeně se k ní dostane šest z deseti potřebných, uvádí průzkum Aliance pro individualizovanou podporu (AIP). Podle ní je potřeba mimo jiné posílit služby v terénu, zajistit ochranné pomůcky a testování.
Do průzkumu se zapojilo 244 lidí. Většinu z nich tvořili postižení, nemocní a pečující, malou část pak pracovníci sociálních služeb a spolků na pomoc potřebným. Zhruba 90 procent dotázaných uvedlo, že kvůli nařízeným omezením je dostupnost péče omezená. Podle 44 procent respondentů je k ní omezený přístup částečně, podle 17 procent výrazně a téměř třetina lidí se k ní nedostane vůbec.
„Na některých místech České republiky není zajištěna dostupnost služeb, aby lidé se zdravotním postižením či chronickým onemocněním mohli vést důstojný život, byť v izolaci. Několik týdnů jsou zavřené sociální a rehabilitační služby, speciální školy. Tento stav je nadále neúnosný,“ upozornila předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.
Vláda ovšem v rámci uvolňování také počítá s obnovením běžné péče v nemocnicích. Ministerstvo zdravotnictví vyzve poskytovatele akutní lůžkové péče, aby zajistili kapacity i pro jiné výkony elektivní péče, byť zároveň bude muset ponechat část kapacity vyčleněnou pro lidi s onemocněním COVID-19.
„Máme národní dispečink kapacit intenzivní péče a sledujeme tak intenzivní péči na denní bázi, tak jsme schopni toto už akceptovat a vyhodnocovat kapacity tak, aby je poskytovatelé mohli využít částečně pro jiné pacienty než s nemocí COVID-19,“ řekl ministr Vojtěch.
Také poskytovatelé ambulantní péče by měli postupně přejít na standardní režim. Resort ale specifikuje doporučení týkající se například elektronického systému na objednání, aby se co nejméně lidí potkávalo v čekárnách.
Jak to bude s lázněmi, není zatím jisté. Podle Vojtěcha ministerstvo o případné obnově lůžkové lázeňské péče rozhodne až koncem dubna.
Nevysazujte léky na vysoký tlak, varuje SÚKL
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) upozorňuje, že lidé by neměli vysazovat léky na vysoký tlak bez konzultace s lékařem. Vliv léků na průběh infekce COVID-19 není prokázán, vysvětluje ústav.
„V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy prokazující souvislost mezi užíváním látek určených k léčbě hypertenze, jako jsou ACE-inhibitory a sartany, a průběhem virové infekce COVID-19. Pacienti by proto v takto nastavené léčbě měli pokračovat a neměli by ji bez další konzultace s ošetřujícím lékařem přerušovat,“ zdůrazňuje SÚKL.
„Momentálně není k dispozici.“ Lékárny čelí výpadkům některých léků
Obavy podle lékového ústavu vycházejí ze studie zveřejněné v odborném vědeckém časopise Lancet, která upozorňuje, že pro vstup látek v lécích i koronaviru do buněk se používají stejné receptory. Podle SÚKL část vědecké komunity naopak uvádí, že léčba těmito látkami by mohla vstupu viru do buněk bránit.
V Česku trápí vysoký krevní tlak podle údajů České společnosti pro hypertenzi 40 procent lidí ve věku od 24 do 64 let. Mezi lidmi od 55 do 64 let mají vysoký tlak téměř tři čtvrtiny mužů a dvě třetiny žen. Čtvrtina nemocných o své chorobě vůbec neví a žádné léky neužívá.
Po Velikonocích Prymula čeká nárůst případů
K uvolňování epidemiologických opatření stát přistoupí, pokud se počty nově odhalených nemocných nebudou blížit ke čtyřem stovkám za den, nechal se slyšet náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Minulý týden přitom testy prokázaly kolem dvou set nově nemocných denně. Kvůli velikonočním svátkům, během kterých někteří lidé plně nedodržovali ochranná opatření, předpokládá Prymula růst počtu nemocných po inkubační době zhruba za týden.
„Je pravděpodobné, že velikonoční svátky se nějak odrazí na růstu případů,“ komentuje situaci ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Disciplína podle něj o Velikonocích polevila. „Vyhráno není, jakékoliv riziko návratu do horších časů za to nestojí. To, že máme čísla tak dobrá, jako máme, je důsledek toho, že většina občanů opatření respektovala,“ doplňuje.
Počet lidí s prokázanou nemocí COVID-19 dosáhl v úterý večer 6111. Od půlnoci tedy přibylo 52 nových případů. Velmi malé přírůstky hlásilo ministerstvo zdravotnictví již během velikonočních svátků, to ale souviselo i s volnými dny – například ve sváteční pondělí provedly laboratoře nejméně testů od konce března, a to 3183. Dosud nákaze podlehlo 161 lidí a 642 pacientů se uzdravilo.
Mezi oběťmi je ovšem nově i čtyřiačtyřicetiletý muž, který byl hospitalizován ve Všeobecné fakultní nemocnici. Bezprostřední příčinou jeho úmrtí byla podle mluvčí nemocnice Marie Heřmánkové zřejmě přímo nemoc COVID-19.
O Velikonocích policisté řešili více přestupků…
Velikonoční svátky s sebou přinesly výraznější porušování koronavirových opatření. Od pátku do neděle policisté evidovali v průměru šest set přestupků denně, což je o polovinu více, než je obvyklé. V pondělí do správního řízení předali zhruba čtyři sta přestupků, potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Podle něj strážci zákona prováděli 12 až 15 tisíc kontrol denně. Už dříve policie uvedla, že se při kontrolování dodržování bezpečnostních pravidel o Velikonocích častěji setkávala se shlukováním lidí ve skupinkách, popíjením alkoholu na veřejnosti nebo s nezakrýváním úst a nosu.
video
Studio 6: Policejní kontroly o Velikonocích
Oproti jiným letům se naopak o Velikonocích výrazně snížil počet dopravních nehod. Od pátku do neděle klesl o třetinu, v pondělí dokonce o dvě třetiny, doplnil Moravčík. Ani to ale nezabránilo úmrtím.
Během prodlouženého víkendu zahynuli na silnicích tři lidé – cyklista, který spadl z kola na lesní cestě a způsobil si smrtelná zranění, a dva motocyklisté.
Jeden nezvládl svůj stroj, narazil do svodidel a na místě zahynul, druhému nedalo přednost odbočující auto.
Velikonoce vnímá dopravní policie jako jedno z nejrizikovějších období roku, ale zároveň nejsou tři smrtelné nehody historickým minimem. Předloni, kdy byly volné dny chladné a deštivé, skončily Velikonoce stejně tragicky a také v roce 2013 zahynuli o svátcích tři lidé.
Dosavadní průběh roku také zatím nenaznačuje, že by bylo možné očekávat v prosinci nějaké zásadní zlepšení. I když jsou silnice již měsíc prázdnější, od začátku roku již policie eviduje 112 úmrtí po dopravních nehodách. Je to o sedm více než loni v témže období. Rok 2019 přitom zdaleka nebyl historicky nejlepší.
Meziroční zhoršení podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého může souviset s tím, jak se někteří řidiči na aktuálně prázdných silnicích chovají. „V souvislosti s nižší intenzitou provozu někteří bezohlední řidiči zkoušejí ať už své schopnosti nebo trpělivost policie,“ poznamenal. Ujistil, že na silnicích ve všech krajích budou pokračovat kontroly.
Poslední repatriační let přistál
Po čtvrté hodině v úterý odpoledne přistálo na Letišti Václava Havla jumbo (tedy Boeing 747-8) společnosti Korean Air s Čechy, kteří se vratili do vlasti z Austrálie a Nového Zélandu. Podle informací Černínského paláce jím přicestovalo 329 Čechů, 20 Slováků a také devět Belgičanů a šest Švýcarů.
Šlo o poslední a zároveň organizačně nejnáročnější a nejdelší repatriační let, oznámil resort zahraničních věcí. „Ministerstvo zahraničí tímto letem ukončilo plán repatriací českých občanů souvisejících s pandemií koronaviru.
Nevylučujeme, že se situace změní a budeme muset ještě v souvislosti s vývojem v některých částech světa toto rozhodnutí přehodnotit, ale v tuto chvíli žádný další let neplánujeme,“ komentoval náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
České ambasády sice ještě řeší situaci jednotlivců či malých skupin Čechů v různých zemích, návrat do vlasti by jim ale ministerstvo chtělo zprostředkovat evakuačními lety jiných států Evropské unie, doplnil náměstek.
Letadlo, které Čechy a další lidi z Austrálie a Oceánie přepravilo, se vrátí do Soulu a nepoletí prázdné. Na palubě budou Korejci, kteří se takto naopak vrátí domů z Evropy.
Hranice zůstávají zavřené, vycestovat lze v nutných případech
Češi mohou od úterý v nezbytných a jasně odůvodněných případech vycestovat do zahraničí. Do ciziny mohou jet například z pracovních důvodů, navštívit lékaře nebo rodinu. Hranice ale kvůli šíření koronaviru nadále zůstávají uzavřené a stále platí zákaz vstupu cizinců.
Do karantény nebudou muset lidé, kteří vycestují na dobu kratší než 24 hodin, a to v případech, kdy půjde o zaměstnance záchranných složek, kteří museli zasahovat v sousedním státě, nebo zemědělce, kteří musejí kvůli práci vyjet během dne do sousední země. Karanténu nebudou muset absolvovat ani občané, kteří musejí za hranice jet k lékaři, veterináři, na pohřeb, k soudu, na úřad nebo krátkodobě vyjet pečovat o rodinu.
Pravidla se mění i pro takzvané pendlery. Vrátit do České republiky se budou moci po 14 dnech práce v cizině, následná dvoutýdenní preventivní karanténa zůstává. Doposud museli v zahraničí zůstávat minimálně tři týdny. Výjimku z tohoto pravidla mají zaměstnanci ve zdravotnictví, sociálních službách a integrovaného záchranného systému. Nově k nim přibyli pracovníci kritické infrastruktury.