Křemík a jeho vliv na naše zdraví

Organický křemíkje jeden z hlavních prvků všech živých organizmů: je obsažen v tkáních, krvi, v kostech, chrupavkách, brzlíku, cévních stěnách, játrech, nadledvinkách, slinivce břišní. Organický křemík hraje v lidském těle klíčovou roli.

• Atomové číslo Křemíku je : 14 Konfigurace: (Ne) 3S2 p2
• Teplota varu: 2600 Fyzikální vlastnosti: teplota tání: 1420
• Charakteristika

Křemík je lesklý, tvrdý, šedý polokov, nerozpustný ve vodě, s vysokou teplotou tání. Jeho krystalová struktura je podobná struktuře diamantu. Je druhý nejrozšířenější prvek v zemské kůře (26 hmotnostních %).

Pro anorganickou chemii má velký význam a to skoro takový význam jako uhlík pro živou přírodu. Křemík jak prvek připravil již v roce 1911 Gay Lussac redukcí fluoridu křemičitého draslíkem.

Byl to beztvarý a nečistý křemík.

V čisté formě ho získal v roce 1824 J.J. Berzelius. V současnosti se technický křemík vyrábí redukcí křemene koksem v elektrické peci přidáním železa při 2000C. Vzniklé ferosilicium je může obsahovat 15 – 90% křemíku a je vhodný dezoxydačný prostředek při výrobě železa. Zcela čistý křemík se připravuje redukcí chloridu křemičitého zinkem.

Křemík je nezbytný pro správné fungování tkání a buněk. Také je nepostradatelný pro syntézu vitamínu B1 v lidském organismu.

Je to esenciální stopový minerál, který kontroluje přenos nervových impulsů a příznivě přispívá k posilnění kostí.

Křemík je také nepostradatelný pro růst nehtů, vlasů a zubů a také chrání kůži před známky stárnutí a proto je právem nazýván minerálem krásy.Křemík je také užitečný při hojení kožních a slizničních onemocnění a při tuberkulóze.

Nedostatek křemíku – příznaky

Deficit křemíku způsobuje u zvířat poruchy růstu a deformity kostí. Nedostatek křemíku u lidí může vést k měkkým lámavým nehtům, oslabení či vypadávání vlasů, tvorbě vrásek, špatnému vývoji kostí, osteoporóze (řídnutí kostí) s tím spojená i vysoká lámavost kostí. Mazi hlavní příznaky nedostatku křemíku patří přecitlivělost na chlad, někdy je pociťován i v ústech.

Kde se křemík vyskytuje Křemík se vyskytuje v zemské kůře. Horniny křemičitany ho obsahují až 90%. Předpokládá se, že z magmatu se vylučovaly nejprve tetrahydrogenkremičitany a teprve další krystalizací vznikaly dihydrogenkremičitany a polykremičitany a až nakonec se vylučoval čistý oxid křemičitý – křemen.

Zdroje křemíku pro organismus Denní doporučená dávka křemíku je mezi 20-40 mg. Hlavními zdroji jsou jablka, dýně, celer, mandle, rozinky, syrové zelí, cibule, pomeranče, třešně, penatové ořechy, červená řepa, karotka, čekanka, lilek, okurka, ryby, med a zrna. Pro zvýšení jeho příjmu je vhodné jíst celozrnné obiloviny, protože ty obsahují lehce vstřebatelný křemík.

Použití Historie chemie křemíku je spojena s sklářským a keramickým uměním. Sklo je jedním z nejstarších výrobků lidstva. Už v hrobkách egyptských mumií se nacházejí skleněné perly. Zachovaly se římské skleněné vázy z modrého skla a také umělecké mozaiky ruských sklářů.

Oblázky, křemen a křemenný písek používali dávní Egypťané, Asyřané a Féničané jako suroviny pro sklárny k výrobě uměleckého skla. I v současnosti je čistý křemenný písek základem výroby skla. Mletý písek nebo křemen se taví ve sklářské vaně s potaší, se sodou nebo s vápencem.

Tímto způsobem se získávají různé druhy skloviny: sodné sklo pro výrobu tabulí a lahví, nebo draselné žáruvzdorné sklo na výrobu chemických nádob. Ale také i olovnaté sklo s vysokým indexem světelného lomu na výrobu broušeného, křišťálového skla, pro výrobu čoček, brýlí i štrasu s diamantovým lomem, kterým se napodobují diamanty.

Roztavená sklovina je dále zpracovávána litím, foukáním, nebo lisováním. Český sklářský průmysl má světovou pověst zejména ve výrobě křišťálového skla, uměleckého skla a korálků. Z taveného křemene se lisováním vyrábí křemenné kelímky a misky, které odolávají teplotě až 1200C, křemenné trubky na termočlánky a lampy horského slunce.

Některé odrůdy křemene jsou známé drahokamy. Kromě průzračného křišťálu (marmarošské diamanty), ze kterého se zhotovují hranoly na optické přístroje jsou to četné obarveny odrůdy: žlutý citrín, hnědá záhněda, růžový růženín, fialový ametyst, červený karneol, černý Morión.

Z amorfních odrůd křemene je to pazourek, ze kterého prvobytný člověk zhotovoval nože, sekery, hroty šípů a kopií i křesadla. Polodrahokamů odrůdy: opály, acháty, chalcedon, onyx, sardonyx a jiné dodávají ložiskům jemných měřicích přístrojů a hodinek trvanlivost.

Sloučeniny S uhlíkem se křemík slučuje na karbid křemíku – karborundum. Pro svou tvrdost se používá jako technický brousící a leštící prostředek a pro vysokou teplotu tání a velký elektrický odpor je vhodný pro výrobu silitových tyčinek pro odpory do elektrických pecí. Ze slitiny hliníku s křemíkem Siluminu se vyrábějí rychlostní skříně a hlavy valcoc a motorů.

Ze sloučenin křemíku se v domácnosti používá křemičitan sodný – vodní sklo na konzervování vajec. Vzdušný oxid uhličitý z něj vylučuje rosolovitou kyselinu křemičitou, která ucpe póry vajíčka, takže se nemůže kazit. Vodním sklem se impregnuje i dřevo, kulisy a opony v divadle proti ohni, je součástí sklářského tmelu a ve slévárenství se používá pro vytvrzování formovacích směsí.

Křemen a křemičitany rozpouští jen kyselina fluorovodíková, přičemž uniká plynný fluorid křemičitý nebo se tvoří kyselina hexafluorokřemičitá.

Zajímavé jsou sloučeniny křemíku s vodíkem – silany, např. monosilán a disilán jsou plyny, trisilán a tetrasilán jsou kapaliny. Jsou velmi reaktivní a na vzduchu se samovolně zapalují.

Organické sloučeniny křemíku – silikony se používají jako tlakové kapaliny v brzdách, hydraulických lisech, silikonové pryskyřice se používají při výrobě vrstevních látek, např. izolačních vrstev, ochranných laků.

Funkce

Křemík je potřebný pro tvorbu kostí (spolu se zinkem a mědí), pojivových tkání zdravých nehtů, kůže, vlasů, podporuje zabudovávání vápníku do kolagenové matice v počáteční fázy stavby kostí, chrání před osteroporózou. Je důležitý pro udržení pevnosti cév a hraje hlavní roly při prevenci srdečně – cévních onemocnění, chrání před lámavostí drobných cév a zvyšuje jejich pružnost.

Chrání před alergiemi. Kyselina křemičitá aktivuje fagocytózu ( podobně jako selen), podporuje hojení ran, léčí záněty a posiluje imunitní systém, tlumí škodlivý vliv hliníku a chrání před Alzheimerovou nemocí. Chrání před tvorbou močových kamenů a před záněty močových cest. Chrání před krvácením při léčení tuberkulózy plic a při jejich zánětech.

Příznaky při nedostatku Nedostatek křemíku v organismu se může zpomalit růst, vývoj kostí zubní skloviny, způsobuje poruchy tvorby kolagenu, kostí, zdravé kůže a cév, při jeho nedostatku dochází k osteoporóze, vypadávání vlasů, lámavosti nehtů, stárnutí pokožky, ateroskleróze, ke zvyšování lámavosti a propustnosti cév včetně vlásečnic, zpomaluje se hojení ran a hnisavých ohnisek. Nedostatek křemíku urychluje stárnutí a zhoršení kvality života. Nízkou hladinu křemíku mají i lidé postižení tuberkulózou.

Nedostatek křemíku v organismu je zapříčiněn zejména nízkým obsahem křemíku v potravinách pěstovaných na půdách s nízkým obsahem křemíku, ale i průmyslovou úpravou potravin, při které se snadno vyplavitelné složky křemíku ve vodě z potravin vyplavují. Proto je třeba obsah křemíku sledovat a doplňovat.

1. 
2. Organický křemík – koloidní roztok pro vnitřní použití Pomáhá zvládat bolesti kloubů, zabraňovat vzniku osteoporózy a tvorbě vrásek, pokožka je hladká, zdravá a prokrvená, vlasy jsou lesklé, pružné a nevypadávají, pevnější nehty a méně křehké, regeneruje sliznici dýchacího a trávicího ústrojí.

Množství křemíku přijímaného v potravě neustále klesá. Tento pokles je způsoben moderní produkcí potravin, manipulací s vodou a její čištěním a výrobou zeleniny v hydrofobním prostředí. Proto je třeba obsah křemíku sledovat a doplňovat vhodnou úpravou jídelníčku, případně užíváním výživových doplňků.

Při nedostatku křemíku v organismu se může zpomalit růst, vývoj kostí, zubní skloviny, způsobuje poruchy tvorby kolagenu, kostí, zdravé kůže a cév, dochází k osteoporóze, vypadávání vlasů, lámavosti nehtů, stárnutí pokožky, ateroskleróze, ke zvyšování lámavosti a propustnosti cév včetně vlásečnic.

/doplnky-stravy/58-organicky-kremik-power-si.html

POWER Si+ (monometylsilanetriol) na rozdíl od minerálního křemíku obsahuje ve své molekule atomy uhlíku. V takové podobě mluvíme o organickém křemíku, který je velmi snadno přijatelný lidským organismem (až 70%).

Tato molekula je určitým druhem ionické kompenzátoru celého organismu, který dodává buňkám energii, aby se mohli bránit proti všem typům agresí.

Zároveň u poškozených buněk dochází k obnovení pružnosti stěn, takže buňky mohou přijímat výživu a vypuzovat ze svého středu nepotřebný odpad. Křemík z organismu začne odvádět všechno, co tam nepatří. Vyhazuje buňky přeplněné toxickým odpadem, volnými radikály, radionuklidy.

Činí tak neagresivní, nenápadně a uvolňuje prostor pro tvorbu nových buněk, tedy nastartuje regeneraci. Křemík organismus vyčistí, toxiny by totiž jinak skončily v játrech nebo v ledvinách.

Organický křemík Si + je velmi účinný jako podpora při léčbě těchto problémů: KLOUBY – je nezbytný při produkci chrupavky kloubů a zabraňuje bolestem kloubů.

KOSTI A ŠLACHY – stimuluje DNA pro syntézu kostních buněk (osteoblastů), podporuje syntézu elastanu a kolagenu, zabraňuje vzniku osteoporózy

SRDCE A CÉVY – snižuje vnitřní pórovitost výstelkových cév, což znemožňuje vznik aterosklerotických shluků, pružnost cév znemožňuje tvorbu cholesterolu. Když obsah křemíku ve spojovacím tkáni rychle klesá, je možné pozorovat snížení elasticity stěn artérií a zvětšuje se jejich propustnost.

• POKOŽKU – je nezbytný při syntéze kolagenu, svým působením znemožňuje tvorbu vrásek, pokožka je hladká, zdravá a dobře prokrvená.
• VLASY – způsobuje, že vlasy jsou pružné a lesklé, mají menší tendenci k vypadávání a šedé vlasy získávají svou přirozenou barvu.
• NEHTY – křemík způsobuje lepší kvalitu nehtů, nehty jsou pevnější a méně křehké
• SLIZNIČNÍ VÝSTELKY

– regeneruje sliznici dýchacího a trávicího ústrojí (jícen, žaludek, plíce …) Složení: Cholinem stabilizovaná kyselina ortokřemičitá

1. Pomocné složky: Kyselina citronová, voda, sorban draselný Obsah křemíku: 1500 mg/l, pH: 5,95 Obsah balení: 500 ml Dávkování: 15-30 ml denně, nejlépe ráno na lačno
2. 
3. Organický křemík Si + gel
4. Křemík ve formě gelu je snadno aplikovatelný na pokožku jíž až k buňkám, kterým dodává křemík, který je velmi důležitý pro informační funkčnost každé buňky.

Dostatek křemíku v buňkách se projevuje zvýšenou pružností pokožky, snížením tvorby vrásek a zpomalením stárnutí pokožky. Gel má vynikající schopnost, rozjasnění pokožky regenerace. Tvoří účinnou složku kvalitních kosmetických pleťových masek.

Gel obsahující organický křemík je vynikající pomocník například: proti zarudnutí pleti, i na pleť se sklonem k tvorbě akné, při ošetření poškozené pokožky po celém těle, při boji s nadměrně mastnou pletí, také podporuje tvorbu přírodního kolagenu, a využívá se při hojení ran, kloubů a svalů.

Jak vyrobit doma , kvalitní pleťovou masku.

Smícháme ½ sáčku ,,Mladého ječmene“ s 3 až 4 ml gelu ,,Organický křemík Si+ gél“ Takto připravenou směs můžete nanést na pleť a nechat 20 minut působit. Poté opláchněte vodou. Pokožka bude hebká, napnutá a vláčná.

Složení: monometylsilanetriol, natrium-karboxymethyl-celulóza, destilovaná voda, sorban draselný, kyselina citronová, glycerin, rostlinné extrakty Pelargonium asperum, Cedrus atlantica, Helichrysum italicum.

Složení gelu je velmi bohaté na účinné látky, protože je obohacený rostlinnými výtažky. Aplikuje se lehkou masáží na postižené místo podle potřeby (i několikrát denně). Může vyvolat mírné krátkodobé zarudnutí, to však po krátké době ustoupí.

Kompletní specifikace

• Zlepšuje a zpevňuje („zahušťuje“) prořídlé, slabé a křehké tkáně
• Působí proti stárnutí podpůrných tkání – kůže a podkoží (vrásky, povadlá a matná pokožka) cévy, kosterní a svalová soustava, sliznice žaludku a střev
• Zlepšuje stav kůže – akné, vyrážky, ekzémy, opary, lupenka, zpevňuje pokožku na bércích a kotnících u diabetiků, čímž předchází vzniku bércových vředů
• Posiluje stav vlasů a vlasové pokožky
• Pomáhá při pohybových potížích – podvrtnutí, podlitiny, namožené svaly, šlachy a jejich záněty, arthritidy, artrózy, revmatismus, demineralizace, stavy po operacích a úrazech
• Ochrana cév – těžké nohy, křečové žíly, sklony k zánětům žil, tvorba modřin, praskání cévek, krvácení z nosu

Jaký je rozdíl mezi minerálním a organickým křemíkem?

Minerální křemík je po kyslíku druhou hlavní složkou zemské kůry. Nalézá se v četných skalách, v žule, jílu. Je obsažen i v potravě, ale naše tělo není schopno jej přeměnit v organický křemík (takový, který by byl organizmem asimilován), takže do organizmu není vstřebáno ani nepatrné množství.

Křemík – vliv na zdraví a obsah v potravinách

Křemík je polokov, který se v lidském těle nachází pouze ve stopovém množství, a to i přesto, že je pro nás nezbytný a nenahraditelný. Považovat jej bezesporu můžeme za součást základní stavební hmoty, která je potřebná jak pro rostlinný, tak pro živočišný organismus.

Užívání křemíku je doporučováno v podobě potravinových doplňků zejména starším lidem, jeho nedostatek či naopak nadbytek může mít ovšem nepříjemný vliv na každého. A v jakých potravinách se tedy křemík vyskytuje, k čemu slouží a jaká je doporučená dávka? Pojďme se na to podívat.

Křemík je obsažen ve všech našich buňkách a zaujímá především funkci obrannou. Nejvíce jej najdeme v kostech, zubech a kůži.

Účastní se na tvorbě pojivové tkáně, což si můžeme zjednodušit, pokud si pod ní představíme třeba naše vlasy či nehty. Těm dodává křemík pružnost, pevnost a zdravý vzhled.

Z toho důvodu je křemík v různých podobách přidáván třeba i do vlasové kosmetiky, a to jak v přírodní formě, tak v podobě silikonů. Ty samozřejmě nejsou příliš vhodnou volbou, protože jsou našemu tělu naprosto cizí.

Vhodnou alternativou silikonů je tedy spíše křemík přírodní, na který je bohatá zejména přeslička rolní. Z ní je získávána kyselina ortokřemičitá, která může následně být třeba součástí šamponu, tělového mléka nebo oleje.

Křemík je přidáván v různých formách do mnohé kosmetiky. Není se čemu divit.

Krom příznivých účinků křemíku na vlasy a nehty jej lze využít při léčbě osteoporózy, kožních chorob a části onemocnění močových cest.

Křemík v potravě a extrémy týkající se jeho příjmu

A v jaké podobě můžeme křemík přirozeně dostávat do našeho organismus? Pokud vynecháme různé potravinové doplňky, musíme zmínit obsah v minerálních vodách, pivu, kuřecí kůži, celozrnných potravinách a kořenové zelenině. Konkrétně pak jako další potraviny bohatší na křemík můžeme zmínit pomeranče, mandle, rozinky, červenou řepu, ryby a med.

Mandle patří k bohatým zdrojům křemíku. 

Abychom se v obsahu tohoto prvku lépe orientovali, uvést si můžeme ještě orientační přehled výskytu křemičitanů (kyslíkatých sloučenin křemíku) v potravinách.

Oves	3400 – 6300 mg/kg
Ječmen	1400 – 2900 mg/kg
Pšenice	20 – 190 mg/kg
Vepřová játra	20 – 100 mg/kg

Za vhodný denní příjem křemíku lze považovat 20 – 40 mg, za dostačující množství se však považuje pouhých pět. Samostatný nedostatek křemíku se může projevovat poněkud zvláštně, a to přecitlivělostí daného jedince na chlad.

Spolu s nedostatkem dalších prvků (zejména vápníku) ovšem může způsobit dlouhodobý nedostatek vysokou lámavost nehtů, vlasů a oslabení kostí.

Pokud bychom se naopak potravinovými doplňky předávkovali, očekávat lze zvláště zvýšené riziko tvorby ledvinových kamenů.

Křemík v lidském těle: funkce, nedostatek, potravinové zdroje

Křemík je z hlediska množství třetím nejvíce zastoupeným stopovým prvkem v lidském těle a najdeme ho prakticky ve všech pojivových tkáních. Kyselina ortokřemičitá a další sloučeniny křemíku jsou navíc důležitými aktivátory enzymů a pomáhají regulovat metabolické pochody v organizmu.

V tomto článku se dozvíte jakou funkci v těle křemík plní, jaké jsou projevy jeho nedostatku a jaké jsou jeho nejlepší potravinové zdroje.

Kde se křemík v lidském těle nachází?

• Křemík se nachází prakticky ve všech tkáních lidského těla, a to zejména v pojivových tkáních.
• Proto ho ve velkém množství najdeme v orgánech, které obsahují vysoký podíl pojivové tkáně, jako jsou například průdušnice (trachea), aorta (srdečnice), kosti, kůže a její adnex (vlasy a chlupy) a šlachy.
• Naproti tomu ve svalech a parenchymových orgánech, jako jsou játra nebo srdce, je koncentrace křemíku řádově 4x až 5x nižší než v orgánech s vysokým podílem pojiva.

V krvi je křemík obsažen ve formě kyseliny ortokřemičité, je přenášen volně, bez vazby na bílkovinné transportéry (přenašeče) a jeho koncentrace v krvi je zhruba 50 – 200 mikrogramů na litr, v závislosti na tom jaké množství křemíku ve stravě přijímáme. Nicméně, vzhledem k tomu, že křemík není vázán na žádný proteinový přenašeč, ledviny odfiltrují a vyloučí až 70 – 80% z tohoto množství z těla močí.

Proto se dostatečný přísun křemíku v potravě dá ověřit vyšetřením celkovém množství křemíku v moči.

Celkový průměrný obsah křemíku v těle muže s hmotností 70 kg je zhruba 140 – 700 mg, díky čemuž je křemík třetím nejzastoupenějším stopovým prvkem v lidském těle, hned po zinku a železu (1).

Nejvíce křemíku je ve zdravých tkáních lidského těla. V poškozených nebo chorobně změněných tkáních je obsah křemíku nižší, což ovlivňuje jejich celkovou stabilitu a vede k postupnému zhoršování jejich funkce.

U některých patologických stavů, jako je například ateroskleróza či nádorová onemocnění byla zjištěna snížená koncentrace křemíku v nádorově či skleroticky změněných tkáních.

Obsah křemíku v organizmu přirozeně s věkem klesá, protože orgánem odpovědným za vstřebávání křemíku a jeho koloběh v organizmu je brzlík (thymus), který je s přibývajícím věkem postupně nahrazován tukovou tkání (odborně se tento proces nazývá involuce thymu), což vede ke zhoršování jeho funkce.

Jaká je funkce křemíku v lidském organizmu?

V lidském organizmu je důležitý pro správný vývoj kostí, tvorbu kolagenu, pro mineralizaci kostní matrix a do jisté míry ovlivňuje také rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (zejména tvorbu aterosklerotických plátů a hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. 

Kromě toho je křemík (hlavně ve formě kyseliny ortokřemičité), důležitým aktivátorem řady enzymů, které regulují metabolické pochody v organizmu. 

Osteoporóza

Laboratorní studie naznačují, že kyselina ortokřemičitá ve fyziologické koncentraci podporuje tvorbu kolagenu a podílí se na správném růstu kostí. Podle studií byl nejvyšší obsahkřemíku naměřen v metabolicky aktivních kostních buňkách zvaných osteoblasty, které jsou odpovědné za růst kostí (2).

1. Několik studií také naznačuje, že křemík aktivně zasahuje do procesu kalcifikace a urychluje tak mineralizaci kostí, tedy laicky řečeno pomáhá zpevňovat kosti, což by se mohlo uplatnit v prevenci a léčbě osteoporózy (3).
2. Podle některých studií má křemík na mineralizaci kostí podobné účinky jako vitamín D.
3. Aby se kladné účinky křemíku v prevenci osteoporózy mohly uplatnit je podle některých autorů nutné zajistit si také dostatečný přísun vitamínů D a K, zejména vitamín K je totiž důležitým kofaktorem pro mineralizaci kostí, protože katalyzuje karboxylaci osteokalcinu, což je důležitá chemická reakce v mineralizaci kostí a jeho nedostatek může také negativně ovlivnit ukládání stopových prvků (včetně křemíku) do kostí (4).  

Kůže, vlasy a nehty

• Jedním z typických projevů stárnutí kůže je snížení obsahu kyseliny hyaluronové a křemíku, což vede ke ztrátě pružnosti (elasticity) a přirozené hydratace pokožky.
• Stejně tak nedostatek křemíku může vést ke zhoršení kvality nehtů a vlasů, protože křemík se podílí na tvorbě kolagenu, který je důležitý pro jejich správný růst a kvalitu.
• Studie na ženách ve věku 40 – 65 let, které užívaly doplněk stravy s cholinem stabilizovanou kyselinou ortokřemičitou (ch-OSA), naznačují, že křemík zlepšuje vzhled, kvalitu a pružnost pokožky (5).
• Další studie na 48 ženách s jemnými vlasy naznačuje, že doplněk stravy s cholinem stabilizovanou kyselina ortokřemičitou (ch-OSA) zlepšuje kvalitu a pevnost vlasů (6).
• Rizikové faktory kardiovaskulárních chorob
• Podle některých studií navíc křemík pomáhá snižovat LDL cholesterol v krvi a podstatně zpomaluje proces aterosklerózy u osob, které konzumují stravu s vysokým obsahem cholesterolu (7, 8).

Alzheimerova choroba

1. Ionty hliníku (jako je například Al3+) jsou známými neurotoxiny.

2. Soli hliníku (zejména ve vodě nerozpustné hlinitokřemičitany) urychlují poškozování buněk oxidačním stresem a byly nalezeny v poškozených nervových vláknech v mozku pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a patří mezi jeden z rizikových faktorů pro rozvoj Alzheimerovy demence (9).

3. I když se to na první pohled může zdát poněkud paradoxní, vzhledem k tomu, že hlinitokřemičitany obsahují jak hliník, tak křemík, některé studie na laboratorních potkanech naznačují, že kyselina ortokřemičitá přijímaná ve stravě pomáhá snižovat vstřebávání hliníku z trávicího traktu a snižuje tak jeho biologickou dostupnost v organizmu, což vede ke snížení množství hliníku v těle a tím i ke snížení jeho ukládání v mozku ve formě amorfních hlinitokřemičitanů (10).
4. Stejné účinky má i umírněná konzumace piva u lidí 🙂 (11).
5. Křemík navíc snižuje tvorbu zánětlivých faktorů (například TNF alfa), které přispívají k rozvoji oxidačního stresu a Alzheimerovy choroby (jako je například TNF alfa).
6. Je tedy možné, že dostatečný přísun křemíku v potravě může pomoci v prevenci Alzheimerovy choroby.

Posiluje imunitní systém

• Křemen, jako druh krystalického oxidu křemičitého je spojován se závažnými negativními zdravotními účinky.
• Nicméně některé kontrolované studie na myších a potkanech naznačují, že v případě krátkodobé inhalace křemenných solí, může malé množství oxidu křemičitého paradoxně stimulovat imunitní systém a pomáhat v ochraně před respiračními infekcemi (12).
• Některé přípravky užívané ve veterinární medicíně (například Barodon®, což směs křemičitanu sodného a solí některých dalších kovů v zásaditém roztoku) pomáhají posilovat imunitu u prasat a koní, aktivací některých druhů imunitních buněk, jako jsou T lymfocyty (13, 14).
• Další sloučeninou křemíku, která může mít potenciálně imunostimulační účinky, jsou zeolity (například clinoptilolit), které mají protizánětlivé a protinádorové účinky.
• Jedná se o skupinu „hodných“ hlinitokřemičitanů, které se hojně vyskytují v přírodě a podle většiny toxikologických studií je jejich užívání bezpečné jak pro lidi, tak pro zvířata (15).
• Nicméně některé studie naznačují, že užívání zeolitů může vzácně způsobit plicní fibrózu nebo mezoteliom, takže je nutné provést další rozsáhlé studie, než bude možné cokoli doporučovat (16).

Denní doporučená dávka křemíku

Denní doporučená dávka křemíku nebyla dosud stanovena, nicméně podle některých odborníků by dospělá osoba (o hmotnosti cca 70 kg) měla denně ve stravě přijímat 20 – 30 mg křemíku v potravě.

Potravinové zdroje křemíku

1. Nejbohatšími potravinovými zdroji křemíku jsou obilniny (ječmen, pšenice nebo oves), rýže, cereálie, chléb, těstoviny, kořenová zelenina (mrkev, červená řepa, ředkvičky, cibule, brambory), fazole, kukuřice i ovoce (zejména banány) a také sušené plody (hrozinky) a ořechy.

2. Navíc je křemík obsažen i v pitné vodě.
3. Pivo a víno jsou rovněž bohatými zdroji křemíku a kyseliny ortokřemičité.
4. Hodně křemíku obsahuje i maso.

5. Nicméně důležité je sledovat nejen obsah křemíku v potravinách, ale jeho biologickou dostupnost, tedy to, zda je v dané potravině obsažen ve formě, kterou je schopno lidské tělo vstřebat.
6. Většinou se toto číslo uvádí jako % využitelného křemíku z celkového množství.

7. Obsah křemíku v některých potravinách, včetně informací o biologické dostupnosti v % najdete v následující tabulce (17):

Potravina

Celkový obsah křemíku v mikrogramech na 100 g potraviny

Kolik % křemíku ze 100 g dané potraviny je lidské tělo schopno využít

Maso
Hovězí (plátek)	121	72 ± 15
Kuřecí (prsa)	109	40 ± 4
Plody moře
Slávka jedlá	9 588	5,5 ± 0,6
Krevety	1 000	11,1 ± 0,8
Cereálie
Snídaňové cereálie	8 250	7,7 ± 2,5
Ovesné vločky	18 800	2,1 ± 0,4
Celozrnná rýže	16 200	7,6 ± 1,3
Celozrnná pšeničná mouka	2 770	20,0 ± 0,5
Mléko
Kravské mléko	76	49 ± 8
Sójové mléko	580	72
Kojenecké mléko	124	62 ± 1
Ovoce a zelenina
Fazole	5 577	0,6 ± 0,1
Pórek	63	75 ± 11
Špenát	1 782	4,9 ± 0,3
Banány	6 195	5,8 ± 0,7
Nápoje
Pivo (v plechu)	1 980	100%
Čaj (spařené čajové lístky)	18 100	20 ± 2

Rizika spojená s nadbytkem křemíku v organizmu

• V případě, že budete křemík přijímat jen ve stravě, je riziko předávkování křemíkem malé, protože tělo až 80% přebytečného křemíku vyloučí močí.
• Nicméně nikdy byste neměli užívat doplňky stravy s křemíkem bez předchozího souhlasu lékaře ani vymýšlet hlouposti typu píchání si tekutého křemíku nitrožilně.
• Intravenózní podání tekutého křemíku je spojeno se závažnými nežádoucími účinky, jako jsou ucpání a zablokování cév v mozku a dalších orgánech, což může způsobit i smrt.

Jak se projevuje nedostatek křemíku?

Vzhledem k tomu, že křemík je důležitý pro mineralizaci kostí a růst a podílí se na tvorbě kolagenu, je jeho nedostatek spojen s poruchami struktury kostí (osteoporóza, křehké snadno lámavé kosti), s lámavostí a třepením nehtů a vlasů a s povislou a nedostatečně hydratovanou kůží.

Nicméně nedostatek křemíku je velice vzácný, protože většina lidí ho přijímá dostatek ve stravě. Nachází se totiž prakticky ve všech běžně konzumovaných potravinách a za normálních okolností není nutné ho doplňovat ve formě doplňků stravy či jinak.

Co si z článku odnést?

1. Křemík je poněkud opomíjený stopový prvek, který je důležitý pro správný růst a pevnost kostí, nehtů, vlasů a pojivových tkání a může také snižovat některé rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění (zejména LDL cholesterol a tvorbu aterosklerotických plátů).
2. Některé studie navíc naznačují, že by se křemík mohl kromě prevence osteoporózy a kardiovaskulárních chorob uplatňovat také při posilování imunity a v boji proti nádorovým a zánětlivým onemocněním.
3. Nicméně je zapotřebí provést další podrobné klinické studie, které by kladné účinky křemíku na zdraví ověřili.
4. Do té doby bohatě stačí přijímat křemík v běžné potravě a pitné vodě.
5. Pokud jíte zdravou a vyváženou stravu nemusíte se nedostatku křemíku bát.

Křemík v lidském těle a jeho vliv na zdraví

V posledním 20-ti letí byl ve výzkumech týkajících se role křemíku v minerálním životě zvířat, rostlin a lidí učiněn značný pokrok. Chorob, jejichž základem je nedostatek křemíku, zná medicína víc než dost. Jejich prevenci a léčbě by mohlo v budoucnosti pomoci správné doplňování křemíku.

Křemík je nezbytným prvkem pro rostliny. Hromadí se v buněčných stěnách, kde je součástí vnější jednobuněčné ochranné vrstvy rostlin i zvířat. Křemík v buněčných stěnách lodyh vyšších rostlin zajišťuje rostlinám velkou mechanickou odolnost. Popel přesličky se skládá z křemíku až do 70 procent.

Nedostatek křemíku vede ke zbrzdění růstu rostliny, poklesu plodnosti a způsobuje vadnutí listů.

Snížení obsahu křemíku v prostředí vede k pozastavení fotosyntézy, syntézy bílkovin, chlorofylu, DNA, RNA, xantofylu a lipidů.

Křemík posiluje odolnost rostlin vůči slanosti půdy, snižuje toxicitu hliníku a germania a má vliv na metabolismus bóru. Činí rostliny odolným vůči plísním. Křemíková hnojiva zvyšují úrodu.

Bahno delty Nilu obsahuje 58 procent křemíku, a proto bylo pro pěstitele pšenice tak přínosné. Hodně křemíku obsahuje pramenitá voda, voda z vodovodu je naopak na křemík chudá. Rafinované potraviny jsou křemíky zbaveny. Lidský organismus obsahuje 7 g křemíku, tedy více než železa a o mnoho více než mědi, kobaltu, niklu a zinku. Křemík hraje důležitou roli v procesu výživy organismu. Mezi nejlepší zdroje křemíku patří přeslička, konopička, rdesno ptačí, pýr, kopřiva, podběl, ostřice obecná. Z těchto rostlin se připravují nálevy nebo odvary – bereme například 50 gramů přesličky, konopičky a kopřivy a 100 g rdesna ptačího. Lžíci této směsi zaléváme 2 sklenicemi vody a pomalu vaříme, dokud nezůstane polovina obsahu nádoby. Pijeme 2 krát denně půl sklenice. Byliny s křemíkem je třeba dlouho zahřívat na otevřeném ohni, neboť kysličník křemičitý je špatně rozpustný.

Denní spotřeba křemíku je 20-30 mg a může jí pokrýt zelenina, ovoce, maso, černý chléb, ovesné vločky, pšeničné otruby a další rostlinné produkty bohaté na tuto vlákninu.

Kyselina křemičitá, vyskytující se v rostlinách, hraje značnou roli ve fytoterapii.

Doporučuje se proti zvápenatění tepen, přičemž obnovuje elasticitu cév – kapilár, zlepšuje vylučovací funkci ledvin, likviduje záněty, urychluje procesy hojení při tuberkulóze, léčí průduškové astma a usnadňuje vykašlávání.

Přeslička byla otcem Kneippem považována na všelék proti veškerým chorobám, neboť podporuje odstraňování zbytečných usazenin a slizů z lidského organismu, zajišťuje detoxikaci organismu a současně mineralizuje pojivovou tkáň a potírá nádorové buňky. Křemík se také pozitivně podílí na syntéze vitamínu B1 v lidském organismu, kontroluje přenos nervových impulsů a preventivně působí i v oblasti osteoporózy.

Křemík zajišťuje pevnost kostry: nesmírně důležitá je jeho úloha v kalcifikaci, protože vápník k tomu, aby se mohl vázat na vitamin C potřebuje křemík a hraje důležitou roli při obnově a výstavbě kolagenových a elastinových vláken (kosti, tepny, šlachy, chrupavky atd.). Tělo ho rovněž potřebuje k tvorbě kolagenových a elastinových vláken v kloubních chrupavkách. Organický křemík zmírňuje symptomy způsobené nedostatečnou imunitou, zejména: noční pocení, horečky, průjmy, úbytek hmotnosti, onemocnění mízních uzlin.

Dokladem nedostatku křemíku je lámání nehtů signalizující demineralizaci kostry. Také po chirurgických zákrocích týkajících se kostí je nutno používat více křemíku. Plíce zdravého člověka obsahují 0,18 procent křemíku a plíce člověka nemocného tuberkulózou jen 0,009 tohoto minerálu.

Nejvíce křemíku se nachází v brzlíku, nadledvinách, v hypofýze, plicích, svalech a krvi. Množství křemíku v lidských orgánech klesá s věkem.

Starším lidem doporučují pít denně jednu lžičku roztoku zeminy, protože křemík hraje zásadní roli v léčbě sklerózy a pomocnou v léčbě cukrovky.

Na jednu sklenici vody dáváme 2 polévkové lžíce, zamícháme a pijeme jednou nebo 2 krát denně.

Degenerativní choroby, cukrovka, demineralizace organismu, křivice, křehkost nehtů, krvácení, kornatění, vysoký tlak, nádory, proleženiny, celkové vyčerpání, tvorba lupů, záněty, kožní onemocnění, mykóza, propustnost vlásečnic, zastaralé rány, oslabení srdečního svalu, růžovka, padání vlasů, zlomeniny, parodontóza, oslabení vazů. Profylakticky zabraňuje snadnému vznikání modřin, neurologickým alergickým onemocněním, kardiovaskulárním chorobám, ženským nemocem a nemocem vyššího věku. Odvarem z přesličky, podbělu, rdesna, pýru a konopničky ve stejných množství s 2 lžícemi octa, který odvar konverzuje, omýváme 2-3 krát týdně obličej. Tímto odvarem rovněž lze jednou týdně protírat celé tělo, což osvěží kůži. Velmi příznivé odvar působí i na děti. Autor: Ari

Křemík v lidském těle a jeho vliv na zdraví. Co způsobuje nedostatek křemíku. V jakých potravinách se nachází křemík. Zdravá výživa

Křemík | Vegmart.cz

Křemík je významný stopový prvek pro naše tělo. V malých množstvích se nachází ve všech buňkách těla, a to zejména v kostech, kůži, vlasech, v zubní sklovině, očních čočkách, slinivce, játrech, v srdci a ve svalové hmotě.

V našem organismu se nachází přibližně 7 g křemíku. Avšak s přibývajícím věkemse množství křemíku v těle snižuje.

Ve vyšším věku úbytek představuje až 80 % z celkového množství křemíku.

Křemík a jeho účinky v našem těle

Křemík:

• • představuje nezbytnou součást enzymů; 
  • podílí se na tvorbě pojivové tkáně; 
  • sehrává nezastupitelnou roli při kalcifikaci kostí – křemík je potřebný pro vázání vápníku na vitamín C – má vliv na pevnost kostí;
  • je důležitý při obnově a výstavbě elastinových a kolagenových vláken – chrupavky, šlachy, tepny atd.; 
  • dodává pevnost a pružnost kůži, nehtům a vlasům;

• snižuje hladinu cholesterolu.

Pokud tělu chybí křemík…

Nedostatek křemíku se může projevit:

• • únavou, změnami nálad;
  • nechutenstvím;

• zhoršenou kvalitou vlasů, nehtů a kůže – zvýšenou lámavostí nehtů a vlasů;

• • přecitlivělostí na chlad;
  • poklesem plodnosti;

• urychleným rozvojem aterosklerózy tepen;

• osteoporózou / zvýšeným rizikem zlomenin / špatným vývojem kostí;

• poruchou tvorby kolagenu.

Jak doplnit křemík?

Nedostatek křemíku může napravit vhodná, zdravá a vyvážená strava, nebo ho můžeme tělu dodat pomocí doplňků stravy s obsahem křemíku. Po 25.

roce života se snižuje rozsah jeho vstřebávání ze stravy, a tím se snižuje i jeho zásah do fyziologických dějů v našem těle.

Doporučená denní dávka pro dospělou osobu činí přibližně 20–40 mg křemíku. 

Potraviny bohaté na křemík

Křemík se nachází zejména v potravinách rostlinného původu, jako jsou:

• obilná zrna a výrobky – ječný slad, oves, pšenice, ovesné vločky, černý chléb, rýže;
• ovoce a zelenina: mrkev, červená řepa, cibule, špenát, fazole, brambory, kukuřice, pórek, ředkvičky.

Křemík najdeme také v potravinách živočišného původu, jako jsou: krevety, hovězí maso, kuřecí maso a zejména vejce, avšak obsah křemíku je zde mnohem nižší ve srovnání s ječným sladem.

Nadbytek křemíku v těle

• Pokud přijímáme křemík ve stravě, riziko předávkování nehrozí, protože se 80 % z přijatého množství vyloučí ledvinami. 
• V případě užívání doplňků stravy s obsahem křemíku je třeba dodržovat doporučenou denní dávku, jelikož nadbytek křemíku v těle zvyšuje riziko vzniku ledvinových kamenů.
• Z kategorie Křemík kupují zákazníci nejčastěji následující produkty: 

• Naturtreu Komplex pro krásné vlasy, nehty a pokožku, 120 kapslí

Zobrazit více Zobrazit méně

Organický křemík a jeho význam pro zdraví organismu

Organický křemík hraje důležitou roli v mnoha oblastech

„Křemík má při léčbě nemocí nezastupitelnou roli “ Pasteur

3. PŘIPOMEŇME SI FYZIOLOGICKOU ÚLOHU KŘEMÍKU 1) Je to jeden ze základních stavebních kamenů svalových tkání, šlach a kostí.

Zajišťuje pevnost kostry: nesmírně důležitá je jeho úloha v kalcifikaci, protože vápník k tomu, aby se mohl vázat na vitamin C potřebuje křemík a hraje důležitou roli při obnově a výstavbě kolagenových a elastinových vláken (kosti, tepny, šlachy, chrupavky atd.).

Tělo ho rovněž potřebuje k tvorbě kolagenových a elastinových vláken v kloubních chrupavkách. U osob, které mají potíže s kostmi se velmi dobře osvědčil při znovuzískání pohyblivosti a při ústupu bolestí (hlavně tehdy, je-li doprovázen glucosaminoglycanem).

Byla konstatována dokonce i remineralizace odvápněných zón v lidském těle a vymizení sklerotického zkornatění tkání. Křemík urychluje vytváření kostních zatvrdlin, což je důležité zjištění pro dobrou léčbu zlomenin.

Práce CARLISE (EU) a HENRYHO potvrdily, že koncentrace křemíku intervenuje systematicky v oblastech intenzivní kalcifikace. V kostních tkáních se křemík koncentruje v kostních buňkách (osteoblastech) a hraje důležitou roli při buněčném dělení.

2) Křemík je základním stavebním materiálem pro zdravou strukturu cévních stěn. Snižování obsahu křemíků s rostoucím věkem sebou nese i snižování pružnosti cévních tkání.

Křemík se tu používá jako reminelizující regenerant a dokonce se aktivně podílí na prevenci snižování cévních stěn, protože udržuje jejich pružnost, odolnost a podporuje nepropustnost elastických vláken, ze kterých jsou stěny tvořeny.

Stěny všech cév jsou velmi bohaté na elastin (asi 40%) a na kolagen a nacházíme zde i mukopolysacharidy, které tvoří přechod mezi nimi. Tyto polysacharidy jsou bohaté na křemík, u člověka je to asi 700?g/100mg.

Se stárnutím organismu postupuje kornatění cévních stěn, které jde ruku v ruce se snižováním jejich elasticity a snižováním obsahu křemíku a je prvním stádiem kdy tuky mohou prostupovat skrze tkáně. LOEPPER a GOLAN studovali vztah mezi kornatěním stěn a množstvím křemíku v tkáních aorty a konstatovali, že pronikání tuků do stěn způsobuje zároveň i snižování obsahu křemíku:

„Předpokládáme, že snižující se obsah křemíku má za následek ztrátu pružnosti a je zodpovědný za ztenčování cévních stěn“. Další vědci, MARS, NEBIA a NEBULONI provedli výzkum u 72 osob ve věku 61 let a zjistili, že v napadených cévních tkáních je 14x méně křemíku než ve zdravých tkáních.

3) Křemík je důležitou složkou pro udržení integrity pojivových tkání a pružnosti kůže.

Práce ZELLERA a ODIERA dokazují, jak důležitý je křemík pro udržení integrity pojivových tkání v orgánech. Pojivové tkáně obsahují asi 30 – 40% elastinu a 2 – 3% mukopolysacharidů.

Elastin má koncentraci křemíku okolo 200 – 500?g/100g a mukopolysacharidy ho obsahují asi 300 – 1250?g/100g.

Z práce těchto vědců vyplývá, že po čtyřicítce způsobuje deficit organického křemíku v těle vysušování kůže a tvorbu vrásek. Strie na kůži a všechny ostatní projevy, jež se váží ke ztrátě pružnosti pojivových tkání a pokožky najdou řešení v organickém křemíku, který se stává mocnou zbraní v boji proti stárnutí.

4) Posilování imunitního systému – role antioxidantu Organický křemík zmírňuje symptomy způsobené nedostatečnou imunitou, zejména: noční pocení, horečky, průjmy, úbytek hmotnosti, onemocnění mízních uzlin. Zajišťuje zvyšování výraznosti receptorů antigenu LA, markera přirozených zabijáckých buněk (NK).

Hraje význačnou roli jako nástroj při posilování imunity hormonální regulací.

4. NEJČASTĚJŠÍ INDIKACE

Působí proti stárnutí, tvorbě vrásek, snižování elasticity kůže a striím

ZÁVĚREM I přes vysokou všudypřítomnost křemíku ve všech buňkách našeho těla, se vyskytuje tento prvek, v množství 3g – 5g, hlavně ve formě anorganické. Strava moderní doby je na křemík velmi chudá – bílý chléb, rafinovaný cukr, ovoce a zelenina bez slupek a ne v bio formě.

Vědecké kruhy stále víc a víc lamentují nad degenerativními fyziologickými změnami lidského organismu, nad nedostatečnou auto-imunitní schopností obrany organismu, nad stoupajícími kardiovaskulárními chorobami a tvorbou rakovinných projevů orgánů pocházející pravděpodobně z jednoho zdroje.

Je nezbytné doplňovat stravu o minerální látky, protože jen minerální látky mohou do hloubky působit na život buněk v našem těle.

Kúra spočívá v každodenní aplikaci podle závažnosti a délky onemocnění, intenzity bolesti nebo hloubky patologického projevu. Aplikuje se ráno nalačno, 15 minut před jídlem (v případě nutnosti). Dávky se mohou bez rizika zvyšovat či snižovat. Externě se aplikují na postižené místo pro celkové zvýšení účinnosti gely nebo obklady.

DÁVKOVÁNÍ: Příklad: Jaterní problémy – vnitřní použití + obklady na tělo v místě jater. Artróza – vnitřní použití + obklady na bolestivá místa. INTENZIVNÍ KŮRA: od 1 do 3 nebo od 3 do 6 měsíců, 3, 6 nebo 9 lžic denně + externí aplikace (obklad nebo gel). UDRŽOVACÍ KŮRA: 1, 2 nebo 3 lžíce denně bez časového omezení.

VNĚJŠÍ POUŽITÍ: gel a/nebo obklady, 3x až 5x denně. Nechat působit 10 až 30 minut, poté odstranit obklad a nechat volně uschnout.

BIBLIOGRAFIE

* Encyklopédie des Vitamines et Minéraux Ed. Jean-René Fleming * L´Amétallose Enzymatique Dr. Meunier * La Logique des Oligo-élements Dr. Brigo, Ed. Ariete * La Médecine des Fonctions Dr. Menetrier, L.

Le François * Oligo-éléments et oligothérapie Dr. Binet, Ed.

Dangles * Sciences de la Vie: Introduction a la biologie et médecine quantiques College d´Hygiene et de Médecines Naturelles * Statistiques et Etudes: G5 historique et Applications Thérapeutiques Centre de Silicothérapie