Bláhový je ten, kdo věří, že každá potravina je vzorem dodržování předpisů o tom, jak má vypadat. Zkušení odborníci vědí, že se dají různě falšovat – i s využitím (či spíše zneužitím) nejnovějších vědeckých poznatků.
Naším průvodcem je renomovaný expert, doc. Ing. Michal Voldřich, CSc., vedoucí Ústavu konzervace potravin a technologie masa Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.„ Snaha ošidit spotřebitele nebo stát se táhne od počátku výroby potravin.
Falšování potravinářských surovin a potravin postihuje všechny komodity potravinářských výrobků, zejména drahé produkty či výrobky, které se vyrábějí ve větších objemech, neboť jejich falšování může přinést nepoctivému výrobci odpovídající zisk,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ doc. Michal Voldřich. Zejména nás zajímalo, jak se takové podvody zjišťují s pomocí vědeckých poznatků a moderní techniky.
Spotřebitel to nepozná!Spotřebitel většinou nemá možnost falšování spolehlivě rozpoznat. Jen někdy je to možno odhadnout podle senzorických vlastností. Proto se musí pro kontrolu pravosti (autenticity) používat laboratorní analytické postupy.
Podobná kontrola patří mezi priority kontrolních orgánů, což je zejména Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Zaměřuje se jak na ověření pravosti a 100% podílu, tak na ověření minimálního podílu (stanoveného předpisem nebo deklarovaného), a na správnost označování a balení.
Na ukázku uvádíme některé základní potraviny.
DNA zjišťuje kvalitu masaDivíte se, že vyuzené maso je levnější než neupravené maso syrové? Nechutnaly vám uzeniny nevalné chuti, plné jakési moučnaté patlaniny, v ceně cca 30–40 Kč /kg? Mohou být z masa?
Přitom masné výrobky ho musí obsahovat nejméně 50 procent.Společnost Affymetrix se sídlem v americké Kalifornii vyvinula test, jehož pomocí se dá v masných produktech přesně identifikovat maso z 32 různých druhů živočišných zdrojů.
Využívá se principu deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelkou genetické informace drtivé většiny organismů. Tak se zjistí, zda výrobek obsahuje přesně to, co si přečteme na etiketě. Stává se totiž, že ve výrobcích z vepřového či hovězího masa se ukrývá i drůbeží, nebo do telecího se přidává levnější hovězí.
Jak test probíhá?Testy se provádějí pomocí čipů (destiček). Každý čip je potažen segmenty DNA, specifickými pro každý živočišný druh a uspořádanými do zón. Vlákna DNA ze vzorku potraviny jsou transkribována (přepsána) do RNA (kyselina ribonukleová) a opatřena fluorescenční látkou.
Potom se nanesou na čip a všechny odpovídající sekvence se spojí dohromady. Podle charakteru fluorescenčních zón (přečteného pomocí laserového skeneru) se snadno určí skutečný druh masa. Nová DNA technologie je velmi potřebná jako prostředek kontroly rovněž pro supermarkety a potravinářské společnosti.
Existují ovšem i další zbraně proti falšovatelům. Metody CIE (vstřícná elektroforéza) a ELISA dokážou v tepelně opracovaných masových výrobcích neomylně rozlišit maso vepřové, drůbeží, hovězí, vepřové, koňské, ba i potkaní, klokaní a hlemýždí.
Zachytí i možné sójové bílkoviny, které někteří „koumáci“ rádi přidávají zejména do uzenin.
Podvody i na vegetariányPoněkud složitější je odhalování falšovaných potravin v případě, kdy jsou místo rostlinných bílkovinných složek používány různé živočišné složky jako např. kosti, tlusté kůže a různé druhy jatečných odpadů ve formě hydrolyzátů.
Takto vyrobené potraviny avizují, že obsahují „hydrolyzované živočišné bílkoviny“ nebo „funkční masné bílkoviny“. Pro odhalení se používají různé metody, i na základě testů DNA, aby se přesně rozpoznala složka, která byla určena pro falšování potravin.
K podvůdkům se používají i vazivové složky, u tohoto způsobu falšování se stanovuje množství hydroxyprolinu a rostoucí hodnota glycinu.Falšování masa a masných výrobků není vzhledem k podílu této komodity v naší stravě výjimkou.
O to paradoxněji vyznívá fakt, že kontroly odhalují maso ve výrobcích pro vegetariány či dokonce vegany, kteří zarputile odmítají vše, co nějak souvisí se živočichy – včetně oblečení!
Vejce nemusí být jen od slepiceFalšovatelé hodně spoléhají na vejce, která představují jednu z nejdražších surovin použitých při výrobě vaječného výrobku. Mezi ně patří např. majonézy, tatarské omáčky, vaječné těstoviny a nejrůznější směsi s podílem vajec, ale třeba i voňavý vaječný koňak.
V Ústavu konzervace potravin a technologie masa VŠCHTv Praze navrhli a experimentálně ověřili tři metody stanovení vaječného podílu v těstovinách označených jako vaječné. U 21 modelových vzorků těstovin se známým obsahem vajec vypočetli obsah vajec ve výrobcích, mj.
na základě průměrného obsahu cholesterolu v surovině;Jak jsme se dozvěděli od doc. Voldřicha, v tržní síti nakoupili a poté analyzovali 23 různých vaječných těstovin. Pouze 12 vzorků (tj. 52 %), splnilo limit dvou vajec na kg mouky požadované českou legislativou.
Ze 13 vzorků těstovin českého původu vyhověly pouze tři!
Ovoce má „otisky prstů“Často se podvodníci zaměřují na výrobky z ovoce. „Nejvíce se falšují pomerančové nápoje. Také u zeleninových šťáv se nahrazují dražší druhy levnějšími. Časté je snížení podílu zeleniny ve výrobku,“ vysvětlil doc. Voldřich.
Samozřejmě je to jev celosvětový. Nejčastějšími způsoby falšování potravin je přimíchávání levnějších alternativ do výrobků, jako jsou např. ovocné džusy. Na základě identifikace a zhodnocení polyfenolů v ovoci se vytvářejí příslušné „otisky“, které by měly napomoci detektovat přítomnost kontaminujících složek.
Španělští výzkumníci při hledání metody pro potvrzení autenticity potravin vycházejí z předpokladu, že různé druhy ovoce mají specifický obsah (resp. počet polyfenolů), a pokusili se tyto látky, přírodně se vyskytující v ovoci, identifikovat.
Polyfenoly v řadě druhů ovoce pěstovaného ve Španělsku analyzovali pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Identifikované polyfenoly hodnotili podle četnosti, porovnávali a vytvořili příslušné „otisky“, které by se nyní měly aplikovat na existující komerční džusy.
Lihoviny kontroluje nukleární magnetická rezonanceStátní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při četných kontrolách odhaluje mj. vydávání řezaných destilátů za pravé. Klasickým podvodem se stalo použití syntetického lihu či jiných látek při výrobě lihovin.
I přes četné zásahy celníků nemizí napodobování výrobků známých značek (včetně zneužívání podoby láhve či etikety názvu nápoje). Ale i na tyto metody našli vědci příslušný bič. K rozpoznání falšování lihovin totiž inspektoři nově využívají analýzu SNIF-NMR (nukleární magnetickou rezonanci).
U nás je v takové zařízení laboratorním pracovišti SZPI v Brně. Umožňuje sledovat distribuci izotopů na různých místech molekul obsažených potravin a prokázat třeba původ např. aromatických látek, destilátů, octových marinád či omáček.
Jak nám upřesnili oborníci SZPI, samozřejmě to dokáže i u falešného vína, džusů, medů i mnohých jiných potravin.
Moderní technika dohlíží na ekozemědělství a genetické potravinyFalšovatelé využívají rostoucí poptávku spotřebitelů po ekologicky vyprodukovaných zemědělských potravinách, i když bývají značně dražší.
Někteří producenti a prodejci tak vydávají běžné druhy za výplody ekologického zemědělství. Ovšem, i tady už kontrolu provádí moderní technika: V Evropě existuje Společné výzkumné středisko Evropské komise (EK), které využívá nejnovější technologie – třeba analýzu DNA pro identifikaci hospodářských zvířat.
Družicové snímky zase slouží k ověření velikosti osevních ploch označovaných pro využití v ekozemědělství.EU také zavedla soubor přísných postupů pro schvalování pěstování, dovozu nebo používání geneticky modifikovaných potravin a potravinových přísad.
Síť 24 laboratoří v různých zemích poskytuje podporu Společnému výzkumnému středisku EK při regulaci a zjišťování geneticky modifikovaných organismů (GMO) ve vzorcích potravin a krmiv. Inspektoři EU tyto vzorky testují na přítomnost DNA nebo proteinů, které signalizují jejich genetickou modifikaci.
Pokud se při zkoumání prokáže přítomnost jednoho nebo více GMO, musí se podle nařízení EU stanovit jejich množství.
Kdo vlastně kontroluje? Podle čerstvých zdrojů stouplo v celé EU za jediný rok množství zabavených falšovaných potravin o 200 %! Výjimkou není koření, ve kterém odborníci odhalili rozemletou zeminu. Šokovala i paprika s rozemletou cihlou.
Samozřejmě po potravinách, které neodpovídají příslušným normám, bedlivě pátrá SZPI, Celní správa i mnohá výzkumná pracoviště. Mezí nimi přední místo patří Ústavu konzervace potravin a technologii masa VŠCHT v Praze.
Jeho vedoucí doc. Ing. Michal Voldřich, CSc., na otázku 21. STOLETÍ, jak si tedy máme vybírat správně, odpověděl:„V tuzemsku je stále hlavním kritériem při nákupu cena. Kvalita, chuť, vůně, vlastnosti výrobku, na které jsem zvyklý, jsou až na druhém místě.
S výjimkou akčních cen platí, že za velmi málo peněz není možné koupit něco mimořádného.Druhým vodítkem je původ produktu, potravina od známého renomovaného výrobce je spolehlivější než výrobek bez značky, nebo z neznámého zdroje.
Třetím významným kritériem je zkušenost spotřebitele: Něco vyzkouším, ochutnám a zkusím to opakované a poté mohu mít oblíbeně konkrétní produkty od konkrétních výrobců, kde vím co, a za jakou cenu kupuji.“
Více se dozvíte:http://www.vscht.cz/http://www.mobchod.czhttp://www.bezpecnost potravin.czhttp://www.affymetrix.com
Nejčastější způsoby falšování potravin*Úplná nebo částečná náhrada drahé suroviny za levnější. *Použití jiné než deklarované nebo povolené technologie *Vědomé zneužití známé značky. *Falšování maskuje určitou látku.
*Dražší složku potraviny výrobce nahrazuje alergenní složkou.
(Více www.agronavigator./cz/az/)
Víte, co jíte?Podle nejnovějších oficiálních zjištění průměrný evropský konzument spotřebuje s potravinami ročně až tři kilogramy tzv. aditivních (přídavných) látek.
Jde o antioxidanty (zabraňující změnám potravin vlivem kyslíku), barviva (vylepšující vzhled potravin), konzervanty (prodlužující trvanlivost potravin), regulátory kyselosti (sloužící konzervaci a dosažení výsledné chuti) a náhradní sladidla (sloužící přislazování potravin; snad vhodná pro diabetiky).
Nechybí ani látky chuťově povzbuzující (pro zlepšení a posílení chuti těch surovin, které při zpracování ztratily původní vlastnosti nebo jich se jich použilo malé množství či žádné), zahušťovadla a stabilizátory (pomáhající zvyšovat hustotu a zlepšovat konzistenci), emulgátory (spojující tuk s vodou), aromata (zajišťující řádnou vůni pokrmu), ba i leštidla, která pomáhají udržet vzhled, lesk atd.
Přečtěte si na obalu kolik „populárních“ E-ček obsahuje vámi kupovaná potravina. To jsou ony zázraky. Zdálo se vám uzené maso, třeba kýta (šunka), pečeně, koleno nějak objemné ve srovnání se stejnou částí masa syrovou?
Nikoli, prasátko nepoštípaly včely, ale objemnost způsobila oblíbená aditivní látka – voda. Inu, potravináři solili nástřikem – a vydatným.Samozřejmě, nikoli každé aditivum lze zatracovat. Některá jsou neškodná a vskutku potřebná, třeba aby výrobek vypadal hezky, nikoli jako rozplizlá medúza.
Odborníci však doporučují, že tady by mělo platit pravidlo: Čím méně, tím lépe!
Autor: Milan Koukal 
Falšování potravin: možné je všechno. I zázraky
Do třetice mapujeme s Petrem Cuhrou, ředitelem pražského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), terén v oblasti zvané kvalita potravin. A dějí se tu věci. Přestože, jak šéf pražské inspekce připomíná, že obraz může být horší než skutečnost, ocitáme se někdy v pěkném bahně.
Nejprve jsme se vypravili za podvodníky, kteří šidí u brambor, kečupů, ovocných šťáv, džemů a marmelád: Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky.
Minule jsme si dali něco obzvlášť dobrého na zapití: Káva se nastavuje cereáliemi a slupkami, kakao skořápkami a čaj cukrem. Dnes se přesvědčíme, že zázraky se dějí.
Jak jinak by mohly vzniknout třeba vaječné těstoviny beze stopy vajíček?
Ve vaječných těstovinách jsou maximálně sušené bílky
Autor: Photl.com
Vaječné těstoviny, to jsou obvykle jen sušená vejce, která reprezentují jen bílek
Někteří lidé, ať už z důvodů zdravotních nebo chuťových, vyhledávají bezvaječné těstoviny, jiní dávají přednost vaječným. Kolik vajec je v takových vaječných mušličkách? Vejce, jaké si pod tímto názvem představujete, tam není žádné. Taková ta oválná věc od slepice, která má bílek a žloutek…
Čtěte také: Která vejce jsou chutnější – hnědá, bílá nebo kropenatá?
Až do roku 2006 legislativa stanovovala minimální množství použitých vajec na dvě vajíčka na kilo mouky (pro srovnání – u receptů na domácí těstoviny je obyčejně poměr zhruba 100 g mouky na 1 vejce). Nyní má výrobce pouze povinnost nějaké to vejce nebo vaječný výrobek použít a uvést jeho množství na obalu.
Procenta skutečně použitých vajec se pak kontrolují ve vzorku přepočtem z obsahu cholesterolu. „Jenže výrobci nepoužívají na přípravu vaječných těstovin vejce, ale sušená vejce,“ vysvětluje Petr Cuhra, „a sušená vajíčka nereprezentují vajíčka. Reprezentují jen bílek. Žloutky, které jsou cennější, si výrobce odebere pro jiné využití.
Když použije do výrobku deset procent bílků, není to totéž, jako kdyby použil deset procent vajec.“
Problémem je tedy podle SZPI kvalita sušených vaječných směsí, kde podíl žloutku je mnohem nižší, než je jeho zastoupení v normálních vejcích. Často podle zjištění inspekce není žádný. Bílek totiž na rozdíl od žloutku neobsahuje cholesterol, takže těstoviny, kde kontrola nezjistí přítomnost cholesterolu, nejsou vaječné, ale přinejlepším „bílkové“.
Což podle SZPI v pořádku není, protože podle ní, představte si, má vejce dvě části a obě by měly být ve vaječných těstovinách zastoupeny. „Trváme na svém, i když výrobci nás přesvědčují o opaku,“ komentuje Petr Cuhra. Aktuální výsledky tedy ukazují vaječné těstoviny bez vajec, nebo v rozporu s deklarovaným množstvím, např.
v jednom konkrétním případě byl uvedený obsah vajec 10 % a zjištěný pouhých 0,2 %.
V rybích výrobcích převažuje voda nad masem
To, že výrobky z ryb jsou plné vody, je celkem známá věc. Ověřili jsme si to i v našem redakčním testu: Víte, kolik vody si kupujete ve filé? Budete překvapeni! Výsledek předčil naše očekávání, ovšem v tom negativním smyslu. Podívejte se:
Má stejné zkušenosti i inspekce? „Obsah rybího masa je již často deklarován na obalu, přesto ze šedesáti vzorků mražených ryb při kontrole před pěti lety byla plná polovina nevyhovujících,“ potvrzuje Petr Cuhra. Ve filetech inspekce zjistila i přítomnost dalších přídatných látek pro zvýšení vaznosti vody (NaCl, kyselinu citronovou).
Ryby jsou zpracovávány dvěma hlavními způsoby, někdy tyto údaje najdete i na obalu – tzv. Sea Frozen a Double Frozen.
Technologie výroby rybích filetů
- Sea Frozen – zpracováno na moři přímo na lodi
- Double Frozen – zmraženo na moři, rozmraženo a „zpracováno“ na pevnině, znovu zamraženo
Petr Cuhra dává „zpracování“ do uvozovek.
Proč? Co taková činnost obnáší? „Většina těchto zpracovatelských závodů je v Číně. Během „zpracování“ je buněčná struktura zcela porušena, hmota je ochuzena o bílkoviny a živiny.
Cílem je dostat do masa co nejvíce přidané vody.“
- rozmrazení – uvolnění buněčné vody včetně bílkovin a dalších živin
- naložení do lázně s polyfosfáty a dalšími látkami napomáhajícími zadržování vody (kyselina citronová, NaCl apod.), umožní přídavek až 50 % vody
- zmrazení
- glazování – tedy přídavek dalších cca 10 % vody
V dalších letech se pak SZPI zaměřila na kontrolu rybích prstů a dalších obalovaných výrobků z ryb. No, z ryb… „Situace je stejná, ne-li horší než v případě filetů,“ popisuje inspektor.
„Třináct ze sedmnácti vzorků bylo nevyhovujících, a to jak z hlediska obsahu masa, tak z hlediska přítomnosti nepovolených nebo nedeklarovaných látek.
“ Ty opět sloužily k tomu, aby bylo možné do výrobku „napumpovat“ co největší množství vody, tak, aby rybího masa mohlo být v tomto „výrobku z ryb“ naprosté minimum.
Martin Kubík ze SZPI zmiňuje ještě často diskutovaného pangase, o jehož škodlivosti kolují legendy (a hoaxy, k tomuto tématu: Hele, myslíte, že je to možný??? aneb fámy o jídle) . „Nic nebezpečného se u této ryby nikdy nepotvrdilo,“ říká vedoucí odboru zkušební laboratoře, „jen ohromné množství přidané vody.“
Přečtěte si: Rybí saláty nazvané„s jogurtem“ jsou plné majonézy
Sladká tečka bez tvarohu
A v kategorii zázraků se dostáváme mimo oceány, přímo do pekárny. Do buchet se voda nepumpuje, ale šidí se tu jinak. Inspekce na základě podnětů spotřebitelů od roku 2008 zkontrolovala šedesát vzorků různých pekařských a cukrářských výrobků. Tentokrát šlo o to, co v milé buchtě najdete.
Kontroloři prověřovali obsah náplně u buchet, koláčů, závinů, šátečků… Z desítek odebraných vzorků museli pro stanovení mechanicky oddělit náplně. „Metoda pak musí při vyhodnocování zohlednit všechny technologické kroky při zpracování,“ vysvětluje Petr Cuhra.
Ve výsledku propadla téměř čtvrtina všech kontrolovaných výrobků.
K extrémním nálezům patří tvarohový závin, jenž namísto deklarovaných 25 % náplně byl tvarohem jen lehce zašpiněný – náplň tvořila pouhá tři procenta.
I vydávání proslazeného ovoce za sušené je klamání spotřebitele. Důvodem pro takovéhle čachry machry jsou rozdílné celní sazby.
průkaz přídavku cukru na základě stanovení:
- zastoupení cukrů (sacharózy, glukózy, fruktózy),
- sušiny,
- popela a kyselosti
Sušené ovoce mívá i potíže jiného rázu (viz Sušené ovoce ze supermarketů je plné roztočů), vydávání proslazeného za sušené ovoce je podle SZPI nejčastější odhalený prohřešek. Nejvíce se týká exotického ovoce (mango, papaya, ananas), jahod, broskví a hrušek.
Pozor na nejčastěji falšované potraviny. Možná je stále kupujete, aniž to vůbec tušíte
Vybrali jsme pro vás produkty, které se falšují nejčastěji. Dávejte si na ně tedy zvýšený pozor. Než je koupíte, ověřte si jejich původ a také složení.
Mléčné produkty
Mléčné produkty, a to zejména sýry, patří mezi oblíbený artikl padělání. Příkladem mohou být až nápadně levné ovčí nebo kozí sýry. Ty pak neobsahují 100% ovčího či kozího mléka, ale obsahují značný podíl levnější složky, což je většinou kravské mléko.
Víte, co vede žebříček pančovaných potravin?
Ještě závažnějším přestupkem je to, že mnohdy je sýr v podstatě jen rostlinnou náhražkou, tedy mléčný tuk je nahrazen rostlinným. S takovým „sýrem“ se můžete setkat i v již hotových produktech.
Olivový olej
Pokud patříte mezi fanoušky zdravé kuchyně a zdravých ingrediencí, určitě vám doma nechybí olivový olej. Ale je ten váš extra panenský olej opravdu extra panenský? Někdy se i méně kvalitní olivový olej označuje jako extra panenský (stačí vlastně 10% panenského olivového oleje v balení a může se označit za extra panenský). Přitom nemusí být z prvního lisování a může být rafinovaný.
Nápadně levný olivový olej může být pančovaný řepkovým olejem. V obchodě si nastudujte etiketu a sáhněte raději po oleji z vyšší cenové kategorie a také po takovém, který je v tmavší skleněné láhvi.
Pravost si můžete ověřit i doma. Do chladničky dáte vzorek oleje a po čase zkontrolujete. Pokud ztuhne, je to dobré znamení, olivový olej je pravý. Tedy máte alespoň jistotu, že nejde o jiný druh oleje.
Med
Věděli jste, že med vede žebříček nejčastěji pančovaných potravin? Kvalitní med je něco jako přírodní lék a je našemu zdraví velmi prospěšný.
Ovšem pouze v případě, že jde skutečně o čistý med, tedy bez příměsí, kterou bývá často melasa, dextróza či kukuřičný sirup. Stejně by neměl být med ani zahuštěný, třeba škrobem. Pravý med je tedy jen čistým produktem včel.
Nepravý med poznáte i podle toho, že ani po delším čase nekrystalizuje.
Jak poznat pravý med?
- Pravý med se ve sklenici nepřelévá jako voda, ale táhne se. Pokud se oddělí vrstvy různých barev, med obsahuje barviva nebo cukerné roztoky.
- Pravost si můžete ověřit i tak, že do sklenice s vodou, v níž je zamíchaný med, přidáte pár kapek octa. Falešný med reaguje vytvořením pěny.
- Vezměte med na lžíci, ponořte do sklenice s vodou a pomalu zamíchejte. Med pančovaný cukerným roztokem se rychle rozpustí. Poctivý med bude držet pohromadě a bude se déle rozpouštět. Silně zkrystalizovaný med se však snadno nerozpustí, i když je pravý nebo pančovaný cukrem.
- Pravý med hůře vzlíná a med ředěný vodou se naopak snáz vstřebá do savého podkladu. Kápněte med na ubrousek nebo utěrku. Pokud zanechá na podkladu mokrou skvrnu, je ředěný vodou.
- Pravý med překvapivě hoří. Med s vyšším obsahem vody není hořlavý, nebo během hoření silně praská. Knot nebo vatový tampon namočte do medu a zapalte. Pravý med hoří klidným plamenem a neprská.
Maso a ryby
Co sledovat při koupi masných výrobků? Pozor je třeba dávat hlavně na malá písmenka, protože například velkými písmeny na obalu deklarovaný losos ještě nemusí znamenat, že jde ve skutečnosti o tuto rybu. V obchodech se často můžeme setkat i s falešným přibarvených „lososem“, což mnohdy bývá například maso z tresky nebo jiné levnější ryby.
Samostatnou kapitolou jsou pak různé salámy a jiné masné výrobky. Špekáčky, párky, salámy a další uzeniny jsou šizením a klamáním zákazníků nepravdivými údaji na obalech nejproslulejší. Při jejich nákupech si proto dávejte zvláště pozor. Sledujte podíl masa, ze kterého jsou vyrobeny.
Často je nízký a k dosažení objemu se používá sója, škrob či voda. Hlavní masová složka může být nahrazena levným a nekvalitním separátem, což bohužel nic nemění na tom, že šunka je označena jako „vepřová“.
Pod 10% čisté svalové bílkoviny se však výrobek již nemůže oficiálně nazývat šunkou, a proto se používají názvy jako třeba šunkový nářez a podobně.
Udělejte si doma jedoduchý test pravosti medu
Vitalia.cz
Tvarohová buchta bez tvarohu? Žádný problém.
Zapomeňte na zkostnatělé představy. Vaječné těstoviny bez vajec, ryby bez masa, tvarohová buchta bez tvarohu… všechno jde. Dokud vás při tom nechytí.
FamilyRelaxCamp
Sýr bez sýra už znám… To je tedy „gól“. Už aby člověk strávil v obchodě celý den, aby nakonec jedl, co opravdu chtěl…
Andrea Kavanová
Není nad to, si doma vyrobit svuj vlastni tvaroh.
Andrea Trajkova
Ano, za podmínky že máte „opravdové“ mléko 🙂
Andrea Kavanová
Tak to nastesti mam 😉
Míla Rodrová
Zveřejňovat všechny výrobce, kteří šidí! Nebo zveřejnit pouze ty, co nešidí? Těžko říci, kdo by asi převažoval?
Mirka Hejnová
asi zveřejnit ty,co nešidí.myslím,že jich je mín.:)
FamilyRelaxCamp
Člověk se nestačí divit….
Страницы, которые нравятся этой Странице
Нравится: 276
Oficiální profil serveru 120na80.cz. Webový magazín zaměřený na informace o zdraví.
Нравится: 2,2 тыс.
We are Sherpas. The UX driven digital agency.
Нравится: 14 тыс.
Aktuální info o potravinových a farmářských trzích. Oficiální stránka Trhů na Kulaťáku, Praha 6.
Недавняя публикация Страницы
Něco tak samozřejmého jako spánek mám mít svá pravidla. Čeho si kolem svého režimu všímat?
Pravidelný spánek je blahodárný. Přispívá k prevenci nemocí včetně snížení rizika koronaviru. Do značné míry souvisí také s tím, jak moc hubení či…
Vybíráte si, jaký kypřicí prášek do pečiva koupit?
Na trhu jsou k mání v zásadě dva druhy kypřicích prášků – s fosfáty nebo s vinným kamenem. Test ukázal, v čem se liší a jak velký rozdíl je mezi prášky…
Jeho název to říká jasně: využijte krásného počasí a vyražte do přírody pro něco zeleného, třeba rašící pampelišky nebo medvědí česnek.
Na Zelený čtvrtek využijeme dary přírody, které běžně rostou třeba na zahradě či louce. K životu se probudily pampelišky, popenec, medvědí česnek,…
Нравится: 132 тыс.
dTest je nezisková organizace založená v roce 1992. Naším posláním je poskytnout spotřebiteli…
Нравится: 11 тыс.
Jsme nezisková organizace provozující projekt FÉR potravina. Hodnotíme složení potravin, naším logem…
Подробнее
Нравится: 5,4 тыс.
Průvodci světem biopotravin a ekologického zemědělství.
Нравится: 8,9 тыс.
Sdružení rodičů, které spojuje zájem o otázky zdraví jejich dětí a pocit zodpovědnosti za ně – www.rozalio.cz
Нравится: 32 тыс.
Obchod s nadčasovými produkty pro váš domov. Designový nábytek, stylové doplňky a dekorace, skvělé…
Нравится: 14 тыс.
Aktuální info o potravinových a farmářských trzích. Oficiální stránka Trhů na Kulaťáku, Praha 6.
Нравится: 4,9 тыс.
zastupitel hl.m. Prahy a Prahy 3 za Zelené, předseda výboru dopravy Prahy
osobní profil: ww
Нравится: 25 тыс.
HANNAH je česká značka outdoorového a lyžařského oblečení a vybavení s tradicí od roku 1991.…
Нравится: 1,7 тыс.
Vyzkoušejte CANNEFF® – první kosmetiku na světě, které se podařilo dosáhnout silných regeneračních…
Нравится: 1,6 тыс.
Připojte se do komunity která miluje zdravou stravu
Нравится: 61 тыс.
Zajímavosti ze světa, přehled akčních letenek, ale hlavně váš pomocník na vašich cestách. Již od…
Нравится: 10 тыс.
Pohodlné minimalistické oblečení, které si můžete vzít na schůzku do práce, na rande ale i na výlet…
Нравится: 52 тыс.
Oficiální profil společnosti STUDENT AGENCY TRAVEL k.s.
Podvody v oblasti potravin – Informace a rady spotřebitelům
Podvod v oblasti potravin lze definovat jako uvádění na trh takových potravin, u kterých se zjištěná vada týká samé podstaty, charakteru nebo původu potraviny, včetně zásadních porušení požadavků právních předpisů na jakost potravin.
Potraviny mohou být úmyslně modifikované nebo chybně označené, a to s cílem oklamat spotřebitele (dle Food Fraud Task Force, Velká Británie, 2007). Kvůli tomu si pak spotřebitel kupuje potravinu, která není tím, za co se vydává. Hlavním cílem provozovatelů bývá v takových případech neoprávněný finanční zisk.
V některých případech však kvůli těmto praktikám může dojít až k ohrožení lidského zdraví.
Na území Evropské unie může spotřebitel počítat s všeobecně vysokým standardem kvality a s vysokou úrovní bezpečnosti potravin, a to díky širokému komplexu potravinového práva. Přesto stále existují podnikatelé, kteří vymýšlejí nové metody, jak obejít právní předpisy a obohatit se na úkor spotřebitele. Dozorové orgány provádějí kontroly na základě analýzy rizika, jinými slovy soustředí se na ta nejproblematičtější místa na trhu. Není však v jejich možnostech zkontrolovat všechny potraviny uváděné na trh. Nejlepším kontrolorem je proto poučený spotřebitel, který umí hájit svá práva. Užitečnou pomůckou mu může být web Potraviny na pranýři, který informuje zejména o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných úřední kontrolou SZPI.
V září 2012 byla Česká republika postavena před problém nutnosti akutního řešení obchodu s nezdaněnými lihovinami neznámého původu. Hlavním důvodem nebyl daňový únik, ale úmrtí spotřebitelů v návaznosti na konzumaci lihovin. Následným zákazem vývozu se z republikového problému stal problém celoevropský.
Ve smrtících lihovinách byl metanol naředěn s lihem v poměru 1:1. Počet úmrtí se během celé aféry vyšplhal téměř k číslu padesát. Tato kauza měla obrovský dopad na celý lihovarnický průmysl. V jejím důsledku došlo k mnoha změnám.
Byla značně snížena velikost spotřebitelského balení, snížena velikost spotřebitelského balení lihu, které se nemusí značit kontrolní páskou, byla stanovena pravidla pro rozlévání lihovin v restauracích, zavedeny kauce pro všechny výrobce a distributory lihovin, kamery v prostorách, kde se značí líh, nové hůře padělatelné kolky nebo povinné koncese pro všechny konečné prodejce lihovin.
V době metanolové kauzy SZPI postupovala podle „Krizového manuálu“. V rámci této závažné mimořádné situace byla věnována zvýšená pozornost kontrolám drobných maloobchodních provozoven, intenzivní kontroly probíhaly i ve dnech pracovního klidu a volna.
Všechny inspektoráty SZPI převedly veškeré inspektory na kontrolu lihovin. Z každé podezřelé šarže lihovin byl inspektory odebrán vzorek k laboratorním analýzám.
Během metanolové kauzy SZPI provedla okolo 41 tisíc kontrol, odebrala téměř 1 a půl tisíce vzorků.
Spotřebitelé by měli být stále opatrní. Není vyloučeno, že další kontaminované lihoviny se stále nacházejí někde ve skladech. Doporučujeme nakupovat lihoviny v kamenných prodejnách, nikoliv na tržnici nebo ve stánku.
Podezřelé jsou lihoviny s poškozeným kolkem nebo bez něj, lihoviny neoznačené šarží nebo podezřele levné lihoviny. Je lepší kupovat si lihoviny, na kterých je jasně uvedeno složení a identifikován výrobce nebo dodavatel.
Na podzim roku 2008 světem otřásla aféra s melaminem v čínském mléku. Zjistilo se, že čínští farmáři i čínské zpracovatelské firmy přidávali melamin do mléka ředěného vodou, aby tím maskovali nedostatečný obsah bílkovin. Nejprve se problém týkal sušeného mléka, určeného pro výživu kojenců.
Některé zdroje přitom uvádějí, že zdravotní problémy po konzumaci tohoto mléka mělo až tři sta tisíc čínských dětí, šest jich údajně zemřelo.
Později však začaly i úřady z okolních zemí hlásit další kontaminované mléčné výrobky, ale i výrobky, do nichž bylo mléko použito jen jako jedna z mnoha složek.
Do EU se mléčné výrobky z Číny sice nedovážely, Evropská komise přesto okamžitě zavedla přísné kontroly rizikových čínských potravin na hranicích a zakázala dovoz veškeré čínské výživy pro děti mladší tří let.
V důsledku zintenzivněných kontrol pak bylo i na evropském trhu zjištěno několik případů kontaminovaných potravin, zejména cukrovinek.
Žádná však neznamenala pro spotřebitele akutní zdravotní riziko, neboť melamin byl v těchto potravinách obsažen v mnohonásobně nižších koncentracích, než v čínském kontaminovaném mléce.
Syntetická barviva Sudan I-IV byla klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogeny. Rhodamine B, Orange II, Para red jsou rovněž považovány za potencionálně karcinogenní, proto už od roku 1995 nejsou v EU pro barvení potravin povolena. Přírodní barvivo bixin je povoleno k barvení jen určitých potravin.
Přesto se stále mohou vyskytnout případy, kdy jednotliví výrobci či obchodníci ve třetích zemích, zejména z Asie, přidávají tato barviva do chilli, kari, kurkumy či palmového oleje, aby docílili větší barevné intenzity a předstírali tak vyšší kvalitu svého zboží.
Při dalším zpracování se pak nepovolená barviva dostávají do kořenících směsí, dresinků nebo kečupů.
V České republice byl opakovaně zaznamenán výskyt doplňků stravy určených pro sportovce, případně doplňků na podporu potence, které obsahovaly farmakologicky účinné látky jako sildenafil, tadalafil či anabolické steroidy.
Tyto látky však mohou být pouze součástí léčiv, jejichž užívání je kvůli nepříznivým vedlejším účinkům možné výhradně na lékařský předpis.
Uvedené doplňky mnohdy slibovaly zázračné účinky, ovšem obsah nebezpečných látek byl spotřebitelům zatajen.
V minulých letech byly zaznamenány stížnosti na přebalování prošlých masných i mléčných potravin v obchodech. Některé kauzy se dostaly až před soud, nikdy se ale nepodařilo prokázat, že by byl spáchán trestný čin.
Inspektoři se však i dnes u menších prodejců setkávají s tím, že datum použitelnosti výrobku je přepisováno či je přelepováno jiným datem. Jindy jsou data použitelnosti přelepena nálepkou o slevě zboží.
Prošlé výrobky nemusí ohrozit zdraví, ale mohou způsobit zdravotní problémy.
Med je zcela přírodní potravinou, není dovoleno do něj přidávat žádné aditivní látky a samozřejmě jej nelze nastavovat, například přidáním cukrů nebo cukerných roztoků. Analytické metody se nicméně stále vyvíjejí a dnes lze pomocí laboratorních rozborů prokázat, že do medu byly cukry přidány uměle. Inspekce se již v minulosti s takto falšovanými medy setkala.
Burčák patří k českým specialitám. Vinařský zákon přesně definuje období, kdy lze burčák prodávat, kolik alkoholu musí mít, že jej lze vyrobit pouze z tuzemské vinné révy.
Zároveň je zakázáno, aby byl tento kvašený nápoj naředěn vodou. Takové jednání je považováno za klamání spotřebitele.
Inspekce již několik let pravidelně kontroluje prodej burčáků a pravidelně se daří zachytit několik vzorků, v nichž je laboratorně prokázán přídavek vody.
Inspekce pravidelně kontroluje, zda při výrobě vín nebylo použito zakázaných enologických (vinařských) postupů či jiných podvodných praktik týkajících se vín na trhu.
Mezi parametry sloužící k detekci falšování vín patří: zjištěná syntetická barviva, nespecifické antokyany, přídavek vody, původ etanolu, etanol z přidaného cukru, přídavek sacharózy, maltózy, geografický původ hroznů použitých pro výrobu vína, dále také přídavek syntetického glycerolu, kyseliny citronové a sladidel.
Mezi další parametry patří výskyt chuti a vůně, která neodpovídá vínům vyrobeným z révy vinné. Z hlediska označování se nově posuzují i náležitosti průvodních dokladů k přepravovanému vínu.
Rovněž pro džemy existují přesné jakostní požadavky. Jak pro normální džem, tak pro výběrový džem jsou předepsány minimální hmotnostní podíly ovoce, jež musí výrobce dodržovat.
Pravidelně každý rok jsou odhalovány výrobky, které tento minimální hmotnostní podíl nesplňují či dokonce část tohoto podílu tvoří jiné, levnější druhy ovoce.
Například jahodový džem, v němž je jahodová složka částečně nahrazena jablky.
Pro mnoho druhů potravin existují levnější náhražky. Jejich prodej je legální, pouze pokud jsou řádně označeny a spotřebitel se tak může dovědět, že se jedná o náhražku. Ve většině případů výrobci své potraviny v tomto smyslu označují správně, chyby se však dopustí až prodejce, který náhražku nabízí klamavým způsobem. Uvede tedy spotřebitele v omyl.
Příkladem je prodej kakaové pochoutky, která je na regálovém štítku prezentována jako čokoláda, mléčných výrobků s rostlinnými tuky, které jsou nabízeny jako sýry, popřípadě šumivé nápoje, které nejsou prodávány odděleně od šumivých vín. Právní předpisy poměrně striktně stanoví, jaké údaje musí být uvedeny na obalu potraviny. Tyto údaje samozřejmě musí být nezkreslené a pravdivé.
Výrobci se však někdy dopouštějí klamání, když například na výrobku naznačují určitý původ, který neodpovídá realitě, například parmská šunka vyrobená v Německu, švýcarský sýr z Polska apod.
Jinou formou klamavého označování jsou potraviny, které deklarují obsah určitého množství živin, vyšší podíly některých složek či naopak absenci jiných (bez cukru, bez tuku), třebaže tyto údaje se neshodují se skutečným složením potraviny.
- Věnujte pozornost složení potraviny a zemi původu.
- Vždy kontrolujte datum použitelnosti či datum minimální trvanlivosti
- Neřiďte se při nákupu pouze regálovými štítky či slevovými poutači.
- Nevěřte zázračným zdravotním účinkům, deklarovaným na doplňcích stravy či v reklamě.
- V případě zdravotních potíží nespoléhejte na doplňky stravy, ale navštivte lékaře.
- Buďte obezřetní při nákupu potravin na internetu. Nakupujte pouze v certifikovaných internetových obchodech, popř. v e-obchodech, které jsou spojeny s kamennou prodejnou.
- Buďte obezřetní v případě nákupu potravin, které jsou nabízeny s výraznou slevou či jsou vám vnucovány jako výhodná koupě. To platí obzvláště pro prodej potravin či doplňků stravy na prezentačních akcích.
- V obchodě si všímejte, jak jsou potraviny skladovány, zda jsou použitá chladicí a mrazicí zařízení funkční. Nekupujte si zmrazené potraviny, na jejichž obalu je vysrážený led, může to být známka toho, že potravina byla již jednou rozmražena.
- Nikdy nekupujte potravinu s porušeným či znečištěným obalem.
- Nekupujte potraviny neznámého nebo podezřelého původu, např. nekolkované lihoviny, neoznačené potraviny, potraviny neoznačené v českém jazyce či potraviny ze stánků, kde není viditelně vyznačen provozovatel stánku.
- Dobře si prohlédněte mléčné, masné či lahůdkářské výrobky, které si chcete koupit. Pokud vykazují smyslové změny, např. změny barvy, konzistence, popřípadě pachu, pak je nekupujte.
- V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte SZPI prostřednictvím adresy infoszpi.gov.cz,
- Na SZPI se můžete obrátit také prostřednictvím webového formuláře na stránkách www.szpi.gov.cz
V mnoha ohledech mohou případné klamavé praktiky odhalit sami spotřebitelé, ve většině případů však není v jejich možnostech podvod rozpoznat. Právě na tyto případy se soustřeďují dozorové orgány.
K tomuto účelu jsou prováděny neohlášené kontroly u obchodníků, dovozců, ale i u výrobců.
Při kontrolách jsou odebírány vzorky do laboratoří, kde se ověřuje, zda skutečně nedochází ke klamání spotřebitele; mnohé vzorky podléhají destruktivnímu hodnocení přímo na místě kontroly.
V případě zjištění závady jsou nevyhovující šarže potraviny zakázány a je nařízeno jejich stažení z obchodní sítě. Jde-li o závažné případy, informují orgány veřejnost prostřednictvím médií, aby spotřebitelé, kteří si takovou potravinu již zakoupili, mohli žádat vrácení peněz či aby příště zboží tohoto výrobce nekupovali.
S každým provinilcem je poté zahájeno správní řízení, jehož výsledkem je uložení pokuty.
V případě klamání spotřebitele bývají tyto pokuty velmi citelné, nehledě na to, že nemalá škoda vzniká provozovateli tím, že nesmí své zboží dále prodávat.
Každý, kdo se dopustí takového podvodu, si navíc může být jist tím, že jej inspekce bude navštěvovat znovu a znovu, dokud své zboží nedá do pořádku.
Nad kvalitou a bezpečností potravin bdí v rámci ČR několik kontrolních organizací, z nichž každá má určitý okruh působnosti a pravomocí.
Hlavní kontrolní aktivity SZPI jsou zaměřeny na kontrolu potravin a surovin pro výrobu potravin, zejména rostlinného původu, a dále také na distribuční řetězce.
Mezi hlavní činnosti patří kontrola zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování potravin, kontrola dodržování povinností při jejich výrobě a uvádění do oběhu, kontrola dodržování požadavků na osobní a provozní hygienu, kontrola obsahu cizorodých látek v surovinách a potravinách či kontrola falšování potravin a klamání spotřebitele.
Nově od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola pokrmů v zařízeních společného stravování, které byly dosud pouze v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví. SZPI provádí nyní také kontroly vybraných restaurací, cukráren, vináren a vinoték, pivnic, barů a heren, čerpacích stanic, rychlého občerstvení a mobilních stánků s občerstvením vedle orgánů ochrany veřejného zdraví.
Úkolem SVS je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním. SVS provádí dozor v řeznictvích i v obchodních řetězcích v úsecích, kde dochází k úpravě masa, drůbeže, ryb nebo vajec a mléka.
Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu.
Uvedené kompetence se však netýkají potravin, tabákových výrobků a pokrmů. ČOI dále provádí kontrolu dodržování podmínek a kvality poskytovaných služeb.
Na ČOI je možné se obracet v případě stížnosti na postup vyřízení reklamace.
SÚKL je příslušný ve věcech dohledu nad výrobou, dovozem a prodejem léčiv a léčivých přípravků. Kontroluje a postihuje prodej padělaných nebo falešných léčiv.
Ochranu veřejného zdraví mají na starosti hygienické stanice přímo podřízené ministerstvu zdravotnictví.
Tyto orgány zajišťují dozor nad dodržováním povinností a zdravotních požadavků především ve výrobnách, provozovnách a zařízeních veřejného stravování, jakož i při poskytování stravovacích služeb (např.
v restauracích, hotelích, rychlých občerstveních, ve školních jídelnách apod.) Na hygienické stanice se lze obracet v případě podezření na poškození zdraví po požití potraviny.
Živnostenské úřady sledují především to, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních právních předpisů, vztahujícími se na živnostenské podnikání.
Na podporu kvalifikace pracovníků národního kontrolního orgánu – Státní zemědělské a potravinářské inspekce – byl na základě dohody mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo realizován v rámci evropského programu „Transition Facility“ (Přechodová opatření) půlroční projekt s názvem „Podvody v oblasti potravin – prohloubení vědomostí o falšování potravin“. Na německé straně bylo nositelem projektu Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele v Bonnu, organizační a finanční řízení projektu převzala společnost B. & S.U. Beratungs-und Service-Gesellschaft Umwelt mbH, Berlín.
V rámci projektu diskutovali čeští a němečtí experti úřední kontroly potravin o různých možnostech podvodů v oblasti potravin, o klamání spotřebitele i o možnostech odhalování a stíhání takového nezákonného jednání.
Za tímto účelem byly naplánovány jak teoretické semináře k aktuálně platným předpisům Evropské unie i k otázkám národního práva, které probíhaly v Brně, tak také praktické tréninkové kurzy ke speciálním analytickým metodám v Praze.
K výměně názorů a zkušeností mezi českými a německými odborníky sloužily také dvě studijní návštěvy českých specialistů v německých výzkumných ústavech (Würzburg) a v národních dozorových úřadech (Berlín).
Pozitivní hodnocení jednotlivých seminářů jejich účastníky ukázalo, že projednávaná témata a prezentace byly vhodně zvolené pro aplikaci v každodenní praxi.
Aktualizováno: 17. 4. 2020
novinky-Novinky
V souvislosti s šířením nového koronaviru na území České republiky Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR doporučuje výrazně omezit prodej potravin do spotřebitelem přinesených nádob
Od 15. 1. 2020 platí v ČR novela veterinárního zákona, podle níž vybrané druhy hmyzu spadají do kategorie potravin.
Věděli jste, že v loňském roce nevyhovělo při „banální“ kontrole fritovacích olejů každé čtvrté restaurační zařízení?
Každoročně sledujeme veškeré legislativní změny, nové vyhlášky a předpisy. Právě proto jsme i v letošním roce oficiálním partnerem 223. Žofínského fóra, nad kterým převzal záštitu ministr zemědělství Miroslav Toman.
Konference From Farm to Fork je určena odborné veřejnosti, představitelům zemědělských a potravinářských podniků, zástupcům obchodních řetězců i pracovníkům dozorových či certifikačních orgánů – tj. všem, kteří se zabývají kvalitou a bezpečností potravin.
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie, kterým upravuje požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování a způsob použití doplňků stravy a požadavky na složení potravin.
Evropská komise má tuto středu (spolu s dalšími body širšího balíku úprav evropských spotřebitelských pravidel) schválit i novelu směrnice o nekalých obchodních praktikách.
tak jsme pro Vás připravili nezávislý specializovaný web www.testypotravin.czsdružující informace o testech potravin v ČR.
Výrobci potravin i spotřebitelé získali na konci listopadu 2017 od Evropské komise návod, jak snížit množství akrylamidu v pečených a smažených potravinách na minimum.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) aktuálně obdržela informaci rychlého varování (RASFF) z Francie, která potvrdila distribuci několika šarží kojeneckých mléčných výživ, u kterých existuje podezření na kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella.
Nezávislý informační portál výhradně věnovaný problematice bezpečnosti a kvality potravin.
Přinášíme aktuální a seriózní zpravodajství ze státní i komerční sféry.
Jako každý rok se snažíme být všem legislativním změnám a novým informacím co nejblíže. Stali jsme se proto opět partnery 214. Žofínského fóra
Počínaje dnem 6. 9. 2017 budou muset všichni příjemci zásilek vajec vyprodukovaných v ostatních zemích EU a produktů z nich nechat toto zboží vyšetřit na chemickou látku fipronil.
Řetězec Lidl stahuje ze svých obchodů vejce od výrobce AG Maiwald. Jejich konzumace v syrovém stavu může ohrozit zdraví zákazníků, informovala ve středu společnost.
Obchody v Nizozemsku, Belgii a Německu stahují z prodeje miliony vajec, která obsahují toxický fipronil – látku, která se používá k likvidaci vší, klíšťat a blech.
Podávat ohřáté mražené jídlo je legální, ovšem pokud tato skutečnost není uvedena v jídelním lístku, jde o podvod.