Už jen představa lahodného šálku kávy vyvolává úsměv a radost. I když se jedná o velmi oblíbený nápoj, přesto o něm spoustu věcí nevíme nebo zbytečně podléháme mýtům. O kávě se třeba říká, že škodí zdraví. Její přiměřené pití ale představuje prevenci celé řadě nemocí.
Navíc obsahuje antioxidanty chránící buňky před volnými radikály, díky kterým má podobně příznivé účinky jako zelený čaj nebo červené víno. Pití kávy podporuje činnost mozku, zvyšuje koncentrační schopnosti, pomáhá zlepšit náladu a odstranit únavu. Snižuje také riziko kardiovaskulárních chorob nebo vzniku cukrovky.
Pojďte se s námi podívat, jak ve skutečnosti působí na lidský organismus a přečtěte si o ní další zajímavosti.
Na celém světě se denně vypije kolem 1500 miliónů šálků kávy denně. A její spotřeba stále roste.
Víte, jaký je rozdíl mezi robustou a arabikou?
Na světě existuje spousta druhů kávy, ale nejznámějšími jsou arabika a robusta. Liší se od sebe svými nároky na pěstování a samozřejmě odlišná je také chuť a aroma kávy. Arabika je považována za nejkvalitnější kávu a tvoří až 70 % celkové produkce kávy na světě.
Pije se spíše pro svou skvělou chuť. Robusta, která se pije převážně pro povzbuzení, má dvojnásobně více kofeinu, který způsobuje její silnou a lehce nahořklou chuť. Často se přidává do směsi s arabikou.
A věděli jste, že kávová zrna se nachází v bobulích, které jsou jedlé a jsou považována za ovoce?
Jaké kávy stojí za vyzkoušení?
Jemné aroma kávy a její chuť se liší podle pěstitelské oblasti. Kvalitní káva pochází z plantáží, které se vyskytují ve vyšší nadmořské výšce, protože káva má více času na dozrávání a dokonalé rozvinutí chuti. Určitě stojí za vyzkoušení:
- Za nejlepší na světě je považována arabika z Keni, která má jemné aroma a ostrou chuť.
- Vysoce kvalitní je také arabika brazilská, která je mírně nasládlá.
- Arabika z Madagaskaru má vysoký obsah kofeinu a se svou silnou chutí se hodí na přípravu turecké kávy.
- Dominikánská arabika je plná sladké chuti a nízké kyselosti.
- Kostarická má jemnou ořechovou příchuť.
Dopřejte si neobvyklý zážitek, vyzkoušejte cibetkovou kávu Kopi Luwak, která vás překvapí kvalitou (i vyšší cenou).
Kávová zrna se získávají z trusu indonéské cibetky, což je kočkovitá šelma, která se živí plody kávovníku a vylučuje jeho zrna.
Plody procházejí trávicím procesem téměř neporušené, což jim dodá charakteristickou a specifickou chuť a vůni. Ta je velmi kořeněná a s lehkou a příjemnou příchutí hořké čokolády a karamelu.
Piccolo? Neexistuje!
Oddejte se lahodné chuti a vychutnejte si šálek skvělé kávy tak, jak ho máte rádi. Jejím základem je perfektní espresso a káva by měla být připravena z vody o teplotě 90-95 °C, protože jen tak dosáhnete optimální chuti, aroma i účinků kávy.
- Ristretto se u nás často nesprávně nazývá piccolo (v italštině „malý“), je velmi podobné espressu. Jeho objem je kolem 20 ml.
- Espresso se připravuje o objemu 30-35 ml a vyznačuje se silnou koncentrací chutí.
- Pokud si chcete dát espressa dvě, objednáte si espresso dopio, které je tvořeno dvojnásobným množstvím kávy a dvojnásobným množstvím vody.
- Ti, kteří mají raději větší šálek kávy, si dají Americano. Jedná se o espresso doplněné horkou vodou v poměru 1:5 (espresso:horká voda).
- Lungo, neboli prodloužené espresso, je v poměru espressa a horké vody 1:1.
- Espresso s trochou mléčné pěny se nazývá Espresso macchiato („makiáto“) nebo také Cortado.
- U Cappuccina tvoří základ espresso, ke kterému se přidá našlehané teplé mléko s pevnou pěnou.
- Mléčná káva Caffé Latte (nebo tak caffé au lait) je větší cappuccino s větší porcí našlehaného mléka.
- Latte macchiato se připravuje z espressa a velkého množství našlehaného mléka, které vytvoří krásný efekt tří vrstev: mléko, káva a pěna.
- V létě se příjemně osvěžíte studeným našlehaným kávovým nápojem s mlékem, ledem a případně i s cukrem, zvaným Frappé.
Víte, jak se pije káva ve světě?
- V Irsku se tento voňavý nápoj kombinuje s irskou whiskey a hustou smetanou.
- Ve Finsku se podává káva velmi netradičně spolu se sýrem. Ten se dává na dno hrnku i navrch a konzumuje se zároveň s kávou.
- V Řecku se velké oblibě těší frappé, které má hned několik variací, např. se může přidat nejeden kopeček vanilkové zmrzliny.
- V Turecku se šálek plní kávou jen do dvou třetin a je posypán skořicí.
- V thajské kávě nesmí chybět kondenzované mléko a hodně cukru.
- Ve Vietnamu se pije silná překapávaná káva, do které se přidává vaječný žloutek, kondenzované mléko a spousta cukru.
- Marocká káva je ozvláštněna muškátovým oříškem, sezamovými semínky nebo černým pepřem.
- V Mexiku připravují kávu v hliněné nádobě se skořicí a nerafinovaným cukrem s příchutí melasy.
Kofein je povzbuzující účinná látka, která stimuluje nervovou soustavu a činnost srdce. V normálním množství je pro člověka neškodná. Sama o sobě neobsahuje téměř žádné kalorie a nejúčinněji působí káva nalačno, kofein začíná v těle působit již do deseti minut od vypití. Jeho pozitivním účinkem na lidský organismus je například: 
- zlepšení koncentrace,
- potlačení únavy,
- zbystření myšlení,
- navození dobré nálady,
- pomoc při odbourávání tuků z těla.
Mléko v kávě vstřebávání kofeinu zpomaluje, ale rozhodně nedochází ke snížení jeho obsahu. V lidském těle se poté kofein pohybuje mezi 3–10 hodinami. Jeho obsah se v různých typech kávy liší. Jste-li zvyklí pít několik šálků denně, může se stát, že na něm budete závislí.
Tento stav se většinou projevuje bolestí hlavy, nervozitou nebo podrážděním. Ti, kteří z různého důvodu nechtějí pít kávu s kofeinem, si mohou dopřát kávu bez kofeinu. Takový druh kávy je uměle zbaven kofeinu, v kávě ho smí být maximálně 0,1 %.
Kofein má také mírné močopudné účinky a podporuje vylučování žaludečních a žlučových šťáv.
Káva s cukrem nebo bez? A co třeba s máslem?
Cukr v kávě je tak trochu sporné téma. Samotná chuť kávy je požitek, takže obecně se dá říct, že je lepší kávu nesladit. Pokud si ji osladíte, omezí se vaše schopnost vnímat pravou chuť kávy. Cukr totiž ovlivňuje chuťové buňky a přílišné slazení navíc zvyšuje hladinu cukru v krvi.
Pokud si ale neodpustíte do kávy trochu cukru přidat, zvolte alespoň hnědý třtinový cukr, který je lepší než klasický bílý cukr nebo zvolte zdravější přírodní varianty – med, stévii apod. Ty, kdo mají rádi sladší kávu, určitě potěší, že se rovněž vyrábí kávové sirupy, které nápoji dodajívanilkovou, banánovou či jinou sladkou příchuť.
Do kávového nápoje je možné přidat také koření, jako např. skořici, hřebíček nebo zázvor.
Kávu s mlékem nebo s cukrem zná každý, ale ochutnali jste již kávu s máslem? Po staletí se pije třeba v Nepálu, Himaláji nebo Etiopii.
Takto připravený nápoj je zdravý, posílí tělo a dodává energii, prospívá srdci, snižuje záněty v těle. Rovněž napomáhá s hubnutím a doporučuje se pít především ke snídani. Nesolené máslo chuť kávy nezmění, ale stáhne její přirozenou hořkost.
Káva s máslem, tzv. neprůstřelná káva, se stala velmi oblíbenou především ve Velké Británii.
7 vyvrácených mýtů o škodlivosti kávy
Každý z nás již nějaký omyl udělal. Jsou ale profese, kde omyl zkrátka udělat nesmíte. A pokud se vám povede, pravděpodobně někomu ovlivníte celý zbytek jeho života. Kdy se něco takového stalo? A jaký to mělo dopad na lidský život, případně na celou historii?
Jednou z nejatraktivnějších atletických disciplín je bezesporu závod na 100 metrů. Běžci se tratí prořítí rychleji než za deset sekund a závody jsou nesmírně vyrovnané. Znáte ty nejrychlejší muže planety pod pěti kruhy?
Pes je nejlepším přítelem člověk. Alespoň tak se to často říká. Všechna plemena, tak jak je známe dnes, mají jednoho společného prapůvodního předka, tím je vlk. Během dlouhé historie domestikace psa bylo vyšlechtěno bezpočet plemen, která se od sebe liší jak fyzickými, tak i povahovými vlastnostmi. A v dnešním videu se zaměříme na ta vůbec […]
Seriálové znělky – úvod, který se mnohým z nás vryje do paměti a jakožto fanoušci daného seriálu jsme schopni si znělku pobroukávat i několik let. Jaké seriály mají znělku nejúspěšnější? Přátelé Pravděpodobně málo kdo tuší, co přesně je zač skupina The Rembrandts, ale naprosto přesně ví snad každý, co zač je písnička I’ll be there for you. […]
Přemýšlíte o tom, že byste se přestěhovali do zahraničí za prací? Jedním z důvodů, proč může být práce v zahraničí výhodná, je vyšší platové ohodnocení – kam se za ním ale vydat?
Lidé nejsou jediní živočichové, kteří se starají o své děti. Existují zvířata, jež svá mláďata hýčkají a milují a jsou ochotná kvůli nim riskovat vlastní i vlastní životy. Chobotnice velká (Enteroctopus dofleini) Třída: hlavonožci Výskyt: severní okraj Tichého oceánu Kuriozita: Pro svá mláďata obětuje vlastní chapadla i život. Zajímavost: Vědci zjistili, že samice druhu Graneledone […]
Káva je elixírem zdraví
 |
| Zdroj: Elixír mládí ze Shutterstock |
Nejen že káva našemu organismu neškodí, ale dokonce mu díky antioxidačně působícím látkám přináší i prospěch. Její konzumace zdravé stravování a zdravý životní styl dokonce podporuje. Samozřejmě zde platí, že čím kvalitnější, tím pro náš organismus přínosnější. A tak na kávě rozhodně nešetřete. Dejte přednost kvalitě před kvantitou.
Kofein sám o sobě neškodí
Kofein je nejrozšířenější legální droga, je to stimulant, který povzbuzuje. Přesto sám o sobě neškodí. „Co se týká vztahu kofeinu k onemocnění srdce, studie ukazují, že pití kávy vysoký krevní tlak nezpůsobuje. Po vypití šálku krátkodobě dojde ke zvýšení tlaku, rozhodně ale nezpůsobí dlouhotrvající hypertenzi,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.
Tři kávičky jsou v pohodě
Jelikož kofein nás takříkajíc „nakopne“, nemusí jeho nadbytek dělat úplně dobře lidem, kteří trpí neurózami. Míru si musí každý stanovit tak, aby se cítil dobře. Vyhýbat se kávě nemusí ani těhotné ženy. Dají-li si jednu kávu za den, nic se nestane. Je to vždy o množství.
„Obecně bychom neměli zkonzumovat více než 250 mg kofeinu na den. Průměrná káva, záleží samozřejmě na tipu a přípravě, má kolem 50 až 70 mg. Takže tři kávičky za den jsou v pohodě,“ míní Karolína Hlavatá.
Pití kávy jako prevence
Pitím kafe podle dietoložky posilujeme organizmus preventivně proti Alzheimerově chorobě, roztroušené skleróze. Má i určitý pozitivní vliv při diabetu. „Kofein může být ale nebezpečný u lidí s vrozenou srdeční arytmií zejména v kombinaci s dehydratací. To však bývá spíše než po kávě, po energetických nápojích,“ varuje.
Cholesterol snižuje
Dlouhá léta lékaři nedoporučovali pacientům s vysokým cholesterolem turka. Ani to ale taková hrůza není. „Káva jako taková spíše cholesterol snižuje. Problémem u turka bývá pro někoho to, že kávová sedlina může dráždit žaludek,“ dodává Karolína Hlavatá.
Organismus neodvodňuje
Káva organismus odvodňuje – i to je mýtus. Kofein je sice zodpovědný za mírnou dehydrataci, ale neplatí, že by tělo výrazně vysušoval. „Je prokázáno, že na jeden miligram kofeinu je ztráta tekutin asi 1,25 ml. Takže když si dám silné kafe, kde je asi 80 mg kávy, je vhodné k němu vypít decku vody,“ doporučuje Karolína Hlavatá.
Která je lepší?
Je zdravější espresso, turek, překapávaná či rozpustná? Samotná příprava spíše ovlivní chuť než kvalitu. Ta je více dána sortem, zrny, pražením, uskladněním a tak dále.
„Faktem ale je, že instantní káva má nižší obsah zdraví prospěšných antioxidačně působících látek, protože princip její výroby je, jednoduše řečeno v tom, že se uvaří velice silné kafe a pak usuší.
Když si tedy udělám espresso nebo spařím turka, zbývá antioxidačních látek více,“ říká dietoložka.
Pomáhá při hubnutí
Káva je také dobrým pomocníkem při hubnutí. „Kofein totiž zvýší energetický výdej organismu,“ vysvětluje dietoložka.
Zároveň nám vychutnání šálku kávy pomůže psychicky v okamžiku, kdy nás honí mlsná a máme tendenci zhřešit mlsáním. To samozřejmě platí jen pro kávu černou bez mléka a bez cukru.
Jestliže toužíme po zpestření chutě, je vhodnější ochutit ji například skořicí, kardamonem nebo směsí koření určeného speciálně pro kávu.
Vylepšená je už jídlem
Pokud si hlídáme hmotnost nebo dokonce usilujeme o zhubnutí, pak bychom si měli dávat pozor na jakékoliv vylepšení kávy nejen cukrem, ale i mlékem, šlehačkou, zmrzlinou a podobně.
„Je-li v kávě cokoliv z těchto přídavků, pak musíme počítat s tím, že se už nejedná jen o nápoj, ale vlastně o jídlo. Dáme-li si takových káv více za den, energetická hodnota se sčítá,“ upozorňuje dietoložka.
Ze stejného důvodu ale může být například latte dobrou odpolední svačinou.
Kaloričtější je i káva s alkoholem. Zároveň je také výraznějším stimulantem, a tak by ji neměli pít lidé se srdeční arytmií.
Mléko kávu neničí
Ještě jeden mýtus na závěr. Možná jste také zaslechli nebo četli informaci o tom, že mléko ničí pozitivní účinky kávy. I toto je jen poplašná zpráva. „Není pravda, že by mléko snižovalo účinnost látek obsažených v kávě. Naopak u lidí, kterým káva způsobuje překyselení žaludku, může mléko tento efekt snížit,“ dodává Karolína Hlavatá.
Co možná nevíte o kávě
Haló rady
Káva je nápoj nejen moderní, ale téměř kultovní. Stal se součástí našich životů, našich pitných režimů, našeho životního stylu. Drtivá většina lidí si na ní najde chvilku alespoň jednou denně a mnozí bez ní ráno ani nevstanou. Navíc, chceme-li se s někým sejít a popovídat si, často říkáme, že zajdeme na kávu.
Jenže o kávě také koluje mezi lidmi mnoho polopravd a mýtů. Tak například: káva zatěžuje srdce, lidé s vyšším tlakem kávu nemohou, káva odvodňuje organismus, kávu nesmějí těhotné a kojící ženy, káva způsobuje žaludeční vředy a možná i rakovinu.
Vždyť tyto teorie ještě před dvaceti lety vykřikovali do světa samotní lékaři, kteří kávu řadili na stejné místo, jako alkohol, nebo cigarety. Lékařské záznamy ale po dvaceti letech neukazují ani nárůst rakoviny, žaludečních vředů ani kolabujících ledvin z pití kávy. Ba naopak.
Díky desítkám odborných studií toho dnes o kávových zrnech, nápojích z nich vyráběných a jejich vlivu na zdraví toho vědci a lékaři vědí víc, než o mnohých běžných poživatinách. A jak to tedy s kávou je?
Každý asi ví, že káva, která se nám dnes dostává v obchodech do rukou, jsou nějakým způsobem zpracovaná zrna z plodu kávovníku. Kávovník ovšem zahrnuje velké množství druhů, hospodářský význam má pouze několik z nich. Téměř celý objem světové produkce kávy poskytují dva druhy, tzv. arabika a robusta.
Arabika, kávovník arabský, je nejdůležitější botanický druh, především pro vysokou kvalitu svých plodů. Pochází z něj asi 70 % světové produkce zelené kávy. Robusta, kávovník laurentský, je na druhou stranu přizpůsobivější odolnější proti chorobám.
Jeho význam, roste i v závislosti s tím, jak roste poptávka po instantní kávě, na kterou se zpracovává přednostně robusta.
Spotřebitele ale většinou zajímá hlavně chuť a vůně kávy, tedy kvalita ale také cena a to vše v závislosti na tom, jak si chceme svou kávu připravit. To, co od kávy ale v první řadě očekáváme, je povzbuzení.
»Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů.
Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, ale tento nápoj obsahuje řadu dalších látek, prospívajících lidskému organizmu,« vysvětluje člen Fóra zdravé výživy a zakladatel Institutu kávy Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.
Účinné látky v kávě
Aby vědci zjistili, zda je káva pro lidský organismus škodlivá či zdravá, podrobili ji důkladným rozborům. Dnes tedy vědí, že zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a mnohé další látky, přičemž některé z nich se během zpracování kávy mění a vznikají z nich látky nové.
Z výživového hlediska reprezentují 7 až 10 % sušiny zelené kávy chlorogenové a kávové kyseliny, 1 až 2 % připadají na kofein. Část z nich je bohužel během pražení zničena, pouze obsah kyseliny nikotinové (vitamín B3) se tímto procesem zvyšuje, a bývá tak asi 25x vyšší v pražené kávě než v zelené.
Minerální látky reprezentují v kávě okolo 4 % sušiny, z výživového hlediska je velmi důležitý zejména obsah draslíku a hořčíku. Sacharidy tvoří téměř 50 % sušiny zelených kávových bobů, během procesu pražení však dochází k jejich rozkladu a vzniku jiných látek (20 až 35 % sušiny).
Je dokázáno, že v zelených kávových zrnech je více než 200 ještě neidentifikovaných látek, které mají na náš organizmus pravděpodobně pozitivní vliv.
Z dosavadních výzkumů ale v první řadě vyplývá, že káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce), podílejících se na neutralizaci volných radikálů.
Ty se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami a poškozují naše buňky – způsobují degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí, oslabení nervového a imunitního systému. Antioxidanty se váží na volné radikály a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci.
Vědci odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny. Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka.
Vliv kofeinu na zdraví
Kofein je vnímán jako látka nabuzující. Jak to funguje? Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Kofein se dokáže navázat na jeho místo, zablokovat ho a následně oddálit nástup spánku.
Na rozdíl od adenosinu kofein stahuje cévy mozku, což má za následek zvýšenou mozkovou činnost, která aktivuje nadledvinky. Ty začnou produkovat adrenalin, který uvádí organizmus do pohotovostního stavu – prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla.
Tím se zvýší krevní zásobování svalů a následně i krevní tlak. Adrenalin zároveň zrychluje odbourávání cukrů ve svalech, tedy zásobování svalů glukózou. To znamená, že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek, výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu a tedy i aktivity organizmu.
Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.
Po požití šálku kávy tak dochází k zablokování adenosinových receptorů v mozku a oddálení spánku. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a s ní i zásobování svalů a mozku. Vlivem dopaminu se zase zvyšuje pocit spokojenosti a štěstí. A to není všechno. Kofein způsobuje také rychlejší a jasnější myšlení i lepší koordinaci pohybů těla.
Vlivem jeho účinku dochází v organizmu rovněž k uvolňování kortizolu a adrenalinu do krve. Tělo reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, a tedy i celkovým zrychlením metabolizmu.
Proto může přemíra kofeinu způsobit naopak nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.
Kolik kávy můžeme vypít?
Odborníci se shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků denně, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu.
Češi jsou přitom poměrně slabými konzumenty kávy, v žebříčku z roku 2011 s Česká republika s konzumací 3,26 kg kávy na osobu a rok umístila na 35. místě.
Největšími konzumenty jsou ale kupodivu lidé v severských zemích: Finsko – 12,17 kg/osobu a rok, Norsko 9,51 a Dánsko 8,21 kg na osobu a rok.
Pozor, každý člověk je ale individuum! Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by tak mělo být zohledněno několik důležitých faktorů (např. zdravotní stav konzumenta, počet vypitých šálků nebo druh kávy). Navíc se lidé liší i citlivostí ke kofeinu.
Někteří z nás mají »gen pomalého metabolizéru«, vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější. Pití kávy je pro ně proto riskantnější, zejména ve spojení s některými chorobami, jako jsou např. onemocnění srdce.
Naproti tomu se u častých konzumentů kávy stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nepravdivě se říká o kávě, že… škodí zdraví.
Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např. Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj nebo červené víno.
…zvyšuje krevní tlak.
Běžné dávky kávy rizikové nejsou, kávu si mohou dovolit i lidé s kardiovaskulárními nemocemi. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.
…podporuje vznik rakoviny.
Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nejnovější výzkumy a studie týkající se kávy a jejího vlivu na rakovinu. Zjistila se negativní korelace mezi pitím kávy a zhoubnými nádorovými chorobami.
Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek.
Pozitivní zdravotní účinky kávy (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.
…není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu denně, tj. 2 až 3 šálky) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně.
…dehydratuje, je močopudná.
Káva organizmus nedehydruje, je naopak významným příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Doporučené denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka nepůsobí silně močopudně.
Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci již nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápník aj. minerální látky) a také celkovým odvodněním.
V takovém případě je vhodné doplňovat do organizmu vodu.
…nemá se pít na lačno.
Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, a tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.
…způsobuje žloutnutí zubů.
I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z Anconské univerzity zato narazili při laboratorních testech na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.
…espresso je silnější a účinnější.
Účinky kofeinu jsou závislé především na dávce kávy a v ní obsaženém množství kofeinu, ale také na rychlosti, jakou kávu vypijeme. Pocit při pití kávy ovlivňuje i množství použité vody.
Stejné množství mleté zrnkové kávy bude chutnat v espressu s malým množstvím vody jako silná káva. Navíc ho vypijeme podstatně rychleji než velký objem překapávané kávy.
Proto espresso, zejména vypité rychle a na lačno, bude mít větší účinky než překapávaná káva, vypitá postupně, s mlékem a navíc spolu s jídlem. Přitom množství použité kávy a tedy i kofeinu může být stejné.
…mléko potlačuje účinky kofeinu.
Mléko tlumí účinek kofeinu pouze na sliznici žaludku, proto je káva s mlékem doporučována u onemocnění žaludku. Mléko a ještě více smetana však zpomaluje vyprazdňování žaludku a s ním i rychlost vstřebávání kofeinu.
Nástup účinku kofeinu je proto pomalejší, doba působení delší a konzument může mít pocit, že káva s mlékem je svými účinky slabší než samotná černá káva. Stejně ale působí i jídlo konzumované společně s kávou.
Nejrychlejší nástup účinku má káva konzumovaná na lačno.
…po povzbuzení přichází větší útlum.
Povzbuzující účinek kávy je nejzřetelnější, když se káva konzumuje ve stavu přirozené únavy. Například při pití kávy v nočních hodinách při práci nebo studiu za účelem povzbuzení bdělosti a psychického výkonu.
Po dočasném povzbuzení a zlepšení psychomotorického výkonu však nastává útlum a vystupňovaný pocit únavy. Následná únava ovšem není přímým účinkem kofeinu.
Jde o kombinovaný efekt ukončení psychostimulačního účinku kofeinu a pokročilejšího stupně fyziologické únavy, ke které by došlo i bez konzumace kávy.
…může vyvolat závislost.
U kávy se nedá hovořit o klasické závislosti, avšak může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, který stimuluje centrální nervovou soustavu.
Protože kofein se na rozdíl od tradičních drog užívá orálně a v průběhu dne, jeho absorpce je zpomalená, což snižuje riziko vzniku závislosti.
U drog dávka potřebná k dosažení požadované euforie nebo posilujících účinků roste v čase a podněcuje k braní stále většího množství drogy. Většina konzumentů kávy udržuje svoji spotřebu na celkem konstantní úrovni.
…nemůže vyvolat akutní otravu.
Za smrtelnou dávku kofeinu přijatou perorálně se považuje jednorázová dávka 150 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti, to znamená kolem 10 g kofeinu u normálního člověka.
Předávkování (jednorázová dávka kofeinu kolem 0,5 až 1 g) se projeví neklidem, agitovaností, zrychlenou srdeční akcí, nespavostí, častým močením.
Člověk je při vědomí, velmi vzrušivý, ale případné informace není schopen uložit – přehnaná konzumace kávy proto rozhodně není vhodná pro studenty.
…zelená káva – zázrak na hubnutí.
Pokud se týká zelené kávy, výtěžnost získání jak alkaloidů, tak antioxidantů je poměrně malá, bylo by to podobné, jako bychom se snažili konzumovat pšeničné zrno bez uvaření – syrové, též výtěžnost získání sacharidů či stravitelnost by byla velmi mizivá, podobně je tomu i u zelené kávy. Pohlížet tedy na zelenou kávu jako na zázračný prostředek k hubnutí, je naprosto neopodstatněné.
Helena KOČOVÁFOTO – archiv
Jak hodnotíte tento článek? (1 – nejhorší, 7 – nejlepší)
Hodnocení: 5.9, celkem 57 hlasů.
Stravování pověrám navzdory: Znáte nejčastější nesmysly a mýty o jídle?
Jídlo je pro člověka zdrojem mnoha látek, které potřebuje k životu, je to ale i zábava a radost. Populace se snaží čím dál více jíst zdravé suroviny.
Co je ale opravdu zdravé, zdrojem vitamínů a minerálů, a co naopak lidem škodí? Obsahuje špenát opravdu tolik železa, jak se o něm již několik desítek let traduje? Způsobují potraviny, připravené na ohni, rakovinu? Jsou citrusy tím pravým zdrojem vitamínu C? Je tuk škodlivý? A co takzvaná „éčka“?
Pepek a špenát
V roce 1870 publikoval německý chemik Erich von Wolf studii, ve které uvedl, že špenát obsahuje desetkrát více železa než ostatní listová zelenina. Konkrétně se jednalo o hodnotu 30 mg na 100 gramů špenátu. Popularita tohoto názoru vzrostla ještě víc po uvedení známého komiksu Pepek námořník, který se v roce 1933 dostal na filmová plátna.
Pepek námořník, vždy s plechovkou špenátu po ruce, díky jehož konzumaci vzroste jeho síla, však nepropagoval železo, ale vitamín A ve spojitosti s prevencí šerosleposti.
V roce 1937 němečtí vědci totiž vyvrátili omyl von Wolfa: Prokázalo se, že udělal chybu v desetinné čárce. Špenát neobsahuje 30 mg, ale pouze 3 mg železa, podobně jako brokolice nebo růžičková kapusta.
Tento omyl ale přetrval téměř do dnešních dní.
Zatímco obsah železa ve špenátu se nijak nevymyká průměru, obsah jiné látky je v něm překvapivě vysoký. Podle nedávné studie berlínských vědců obsahuje špenát steroid zvyšující fyzickou sílu. Navrhli dokonce zařazení této látky na seznam látek zakázaných jako doping.
Cesta k rakovině?
Téměř každý si někdy dopřál opečený špekáček na ohni nebo grilované maso. Velmi snadno se stane, že masný výrobek opečete více, než byste chtěli, nebo se dokonce připálí.
Může způsobit konzumace spálených částí rakovinu? Ano i ne. Při opékání špekáčku na ohni odkapává tuk, jenž vzplane a zanechává na uzenině černý povlak.
Při tomto procesu vzniká několik látek, včetně těch, které se řadí mezi karcinogeny.
Jedná se například o takzvané heterocyklické aminy, které vznikají rozkladem cukrů, aminokyselin a kreatinu, což je protein nacházející se ve svalech.
Druhou skupinou jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, které vznikají spalováním dřeva.
To jsou karcinogenní látky totožné s těmi, jež vznikají při kouření cigaret a mohou způsobovat rakovinu.
Kolik špekáčků můžu?
Potraviny smažené nebo pečené při vysokých teplotách obsahují také akrylamid, který je světovou zdravotnickou organizací považován za pravděpodobně karcinogenní.
Tvoří se u potravin s vyšším obsahem škrobu a vzniká již při teplotě nad 100 °C. Např. lehce opečený toust obsahuje 72 mg/kg akrylamidu, spálený 112 mg.
Povolená bezpečná dávka v potravinách je ale pouze 50 mg/kg.
Aby však byl vliv těchto látek na lidský organismus opravdu nebezpečný, musel by člověk opékat špekáčky každý den, a to hned několikrát. Co je možné doporučit všem, kteří se potěšení z vonícího masa připraveného na ohni nechtějí vzdát? Při opékání surovin buďte trpěliví a opékejte až na dostatečně vyhřátých uhlících bez plamene.
Citrusy a vitamín C
Běžná denní dávka vitamínu C je 100 mg. Je vhodné jej dodávat pravidelně a preventivně, protože konzumace až při nemoci má jen nepatrný vliv na rychlost zotavení se.
Z citrusů má nejvyšší obsah vitamínu C pomeranč, který obsahuje 50 mg na 100 g, avšak zvýšená konzumace tohoto plodu se neobejde bez rizik: Obsahuje totiž velké množství cukrů a také pestrou škálu alergenů.
Potraviny, které stojí za povšimnutí, hledáte-li dobrý zdroj vitamínu C, jsou žluté papriky (180 mg), kapusta (120 mg), kiwi (90 mg), brokolice (85 mg), rybíz (170 mg) nebo jahody (55 mg). Horkými kandidáty na šampiony v kategorii vitamínu C jsou také šípek s obsahem 420 mg a rakytník se svými 500 mg (všechny údaje v závorkách uvádíme v přepočtu na 100 gramů).
Vitamín C je obsažen i v čaji nebo červeném víně. Velmi zajímavým zdrojem je také zmrazené ovoce, které často obsahuje více vitamínů než čerstvé.
Ptáte se proč? Ovoce je totiž mrazeno zralé v místě produkce, ale čerstvé se sklízí nedozrálé a za konzumenty putuje na velké vzdálenosti v chladicích boxech s nízkým obsahem kyslíku.
Obsah zdraví prospěšných látek je tedy nižší z důvodu nedozrálosti a druhotně degradován způsobem skladování.
Kdy tuk škodí?
Lidské tělo potřebuje tuky pro své správné fungování, stejně jako bílkoviny nebo sacharidy. Každý den by měl člověk sníst 30–35 % z celkového energetického příjmu právě v tucích. Podstatné je hlídat, zda se jedná o tuky obsahující nasycené, nebo nenasycené mastné kyseliny.
Nenasycené jsou ty, které výživoví poradci často označují za „správné“ – jsou to tzv. přirozené tuky, obsažené v základních surovinách (maso, ryby, oříšky, semínka, sója, oleje, avokádo).
Nasycené mastné kyseliny jsou většinou tam, kde suroviny prošly úpravou a stal se z nich výrobek (uzeniny, sádlo, tučné mléčné výrobky, kokosový olej).
Příjem těchto tuků by neměl přesáhnout jednu třetinu doporučené denní dávky celkových tuků za den. Příjem správných tuků je podstatný pro získávání energie a především jako prevence cévních a srdečních onemocnění. To je zajímavý paradox, protože v případě vysokého příjmu špatných tuků může dojít k ucpávání cév, zvýšenému tlaku nebo i mozkové mrtvici.
Zákeřná vajíčka
Oblíbeným mýtem je i tvrzení, že vám vajíčka způsobí vysoký cholesterol. Někteří lidé z obavy, aby nedostali infarkt, vejce konzumují velmi sporadicky, nebo vůbec.
Což je škoda, protože tato potravina je kvalitním zdrojem bílkovin a mnoha dalších látek. Tělo si však cholesterol vytváří samo v játrech, pouze malá část je přijímána ze stravy.
Pokud je příjem z potravin vyšší, tělo automaticky sníží jeho tvorbu – a naopak.
Žloutek vejce velikosti L obsahuje asi 200 mg cholesterolu a to je zhruba čtvrtinové množství maximální doporučené dávky za týden. To znamená, že během sedmi dní je možné bezpečně zkonzumovat 4–5 vajec, podle jejich velikosti. Samotný bílek navíc neobsahuje tuk ani cholesterol. Vejce jsou zároveň bohatá na bílkoviny, antioxidanty, cholin, selen, riboflavin a vitamín B12.
Co z toho plyne? Pokud dodržíte doporučenou dávku vajec a nekonzumujete zároveň jiný zásadní zdroj pro zvyšování cholesterolu z mastných kyselin, vejce jsou spíše prospěšná. Starší lidé, kteří mají problémy s cholesterolem či oběhovým systémem, by však opravdu měli konzumaci vajec omezit.
Ovocná dieta
Samotné spojení ovoce a diety je již od počátku velmi diskutabilní. V ovoci najdete rozmanité množství vitamínů a dalších podstatných složek.
Určitě by mělo být součástí zdravého jídelníčku, a dokonce se doporučuje každodenní konzumace. Avšak jeho součástí je také velké množství cukrů. Nejedná se pouze o tzv.
rychlé cukry, které dodají energii, ale i složené, na něž je nutné pohlížet jako na zdroj sacharidů – podobně jako u pečiva.
Ovoce zároveň obsahuje velké množství vody, takže je objemový rozdíl mezi konzumací melounu a pomerančů. Pokud sníte dvě kila melounu, nic moc se vám nestane, pokud do sebe dostanete stejné množství citrusů, už to může být problém.
Cizokrajné druhy jsou často zdrojem alergií, ale i místní ovoce může (při přehnané konzumaci) vyvolat alergické nebo zažívací potíže. Zároveň většinou neobsahuje bílkoviny ani tuky, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu.
Jsou „éčka“ nebezpečná?
Sportovci, lidé s dietou nebo milovníci bio potravin jsou velmi dobře rozeznatelní již v supermarketu. Často stojí u regálu zahleděni na obal výrobku, který nakonec vrátí zpět. Hledají totiž ve složení tzv. éčka.
Co ale toto označení vlastně znamená? Jedná se o přídavné látky, které se do potravin dostávají během výroby. Důvodů, proč se tyto látky používají, je hned několik. Prodlužují trvanlivost, upravují barvu, chuť, vůni, stabilizují atd.
Může se jednat o přírodní, přírodně identické nebo syntetické látky.
TIP: Hodná a zlá éčka: Obejdeme se bez nich? A jak se v nich vyznat?
V současnosti známe asi tři tisíce éček, dělíme je do 27 skupin. Mezi nejznámější patří barviva, zahušťovadla, regulátory kyselosti, konzervanty, sladidla, tavicí soli a enzymy. Mezi éčky je mnoho látek, které jsou opravdu zdraví škodlivé, a dokonce jsou v ČR zakázány ministerstvem zdravotnictví.
Avšak mnoho přírodních (i syntetických) látek je nezávadných, nebo i zdraví prospěšných. Je to např.
kurkumin (E 100, přírodní barvivo), tanin (E 181, látka zvýrazňující chuť), kyselina benzoová (E 210, konzervant), kyselina octová (E 260, regulátor kyselosti), octan vápenatý (E 263, zahušťovadlo) nebo oxid uhličitý (E 290, balicí plyn).
Po páté večerní ani zrnko!
Někteří lidé věří, že vše, co se sní po páté hodině, vede k obezitě. Pokud by to byla pravda, jak by to dělaly třeba zdravotní sestry na nočních směnách nebo řidiči nočních linek? Být hlady celou směnu je určitě více nezdravé než si dát lehkou svačinku.
Lidské tělo neví, kolik je hodin. Lépe řečeno: Organismus vnímá den, noc, kdy se člověk probudí, jaký má průběh dne i kdy jde spát.
Pokud by většina lidí začala žít obráceně – v noci by chodili do práce a ve dne by spali, zásadně se nezmění data o počtu obézních jedinců.
TIP: Odkud se berou mýty o našem zdraví? Zeleninový detox a velký výplach škodlivin
Kdy a jak si dopřávat jednotlivá jídla dne je přímo závislé na individuálním denním režimu každého člověka.
V odpoledních a večerních hodinách (za předpokladu standardního režimu dne) se doporučuje omezit sacharidy a cukry, které jsou nejvhodnější dopoledne. Po obědě raději upřednostěte bílkoviny a zeleninu.
Toto doporučení nevychází ze zmíněného mýtu o páté hodině, avšak z nastavení režimu celého dne a z faktu, že čím více je hodin, tím je tělo unavenější a metabolismus se zpomaluje.
Nejrozšířenější mýty o kávě, kterým bys neměla věřit
Jeden z nejoblíbenějších nápojů světa si dneska můžeš dopřát takřka všude. Můžeš se setkat s rozmanitými způsoby přípravy, s lahodnými kávovými specialitami pro mlsné jazýčky, ale i s tak silnou kávou, po které máš oči jako tenisáky půl dne. Jak je to tedy s těmi nepravdami o tomhle milovaném pití?
Káva není zdravá
Hahaha. Dneska už je vědecky dokázané, že káva se hodí do zdravého a vyváženého jídelníčku. V dietě si ji taky nemusíš odpouštět, pokud si do ní neliješ litr mléka a neklopíš půl cukřenky. Odborníci tvrdí, že 3-5 šálků denně nemá obecně na lidské zdraví negativní dopad.
- Věříme spoustě hloupostí. Mrkni na některé z nich!
Káva poškozuje srdce a způsobuje vysoký tlak
Že by? Ani náhodou, pokud nepiješ jen a jen kafe.
To sice obsahuje kofein a působí díky tomu na kardiovaskulární systém a nervovou soustavu, nicméně prokázalo se i to, že káva v množství, které najdete o pár řádků výš, nezvyšuje riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody. Lidé, kteří o sobě vědí, že mají problémy s vyšším tlakem, by ale rozhodně měli konzumaci kofeinu omezit, zvlášť pokud nejsou tak úplně poslušní ve zbytku životosprávy. Je to všechno se vším.
Káva může za problémy se spánkem
Tak určitě. Asi jako limonáda. Takže nejspíš vůbec. To, že nemůžeš usnout po kávě, není problém se spánkem. Pokud na tebe působí tak silně, že po ní neusneš, musíš sama vysledovat, do kdy si ji můžeš dát, abys usnula ve svou obvyklou hodinu. A pokud máš na kafe chuť i večer, zkus variantu bez kofeinu.
Na kocovinu je káva to nejlepší
Nenene, na to je jednou pro vždy třeba zapomenout. Káva tě při kocovině nakopne, ale jen na chvíli. Jakmile účinky kofeinu pominou, budeš tam, kde jsi byla. Nebo ti bude ještě hůř. Opravdu ti nepomůže k vystřízlivění – neurychluje totiž vstřebávání alkoholu. A basta. Radši do sebe lij vodu nebo mulťák.
Těhotné ženy by neměly pít kávu
Opatrnosti v těhotenství možná není nazbyt, ale nač si odepřít požitek z dobré kávy, když nemusíš? Poslední výzkumy ukazují, že umírněné pití kávy v těhotenství se na kondici plodu nijak nepodepisuje. Nesmíš ale konzumovat víc než 200-300 mg kofeinu denně (nejen z kávy, ale i z dalších potenciálních zdrojů), přičemž jedno normální espresso v sobě má asi 60 mg kofeinu.
Na kávě může být člověk závislý
Kofein je droga, o tom není pochyb. Dokonce ta nejrozšířenější na světě. Při vypití avizovaných 5 šálků denně nebo menšího množství kávy se na něm ale nestaneš závislá.
Pravdou je, že pokud tuhle dávku ustavičně přesahuješ, za pár týdnů otupíš a budeš kofeinu (a je jedno, jestli v kávě nebo kdekoli jinde) potřebovat víc, aby u tebe působil jako stimulant. Když pak třeba několik dní kofein do těla nedostaneš, bude tě bolet hlava.
Obvykle jde ale o projev psychické závislosti, která se s tou na nikotinu nebo alkoholu (nebo dalších drogách) nedá srovnávat.
Káva s mlékem člověka tolik „nenakopne“
No, jak se to vezme. Espresso nebo ristretto nastoupí během chvilky a člověk by dokázal dělat i pět věcí najednou – brzy to ale vyprchá.
Mléko nebo smetana tlumí účinek kofeinu na žaludeční sliznici, ne však celkově. To znamená, že nástup účinků kofeinu je po kávě s mlékem pomalejší a doba působení je delší než u kávy bez mléka.
Proto se může zdát, že káva s mlékem není tak silná jako ta bez něj.
Který mýtus o kávě je podle tebe ten nejabsurdnější? Napiš nám ho do diskuze pod článkem!