Divertikulitida je civilizační onemocnění, jehož vznik často souvisí se způsobem stravování a je následkem chronické zácpy. Toto onemocnění způsobuje zánět malých váčků, takzvaných divertikul. Tyto váčky (divertikuly) se nacházejí na vnitřní straně trávicí soustavy, zejména v tlustém střevu, přesněji na jeho slabších místech. Vážnější zdravotní problémy se objeví tehdy, když se divertikuly infikují a vznikne zánět střeva – diverticulitis
Hlavní příčinou divertikulitidy je nedostatek vlákniny chybějící ve stravě. Toto onemocnění je známé od té doby, kdy se v jídelníčku objevily první zpracované potraviny a potraviny bez vlákniny a navíc se snížila konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin. Proto se zánět střeva objevuje zejména v průmyslově vyspělých zemích.
Příčiny zánětu střeva
Koho ohrožuje nejvíc? Odpověď je jasná. Místo celozrnného pečiva dáváme přednost tomu, které je vyrobeno z bílé mouky? Nekonzumujeme denně půl kilogramu čerstvé a dušené zeleniny nebo čerstvého ovoce? Trápí nás už delší dobu zácpa? Máme víc než čtyřicet let? Pokud jsme na všechny otázky odpověděli kladně, zánět střeva na nás čeká jako na jistého adepta.
Tlusté střevo je nejzranitelnější částí trávicího systému. Základ onemocnění totiž představují malé váčky na sliznici, které stlačují svaly tlustého střeva, a pokud vzniknou, zůstanou tam natrvalo.
Pokud se jich vytvoří velké množství, hovoříme o onemocnění divertikulitida tlustého střeva. Většina váčků se tvoří v oblastech, na kterých je při vyprazdňování střeva největší tlak.
Je to zejména v oblasti sigmoidu nebo v dolní části tlustého střeva, protože při vytlačování tuhé stolice (defekace) se ve střevu zvyšuje tlak a v slabších částech se sliznice roztáhne.
Malé váčkovité vypoukliny se objevují podél stěny tlustého střeva. Jsou jako malé balony, které vznikají na oslabených částech gumy na kole. Velikost divertikuly se pohybuje od 3 mm třeba až do 3 cm, před čtyřicátým rokem života vzniká ojediněle.
Riziko jejich vzniku věkem narůstá, ve věku nad 80 let vzniká téměř u každého.
Proč? K jejich vzniku kromě stravy chudobné na vlákninu přispívá i obezita, chronická zácpa, postupné oslabení pojivových tkání v pozdním věku a také kortikoidová terapie, chemoterapie a imunosuprese.
Divertikulitida totiž úzce souvisí s životním stylem a stravovacími návyky. Toto onemocnění je u domorodých kmenů prakticky neznámé, nikdo ho nezaznamenal ani během předcházejících století, kdy byl v stravě lidí dostatek vlákniny.
Největší význam má to, že potrava neobsahuje dostatečné množství vlákniny, následkem čeho je chronická zácpa. Pokud je množství vlákniny dostatečné, stolice zřídne, sníží se vnitřní tlak ve střevu a obsah střev se snadněji pohybuje.
Proto, pokud zvýšíme množství přijaté vlákniny, můžeme se vyhnout nebo alespoň zmírnit riziko vzniku zánětu střeva, čím se vyhneme nepříjemným příznakům, které doprovázejí divertikulitidu.
Příznaky divertikulitidy
Ve většině případů se neobjevuje žádný problém. Pokud ano, potom je řeč o bolesti břicha, podbřišku, pocitu plnosti, nadýmání břicha nebo problémech s vyprazdňováním. Komplikace však mohou být velmi dramatické.
Může se to stát tehdy, pokud se v některém váčku zasekne nestrávená potrava, divertikuly se infikují a vznikne zánět střeva – divertikulitida, který se může rozšířit i do okolí divertikul.
Příznaky jsou vysoká teplota, která je doprovázena typickou bolestí v levé části břicha. Zánět často signalizuje krvácení konečníku.
Jaká jsou rizika?
Divertikulitida může často způsobovat krvavou stolici. Zánět střeva totiž může poškodit cévy a způsobit krvácení a zanícený váček se může i natrhnout.
Tehdy se infikovaný obsah střeva může dostat do břišní dutiny, kde způsobuje život ohrožující zánět pobřišnice – peritonitidu. V těchto případech břicho velmi bolí, ztvrdne, napne se a může se objevit i zvracení.
Plyny nemohou ze střev odcházet a pacient může dostat i teplotu.
Zánět může mít i pomalý průběh a postupně se může rozšířit do okolních orgánů. Je to další vážná komplikace, kdy vznikají fistuly, které jsou abnormální, polodlouhé kanálky mezi střevem a močovým měchýřem nebo jinými orgány.
Přes ně se mohou bakterie rozšířit do ostatních orgánů. U žen se často vytvoří kanálek, který spojuje tlusté střevo s pochvou. To je potom doprovázeno hnisavým výtokem nebo přítomností bakterií a bílých krvinek v moči.
Močení je doprovázeno bolestí a pálením, které se vrátí i po antibiotické léčbě zaníceného močového měchýře.
Jak se dá léčit?
Při bolesti břicha, krvavé stolici a jiných příznacích divertikulitidy je potřebný lékař! Bolest může v některých případech zmírnit ledový zábal na levé straně břicha. Nikdy nedávejme teplý zábal, protože ten urychlí průběh infekce, co může vést proděravění váčků. Lehčí případy se dají léčit antibiotiky a pomocí tekuté diety, co může zmírnit zatížení tlustého střeva. Těžkosti ve většině případů po několika dnech zmizí. Je třeba přejít na šetřící dietu a je možné jíst pouze kašovitou stravu, tedy v tomto případě nekonzumujme čerstvou zeleninu a ovoce, celozrnné pekařské výrobky, ovoce se semínky, kukuřici, pálivé koření a nepijme alkoholické nápoje a nápoje s obsahem kofeinu.
V případě akutního zánětu střeva – divertikulitidy, ale i v případě natržení okolí a stěny střeva a následujícího zánětu pobřišnice, je třeba vyhledat lékaře. V těchto dramatických situacích je třeba okamžitě vyhledat nejbližší chirurgické oddělení, protože je většinou potřebná nemocniční léčba nebo dokonce chirurgický zákrok. Do vyšetření nic nejezme ani nepijme.
Je možné vyhnout se komplikacím?
V rámci prevence je nejideálnější, pokud budeme konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny. Vláknina podporuje tvorbu větší stolice, a proto není tlusté střevo při vyprazdňování nuceno se stahovat. Tím můžeme předejít vzniku divertikul, ale i tomu, aby se stolice vtlačila do váčků, co by mohlo vést k jejich zvětšení nebo by mohlo později způsobit zánět.
Vláknina tedy hraje klíčovou roli při prevenci vzniku komplikací, kterými může být zánět střeva nebo následné proděravění jeho daného úseku.
Proto, pokud nám lékař stanoví jako diagnózu divertikulitidu, v první řadě s největší pravděpodobností doporučí změnu jídelníčku, abychom se mohli vyhnout operaci, která je v případě komplikací nezbytná.
Je lepší konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny a na druhé straně je třeba se vyhýbat rafinovaným potravinám, jejichž následkem je zácpa a divertikulitida.
Změňme stravovací návyky
Naším prvořadým úkolem při prevenci vzniku zdravotních komplikací je, abychom konzumovali stravu s vysokým obsahem vlákniny. Jejím výborným zdrojem jsou luštěniny, chléb z celozrnné mouky a potraviny z neloupané pšenice – jídlo si můžeme posypat čerstvými otrubami. Pravidelně konzumujme zeleninu v různé formě (čerstvou, mírně tepelně upravenou nebo kyselou, např. zelí). Ovoce neloupejme a podobně jako zeleninu konzumujme v původním stavu, protože šťáva neobsahuje vlákninu. Vynikajícím zdrojem vlákniny je sušené ovoce: rozinky, švestky, meruňky, datle. Pozor: Pamatujme na to, že vláknina je velmi důležitá, ale její množství v stravě zvyšujme postupně a i změny ve stravování zavádějme postupně. Udělejme si plán na šest nebo osm týdnů, aby se mohly naše trávicí orgány připravit na změnu. Těm, kteří až dosud konzumovali stravu s nízkým obsahem vlákniny, bude vláknina v potravinách ze začátku způsobovat nadýmání břicha a nadměrnou tvorbu plynů ve střevech.
Psyllium – rozpustný zdroj vlákniny
Pokud naše každodenní strava neobsahuje dostatek vlákniny, potom může být potřebné její doplnění. Nejbohatším přírodním zdrojem vlákniny je jitrocel – psyllium, které se vyrábí z očištěných semen jitrocele indického (Plantago psyllium sy, Plantago ovata). Po smíchání s vodou nabobtná, získá gelovou konzistenci a 40 krát zvětší svůj objem. Psyllium je podobně jako vláknina v některých obilovinách (oves, ječmen) rozpustná vláknina. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že vláknina, která se v něm nachází, má výraznější obsah než například ovesné vločky.
Pravidelnou konzumací psyllia se optimalizuje fyziologická činnost trávicího systému, zejména tenké a tlusté střevo.
Tím, že vláknina do sebe váže velké množství vody, zvětší objem obsahu střev a stimuluje pohyby střev. Při její přípravě je potřebné dodržet následující návod: jednu lžíci psyllia dáme do 200 ml tekutiny (voda, mléko, ovocná šťáva) nebo jogurtu či podmáslí, rozmícháme a ihned vypijeme. Následně vypijme ještě 250 ml vody. Při konzumaci vlákniny je důležitý pravidelný příjem tekutin!
Co nejíst?
Snižme příjem průmyslově zpracovaných potravin. Obecně platí, že nejsou zdravé, ale v případě divertikulitidy jsou vysloveně škodlivé. Do této kategorie patří: maso, sladkosti, mastná jídla, pekařské výrobky z bílé mouky.
Nejezme ovoce a zeleninu, která obsahuje velký počet semínek (maliny, jahody, ostružiny, fíky, rajčata), protože jadérka se mohou zaseknout v divetikulách a způsobit zánět.
Semínka třeba důkladně rozkousat – protože různé druhy ořechů nebo pražená rýže obsahují tvrdé části, které se také mohou zaseknout ve váčcích a způsobit zánět. POZOR! Po vážnější divertikulitidě se už vůbec nedoporučuje tyto potraviny konzumovat.
Vyhýbejme se kofeinu, protože podobně jako sycené nápoje dráždí střeva. Také alkohol konzumujme pouze mírně. Jeden (pohár, mírně) alkoholický nápoj přispívá k relaxaci střeva, co může příznivě působit na divertikuly.
Další opatření
Dále je nezbytné:
- Dodržovat dostatečný příjem tekutin: vypijte denně alespoň 3-4 dl tekutin na každých 10 kg tělesné hmotnosti, tedy průměrně 6-8 pohárů vody, bylinkového čaje nebo nesycené minerální vody. Tekutina je účinná při zácpě, která je průvodním znakem divertikulitidy. Pokud se tlusté střevo vyprazdňuje pod velkým tlakem, svaly břišní stěny se nadměrně napínají, co může vést k nárůstu zatím malých divertikul.
- Zajistit pravidelnost stolice: stolici nikdy nezadržujme – protože tento zlozvyk může vést k vzniku divertikul.
- Pravidelný pohyb: k prevenci vzniku divertikul a k jejich léčbě patří i pravidelný pohyb. Lepší tonus svalů, co je důsledkem fyzické aktivity, se nevztahuje pouze na nohy a boky, ale i na břišní svaly a na hladké svaly střev. Výsledkem je častější vyprazdňování.
- Nepoužívat projímadla a čípky: I když mají ze začátku vliv na zácpu, po nějaké době už nebudou účinné. Pokud nám život ztrpčuje zácpa, raději sáhněme po přírodních přípravcích, které pomohou odstranit zácpu a pomohou vyvolat vyprázdnění. Těmi jsou například: sušené švestky, švestková šťáva, kyselé zelí, šťáva ze zelí, olivový nebo lněný olej (tři lžíce denně před jídlem), lněná semínka, speciální léčivé čaje nebo směsi bylinek, jako například Slim Tea.
- Nekouřit: kouření divertikulitidu zhoršuje.
- Pravidelná detoxikace organismu: nejideálnější období na očistu je podzim, kdy máme k dispozici velké množství zeleniny a ovoce nebo na jaře, kdy je potřebné náš organismus odlehčit po „zimních prohřešcích” a regenerovat ho. Při každém „velkém úklidu“ ať je prvním krokem očista střeva a detoxikace.
Dobře vykonaná očista střeva:
- šetrným způsobem podporuje přirozené vyprazdňovací procesy,
- přináší uvolnění při zácpě a zlaté žíle,
- zvyšuje pocit nasycení, zabraňuje konzumaci dalších potravin bohatých na energii, čím přispívá ke snížení hmotnosti,
- chrání sliznici střev před podrážděním toxickými a rakovinnými látkami,
- snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a rakoviny konečníku,
- snižuje riziko vzniku divertikul a zánětu střeva.
Zdroje: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5265196/ https://www.wikiskripta.eu/w/Divertikulární_nemoc_tlustého_střeva
Vysoké teploty zvyšují kazivost potravin. Dejte si pozor na letní grilovačky i na rychlá občerstvení | Dobrá chuť
PRAHA V období vysokých letních teplot se potraviny kazí rychleji, a proto musíme být obezřetní jak při nákupu a přepravě, tak i při uchování a zpracování potravin.
„Mikroorganismům, které jsou původcem tzv.
alimentárních nákaz (nemoci trávicího traktu) a dostávající se do trávicího traktu člověka potravinami či vodou, se velmi daří v teple a vlhku,“ upozorňuje nutriční specialistka Kateřina Šimková.
Lidovky.cz: Kterých potravin se to týká zejména?Mezi potraviny, které mohou být zdrojem alimentárních nákaz, patří zejména jogurty, maso, ryby, majonéza a dresinky, vejce, cukrářské a lahůdkářské výrobky, zmrzlina. V zahraničí se to týká i nemyté syrové zeleniny, salátů, nemytého neloupaného ovoce, ledu v nápojích či nebalené vody.
Lidovky.cz: Jsou nějaká místa, kde je na místě být ostražitý?Pozor bychom měli dávat i u stánků s rychlým občerstvením, například na koupalištích, na ulicích, v parcích a před supermarkety. Nikdy nevíme, jak dlouho byla tatarka, kterou bychom chtěli na hranolky, vystavena slunečnímu záření. Tato místa mohou mít také potíže s hygienou.
Kateřina Šimková ze Zdravého stravování
Lidovky.cz: Lze nějak minimalizovat nákazu při nákupu a uskladnění?Všímejte si čistoty prodejního místa a personálu, teploty v chladicích vitrínách, nekupujte výrobky v poškozených obalech. Ovoce a zelenina nemají být nahnilé.
Pečlivě čtěte údaje o datu spotřeby, které udává, do kdy je bezpečné potravinu zkonzumovat. Zároveň dbejte na dodržení doporučení výrobce, jak nakládat s výrobkem (teplotní rozmezí, skladování apod.).
Mrazené potraviny, masné a mléčné výrobky, majonézové saláty a cukrářské výrobky dávejte do nákupního košíku naposledy a přepravujte je mezi obchodem a domovem v chladicích boxech či termo taškách.
Pokud máte dojem, že mrazené výrobky byly již rozmrazené, nekupujte je. Rozhodně nedoporučuji nechávat nákup v rozpáleném autě po delší dobu než je nezbytně nutná.
Pobyt potravin v teplém prostředí výrazně zkracuje dobu trvanlivosti a následné vložení potravin do lednice stav zkázy nezachrání.
Jakmile při příjezdu domů zjistíte, že se vám zmrazené výrobky rozmrazily, rychle je zpracujte a opětovně je nezamrazujte.
Lidovky.cz: Dáte nám pár rad, jak minimalizovat nákazu při zpracování potravin?Léto je spojené zejména s grilovačkami a podobnými sešlostmi rodiny a přátel.
Potraviny by neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření, vyšším teplotám. Maso přinášejte na gril z lednice průběžně a dresinky přineste těsně před servírováním.
Při přípravě surovin si dejte pozor na tzv. křížovou kontaminaci.
Buď používejte na krájení masa a zeleniny samostatné prkénko a kuchyňské náčiní, nebo nejprve nakrájejte zeleninu a pak teprve syrové maso. V opačném případě by mohlo dojít ke kontaminaci zeleniny bakteriemi z masa. U syrového masa je nezbytné jeho důkladné tepelné opracování. Maso by tak mělo být řádně propečené, abychom se vyhnuli případné například salmonele.
Grilovaný losos (ilustrační foto)
Zabraňte odkapávání tuku z masa do přímého ohně, tak eliminujete tvorbu karcinogenních látek. Grilovat byste také neměli do tmavé barvy, jinak dochází k tvorbě tzv. procesních kontaminantů, jako jsou akrylamid, furan a další.
Co se týká uvařených potravin, nenechávejte je při pokojové teplotě déle než 2 hodiny. Před servírováním by jídlo mělo mít více než 60 °C. Jídlo, které dáváte do lednice, uzavřete do krabiček a držte stranou od syrových nezpracovaných potravin.
Jídlo ani v ledničce neskladujte dlouhou dobu.
Lidovky.
cz: Jaká zdravotní rizika plynou z konzumace prošlých, zkažených a málo tepelně upravených potravin?
Konzumací potravin, které jsou prošlé, zkažené či málo tepelně upravené, si můžeme přivodit nejrůznější zažívací potíže, jako jsou žaludeční křeče, dávení, zvracení či průjmy, které mohou doprovázet horečky. Z různých druhů infekcí se mohou vyskytnout i závažnější komplikace jako například u salmonelózy, kdy může dojít k selhání ledvin, zánětu kloubů, či srdečního svalu, nebo postižení nervového systému.5 NEJČASTĚJŠÍCH NEMOCÍ U DĚTÍ DO 1 ROKU | Dr.Max Karta výhod
S jakými nemocemi se miminko může během prvního roku života nejčastěji setkat? Jak jej před nimi chránit? Které nemoci lze vyléčit v domácím prostředí, a kdy je naopak vhodné navštívit lékaře?
K nejčastějším potížím kojenců patří nakažlivá onemocnění horních dýchacích cest, tedy rýma a nachlazení. Většinou se jedná o infekce virového původu, méně často se setkáváme s bakteriálními infekcemi, kde bývá nezbytné nasadit antibiotickou léčbu.
Při nemocích z nachlazení zpravidla nemůže dítě volně dýchat, bývá zahleněné, malátné, nevrlé a často mívá zvýšenou teplotu nebo horečku. Jelikož se nákaza šíří kapénkovou infekcí, je nezbytné myslet na prevenci.
Důležitá je důsledná hygiena rukou, pravidelné větrání a omezení návštěv během zvýšeného výskytu infekcí. Zdrojem důležitých obranných látek je mateřské mléko.
Řešení: Léčba běžné rýmy a nachlazení spočívá v pravidelném odsávání hlenů odsávačkou (např. BEBELO Nasal Aspirator) a v pravidelném čištění a zvlhčování nosu isotonickou mořskou vodou (např. Dr.Max Mořská voda BABY). Při ucpaném nose je možné použít nosní kapky na uvolnění ucpaného nosu (např.
Nasivin sensitive 0,01%). Ke snížení horečky se používají sirupy s obsahem paracetamolu (např. Paralen perorální suspenze) nebo ibuprofenu (např. Dr.Max Ibuprofen perorální suspenze). Důležitý je klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Úlevu přináší i zvýšená poloha během spánku a zvlhčování vzduchu v místnosti.
K lékaři je vhodné s dítětem zajít, pokud se objeví vysoké horečky, žlutozelená rýma, dušnost nebo zhoršující se kašel, pokud kojenec nedostatečně pije nebo pokud příznaky trvají déle než týden.
Mezi typickou virovou infekci dětí ve věku od 6 měsíců do 2 let patří tzv. „šestá nemoc“, často označovaná také jako „třídenní horečka“. Prvním příznakem nemoci je vysoká teplota, která trvá 3–4 dny. Po jejím odeznění se objevuje vyrážka, která se šíří z trupu ke krku a končetinám.
Má zpravidla charakter drobných červených flíčků, nesvědí a většinou ustupuje během 1 až 2 dnů. Šestá nemoc bývá doprovázena únavou, podrážděností, zvýšenou plačtivostí a nechutenstvím.
Ve většině případů se jedná o nezávažnou nemoc, která do týdne odezní a zanechává imunitní systém posílený.
Řešení: Základem léčby je opět klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Ke snížení horečky se používají např. Paralen perorální suspenze nebo Dr.Max Ibuprofen perorální suspenze.
Pokud má dítě vysoké horečky, které se nedaří ztlumit, nebo netypické příznaky, je třeba s ním zajít na kontrolu, aby lékař mohl vyloučil případnou jinou infekci.
Zánět středního ucha je bolestivým onemocněním sluchového ústrojí. Může mít akutní, nebo chronickou formu. Akutní zánět mívá rychlý nástup, ale obvykle trvá jen několik dní.
Chronický zánět nebývá tolik bolestivý, zato trvá déle a má tendenci se po čase vracet. Mezi typické příznaky patří neklid, pláč, silná bolest v oušku a dočasné zhoršení sluchu. Někdy se objevuje též rýma a vysoká horečka.
Potíže se obvykle zhoršují ve večerních a nočních hodinách.
Řešení: V případě mírného zánětu spočívá léčba v podávání léčivých sirupů na tlumení bolesti (opět např. Paralen perorální suspenze, Dr.Max Ibuprofen perorální suspenze) a ušních kapek tlumících bolest (např. Aurecon drops Forte Junior). Tyto kapky je vhodné mít doma i v případě, kdy dítě trpí na opakované záněty středního ucha.
Protože je ušní infekce u kojenců často způsobena přenosem z nosu, je vhodné tyto přípravky kombinovat s nosními kapkami na uvolnění ucpaného nosu (např. Nasivin sensitive 0,01%). Lékaře musíte navštívit, pokud jsou bolestivé příznaky silné nebo pokud z ucha vytéká hnis.
Často je totiž nutné ouško „píchnout“ nebo nasadit antibiotické, protizánětlivé či znecitlivující ušní kapky na předpis.
U kojenců se pravidelně objevují také potíže v trávicím ústrojí. Vedle nadýmání a plynatosti jsou pro věk do 1 roku typické ublinkávání a průjem. Ublinkávání je velmi časté, a to i několik hodin po jídle. Hlavním důvodem je velmi malý žaludek kojence a snadný návrat žaludečního obsahu zpět do jícnu a úst v tomto věku (tzv. reflux).
U většiny dětí se s věkem postupně četnost výskytu ublinkávání snižuje. Mezi opatření, která mohou pomoci, patří krmení dítěte ve zvýšené poloze, dostatečné odříhnutí po jídle a uložení ke spánku do zvýšené polohy.
Pokud je dítě krmeno umělou výživou, může se k zahuštění mléka použít přípravek Nutrilon nebo lze zvolit kojeneckou výživu se symbolem A.R.
Závažnější pro kojence a batolata může být průjem, v tomto věku totiž snadno dochází k dehydrataci, která je způsobená ztrátou tekutin a minerálů. Nejčastějšími původci průjmů bývají viry (např. rotaviry), méně často bakterie (např. salmonely). U kojených dětí bývá průjem méně častý, protože složení mateřského mléka poskytuje miminku určitou ochranu.
Řešení: Základem léčby průjmů je zvýšený příjem ztracených tekutin a minerálů. Vhodná je zejména voda, čaje nebo rehydratační roztoky. Dr.Max ORS je rehydratační roztok, který pomáhá doplnit tekutiny, minerály a energii při průjmových onemocněních.
Důležitá je úprava dietního režimu. Při průjmech je vhodné konzumovat rohlíky, suchary, rýži, banány nebo zeleninové polévky. Podpůrnou léčbou akutních průjmů je probiotický léčivý přípravek Enterol, který vyrovnává přirozené mikrobiální prostředí střeva.
Kontrola u lékaře je nezbytná, pokud je kojenci méně než 6 měsíců, dále pokud průjem trvá déle než 24 hodin nebo pokud dítě odmítá pít a také jakmile se k průjmu přidávájí zvracení nebo vysoké horečky.
Signálem k vyhledání lékaře jsou rovněž známky dehydratace (dítě málo močí, je spavé, má oschlé rty nebo jazyk).
Alergické reakce u miminek nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Častými projevy jsou svědivá kopřivka, atopický kojenecký ekzém, bolesti břicha a průjem. Atopický ekzém se často zhoršuje při akutním onemocnění nebo v horkém létě, proto bychom měli miminko pravidelně převlékat a pokožku nechávat dostatečně „dýchat“. Vhodné je používání oblečení ze 100% bavlny.
Řešení: Při dlouhodobých potížích pomáhají hypoalergenní mléka, označená symbolem HA, která mají upravenou výchozí bílkovinu.
Zmírnit příznaky alergie pomáhá podávání léků proti alergii (Fenistil kapky). Při atopickém ekzému je důležité pokožku ošetřovat a dostatečně promašťovat šetrnými přípravky (např.
Uriage Xémose Relipidační zklidňující krém, Uriage Xémose Zklidňující mycí olej).
Odřené kolínko, drobné popálení, boule na hlavě či poštípání hmyzem. Jak řešit drobná dětská poranění, aby se co nejdříve zahojila, se dočtete v článku zde.
Potraviny, které zhoršují průběh chřipky. Vyhněte se jim!
Tím nejhorším, po čem v době chřipky můžete sáhnout, jsou sladkosti. Čím vyšší je totiž hladina cukru v potravinách, tím hůře se budete cítit. Příliš mnoho cukru působí škodlivě na imunitní systém a může působit zánětlivě, protože bakterie mají sladké rády a mohou se tak snadněji množit. Místo sladkých pochoutek dejte přednost ovoci.
Mléko a mléčné výrobky
Některým lidem během nemoci mléčné výrobky nevadí, ale jiným se po jejich konzumaci může v těle vytvářet slizovitý povlak. Mléko se rozhodně nedoporučuje pít během teploty a horečky, kdy teplotou těla doslova zcuckovatí a vyvolá zvracení. Volte raději vodu, čaje a vývary.
Tučná jídla
Nezdravá jídla, mezi která patří i tučná, by rozhodně měla zůstat mimo nabídku, a zvláště pokud jste nemocní. Veškeré potraviny s vysokým obsahem tuku jsou během nemoci hůře stravitelné. A protože tělo bojuje s nemocí, nemá tolik energie, aby je dostatečně zpracovalo. Následkem může být žaludeční nevolnost nebo bolesti žaludku, a to k chřipce navíc jako bonus fakt nepotřebujete.
Alkohol
Možná už jste také slyšely „dej si panáka, to vypálí červa“, nebo „grog ti udělá dobře“, ale není tomu tak. Alkohol vám během nemoci může na chvilku zlepšit náladu, ale tím to končí.
Díky oslabení těla se snáze opijete a navíc v kombinaci s léky si můžete vážně zhoršit stav. Větší množství alkoholu způsobuje tělu dehydrataci, což u horečky vážně není žádoucí.
Takže alkoholu rozhodně řekněte v době nemoci NE!
článek
Džusy
Ve většině kupovaných džusů tvoří reálná ovocná složka pouze 50%. Zbytek je jen voda a cukr. Přidaný vitamín C je určitě fajn, ale ostatní složky v džusu vám nemusí udělat dobře. Pokud je chcete přeci jen pít, kupujte jen zaručeně 100% bez přidaných cukrů, nebo si udělejte džus doma.
Smažená jídla
Olej a tuk ve smažených potravinách nejsou ideální stravou při nemoci. Stejně jako tučná jídla, jsou smažené potraviny pro tělo těžké a mohou způsobit bolesti žaludku a nevolnost. Během chřipky volte raději snadno stravitelná jídla, která upravíte dušením nebo vařením.
Kyselé
Kyselé zelí je plné vitamínu C, to sice ano, je ale vynikající jen jako prevence, při samotné nemoci už tolik ne. Kyseliny nejen v zelí, ale třeba i jablečná, mohou v těle přispívat ke zvýšení zánětu a dráždit žaludek.
A co tedy jíst během nemoci? Dejte přednost lehce stravitelným potravinám upraveným dušením nebo vařením a volte raději menší porce několikrát denně. Vynikající jsou masové nebo zeleninové vývary. Nezapomínejte na dostatečný přísun tekutin, nejlépe v podobě bylinkových čajů a vody.
A jak to máte vy? Jaké jídlo vám během chřipky udělá nejvíce dobře? Napište nám vaše tipy do diskuze.
Foto zdroj: Thinkstockphotos.com
Zánět slinivky: příznaky, léčba (pankreatitida) – Vitalion.cz
Slinivka je umístěna v dutině břišní, její větší část nasedá na zadní stranu žaludku.
Můžeme ji řadit do trávícího systému, protože jí produkované enzymy napomáhají trávení, ale je třeba zdůraznit, že se velmi významně podílí i na metabolismu cukrů (její porucha může vést k rozvoji diabetu). Je to „dvojitá“ žláza, její dvě části (viz dále) jsou do sebe zavzaté a navzájem se obklopují.
Pokud se mluví o onemocněních slinivky břišní (pankreatu), je třeba si v první řadě uvědomit, že slinivka má v lidském těle dvě funkce. Je tvořena dvěma odlišnými částmi.
Je to jednak žláza s vnitřní sekrecí (její produkty jsou uvolňovány do krve). Tato část je tvořena Langerhansovými ostrůvky (skupiny zvláštních buněk pankreatu), které vytváří a produkují hormony (inzulín, glukagon, somatostatin). Hormony jsou pak uvolňovány a dále ovlivňují různé pochody v organismu.
Druhá část buněk tvoří žlázu s vnější sekrecí (její produkt – trávící šťáva, je uvolňován do tenkého střeva). Tato část produkuje enzymy: trypsin štěpící bílkoviny na aminokyseliny, amylázu přeměňující sacharidy a lipázu přeměňující bílkoviny.
Všechny tyto enzymy jsou produkovány v neaktivních formách (proenzymech), neaktivní formy (proenzymy) jsou aktivovány až pomocí dalších enzymů, které jsou přítomny v dvanáctníku (duodenu), kam ústí vývod zevně sekretorické části slinivky (té, která produkuje trávící šťávu).
Tento mechanismus aktivace enzymů zabezpečuje kontrolu nad tím, aby se enzymy neaktivovaly dříve, než je třeba a nepoškodily tak slinivku nebo její vývod.
Popis zánětu slinivky
Zánět slinivky břišní (pankreatitida) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech).
V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis)
Je způsobena hlavně infekcemi, obstrukcem (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními.
Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50-ti % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30-ti % onemocnění žlučových cest a ve 20-ti % jde o nekrotizují zánět slinivky.
Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávící šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje.
K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávících enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu např. tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest – např. žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávící šťávy (pankreatolithiasa).
S poškozením slinivky a následným zánětem se můžeme setkat i u některých jiných onemocnění (tuberkulosa, spála, syfilis).
Rizikové faktory zánětu slinivky
Jako u mnoha jiných onemocnění, hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika.
Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů).
Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu).
Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava).
Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiase, což je vlastně kamínek ve žlučníku, ten může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty.
Posledními ze skupiny hlavních rizikových faktorů, jsou stavy po tupém úderu do břicha (např. při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen.
Prevence zánětu slinivky
Prevence u zánětů slinivky se neudává. Ovšem neuškodí vyvarovat se nadměrného pití alkoholu a konzumaci příliš tučných jídel.
Riziko se také snižuje při prevenci žlučových kamenů (hlídání příjmu cholesterolu v potravě).
Pokud víte o případu nádoru slinivky (pankreatu) ve své rodině, nezapomeňte o tom informovat svého lékaře, je velmi důležité odhalit nádor včas (zejména pro jeho destruktivní působení ve tkáni pankreatu).
Příznaky a projevy zánětu slinivky
U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene).
Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice.
Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita).
V těžkých a rychle se rozvíjejících se případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).
Chronické formy jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla.
Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že díky nedostatečnému zásobení trávící šťávou dochází ke špatnému trávení živin.
Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).
Léčba zánětu slinivky
Léčba je závislá hlavně na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid.
Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsah tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin.
Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulinu, který napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) insulinu.
U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku a i smrti. Proto je nutná hospitalizace v nemocnici.
Prvním krokem je konzervativní léčba: léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infusemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infusi v roztoku).
Monitorují životní funkce (na jednotce intenzivní péče – JIP) a sledují stav nemocného.
Hospitalizovaný nemocný nesmí po nezbytnou dobu (několik dní) přijímat jídlo ústy (per os). Má zavedeny: nasogatrickou sondu (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky),močový katétr (je hadička zavedená do močového měchýře, umožňující odchod moči a měření jejího množství) a centrální žilní katétr.
V některých akutních případech (při léčbě delší než 5-7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky nebo společný vývod slinivky a jater – tzn. žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá (nekrotická) tkáň volná, je odstraněna (nekretomie).
Jak si mohu pomoci sám
Při rozvinuté pankreatitidě je nejsnazší zaujmout tzv.
úlevovou polohu, která je pro zánět slinivky v předklonu anebo v kleče „ na všech čtyřech“, toto řešení je ale pouze úlevové, pro léčbu je nutné navštívit lékaře. Další možností zmenšení bolestí je dieta s menším obsahem tuků a větším objemem cukrů.
Komplikace zánětu slinivky
Při rozsáhlém poškození pankreatu může dojít k rozvoji **cukrovky (diabetu). ** Vnitřně sekretorické části slinivky, Langerhansovy ostrůvky, jsou poškozeny uvolněnými enzymy a ustává v nich produkce inzulínu (hormon ovlivňující metabolismu cukru). Pokud toto poškození dosáhne kritické meze, je hormonu inzulínu nedostatek.
Další komplikací pak může být stav, kdy poškozené části odumírají (nekrotizují), čímž vyvolávají další zánět.
Do odumřelých částí se ukládá vazivo a vápenaté soli (kalcifikace), ale odumřelá tkáň může být také infikována bakteriemi, které se normálně vyskytují ve střevě, kde jsou přínosné (dochází k tomu u 60-ti % případů). V pankreatu mohou vznikat dutinky vyplněné tekutinou (cysty).
Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází ke městnání žluče a trávících šťáv ve vývodu a jejich zpětný tok (v pankreatickém vývodu je ale větší tlak než ve vývodu jater a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25-ti %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní.
Zánět slinivky může být zaměněn s těmito onemocněními: perforací gastroduodenálního vředu (vřed na rozhraní žaludku a dvanáctníku), mechanickou střevní neprůchodností, infarktem myokardu. Proto při rozhovoru s lékařem žádné své příznaky nezapírejte, snažte se uvést i pro Vás nepodstatné detaily související s onemocněním.
Diskuse
Další názvy: pankreatitida, zánět slinivky břišní, pankreatitis, chronický zánět slinivky břišní, akutní zánět slinivky břišní, chronická pankreatitida, akutní pankreatitida
Teplota, horečka
Horečka sama o sobě není nemocí. Jde o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce. Je-li infekce potlačena, horečka obvykle mizí. Může se též objevit po nadměrném slunění. Zvýšená teplota je signál, že něco není v pořádku a že bychom měli zjistit, co to je.
Příznaky teploty, horečky
Normální teplota lidského těla je kolem 36,5°C. Při více než 37°C jde o zvýšenou teplotu, při 38°C jde o horečku. Při rychlém nárůstu teploty se může objevit třesavka až zimnice. Většinou bývá horké celé tělo, končetiny mohou být chladné.
První pomoc při teplotě, horečce
Při horečnatých onemocněních je vhodné být v posteli a odpočívat. Vyhýbat se fyzické zátěži, prudkým změnám teplot a průvanu. Je velice důležitý pitný režim (voda, čaj, zeleninové či ovocné šťávy). Omezit či vynechat alkohol a kofeinové nápoje. Teplota je jedním z obranných mechanismů těla, proto nemá cenu se snažit dosáhnout normální teploty za každou cenu.
Návštěva lékaře při teplotě, horečce
V některých případech však může být teplota pro člověka nebezpečná. Horečka nad 38,5°C vede k výrazným ztrátám tělesných tekutin a riziku dehydratace, především pak u dětí.
Déletrvající horečkou jsou obzvlášť ohroženi primárně dlouhodobě nemocní (pacienti s onemocněním srdce a dýchacího systému, s onemocněním nervové soustavy, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, chudokrevní pacienti, nemocní s poruchou metabolismu, např.
cukrovkou, pacienti podvyživení nebo neschopni přijímat dostatečné množství potravy). V těchto případech neprodleně vyhledejte lékaře.
Opatrnost je nutná především u dětí v prvním půlroce života, pokud teplota nad 39°C trvá déle než 24 hodin, pokud se výrazně změní chovaní dítěte (bezdůvodně křičí, nereaguje na pohlazení, nelze je vzbudit), má ztuhlou šíji, na kůži se objeví krvavé skvrnky, má ztížený dech, má náznaky nebo projevy křečí.
Léčba teploty, horečky
Léky na předpis
V lékové terapii teploty se používají léky, které tlumí bolest a zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu (analgetika-antipyretika). Působí u horečnatých onemocnění, jako jsou virózy, nachlazení a stavy po očkování.
Velmi časté jsou kombinace s léky, které odstraňují další nepříjemné příznaky při nachlazení (pocit ucpaného nosu, tlumí suchý a dráždivý kašel). Léky proti horečce (antipyretika) začínají účinkovat přibližně po 30 minutách a maximálního účinku dosahují až za 2-4 hodiny po podání.
Pro kojence jsou vhodné léky v čípcích, pro batolata v sirupu, větším dětem a dospělým v tabletách.
Přírodní a doplňková léčba
Používají se preparáty podporující imunitu multivitaminy zejména vitamín C a beta karoten.
Studené zábaly Neklesá-li teplota, přikládáme studené až ledové zábaly i několikrát krátce za sebou na trup (nejlépe na končetiny), aby teplota rychle poklesla.
Zábaly můžeme dát kromě trupu i na hlavu, vždy na čelo, popř. užijeme vlažnou sprchu. Tyto studené mokré zábaly opakujeme do snížení teploty pod 38°C.
Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.
Potní kúra Je jedním z prostředků ke snížení tělesné teploty. Docilujeme jí rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí:
a) dostatečného přívodu teplé tekutiny nejlépe ve formě čaje (čaj s potivými účinky, např. z lipového květu, s medem a citrónem). Dbejte na dostatečné množství. U dětí 250 ml, u dospělého min. 500 ml.
b) rychlého zahřátí povrchu těla tak, aby došlo k překrvení kůže. To usnadňuje pocení a odvádění tepla do zevního prostředí. Zahřívacím prostředkem je vlhký vlažný zábal, kterému říkáme Priessnitzův zábal neboli zapářka. Zábal nesmí být teplý, pouze vlažný.
Může to být látka (prostěradlo, ručník) namočená do vody pokojové teploty. Je důležité dobré vyždímání, aby se dobře odsál z pokožky horký pot. Přes tento vlhký textil se přiloží silnější vrstva suchého textilu (je možné vložit igelit). Navrch se dá přikrývka.
Zábal ponecháme asi 20 – 30 minut.
Nezapomeňte!
Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 16 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou (acylpyrin, aspirin apod.), je zvýšeno riziko vzniku Reyeova syndromu (závažné onemocnění jater a poškození mozku). Místo nich použijte léky s obsahem paracetamolu.
Pro těhotné ženy, se dle většiny nových odborných zdrojů, jeví paracetamol v průběhu těhotenství jako bezpečný (v těhotenství je však nutné užívání jakéhokoliv léku zvážit). Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou používejte pouze na výslovné doporučení lékaře, v posledním trimestru se nesmí používat vůbec.
Nemocní s vředovou chorobou žaludku a se zvýšenou krvácivostí, popř. užívající léky na ředění krve, by měli přednostně užívat přípravky s paracetamolem.
Jídlo v horkých dnech: 8 kritických fází, které je třeba ohlídat
Důležité zásady a rady jsme dali dohromady společně s nutriční specialistkou Mgr. Kateřinou Šimkovou ze společnosti Zdravé stravování (www.zdravestravovani.cz).
- Další informace k tématu čtěte zde.
Jídlo se rychleji kazí
V období vysokých letních teplot se potraviny kazí rychleji, a proto musíme být obezřetní jak při nákupu a přepravě, tak při uchování a zpracování potravin.
V teple a vlhku se velmi daří mikroorganismům, které jsou původcem takzvaných alimentárních nákaz (nemoci trávicího traktu) a dostávají se do trávicího traktu člověka potravinami či vodou.
Problém je, že kontaminované či zdravotně problematické jídlo nemusíme na první pohled vůbec poznat. Nemusí bezpodmínečně vykazovat ani zápach, ani vizuální či chuťové změny.
Nejrizikovější potraviny
Mezi potraviny, které mohou být zdrojem alimentárních nákaz, patří zejména jogurty, maso, ryby, majonéza a dresinky, vejce, cukrářské a lahůdkářské výrobky, zmrzlina a další. V zahraničí se to týká i nemyté syrové zeleniny, salátů, nemytého neloupaného ovoce, ledu v nápojích či nebalené vody.
- Vše o riziku nákazy salmonelou čtěte zde.
Na jakých místech máme být ostražití
Pozor bychom měli dávat i u stánků s rychlým občerstvením, například na koupalištích, na ulicích, v parcích a před supermarkety. Nikdy třeba nevíme, jak dlouho byla tatarka, kterou bychom chtěli na hranolky, vystavena slunečnímu záření. Tato místa mohou mít také potíže s hygienou.
Jak minimalizovat nákazu při nákupu
V parných letních dnech bychom proto více než kdy jindy měli věnovat pozornost nákupu potravin. Všímejte si čistoty prodejního místa a personálu, teploty v chladicích vitrínách, nekupujte výrobky v poškozených obalech.
Ovoce a zelenina by neměly být nahnilé. Hledejte údaje o datu spotřeby, které udává, dokdy je bezpečné potravinu zkonzumovat. Zároveň dbejte na dodržení doporučení výrobce, jak nakládat s výrobkem (teplotní rozmezí, skladování…).
Chlazené a mrazené co nejdříve uložit do ledničky
Mrazené potraviny, masné a mléčné výrobky, majonézové saláty a cukrářské výrobky dávejte do nákupního košíku naposledy a přepravujte je mezi obchodem a domovem v chladicích boxech či termotaškách. Pokud máte dojem, že mrazené výrobky byly již rozmrazené, nekupujte je.
Rozhodně nenechte nákup v rozpáleném autě déle, než je nezbytně nutné. Ponechání potravin v teplém prostředí výrazně zkracuje dobu trvanlivosti a následné vložení potravin do ledničky stav zkázy nezachrání.
Jakmile při příjezdu domů zjistíte, že se vám zmrazené výrobky rozmrazily, rychle je zpracujte a opětovně je nezamrazujte.
Pravidla bezpečného grilování
Léto je spojené zejména s grilováním a pohoštěním venku. Potraviny by neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření a vyšším teplotám. Maso přinášejte na gril z ledničky průběžně a dresinky přineste těsně před servírováním. Při přípravě surovin si dejte pozor na takzvanou křížovou kontaminaci.
Buď používejte na krájení masa a zeleniny samostatné prkénko i kuchyňské náčiní, anebo nejprve nakrájejte zeleninu a teprve pak syrové maso. V opačném případě by mohlo dojít ke kontaminaci zeleniny bakteriemi z masa. U syrového masa je nezbytné jeho důkladné tepelné opracování.
Maso by tak mělo být řádně propečené, abychom se vyhnuli například salmonele a jiným potížím. Zabraňte odkapávání tuku z masa do přímého ohně, tak eliminujete tvorbu karcinogenních látek.
Grilovat byste neměli až do tmavé barvy, jinak dochází k tvorbě takzvaných procesních kontaminantů, jako jsou akrylamid, furan a další.
Co se uvaří, brzy sníst
Uvařené potraviny nenechávejte stát při pokojové teplotě déle než dvě hodiny. Před servírováním by jídlo mělo mít více než 60 °C. Jídlo, které zbylo a které dáváte do ledničky, uzavřete do krabiček a držte stranou od syrových nezpracovaných potravin. Ani v ledničce neskladujte zbytky dlouhou dobu.
Neohrozit své zdraví
Konzumací potravin, které jsou prošlé, zkažené či málo tepelně upravené, si můžeme přivodit nejrůznější zažívací potíže, jako jsou žaludeční křeče, dávení, zvracení či průjmy, doprovázené i horečkami. Z různých druhů infekcí se mohou vyskytnout i závažnější komplikace. Například u salmonelózy může dojít k selhání ledvin, zánětu kloubů či srdečního svalu nebo k postižení nervového systému.
Článek vyšel v magazínu Moje zdraví. V aktuálním čísle vás čeká rozhovor s Lucií Zedníčkovou, téma Proč se v létě lépe hubne, návod na to, kdy a jaké bylinky v létě sbírat, a další zajímavé čtení. Objednat si ho můžete v našem iKiosku. Doprava je zdarma.
Autor: iStock.com
Autor: Marie Hejlová