Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
|
| |
Kampaně ve prospěch očkování je jedna věc, faktem druhým je, že se stále ještě neví, u kolika z očkovaných a jak dlouho bude po očkování fungovat imunita a zda očkovaný nebude dál přenášet infekci na druhé (např. americké CDC nebo německý RKI). Evropská agentura léčiv měla s politiky více zvážit nedostatečnost údajů z klinic. studií, např. se vakcíny nezkoumaly ve vztahu k plodnosti, mateřství či kojení, tato fakta lze vyčíst z úředních dokumentů (např. EMA), jen nepatrně byli zahrnuti senioři a spíše v lepším zdrav. stavu. Proč MZ ČR nepublikuje průběžně (jako západ. země) vedlejší účinky u očkovaných?
|
Každý si musí pro sebe vyhodnotit zda se chce bát více Covidu anebo vakciny jejíž testování skončí 2023.
|
| |
A půjdete pak dělat ošetřovatele vy?
|
| |
Je dobře, že vakcinace nebyla nařízena befelem!!!Lidé nejsou blbí (většinou) a sami si svobodně rozhodnou, jestli se nechají „bodnout“, nebo ne. Tak je to prosté.
|
| |
Chtějí si počkat, jestli se přeci jen neobjeví nějaký problém – nikdo dnes neví, zda přínosy vakcíny jsou vyšší, než rizika, všechno jsou jen krátce ověřované odhady.Co je tedy na aplikaci principu předběžné opatrnosti špatného?
|
| |
Ať se nechá očkovat ten, kdo se potřebuje chránit. Pokud budou očkováni senioři v DD, není třeba aby byl očkovaný i personál. Jiná situace by byla, kdyby se jednalo o personál v zařízení, kde nelze klienty očkovat.
|
| |
Nevinná informace o „bezohledných“ ošetřovatelích před koncem článku… Spousta jich covid prodělala v první linii a to bez možnosti se mu vyhnout. Pohádková představa, že v LDN a domovech důchodců lze pracovat se stejnou úrovní ochrany jako na pracovištích intenzivní medicíny je zcela mimo realitu. Pokud už několik měsíců 8 hodin denně manipulujete s pozitivními klienty pouze s rukavicemi a rouškou, nezbývá vám, než se spoléhat na imunitu ať už bez nebo po prodělání… To je bohužel realita, naprosto vzdálená našemu běžnému vyhýbání se covidu.
|
Jsem přesvědčený, že mRNA vakcína Comirnaty, kterou se u nás nyní proti c-19 očkuje, není nebezpečnější, nežli kterákoli jiná běžně užívaná vakcína.
|
Jsem přesvědčený, že mRNA vakcína Comirnaty, kterou se u nás nyní proti c-19 očkuje, je mnohem nebezpečnější, nežli kterákoli jiná běžně užívaná vakcína
|
A jako na to máte hypotézu? Docela by mě to zajímalo, kde dle Vás na cestě mRNA do buňky či v průběhu translace spike-proteinu hrozí nějaké nebezpečí?
|
Taky by mě zajímalo nějaké hodnověrné rozebrání výhod a nevýhod u jednotlivých vakcín a také jejich reálná účinnost.
|
Imunogenita vakcín, které momentálně přicházejí v úvahu, je velmi dobrá, a faktickou účinnost = dlouhodobou schopnost ochránit před infekcí ukáže až delší sledování. U seniorů předpokládám vyšší účinnost vakcín s mRNA, nežli vakcín s adenovirovým vektore, poněvadž s tím mohou interferovat sérové protilátky proti adenovirů, kterých senioři za život potkali mnoho. Co se týče bezpečnostního profilu, tak se mi také více líbí mRNA vakcíny pro jejich jednoduchost, ale nechal bych se očkovat i Sputnikem, kdyby to měly být první vakcína, ke které bych se mohl dostat.
|
Děkuji za informaci. Mohl by jste pro nás ostatní vždy i dopsat, která vakcína je která (tedy ještě uvést i obchodní název, např. Atra – Zeneca nebo Pfizer). Takhle nevím která je která. Osobně mi přijde nejlepší vakcína, která využívá starý a vyzkoušený „nosič“ z každoročního očkování proti virovým chřipkám a je už mnoho let vyzkoušená a je k ním „připojena“ pouze aktivní část proti Cov-19. Alespoň takto jsem to pochopil z dostupných informací. Myslím, že se jednalo právě o Sputnik (ale nejsem si jist). Rád se nechám poučit. Děkuji.
|
Pfizer (Comirnaty) a Moderna = mRNA. AstraZeneca, Janssen, Sputnik = adenovirový nosič. Klasická vakcína založená na přímém podání antigenu bude proti c-19 k dispozici zřejmě o něco později – momentálně na ní pracuje např. Sanofi-Pasteur.
|
osobně bych dal nejvíc přednost klasické vakcíně s oslabenými kmeny, pokud by to šlo… ale chápu, že pro ohroženou skupinu seniorů je nejdůležitější jakékoliv očkování, které ji pomůže…
|
Napadá vás nějaký takový postranní úmysl?
|
Ale ti lidé mají pracovní smlouvu na ošetřovatele, ne na pokusného králíka – za co byste je vyhazoval?
|
V Německu odmíta 50% doktorů a sester vakcinu. Tady jsou ale větší odborníci kterí tvrdí že vakcina vyřesi vse. Nevyřeši
|
Vítejte v reálním světě, kde nikdy nic nefunguje na 100%. Vždy je to jen o ošetření rizik za přijatelnou cenu.
|
A je ta cena opravdu přiměřená?
|
Lenka zhubla 60 kilogramů. Cítí se líp než ve dvaceti
„Sklony k přibírání jsem dřív nikdy neměla. Vyrůstala jsem v době, kdy jsme neseděli u počítačů, ale celý den jsme lítali někde venku,“ vzpomíná Lenka. Zlom nastal, když poprvé otěhotněla a přibrala 50 kilogramů.
„Bylo to strašné, nemohla jsem se hýbat. Špatně se mi chodilo, byla jsem těžká a věčně zadýchaná. Jenže na to, abych řešila svou váhu, jsem moc času neměla, byla jsem tehdy s malou dcerkou sama a veškerou pozornost jsem věnovala jí,“ říká mladá žena, která později zažila šok, když šla bratrovi pomoct vybrat nové brýle.
„‚Brýle si můžete za týden vyzvednout sám, maminka s vámi jezdit nemusí‘,“ slyšela jsem od prodavače a málem omdlela. Vyrazilo mi to dech! Bylo mi dvaadvacet a vypadala jsem jako matka mého o dva roky mladšího bráchy! Bylo to tak kruté, že jsem se na místě rozhodla něco s tím udělat,“ líčí Lenka moment, který nastartoval v jejím životě zásadní změnu.
„Napadlo mě, že začnu běhat. Ale po 100 metrech s mými těžkotonážními 120 kily jsem měla plíce na chodníku a ze zátěže zvracela. A tak jsem začala hledat kvalitnější informace.
Četla jsem články o výživě, probrala jsem si znovu učivo biologie ze zdrávky, kterou jsem předtím studovala, a pomalu jsem se v tom začala orientovat,“ říká Lenka, která postupně shodila 20 kilo a pak se jí povedlo do života začlenit i sport. Ze začátku kolečkové brusle, plavání a skupinová cvičení.
„Dlouho jsem se pak zasekla na váze 90 kilo, ale vědu jsem z toho nedělala. Stihla jsem si ještě odskočit do porodnice, odkud jsem se vracela s krásnou holčičkou a jako bonus s úplně stejnou váhou jako před porodem.“
    |
Osud tomu však chtěl a přišel další životní zlom: „Dcerka si v den svých prvních narozenin strčila do pusinky vosu, která ji štípla. Nečekala jsem na nic a vyrazila s ní na pohotovost.
Jenže i navzdory panickému strachu o život dítěte jsem nebyla schopná vyběhnout mírný kopeček, který vedl k budově pohotovosti. Bezmoc, strach a zoufalství ovlivnily mé další rozhodnutí.
S dcerkou jsem tenkrát strávila tři dny v nemocnici a po návratu domů jsem znovu oprášila knihy o výživě,“ říká Lenka.
Předplatné můžete objednávat zde
A dodává: „Pohltilo mě to natolik, že ručička na váze brzy ukázala o 10 kilogramů méně a vědomosti o stravě, možnostech a fungování lidského organismu se staly mým koníčkem. Dodělala jsem si školu a nastoupila do nemocnice jako sestra. Jezdila jsem na kurzy o zdravém životním stylu a váha se postupně dostávala níž.“
Když pak před devíti lety zašla Lenka poprvé do posilovny, byla to tehdy trefa do černého.
„Bez cvičení by to byl marný boj, protože mě trápily obrovské přebytky kůže,“ ukazuje nám svou krásně vypracovanou postavu sportovkyně, pro niž se stal koníček profesí a která dnes ve svém vlastním fitku Fit LG centrum pohybu pomáhá lidem shazovat kila. Dokonce si splnila i další sen – závodila v soutěžích v bodyfitness.
„Medaili odsud nemám, ale už ten pocit, že jsem se na soutěž dostala, je pro mě obrovským vítězstvím. Největší úspěch bylo druhé místo na Mistrovství ČR v atletickém fitness a vítězství ve workoutových závodech. To je jeden z dalších důkazů toho, že když člověk po něčem opravdu moc touží a je ochotný pro to něco udělat, tak si svoje sny může splnit,“ loučí se s úsměvem sympatická trenérka.
VIDEO: Reportér Matěj Smlsal přibral přes 50 kilo, aby zažil ten pocit:
Sledovat další díly na iDNES.tv
DOLNI RAM
Přehled starších zpráviček
30.4. 2015 Dnešní Den pracoviště vyhlásila Komise OSN pro udržitelný rozvoj roku 1996.
Máte záchranářské pudy a opuštěné mládě si chcete vzít domů? Nedělejte to – většinou opuštěné není! …..
Možná jste již při jarních procházkách pozorovali nově narozená mláďata a hlavou se vám honilo, zda náhodou nejsou opuštěná. Záchranářské touhy a snahy pomoci ale raději držte na uzdě.
Ve většině případů jde o zdravá mláďata, kterým nejvíc pomůžete tím, že si jich nebudete všímat. Jejich rodiče o nich dobře vědí, ale nechtějí je prozradit predátorům.
Pokud ale ve vás hlodá pokušení vzít mládě domů, raději nejdřív zavolejte do záchranné stanice. Kde máte tu nejbližší se dozvíte z Mapy záchranných stanic.
„Mládě by nemělo dlouho přebývat u lidí doma. Snižuje se pak možnost jeho návratu do přírody. Při delším pobytu je dokonce i nemožné,“ vysvětluje František Včelák, vedoucí Stanice pro hendikepované živočichy v Libštátě na Semilsku s tím, že zvíře ztratí přirozené instinkty a navykne člověku. (Čtěte na stránkách ČR Sever)
Jaké byly první oceány: horké a kyselé ….. První oceány se na Zemi mohly objevit už asi 100 milionů let poté, co došlo k obří srážce s Theiou a vzniku Měsíce. Modrá planeta existuje asi 4,4 miliardy let – pokud tedy tehdy nebyla oranžovo-hnědá.
Země pokrytá moři funguje s pár přestávkami, kdy se změnila na sněhovou kouli. V počátečním období před 4,4 – 4 miliardami let také zřejmě docházelo ke srážkám s dalšími tělesy a modré oceány se mohly párkrát vyvařit.
Naštěstí celkově měla Země vody dost, aby nějaká zbyla i do stabilnějšího období. Pro srovnání, i měsíce Jupiteru Europa a Calysto byly tehdy zřejmě pokryté desítky kilometrů tlustými kapalnými oceány vody, krytými krustou ledu.
Povrchová voda byla tehdy ve sluneční soustavě prostě běžnější než dnes.
Takže: Už před 4,4 miliardami let byla Země zřejmě modrá (voda je modrá nebo alespoň namodralá i bez odrazu oblohy), s oceánem hlubokým asi 1,5 km po celé ploše. Jen tu a tam vykukovaly nad hladinu vulkány, které dýmaly a voda se kolem nich vařila. Jak ale první oceány vypadaly a jak se lišily od současných?
Za prvé, dno bylo ještě aktivní a teprve vychládalo. Voda tedy zřejmě vřela, alespoň někde, obecně byl oceán teplejší než dnes.
Za druhé, slanost se měnila. Na začátku byla asi jen voda a minerály se teprve rozpouštěly. Na druhé straně v teplejším oceánu se toho obecně mohlo rozpustit více (nejen kuchyňské soli).
Dnes se velké množství soli nachází jako vyschlá ložiska pod pevninou, když ale pevnina neexistovala, zřejmě bylo vše ve vodě – té ale zase bylo celkově víc než dnes. Za horní hranici pro NaCl v prvotním oceánu se pokládá zhruba dvojnásobek dnešní hodnoty.
Mnohem více bylo ale (asi) rozpouštěného hořčíku a vápníku a (určitě) dvojmocného železa.
Za třetí, pH. Atmosféra byla plná oxidu uhličitého, takže i když ten byl v horké vodě rozpustný méně než při dnešních teplotách, i tak nasycený roztok CO2 první oceány výrazně okyseloval. (Čtěte na stránkách Science WORLD)
Superpotraviny – znáte je? ….. Velmi často se můžeme setkat u některých doplňků stravy či potravin jako takových (například semínka či sušené plody některých rostlin) s označením “superpotraviny”, v anglicky psané literatuře “superfoods”.
Definice superpotravin není jednoznačně stanovená, ale dá se říci, že se jedná o potraviny, které jsou bohaté na vitamíny, minerální prvky, stopové prvky, aminokyseliny, enzymy, vlákninu, antioxidanty a další složky.
Dá se o nich říci, že jsou vítaným doplněním a obohacením jídelníčku pro ty, kdo chtějí žít zdravě.
Důležitým znakem pro tento nový typ potravin je to, že většina z nich pochází ze zemí mimo Evropu. Z tradičnějších potravin se uvádí některé druhy citrusového ovoce či ryb.
Jedním z možných důvodů, proč část potravin pochází z pro nás exotických krajin, je to, že moudrost matky přírody připravila koncentrovanou zásobu vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek v těchto druzích potravin pro její obyvatele, kteří často museli přežívat v nehostinných a drsných podmínkách.
Právě náročné podmínky, jako např. pouště, tropické pralesy nebo nadmořská výška, donutily plodiny zadržovat v sobě co možná nejvíce důležitých látek, aby v takovém prostředí mohly vůbec přežít.
Seznam superpotravin je dlouhý a velmi různorodý, není jednotný a v podstatě každý autor, který tento seznam uvádí, v článku do něho na rozdíl od dalších něco přidá a něco naopak ubere.
Nicméně můžeme uvést nejznámější z nich a zmínit některé jejich přínosy pro naše zdraví. (Čtěte na stránkách CelostniMedicina)
Číslo týdne: 3/4. Chceme-li zabránit nebezpečné změně klimatu, musíme ponechat v zemi 3/4 zásob fosilních paliv, říkají elitní vědci a ekonomové ….. Pokud chce lidstvo zabránit nebezpečné změně klimatu (tedy růstu teploty o více než 2 stupně), musí nechat v zemi 75 procent současných zásob uhlí, ropy a zemního plynu.
Shodli se na tom přední vědci a renomovaní ekonomové – jako třeba bývalý šéfekonom Světové Banky Nicholas Stern nebo ekonomický poradce generálního tajemníka OSN Jeffrey Sachs.
Podle zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která je výsledkem celosvětového souhrnu vědeckých prací a poznatků, je jistota 95 procent, že větší část změny klimatu je důsledkem činnosti člověka (tedy zejména spalování fosilních paliv).
První desetiletí 21. století bylo nejteplejším od roku 1850 a tání ledu v Grónsku a Antarktidě se výrazně zrychlilo. Oceány se okyselují a jejich hladina stoupá stále rychleji. To ohrožuje oceány jako klíčový ekosystém. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných v důsledku častějších povodní, vln veder a sucha a snížené produkce potravin.
Rok 2014 byl nejteplejším v historii měření. Zároveň se však zastavil růst emisí skleníkových plynů, přestože ekonomický růst pokračoval.
V globálním měřítku a v rozvíjejících se ekonomikách (jako například v čínské) se potvrdilo to, co platí ve vyspělých zemích včetně České republiky už nějakou dobu – ekonomický růst vůbec nemusí doprovázet vysoké znečištění. (Čtěte na stránkách Hnutí DUHA)
Bylinky v kuchyni: Majoránka ….. Kdo by neměl rád tuto krásně provoněnou bylinku, vždyť je vedle petržele a pažitky tím nejznámějším a nejdůležitějším kuchyňským kořením. Používá se čerstvá i sušená, ale vždy úsporně, neboť má silné aroma.
Pro kuchyňskou potřebu stačí tři až čtyři rostlinky, které se lehce vypěstují ze semene. Majoránka vyžaduje lehkou, výživnou půdu. Semena se vysazují od března do dubna do velkého květináče, bedýnky nebo záhonu. Semeno se jen zlehka pokryje zemi a již během tří týdnů klíčí, je-li na teplém a slunném místě. Majoránka nemá ráda stinnou, studenou půdu a těžkou jílovitou půdu.
Zem okolo bylinky je třeba často kypřit a zbavovat plevele, roste do výše 30–50 cm a pozná se podle lodyhy, porostlé chloupky a malých oválných lístků s krátkými řapíky. Sklízí se po celé léto. Nejlépe se odřezává časně zrána nebo pozdě odpoledne. Je však třeba dbát, aby se majoránka rychle usušila.
Dnes už si klasickou českou kuchyni bez této bylinky nedovedeme představit. Jak by asi chutnaly klobásy, jelítka a jitrnice bez majoránky, zjemňuje chuť játrovým knedlíčkům, husí a kachní pečeně, vepřového, jehněčího, bramborové polévky, bramboráků a salátu, pokrmů z hub a masové polévky. Je vhodná do luštěnin, do rybích salátů, na toasty a k sýrům.
V dietě nahrazuje sůl a posiluje žaludek. A na závěr jeden recept na klasickou bylinkovou směs:
Svazek petrželky, dva stonky majoránky, dva stonky tymiánu, citronová šťáva, olivový olej a trochu pepře. Ať Vám den krásně voní majoránkou… (Čtěte na stránkách Velká Epocha)
Nepijte to, ztloustnete! EU chce varovat pijany alkoholu ….. První v konzumaci piva, třetí ve spotřebě alkoholu celkově. Češi patří dlouhodobě mezi největší pijany v Evropské unii.
I kvůli naší náklonnosti k alkoholu se teď Unie snaží proti popíjení v členských zemích bojovat. A nebyl by to Brusel, kdyby na to nešel od lesa. Na lahvích piva, vína a tvrdého alkoholu se má nově objevit údaj o kalorické hodnotě nápoje.
Protože ta je – zejména u destilátů – vysoká, měla by kupujícího odradit.
Pijte vodu, pijte pitnou vodu a nepijte rum! zpívá v oblíbeném hitu písničkář Jaromír Nohavica. A něco podobného se nám nyní snaží říct i Evropská unie. Na tvrdou nesmlouvavou kampaň, podobnou té protikuřácké, ale v případě alkoholu nemá odvahu. Proto začíná opatrně.
Na alkoholických nápojích hodlá do budoucna prosadit i informaci o kalorické hodnotě. Ta by byla uvedena na každé lahvi piva, vína a tvrdého alkoholu, podobně jak tam nyní stojí údaje o objemu lahve a percentuálním množství alkoholu.
Cíl je jasný – od alkoholu alespoň část lidí odradit.
„Evropská unie v tuto chvíli nemá žádnou společnou alkoholovou strategii. Legislativní návrh, který máme na stole, je apel na Evropskou komisi, aby ji připravila. Mimo jiné by měla rozhodnout také o tom, zda se budou na alkoholické nápoje psát údaje o nutričním obsahu,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
Jestli europoslanci apel odhlasují, očekává Poc zavedení novinky nejdříve příští rok, spíše však později. On sám by byl pro. „Jestliže máme právo vědět jaký kalorický a nutriční obsah obsahují standardní potraviny včetně jakékoli limonády, tak proč bychom neměli tu informaci mít na plechovce piva nebo lahvi vína,“ uvedl europoslanec.
(Čtěte na stránkách Agris)
Tak co nám asi dobrotivá EU navrhne příště? Co třeba omezit televizi nebo mobilní telefony, neb se z toho blbne?
Matematický důkaz je věčná jistota ….. Pojem důkaz zná patrně každý. Je to slovo, které používáme naprosto běžně, i když patrně v poněkud jiném významu, než o jakém pojednává tento článek.
Důkaz se používá například v justici – například jestliže má být někdo odsouzen za spáchání trestného činu, musí existovat jasný důkaz, který jeho vinu dokládá.
Důkazem tedy rozumíme skutečnost (hmotnou či nehmotnou), díky které můžeme jednoznačně potvrdit, že dotyčný čin se stal tak, jak obžaloba předpokládá, a že ho opravdu spáchal obžalovaný.
Pokud takový důkaz nemá obžaloba k dispozici, pak soud dle zásady „in dubio pro reo“ – v případě pochybností ve prospěch obžalovaného, musí zprostit obžalovaného viny pro nedostatek důkazů.
Důkazy se v právu používají nejen v oblasti práva trestního, ale také práva obchodního, občanského a dalších. Jestliže byste například chtěli někoho žalovat o peníze, pak musíte předložit důkaz toho, že na takové peněžní plnění máte ze strany žalovaného opravdu nárok.
Důkaz v přírodních vědách … Jiný význam má pojem důkazu v přírodních vědách. Abychom například přijímali fyzikální teorii jako platnou, musíme k takovému tvrzení mít důkaz. Důkazem tedy rozumíme experimentální ověření toho, že daná teorie opravdu popisuje realitu, že její předpovědi týkající se reality jsou v souladu s tím, co vidíme či měříme.
Albert Einstein publikoval svou světoznámou obecnou teorii relativity v roce 1915. Byla to teorie, která představovala průlom ve fyzikálním myšlení. Nebyla totiž pokračováním a upřesněním dosavadních představ o světě kolem nás, ale naopak se stavěla proti všem dosavadním teoriím. Je však pravdou, že dokázala vysvětlit nesrovnalosti dosavadních teorií s pozorováním.
Učinila však také předpovědi nových jevů – takzvaného ohybového efektu, při kterém se světlo vzdálených hvězd ohýbá při cestě kolem velmi hmotného tělesa, takže pozorovatelé vidí tyto vzdálené hvězdy jinde než v případě, že by jejich světlo ohýbáno nebylo.
V tomto případě bylo tímto objektem Slunce a připadlo jednomu z nejvýznamnějších vědců té doby, siru Arthuru Eddingtonovi (v té době ještě sirem nebyl, do rytířského stavu byl povýšen až v roce 1930), který odcestoval na Princův ostrov u afrického pobřeží, aby dne 29.
května 1919 sledoval zatmění Slunce a dokázal, že světlo hvězd procházející kolem Slunce je opravdu ohnuto. Pečlivá měření velkého vědce byla jasná – předpoklady obecné teorie relativity se ukázaly jako platné. Teorie byla ve fyzikálním smyslu slova dokázaná.
(Čtěte na stránkách VTM)
Výzkum Princetonské university: v USA už není demokracie ….. USA už nejsou demokracií, protože politická rozhodnutí, která přijímá vedení země, už neslouží občanům, ale zájmům hrstky osob představujících tzv. ekonomickou elitu. Tento závěr princetonských vědců označuje německý list Deutsche Wirtschafts Nachtrichten (DWN) za „ohromující“,
- Výsledky výzkumu, který provedla jedna z nejstarších a nejprestižnějších amerických universit, jsou „důležité z pohledu zahraniční politiky: pokud se Amerika vměšuje do nějakého konfliktu, jako, například, nyní do konfliktu s Ruskem, tak vláda USA tak nečiní v zájmu amerického lidu, ale v zájmu komerční výhody“, píše list.
- Hlavním výsledkem výzkumu je to, že politická a občanská uskupení zastupující zájmy Američanů, a také většina samotných amerických občanů, „mají jenom minimální vliv na politiku své země, ale spíše nemají vliv žádný“, cituje DWN autora výzkumu Martina Gilense, který ho provedl společně s Benjaminem Pagem ze Severozápadní university.
- Vědci, kteří prostudovali obrovské množství sociologických průzkumů, došli k závěru, že hlavní princip americké ústavy spočívající v podřízení moci vůli většiny, není v praxi nijak realizován.
„Naše analýza ukazuje, že většina Američanů má na politiku zcela nepatrný vliv. Rozumí se, že Američané mají právo hlasovat, svobodu slova a svobodu shromažďování.
Nicméně, protože státní moci dominují mocné ekonomické organizace a malá skupina vlivných politiků, vyvolávají nároky Ameriky na to, aby byla považována za vzor demokratické společnosti, značné pochybnosti“, píše Gilens.
Závěry vědců se musí stát vážným varováním pro evropské vůdce, domnívá se list. Problémy a konflikty, se kterými se dnes svět střetává, jsou v mnohém způsobeny politikou USA, která už dávno obsluhuje zájmy omezeného okruhu osob. (Čtěte na stránkách Czech Free Press)
Unikát v Horním Jiřetíně ….. Jan Baptista Mathey byl malířem a dvorním architektem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna a působil v Čechách na sklonku 17. století. Za jednu z jeho nejlepších staveb vůbec je považován kostel svatého Františka Serafinského u Karlova mostu v Praze.
Další jeho významnou stavbou je například i známý šternberský letohrádek Troja. Jan Baptista Mathey však působil i v severních Čechách.
Konkrétně v Horním Jiřetíně, tedy městě, které je spíš než architektonickými skvosty známo těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří.
Že se ale toto město pyšní unikátním římskokatolickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie vystavěným právě Janem Baptistou Matheyem, známo už moc není. (Čtěte na stránkách 21@století)
Nutrivigilance: Projekt za 60 tisíc, který nikdo nezná
Centrum zdraví, výživy a potravin, které spadá pod Státní zdravotní ústav (SZU), spustilo na internetu v první polovině roku 2014 nový projekt s názvem Nutrivigilance CZ.
Nejde o stránku s logopedickým cvičením, jak by komplikovaný název mohl naznačovat, ale o web, který sbírá informace o negativních zdravotních účincích po konzumaci potravin, u nichž není plně historicky známé působení na lidský organizmus.
Jde o potraviny nového typu, doplňky stravy a potraviny s přídatnými látkami („éčky“).
Jedná se o takové potraviny či složky, které před rokem 1997 nebyly ve významné míře v Evropském společenství pro lidskou spotřebu používány. Patří sem:
- potraviny a složky potravin s novou nebo záměrně modifikovanou primární molekulární strukturou
- potraviny a složky potravin skládající se nebo izolované z mikroorganismů, hub nebo řas
- potraviny a složky potravin skládající se z rostlin nebo izolované z rostlin a složky potravin izolované z živočichů, s výjimkou potravin a složek potravin získaných tradičními metodami šlechtění a chovu, jejichž bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním jako potravin
- potraviny a složky potravin, u nichž byl použit výrobní postup, který není běžně používán a který způsobuje významné změny ve složení nebo struktuře potravin nebo složek potravin, což ovlivňuje jejich výživovou hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek
Příklady PNT, či složek PNT: Morinda citrifolia – NONI juice, semínka Chia, ořechy Nangai, fytosteroly, koagulovaná bílkovina a hydrolyzát z brambor, salatrimy, olej ze semen Allanblackia, trehaloza a izomaltuloza, lykopen produkovaný plísní Blakeslea trispora, lykopen z rajčat, astaxantin z řas…
Doplňky stravy
Doplňky stravy jsou potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci. Obvykle jsou upraveny do formy kapslí či tobolek, pastilek, tablet, dražé, sáčků s práškem, ampulek s tekutinou, kapek nebo jiných jednoduchých forem tekutin a prášků.
Potraviny s přídatnými látkami („éčky“)
Přídatné látky, jinými slovy aditiva či „éčka“, jsou složky, které se do potravin přidávají pro zlepšení jejich vlastností, např. pro zvýraznění chuti, barvy, lesku, vůně, pro delší trvanlivost apod.
Některé přídatné látky jsou zároveň obsaženy jako přirozeně se vyskytující látky v mnoha potravinách, např. riboflavin (E 101), karoteny (E 160a), antokyany (E 163), kyselina octová (E 260), kyselina askorbová (E 300).
Jiné jsou vyrobeny uměle.
Zdroj: Nutrivigilance
Také byste rádi věděli, kolik lidí se osypalo po tom, co snědli plody goji, jak moc lidem škodí pomazánky nacpané haldou přídatných látek? Kdo by nechtěl, tyhle údaje by v teoretické rovině mohly vést k pročištění trhu s potravinami… Jenže to by nějaká získaná data musela být a musela by mít nějaký pevný základ, na kterém se dá dále stavět. Základy Nutrivigilance se však zdají být vratké jak žebřík v písku. Navíc tenhle web prakticky nikdo nezná a za sedm měsíců fungování do jeho databáze přispělo jen třináct lidí. Co taková sranda stojí, a proč bude dál „fungovat“, jsme se ptali přímo u vedoucího Centra zdraví, výživy a potravin profesora Jiřího Rupricha.
Bolí mě svaly, to bude asi po chia semínkách. Prozkoumejte to
Pojem nutrivigilance lze do češtiny přeložit jako zdravotní bdělost nad potravinami. A protože za posledních dvacet čtyři let se počet výrobků v obchodní síti zvýšil ze zhruba 3500 na 350 000 (položky dostupné na trhu EU a tedy i ČR), je třeba být ostražitější než kdy dřív.
„Všechny “nové” potraviny, či dokonce jejich jednotlivé výrobní šarže, nelze z hlediska negativního působení na lidský organizmus předem nezávisle otestovat, a proto se mohou v populaci milionů jedinců objevit po jejich konzumaci neočekávané nežádoucí zdravotní reakce, které mohou vést i k vážnému poškození lidského zdraví,“ vysvětluje důvod vzniku této databáze profesor Jiří Ruprich.
Jenže ony ne všechny nežádoucí reakce se vyskytnou hned, mohu sníst goji v salátu k večeři, ke snídani si dám pohankovou kaši s ořechy Nanga a v poledne se osypu po svíčkové. Která potravina za mé pupence může? Nebudou hlášení lidí tak trochu zkreslující? „Každá informace může být zkreslující.
Ale představte si, jak by dopadly třeba pojišťovny. Dávno existují sofistikované informační systémy, které umožňují práci i s informacemi zatíženými nejistotami.
Díky účelně sestavené metodice hodnocení, možnosti zpětného kontaktu spotřebitele, případně ošetřujícího lékaře, a porovnání hlášení mezi sebou lze možnost zkreslení snížit na minimum,“ tvrdí Jiří Ruprich.
Propagace? Směšná
Vir porazíme, až se promoří 70 procent populace, říká přední imunoložka
Podle posledních údajů v České republice stále přibývají noví uzdravení a počet nových případů nestoupá tak strmě jako v jiných zemích. Znamená to opravdu, že by vláda měla mírnit zavedená opatření proti šíření koronaviru? A máme se bát promořování, o kterém se od pondělí intenzivně diskutuje?
„Koronavirus tady bude, nezmizí, uklidní se. Zůstane v některých lidech, kteří nebudou mít příznaky, přesto ho budou mít. Nebo může zůstat ve zvířatech.
Musíme počítat s tím, že se někdy zase objeví a bude tu epidemie.
Ale pokud by došlo k další vlně nebo zcela nové epidemii, tak budeme mít větší zkušenosti a lépe to zvládneme,“ uvedla v živém rozhovoru na Seznam Zprávách přední česká imunoložka Blanka Říhová.
Odpovídala v něm i na dotazy diváků a čtenářů. Například na to, kdy virus porazíme?
„Abychom virus porazili, mělo by se promořit 70 % populace,“ uvedla Říhová.
Nejzajímavější odpovědi jsme už v průběhu vysílání zaznamenávali níže. Celý rozhovor přineseme v příštích hodinách i v textové verzi.
2:15 Koupili jsme si čas díky restriktivním opatřením a křivka počtu nakažených se vyvíjí dobře. Jaká by byla vaše rada pro další období?
Čísla jsou skutečně dobrá. Roušky jsme začali nosit včas, mnohem dříve než v jiných státech, což je ku pochvale. Nadále platí, že bychom měli co možná nejvíce dodržovat ta nařízení. Tedy nadále nosit roušky, chodit co nejméně ven, pokud nemusíme. Zbytečně se nevystavovat té infekci. Nosit roušky, rukavice.
Určitě jít si zasportovat, jet na výlet, jít na procházku. Zejména pro rodiny s dětmi je to způsob, jak se vrátit k normálu.
5:00 Dá se srovnat český přístup se zahraničím? Například Švédskem nebo Velkou Británií?
Se Švédskem je to obtížnější, tam teprve s restriktivními opatřeními začínají. Ale je vidět, že český model se oproti britskému osvědčuje lépe. My máme okolo pěti tisíc nakažených. Kdybychom šli podobným vývojem Itálie, Španělska nebo Velké Británie, máme jich padesát tisíc.
6:40 Máme se bát promořování?
Já jsem se na první poslech toho slova samozřejmě také trochu lekla. Ale pan profesor Prymula tím myslel to postupné uvolňování různých karanténních opatření. Doteď to bylo vycházejte s rouškou, rukavicemi, případně brýlemi co nejméně.
Teď je to vycházejte opět s rouškami a rukavicemi vy, kdož si myslíte, že nemáte zdravotní obtíže. Tedy nejste astmatici, s oslabeným imunitním systémem třeba po transplantaci.
A je na rozhodnutí každého, jak moc se budeme vystavovat infikovanému prostředí.
Takže stačilo by diplomatičtější slovo než promoření.
8:30 A jak byste to nazvala?
Postupné vystavení se možné nákaze. My si musíme uvědomit, že ten virus nezmizí, že tu bude pořád. Nejdřív mě vyděsilo, že já se budu muset také jednou třeba infikovat. Ale pak jsem si uvědomila, že s ochrannými opatřeními jako jsou roušky bude to vystavení viru malé a organismus zareaguje a lépe se přizpůsobí, než při nějakém velkém zásahu.
13:40 Jak se chránit, zvlášť když patříte do více ohrožené skupiny 60 plus?
Určitě posilovat imunitu. A to je pro všechny, nejen pro 60 plus. Chodit hodně ven. Z vitamínů jsou to určitě B, C a D.
Béčko je droždí, céčko pomeranče a kiwi třeba, a D pak sluníčko, kterého je v těchto dnech dostatek. Důležité je také vycházet s ochrannými pomůckami. Nestresovat se zbytečně. Situace je vážná, ale není kritická.
Máme to tu dobře zařízené. Nebezpečí není akutní, jsme mu vystavení všichni, ale není to akutní.
15:50 Jak nebezpečný je koronavirus v těhotenství?
U těhotných je to složitá situace. Imunitní systém u nich prochází mnoha vlnami. Musí se přizpůsobovat miminku, a když se dítě narodí, imunitní systém je rozkolísaný. Těhotné ženy by na sebe měly dávat větší pozor.
20:30 Bude tu koronavirus pořád? Podaří se jej porazit a zmizí?
Koronavirus tady bude, nezmizí, uklidní se. Zůstane v některých lidech, kteří nebudou mít příznaky, přesto ho budou mít. Nebo může zůstat ve zvířatech. Musíme počítat s tím, že se někdy zase objeví a bude tu epidemie.
Ale pokud by došlo k další vlně nebo zcela nové epidemii, tak budeme mít větší zkušenosti a lépe to zvládneme.
Všimněte si, že Tchaj-wan, který měl zkušenosti se SARS z počátku milénia, to zvládl velmi dobře.
Až zvládneme tuto hektickou část, vrátíme se k normálnímu životu. Možná si chvíli budeme mýt víc ruce.
22:05 Jak dlouho bude promořováni společnosti trvat?
Promoření může trvat měsíce. Jeden dva, nebo i více. A tím se dostanu k té předešlé otázce, kdy vir porazíme. Abychom virus porazili, mělo by se promořit 70 % populace.
25:03 Dá se srovnávat koronavirus s chřipkou?
Na začátku té epidemie jsem se s tím setkávala často, že to je jako chřipka. Problém s tímto virem je, že je velmi infekční a zasáhl celý svět ve velmi krátké době. Byť u nás jsou pořád čísla relativně příznivá.
Navíc koronavirus, jak se ukazuje, probíhá vícefázově. Nejdřív se pacientům udělá dobře a pak se jejich stav zase zhorší. To u chřipky není.
U koronaviru je ta imunitní reakce na jeho přítomnost v mnoha případech extrémně bouřlivá a může organismus nakaženého člověka velmi poškodit, ne-li dokonce zabít. Chřipka není nikdy tak dramatická jako je koronavirus.
30:00 Jak se liší promoření a očkování?
Promoření je živelné, očkování je očkovací látkou, o které příslušná firma ví, kdy a kolik se má dávat. To se u promoření neví.
Promoření se dá dělat, když je zásoba účinného léku. A to nebude jistě alespoň rok.
38:40 Nebylo by lepší dřív otevřít větší obchody kvůli snazšímu dodržování odstupů?
Souhlasím s tím, že se ve velkých obchodech dodržují rozestupy lépe. Rozumím ale tomu, že u malých obchodů je to snaha o záchranu živnostníků.
41:40 Je bezpečné nyní nechat očkovat dítě?
Očkování dětí bych se tak na 4 až 6 týdnů vyhnula. V zásadě by ale nemělo ovlivňovat reakci na koronavirus.
45:00 Můžeme spoléhat na teplé počasí, že epidemii pomůže zastavit?
Já myslím, že můžeme. Už jen tím, že můžeme ven, což posiluje imunitu a zlepšuje náladu, což zase bojuje proti stresu.
Můj odhad je, že do poloviny června budeme podle mě za vodou. Dokonce ani roušky podle mě už v červnu nebudeme potřebovat.